Strana I
XXXI. V Liliové ulici. Čís. pop. 211. (Klášter sv. Anny.) *1. 1371, 20. prosince. Orig. universitní knihov- ny. Nos Clara Pylungi priorissa, Margaretha sub- priorissa, Anna Magna, Danissa, Herka, Zdinka, Anna Episcopi nec non totus conventus monasterii s. Laurencii civitatis Mai. Prag. — recognoscimus tenore presencium publice protestantes, guod tem- porc nostre magne necessitatis sub regimine nostre consororis Anne Magne predicte de benivolo ac pio consensu sororis Clare, nunc nostre priorisse, que nostra compassa necessitate suam benignam ad hoc dedit voluntatem, quod recepimus dc sacristia XL s. gr. pr. paratorum repositas pro quatuor s. perpetui et annui census in remedium anime ma- tris eiusdem nunc nominate nostre priorisse, vide- licet Elisabeth Pylungi, sic tamen, quod ultra cuncta servicia, ad que noster obligatur conventus, pro anima predicte Elisabeth singulis annis sub (ali condicione unam sexagenam gr. pr. debemus dare nostris capellanis premissis celebrandis in capella sue definicionis. Ad quamquidem sexagenam eis- dem singulis annis dandam per nos per presentes obligamus et sine contradiccione qualibet non obst- ante omni anno dare promittimus bona fide. In cuius rei testimonium sigillum nostrum presentibus cst appensum. Datum in anno d. m. trecentesimo septuagesimo primo feria V. in vig. s. Thome. *2. 1383, 4. fiina. Orig. univers. knihovny. In nomine domini amen. Quoniam quod in tempore agitur. simul fluit cum tempore ab hominumque mortalium facile labitur memoria, nisi aliquibus diuturnioribus scripture memoriis fuerit mancipa- tum. Hinc est, quod nos Conradus de Elnarz una cum heredibus nostris et successoribus quibuslibet postfuturis recognoscimus tenore presencium uni- versis, ad quorum noticiam pervenerit presens scriptum, quod sano et maturo consilio prehabito heredumque nostrorum consensu octo s. annui cen- sus perpetui in villa Zahorzycz et in hereditate ad eandem villam spectante bonorum grossorum arg. prag. monete religiosis in Christo virginibus sanctimonialibus ad s. Laurencium in Praga per matrem nostram pie recordacionis eis donatas et legatas ac tabulis regni Boemie intabulatas in re- medium anime sue ac suorum omnium predeces- sorum eis, predictis virginibus, easdem predictas pecunias annui census in hereditate ibidem in Za- horzycz exhibemus, damus et donamus perpetue possidendas ac percipiendas, sicut in tabulis regni Boemie predictis plenius est expressum, ac eisdem predictis censibus fruendi quocumque modo eis videbitur, liberam et plenariam habuimus et con- ferimus potestatem. Promittendo pura fide, sine fraude, sub observacione fidei et honoris una cum heredibus nostris et successoribus singulis pre- fatas virgines seu quemcunque vel quoscunque se- pefate virgines ad dictos census tollendos et exi- gendos deputaverint, in exaccione, postulacione et sublacione predicti census nullatenus per nos vel per quemcunque alium quovis modo impedire nec quandocunque impedimenta procurare, ymmo promittimus pocius modo supradicto antedictas virgines in exigendo et recipiendo prefatos census graciosius protegere et adiuvare pro nostre exi- gencia facultatis, donec eisdem suprafatis virgi- nibus alium censum in hereditate, prout in Zaho- rycz tenuerunt, tam bonum et tam certum vel pa- ratas octoginta s. gr. den. arg. prag. monete ra- cione prefati census in Zahorycz eíficaciter assig- nemus et reponamus cum eífectus. In quorum om- nium evidenciam et robur firmius sigillum nostrum proprium presentibus est appensum et in testimo- nium sigilla nobilium virorum subscriptorum, vi- delicet d. Drzyenconis de Svyhov, Herssonis de Ujezdec, Theodrici de Ujezdec, Nicolai de Vozic, Arnesti de Ujezdec et Jimrami de Riczan, ad pe- ticionem nostram presentibus eciam sunt appensa sub a. d. m. CCCLXXXIII in die.b. Francisci. *3. 1387, 1. Cerven. Orig, karit. sv. Vitské. XVII, 10. Noverint universi, quod ego Woytiecho de Sotalicz, magister moncium vinearum nove plantacionis circum Pragam et circum circa toto in districtu, tenore presencium publice recognosco, quod providus vir Procopius, dictus Nema, vineam suam de novo plantatam sub anno d. m. trecen- tesimo octagesimo quinto sitam in bonis ville Rad- licz religiosarum virginum monasterii s. Laurencii in Mai. Civ. Pr. iusto vendicionis titulo pro certa pecunie summa, videlicet pro IIl sexagenis cum triginta grossis sibi plene persolufa vendidit dis- creto viro Svantoni residenti circa s. lohannem retro et Kriste, uxori sue legitime, et heredibus ac successoribus suis universis, rite et racionabiliter suscepit a me, veluti de iure debuit, ad habendam tenendam, utifruendam et iure hereditario imper- petuum absque quolibet impedimento pacifice pos- sidendam. In huius rei testimonium evidens sigil- lum moncium vinearum presentibus est appensum. Datum Prage a. d. m. trecentesimo octuagesimo septimo sabbato ante festum s. Trinitatis. 

Strana II
2 XXXI. V Liliové ulici. — ©. p. 211. Klášter sv. Anny. *4. 1401, 30. dubna. Rukopis č. 996 f. 34. D. Wenceslaus, episcopus Nicopolensis, protunc suf- fraganeus archiepiscopi Pragensis, emit pro se, pro domicella Sophia de Tanberg et Barbara de Nova Pilzna, professis monialibus ad s. Lauren- cium, alias ad s. Annam, unam s. census erga Ulricum sellatorem pro decem s. super domo ipsius Ulrici in platea calcariatorum inter domos lohan- nis de Benessaw ex una et Wenceslai platner par- te ex altera. Sub ea tamen condicione, quod uno ipsorum emencium mortuo, pars ipsius ad alios su- perstites devolvi debet —. Actum sabbato ante Cantate. *5. 1405, 4. tíjna. Orig. listina univers. knihovny. (Littera d. Agnezce de Nurnberga super testamento eiusdem et IV s. gr. census perpetui) In gotes namen amen. Ich Agnes von Nüremberg, mitburge- rin der Grosseren Stat zu Prage bekenne offenlich und tun kunt mit diesem brife allen — dass ich — mein letztes gescheífte von allen meinen gutern — tue ich, schicke und schaffe in dermasse, als hernach geschriben stet: Von ersten so mache ich meines gescheftes vorweser den erbern herrn Fran- czen von der Gewicz, probst der Kyrchen czu dem Boleslav, und die ersamen manne Leuthil czwirner und Henreich Sachsenfelt, burgere der ebengenannten Stat zu Prage —. Item so schicke ich und wil, dass mein gescheftsleute nach meinem tode der Anna, meiner tochter, die do ist in dem closter czu send Anna, mit der priorin rate aldo in dem kloster kaufen sullen acht sch. gr. czinses, vier leibesczins und vier ewiges czinses. Und wenn dieselbe mein tochter stirbet, so sullen die vier sch. gr. ewiges czinses aldo bei dem closter beleiben —. Der geben ist czu Prage nach Chr. geburt vier- czehnhundert iar darnach in dem fünften iare, am nechsten dinstage nach s. Francisci tage. *6. 1407, 18. dubna. Rukop. č. 2099 fol. 14. D. prepositus monialium s. Anne publicavit V s. gr. census retenti pro termino s. Galli super here- ditate Trczus ex parte monialium ibidem. Act. fer. II. ante Georgii. . 2101 f. 136. Anna Sey- *7. 1408 —. Rukop. é dlini, monialis ad s. A. *8. 1410. — Rukop. ë. 2101 ft. 256. Agneska de Sternberg, priorissa sororum monasterii ad s. A., alias ad s. Laurencium — totusque conventus et frater Benedictus, ordinis predicatorum s. Cle- mentis, prepositus sororum eiusdem conventus, de- derunt domum, que fuit Smole pistoris in censu, que sita est prope s. lohannem in acie ex oppo- sito domus inquisitorum hereticorum penes domum d. Nicolai, episcopi Nazaretensis, immediate. *9. 1414, 1. března Rukop. C. 2075 f. C 24. Nos Wenceslaus de hrobek, magister civium, Andreas Cancellarii, Nicolaus Chalupa, Barthossius de Gy- czyn, Nicolaus Slywensky, lanko Olbrammi, lo- hannes Litoborii ceterique consules Nove Civ. Prag. huius scripti vigoramine protestamur, quia pro tempore religiose virginis Anne Zaydlonisse, monialis monasterii s. Anne, per ingeniosum arti- ficialemque dominum Franam illuminatorem de fa- milia domini nostri regis, nobis littera est oblata cum peticione, quod eandem litteram copiare in no- stre civitatis libro verbotenus curaremus, si eadem littera casu quocunque fortuito cassaretur aut ali- queliter perderetur, quod ipsius tenor in nostre ci- vitatis ilbro vigoramine velud originalis littere fru- eretur. Que littera continebat per omnia hunc te- norem: Nos Petrus dictus Polak et Przyba, con- thoralis ipsius legittima, cives Nove Civ. Pr., te- nore presencium recognoscimus universis — nos quatuor s. gr. pr. census annui et perpetui — in do- mo mea — in fossato — religiose virgini Anne Zaydlonisse, moniali s. Laurencii, alias s. Anne, pro quadam pecunie summa — vendidisse — Et qui presentem litteram habuerit, sibi ius competit omnium predictorum. In quorum testimonium —. Datum Prage fer. IV. ante fest. s. Martini (7. listop.) a. d. MCCCXVII. — Nos itaque — Act. fer. V. post Invocavit (1. břez.) a. MCCCCXIIII. * 10. 1414. — Rukop. 2102 f. 33. lohannes Kussy írenifex emit institam írenifricum. Tenetur XXID4 gr. census perpetui ad monasterium s. A. censuare. * 11. 1415. — Rukop. 6. 2099 f. 51. a 76. D. Pe- trus, prepositus monialium s. A.. fassus est, se percepisse XV census retentos a relicta olim Petri Habart. *11a. 1415, — Rukop. c. 2102 f. 75. Nicolaus rymer deputat unam s. gr. pr. census annui et per- petui Marthe, filie sue, professe monasterii s. Anne, super vinea sua supra villam Vrssovic., sic quod post mortem ipsius Marthe dicta sexagena gr. census circa monasterium predictum debet perpe- tuis temporibus permanere. * 12. 1416. 30. ledna. Rukop. č. 2102 ft. 97. Agnezka, priorissa monialum m. s. A., deputat II s. gr. super domo olim Smolonis pistoris Margare- the virgini ad ipsius vite tempora. Act. fer. V. ante Purif. *13. 1419, 17. ledna. Rukop. é. 2102 f. 204. Anna, relicta lohlini Geunheri. nunc lohannis de Tusta conthoralis, deputavit Elisabeth, moniali ad s. A., filie sue, II. s. gr. ad vite ipsius Elisabeth tempora super domo sua. Act. die s. Anth. Rukop. Talmbersky. (Co mél klášter v: deskách zemských: Ad s. Annam: Tercio Wenceslai B XIII. Agnezka virgo de Pru- setina dimittit pro se et conventu monasterii s. A. — Eod. G XV. Agnezka priorissa m. s. A. ven- didit orphanis Pakliczonis. — Eod. () XXII. Eadem vendidit lacobo. — Eod. D. XII. Herssa de Bychor vendidit priorisse m. s. A. in Praga. — Eod. Q XVI. lenczo de Petrspurg vendidit priorisse in. s. A. — Eod. A VI. Ulricus de Cziernicz vendidit priorisse s. A. Quarto Wenceslai P XVIII. Ioannes de Chlum vendidit m. s. A. Eod. D. Il. Smil de Holicz ven- didit m. s. A. — Eod. N II. Woxa Wok de Wal- Stejna vendidit m. s. A. Primo Mathei D XXIII. Arnestus de Byssicz vendidit m. s. A. Secundo Mathei D XVI. Agnezka priorissa m. s. A. vendidit Zyírido. — Eod. D XVIII. Marti- nus oc. fratres de Karoli Monte vendiderunt m. s. A. Tercio Mathei H XXVIII. Agnezka priorissa s. A. vendidit Joanni. Ad s. Laurencium velud. s. Annam: Primo Daczicz U XXV. Wolfmarus Wolflini et moniales s. Laurencii permutaverunt. — Primo 

Strana III
XXXI. V Liliové ulici. — C. p. 211. Klaster sv. Anny. 3 Ulrici N VI. Henricus de Mezerzicz vendidit domi- celle Katerine, moniali s. A. — Secundo Ulrici A XV. Rynhart de suburbio Prag. vendidit domo et conventui s. À. — *15. 1426, 20. prosince. Rukop. c. 2099 f. 195. Knieže milosti. pány purgmistrem a konsely Ve- likého Města Pražského jeptišky od sv. Anny na- vráceny jsú k vinici své dědičné, kterúž drží Ka- teřina Vlasáková. jenž leží nad Týncem vedle vi- nice Martinovy, úplně a mocně, tak jakož sú prve držely a vlády, s tiemto vymluvením, aby svrchu- imenované jeptišky s túž Kateřinu sě umluvily o závdavek, kterýž jest učinila k obci, tudiež i o ná- klady na tu vinici učiněné. Pakli by sč o to spolu umluviti nemohly anebo nechtěly, ale aby se zasě ku pánóm navrátily a oni, což bude pravého a spravedlivého, chtie mezi nimi vyřknúti a vypo- věděti. S tiemto dalším přidáním, jestliže by svr- chupsané panny komu chtěly tu vinici najieti, teh- dy mají svrchupsané Kateřině mimo všechny jiné toho nájmu popřieti v témž právě, jako by jiné- mu chtěly najieti. Act. fer. VI. ante Nativ. A. do- mini. (Ještě téhož roku splatily Kateřině 3 k.) +16. 1427, 19. června. Rukop. č. 2099 f. 200. Inter Duchkonem piscatorem, quondam officialem mo- nasterii s. Anne, et moniales dicti monasterii pre- textu cuiusdam computacionis seu racionis inter eos litigancium nos magister civium et consules et scabini — talem — sentenciam tulimus et pro- mulgavimus; quatenus universis et s. gr. cum XXV gr. prenominate moniales seu earundem officiales realiter et cum effectu persolvant omni sine re- pugnacione. Insuper vero ab universis aliis et sin- gulis dicti Duchconis impeticionibus et notanter a novem s. gr. prenominatas moniales — absol- vimus. Act. fer. V. ante Nativ. Ioh. B. *17. 1429, 5. března. Rukop. č. 2009 f. 278. Mařík z Klince k prosbě panen jeptišek od sv. A. s po- volením panuov purgmistra a konšeluov St. M. Pr. uvázal sě jest v úřad a v správu týchž panen. Kte- rýžto Mafík podstúpil jest a podstupuje XXIIII% k. dluhu k Pavlovi Žiechovcovi, námčstku svému, kterémuž jsú svrchupsané panny po počtu dlužny a vinnovaty zuostaly. — Rukojmie paní Anna Kantorová a Lazar, syn jeiie. Act. sabbato post urif. +18. 1436, 21. zafi. Rukop. é. 2099 f. 425. An- dreas frenifex et Iohannes Mucek, consules ad ra- cionem faciendam deputati, deposuerunt in pleno consilio, quod Johannes Niger de Necztin, pro tem- pore provisor et gubernator monialiun a. s. A. — facit racionem de omnibus perceptis et distributis tempore sui regiminis. sic quod dicte moniales candem racionem pro rata — et vera susceperunt. Act. fer. VI. post Exalt. s. Crucis. 1. 1444. 4. července. Rukop. č. 2002 f. D 29. Iohanca priorissa totusque conventus monasterii S. Anne — exposuerunt vineam suam in censum annuum et hereditarium, que vinea situata est ex una penes vineam Syerlinkonis, ex altera sub- tus vineam Trubaconis, que continet in se Ш” str., ad annos tres — Wenceslao Drozdyk pistori, uxori sue Anna —. Act. sabbato s. Procopii. 2. 1445 — Tamtéz f. E 16. llam vineam, quam Buoh aurifaber emerat a monialibus s. Anne, nolens solvere censum, condescendit potenter in nostram potestatem, Nos autem — exposuimus il- lam vineam — III str. — situatam za Vysokü, vulgariter v lüZku, Velce vidue —. 3. 1450, 28. zárí. Rukop. c. 2002 1. K 27. lo- hanca priorisa totusque conventus monialium, b. Anne exposuerunt — silvam, vulgariter háj, in Vysoká nunccupata ad plantandum de novo vi- neas — sub onere census hominibus infrascriptis — Blasia braseatori de Antigua Civ. V% str., Hole- soni 1% str., Ieremie II str. minus uno quartali — qui sunt situati penes vineam Wenceslai Hunc- leder et supra paludine vulgariter lüZek. — Act. fer. II. b. Wenc. 4. 1449. — Rukop. 6. 2119 f. A 10. — La- zebník Bernášek odkázal na opravenie kláštera sv. Anny dvě kopě. 5. 1451, 23. května. Rukop. č. 2002 f. L 10. Per magistrum moncium vinearum Thomasskonem ab anulo argenteo et dd. consules eius, videlicet Mathiam Mydlo et Augustinum ab argenteo cancro Nicolaum Serlink, edictum factum est inter Bohu- slaum de Cossin et Wenceslaum, notarium tabu- larum regni B. ex una et Iohanem hospitem vir- ginum monialium a s. Anna, parte ex altera in hunc modum: Quia susceptores vinee quondam Trumbaéconise debent censum et decimas solvere — commissariis prescriptis et virginibus — per eosdem commissarios et hospitem Sigismundus et Siska detentarum decimarum et censuum — dant ex utraque parte plenum indultum exemptis peccu- niis pro eisdem accomodatis pecunia in parata ob melioracionem laborum in eadem vinea — Act. ier. II. ante Urbani. 6. 1453, 12. března. Rukop. č. 2002 ft .M 19. De- vote Iohanca priorisa, Anna dicta Plzenská totus- que conventus monasterii monialium b. Anne — exposuerunt vineam ipsarum in bonis Radlic situ- atam supra agros Zlechovienses VII24 str. Wence- slao dicto Berün, civi Nove Civ. Pr. Act. fer. Il. post Letare. 7. 1456, 23. inora. Rukop. €. 2003 f. B 27. Ma- thias, tunc temporis officialis monialium a s. Anna — Act. fer. II. Post Reminiscere. 8. 1456, 23. kvótna. Tamfeż f. C 9. Devota priorisa dicta Plzenska totusque conventus mon. Ss. Anne exposuerunt vineam Il str., quondam Phi- slawska nunccupata, in censum annuum lohanni dicto Cikán —. Act. fer. IL. post Trinit. 9. 1456, 15. června. Tamtéž f. C 9. Devote priorisa [Iohanca?] totusque conventus s. Anne exposuerunt vineam 1% str. subtus vineam Tru- baczonis sub onere census Mathie, officiali virgi- num. — Act. die b. Viti. 10. 1457, 17. brezna. Tamtéz f. D 2. Mathias procurator monialium s. Anne — exposuit cam- pum, alias chrastinu, in bonis earum monialium sub onere census Blasio de Mai. Civ. Pr. — Act. fer. V. ante Oculi. 11. 1457, 2. Cervna. Tamtéz f. D 4. Mikuláš, mistr pivovársky St. M .Pr. a Nyeta m. i. — po- dali jst — opatrným muzóm Prokopovi a Janovi řečenému Šlechta z Slovan chmelnici a vinici, kteráž leží na zboží kláštera sv. Anny — za 10 k. gr. č. Act. fer. V. ante Spiritus s. 12. 1473. 16. října. Rukop. č. 2004 f. B 6. Margaretha, priorissa s, Anne — cum totali con- 

