kování ani dělati slady, ale s ohledem na právo okolních městeček. Knínští dostá- vají právo popravy na míli kolem města a právo pastvy v královských i špitálských lesích. Řídí se horním právem. My Jiří, z Božie milosti král český, markrabě moravský, lucemburský a slezský vévoda a markrabě lužicský, oznamujem tiemto listem všem, že přišli před nás věrní naši milí měštěné a horníci města našeho Knína a žalostně před námi vyprávili sú, kterak předešlá léta nepokojná to město vypáleno jest1) a listové na práva a vysazenie jich, kterýmiž od předkuov našich, krá- luov českých slavné paměti, byli sú obdarováni a vysazeni, jim sú shořeli, a pro- sili sú nás pokorně, což vyptati se mohli, která prve měli práva, abychom my z dobrotivosti našie těch práv a svobod jim znovu puojčiti a vysaditi ráčili. My k prosbám jich jakožto slušným milostivě jsúce nakloněni, záhuby jich litujíce a jich užitek a stav i rozmnoženie větčie a lepšie chtiece učiniti, aby oni hor zlatých u Knína ležících k našemu i svému užitku tiem lépe pilni býti mohli, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich milých mocí královskú v dole psaná práva je vsazujem a jimi je i jich budúcie k držení a požívání jich věčnému z milosti našie královské darujeme, totižto aby nám i budúcím králóm českým žádných daní a poplatkuov s toho města nedávali a neplatili kromě právě, což našim minemajstróm z staradávna dávali sú a dávají; a cožkoli oni zlata dobudú hornieho neb na potociech ryzích, to vše mají do vexle a komory našie královské i budúcích králuov českých nésti a dávati, a my jim za zlato též jako Jílovským platiti a dávati máme.2) Mají také tíž obyvatelé knínští svobodu mieti zlata dobývati, kdež by se jim koli miesto přiehodné k tomu zdálo na dědinách, lesiech, horách neb potociech jim příležících číchžkoli bez překážky všelikého člověka. Item v jedné míli v zšíři i v zdáli okolo Knína všickni [hor]ní- ci, kteří zlata dobývají a dobývati budú, buďto hornieho neb potočnieho, mají a mieti budú do Knína všecko zlato k vexli našemu nésti a oni dále nám do komory našie [odevzdjati. Také poněvadž, jakož sme zpraveni, z dávných časuov z Krásné Hory příslušeli sú s svými právy do Knína, a zlato, což jeho dobyli, do Knína k našemu vexli nesli a dávali, [chceme, aby též] nynie i potom od nich se dálo, však bez újmy a pohoršenie práv těch lidí z Krásné Hory, jestliže které odporné těmto mají, jimžto naším tiemto obdarováním a vysazováním žádné škody nechcem činiti. Item všickni mlýnové horní u Knína za míli vzdáli k městu našemu Knínu aby příslušeli tiem obyčejem, jakož z staradávna drželi sú, a žádný aby neb[ránil] vody vésti k těm mlýnóm kterýmkoli napra- vením, buďto zastavením jezuov neb hrází neb struhami, jakž by koli tu vodu napraviti uměli a mohli. Také což by koli bylo potřebie lesův [suchlých neb syrových k horám našim u Knína, májí a budú moci z našich královských neb špitálských lesuov Knínští bráti, však s vědomím a ukázáním hajných těch [lesuov]. Budú moci také obyvatelé knínští v svých obciech neb chrástech zajiece sobě honiti neb ptáky a v svých potociech ryby loviti a toho sobě ku 64