XXXI. Ulice Karoliny Světlé. (Proti sv. Anně.) — Č. p. 208b. 43 obostranně od Linharta Dorna truhláře za 300 k. gr. č. Act. postridie Convers. s. Pauli. 24. 1603, 24. října. Rukop. č. 2113 f. 303. Uroz. p. Vilém Vrabský Tluksa z Vrabí a na Drahenicích a Dešenicích k. d. v osadě sv. Jana na břehu proti lázni Točenici mezi domy p. Karla Záruby z Husti- řan a Jiljího Kolibala koželuha obostranně ležící od uroz. p. Adama Lukšana z Lokšanu za 350 k. gr. ¢ 25. 1615, 24. března. Rukop. ¢. 474 f. 105. (Uroz. rytíř p. Vilím st. Vrabský z Vrabí s uroz. p. Karlem Zárubou z Hustiřan.) Jakož jest uroz. p. Karel Záruba v té při při právě úřadu šestipanského za- šlé, kdež o zeď domy pánův dělící a stavení nové od uroz. p. Vilíma st. Vrabského z V. vyzdvižené, činiti bylo, jistou reformací p. purkmistra pánův 12. Julii 1612 na průvod, komu by polovice té zdi, poněvadž uroz. p. Záruba k domu svému vlastní a uroz. p. Vrabský společná býti pokládali. podá- no. Vedle kteréhožto na průvod podání plnomocník p. Záruby dal čísti, co jest na onen čas při vejchozi vykazováno — pročež jak jste opatřiti ráčili zeď, nad kterouž střeška jest, nad tou střeškou jinou zeď od p. Vrabského od kamene na vejš vystave- nou, kteráž z jedné strany po levé ruce z pokojův p. Záruby se spatřuje, a v ní až k té nižší zdi vejpustky kamenný, takže J. M. pán ty vůle býti ráčil, an i znamení dveří zanecháno. z té světnice průchod sobě k tomu druhému stavení, kde mar- štale jsou, chtíti dáti učiniti, když jest J. M. p. Záruba v letu 1589 na té zdi celé zouplna stavěti dáti i potom vejpustkův zanechati naříditi poručiti ráčil, že jest p. Vrabský toho. aby p. Záruba sta- věti dáti nemohl, protože by ta zeď, jak k domu jeho p. Záruby, tak k domu p. Vrabského společní | býti měla, nehájil. K dotvrzení pak toho všeho spatřiti jste ráčili z druhé strany po pravé ruce, kde marštale jsou, Ze ta zed s tou zdí z druhé strany k té světnici, v které vejpustky kamenný jsou, spojena jest. Tolikéž spatříno, že p. Vrabský sobé, neohradivsi aneb neopovédivsi'se v tom J. Mti p. Zárubovi, tehdáž a toho času lešení na též zdi domu páně udělati jest dal a jeho mu p. Záruba tehdáž toho lešení proto, aby p. Vrabský, kdyby mu nic v té příčině říkáno nebylo, tím lešením ňáké praeiudicium sobě býti nepokládal, že by je bez opovídání se p. Zárubovi, jako, prý, na zdi společní učiniti mohl, trpěti nechtěl. Též potom také i to jest spatříno, že pod tou střeškou, kdež dříví v domě p. Záruby složeno, veřeje dubové v té zdi zazdiny spatfeny jsou. což jest za do- statečný průvod a důvod v té zdi vedle tak patrné věci, že táž zeď dle již dotknutých svědkův ne p. Vrabského, ale p. Záruby a k domu páně náležející té zdi položení trámův z sejpek p. Záruby se na- chází, k tomu také stavení p. Záruby vedle domu p. Vrabského na té zdi zouplna založeno jest. Nic- méně kayby p. Vrabský znal, když předešle tu kulnu v domu svém od dříví vedle té zdi p. Záruby stavěti dal, že společní jest. tehdy nebyl by po- stavoval ji vedle té zdi, ale byl by hned dal do ní trámy klásti. Než věda, že jemu nenáleží a kdyby byl něco před se chtěl bráti. to že by bylo od p Záruby jemu hnedky