Strana IV
4 XXXI. V Liliové ulici. — Č. p. 211. Klášter sv. Anny. sensu suo unanimiter exposuerunt vineam suam conventualem sitam super vinea quondam Canto- ris, nunc vero Erasmi, et penes campos Radlic in censum annuum et hereditarium —. Act. sab- bato ipso die s. Galli. 13. 1476, 3. kvétna. Tamtéz f. D 7. Margaretha priorissa exposuit vineam conventualem quondam Polakonis I] str. que sita est supra Santoskam in censum hered. Wenceslao czibulnik —. Debet solvere XX gr. Act. fer. VI Invenc. s. crucis. 14. 1478, 4. května. Tamtéž f. J 6. Margaretha — priorissa cum Laurencio Harovnik exposuerunt silvam II% str. sitam penes vineas Berün sic dicti montis in culturam vinee sub censu —. Act. ipso die Floriani. 15. 1479, 9. června. Tamtéž f. G 2. Margaretha virgo, priorissa — exposuerunt duas silvas suas versus Radlic in culturam vinearum — in censum. Act. fer. IIII. ante Viti. — Eadem — exposuit vine- am desertam in monte Berün penes Ungari sitam in censum. — Eod. die. — Eadem exposuit silvam suam in Vysoka in culturam vinearum. — Eo die. 16. 1481, 4. listopadu. Tamtéž f. 1 15. Inno- tescat universis et singulis presentes litteras lec- turis et auditis, quod deo dicata virgo Margaretha, soror de Stupadl priorissa, totusque conventus s. Anne — sub cura et habitu ordinis predicato- rum una ex parte et circumspecti viri Iohannes Petruzelka et Simon ab albo leone ex altera in controversia vinee Scrinii condescenderunt in — arbitros — qui amicabilem fecerunt composicio- nem — sub edicto: Hii, qui vineas tenent Scrinii, quarum fundus monasterii prefati hereditarius di- noscitur, debeant solvere — Iohanni Petruzelka et Simoni ab albo leone sexagenas triginta gr. mis. — Receptis pecuniis — ulterius in vineis illis et fundis nihil habebunt impetere — Acta sunt hec a d. MCCCCLXXXI dominica post festum OO. SS. 17. 1481, 7. listopadu. Tamtéž f. H 15. Nos Io- hannes Petruzelka, civis Parve partis, et Simou torifex, civis Mai. Civ. Pr. ab albo leone, reco- gnoscimus — abrenunciare omnibus iuribus, que putabamus nos et heredes nostros in vineis dictis v skíínkách habere, quarum veri possessores sunt et heredes priorissa et conventus s. Anne in An- tiqua Civ. Pr. — et promittimus — data fide fu- turis perpetuisque temporibus nos nihil potituros in vineis prelibatis —. Acta sunt hec fer. IIII. ante festum s. Martini ep. anno oc LXXX primo. 18. 1482, 19. kvétna. Tamtéz f. H 10. Amica- bilis pactatio facta est inter virginem Margare- tam priorissam a. s. Anna — et Martinum z Za- blatye — pretextu decimarum, ita quod Mertinus cum heredibus suis debent decimare de quolibet strichone virginibus claustri per X gr., hoc est de medio dccimo geometraliter mensurato summam 1/4 s. gr. cum V gr. — Act. dominico ante Ur- bani 1482. 19. 1483, 5. června. Tamtéž f. 34. Margaretha virgo priorissa — exposuerunt II str. silve in cul- turam vinee sitos penes Sigisrmundum et silvam in censum —. Act. fer, V. in octava Corporis Chri- sti 1483. 20. 1485, 16. října. Tamtéž ft. K 6. Iacobus Ha- rovnik de Radlic cum Margaretha priorissa — exposuerunt silvam magnam sub Radlic sitam ex opposito montis Vysoka et supra prata Radlic in culturam vinearum — in censum. Act. ipso die s. alli. 21. 1486, 24. ünora. Tamtéz f. K 9. Religiosa virzo Margaretha priorissa — nec non lacobus dictus Harovnik, hospes curie in Radlic, exposue- runt silvam magnam sub Radlic sitam cum cam- po eidem silve annexo ex opposito montis Vysoka et supra pratu Radlic in culturam vinearum — sub censu —. Act. ipso die Mathei ap. 22. 1487, 7. iíina. Tamt. f. M 4. Margaretlia — priorissa — cum Iacobo, filio Harovnik, exposue- runt silvam suam in bonis ville Radlic in cultu- ram vinearum — in censum —. Act. die dominico ante Dionisii. — Wenceslaus dictus Macura re- signavit vineam nove plantacionis IIII str. in bonis virginum s. Anne in Antiqua Civ. Pr. penes Adal- bertum et silvam Petro de Wissegrado —. od die. 23. 1489, 16. května. Tamtéž f. N 20. Mathias et lohannes, filii Galli kosinaf de ortis — re- signaverunt — vineam suam duos strichones nove plantationis sitam ia bonis Radlic virginum mona- sterii s. Anne — Nicolao dietario. — Act. sabbato post Sophie. 24. 1501, 22. dubna. Rukop. č. 2005 f. G 12. Magdalena panna, převořiše kláštera od sv. A. jménem svým i všeho konventu vysadila jest lesu diel strych míry v sobě držící v dielo viničné pod plat roční — Vávrovi nádeníku —. Act. fer. V. ante Georgii. 25. 1504, 16. září. Orig. archivu místodrž. Iu- lius, episcopus servus servorum dei, dilectis in Christo filiabus priorisse et conventui monasterii monialium per priorissam soliti gubernari s. Anne Antique Prag. ord. s. Dominici salutem et apo- stolicam benedictionem. Cum a nobis petitur, quod iustum est et honestum, tam vigor equitatis. quam ordo exigit rationis, ut id per sollicitudinem officii nostri ad debitum perducatur effectum. Ea- propter dilecte in domino filie vestris iustis po- stulationibus grato occurrentes assensu onmes li- hertates et immunitates a predecessoribus nostris, Romanis pontificibus, sive per privilegia vel alias indulgentias seu indulta vobis et monasterio ve- stro concessas nec non libertates et exemptiones secularium exactionum et regibus et principibus ac aliis Christi fidelibus vobis et eidem monaste- rio rationabiliter indultas, sicut eas iuste et paciti- ce possidetis, vobis et per vos eidem monasterio auctoritate apostolica confirmamus et praesentis scripti patrocinio communimus. Nulli ergo omnino hominum liceat hanc paginam nostre confirmatio- nis et communitionis infringere vel ei ausu teme- rario contraire. Si quis autem hoc attemptare pnraesumperit, indignationem omnipotentis dei et beatorum Petri et Pauli app.. eius se noverit in- cursurum. Datum Ostie a. inc. d. m. quingentesimo quarto, sexto decimo kal. Octobris. Pontificatus nostri anno primo. 26. 1507, 21. června. Rukop. č. 2108 f. 3. Když král J. M. k žádosti panny Benigny. pfevori$e. i všeho konventu kláštera sv. Anny ráčil jest své 

Strana V
XXXI. V Liliové ulici. — Č. p. 211. Klášter sv. Anny. 5 povolenie dáti, aby ten duom k témuž klášteru příslušející, kterýž leží proti dveřóm klášterním a podle domu Jakuba Šrámka, pro lepšie téhož zá- dušie prodati mohli, i prodali sú jej nadepsanému Jakubovi Šrámkovi za XLV k. g. č. Act. fer. II. ante Joh. B. 27. 1507, 28. října. Rukop. č. 2005 f. R 7. Benigna převora od sv. Anny i všecken konvent upravili jsú pustiny jeden strych v radlickém háji pro dielo viničné Jakubovi z domu Hasistejnské- ho —. Act. fer. V. Sim. et Jude. 28. 1515, 10. února. Rukop. č. 2006 f. 248. Be- nigna, převora od sv. Anny, se vším konventem vysadila jest háje neb lesu svého dědičného I strych, kterýž leží u Radlic, pod plat roční Petro- vi Plzenskému a Vondřejovi pekaři, takže oni z toho strychu X gr. m. platiti mají. Act die Sco- lastice a. XV. 29. 1518, 13. ledna. Rukop. č. 2006 1. 312. Benigna panna převora se vším konventem od sv. Anny, od nichžto relatorem byl Bartoloměj písař, vysadila jest háje svého dědičného II str., kterýž leží u Radlic, Janovi Dlühému, z Nov. М Pr. sásedu —. Z kteréhoZto kusa háje üroCiti po- vinen bude XX gr. m. Act. fer. IIIl. in octava piph. 30. 1518, 6. srpna. Tamtéž f. 323. Benigna panna převora od sv. Anny skrze Jana, úředníka svého, vysadila kus drah, kterýž leží na Svatovoj- těšských horách, pod plat roční XX gr. m. Bohu- slavovi kameníkovi a Marté m. i. Act. in die Ostens. domini. 31. 1521, 15. ünora. Rukop. c. 2007 f. 5. Be- nigna panna převora se vším konventem od sv Anny, od nížto místo relatora byla jest panna Perpetua, vysadila jest oulehle své dědičné II str. nad Radlicemi Janovi Krutovi — z kteréhožto ou- lehle platiti povinen bude XX gr. m. Act. fer. VI. carnisprivii. 32. 1525 20. dubna. Rukop. č. 2007 f. 163. Be- nigna — vysadila jest oulehle své I% míry držící nad Radlicemi pod dílo viničné Janovi Moravo- vi, měštěnínu pražskému. Platiti povinen bude XXIIII gr. m. Act. fer. V. ante Georgii. 33. 1525, 20. dubna. Tamtéž. Benigna — a Martin z Radlic, Kubíkuov syn, oznámili, že jsú učinili mezi sebú frajmark dědinami o plat obyče- jem takovýmto: Takže panna převora vzdala jest dědiny a pole svého rozdilné ležícího, jedno I% strychu míry držícího, kteréžto leží nad Radlice- mi podle Fajíara, a druhé III str., kteréžto leží u pruohonu podle Hubkovy chmelnice, Martinovi svrchupsanému, Doroté j. m. A téZ on Martin po- stoupil platu svého ročního LXVII gr. III% den., kterýž má na gruntích ležících nad Radlicemi — konventu sv. Anny. Act. fer. V. ante Georgii. 34. 1525, 16. října. Tamtéž f. 177. Panna Be- nigna — i všecken konvent vysadili jsú háj svuoj radlický II str. míry držící pod dílo viničné Janovi Trefanovi. Uročiti povinen bude X gr. Act. die s. Galli. 35. 1526, 27. srpna. Rukop. č. 2007 f. 209. Kdež jest nevole a nesnáz byla vznikla mezi osadními záduší sv. Vojtěcha a konventem sv. A. o plat roční XX gr. m., kdež tíž osadní táhli se na ten plat oznamujíc, že jsú to hory jich a že jest se jim Bohuslav kameník, držitel toho gruntu, v tajž plat podvolil. A panna proti tomu mluviti dala, že jest to pruohon od starodávna jich a k jich záduší jim náležející. I stala se jest smlúva přátelská, že páni osadní mají z též noviny platu bráti X gr. m. a panna převora též má bráti po X gr. m. Act. in festo Ruítii. 36. 1527, 21. kvétna. Rukop. č. 2007 f. 229. Urban někdy z Radlic, měštěnín pražský, postou- pil platu svého ročního XL gr. m. na gruntu na radlickych horách klásteru sv. Anny. Act. fer. Ili. ante Urbani. 37. 1527, — Rukopis č. 1047 f. P 19. (Mezi pannou Benignou, převořiší, a vším konventem kláštera sv. A. a Jírou, bratrem Slánského.) Kuba Chabskýho z Smíchova na tu přísahu, kterůž má od pánuov úředníkuov mostských k svému kon- šelství, vyznal: Když byl Jan Srbek u nás v krč- mě na Smíchově i přišel Jíra, Slánského bratr, i učinil s Jírou krčmář zmínku, že jest Jan Srbek byl zde. Pověděl k tomu Jíra řeč (?) svů takovü, že jest Srbek na statku svém v Radlicích a nevím, od koho jest jej kupoval a kdo mu jej svobodil, Ze bych to rád věděl, Smahám bohu, že jej popelem položím. Tehdy sem já se krčmáře optal, kdo jest to, a krčmář pověděl jest: Sladovník. A já řekl: U koho jest sladovníkem. A on řekl: Není nyní nikde, než kdež přijde. — Matúš krčmář z Smí- chova: Přišel ke mně Kuba Chabskýho do krčmy a kázal mi, po pivo iíti. I mluvil při tom Jíra Slánskaj, že chce svého na panně dobývati. jakž budu najlépe rozuměti. 38. 1531. — Rukop. č. 2153 f. 577. V té při mezi pannou převorou od sv. A. z jedné a Jakubem Srámkem a osadními sv. Jiljí z strany druhé, kdež panna převora chtějíci spraviti a zeď vzdělati vuokol zahrádky před kuorem kláštera sv. Anny, i takové opravě a dílu Jakub Šrámek | že brání, pravě, že ta ohrada té zahrádky jest ie- mu na překážku k příjezdu do domu jeho, zvláště do ulice k vratuom, kudyž by s senem jeti měli. Osadní také k temu se připovídajíce pravie, že to místo a ta zahradka jest jim a kostelu sv. Jiljie náležící a že jest před časy dávními skrze dožá- dání a pro potřebu pohřbu propuoičena a dání skrze pány a obec. I žádají ona panna (!), poně- vadž bez naříkání od starodávna toho k klášteru v držení byli, aby i ještě při tom zuostavena byla a on Šrámek aby k domu svému příjezd svobod- ný měl a osadní sv. Jilií podle toho propuoicení a dání aby zachování byli. Pp. úředníci — vypovídají: Poněvadž to mí- sto od starodávna v své ohradě jest vysazené a Jakub Šrámek tu přisedě přízní předešlé panny převory to místo a zahrádku držel a ji opravovati měl a tato panna převora, poněvadž se neopra- vuje. ji sama svým nákladem opraviti chce, že jie toho pp. úředníci dopouštějí. Chtějí-li pak oni osadní k panně o tu zahrádku činiti a jí viniti, právo se jim nezavírá. 39. 1531. 24. srpna. Rukop. č. 9007 f. 345. Benigna panna. převora od sv. A. — vysadila jest háj pod dílo zahradní. zejména УШУ str. míry držící, kterýžto leží k Radlicím — Bene- šovi ručnikáři, měštěnínu Nov. M. Pr. Platiti po- vinen bude po X gr. m. Act. in festo s. Bartholom. 

