impartimur ac concedimus, ut bona, videlicet septem terras cum dimidia in forma consueta devolutionum in villa Picziniae,1) vulgari Boemico vocata pulosmý země, ad nos ut regem Boemiae devoluta et a nobis eidem civitati donata, ipsa civitas donare possit capellae sancti Petri, sitae in civitate prae- dicta, quae bona postquam ad nos vere devoluta et ipsius civitatis esse consti- terint fuerintque ipsi capellae ab dicta civitate donata, exnunc prout extunc ipsam annectimus, unimus et incorporamus saepedictae capellae et volumus eam libertates et iura aliorum similium bonorum ecclesiasticorum in istis sine im- pedimento habere committimusque ac mandamus urzedniconibus caeterisque officialibus tabularum terrae regni nostri Bohemiae necnon prothonotariis et notariis earundem, qui sunt vel in posterum erunt, fidelibus nostris dilectis, quatenus suprascripta bona, cum dictae civitati fuissent et ab ipsa dictae capellae donata fore cognoverint, eidem capellae, quando super hoc requisiti fuerint, in suprascriptis tabulis signent, notent atque ascribant. Praesentium sub appensione nostri regalis sigilli testimonio literarum. Datum Viennae die vicesima Julii anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo septi- mo, regnorum nostrorum anno Hungariae etc. decimo octavo, Bohemiae vero quarto. Známo pouze z potvrzení horšovotýnských privilegií ze dne 17. října 1597 (v archivu města Horšovský Týn), kde jest i český překlad: Ladislav, z Boží milosti uherský, český, dalmatský a charvatský etc. král, kníže rakouské a markrabě moravské, vy- znáváme přede všemi, že městu Tejnu Horšovskému, měšťanům a obyvatelům v něm, věrným našim milým, s dobrým rozmyslem a s radou pánův, věrných našich milých, s jistým naším vědomím z moci naší královské v Čechách povolení naše královské dáváme a k tomu povolujeme, aby dědicství, totiž půlosmý země na nás odoumrtí podle obyčeje ve vsi Piczině přišlé, kteréž sme my témuž městu dali, dotčené město zase dáti a postoupiti mohlo k kaple svatého Petra, postoupené nyní i na časy budoucí a věčné k též kaple připojujem a vtělujem, tomu chtíce, aby to dědicství v též svobodě a v tom právu bylo a zůstávalo jako jiný duchovní statek bez všelijaké překážky. Pročež příkazujem a poroučíme správcům a ouředníkům desk zemských království našeho Českého, tolikéž písařům větším i menším při týchž dckách, kteříž nyní jsou aneb budoucně budou, věrným našim milým, aby nadepsané dědicství, kteréž k městu tomu náleželo a již k kaple svatého Petra oddáno jest, když by za to žádáni byli, do desk zemských vložili a vepsali. Tomu na svědomí pečeť naši královskou k tomuto listu našemu přivěsiti jsme rozkázati ráčili. Jehož datum v Vídni dvatcátého dne července léta tisícího čtyřstého padesátého sedmého, království našich uherského osmnáctého a českého čtvrtého. 1) Pěžín, poplužní dvůr u Lazce, části Horšovského Týna (Fr. Palacký. Popis krá- lovství Českého, str. 381). 331. 1457 listopad 21. Klášter Žďár. Beneš opat, Pavel místopřevor a konvent cisterciáckého kláštera ve Ždáře prodávají panu Mikulášovi z Buchova dědičné rychtářství ve Vojnově Městci 34