z 148 stránek
Titul
I
II
III
IV
I. Roztřídění úředních knih
1
2
3
4
5
6
II. Uchovávání kopií listin
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
III. Starší registra české kanceláře
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
IV. Novější královská registra česká
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
V. Novější rakouské knihy registrační
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
Edice - Příloha I
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
Edice - Příloha II
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
Edice - Příloha III
123
124
125
126
127
128
129
130
131
Edice - Příloha IV
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
Obsah
143
144
Název:
O domácích a cizích registrech, zvláště o registrech české a jiných rakouských dvorských kanceláří
Autor:
Čelakovský, Jaromír
Rok vydání:
1890
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
148
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+144
Obsah:
- I: Titul
- 1: I. Roztřídění úředních knih
- 7: II. Uchovávání kopií listin
- 28: III. Starší registra české kanceláře
- 46: IV. Novější královská registra česká
- 76: V. Novější rakouské knihy registrační
- 86: Edice - Příloha I
- 106: Edice - Příloha II
- 123: Edice - Příloha III
- 132: Edice - Příloha IV
- 143: Obsah
Strana 51
O domácích a cizích registrech.
51
tajné rady.1) Přirozeně tudy musilo se uznati, že český sekretář zdržující se při dvoře mimo
Prahu nepřestává býti proto úředníkem české kanceláře a že nemůže býti podřízen dvorskému
kancléři, jak se původně mínilo.
Takovéto rozdělení české kanceláře na zemskou a dvorskou, k němuž dle všeho během
r. 1528 Ferdinand svolil, mělo však také některé stinné stránky. Strany přicházely ke dvoru
a odtamtud byly odkazovány na kancléře českého, někdy také naopak. Následkem toho sta-
vové moravští usnesli se na sněmě Brněnském o sv. Lucii 1529 odbývaném dáti poslům svým
do Čech instrukci, aby prosili krále, by „kancelář česká tak spravována a držána byla, jakž
za předkuov JKMti spravována a držána byla a pan kancléř aby při dvoře býval, aby každý
přijedouc k JKMti své věci sjednati a na konci postaviti mohl; neb když páně kancléře při
dvoře JKMti není, tehdy se lidem pruotahové dieti musí tím, že jim ku panu kancléřovi uka-
zováno bývá a takby lidé k zmatkóm a o spravedlivosti přicházeti mohli.“2)
Žádosti takovéto měly, jak se podobá, za následek, že v následujících letech v čele
české kanceláře při dvoře postaven býval místokancléř, jenž ve srozumění s českým kancléřem,
jemuž k ruce přidán druhý místokancléř, návrhy králi přednášel a žádostem stran i při dvoře
samém vyhověti se snažil.3) Majestáty arci vycházely napořáde toliko z české kanceláře na
hradě Pražském. V nové instrukci, kterou Ferdinand vydal české komoře v Linci 24. dubna
1530, nařizoval přednostovi kanceláře této komory Jiřímu Žabkovi, aby listy na pergaméně
psané, pokud se týkaly záležitostí komorních, posílal mu ke dvoru ku podpisu a napotom je
předkládal nejv. kancléři českému, aby k nim královskou pečeť přivěsil a se v nich podepsal.4)
1) Srv. Rosenthal u. m. str. 85.
2)
Památky (sněmovní) č. I. list 74 v moravském zemském archivu. Srv. též V. Brandlovo „Glossarium“ str. 87.
3)
Prvními nám známými místokancléři byli zmíněný Jiří Žabka z Limberka, asi od r. 1533—1547 českým
místokancléřem zvaný, a současně s ním Jiřík z Lokšan, jenž od r. 1533 nazývá se německým místo-
kancléřem až asi do r. 1556; jim následovali Sigmund Heldt z Kementu 1557—1562; dr. Jiří Mehl
ze Střelic 1565—1580 atd. (Srv. „Sněmy České“, též Th. Fellner v „Mitth. des Inst.“ VIII. str. 283.)
„was aber offen pergamenen urkhundt sein, möchten dieselben gleicherweisz durch zwen unser chamer-
rete und den secretari underschriben und uns darnach zu verzaichnen zuesenden und so wir die
verzaichnet, sollen dieselben mit unserm kuniglichn behaimischn anhangenden insigl durch unsern be-
haimischen cannczler verfertigt werden.“ („Gedenkbücher Böhmen, Mähren u. Schlesien“ 1527—1531
Nro. 300 str. 121 v c. kr. archivu dvorní komory ve Vídni.) Příklad takovéhoto majestátu z české
komory r. 1532 vydaného, králem, kancléřem a komorními rady podepsaného viz v mé „Sbírce pra-
menů práva městského“ I. na str. 366. Podobně instrukce daná Ferdinandem české komoře ve Vídni
8. srpna 1548 ustanovuje: „Wir wellen auch, was für brieflich urkhunden mit dem grossen unserm
behaimischen innsigl zu fertigen von nöten, das dieselbigen unser oberister behaimischer cantzler jeder
zeit zuuor underschreiben solle.“ A na jiném místě této instrukce se pravi: „Was dann die brief
in grossen sachen uber unsere camergueter, auch pflegen, aembter und dergleichen betrifft, wellen wir
albeg ordnung und bevelch geben, das dieselben bei unserer behaimischen camer aufgericht und
geferttigt werden. Wo wir aber die je zu czeiten aus furfallender eillender notturft an unsern hof
bei unserer hofcammer fertigen wurden, sollen doch gemelter unserer behaimischen camer davon ab-
schrift uberschickht und dieselben verschreibungen bei derselben unserer behaimischen camer auch
registriert werden. Wir wellen auch bevelhen und ordnung geben, das hinfuran bei unsern hofcanz-
leien ausser der hofcamer nichts, was unser cammerguet betrifft und demselbigen anhengig ist, gefert-
tigt soll werden. Wo aber aus ubersehen ainicherlai verschreibung oder bevelch bei denselben unsern
canzleien an bemelte unsere behaimische camerrät ausgeen wurden, sollen sy denselben nit nach-
khommen noch volziehung thuen, sundern uns zuvor dasselb aigentlichen zu handen unserer hof-
cammer berichten und unsers weitern beschaidts daruber erwarten.“ (Orig. v archivu c. a kr. říš-
ského finančního ministeria.) O poměru české komory ku komoře dvorské srv. též „Sněmy Č.“ V. str. 35.
7*