Strana VI
40. 1532, — Rukop. ©. 2153 f. 555. Kdež sohé stéZuje panna pfevora od sv. Anny do p. Ja- kuba Srámka vinieci iej z toho, Ze on p. Jakub udělal jest strouhu jináč, než jest prve byla, ublí- Ziv gruntuom jejím, a tou strouhou nečistoty, kteréž od něho jdou, tu zuostávají, překážku cestě i smrad tu činí. Druhé, že jest přiložil kamení k gruntuom jejím bez dopuštění. A třetí. když jest zeď okolo zahrádky opraviti chtěla, že jie dílo obstavil i dělníky sehnal. [ žádá přitom při všem za opatření. P. Jakub. což se strouhy dotýče. praví, ač jest jí udělal, že jest toho sám z sebe neudělal, než s povolením pp. úředníkuov. A což se v ní zastavuje, to jest příčinou rumu, kterýž jest u zahrádky. A kamení, kteréž jest položil ne na gruntech jejích, ale na obci, a že on to kamení opatfiti chce a tu vklásti, kdež potřeba ukazuje. Ježto nyní panně na tom žádná škoda nenie, než že panna proti němu nevole hledá, ježto by vše- lijak přátelství k ni zachovati chtěl. Též žádá za opatření. Panna k tomu praví, poněvadž že by s povolením úřadu tu strouhu udělal, aby to u- kázal. Tu pp. úředníci — vypovídají: Poněvadž v té strouze, kterúž jest on Jakub udělal, voda výpad má z domu jeho, a často vycházejíc nyní nečisto- tou jest zanesena, a poněvadž on Jakub najvíce jí potřebuje, má a povinen jest o nie tu péči a pilnost míti, aby vyčištována byla a krom vody čisté jiných nečistot do ní pouštěti nemá. Což se pak toho kamení dotýče přiloženého ke zdi panny, to aby také on Jakub odložil a lokte ode zdi srov- nal bez prodlení. A jakož předešle panna u za- hrádky zeď opraviti umínila i dělníky na to zpuo- sobila a Jakub se sousedy Ze iie toho zbrańuje, protož jakž jsú pp. úředníci výpovědí svou prve panně při té zdi vopravy dopustili, toho také nyní při témž zanechávají. A on Jakub při té zdi nemá žádného bláta klásti na škodu panny a gruntuom jejím, ale při strouze čistotně se míti. 41. 1533, 19. dubna. Rukop. č. 2007 f. 405. Pan- na Anna, převora kláštera sv. Anny, zvedena jest na vinici Petra někdy z domu Hasištejnského. v zá- hradách radlickych, Ze se táž vinice nedělá. Act. sabbato ante Georgii. | 42. 1538, 21. října. Rukop. č. 2182 f. 26. Panna Anna převora od sv. A. připovídá se na peníze gruntovní Markéty Strochovské. 43. 1546. 4. ledna. Rukop. č. 2009 f. 132. Panna Klara převora sv. A. oznámila, že jest přidala kus země k zlepšení vinic Ondřejovi Plzákovi z zahrad. Kterážto úlehle leží na Homolce nad Radlici. Úročiti má XXXV gr. m. Act. fer. II. ante Epiph. d. 44. 1546, 4. ledna. Tamtéž ř. 160. Klara pře- vora kláštera sv. A. oznámila, že jest dala kus poustky leZící podle vinice Dobrohosta z Hradistka na Věnečku podle cesty. kteráž běží k Karlstejnu. témuž Dobrohostovi z Hradištka pro zlepšení té vinice jeho pod plat roční XXV gr. m. Act. fer. IM. post Petri et Pauli. — Táž pod plat vysadila kus poustky na Homolce podle vinice Jana Ko- páče témuž Janovi. Úročiti má XX gr. m. Act. eod. die. 45. 1547, 14. listopadu. Rukop. ¢. 2146 f. 08. Smlouvy svadební k sv, stavu manželskému staly XXXI. V Liliové ulicí. — Č. p. 211. Klášter sv. Anny. isi se mezi Václavem, synem Jana Hubky a Ka- lefinü m. j. a to takové, že panna Klara, převora kláštera sv. A. jmenovala jest věnem věna po Ka- teřině, kmetičně své, XV s. č. Act. fer. II. post Briccium. 46. 1552, 19. března. Beckovského-Rezek Po. selkyné | str. 203. Knéz Václav Hájek z Libočan — byv těžkou a dlouhou nemocí obtížen umřel a svoje všechno jmění klášteru sv. Anny v St. M. Pr. odkázal. V kterýmžto sv. Vavřince kostele blíž velkých dveří, které jsou k západu slunce po levý straně, když se těmi dveřmi do kostela vchá- zí, v sobotu dne 19. března v sklípku jednom, na němž se hrobový kámen spatřuje, pohřben byl; což potvrzuje blíž toho hrobovýho kamena na zdi v tom kostele visící dřevěná tabule, na níž jeho po- dobizna před obrazem Krista P. i také sv. Ondřeje v kanovnickym oděvu klečící, při němž se také jeho erb nachází, jest vymalována. Podobně na tý tabuli nachází se tento dvojí latinský nápis, který jsem sám z tý tabule vypsal: Epitaphion honorandi sacerdotis. d. Wenceslai Hájek a Libočan etc. anno domini 1552. 19. Mar- tii hic sepulti: Hic pius in patria vir. Wenceslaus Hagekus, commisit putri mortua membra solo. Inclyta qui gentis scrutans monumenta bohemac historica retulit fortia facta fide. Grata quidem pietas defunctis regibus haec est. nomen ab eximiis, queis dedit iste labor. Postera sed magis hunc probat atque amplecti- tur aetas, quae decus a primis tale tuetur avis. Quisquis ad hoc igitur casu vel sponte sepulchruni devenies, fatum molle precare viro. Aliud: Cuius labore Chronica conscripta est boemica, volumen ingens, antea tam diligenter nemini est absolute conditum, Wenceslaus Hajko pres- sbyter quiescat in Christi sinu! Tyto krátký verše v sobě smysl tento obsahují: Čí péčí a snažnou prací kronika Česká jest se- psána, nikdá tak velká ona nebyla vůbec vydána. Jeho tělo, kněze Václava Hájka, tuto odpočívá, duše jeho v tvém lůnu. Kriste Pane, ať přebývá, Rulík, Kalendář Hystorycký, II (1806) str. 35. Náš výborný kronykář Hájek, jehož hlavu při zdvižení kostí jeho v někdejším chrámě sv. Va- vřince u sv. Anny v rukouch sem měl a s potěše- ním líbal. 47. 1558. 17. prosince. Kopia. arch. místodrž. €. 51. f. 247. My, Ferdinand sc oznamujeme tímto listem všem, že vzhledše na chudobu a nedostatek nábožné Anny převory a všeho konventu kláštera sv. Anny v St. M. Pr., a že se na ty důchody, kte- ré ještě k tomu klášteru mají, dobře vychovati' a služby boží, jakž náleží, vésti nemohou, a protož z přirozené náchylnosti a štědroty naší císařské povolili jsme jim a tímto listem naším povolujeme z milosti, aby dotčené panně Anně převoře a kon- ventu jejímu i budoucímu toho kláštera k lepšímu in hoc sepulchro conditur; 

Strana VII
XXXI. V Liliové ulici. — Č. p. 211. Klášter sv. Anny. 7 jich vychování a ku pomoci ouředník náš v Tejně z důchodu ungeltního našeho, kterejž se nám od- tad schází, každého roku dvadceti k. gr. č. vydá- val —- a to do vuole naší —. Dán na hradě Praž- ském v sobotu na den Moudrosti I. 1558. 48. 1567, 28. srpna. Rukop. č. 2012 f. 356. Zveden jest ouředník panny Lidmily Limlové, pře- vory SV. Anny, v vinici Jana, Senkyre z Ujezda, na Petfin na Venećku ležící pro X gr. ouroku. Stalo se ve čtvrtek na zejtří sv. Rufa. 49. 1567, 3. října. Rukop. č. 1049 f. 102. (Svědomí mezi Voldřichem Ambrože vačkáře synem od Ho- ry Kutny, a Jiříkem, mlynářovým synem z Kře- šic.) Act. pridie Francisci. Václav kovář ze vsi Měcholup, poddaný paní Johanny Čečkovy: Když jsou jeli synové toho vačkáře od Hory dva, skrze Měcholupy, zastavili jsou se před mou kovárnou, volali na pivo. A já jim kázal vynésti piva a Vo- háňků bratr z Hostivaře byl jest u mne na pití, ví- tal se s svým bratrem, kterýž je vezl. Tehdy ten jeden mládenec dí tak: Co jest to tvůj bratr? A Voháňka dí: Jest bratr můj vlastní. Tehdy ten mládenec vzav hrst peněz, což mu se líbilo, i dal je tomu bratru jeho. — Dorota, Václava kováře z Měcholup žena: Když sou jeli mimo naše, šen- kujeme pivo. 1 kázali sobé piva vynésti a Vohán- ka, bratr formana jejich, vyjde a žádá, aby mu dal některý peníz. A forman řekl tomuto mladý- mu: Medle dejte mu některý groš, vyrazíte sobě na fufe. A on nabravše hrst dal jemu. Bartoň Voháňka z Hostivaře: Bylo tak, rok minul, přišli k nám do Hostivaře Voldřich a já vo- ral, měl sem tehdáž pět koníčků. I poslali pro mne, abych je vezl a sjednal fůru. I kázali mi se zastaviti v Měcholupích Malejch před krčmou a kázali vynésti piva za krajcar. Vyšli tu sousedi měcholupští i rychtář, dávajíc nám niti. Potom ptal se mne rychtář, daleko-li mám jeti. Pověděl sem, Ze až do Uhlířských Janovic. I stavili sme se v Michovicích a byli sme tam noclehem; ká- zali jísti dosti strojiti a šli s námi, Jíra sám druhý, až do Michovic. Potom když se najedli a dobrý vuole poměli. šel Voldřich ležet a schoval peníze za pludrhuzny pod podušku pod hlavu. Neb sem tu stál a řekl mi: Medle, vozko, nezaspavej. Ja řekl: Nestarej se, nezaspím. Potom na ráno šel sem od koní do světnice a on již vstal, řekl mi: Jižt jsou mu měšec přetřásli, víš-li o tom co, voz- ko. Já řekl: Nevím, však sem já ležel na kočím, jakž jste mi kázali. I řekl: Medie, hospodáři, kdo jsou tu byli, ať nikam nechodí, nežť se přehledají. l optal se: Kde jest ten Jíra. Já řekl: V domu stojí. On prej: Kaž mu nahoru, jdi pro něj. Já šel a on jde za mnou nahoru a když měl do světnice vkročiti, zeptal se kde jest Jíra? A on prchl. Já běžel za ním až skrz kovárnu a tovaryši řekli: Však běží. Byl tu les, nemohli sme ho viděti, vsedli sme na koně a co sme měli v lese viděti, vrátili sme se zase. Jiřík, syn Václava kováře z Měcholup: Dal mi peníze Jíra mlynářů z Křesic přišedše ke mně u večír. Já sem se ho ptal, čí isú to peníze byly, on jest mi pověděl, že jsou paní Kundratický za pivo. Potom pravil, že by koupil vepře jednoho nebo dva, kdyby se mu trefilo. — Mikuláš Máša z Michovic: Přijel sem z Kouřima toho času a oni u mne dobrou vuoli měli okolo tří neb čtyř hodin na noc z jarmarku, přisluhoval jim Jíra, mlynářuov syn z Křesic, a Jíra kovářů z Měcholup. I když- vstali, pohřešil Voldřich peněz, že jich nemají. I šel Jíra se umejvati a kovářů pozuostal v světnici. l řekl, jdi pro Jíru. Měli se přehledávati. A oni obadva prchli, běželi skrze můj verštat, výheň ko- várskü. Jan Čeček: V paměti mám, když panna pře- vora od sv. Anny dožádala se mne, abych k pře- slyšení Ambrože vačkáře od Hory stížnost jeho přeslyšel, žalobu vedouc, aby panna převora Ji- říka z Křesic, poddaného svého, postavila a jím se ku právu ujistila, oznamuiíc, Ze jest poddanei panny převory Jiřík, mlynářů syn z Křesic, vzal synuom jeho okolo 80 k. m. A on když do vězení od panny převory dosažen byl, tomu jest odpíral. A já sem na něho dotázku učinil. aby mi pravdu pověděl, jestli jest to učinil. Pověděl, že jsem ne- vzal, a by měl hned na smrt jítí. Já mu katem hrozil, aby radši pravdu pověděl. On vždy pra- vil, Zé jest nic nevzal. Jakż pak Ambrož vačkář pravil, že jest Jiřík utíkal, týž sem se jeho dota- zoval, utíkal-li jest, on oznámil, že neutíkal než po svý potřebě, kde mu potřebí bylo, že jest šel. A dále oznamoval Ambrož vačkář, že jistý potah iná, že jest mu 7 k. Jiříkovi z Křesic na právě sta- vil. Já sem se Jiříka dotazoval, jsou-li to peníze kradené, aby mi pravdu oznániil. On mi Jiřík oznámil, že peníze kradené nejsou, než že jsou za pivo složené a Ze paní Hrzkovy Jiřík za pivo jest dlužen, a Ambrož vačkář mi je stavíl. Dále sem slyšel od Absolona vačkáře, že jsou Ambro- Ze vačkáře synové jemu v domu jeho Absolona vačkáře víc než sto k. ukradli a smlouvou skrze přátely že mu Ambrož vačkář zase dáti má za syny své 80 k. m. Jan Maštalka, rychtář ze vsi Petrovíc: To vím, když stonal Jíra mlynář [syn někdy Šťast- ného mlynáře z Křesic], požádal nás k tomu kšaf- tu, že kšaft dělal. Pravil, že jest dal Jírovi ko- vářovýmu 7 kop míš. 9 gr. schovati, a pravil, že jsú byly ty penize paní Kundratický za pivo. Prosil za to, jestli by ho P. B. neuchoval, aby žádnému nebyly vydány než paní Kundratický, že jest za její statek. (Tak vypovídali i Jakub Ví- tů, rychtář z Měcholup a Jan Pyšů, rychtář z Křesic.) 50. 1568 — Rukop. č. 2012 f. 426. Jakoż jest nevole vznikla mezi nábožnými pannami klá- štera sv. A. a slovutným Kodrem od měnů o ce- stu k vinici nad Radlicemi ležící, o kterúž jistá vejpověď učiněna a ta vrchním právem nyní re- formována jest, takže on Harcl té cesty svobodně užívati má k té vinici své, z které dotčenému klá- šteru ročního platu I k. LV gr. m. platí. Stalo se v sobotu po sv. Vincenci. 51. 1570, 10. července. Desky zemské větší č. 17. f. B 27. Jan Řepík z Hornosína, měštěnín St M. Pr., přiznal se, že plat svůj komorní roční, ho- lej a věčnej, totiž 3 s. gr. č., kterejž jest měl na dědinách ve Všechromích, na vsi celé — a na dvorcích kmetcích — jakž někdy Metějovi Řepí- kovi, otci jeho, dsky v kvaternu trhovém ve čer- 

