14 XXXI. V Liliové ulici. — C. p. 211. Klášter sv. Anny. Jiný domek. 1606, — Archiv min. vnitra D. 3312. V. M. uroz. a stat. páni páni — rady zřízené komory v král. Českém —. Z spisu Benedykta Placera, co sobě do mně a ouředníka mého stěžuje a nedůvodně i také daremně, jak V. Mtí tak také mně svým supli- kováním zaneprázdňovati usiluje, sem porozuměla. Předně, dokládajíce toho, že by se jemu nějaký neslušný šacunk mčl díti; na takové jeho zprávu činění V. Mtem v známost uvésti pominouti ne- mohu, kterak již jmenovaný B. Placer, dostavše se na grunty klášterský, jest jemu schránka do- přána i místo, aby své obydlí iměl. Dostavše ii v stavení jest se dal, k témuž stavení dříví i jiné věci z kláštera odnesl — a všelijak náležitou po- slušnost zachovati jest přislíbil. A když by kolivěk ten doméek dostavél a tak se jinam odebrati umínil, tehdy že jej zase k témuž klášteru nic drá- žeji, než za 50 k. m. prodati chce, že se tomu státi všemu má, do kněh klášterských jest to vše v zá- pis uvésti dal. Ale té své přípovědi za. dosti jest neučinil. Kdyžkoli potřeba a hodná příčina jest toho ukazovala a — jest se dála — že do kláštera měl dáti se najíti, toho jest nikoliv učiniti a tako- vého poslušenství zachovati nechtěl. vzkazujíce po- směšně, má-li kdo co k němu, aby k němu sám šel anebo k němu psaní učinil. Tak mnohé příčiny se od něho dály, že jesti sám dobrovolně k tomu při- stoupil, že jsme se dožádali p. purkmistra a pánův St. M. Pr., aby ráčili starších cechmistrův přísež- ných obojího řemesla, zednického i tesařského, |vyslati], aby — šacovali. A nad to vejšeji co sobě sám šacoval, nade všechno jiné, jest jemu 18 k. m. vynahrazeno a tak vší sumy ode mne 133% k. m. za týž domček dáno a zaplaceno. A nejsouce tak ten domček dostavený, sem na to množství kop k dostavení a k dodělání vynaložiti musela, jsouce povinna toho opatřiti. Vystavše jej, tu jest teprva sám o své ujmč z své strany beze všeho mého vě-. domí večerním časem, jsouc vodnapilý, jiného druha k šacování, nevím k jakému, přivedl a potom k mému ouředníku do domu přijdouc, nemalé pří- činy vyhledávali, majíce ode mně dávný čas ta- kový domček zaplacený. V. Mtí se vší náležitou uctivostí žádám. poněvadž sem mu — ten domček zaplatila, jej užiti a podle své povinnosti opatřiti jej dáti [abych] mohla a před týmž nezbedným a daremně zaneprázdňujícím člověkem v pokojném užívání zůstavena bejti mohla —. V. Mtem mo- dlitbou svou povolná Kateřina Lipenská z Veli- kého Lipna. převora kláštera sv. Anny a sv. Va- vřince v St. M. Pr. Domek u velrybů a jiný vedle neznámé polohy na půdě klášterní. * 1628. — Rukop. ë. 1073 f. 43. (Svědomí ku potřebě Doroty Šlagerové proti Janovi Ka- promaliusovi k té rozepři, kdež o schování čtyř truhel daných a z nich některých věcí pobrání, jichž sobě Jan Kapromalius 600 zl. rýn. pokládá, Ciniti jest. Mark$ta Klatovská, pokojnice v domé Musi- lovskym, svédéCila: Praly sme, tři ženy a čtvrtý muž byl, v domě u sv. Anny paní Dorotě Šlage- rové náležejícím. Viděla sem, že jsou dva muži (mně se zdá, že jest byl sám tento p. Jan) nesli skrze tu světnici, kdež sme praly, jednu truhlu a odpočívali s ní u necek. A když se zase vraceli a týž p. Jan sobě v tom svým pokoji všecko za- vřel na zámek, řekl: Paní Doroto, já sem sobě všecky svý věci dobře opatřil. A ona pani Do- rota jemu řekia: Jáť vám za to neslibuji, aniž za svý věci, kteréž v domě mám, slíbiti nemohu, ne- bo já tu vždycky přítomna nejsem. A on jí řekl: Paní Doroto, vy se o to nestarejte. Já na svátky [s] svú paní sem přijedu. Lidmila, Jakuba Hystrle manželka: Kdež sme praly v domě u velrybů, viděla sem ty truhly, když jest je se služebníkem svým ten pán tam do domu nosil. Potom. když jest svý věci opatřil, přišel z toho pokoje do toho pokoje, kde sme praly, a měl tři klíče v hrsti a řekl: Paní Doroto, jí sem svý věci dobře opatřil. Paní Dorota mu řekla: Opatřte vaše věci, jak nejlépe umíte a jdě- te k mýmu muži na krám, ať vám dá čtvrtej klíč od domu, abyšte do domu mohli. Mluvíc k němu dále: Já vám za vaše věci neslibuji aniž za svý. co tu v domě mám, slíbiti nemohu. A dále se od necek nikam nehnula. Jan Kulhavý, podruh v domě paní Doroty Šlagerové: Toho jsem povědom, když tento Ně- mec byl přivezl svý truhly k domu u velrybů, při- šel do druhýho domu jejího, kde doktor bejval, a řekl k paní Dorotě, může-li ty truhly skrze ten- to dům do druhýho domu u velrybà do pokoie. ktery pronajal, dáti vnísti. Ona mu řekla: Proč jich tam dveřmi nositi nedáte, však sobě odeviíti můžete. On řekl: K čemu mám otvírati? Však tu nyníčko nebudu, až na svátky [se] svou paní sem přijedu. Ona mu řekla: Jáť věru nevím, já vám za vaše věci neslibuji. 1628. 8. února. Tamtéž. fi. 45. Ludvík Osvald Fraj z Frajburku: Jest mně povědomo a byl sem tu s manželkou svou Anvžkou přítomný, když p. Jan Capromalleus od Šlajerový s povolením manžela jejího prostřední štok v jejím domě u sv. Anny, u velrybů řečeném, proti jisté činži k zaplacení k svému obydlí pronajal. kdežto čty- ry plný truhly jeho mohovitých věcí. kteréž ona sama Šlajerová skrze její druhý tu při tom při- ležící dům, (skrze nějž průchod do druhého domu u velryby jest) nositi a tahati očima sveima jest spatřovala. Kteréžto truhly já sám taky do domu u velrybů po schodech nahoru a skrze světnici do komory nositi a tam je (když jest jí p. Capro- malleus zpetefoval, k čemuž sem iá i svíčku držel, z nichž dvě truhly rozpečetěné ale provazmi za- točené a zaknytlované byly) sem klásti a stavěti napomáhal. A tak sme těch truhel opatřených v komoře státi nechali, komoru a světnici sme za- vřeli. k nížto p. Capromalleus mně klíče jest dal a také po klíči od domů se ptal, kterýž mně i ode- vzdati jest chtěl. Ona pak Šlajerová tu takového od domu klíče při sobě neměla. ale na rynku v jejím domě jej že měla a tam abych pro něj při- šel a jej k sobě vzal, jest oznámila. Na to jsme my skrze druhej dům, poněvadž ten dům u vel- rybů toho času zevnitř dvouma rygly opatřen a zámkem zavřený byl) zase zpátkem jsme vyšli.