krále. Od 13. století se rychtáři stávali obyčejně původní lokátoři (viz toto), kteří dostávali v městech i na vesnicích nejrozmanitější hospodářské i právní výhody; rychtář měl např. svobodné lány (osvobozené od pla- cení úroku i berní), byl předsedou městského soudu a pod. Ve 14. století je možné sledovat ve městech zápas mezi městským soudem (tj. prakticky rychtářem) a městskou radou, což byla instituce městské samosprávy, která se od konce 13. století vytvářela proti rychtáři na obranu zájmů městského patriciátu. V době předhusitské si rychtáři své vedoucí postavení v král. městech v podstatě uhájili, v 15. století se však jejich postavení zásadně změnilo. V 15. století a až do r. 1547 byli rychtáři vlastně pouhými zří- zenci obcí. římský císař, římská říše - Ve středověku byl německý král, kterého volila knížata k tomu zmocněná (kurfiřti), formálně vrchním pánem nynějšího území Německa, Itálie, Rakouska, vých. Francie a do jisté míry i Čech a Moravy. Souhrnně bylo toto území označováno jako svatá říše římská. Název pochází od toho, že německý král byl (od 9. století) pokládán za nástupce antických císařů; aby mohl užívati titulu »římský císař«, musil býti také v Římě korunován a k dosažení té korunovace podnikal tzv. »římskou jízdu«. sakrista (sakřišťan) - byl úřad zastávaný knězem, jehož povinností bylo, aby se společně se strážcem (kustodem) staral o provazy ke zvonům, olej na mazání zvonů, různé nádobí kostelní, kadidlo, myrrhu, vazbu chórových knih aj.; na to dostávali desátý a devátý peníz z ofěry, jež se sebrala u ostatků a hrobů světců v kostele. Opatrovali veškerý inventář sakristie a sakrista sám k velikým svátkům připravoval oltáře a v určenou dobu vystavoval ostatky svatých. senátor - v městech člen městské rady, konšel. servíti (vl. sluhové Panny Marie, ordo servorum Beatae Mariae Virginis) — řád založený v Itálii r. 1240 od sedmi vznešených mužů a potvrzený od Benedikta XI. r. 1304. Karel IV. uvedl servíty do Čech r. 1360 a usadil je při kostele P. Marie Na trávníčku (na konci nyn. ulice Na slupi); jejich klášter byl zničen r. 1420. Roku 1626 povolal je Ferdinand II. do Prahy; usadili se u kostela sv. Michala na Starém Městě a r. 1666 obnovili klášter Na slupi; ten byl zrušen r. 1783, u sv. Michala 1786. schisma (schismatu) - rozštěpení, rozkol, porušení církevní jednoty zvolením dvou nebo více papežů. scholastika - ve středověku způsob církevně dogmatického myšlení, který se snažil vysvětlit a zdůvodnit věroučné články pomocí filosofie, jež byla tehdy prohlašována za služku theologie. Vyvrcholila v 13. století domini- kánem Tomášem Akvinským (1225-1274), který užil k podepření katolické věrouky filosofie největšího řeckého filosofa Aristotela. scholastikové - ve středověku učitelé škol při klášterech nebo předních chrámech, kde se vyučovalo tzv. svobodným uměním, jakož i učitelé theo- logie. signorie (z it. signor, pán) - panství, v středověku panství italských měst- ských republik. 28 Čtení o Karlu IV. 433