zase k statkům pro účinek neslušný připuštěni, a druhý majestát, kterýmž ráčí porou- četi, ač by se takové věci kdy dopustili, že mají na hrdlích i na statcích trestáni býti i práva jich vyzdvihnouti, kteréžto v žalobě kněze opata nic sú neodepřeli a ničím odvozovali, než tu sú se táhli konšeli na pamět hajtmana, že oni vinni nejsou, ale jiného žádného nevymieňovali a tu na paměti a na jeho seznání přestali. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z Boží milosti kníže minsterberské v Slezí, olešnické a hrabě glatské etc., krále Jeho Mti nejvyšší hajtman království Českého, markrabství Horní Lužice lantfojt a hajtman knížetství Velikého Hlohova, s pány Jich Mtmi a vladykami, krále Jeho Mti radami a jinými staršími pány a rytířstvem kraje Plzeňského, kteříž podle Jeho Mti seděli, na tu povinnost, kterúž jsú králi Jeho Mti povinni jak pánu svému dědičnému, slyšíce žalobu i odpor i vyznání hajtmana, na kteréhož se táhli, v majestát i v vidimus dostatečně nahlédše i ty artikule sepsané s obú stran dobře rozváživše, takto o tom vypovídají: Poněvadž se jest to zřetedlně našlo, že ti jistí lidé teplští nešlechetně jsú nad svým pánem dědičným i nad komorú krále Jeho Mti učinili, z té příčiny dává se knězi opatovi za právo, a kníže Jeho Mt je Teplské i všecky lidi, pří- slušející k tomu klášteru, kteříž sou při tom pozdvižení byli a toho pomáhali, v krále Jeho Mti kázeň béře, však ti lidé teplští i s jinými kteréž[!] klášteru příslušejícími od kněze opata nynějšího ani budoucího potahování býti nemají k poplatkuom ani k ro- botám vyšším, než jak jejich purkrechtní listové svěčí, a pokud spravedlivě povinni jsou od starodávna a tak, jakž v zemi obyčej a za právo jest. Tomu na svědomí my nahoře psané kníže pečeť naši knížetskou rozkázali sme přitisknúti k tomuto listu. Dán v Plzni ve čtvrtek den svaté Panny Markéty léta 1525. — (Zapsáno v „Annales Teplenses“ v archivu tepelského kláštera, sv. I., str. 71—7Iv). — Již předtím Tepelští dostali od opata právo „einen Schrott mit Bastein gräben und Aufwirf um die Stadt Tepl zu machen, zu bewahren und zu befertigen“, přičemž se zavázali, že bez vědomí opata a konventu nepostaví nové věže a hradby (6. března 1509). 402. 1467 únor 16. Jan I. z Vřesovic ustanovuje Žlutickým tresty za nespravedlivou míru a váhu i za cizoložstvo. Na vrchnosti záleží, jak vina cizoložstva má býti posuzována, zda má býti vzata pokuta k obci či má být vinný trestán. Já Jan z Vřesovic, pán na Žluticích,1) vyznávám tiemto listem obecně přede všemi lidmi tak nynějšími jako budúcími, že s dobrým rozmyslem, s dobrú radú i s dobrú pamětí viděv a znamenav nesnáze a nedostatky mnohé a těžké obchody své obce a svých lidí tu v Žluticích v městě i před městem, když předstúpili před nás purgmistr, konšelé i všecka obec i prosili mne pokorně, a já, znamenav jich věrnost a přichylnost k sobě, dal a obdaroval jsem je a mocí tohoto listu dávám jim a obdaruji takovým obdarováním, jestliže by se kto dopustil a měřil nespravedlivú mierú obilnú neb loktem nespravedlivým měřil nebo váhú kořennú nespravedlivě vážil, anebo jestliže by se kto cizoložstva do- pustil, že má na každého takového taková toto [!] pokuta přijíti, že mají od tako- vého každého oni vzieti šest kop grošóv. Ale jestliže by se mně neb mým budúcím a potomním nezdálo, by měla ta pokuta vzata býti, což se cizoložstva dotýče, 129