markrabí moravského, který Karel sám dostal po svém pří- chodu do českých zemí r. 1333, byl tehdy obnoven pro osobu odlišnou od českého krále po přestávce osmdesáti let. Když se stal pak Karel sám českým králem a když bylo jasné, že naděje na znovuzískání Tyrol pro jeho bratra Jana Jindřicha jsou už úplně ztraceny, udělil hodnost markrabí moravského ke konci r. 1349 svému bratru. Nový markrabí však už nevládl Moravě celé, nýbrž jen tomu území, které zbylo po zřízení vévodství opavského (za Přemysla II.) a po odečtení velkého komplexu panství olomouckého biskupa. Všichni tři držitelé uvedených hodností se stali lenníky českého krále podle úpravy postavení Moravy (vlastně oněch zvláštních lén) z r. 1348. Avšak vedle českého krále jako vrchního pána všech uvede- ných držav vyskytuje se v příslušných listinách, jimiž se poměry jednotlivých zemí upravují, také nový pojem „corona regni Bohemiae“ - Česká koruna. Vysvětlení tohoto pojmu není právě snadné, a už proto je třeba na něj upozornit. Česká nebo svatováclavská koruna znamenala na prvém místě skutečnou královskou korunu českých králů, kterou dal Karel sám zhotovit podle staré koruny přemyslovské. Ani tu však neopustil svou myšlenku o všemožném posilování králov- ské moci a o jejím vzniku „z milosti boží“. Proto byla nová koruna spojena s osobou nejznámějšího českého světce, polo- žena přímo na hlavu sv. Václava a odtud měla být pouze „propůjčována“ ke korunovacím nastupujících panovníků. Tím se koruna stala přímo symbolem státní (panovnické) moci v Čechách v rámci všeobecné posvátné symboliky korunovač- ních klenotů, jak o tom svědčí i zprávy o klenotech říšských a jejich potomním vystavování v Praze, kde byly říšské koruno- vační klenoty prostě položeny na úroveň posvátných ostatků světců a relikvií a tak také ukazovány poutníkům, kteří se k nim scházeli zdaleka široka. Vystavování se dálo jednou ročně ve zvláštní budově, která byla k tomu účelu postavena na dnešním Karlově náměstí, a praktičtí členové rady Nového Města pražského si vymohli pro dny výstav zároveň privile- gium na další výroční trh. Ale označením vlastního předmětu se pojem České koruny zdaleka nevyčerpává. Dotkl jsem se již toho, že český král byl 27