Strana VIII
8 XXXI. V Liliové ulici. — Č. p. 211. Klášter sv. Anny. ném 1. sc LIII. D 11. plněji svědčí - prodal Lidmile Lebmonové převoře i všemu konventu kláštera sv. Vavřince, jinak sv. Anny, v St. M. Pr, za 50 s. gr. č. 52. 1576, — Rukop. c. 1058 f. 186. Svědo- mí mezi pannou Annou, jinak Anastasií z Sulvova, převorou kláštera sv. A., na místě Mikuláše mly- náře, jinak Sevce, poddaného téhož konventu ze vsi Bělok a poddanými kláštera Strahovského. 53. 1597, 12. září. Rukop. č. 2019 f. 73. Směn- na přátelská mezi velebnou pannou Kateřinou Li- penskou z Velikého Lipna, převorou sv. Anny, a pp. úředníky mostu Pražského o viničku za Smí- chovem. — Stalo se v pátek po Nar. P. M. 54. 1600, 2. května. Recepta z r. 1600 v archi- vu arcib. (Zpráva arcibiskupovi.) — Podle toho na VMtí poníženě vznáším, kterak leta tohoto 1600 v pondělí po neděli Devítniku knéz Jeronym Rosa, na ten čas převor sv. Anežky, jsouc ne- náležitě jak proti přikázání božímu, tak proti pří- Saze a povinnosti své kněžské zle živ s cizí man- želkou, kterouž jak v svém klášteře, tak ani na gruntech téhož kláštera přechovávati dále ne- moha, do kláštera sv. Anny k panně převoře jest přišel oznamujíc jí, kterak by jedna poctivá žena z markrabství Moravského za příčinou nábožen- ství katolického od manžela svého v velkém sou- žení a trápení snášeti musela, žádajíc jí, panny převory, aby za některý čas na gruntech tu jejich v některém tu domě jejím nájemním, pokudž by dále opatřena nebyla, zdržeti se mohla. Na kte- roužto zprávu, věříc jemu panna převora, jakožto knězi a člověku duchovnímu, tomu jest povoliiti ráčila, aby v domě tom, kdež já bydlím, poru- čivši mi o tom, pokoj svůj míti mohla. Já pak nechtíc proti panně převoře býti, tomu jsem po- volil a k sobě jsem ji přijal. V středu pak na den Hromnic bílodně dotčený kněz Jeronym skrze klášter, jsa od panny převory puštěn, přišel jest do mého pokoje, promluvivši s tou osobou odešel. Potom té noci opět již s zbraní i tak ručničkou sám druhý přiševši do téhož příbytku, kde jsem, posadiv se při té osobě ženský, s ní jest ve vse- pty, abychom, co s ní rozpráví, neslyšeli, dal. A jsa ode mne napomínán, aby domů šel, a po- něvadž čas pozdní jest, toho, kdo s ním byl, od sebe vyslal, jej že vyprovodím. A to žádným zpüsobem vypobizeti aniż vypraviti jeho jsem ne- mohl, pravíce on, že může na jedné lavici dobře leżeti a on na druhé bez pohoršení. Odšedše já pak sám na odpočinutí, po některé hodině, chtějíc věděti, zdali již odešel a dům za sebou zavřel, aby nějaká škoda v něm se nestala, zase jsem vstal a svíčku sobě rozsvítil. A veševši do svět- nice (račte odpustiti milostivý kníže) jej jsem s ní rozhosténého az do ko$ile leZeti, obiímati se a přikrytu kápí a pláštěm jeho nalezl. I majic nad takovou jejich nešlechetností lítost, na ráno jim oběma jsem domlouval a pohrůžku, že to na VKní Mt vznášeti chci, činil a jí dále u sebe ani toho jemu že trpěti a přehlédati nechci, jsem oznámil. Ale on nejsa na tom, aby hříchu svého napravil, vzavše sám díl ložních šatů a ona tolikéž, oba se pryč odebrali —. Dán v outerý po sv. Fil. a Jak. 1600. V Kní Mti služebně povolný Matěj Puchamer v St. M. Pr. při klášteře sv. Anny. 55. 1607, 27. března. Rukop. č. 2158 f. 55. Já Kateřina Lipenská z Velikého Lipna převora, Afronika subpřevora i na místě všeho konventu kláštera sv. Anny a sv. Vavřince v St. M. Pr. zná- mo činíme tímto listem, jenž slove hamíešt, obecně přede všemi, kdež čten nebo čtoucí slyšán bude, že jsme prodali vinici čtyry strychy míry držící s hliništěm za bránou Kartouzskou mezi vinicí paní Magdaleny Zvratské a polem Michala Weygle na gruntech konventních kláštera sv. Anny a sv. Va- vřince v St. M. Pr. a to slovutným pp. ouřední- kům úřadu mostu Pražského i na místě a k ruce slovutné a mnohovzáctné poctivosti pp. purkmi- stra a rady St. M. Pr., nynějším i budoucím, k dě- dičnému jmění, držení, vládnutí a užívání za suinu 350 k. m. zouplna a docela zaplacených, tak aby tíž úředníci moc měli a mohli takové vinice s hli- ništěm buď nakládáním na ni a k užitku viničnému přivozováním aneb hlíny z ní vybíráním i také jakýmkoli jiným způsobem k dobrému obecnému užívati, také jí kdykoli dáti, postoupiti, prodati a s ní, jako s svým vlastním, učiniti bez překážky nás a konventu našeho i budoucích našich, také jednoho každého člověka všeliké. Z kteréžto vinice dotčení úředníci na místě pp. purkmistra a rady a obce St. M. Pr., nynější i budoucí, aneb jiní té ' vinice s hlíníštěm držitelé povinni budou do klá- štera sv. Anny každého roku při terminu sv. Martina po jedné kopě desiti groších vše míš. platu peněžité- ho dávati a odvozovati bez odpornosti jaké a téhož platu zadržování. Pak-li by již psaného platu aneb ouroku z té vinice s hlíništěm od kterého koli držitele do jmenovaného kláštera odvozováno nebylo, tehdy sobě my, nadepsaná převora a kon- vent nynější a budoucí, té moci zůstavujeme, aby- chom se v tüZ vinici s hlíni$tém zase uvázati a ji drZeti a uZívati mohli dotud, dokudZ by nám plat zadržalý zcela a zouplna vypraven a odveden nebyl. Při čemž to se předně vymieňuje, kdyžby z té vinice hlína vybírána byla, aby tím vybírá- ním gruntům sousedův podlejších z obojí strany žádné škody se nedálo a tou příčinou od týchž sousedův platu a důchodu klášterského zadržo- váno, ujímáno ani ztenčováno nebylo. Tomu na svědomí k tomuto listu a hamíeštu pečet klášter- skou a konventní s jistým naším vědomím při- věsiti a jej do kněh klášterských purgkrechtních vložiti a vepsati jsme dali. Jehož jest datum I. od nar. — šestistého sedmého v outerej po pomátce Zvěstování P. M. (Z kněh klášterských purg- krechtních vejpis dán. fol. 28.) 56. 1614, 13. srpna. Rukop. č. 2114 f. 153. Ondřej Ryhalm odevzdal 50 k. gr. klášteru sv. A. na opravení oltáře sv. Máří M 57. 1616, 4. července. Archiv. min. vnitra. Anna oc Poctiví věrní naši milí. Z přednešení nám od uroz. Viléma Slavaty z Chlumu oc ráčili sme mi- lostivě vyrozuměti, v jaké sumě a na jaký způsob jest od vás to stavení v klášteře sv. Anny — va- šem — Jakubovi Krusovi a Jeronymovi Corsi, mistrům zedníku a kameníku, projednáno, totiž že oni mistři zedník a kameník povinni býti mají a budou takové stavení oukolem, dadouc k tomu sami všelijaké k stavení náležité potřeby, dobré, stále, bytedlně a náležitě proti dání a odvedení od téhož díla 8000 fl. vykonati a postaviti. A poné- 

Strana IX
XXXI. V Liliové ulicí, — Č. p. 211. Klášter sv. Anny. 9 vadZ sobé takovy pronájem netoliko oblitujeme, ale i také ve v$em podle rozepsani v cedulich feza- ných mezi vámi a týmiž mistry zedníkem a ka- meníkem obapolně učiněných to vše schvalujem, protož vám milostivě poroučeti ráčíme, abyste ihned a beze všech odkladův a prodlévání tu při týchž mistřích zedníku a kameníku nařídili, aby se do téhož díla dali a to tím způsobem, jakž do- tčeno, pilně, stále a pevně, tak jakž cedule řezané to s sebou přinášejí, vykonali. A my tímto psaním našim připovídati ráčíme, pokudž to dílo a stavení náležitě podle milostivé vůle a k zalíbení našemu vykonají, že vám společně aneb jednomu z vás, tak abyste týž mistry zedníka a kameníka v tom spokojiti mohli, netoliko těch 8000 fl. rh. na ho- tově dáti a vyčísti poručiti, ale i také k tomu vejše týmž mistrům — ještě 500 fl. rh. podle jejich po- nížené žádosti darovati — ráčíme. — Cehož sme vás milostivě tejna učiniti chtíti neráčili. Dán na hradě našem Pražském — 4. dne m. července |. 1616. Janovi Albrechtovi z Trnče a Francovi Oster- Stokovi z Astfeldu. * 1623. Rukop. ć. 1072 f. 3. Lukáš Bur- jan, ouředník kláštera sv. A. * 1628. Rukop. ć. 1073 f. 59. Panna An- na Voršila Kavanka z Bugeru, převora. * 1631, 13. března. Rukop. univer. knih. E XVII. 23. f. 101. (Vejpis z knéh purgkrecht- ních kláštera sv. Anny.) L. P. 1631, 13. dne měsíce Martii s jistým vědomím a povolením důstojně velebných a urozených panny Maximi- liany Apollony Chanovské z Dlouhé Vsi, převory, a panní Domotilly Venceličky z Šaratic, suppře- vory — stoje osobně při knihách purgkrechtních klášterských uroz. p. Jan Jelen, měštěnín a kože- luh král. Menšího Města Pr., přiznal se, že jest prodal vinice své Malvazinka, Hajkovská a Tich- novská řečené. nyní v jednu spojené, vedle vinice p. Samuele Globice z Bučína, měřiče zemského, s lysem, boudou a vším stavením, štěpnicí a se vše- mi polmi, slove od starodávna na Věnečku vedle cesty k Jinonicům, na gruntech radlických ležících, klášteru sv Anny náležejících — jakž — předešlí držitelé knihami perkrechtními fol. 271, 279, 287 užívali — p. paterovi Bennoni à s. Rosalia, pie- vorovi, a Jaachimovi a Praesent. M. V., supprio- rovi klástera sv. Václava v kr. Nov. M. Pr. — za 5000 zl. rejn. * 1632, 26. října. Rukop. č. 1074 f. 132. (Své- domí ku potřebě Daniele Novobydžovského o ná- pad po Anně, dceři jeho.) Řehoř Pospíšil: Toho jsem povědom, když jsem byl v službě u p. Da- niele Novobydžovskýho, že jest týž p. Daniel dceru svou Annu do kláštera sv. Anny dal a od ní kaž- dého čtvrt leta 15 kr. dával. A ty peníze manželka má sama do kláštera nosívala. A potom z téhož klá- štera utekla. * 1644. 19. fiina. Listina arch. měst. 1-570. Velebná panno nám v dobré přízni milá. Služby nase vzkazujice od P. B. zdraví i jiného všeho dobrého V. Mti věrně žádáme. Psaní od V. Mti mlejnským blíž mostu pražského v gruntích obce St. M. Pr. immediate ležícího, k kterémužto sobě i na místě všeho konventu právo a spravedlnost jmíti pokládati ráčíte, pod datum 17. přítomného měsíce a leta nám odeslané přijavše, z něho, nač by se tak koliv vejše vztahovalo dostatečně jsme porozuměli. A jistotně nikdy toho jsme žádostiví nebyli a nejsme, abychom do cizí věci sáhati a mimo slušnost něco takového sobě k ruce obce naší přivlastňovati měli. Že však nájemník domu V. Mti klášterského válením dříví na svrchu do- tknutý plac příliš hluboko bez předcházejícího ú- ředlníkův našich dovolení do místa obecního sá- hal, my pak pro zastání jurisdikcí naší, jsouce tím také dle povinností těžkých zavázáni, to jsme inhibirovati dáti přinuceni byli. Pročež spravedli- vě nemůže a nemá se nám to, jako bychom tím způsobem do cizích gruntův a mezí sahati měli, vykládati. Nicméně pro lepší vyrozumění, vidí-li se V.- Mti, k jisté vejchozí — jisté osoby — de- putírovati — jsme hotovi. Act. 19. Octobris 1644. Purkmistr a rada St. M. Pr. * 1660, 6. července. Rukop. č. 1076 f. 168. (Svědomí Doroty, Jakuba šejdíře v mlejních nad mostem): Jest pravda, že Matouš Morávek, těžce nemocný paní Barbory Švagerkový za to žádal, kdyby ho P. B. z tohoto světa povolati ráčil, aby ona tělo jeho k sv. Anně do sklípku vedle přede- šlého jejího manžela pochovati dala. Také pravda, že aby jí v tom pohřbu těla jeho nápomocen byl p. Mikuláš Gabriel, hospodář u mostu, jeho se snažně dožádal, což on učiniti rukou dáním jemu se zakázal. Pravda, že on zdravého rozumu uží- vaje z statečku svého jisté odkazy, jako k sv. Anně 100 zl., do kongregací české v Betlemě 100 zl. zřídil. * 1670, 8. května. Archiv místodrž. Wir, Leo- pold II. bekennen offentlich mit diesem brief und thuer kundt jedermánniglich: Nachdeme uns die würdige unser liebe, andáchtige Ludmila Sophia, priorin des jungfreulichen klosters bey St. Anna Dominicanerordens in unserer kóniglichen Alten St. Pr, sambt dem Convent umb unsere gnádig- ste verwilligung, damit sie ein in dem Rakonitzer crais gelegen und ihrem kloster zugehóriges dorf, Wlkava genandt, verkaufen und die darfür kom- mende gelder zu ihrer notturít auf interesse appli- ciren móchten, demütigst supplicando angelangt und gebeten, und wir nun gnádigst angesehen solch ihre demütigste ziembliche bitt, auch betrachtet, dass solche alienation zu verhütung der distraction in ihren geistlichen beruf, auch einig und allein zu erwehnten klosters auf- und zunehmen gerei- chet, und die geistlichen das kapital umb ein merckliches hóher, als gedachtes dorf, geniessen werden kónnen, als haben wir gebetenermassen hierzue unsern gnádigsten consens und verwilli- gung in kaiser- und kóniglichen gnaden ertheilet, Ihnen das bewilligen und ertheilen solches auch als regierender Kónig in Behaimb hiemit wissentlich | und in kraft dieses briefs also und dergestalt, dass ernante jungfrauen die hier fiirkommende kauf- gelder an ein sicheres ort auf landtbreuchliche in- teresse anlegen kónnen und mógen, alles getreu- lich und ohne gefehrde. Dessen in urkundt ha- ben wir diesen brief mit unserm kaiser und kó- niglichen anhangenden gróssern insigel verferti- gen lassen. Der geben ist zu Laxenburg den achten monatstag May nach Christi-geburt in MDCCLXX oc. 

Strana X
Nekrolog kláštera sv. Anny. (Rukopis univers. knihovny XV E 15.) | dedit s. Leonardi templum. Commemoratio defunctorum priorum et bene- factorum. Januarius: 4. L. 1649, dne 4. Januarii na 5. den v noci před půl noci mezi 9. a 10. německou hodinou panna Alžběta Magdalena z Říčan pobožně život svůj dokonala, která byla v l. 1641 oblečena. 22. Obiit soror Barbara in die s. Vincentii. 23. Obiit soror Catharina Wendikyn in Con- versione s. Pauli. 1664 dne 25. Januarii paní AlZbéta Wajsová umfela. Za jeji du$i almuZny 1000 fl. pán dal nám, ale na každý tejden dvě mše svatý za ní dycky aplicírovati se mají. Februarius: 4. Michael Krulich pistor crucem. 5. Andreas Hasík. 10. Dominus Daniel Alexius dedit altare. 23. Anno 1639 obiit soror Mandalena Moskonir. Martius: 12. A. 1607 obiit d. Caspar Blovsky a Pa- latino. 21. A. 1658 panna Anyśka Krupicková zachry- stánka mezi 9. a 10. hodinou německou ráno u- mřela. Měla do 70 (?) let. 23. Obiit virgo Otilia Plsnensis, soror huius monastcrii, a. 1555. 30. A. 1593 obiit venerabilis virgo Anna Li- penská de Lipna, priorissa monasterii s. Annae Brunae. 30. A. 1634 hora secunda post mediam noctem obiit venerabilis virgo Marianna Miserova, soror huius monasterii. dedit argenteam Aprilis: 5. Obiit d. Ulricus de Rican, fundator novae ecclesiae cum choro in honore s. Annae ad s. Lau- rentium. 7. Obiit frater Albertus praepositus, sororum ad s. Annam magnus benefactor. 15. 1664 dne 15. Aprilis sestra Lydmila Sybilla Braumka umřela. V řádu svatém byla 12 let 9 měsíců. 23. Commemoratio d. Frenczlini de Chba et d. Annae et duarum filiarum, domicellae Catherinae et domicellae Annae. 27. A. 1660 panna Anna Kateřina Příchovská mezi 10. a 11. hodinou německou ráno umřela. Méla 73 leta, 50 let v klášteře, 3 leta světská, 47 let duchovní, 2 letě subpřevora, 27 let převorou byla, 17 panen obláčela, 2 ji předešly, 15 jicli po ní zůstalo. 28. Obiit virgo Elizabeth Rozndorfka (?) 1638, soror nostra. Maius: 9. Obiit d. Elizabeth Dlihovecka nobilis a. 1614. Obiit venerabilis mater Lidmila Ratlická huius mo- nasterii a. 1636. 24. Obiis venerabilis Anastasia, priorissa huius monasterii, a. 1617. i XXXI. V Lillovć ulici, — C. p. 211. Klášter sv. Anny. Junius: 1. Obiit d. Catharina, uxor d. Jarossii, quae 3. Obiit Thomas Plzensky. 6. Obiit virgo Ludmila Lebmonová Brnensis, priorissa huius monasterii. 7. Obiit a. 1635 venerabilis soror Anna Ursula Kavanka Olomucensis, huius monasterii priorissa Duces annos ante mortem resignavit. 24 Obiit domina Herca d. Alberti. 25. Fio commemoratio reginae Elizabethae, pa- tris et fratris aliorumque amicorum illius, quia donavit censum in molendino Melnicensi; sacra, unum de s. loaune B., alterum de Assumptione B. M. Virg. tertium pro defunctis, diversis tumea diebus cantari debent. Julius: 13. Velebná panna Kordule Fentovd majice 75 let věku svého a jsouce v zdejším klášteře du- chovní 58 let, subpřevorou 11 let. A 12 panen do řádu přijala. Mezi 4. a 5. hodinou německou po poledni pobožně v P. B. usnula. 24. Obiit d. Albertus, pater d. Jarossii. Augustus: 1. Obiit Anna, filia d. Jarossii. cuius mater dedit templum s. Leonardi. 10. L. 1663 pani Krystina Cortezova umfela; nam na Staroméstskych panich 4000 fl. darovala, 800 fl. sme jim slevili. 13. L. 1645 dne 13. Augusti sestra Barbora Subartová mezi 1. a 2. hodinou némeckou spoledne umřela maje 49 let věku svého. V řádu svatém byla 31 rok. 18. A. 1639 obiit venerabilis soror Frajthoferin Brunnensis huius monasterii. 28. Obiit d. Epa, frater d. Jarossii. September : 5. Obiit d. Georgius Matyades od toulüv. Obiit 1633. P. Stephanus, confessor noster. 10. Obiit soror Ferrinka 1630. 14. Obiit virgo Anna Pstrossova Pragensis, soror huius monasterii, a, 1651. 20. Obiit a. 1602 generosa virgo Salomena Pleská. 25. Obiit a. 1622 d. Jacobus Hořický a Tepe- nec, benefactor. 29. Obiit virgo Halena, novitia huius mona- sterii. 30. Obiit a. 1511 generosus d. Petrus, dedit duas casulas. Helena October: 1. Ioannes od tií kozlü dedit cathedram et ca- licem. 12. Obiit venerabilis mater Ursula Kalichová, priorissa monasterii s. Annae Pragae, a. 1638. 19. Adam Drubezka pistor dedit 100 k. gr. November: 3. Obiit soror Anna conferska a. svítání pobožně umřela. 8. Obiit soror Magdalena de Kočova 3. die post s. Dionisii. 1639. Na 

