štajna, najvyšší hofmistr královstvie Českého, věrný náš milý, abychom oby- vatelóm městečka jeho Bohdančel) jarmark roční a trh koňský dáti ráčili. K kteréžto prosbě jsúce milostivě nakloněni, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich mocí královskú k prosbě již psaného Viléma obyvatelóm svrchu dotčeného městečka Bohdanče jarmark roční na den Božieho vstúpenie dáti a je tiem jarmarkem milostivě obdařiti ráčili jsme tak, aby oni i budúcí jejich na svrchupsaný den ten jarmark roční s osmi dny pořád zběhlými každý rok měli, drželi a jeho požívali tak, jako jiná městečka v království našem Českém svých jarmarkuov požívají z práva nebo z obyčeje, a to bez našie, budúcích našich, králuov českých, i všech jiných lidí všeliké překážky nynie i v časech budúciech. A k tomu obyvatelóm svrchupsaného městečka Bohdanče pro věrné služby jmenovaného Viléma, pána jich, tuto naši další milost činíme, dávajíce jim k tomu povolenie naše, aby oni při jarmarku i bez jarmarku trh koňský každý tejden při obecném trhu držeti a mieti mohli. Přikazujíce pod- komořiemu královstvie Českého i jiným všem úředlníkóm a poddaným našim, aby obyvatelóm jmenovaného městečka nynějším i budúcím v požívání svrchudotčeného jarmarku a trhu koňského nepřekáželi ani překážeti dopú- štěli nynie i potomně. Však proto chcme, aby tato naše svrchudotčená obdaro- vánie byla každým našim poddaným bez újmy na jich právích a spravedl- nostech. Tomu na svědomé pečeť naši královskú přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Dán u vojště našem před Bělehradem v středu po svatém Jakubu apošto- lu léta Božieho tisícieho čtyřstého devadesátého prvnieho, království našich uherského prvnieho a českého dvadcátého léta. Ad relacionem domini Johannis de Sselnberg, cancellarii regni Boemie. Pergamenový originál v archivu města Bohdanče; přivěšená pečeť je ztracena. 1) Bohdaneč, o. Pardubice. — Vysazeno bylo na právu zákupném asi koncem 13. stol., jinak není nic více známo o jeho počátcích (J. V. Šimák, České dějiny I. 5., str. 1239). Městečko patřilo v druhé polovině 14. stol. Albrechtovi z Cimburka, který je prodal r. 1377 opatovickému klášteru. Po zničení tohoto kláštera 1421 bylo připsáno ke Kunětické Hoře a Pardubicům (A. Sedláček, Místopisný slovník historický, str. 35—36). Podle urbáře pardubického panství z doby kolem r. 1500 (uložen v archivu Národního musea v Praze, F 152) bylo tehdy v Bohdanči 58 domů, 4 chalupy, jedna zahradnická živnost, devět hospo- dářů bez bližšího označení, sedí-li na domě či na chalupě, rychta a lázeň; z městečka šly vrchnosti poplatky za várky piva, slad a tržné. Regest v Archivu Českém XVI., str. 391, č. 487. 565. 1491 srpen 28. Český Krumlov. Vok z Rožmberka dává obyvatelům města Lomnice nad Lužnicí za jejich grunty, zatopené zřízením Koclířovského rybníka, dědinu u Lomnice a Kozlov. Dále jim dědičně postupuje za 38 kop grošů vrchnostenské blato pod městem; 305