dem,a) quibus caeterae civitates regni nostrib) Bohemiae in suis nundinis observari solitis fruuntur, utuntur et gaudent quomodolibet de consuetudine vel de iure. Et ut praefata vicitas Raudnitz donum regium amplius sentiat, civibus eiusdem praesentibus et futuris indulgemus et hanc specialem ipsis gratiam damus et conferimus, videlicet ut ipsi sal, quod ad ipsam civitatem advectum fuerit, pro communitate emere et comparare valeant et possint ac demum inhabitatoribus eiusdem quibuscunque caeteris quoque postulante necessitate in eadem civitate sal emere et comparare voluerint, viceversa vendere ipsis ibidem libere possint perpetuis temporibus in futurum, sic tamen, ut civitatibus aliis vicinis in salis depositione et venditione ex privilegiis di- vorum antecessorum nostrorum ipsis desuper concessis nullum praeiudicium generetur. Nulli ergo hominum omnino liceat hanc paginam concessionis nos- trae et indulti quovismodo infringere aut ei temerario ausu quolibet contraire sub poena indignationis nostrae regiae nostrorumve successorum. Praesen- tium sub nostri regalis sigilli appensione testimonio literarum. Datum Pragae die vigesima sexta mensis Novembris anno Domini millesimo quadringente- simo septuagesimo secundo, regni nostri anno secundo. Originál jest nezvěstný, známo z potvrzení z 21. září 1595, vidimovaného 24. listopadu 1610 (Státní archiv v Pátku n. O., zn N 17/la), jakož i z potvrzení z 9. května 1628 (opis v SUA v Praze, odd. SM P 106, R 23), kde jest i český předklad: Vladislav, z Boží milosti český král, markrabě moravské, lucenburské a slezké kníže a lužitské markrabě, oznamujem tímto listem, že sme v pokoře a v poníženosti prošeni jménem magistrátu, konšelův, starších obecních i vší obce mnesta Roudnice nad Labem, věrných našich jmilých, abychom témuž mnestu Roudnici trch roční aneb jarmark při svátku svatého Jilijí vyznavače každoročně k držení a zachování propučiti ráčili. My pak vejš jmenova- ného mnesta ustavičnou věrnost a povolnou službu považujíce, k jejich slušné žádosti se nakloňujeme a přivolujeme, z dobrým rozmyslem a radou věrných našich milých, z jis- tým naším vědomím a mocí královskou témuž mnestu Roudnici a jeho obyvatelům ny- nějším i budoucím trch roční aneb jarmark ze čtyřma dny pořád zběhlými při svátku svatého Jilijí vyznavače dáváme, povolujeme a propučujeme se všemi právami, svo- bodami, příslušenstvím a užitky tak, jako jiná království našeho mnesta užívati obyčej a právo mají. Aby pak vejš jmenované mnesto Roudnic dar královský více poznati mohlo, mnešťanům téhož mnesta nynějším i budoucím povolujeme a tuto obzvláštní milost jim dáváme a propučujeme, aby totišto sůl, která do mnesta přivezena bude, pro obec a obecní dobré koupiti a shromážditi mohli a zase obyvatelům téhož mnesta a kterýmkoliv jiným k potřebě prodávati a jim z peněz propučovati po všecky časy budoucí moci budou, však tak, aby mnestům okolním v soli prodávání jim od slavných předkův našich, králův českých, propučeném ke škodě a újmě nebyli. Žádnému tehdy ať nesluší tento list propučení a obdarování našeho milestivého rušiti, překaziti aneb z jakoukoliv smělostí svévolnou jemu se protiviti pod uvarováním nemilosti naší krá- lovské i našich budoucích, králův českých. Kterémužto na svědomí a víru dostatečnou naši královskou pečet přivěsiti jsme roskázali. Dán na hradě naším Praským 26. No- vembris léta Božího 1472. a) Vidimát má chybně „eiusdem“. b) Tamže chybně „nostrae“ 158