Strana XI
XXXI. V Liliové ulici. — Č. p. 211. Klášter sv. Anny. 11 9. Obiit d. Severinus Rudner, dedit alta- re A. 1652 dne 10. panna Anna Dorota No- votná umřela mezi 4. a 5. hodinou německou ráno. 11. Obiit a. 1554 virgo Clara, priorissa huius monasterii. — A. 1650 dne 11. na 12. den před půl noci panna Markyta Kererin pobožně umřela me- zi 9. a 10. hodinou. 15. Obiit a. 1613 d. Lidmila Herculis uxor. 29. A. 1605 generosus d. d. Heřman Christof Rossworm, benefactor magnus, decolatus est. December: 8. A. 1608 obiit virgo Catharina Lipensis de Magna Lipen, priorissa huius monasterii. 13. A. 1599 obiit virgo Catharina Pragensis, soror huius monasterii. 14. A. 1618 obiit Anna imperatrix, coniunx im- peratoris Mathiae secundi, magna patrona huius monasterii, nam totum monasterium renovare cu- ravit et 500 florenos legavit singulis annis in per- petuum. 18. A. 1607 d. Erhart Bischof, civis iu Parva parte, summum altare fieri curavit. Léta 1665 dne 18. umřela sestra Františka Polixena Strachovská, maje let věku svého 23 a v řádu byla 4 léta. Urbář klášterní z r. 1615. (Rukop. univer. knihovny v Praze XVII C 34.) Léta nového od nar. syna bož. 1615 na poru- čení dústojné a nábožné panny Voršily Hallycho- vé, převory kláštera sv. Anny a sv. Vavřince v St. M. Pr. registra tyto urburní, v nichž se všecky a všelijací platové a ouroci peněžití, obilní, slepice, ouroční vejce, tolikéž povinnosti, roboty i jiné věci poznamenány nacházejí, nimiž jak svo- bodní měšitané, kteříž na dotčeného kláštera grun- tech obzvláště při vsi Radlicích vinice, chmelnice, štěpnice, zahrady, pole, louky pod jistý plat mají a jich užívají, tak také lidé poddaní povinni jsou, jakž se to vše obšírně a patrně v těchto regi- strách z bedlivého v ně nahlédnutí a přečtění na- jíti a vyhledati může. Založeny, opraveny a v ji- stou a náležitou pořádnost podle nejvyšší možn»- sti a bedlivého vyhledání uvedeny a zapsány jsou. Za správy p. Lukáše Burjana z Sternfeldu, vejš dotčeného kláštera úředníka. Zpráva o klášteru sv. Anny a sv. Vavřince v St. M. Pr. Ten kostel sv. Vavřince neprvy 1. 927 sv. Václav - dal jest na svůj groš ustavéti a dal prvního kněze do něho, jemuž bylo jméno Letomil —. Při témž klášteru jest dvůr veliký Špetlův od starodávna řečený, který někdy I. 1329 paní Per- chta, pozüstalá po neb. p. Hynáčkovi z Hüsky tomu klášteru odkázala a Karel IV. toho nadání I. 1355 potvrdil. Při dotčeným domě Špetlovým jest dům, jdouce z krchova k mostu. po levé ruce. Snadno se rozuměti může, že někdy k témuž klášteru náležel, nebo zdi i mříže v oknech toho jsou svědkové, ale nyní pod správu St. M. Pr. náleží. Tolikéž okolo toho kláštera jest domův několik prodaných i neprodaných, z nichž se plat a ourok peněžitý každého roku dvakráte — do téhož kláštera, jakž se to níže poznamenáno na- jde, odvozuje. Při témž klášteře jest solnice veliká, kterou JM. C. do vůle své držeti a jí užívati ráčí. Také jest jeden dům vedle fortny, jdouce k mostu na pravý ruce, kterého ouředník té soli týž do vuole J. Mti Cé pro byt svůj užívati má. Z toho se každoročně z cís. solnice 5 prostic soli do klá- štero dává a odvozuje. Poklädaji se předně platové komorní témuž klášteru od starodávna vedle privilegie, nadání a na věčnost darování, kteří se platí na dva ter- miny, při každém sv. Jiří jeden a při každém sv. Havle druhý díl — : P. rentmistr platu 40 k. m., kterých — Ferdinand I. 1558 nadal; pp. držitelé panství Buštěhradského z dědin Makotřazských 20 k. m. (1599); z zámku a panství Pardubského z dědin Černizických, k kterému se p. Jan z Pern- štejna I. 1542 přiznal, 18 k. m.; páni statku Du- beckého z dědin Netluckých 5 k. 32 gr. m.; Petr Kryštof Kapoun z Svojkova 13 k. m., Jiří Myška ze Žlunic 13 k. m. Mlejn pod Mělníkem na potoce Pšovce ležící (4 kola mouční, 2 stupní a jednu pilu mající); kterýžto mlein daroval jest klášteru někdy Kon- rad z Robu s Prchtou, manželkou svou, a Alžbě- ta, královna, krále Jana manželka. plat svůj. kte- rý jí s toho mlejna náležel. totiž 60 k. m. 1. 1320 témuž klášteru darovala. Forstmistr pražský při každých vánocech 5 zajíců odvozovati má. Sum- ma obojího 125 k. 48 gr. Ourokové od sousedův, majíce domy při klá- šteře: Martin Šlaher 2 k., uroz. dr. Václav z Fly- senpachu 1 k. 45 gr., Matyáš Reichenberger řez- bář 1 k.; Omnibonbrius tkaničkář 5 k., p. Martina Šola dědicové 4 k.; Krystian Math nad fortnou mečíř 41 gr., Jan Draxelmager šiftář na krchově 2 k. z domu vedle fortny ouředník nad solí 5 prostic soli; pí. Markyta Achlarová z Rejtlinku 5 k. Suma 21 k. 26 gr. Plat z domův a pokoiův nájemných při klá- šteře: Z domu Špetlovskýho 120 k.. pokoje v do- mě proti fortně klášterský na krchově 12 k., z druhého pokoje v tomž domě 12 k., z tetky Evy proti Silvestroví 20 k.. z domečku vedle tetky 12 k., z komory proti Silvestrovům 9 k. 1614 Anna císařovna — kšaftovala jest klášteru ourok věčný 500 fl. rým. na panství Krumlovským. Ale poněvadž IJ. M. C. to panství J. Mti z Ekenberku beze všech závad postoupiti, tehdy ten odkaz do solního handlu zde v Praze přenésti jest ráčila. Item táž císařovna nařídila jest tomu klášteru každoročně deputátu 100 k. m. na zámku Mělnickým. Ale když p. hrabě Slavata to panství jest koupil, přenesl jest ten deputát na komoru Českou. který nyní p. rentmistr odvozuje. Uroz. pí. Kateřina Kaplířová z Sulevic odvozuje ouroku z 500 k. m. za Veliké Lipno 30 k. Ten ny- ní odvozuje p. hr. Heřman Černín. It. pp. Nov. M. Pr. odvozuje ouroku ze 1000 k. m. za dům v Sa- talícich prodaný [za 1125 k. m. DZV. 139 fol. FB.] a ze 600 k. půjčených 96 k.; pí. Barbora Olimar- czová de Jóde odvozuje ouroku ze 3600 k. z sta- rého renthauzu 216 k. Suma z domü 185 k. Kraj Slánsky: Ves Radlice: L. P. 713 Doma- bůj a Haldan, bratří, když sobě dvůr stavěti chtě- 

Strana XII
12 li, kopavši grunty nalezli v zemi velikou radlici. Protož od toho času tomu dvoru a vsi podnes Radlice říkají. Túž ves daroval Přemysla syn Václav Druhý chůvě své Alžbětě I. 1283, kterouž- to ves — potom darovala jest táž Alžběta tomu klášteru. V též vsi jest dvůr panenský, chalupa a krčma —. Z též vsi schází se platu ročního (Ka- rel Vlach má dědin 16% záhonův, platí 8 k. 22 gr. 6 den. Týž z chalupy 10 k.), Vít Šatný, nyní p. Jakub Knaut má dědin 2% k. záhonův, platí 1 k. gr., neboli 2 dni, Martin Brož, nyní pí. Lucie, dě- din 10% k. záh., ouroku 50 gr., 40 vajec za ro- boty 2 k. 4 gr., 6 slepic, Tomáš Brychtův 6 k. záh., pl. 1 k. gr. 20 vajec, 2 slepice, Václav Odhái 1% k. záh., Barbora Vlaška 3 k. 10 záh., Jan Du- chek 5% záh., p. Jan Diblík z Votína 5 k. záh. Suma dědin 43 k. 20 záhonů, suma platu 15 k. 43 gr. m., vajec 3 k. 10, za orbotu ženní 2 k. 55 gr., žíti 2 dni, slepic 23. Vinice okolo Radlic: (Staroměstští) Albrecht z Trníče. Symeon Lopatský, Jakub Rozentaler, Anna z Paumberka, Adam Tatek, Vít Bohenicky. Daniel Roudnicky, Anna Rozenbergská, Jití Závé- ta, Vaclav Trubka, Jan Teodor z Otrsdorfu, Jifi Heidelius, AlZb. Korandová, Daniel Odháj, Barus$- ka Voříkovská, Jiří Moravec, Jiří Kakásek, ou- ředníci mostští z vinice s hlíništěm. Suma 27 k. 49 gr. 6 den. „Z Nového Města: Nikodem Kmentovy, Anna Reřábková, Michal Vajgl kożeluh, Mandalena Zradská, Mikuláš Magrle, Symeon Kohout, Jan Maršík, Kateřina Rokšova, Tobiáš Mělnický, Ben- jamin Bozdékovsky, Matéj Kozika, Bart. Kníže, Jan Knotek, Jiří Košetický, Regina Ladčanská, Jan Diblík z Votína, Dorota Kalusková, Kašpar Vodák, Symeon Bezděcký, Petr Macer, Jan Ro- me, Jan Pronhofer, Jan Stfida. Suma 36 k. 3. den. Michal Kraus. Suma 2 k. 33 gr. Z Menšího Města: Kryštof Pujč, Zakostelsky, Ze Smíchova a ze Zahrad: Symeon Jenštejnský. Václav Moulík, Václav krejčí, Matčj řezáč, Jan Nožička, Tomáš Ježek v Krásný zahradć. Suma 7 k. 35 gr. 3 d. Sedláci v Radlicích: Karel Vlach, Martin Brož, Jan Duchek, Vít Šatný. Suma 5 k. 5 gr. Suma všeho 78 k. 13 gr. 5 den. Ves Běloky. Díl té vsi dal tomu klášteru p. Jeronym z Skubrova I. 1500. V týž vsi jest pod- daný klášterský 1 a dva mlejny nade vsí. Při týž vsi jest lom dobrého zdicího kamene opukového. (Jan Duras má dědin 10 k. záh., Jan Křížův mly- nář 3 k. záh., 2 kola mouční, mlejn konventní 2 kola m. Ve vsi Makotřasech jest jeden poddaný, Ma- cek. Suma dědin 13 k.. ouroku 6 k. Ves Lidice. Tu ves darovala pí. Guda, někdy hraběte z Orlomund m. a tovaryška manželky Karla IV., kterýž také toto darování I. 1355 po- tvrdil. Zde jest 5 poddaných. (Pavel Tomeš, Ha- vel Šanoha, Jan Filipů, Havlíková, Petr Polák, Suma dědin 71 k. záh., ouroku 14 k. 40 gr., sle- pic 6%. Kraj Kouřimský. Ves Satalice. Poddaný Vá- clav Kulhánek má 18 k. záh. platí 6 k. gr. Ves Křeslice. Tu ves daroval Voldřich z Ří- Can Il. 1322. Při týž vsi jest háj, it. potok. (Adam XXXI. V Liliové ulici. — Č. p. 211. Klášter sv. Anny. Hořejší, Kalejš, Vít Kalejš, Martin Špaček, Jan Martinkovic, krčmář, Vávra Daňkův, Novák, Lid- mila Fantová mlynářka, Mikuláš Dobrovodský mlynář, chalupníci: Jakub tesař, Říha bečvář.) Suma osedlych 8, chalupníků 2, dědin 44 k. 8 zá- honův, ouroku 16 k. 12 gr. Ves Čechromy. Tu ves darovala panna Mar- kéta z Tupadl t. č. převora téhož kláštera, I. 1488. V týž vsi jsou tři rybníčky, poddaných 11. (Jan Štadný, Jan Kamberský, Pavel Vykoukal, Matěj Perníček, Jakub Novák, Jan Mandant, Jan Ciha, Vávra tkadlec, Jíra Vykoukal, Jan Pšenička, Anna Petrová). Suma záhonüv 53/4 k, ouroku 7 k. 16 gr. Ves Zdibrady, jeden poddaný (Karel Píša). Ves Oujizdec. Tu ves, jak majestát cís. Vá- clava, jehož jest datum I. 1389, ukazuje, prodal jest uroz. p. Hynka (!) z Říčan tomu klášteru I. 1391 v pátek po sv. Martinu za sumu 168 k. gr. č. A to jest vepsáno do desk zemských druhých Václavových M 22. V tý vsi jest poddaných 8 (Jan Kovář, Václav Šimonův, Jan Bělohlávek, Bartoň tkadlec. Kryštof Němec, Pavel Maršů, jan Daněk, Tomáš krčmář). Suma dědin 67 k., ouroku 10 k. 20 gr. Kraj Rakovnický. Ves Dubskova (?). V tý : vsi jest usedlých 5. chalupník 1. (Mikuláš Pub, Jakub Haněk, Jiřík Buček, Pavel Černej, Martin Václavovic, Jiřík Žid, chalupník a krčmář.) Suma dědin 16 lánů, t. j. 60 kop záhonův; suma ouroku 18 k. 10 gr. Suma všech osedlých 47, dědin 470 k. 54 zá- honüv. ouroku 518 k. 1 gr. 11 den. Suma platüv stálých 515 k. 2 gr. 3 den. Suma všech důchodův peněžitých 517 k. 57 gr. 3 d.. slepic 53%, vajec 3 k. 10, zajícův 5, soli prostic 5. Forma přísahy rychtářské: Já N. přísahám P. B. všemohoucímu, M. B. i všem svatým, veleb- né a nábožné panně [Voršile Kallychové.] převoře kláštera sv. Anny a sv. Vavř. v St. M. Pr., že ten- to ouřad rychtářský (konšelský) chci věrně a právě ke cti a chvále P. B. všem., též k dobrému a užitečnému panny převory a konventu spravo- vati, dobré velebiti, zlé tupiti, pravdy a spravedl- nosti obhajovati, k sirotküm a vdovám i k jedno- mu každému v jejich spravedlnostech věrně a upřímně se chovati. Co by proti svědomí: mému bylo., toho ničehož nečiniti a to pro přízeň nebo nepřízeň. pro dary neb ne pro dary, a sumou pro žádnou jinou vymejšlenou věc. Toho mi dopomá- hei —. Hřbitov klášterní. 1609. Rukop. č. 1067 f. 107. (Svědomí ku potřebě p. Václava st. Kaplíře ze Sulevic k ru- ce Martina kuchaře, čeledína svého, proti Kašpa- rovi Handovi a Bartoloměji Gallovi o výtržnost.) Tomáš Plzenskej: Když již bylo po ty rvanici, tu sme přiběhli s p. Danielem Holianem a p. Albrech- tem z Trmice na krchově u sv. Anny a tu sme zastíhli ty dva, kteří při ty rvanici byli. Jeden z nich měl rapír na dvý přelomenej. Šli jsme za ni- mi až na wartu na most. Tu vzati sou do vězení z poručení p. Daniele, 

