i právo tu řeku držeti a jie užívati po všecka léta a budúcie tak, jakož se svrchu píše, bez překážky mé a dědicóv mých i náměstkóv, pánóv sbožie brandýského budúcích. Toho na svědomie a na potvrzenie všech kusóv nade- psaných a každého zvláště svú vlastní pečeť s jistým mým vědomím a dobro- volně dal sem přivěsiti k tomuto listu a pro lepší jistotu prosil sem urozených pánóv, pana Jana z Chlumu a s Košmberka, pana Zdenka Kostky z Postupic a na Litomyšli a pana Jana z Počtýna a na Žampachu, že sú pečeti své dali přivěsiti na svědomie vedle mne k tomuto listu dobrovolně a sobě bez škody. Jenž jest psán a dán na Brandýse léta Páně tisicieho čtyřstého osmdesátého třetieho ve čtvrtek po svatém Janu Křtiteli. Pergamenový originál v archivu města Brandýsa nad Orlicí, k listině jsou na perga- menových proužcích přivěšeny čtyři kulaté pečeti z černého vosku, z nichž poslední je poněkud poškozena. — Na rubu: V příčině 1°. purgrechtu na cizí panství odkázání, 2°. jídla a pití při ženný robotě u dvora Kalištského, 3°. lovení řeky od mlejna až pod pustý mlejniště pod Pernou. To obdrženo jest Ao. 1483 dne ve štvrtek po svatým Janu Křtiteli. — N. 1. — No. 3 (číslo škrtnuto). 1) Páni Kostkové z Postupic získali brandýské panství někdy před r. 1450, a to po pánech ze Šternberka (A. Sedláček, Hrady II., str. 137). 2) Brandýs nad Orlicí, o. Ustí nad Orlicí. 3) Kaliště, osada, obec Rviště, o. Ústí nad Orlicí. Otiskl Fr. Břet. Kadlčík, Děje i paměti Brandejsa nad Orlicí (v Praze 1885), str. 171—173. 504. 1483 červenec 19. Jan z Janovic a z Petrohradu, nejvyšší purkrabí pražský, potvrzuje oby- vatelům městečka Kryr listinu svého otce z r. 1442 a slevuje jim platy i povinnosti. Jan z Janovic a z Petršpurka, najvylžšjí purkrabie pražský,1) znamenaje snažnú a pilnú prosbu měšťan kryrských, věrných svých milých, a v týmž jim Kryrským porozuměv, že oni věc novú a neobyčejnú nežádali jsú mne, než toliko za slušné jim a spravedlivé, aby ten list hantfeštní s visutými pečetmi, kterýž od dávné chvíle řádně od urozeného pána, pana Jana z Janovic a z Petršpurka, otce mého dobré paměti, pod jeho pečetí a jiných dobrých lidí na jistotu a svědomie požievali jsú,2) takú vólí přejem, co v něm vedle práv a obdarovánie téhož pána, pana Jana z Janovic a z Petršpurka, otce mého svrchupsaného, spravedlivě byli sú povinni platu peněžitého, na svatého Ji- řieho pět a puol kopy grošuov a čtyři haléře a na svatého Havla pět a puol kopy grošuov a čtyři haléře a jsú ospu i lánného povinni platiti, jakož týž list hlavní to šíře v sobě zavierá a svědčí,3) a také kterak měšťané měli by a mají se zachovati ve všech věcech, v témž listu hantfeštním opověděných i daných. A také pan Jan z Janovic a z Petršpurka svrchupsaný, dávaje rybníky, jmeno- 241