jsou utvrzené písmem a pečetí s časem pomíjejícím lidem z paměti vychodí. A protož já Jan z Ríčan a z Ledče1) známo činím tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří nebo čtoucí slyšeti budou, jakož most náš přes řeku pod hradem naším Ledčí v městečku našem častokrát z dopuštění Božího povod- němi pokažuje se, na kterémžto mostě mejto spravedlivé od starodávna bráno jest, i protož takové právo mejta mého na tom mostě, ohlédše milostivě na mé měšťany poddané i na ty náklady, kteréž jsú na ten most činili, s rozumnou radou přátel mých i s povolením dobrovolně již psaným měšťanům mým tu v Ledči to mejto dal jsem i mocí tohoto listu dávám, aby již psaní měšťané to mejto brali k své ruce a v svou moc, jakož od starodávna bráno jest bylo, věčně bez mé i bez mých budoucích překážky. A na to povinni jsou týž most opravovati a znovu udělati, kdy a kolikrát by toho potřebí bylo, k potřebě mé i také tudíž své a pro lidi pocestné, a to na to mejto, kteréž z toho mostu bráti mají spravedlivě bez mé práce a starosti i mých budoucích, avšak s ta- kovou vejminkou: Lidé, kteříž jsou moji poddaní nyní v této míře anebo i potom, kteříž by z vůle Božské a z rozmnožení milosti jeho mohli přijíti k tomu zámku, ty vymiňuji, aniž budou povinni platiti mejta z toho mostu, ale volně a svobodně budou moci jeti i jíti beze vší překážky. A toto zůstavuji při milosti mé i mých budoucích, jestliže by kdy z dopuštění Božího vnáhle most byl zkažen, tedy pro potřebu všech nás i obecní, což bychme rozkázali lidem našim poddaným, kteříž mejta neplatí, k tomu mostu co pomoci anebo kterým dílem, býti to má při mé vůli i mých budoucích. A toto dále jsme zna- menitě vymínili, jestliže by list hlavní zhynul anebo zšel jakžkolivěk, buďto na perkameně neb na pečetech, tehda já sám svrchupsaný slibuji i své budoucí k tomu zavazuji, ač by ten list zšel, že jim má jiný list udělán býti v táž slova, jakž list hlavní svědčí, lidem mým aneb jich budoucím, ač by toho potře[bí bylo, ode mne aneb od mých budoucích. A ty všecky věci dal jsem a mocí tohoto listu dávám nyní věčně a křesťanským spůsobem slibuji to všecko za- chovati sám od sebe i své budoucí k tomu zavazuji. A toho všeho na svědomí a lepší jistotu a další pevnost svou vlastní pečeť přivěsiti jsem dal k tomuto listu a pro pevnější a jistší budoucí paměť dožádal jsem se urozených pánův, pana Havla z Ríčan a pana Jiříka z Vissmburku a slovutných panoší Heřmana z Kožlé a Ctibora ze Zruči, že jsou také své pečeti k mé žádosti dobrovolně přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na hradě ledeckém léta od naro- zení syna Božího tisícího čtyrstého šedesátého. Pergamenový palimpsest s písmem ze 17. stol. v archivu města Ledče nad Sázavou; k listině je na pergamenových proužcích přivěšeno pět kulatých pečetí z červeného vosku, z nichž první je poškozena. — Na rubu: P. Jana z Říčan na most a mejto. — Nro. 3.4. — N. 23. — N.1. — 11. v. 1) O něm A. Sedláček, Hrady XII., str. 98. — Páni z Říčan byli městečku svému milostivou vrchností i jinak. Tak dne 2. listopadu 1464 dávají bratří Jindřich a Jan z Říčan a z Ledče svůj dědičný plat v Měchonicích (o. Ledeč nad Sázavou) a v Horní Prosíčce (o. 46