Strana XIII
XXXI. V Liliové ulici. — Č. p. 211. Klášter sv. Anny. Jan Maumikr (?), písař kláštera sv. Anny: Toho sem povědom — po třímecitmej hodině šel | sem na vodpočinutí v neděli. A co rozuměti přes půl hodiny že sem nespal díleji, v tom takové há- zení bylo od kamení, až i na mý dvíře házeli do pokoje tu na krchově. A já sem v tom vztíčil se a slyšel sem (než sem dvíře neodevřel), když týž kuchař od jednoho z nich přes hlavu rapírem ra- něn byl a kus rapíru až ke dveřům kostelním sko- čilo. A v tom jeden z těch křičel: Kryštof, kum. A po ty běželi všichni. To sem teprva vodevřel a ptal sem se Jana Kratochvíle krejčího, kterýž na- de mnou v pokoji jest, co se to děje. On mi řekl, abych zdvihl ten kus rapíru, že již utíkají, kteří sou toho kuchaře tak sekali a bodli. Jan Kratochvíle: Dymokurský, řemesla krej- čovského: Toho sem povědom, jak se ta různice stala před pokojem před mejm, přišel sem rovně domů, bylo to k ctyrmecitmy hodiné. Jak sem ve$el do pokoje, néjakym kamením házelo se po ulici. A já vyhlídnu z vokna, co se to hází, a voni toho jistého Martina kuchaře vobskočili; bylo jich šest neb sedm a měli rapír dobytý. Přiskočili dva, píchali ho mezi nohy. Tak von jich prosil, aby ho nechali, voni na to nic nedbali. Tak potom Martin Kuchař dostal se na krchov k sv. Anně, nějak ho vstrčili.. Tak potom přiskočili k němu dva na krchově, jeden ho rapírem přes hlavu fal. Tak Martin: když byl uťatej, vodstoupil k pilíři dále. Tu mu klobouk s hlavy hned spad. Tak ten s tým kusejm rapírem priskocí zase k nému a fal ho dva- kráte neb třikrát. Tak Martin tu krvaví, že pro krev nemohl skoro hleděti. Tak ti lekli se a utekli. Domek při sakristii a pod starým dormitořem. 1593. — Archiv min. vnitra D 33—12/12. L. P. v outerý po sv. Lukáši námi nížepsanými a k tomu od J. Mti Cé — obzvláštním dekretem zří- zenými komisaři Jindřichem z Písnice, J. Mti Cé radou a prokuratorem v král. Českém, Zacharyá- šem Kábou z Rybňan, cuřadu nejv. purkrabství Pražského radou, Bartolomějem Millerem z Unter- perku, J. Mti Cé, jakožto krále Českého, rychtá- řem, a Václavem st. Krocínem z Drahobejle, pry- masem v St. M. Pr., stala se jest smlouva a doko- nalé narovnání mezi nábožnou pannou Anastasií ze Sulevic, převořiší kláštera sv. Anny v St. M. Pr. — a Markusem Straubingerem, varhaníkem a měště- nínem St. M. Pr., a Salomenou m. i. a to takové: Jakož isou dotčení manželé času jminulého s ii- stým dovolením jí panny převory schránku neb domček blíž kostela téhož kláštera při zakrystii pod starým dormitořem ležící od někdy Duchka Vopičky a Juliany m. j., vytržili a koupili a potom týž domček pro pohodlí své stavěti začali, kte- réhožto stavení pro příčinu, že by na ublížení téhož domu božího býti chtělo, panna převoryše jest bránila a tudy nemalé ztížení mezi obojí stranou zrostlo, takže sou jednou i druhý jisté osoby k tomu, aby to ohledali a nékterak mezi nimi spokojili, od vrchností vysílány byly, až naposledy také tato z jistého J. Mti Cé poručení komisí předsevzata jest. 13 Při kteréžto když jest panna převoryše nemálo, ale velice sobě stížila: Jedno, kterak by on Markus i ženou svou stavení to domovní vzhůru nad míru na zastínění oken klášterských zvejšil; druhé, dej- mem z komínův svých tomu klášteru k veliké ne- vůli a obtížnosti i nebezpečenství byl. Třetí, vazby mnohé a nebejvale od dřeva, též k nebezpečenství zdělal; čtvrté, vodu deštovou do té, mezi klášte- rem a domem jeho ležící, uličky, zametavši ji rumy, obrátil a neudělavši žádného výpadu, tu vodu zdržoval, takže grunty klášterské podmokají a tudy se znamenitá škoda děje. A též okna, mimo výminku v smlouvě trhový obsaženou, v tu stranu k zakristii že jest zdělal. Šesté, pavlač z předu domu téměř až k oknům Anežky krejčířky na ve- likou její stížnost zdloužil. Sedmé, stavení ještě nějaké ode dřeva, že by na tom jemu při předešlé komisí od zahrádky kostelní důtka domu jeho z lásky dovoleném místě v nově postaviti mínil, vše na znamenité téhož domu božího nebezpečen- ství. Osmé, že by jak on Markus tak i také žena jeho zpourou svou mimo předešlou k ní panně a konventu jejímu prokázanou nešetrnost vždy ještě všelikou protimyslnost jim činiti nepřestá- vali; což, když jest se všecko tak vskutku našlo a očitě spatřilo, a ačkoliv jest panna převoryše za to žádala, aby takové stavení a krov zase sňal a odprázdněn byl, a on Markus odtud se vyprodal, však když jest toho považováno bylo, kdyby se to zbořiti a odprázdniti mělo, že by nemohlo nežli se skutečnou záhubou týchž manželův, kteři všecko své jmění téměř to vynaložili, býti. Tu jest panna převoryše — na tyto od nás v tom obrané a předložené prostředky svolila: Předně, aby se ty dva komíny ihned nad krov z cihel a to dosti pro- stranně a tak opatrně, aby se nebylo potřebí žá- dného nebezpečenství obávati, vyvedli a tak opa- třili, aby se dýmem a ohněm témuž klášteru ne- ubližovalo. Druhé, vazby všecky, jak ty, na nichž krov leží, tak také příční vnitřní, aby se kamenem vypletli a cihlou vyfutrovali a vápnem dobře ob- vrhli. Třetí, voken ovšem nižádných. jak ve zdech, tak ani v tom krovu, v té straně k klášteru, k ko- stelu a k domu dotčené krejčířky aby děláno ne- bylo. Čtvrté, ulička ta mezi klášterem a domem dělící aby na společný panny převoryše a jich manželův náklad vydlážděna byla, tok pak vody aneb vejpad aby na groš svůj též manželé spravili a to tak opatřili, aby se tu táž voda více nezdržovala. Páté, co se pavlače z předu domu udělané dotýče. ač jest na tom bylo, aby jí do tří trámův z té strany domu častojmenované krejčířky odprázd- něno a ukráceno bylo. Však že jest se týchž trámův pro krov, který na nich sedí. bezpečně ujíti nemo- hlo, budou imenovaní manželé povinni cihlou tu v tom místě touž pavlač do týchž tří trámův dáti zapažiti tak. aby se k voknům tejž krejčířky z ní hleděti a toho, co se v pokojích jejích mluví. do- slejchati nemohlo. Šesté, kousek ten od zahrádky kostelní oddanej nahoře dotčenej aby se zdí na příč i na vejš tak oddělil, aby do kostelní zahrádky slepice nepřelítali ani také nečistoty tam metati mohli. [Sedmé slibují manželé náležitě se chovati, jinak se musí vyprodati.] Kteréžto artykule — častojmenovaní manželé ujavše připověděli zcela a zouplna to všecko zachovati —. 

Strana XIV
14 XXXI. V Liliové ulici. — C. p. 211. Klášter sv. Anny. Jiný domek. 1606, — Archiv min. vnitra D. 3312. V. M. uroz. a stat. páni páni — rady zřízené komory v král. Českém —. Z spisu Benedykta Placera, co sobě do mně a ouředníka mého stěžuje a nedůvodně i také daremně, jak V. Mtí tak také mně svým supli- kováním zaneprázdňovati usiluje, sem porozuměla. Předně, dokládajíce toho, že by se jemu nějaký neslušný šacunk mčl díti; na takové jeho zprávu činění V. Mtem v známost uvésti pominouti ne- mohu, kterak již jmenovaný B. Placer, dostavše se na grunty klášterský, jest jemu schránka do- přána i místo, aby své obydlí iměl. Dostavše ii v stavení jest se dal, k témuž stavení dříví i jiné věci z kláštera odnesl — a všelijak náležitou po- slušnost zachovati jest přislíbil. A když by kolivěk ten doméek dostavél a tak se jinam odebrati umínil, tehdy že jej zase k témuž klášteru nic drá- žeji, než za 50 k. m. prodati chce, že se tomu státi všemu má, do kněh klášterských jest to vše v zá- pis uvésti dal. Ale té své přípovědi za. dosti jest neučinil. Kdyžkoli potřeba a hodná příčina jest toho ukazovala a — jest se dála — že do kláštera měl dáti se najíti, toho jest nikoliv učiniti a tako- vého poslušenství zachovati nechtěl. vzkazujíce po- směšně, má-li kdo co k němu, aby k němu sám šel anebo k němu psaní učinil. Tak mnohé příčiny se od něho dály, že jesti sám dobrovolně k tomu při- stoupil, že jsme se dožádali p. purkmistra a pánův St. M. Pr., aby ráčili starších cechmistrův přísež- ných obojího řemesla, zednického i tesařského, |vyslati], aby — šacovali. A nad to vejšeji co sobě sám šacoval, nade všechno jiné, jest jemu 18 k. m. vynahrazeno a tak vší sumy ode mne 133% k. m. za týž domček dáno a zaplaceno. A nejsouce tak ten domček dostavený, sem na to množství kop k dostavení a k dodělání vynaložiti musela, jsouce povinna toho opatřiti. Vystavše jej, tu jest teprva sám o své ujmč z své strany beze všeho mého vě-. domí večerním časem, jsouc vodnapilý, jiného druha k šacování, nevím k jakému, přivedl a potom k mému ouředníku do domu přijdouc, nemalé pří- činy vyhledávali, majíce ode mně dávný čas ta- kový domček zaplacený. V. Mtí se vší náležitou uctivostí žádám. poněvadž sem mu — ten domček zaplatila, jej užiti a podle své povinnosti opatřiti jej dáti [abych] mohla a před týmž nezbedným a daremně zaneprázdňujícím člověkem v pokojném užívání zůstavena bejti mohla —. V. Mtem mo- dlitbou svou povolná Kateřina Lipenská z Veli- kého Lipna. převora kláštera sv. Anny a sv. Va- vřince v St. M. Pr. Domek u velrybů a jiný vedle neznámé polohy na půdě klášterní. * 1628. — Rukop. ë. 1073 f. 43. (Svědomí ku potřebě Doroty Šlagerové proti Janovi Ka- promaliusovi k té rozepři, kdež o schování čtyř truhel daných a z nich některých věcí pobrání, jichž sobě Jan Kapromalius 600 zl. rýn. pokládá, Ciniti jest. Mark$ta Klatovská, pokojnice v domé Musi- lovskym, svédéCila: Praly sme, tři ženy a čtvrtý muž byl, v domě u sv. Anny paní Dorotě Šlage- rové náležejícím. Viděla sem, že jsou dva muži (mně se zdá, že jest byl sám tento p. Jan) nesli skrze tu světnici, kdež sme praly, jednu truhlu a odpočívali s ní u necek. A když se zase vraceli a týž p. Jan sobě v tom svým pokoji všecko za- vřel na zámek, řekl: Paní Doroto, já sem sobě všecky svý věci dobře opatřil. A ona pani Do- rota jemu řekia: Jáť vám za to neslibuji, aniž za svý věci, kteréž v domě mám, slíbiti nemohu, ne- bo já tu vždycky přítomna nejsem. A on jí řekl: Paní Doroto, vy se o to nestarejte. Já na svátky [s] svú paní sem přijedu. Lidmila, Jakuba Hystrle manželka: Kdež sme praly v domě u velrybů, viděla sem ty truhly, když jest je se služebníkem svým ten pán tam do domu nosil. Potom. když jest svý věci opatřil, přišel z toho pokoje do toho pokoje, kde sme praly, a měl tři klíče v hrsti a řekl: Paní Doroto, jí sem svý věci dobře opatřil. Paní Dorota mu řekla: Opatřte vaše věci, jak nejlépe umíte a jdě- te k mýmu muži na krám, ať vám dá čtvrtej klíč od domu, abyšte do domu mohli. Mluvíc k němu dále: Já vám za vaše věci neslibuji aniž za svý. co tu v domě mám, slíbiti nemohu. A dále se od necek nikam nehnula. Jan Kulhavý, podruh v domě paní Doroty Šlagerové: Toho jsem povědom, když tento Ně- mec byl přivezl svý truhly k domu u velrybů, při- šel do druhýho domu jejího, kde doktor bejval, a řekl k paní Dorotě, může-li ty truhly skrze ten- to dům do druhýho domu u velrybà do pokoie. ktery pronajal, dáti vnísti. Ona mu řekla: Proč jich tam dveřmi nositi nedáte, však sobě odeviíti můžete. On řekl: K čemu mám otvírati? Však tu nyníčko nebudu, až na svátky [se] svou paní sem přijedu. Ona mu řekla: Jáť věru nevím, já vám za vaše věci neslibuji. 1628. 8. února. Tamtéž. fi. 45. Ludvík Osvald Fraj z Frajburku: Jest mně povědomo a byl sem tu s manželkou svou Anvžkou přítomný, když p. Jan Capromalleus od Šlajerový s povolením manžela jejího prostřední štok v jejím domě u sv. Anny, u velrybů řečeném, proti jisté činži k zaplacení k svému obydlí pronajal. kdežto čty- ry plný truhly jeho mohovitých věcí. kteréž ona sama Šlajerová skrze její druhý tu při tom při- ležící dům, (skrze nějž průchod do druhého domu u velryby jest) nositi a tahati očima sveima jest spatřovala. Kteréžto truhly já sám taky do domu u velrybů po schodech nahoru a skrze světnici do komory nositi a tam je (když jest jí p. Capro- malleus zpetefoval, k čemuž sem iá i svíčku držel, z nichž dvě truhly rozpečetěné ale provazmi za- točené a zaknytlované byly) sem klásti a stavěti napomáhal. A tak sme těch truhel opatřených v komoře státi nechali, komoru a světnici sme za- vřeli. k nížto p. Capromalleus mně klíče jest dal a také po klíči od domů se ptal, kterýž mně i ode- vzdati jest chtěl. Ona pak Šlajerová tu takového od domu klíče při sobě neměla. ale na rynku v jejím domě jej že měla a tam abych pro něj při- šel a jej k sobě vzal, jest oznámila. Na to jsme my skrze druhej dům, poněvadž ten dům u vel- rybů toho času zevnitř dvouma rygly opatřen a zámkem zavřený byl) zase zpátkem jsme vyšli. 

