tel (asi kostel sv. Jiljí) v Třeboni. Roznesené tabule oltáře jsou dnes shro- mážděny v Národní galerii a jsou asi jen zbytkem většího obrazového cyklu. K cyklu patří obrazy Kristus na hoře Olivetské, Kladení do hrobu a Zmrtvýchvstání Krista. Na jejich rubu jsou postavy světců a světic. K nim se slohově připojuje obraz Ukřižování. Jeho dílna byla významnou školou umění malířského a měla vliv nejen na obor malby deskové, ale i na díla českých iluminátorů okolo r. 1400. 41. Mince v době Karlově. Mince Karla IV. ražené v rozličných částech jeho zemí: 1. Český dukát mladšího typu (nejstarší typ napodoboval přesně flo- rentský vzor (s obrazem panovníka s českou korunou) (před r. 1357). 2. Český dukát mladšího typu s císařskou korunou (po r. 1357). 3. Pražský groš ražený v mincovně v Kutné Hoře. 4. Pražský malý groš (parvus) z Kutnohorské mincovny. 5. Český peníz (1/16 pražského groše) brakteátovitého střížku (tzv. dutý peníz), patrně z Kutnohorské mincovny. 6. Český dutý haléř se lvem (polovina předešlého). 7. Český dutý peníz se sv. Václavem (obraz napodobuje obraz rubu dvoustranného pražského parvu). 8. Český dutý haléř s korunou (obraz napodobuje obraz rubu dvoustran- ného pražského parvu.) 9. Líc a rub slezského haléře města Vratislavě (1346-1378). 10. Líc a rub haléře, raženého patrně v městě Heidingsfeldu (v letech 1368—1370). II. Peníz tzv. »Nových Čech«, Horní (České) Falce, ražený v Laufu (1356-1363). 12. Peníz České Falce, ražený společně s Václavem IV. v Laufu. Karel IV. věnoval značnou pozornost i mincovnictví, ať českému, ať říš- skému nebo jednotlivých svých držav za hranicemi Českého království. Zdá se dokonce, i když mnohé záležitosti ražby českých mincí byly řešeny dík znalostem a péči některých „mistrů královské komory“ i jiných zkušených mužů, že Karel IV. i osobně dobře znal význam spořádané měny. V Čechách zdědil po otci a dědovi mincovní a měnovou soustavu, jejímž základem byl stříbrný pražský groš. Na ten šlo 12 drobných mincí, tzv. pražských parvů. Právě za Karla IV. zdomácněl pro tyto název haléře. Jan Lucemburský za- razil u nás i zlaté mince, florény podle vzoru zlatých ražeb města Florencie. Karel IV. pokračoval také v jejich ražbě, nejprve týmž typem (na jedné straně dukátu byla florentská lilie, na druhé postava florentského patrona, sv. Jana Křtitele), později novým typem se svým obrazem do tří čtvrtí na jedné straně a s obrazem českého lva na straně druhé. V tomto typu došlo po římské jízdě císařově k velké změně: hlava jeho na lícní straně, která má ostatně charakteristické odjinud známé rysy obličeje Karla IV., je odtud ozdobena korunou císařskou. Tyto dukáty jsou vůbec první českou ražbou, která má v kovu vtisknut opravdu portrét panovníka. Soustava stříbrných českých mincí prošla také velikou změnou. Pražský groš zůstal - jako tzv. „věčná“ mince - sice beze změny ve svých obrazech 441