mnoha slov. Praha se stala kulturním centrem celé střední Evropy, protože nikde v sousedství českého státu universita nebyla, a i když z počátku převahu na novém ústavu měli při- rozeně cizí učitelé, stala se universita záhy i kulturním centrem a vědeckým střediskem českého národa. Vyvrcholením tohoto vývoje bylo pozdější oproštění university od nadvlády cizinců (Dekret kutnohorský), prolomení zásady mezinárodního cha- rakteru středověkých universit a vytvoření národního vysokého učení. Doba Karlova k tomuto vývoji položila ovšem jen první základy. Bylo-li založení university zaměřeno více na oblast vědy, vyvolaly některé Karlovy podněty v život i bohatou činnost uměleckou. Rozvinula se především intensivně činnost stavitel- ská, vznikaly desítky staveb církevních i světských. Jen v Praze byla současně budována řada kostelů, v čele s široce založenou stavbou velechrámu sv. Víta. Obzvláště bohatá byla stavební činnost na Novém Městě, kde je možné zjistit i zajímavý fakt, že se tam při stavbách chrámů nepostupovalo podle nějaké jed- notné „gotické“ linie, nýbrž že se projevovala velká typová rozmanitost (např. Emauzy a chrám na Karlově). Ale neméně intensivní byla i stavební činnost na venkově, kde byly budo- vány kostely a kaple šlechtické. Ze staveb účelu světského stálo na prvním místě budování Karlštejna, osobního „soukromého“ sídla císařova, ale vedle toho stavěl Karel i řadu dalších krá- lovských hradů, jimž dával s oblibou své vlastní jméno (Karl- štejn sám, Karlshaus - u Hluboké n. Vlt., Karlskrone - dnešní Radyně u Plzně, Karlšperk - u Kašperských Hor). Všechny tyto stavby byly zřejmě representanty i soudobého umění forti- fikačního, jak to bezpečně dokazují ty z nich, které se zachovaly dodnes. Činnost stavitelská přirozeně podporovala i příbuzné obory umělecké, a tak je možné zaznamenat i rozkvět malířství a sochařství. Na dvoře Karlově a v královské kanceláři jsou patrny i první ohlasy humanismu. Učinky a vliv tohoto směru bývaly u Karla i u jeho dvořanů pravděpodobně přeceňovány, protože vlastní tvůrčí činnost humanistického rázu je možné na Karlově dvoře zachytit jen stěží. Tak např. u Jana ze Středy šlo jistě jen o ohlas formální, neboť úsilí o nový způsob latinského slohu 71