Strana XV
XXXI. V Liliové ulici. — Č. p. 211. Klášter sv. Anny. 15 Pan Capromalleus pak jí, Šlajerový, oznámil, že naspěch zase odjeti musí a proto v pokoji že zůstati nemůže, zdali by v jeho nepřítomnosti na čtrnácte dní věci jeho v pokoji bezpečny by zů- stati mohly? Ona odpověděla, že mu za ně jistot- ně připověděti nemůže, však že i ona tu v dru- hým příležitým domě taky svých věcí, ne za jeden tisíc, ale i za některý sto viceii. k ztraceni by měla. Ale k opatrování toho že má jednoho věrnýho, upřímnýho člověka, kterýžto ponocuie a líhá tu každou noc na její pavlači. A poněvadž věci její bezpečny jsou, takyť jeho p. Capromal- leusa věci bezpečny budou. Na kteroužto odpo- věď nejistotnou p. Capromalleus mne a mou man- želku jest žádal, abychom v nebytí jeho do 14 dní v jeho pokoji zůstali, obzvláště v noci, tak aby truhly s jeho věcmi bezpečny a opatřeny bejti mohly. Načež ona Šlajerová mně a manželce mý klíč od domu dáti jest připověděla. Na dru- hý den potom šli sme spolu s p. Capromalleusem mimo toho pronajatého domu u velrybů, toho ou- myslu jsouce, do jejího domu na rynk dojíti a to- ho klíče od domu od ní požádati. V tom byla Šlajerová v druhým domě svým, vedle velrybů, a s máslem zacházela, a ještě klíče od domu při sobě neměla. A spatříc my, že toho času prázd- nosti neměla, domů jsme odešli, a nám, abychori pro takový klíč jiného času do domu jejího na rynk přišli, oznámila. Na to jest p. Capromalleus pryč odjel, i šel sem já s manželkou svou 17. Decembris jminulého leta 1627 k ní Šlajerový a toho klíče sem od ní žádal. Tu opět nám za od- pověď dala, že nyníčk nemá kdy, abychom zase jiného času přišli. Řekl sem jí: Dobře, paní, kdy- by jen mezi tím na truhlách a věcech tam zůstá- vajících žádná škoda se nestala. Odpověděla, že by tomu byla nerada, však že má jednoho věr- nýho vartýře, který tam lihá každou noc v jejím domě na pavlači. Ten že při sobě má kord i kfe- sadlo, jemu že se dobře může svěřiti. Vedle toho taky oznámila, když mně ten klíč jednou ode- vzdá, že ho ona zase nepřijme, abychom potom k těm věcem dohlížeti, jak chceme. A předce tako- vého klíče nám nedala. 20. dne Decembris 1627 já s manželkou svou zase smy se u ní Šlajerový, aby nám ten dům otevřín a klíč dán byl, ohlásiii, taky sme, že chvíle nemá, dosti rychle a vostře od ní odbyti byli. 24. Decembris přišel sem opět, ale ona doma nebyla. *3. 1629. — Tamtéž i. 86. (Svědomí ku po- třebě paní Dorotě Šlajerové proti Pavlovi Chva lovskýmu k té při, kterouž s ním o krádež v do- mě jejím v St. M. Pr. blíž kláštera sv. Anny leži- cím, u velryby řečeném, spáchanou činiti má.) Eliáš Hanuš Lhemický, měštěnín a písař ouřadu rychtářského v St. M., svědčil: Toho jsem pově- dom, že v letu 1627. 27. Decembris paní Doroia Šlajerová ke mně jest přišla a abych do domu je- jího, jenž u velryby slove, s ní k spatření vylou- pání dveří a jinší krádeže šel, žádala. Což jesti se i stalo. I jsouce týž Pavel Chvalovský již u vězení, paní Dorota Šlajerová se p. Janem Kry- štofem Baltazarem, zedníkem, ke mně jest přišia a aby předvolán byl, žádala. Tu on jsouce do- brovolně slovy dobrými dotazován, poněvadž on k opatrování téhož domu, že se tam nic zlího státi nemá, se jest ohlásil, kterak se pak taková krá- dež stala, aby se toho zpravil, tu on se k tomu smál, rozdílné řeči pletl a aby jemu co od ní k svěření odvedeno bejti mělo, tomu všemu odpíral a s smíchem toho odbejval. Potom druhého dne opěti v přítomnosti p. Jana Kryštofa zedníka a jí paní Doroty tázán jsa a jemu palečnicemi hro- zeno bylo, dajíc se do pláče pověděl, že nějakej dlouhej Jíra, tovaryš zednický, jeho k sobě po- zval a matka jeho že jesti jemu vína koupila a jeho spolně že jsou opili a klíč od domu u velry- by, když jesti se vyspal, že mu z kalhot vzat byl. Na stole u nich ho našel a po druhý v stolečku. Zda-lí by (prý) on to učinil. A tak potomně, jako i před pány komisaři, to mluvil. Mikuláš Jonáš, soldat při rathouze: Toho isem povědom, když jsme přišli do domu u vel- rybů, našli sme Pavla Chvalovskýho. na pavlači pod peřinou ležícího. My mu řekli: S námi šel. On řekl, že půjde. A pravil k paní Dorotě: Co mi tak tehdy platiti budete a klekl na kolena, zdvihal dva prsty, přísahal, že tou krádeží on vinen nic není, aby ho hned měl kat stíti. Když mu ukázá- no bylo u sklepu vdole to loupani, kde sejry by- ly, on sobě poskočil, řekl: To jest mastná bába. Co vy chcete dáti zkaziti, já jsem mladý člověk, já se dám na vojnu psáti. A tak smy ho do šatla- vy přivedli. — Joachym Fichtl, soldat při rat- houze: Když sme přišli s kaprálem od rathouzu do domu u velrybů, jiní tovaryši šli nahoru na pavláčku, kde ležel ten Pavel Chvalovský. Já sem zůstal v dole, nevím, jak jest ležel. Tu paní Do- rota vykazovala všecko, kde se ta krádež v tom městě stala, a pravila: I Pavle. kterakž si to ho- spodařil. On odpověděl, že dobře. Našli sme při nejprvnějších dveřích, který vyloupány byly, ne- bozíz a nahoře, kde se ta ztráta stala, sekeru. A já vešel sem do kuchyně a našel sem tam při vohništi ležet rapír. V tom paní Dorota pravila, že by rapír ten byl jejího manžela a že mu ho, totiž tomu Pavlovi, byli půjčili, když do toho do- mu vartovati šel. A když sme se toho Pavla ptali, kterak jest to spravoval, on odpověděl, že o tom nic neví, a přísahal, aby ho hned kat měl za ním státi a aby ho všichni čerti vzali, že on o té krá- deži nic neví. Potom paní Dorota žádala, aby byl vězením opatřen; on řekl: Tehdy paní Doroto, tak mi platiti chcete? Já jsouc mladý člověk, chcetc mne zkaziti. Já se zejtra dám na vojnu psáti. Po- tom sme ho do šatlavy vedli. Jan Bartoloměj Kryštofel zedník: Toho jsem povědom, že jest ke mně paní Dorota před svátky Vánočními I. 1627 přišla a mně, abych Pavla Chvalovskýho. učedlníka mého, kterýž se již byl vyučil, k ní do domu jejího u velryby řečeného, tam aby líhal, odpustil. Já jsem jí na to odpo- věděl, že chce-li on to učiniti, poněvadž já jemu již více rozkazovati nemohu, že v tom má dobrá vůle jest. Ona mi řekla, že již s ním o tom mlu- vila. Já jí odpověděl, mně že vždyckny věren byl a také jsem mu všechno svěřil, že to učiniti mů- že. Potomně u mně na Štědrý den byl večír asi do čtyř i více hodin, neb jsme stříleli. Potom řekl: Pane, již musím jíti, ač nerad, a to proto, že ležím tam vysoko na pavlači a na mne dešť i sních prší, a mne ve spaní mohli by tam zabíti, 

Strana XVI
16 neb tam nejsem bezpečen. Já mu na to odpově- děl: Jdi ty předse tam domů, můžeš se tvý paní ráno opovědíti, že tam dole pro nebezpečnost nemüze$ bejti. A od toho dne jsem ho ne- viděl až potomně v vězení. A ten den po Mláďátkách ráno přišla paní Dorota do domu mého s velikým křikem a naříkáním: O můj pane Hans, již mně pěkně spravil váš Pavel a všechno pobral. Též jsem u kata byla; on praví, že váš i můj zloděj řijí musí. Tím návěští dávajíce, abych já polovici a ona druhou polovici peněz na to nakládali. K če- muž jsem jí odpověděl, že on můj zloděj není, já vím o svejch škůdcích, ale když kejm proká- zati nemám, musím tak nechat. Nebo jsem jemu peníze, klíč hlavní i všechno svěřil. nic mi se ne- ztratilo. Stonal jsem a on mně v nemoci poslu- hoval, sláčel a více nežli můj vlastní syn sloužil. Na žádost pak její, paní Doroty, to jsem učinil a s ní od domu u velryby řečeného šel a tam, zda- liž bych ho z instrumentů svých, poněvadž on u mně učedlníkem byl, seznati mohl. Ale nic jsem svého neviděl, nežli nějakou starou sekeru a ne- bozez. Též v hořejší světnici nic jsem neviděl než- ii tři truhly, dvě prázdný a z třetí jsem vyčetl sedm štuk plátna. Dále jsem se jí zeptal: Paní, je-li vám také co vzato od seirův anebo masa. Ona mi odpověděla, že ještě nic pohřešiti nemůže, aby jí co z toho vzato bylo. Potom nedala mi pokoje, než musil jsem s ní zase do šatlavy jíti. A když jsme tam přišli, tehdy písař p. rychtáře řekl ke mné: Pékné jste vašeho učedlníka cvičili (což mi líto bylo, neb jsem vždyckny poctivý lidi učil a k dobrému je vedl.) Potomně jsem se ho do- tazoval: Pavle, proč jsi takové hospodářství při- jal a tomu podle přípovědi své za dosti jsi ne- učinil a tak jsi zle hospodařil: Pane, pozván jsem byl k obědu na svátky od dlouhýho Jíry a jeho matka koupila dvě pinty vína a tak spolu sedíce jsem se opil. Ráno hledal jsem klíče od dveří do- mových v kapse, ale nenalezl jsem ho, nebo mně ho do truhlice stolní schovali. Naproti řečí jeho jsem řekl: Můj milý Pavle, tolikrát jsem tebe na- pomínal i trestal, aby s tím Dlouhým Jírou neto- varyšil, nebo s ním i peníze i rozum propiješ. Z šatlavy šli jsme naproti Perštejnu do domu u Krocínů řečeného, kdež oni pijívali. A tam týž Pavel zastavil svůj plášť. Tam přijdouce paní Do- rota ihned s šenkýřkou se vaditi počala. Já jsem ji napomenul: Paní, chcete-li se co vyptati, ne- musíte s lidmi se vaditi. Dále šenkýřka nám uká- zala plášt téhož Pavla, oznamovala, že Dlouhý Jíra (salvis auribus) do prevetu upadl, takže od téhož pádu ani povstati nemohl, že jej domů nésti mu- seli. Dále ještě na žádost její S ní až proti sv. Jindřichu do domu nárožního šel, ale do domu na žádost její jíti jsem nechtěl, než za domem na ní očekával. A když táž paní Dorota dolů zas z téhož domu vyšla, jí jsem se zeptal, co tomu Dlouhý Jíra říká. Odpověděla. že nic a že sám druhý za stolem sedí a hrubý seir jí. Odtud isme šli zase do v3izení Šatlavního. Tu jsem se ho zase ptal: Můj milý Pavle, pověz mi, zdaliž jsou tobě u něho, Dlouhýho Jíry, klíč z kapsy vzali a ty věci po- brali. Odpověděl, že ne, nebo on, Dlouhý Jíra, od toho pádu a stlučení ani z domu vyjíti nemohl. XXXI. V Liliové uiici. — C. p. 211. Kláster sv. Auny. Potomné táž paní Dorota Šlejerová žádala, abych jemu Pavlovi peněz propůjčil, tak aby mohl téhož Dlouhýho Jíru do vězení připraviti. Odpověděl jsem, že povinen nejsem. Potomně asi ve třech nedělích zase ke mně přišla táž paní Dorota s ve- likým křikem, že by se jí tři centnýře sejrů i více ztratilo. Na to jsem jí odpověděl: Má milá paní Doroto, divím se tomu. Však by on raději vzal plátno a něco jiného, nežli by se chtěl sejra shni- lého dotknouti, nebo ho jak živ nejedl a před ním utíká. A vás když jsem se ptal prve, zda-li by vám co od seirů a másel pobráno bylo, pravili jste mi, že nic pohřešiti nemůžete. Mandalena, Jana B. Kryštofle manželka: Toho povědoma jsem, že jest ke mně přišla paní Dorota druhý nebo třetí den potom, když jest Pavla Chva- lovského vsaditi dala a mně jest, abych s ní do vězení šatlavního došla, požádala. Načež jsem jí odpověděla: Má milá paní Doroto, já do takových míst nerada chodím. Ona zase: Však jsem tak dobře měštka jako i vy. Jak tam dobrá vejdete, tak dobrá zas vyjdete. Potomně na žádost iejí s ní tam do téhož vězení isem šla a ieho Pavla jsem se dotazovala: Milý Pavle, co jsi pak dělal a jak jsi na ty věci pozor dal., že z téhož domu pobrané jsou? Tu on hned plakati počal a pro pláč mně takměř odpověděti nemohl než: Paní, já nic nevím, má milá paní, jak jsou se ty věci a kdy ztratily, neb jsem jich také neviděl. Dále ptala jsem se ho: Pavle, proč isi nepřišel k nám na ty svátky? Já jsem se domnívala, že isi ty v domě paní Dorotiným, a paní Dorota domnívala se, že jsi u nás. A kde jsi byl? On mně odpověděl, že jest byl u Dlouhýho Jíry a že ho Dlouhej Jíra po- zval k sobě na svátky k obědu a že jim matka Dlouhýho Jíry dvě pinty vína koupila, a já se vo- pil a vopilej domů jíti chtíce, Dlouhej Jíra domů Jíti mi nedali, nežli kord schovali. A když tam nic uškozeno není, že ještě žádnej nic nepobere, snad jdouc domů opilý, že bych k nějakému neštěstí přijíti mohl. A co více povídati mám, Dlouhý Jíra lépe ví, kde sme byli, nežli já vám pověditi mohu, neb jsem byl opilý. Neposledy když jsme z vězení vycházeti méli, napomínala isem ho, aby radělii, pokud vo všem ví, pravdu pověděl, ale on řekl, že o ničemž nic neví. Jiřík. Pinckr krosnař, pokojník u Petra Ru- dolfa: Přišel jsem před rokem k otci Pavla Chva- lovského do Žebráka. On mně prosil, když přijdu do Prahy, abych došel k mistru Janovi Šivrovi zedníku, u něhož se Pavel, syn jeho, řemeslu zed- nickému učil, abych ho od něho pozdravil a jeho se zeptal, brzo-li syn jeho za vyučenou jmíti bude. A tak přijda já do Prahy potkám Jana Šivra pod uzdaři [na Malém rynečku], tu ho pozdravuii od otce, jeho Pavla, a ptám se, brzo-li Pavel, syn Ja- na Chvalovského za vyučenou jmíti bude. Tu mně odpověděl p. Jan Šivr. že ten učedlník Pavel sedí v šatlavě a abych došel k paní Dorotě Šlajerový, ona že mně praví, proč sedí a co udělal. I nešel jsem já k paní Dorotě, ale šel jsem zase po své práci do hor a přišedši zase k otci jeho Pavla, povídám mu že Pavel sedí v šatlavě. On jsouc člověk starý, ulekl se náramně. A když jsem zase šel zpátkem do Prahy, macocha jeho Pavla šla se mnou do Prahy. Tu jest u hospodáře mýho přes 

Strana XVII
XXXI. V Liliové ulici. — Č. p. 211. Klášter sv. Anny. 17 noc se mnou zůstala a vstavši ráno šla k ni, pani | domum Kowarzikonis, erga Nicolaum braseatorem Dorotě, ptajíce se jí, proč Pavla do šatlavy vsaditi dala. Potom přišla zase ke mně domů a prosila mně, abych s ní šel k Dlouhýmu Jírovi zedníku na Nový Město. I šel jsem s ní tam a přišedši do domu, kde bydlel ten Dlouhý Jíra proti Koši, za- | zvonila спа a matka toho Dlouhýho Jíry nám otevřela. Šli jsme nahoru do pokoje a ten Dlouhý Jíra se strojil. Tu isme viděli seir na stole a húsci ležet. Tu se ho ptala, proč tak syn její sedí a co jsou spolu dělali. Dlouhej Jíra řekl, že on neví proč sedí. Potom vedl nás k nějakému ko- žišníkovi u Svinský brány. Tu se ho ptali, proč Pavel sedí. Tu on taky odpověděl, že neví, proč sedí, mluvíc, že mu křivi jsou. Tu jsme odtad odešli. Já jsem šel potom domů a ona šla k paní Dorotě a prosila ji, aby sobě otce jeho, člověka starého, ušetřila. Potom šla macocha jeho zase zpát- kem domů. Na Anenském náměstí. Solnice. (Viz též ochoz XXXIX.) 33-12 1% 1634, 12. července. Archiv min. vnitra D47 Allergnádigster Kónig und Herr! Ew. K. M. hiemit demütig berichten, wie das vor langen Jahren und bei der Zeit 1. K. M. Ferdinandi des Ersten — ein Ort oder Gebáude da vor diesem unsers Closters Brewhaus gewesen, für dero new auígerichtetes Saltzhaus in Bóheim und dann nach etlichen Jah- ren ain negst dem Saltzhaus gelegenes und uns auch zugehórendes Háusel gleichfals zu derosel- ben Saltzbeamten Bewohnung (so beides noch bis auf dato also innen gehalten und gebraucht wer- den) einráumen haben müssen —. Dat. Prag — 12. Julii 1634. 2*. 1656, 21. února. Archiv min. vnitra. Auf gnidige Anordnung der konigl. boheim. Cammer wird dem Convent des Klosters bey St. Anna zu Nachricht wegen des auf ihrem Grund liegenden Kais. Salzladens und Wohnháusels attestirt, es be- finde sich bei der kón. bóhm. Cammer-Buchhalterei- desshalben keine andere Nachricht. als dass das Wohnháusel im ann» 1552 wird als bereits über 100 Jahr her durch die kais. Salzbeamten bewohnt, auch umb das ]. 1604, als es damals ganz einge- gangen, auf der kón. bóhm. Cammer Unkosten, so sich über 700 Thaler erstrecket, wiedernumb auí- gebaut und erstlich dem Kloster jáhrlicli nur zwei, endlich aber vom anno 1612 an bis auf dato fünf Kuffen Salz jedes Jahres. als ein Grundgeld, davon gereichet worden sey. V Liliové ulici. Čís. pop. 219. (Košťálovský, Šrámkovský.) 1. 1444, 27. února. Rukop. č. 90 f. 93. Nicolaus Koštál dictus de Nova Civitate et Anna e. domum cum braseatorio, braxatorio, sarthagine et doleis sitam circa s. Annam in acie ex opposito ecclesie eiusdem s. Anne penes domum Gregorii pellificis contigue consistentem nec non et aream, dvoříště dictam, pro pecoribus. lignis et vasis servandis post curiam domini Medkonis situatam et penes Düpovec*) dictum pro LXVIII s. gr. — sub con- dicionibus notabiliter exceptis; Quod prefatus Ni- colaus in eadem domo debet unum habitaculum integrum habere et tenere et in eodem habitare seu morari usque dies vite sue inimpedite et cuim hoc duo celaria tenere, unum cum, testudine, aliud sine testudine, pro cerevisia etaliis necessariis ser- vandis quousque vita sibi comes extiterit. Eciam prefatus Nicolaus debet brasea in eodem brasea- torio pro sua utilitate laborare et ibidem similiter in braxatorio braxare et braxando in predictis ce- lariis reponere et extra de domo in vasis vendere, sed in domo non propinare, quantum sibi expe- diens videbitur. A labore vero cuiuslibet brasei et braxatura eius astrictus est et erit, ut alter, sol- vere prefato Nicolao Kostál. Act. fer. V. in ca- pite Iunii. *) Kšaft jeho z r. 1449 zapsaný v rukop. č. 2119, fol. A 7 zní: Ve iméno božie amen. Já Mi- kuláš Dúpovec, měštěnín St. M. Pr., vyznávám oc že ačkolivěk nemocen jsem a neduživ na těle, však proto paměti dobré a svobody zdravého rozumu požívaje, nechtě, což na mně jest, by po smrti mé, ač mne od nie Buoh v této nemoci zachovati neráčí, o zbožie a statek po mně zuostalý mezi pří- buznými a přáteli mými kteří svárové s& dáli, toto mé poslednie poručenstvie a konečný úmysl vucle mé zfiedil sem a zpósobil a tohoto kšaftu mocí o témž o všem statku mém řiedím a zpóso- buji obyčejem tiemto dolepsaným: Najprve učinil sem a ustanovil i Ciním a ustanovuji müdré a o- patrné lidi Hanuse sladovníka a Jana Wolía, iiZ psaného města Pražského měštěníny, pravé a moc- né poručníky všeho statku mého —. Potom pak tomu chci a teď tak porúčiem i rozkazuji, aby všichni moji dluhové, jimiž bych komužkolivěk po- vinen zuostal, ježto by řádně a vedle práva tohoto města bylo okázáno, byli každému — zaplacení pěkně. Dále také porúčiem, aby poručníci moji duom ten, v němž bydlím, doplatiec z statku mého vydali na opravenie kosteluov dolepsaných. Naj- prvé chci, aby na opravenie kostela sv. Jiljie vy- dáno bylo III k. gr. a na opravenie kostela sv. Ha- štala tolikéZ. Item porüciem a otkazuji, aby vy- dáno bylo Vaňkovi, sestřenci mému, gr., Anně, bratraně mé. X k. a Keruši, sestře mé v Martinicích bydlející, V k. Item dětem Štěpáno- vým, bratra mého v Kochanově, V k. a dětem starého Matěje na Horách, sestřeňatóm ženy mé, V k. Item Kačce, bratraně mé, ženě Štěpána sla- dovníka V k. — Jenž jest dán I. 1449 tu neděli hodu Narozenie Syna božího. O Mikuláši Doupovcovi jedná i tento zápis v rukop. č. 2099 f. 1070. Postguam Stephanus de Kochanov una cum filio suo Paulo, qui omnium ipsius Stephani liberorum extat senior, impetuis- sent Nicolaum, íratruelem Nicolai Dupovec, pro V. s. liberis ipsius Stephani per dictum Dupovco- nem vigore testamenti sui delegatis, quibus Nico- laus, pretactus fratruelis, licet easdem pecunias non erat dare contrarius, nichilominus tamen hac in re dominorum requirebat consilium, ut ab alio- rum dicti Stephani liberorum infestacione securus de cetero redderetur. Tandem domini Stephano et 3 

