Desky zemské jsou v originálech zachovány až od r. 1541, protože toho roku při velkém požáru Malé Strany a Hradu pražského téměř všechny starší svazky desk shořely. Vzácnou výjimku činí kvatern půhonný z let 1316-1320, který tehdy nebyl v Praze a který jediný dosvědčuje, jak vy- padaly desky zemské v nejstarší době své existence. Po uvedeném požáru r. 1541 byly desky obnoveny; obnovy využil Ferdi- nand I. k různým machinacím, např. ke změně původního zápisu o své volbě za krále českého r. 1526. Zápisy do desk se dály původně latinsky, v 15. století přicházejí i zápisy české a od r. 1495 podle usnesení zemského sněmu téměř výhradně české. Obnovené zřízení zemské z r. 1627 připouštělo zápisy české i německé, v praxi nabyla němčina — hlavně v 18. století - převahy. Desky půhonné a zápisné se označovaly podle barvy vazeb a různých zna- mení na hřbetě (na př. kvatern lvový plavý); trhové mívaly jméno po místopísařích, za nichž byly psány. V nejstarší době byly tímto způsobem pravděpodobně označovány všechny desky. Ve druhé polovině 14. století se také vyskytuje obecné dělení desk zemských na větší (k nim patřily větší zápisné a trhové) a na menší (menší zápisné a půhonné), ač jinak se takové rozdělování týkalo jen desk zápisných, jak bylo výše uvedeno. Větší desky psával místopísař Království českého a měly být uchovávány v sakristii kostela Pražského (u sv. Víta); menší psával „menší písař a měly být stranám stále přístupné v sídle úřadu nejvyššího písaře zem- ského, jemuž v zásadě desková agenda podléhala. V době pobělohorské, když přibylo několik nových typů pro specifikované agendy, se vytvořil celý rozsáhlý „úřad desk zemských“. Historický význam desk zemských je veliký. Desky jsou velmi důležitým historickým pramenem pro dějiny hospodářské i sociální, pro sledování právního života českého státu v minulosti, především pak pro všechny otázky, které se dotýkají české šlechty. Je si však třeba uvědomit, že uží- vání desk bylo omezeno jen na příslušníky šlechty a jiné třídy obyvatelstva, měšťané, poddaní, byly z užívání desk vyloučeny. Nešlechtic mohl užívati desk jen tehdy, byl-li sám pozemkovou vrchností, což byly ovšem velmi vzácné případy. Dále je nutné mít na paměti, že zápisy do desk vcelku nebyly povinné, takže případná statistická zjištění na základě zkoumání desk je třeba posuzovati velmi opatrně. Vcelku platí, že jako knihy pozemkové a hypotekární pro šlechtické svo- bodné statky byly desky zemské velmi důležitým zařízením starého českého státu a právem se nazývaly »jedním z nejvyšších klenotů země České«. — Nyní, po ztrátě svého praktického významu, tvoří desky jeden z nejdůle- žitějších fondů Státního ústředního archivu v Praze. dialektika - ve středověku soubor logiky (nauky o správném myšlení), jedno ze sedmi svobodných umění (viz fakulta). dispens - propuštění z nějakého závazku nebo povinnosti, dovolení, upuštění. disputace - ústní uvažování důvodů a námitek o nějaké sporné otázce, hádá- ní o důležitém, zvláště vědeckém předmětě ústně a veřejně před poslu- chačstvem konané. 423