zbráněno. Od plnomocníka p. Vrabského mluveno: Z to- hoto průvodu p. Vrabského tak i z svědkův a obzvlástné Václava Rychnovského. to se vyna- chází, Ze v té zdi, kdeZ nyní marstal p. Vrabského stojí, trámy bývaly. I když vytahovány z té zdi byly, že se na to díval a p. Záruba že jest nikda nic tomu neříkal. O zdi, když se do domu p. Zá- ruby jde po levé ruce. svědkové svědčí, ale tato zeď, o níž činiti jest, když se do domu chodí, po pravé ruce stojí. Dále také v svědomí svém doklá- dají o nějakých pokojích po pravé ruce, tuto na té zdi žádných pokojův není, a tak nic jistého neseznávají. Nad to vejšeji byla jest povinnost p. Záruby na onen čas, když do té zdi trámy kla- deny byly, v tom se časně ohlásiti, takové dílo obstaviti. AZ v I. 1610, když p. Vrabský túž zeď v svým toliko dílu a polovici vyvejšovati a do ní zase starobylým způsobem trámy klásti dáti chtěl, tu teprva p. Záruba takové dílo jest obstavil —. Tu pp. úředníci — vypověděli: Ačkoliv jse to z průvodův p. Karla st. Záruby nachází, že jest týž pán na zeď tu, kteráž nad střechou při marštali p. Viléma st. Vrabského vyzdvižena, sám svůj vlastní náklad nésti, zedníky jednati, smlouvu s ni- mi o stavení činiti a vejpustkův k nějakému bu- doucímu stavení zanechati poručiti ráčil, však aby ta zeď, o kterouž spor vzešel, od spodku vlastně k domu Záruby přináležeti a pán ji sam toliko užívati míti ráčil, toho se nic najíti a vyhledati nemůže. Nýbrž z svědomí Václava Řenčovského i z očitého spatření to, že v té zdi v marštali do- mu páně Vrabského trámové staří leželi a posavad po vytažení týchž starých jiní v nově položeni jsou, nad kteroužto marštalí i střecha šindelná vzdělána byla., a jak krokve v dotčené zdi túž' střechu zdržující položené byly, znamení i dílem zdi od domu p. Záruby k stavení tomu p. Vráb- ského ustoupení se nachází. A aby kdy kladení trámův do zdi v marštali p. Vrabského od koho právně hájeno aneb obstavováno bylo, toho ničímž od p. Záruby ukázáno není. Z těch příčin již psaná zeď za společní, však potud toliko, pokudž ustou- peno, se uznává. Kdežto p. Vrabský na polovici té zdi společní a dílu zanechaném zeď svou vzhůru vyhnati moci bude, druhé pak polovice k staveni p. Záruby zanechati povinen jest. (Srov. i rukop. č. 475 1. 39. & 476 +. 5.) 26. 1652, 11. října. Rukop. c. 2115 f. 210. Uroz. a Stat. rytíř Jan Vilím Chanovský z Dlouhé Vsi na Rábí a Smolotelích prodal p. Danielovi Pachtovi z Rajova a na Lochkové, sekretáři kanceláře Če- ské dvorské, a pani Lidmile Pachtové ze Sebuzina m. j. dům svůj nárožní proti tomu, kteréhož nyní jest v držení paní Anna Cellerová roz. z Terešovu blíž vody a u cesty, jak se jede ke mlejnům za 400 zl. rýn. Čís. pop. 208c. 1. 1412. — Rukop. ¢. 2099 f. 63. Marta, relicta Tirmanni, fatetur se teneri IlII s. Laurentio de Wilhartitcz et promisit eidem unum lapidem marmoreum in longitudine IIll ulnarum et in lati- tudine duarum uln. et unius quartalis et ante do- mum ipsius Laurentii ponere, sic quod ipsa Marta eundem lapidem tunc vendere debet et ipse Lau- rencius pecuniam suam recipere debet —. 2. 1445, 1. dubna. Rukop. č. 90 f. [14. Simon Homole et Anna e. d. in acie ad balneum Czwan-