Strana XVIII
18 2 1450. č Rukop. é&. 2103 f. 36. Nicolaus | Kosstial et Anna e. humuletum cum casula, bud- | ka dicta, et medietate rivuli ibidem decurrentis, | quod humuletum extendit se a muro usque semi- | tam humuleta dividentem, et situm est sub vinea Anne, relicte Nicolai Cuculus, erza eandem Annam pro IIII s. gr. 3. 1461 Rukop. č. 2119 f. L 5. Ve iméno božie amen. Ja panna Anna, v domu Mikuláše Koštála nebožce v St. M. Pr. bydlejície, vyznávám — že ustanovuji poctivého Mikuláše bakaláře, bra- tra mého strýčeného z Meziříčí, prvého a mocného poručníka všeho statku mého —. Otkazuji — knězi Jakubovi, faráři u sv. Jiljie, zlatý uherský, Kuně, panie matce mé, II k. gr., Margretě, sestře mé —- Kateřině, sestře Mikuláše nadepsaného — po 1% k. a druhé sestře Anně k. [Neukončeno]. | 4. 1469, 12. července. Rukop. č. 2141 f. 90. Martha, filia olim Nicolai Košťál, cum Silvestro, viro sibi desponsato, fassa est, guia loco porcionis sue paterne suscipit LX s. gr. et parafernalia. Act. fer. III. ante Margarethe. — Tartéz, f. 206. Stala s6 jest smliva o manZelstvie z strany Silvestra a panny Marthy, dcery paní Anny Koštálky, že paní Anna nyní řečená po panně Martě, dceři své, jme- nem věna Silvestrovi vydati má peněz hotových LX k. a rúcha za XL k. A to do dne do roka. Proti tomu Silvestr odvěníl jest CL k., i s jejími LXti k. počítajíc, též do dne do roka. Eod. die. i Paulo suprascriptis mandaverunt, quatenus com- missionem auctoritatemque et facultatem pecunias easdem tollendi ab omnibus aliis liberis eiusdem Stephani suisque fratribus et sororibus, qui annos etatis eorum legitime sortiti noscuntur, sub sigillo civitatis Meziřiec afferre non regligant. Et si qui eorum sunt inennes, provideant, quod porcio ipsos aut alterum eorum contigens ibidem in Mezifie& caucionetur. donec amnos le- gittimos non attingant. Modici itaque temporis la- bente curriculo Paulus litteram commissionis et auctoritatis pretacte dominis exhibuit, tenorem, qui sequitur continentem: Purgmistr a konšelé města Meziřieče múdrým a opatrnym pánóm purgmistru a radě města Sta- rého Pr. nám přieznivým. Službu svü vzkazujem Vašie Milosti múdří a opatrní páni nám přiezniví. Jakož nebožčík Mikuláš Dúpovec. spoluměštěnín Vašie Milosti, odkázal na kšaftu Štěpánovým dě- tem z Kochanova pět k. gr., i ti přistúpivše před nás, zejména Jan, Martin, Michal, Margareta, Ka- truše, a porúčili jsú a porúčejí ty penieze mocně Pavlovi, bratru svému, ukazateli tohoto listu, aby on je přijal k sobě. Neb jemu oni toho dobře věří. Také sú z nich dva bratry mlada, Jiřík a Vávra, a těm diel jich jest zaručen lidmi dobrými a toho dobře dostalými od nás, Janem a Štěpánem, takže jsú svým dobře jistí. I když jemu jie vydadie, z toho oni všichni Mikuláše kvitují a prázdna činie, takže od žádného z nich ani jejich přietelé z toho dluhu viec upomínán nebude. A toho na svědomie pečetí města našeho kázali sme zapečetiti list tento. Datum in Mezieřič fer. VI. post Francisci a. d. L. Cuiusquidem commissionis vigore idem Paulus sub- latis predictis V. s. fassus est se percepisse —. Act. fer. II. ante Sim. et lude. XXXI. Liliovd ulice. — C. p. 219. 5. 1483, 11. srpna. Rukop. č. 2105 f. 128. Anna Košťálka vidua resignavit Silvestro, genero suo, Marthe, filie sue, et pueris eorum domum, guam inhabitat, omnemque aliam substanciam —. Idem Silvestr victu et amictu honestis eidem usque ad moretm debet providere. Act. fer. II. post Lau- rencii. 6. 1498, 11. fíjna. Rukop. c. 2107 f. 152. lo- hannes dictus Srámek et Margaretha e. d. acialem dictam Kośfalovsky cum braxatoris, item domum minoren: sitam penes eandem domumni ex una et domum Anthonii cultellatoris parte ex altera, it. curiam, in qua ligna servantur, sitam penes do- mum molendinatoris dominorum, a Martha, olim Silvestri — pro ducentis s. gr. Act. ier. V. an- te Galli. 7. 1499, 30. dubna. Rukop. c. 94 Il. f. 77. Alena, nevésta Marty, nékdy Sylvestrové, oznámila iest, že jest přijala a skutečně vyzdvihla věno své, kte- réž jí příležalo po smrti Václava, syna nadepsané Marty, od též Marty, švekry své. Act. fer. III. ante Phil. et Jac. 8. 1512, 12. února. Rukop. č. 1128 Il. f. B 2l. V té při mezi Martinem Syrovátkü z jedné a Ja- kubem Šrámkem a Matějem, hor viničních měři- čem, z strany druhé, kdež on Syrovátka vinil je z toho, že oni nešlechetně a zrádně, cti své proti němu nevohradivše, jeho jsú zmordovali a Jakub Šrámek zrádnú braní v kůži za štítu jeho jest bil a Matěj jeho z zádu sekal i bodenü ránu v ruce učinil. Dále prose, aby jemu na ně právo puštieno bylo, a k Srämkovi aby se râtili zacho- vati, jakož vajpověď mezi řemeslem sladovnickým a nožířským ukazuje. A tu vajpověď ukázal jest z register krále JMti na to učiněnů. Při tom mlu- vě, poněvadž to všecko jsú pominuli, ku právu se neutekli, znajíc Vaši Milost, p. purgmistře a páni, než sami sobč svú moc, svú vuoli a moc nade mnú vokazovali, aby se iim podlé práva stalo a právo aby na ně puštěno bylo, vždy žádaje. Proti tomu Jakub Šrámek a Matěj měřič odpírajíce pra- vili: Poněvadž Syrovátka napřed jich na pověsti jejich dotýče a zrádcí jim dává, a prosíce, že jc toho na ně ještě nedoved, aby prvé konec a místo s nimi vzali o svú čest. A když o čest konec a místo vezmú, že jemu dále k jeho žalobč odpovie- dati budou. Dále mluvíce, že což sú koli učinili, že sú učiniti musili. Tu p. purgmistr a páni — vypovídají: Ponč- vadž se to shledává, obojí strany že nesnáz a svá- da té půtky od hry začatá mezi Martinem a Šrám- kem i Matějem byla jest smluvena a závazkem po- tvrzena, že sobě toho oboji níčímž zlým zpomí- nati neměli, a potom míru že jest Syrovátka meče dobyl a příčinu míru přerušení dal a vinně strany zde v radě cti a kázně podlé práva v řeči nezacho- val, na strany ještě nic nedoved zradou jich dotý- kal, kdež samými soudcí'to přisuzovati sluší, a on Jakub a Matěj též podlé práva se nezachovali, sami sobě opravovali, co jest jim Syrovátka po smíření učinil, nic na něho nežalovavše a nevznevše sami se mstili, i podle práva z těch příčin jich obojích provinění je oboje páni v svú kázeň berú. Act. fer. V. post. Scolastice. 9. 1517, 29. ledna. Rukop. č. 2141 f. 227. Staly se smlúvy svatební o manželství svaté mezi Ja- 

Strana XIX
XXXI. Liliová ulice. — Č. p. 219. 19 kubem Šrámkem a pani Dorotû Kvëtenskû a to | viti dala, že jest z statku Jakuba Šrámka, otce takové, že on Jakub duom svuoj, v němž bydlí, a veškeren statek svuoj jí paní Dorotě dává ke jmění a k držení, k dědičnému vládnutí. Však z toho statku vymínil dětem, kteréž z první man- želky zplodil, Janovi, Svatošovi a Anně, LXXV k. gr. pr. na takový zpuosob: Kdyžby ty děti k letóm rozomným a dospělým přišly, že ta suma má jim z toho statku býti vydána na rovný rozdíl jedno- ho každého z nich. Pakli by B. kterého z těch dětí neuchoval, s toho mrtvého nápad má jíti na něho, na Jakuba, a na manželku jeho Dorotu. Zase ona Dorota též jemu Jakubovi, manželu svému milému, dala jest a dává všecken statek svuoj sobě z něho nic víc nepozuostavujíc než padesáte k. gr. pr., aby ty mohla dáti i odkázati nebo při svém man- želu jich nechati. Také dal-li by jim P. B. spolu dítky a z božího dopuštění že by se přihodilo a Jakub by, manžel její, z tohoto světa prvé sešel, tehdy v tom ve všem statku ona Dorota má býti s těmi dětmi s ním splozenými pravá společnice a rovná. Act. fer. V. ante Purif. 10. 1525. — Rukop. 6c. 2103. f. 267. Jakub Šrámek oznámil, že mó duom Kośtalovskaj se sladovnü, s pivovârem, k tomu duom menti se dvorem, to vše nápadem jakožto dědic po neb. Janovi Šrámkovi, otci svém. 11. 1526, 16. července. Rukop. č. 1129. ft. 212. (Jakub Šrámek o sirotčí peníze.) Kdež jest Jakub Šrámek s Dorotú, manželkú svú, predstúpil a žá- dal, že Ondřej na Květoni drží za sebů sumu zna- menitú Bohuslava sirotka a jí užívá, a oni sirotka chovají a poručníkuov žádných nemá, nebo jeden zhynul a druhý od města odšel. A poněvadž oni péči o sirotka mají a ona Jakubova manželka jest, matka jeho, žádajíc za to, aby ta suma zde po- lożena byla a on aby dostatečně jeho opatřiti mohl. Proti tomu rukojmie stojic odpirali, że oni tím povinni nejsú, aby ty penieze měly kladeny býti, že sú oni neslíbili na to, než slíbili do let jeho. A když leta bude míti, že oni tomu dosti učiniti chtí. K tomu Ondřeji Květenský mluvil, že je on ten statek přijal k sobě na ten zpuosob, aby dříve let sirotčích jej vydávati měl, než že jej k sobě přijal, aby on v tom času, nežli by si- rotek k letóm přišel, ten statek shromaždoval a tu věc shromáždě, když by leta sirotek měl, aby jemu to pohotově maje vydal. A poněvadž sou toho páni poručníci najvrchní a jiných poručníkuov není, že on žádá, aby v tom opatřen byl. — Tu p. purg- mistr a páni — vypovídají. Ačkoli to uručení sta- lo se do let dospělých sirotčích. stalo se od Jana Květenského neb. bratra jeho Bohuslavova a na ten Jánuov statek oni rukojmie sú slíbili. A po- nčvadž to rukojemství jeho Janovú smrtí jest pře- trženo a tak z toho sešlo, a Vondřej ani manželka jeho jemu Bohuslavovi přátelé příbuzní nejsú žád- ní a poručníkuov nemá, a poněvadž přátelé a zvlá- ště matka o to stojí, aby ten statek opatřen byl, že p. purgmistr a páni z práva mají to opatřiti, i z těch příčin oni rukojmie povinni sou tu sumu do dvü nedélí opatřiti. Act. fer. II. post Divis. ap. 12. 1542. 3. června. Rukop. ë. 1130 f. 534. Vedle toho kdež Dorota Šrámková obeslala jest Martu, manželku Mikuláše soukeníka, i vinila jí z toho, kterak by ona Marta prve od sebe mlu- svého, nic nevzala a jí že ani věno ani vejprava dána není, což jest ií Dorotě s nemalým podi- vením. Neb že to i dobrými lidmi pokázati může, že jí vejprava i také věno dáno jest a z toho stat- ku díl svůj jest vzala; čemuž aby odepříti měla, té naděje k ní není, než že v tom upřímě se za- chová a pravdu poví. Proti tomu od Marty mlu- veno: Toto obvinění, kteréž se stalo na ten konec, jako by ona Marta z toho statku vybyta býti mě- la a že by jí již ničimž povinnovata nebyla, tomu odpírá a praví, že toho ona Dorota neukáže, aby to jakž požalováno jest, pravé býti mělo. -— Tu p. purgmistr a páni — vypovídají: Poněvadž ona Dorota Šrámková toho jest podle práva nepo- kázala, aby Marta z toho statku Jakuba Šrámka věnem vybyta býti měla a tak dílu v statku že by míti neměla, kromě té veipravy, kterúž jí neb. otec dal. A poněvadž jiným dětem Jakuba Šrámka smlûvami svatebnimi z toho statku po XXV k. gr. č. jest ukázáno, z té příčiny ona Mar- ta povinna jest s Dorotou Srámkovou o tu vej- pravu se smluviti a na té sumé XXV k. gr. č. jí Ssobé vyraziti. Act. sabbato ante Trinit. 13. 1549, 18. kvétna. Rukop. ë. 2117 f. 171. Simon Šrámek vzdal díl, kterýž má na domu Šrámkovském, Mandaleně z Chvojenče, manželce své. Act. sabbato post Sophiam. 14. 1555, 8. července. Rukop. č. 101 f. 96. Ja- kož jest rozepře vznikla mezi paní Mandalenou z Chvojenče, manželkou pozuostalou po Šimono- vi Šrámkovi, a Dorotou, téhož Šimona matkou, o díl, kterýž jemu po otci jeho náležel a jí pí. Mandaleně zápisem společného vzdání odevzdal. I jsú smluveni tak, že ona Dorota Šrámková má v domu tom Šrámkovském po někdy Jakubovi Šrámkovi, manželu svém, zuostati a jej dědičně držeti a z toho pí. Mandaleně vydati vinici od Matěje Sovy koupenou u Butovic ležící, též chmel- nici u Radlic a k tomu LX s. m. Act. fer. II. post Ioan. Hussium. 15. 1555, 10. záti. Rukop. c. 2117 f. 345. Do- rota Šrámková oznámila: Jakož má jistou sumu za sebou, imenovitě XLIX k. a XX gr. m., náleže- jících Lidmile, sirotku po někdy Svatošovi Šrám- kovi, i takovú sumu jí ujišťuje na domu svém, v němž bydlí, proti sv. Anně ležícím. Dále i to ozná- mila, jestli by jí P. B. od smrti neuchoval, že tajž duom i jiný všicek statek svuoj porúčí Vá- clavovi, synu neb. Svatoše Šrámka, a Lidmile. sestře jeho, na rovný mezi ně podíl. Act. fer. III. post Nativ. M. V. 16. 1557, 7. prosince. Rukop. č. 990 f. 56. V té při mezi Jakubem šenkýřem a Václavem Šrám- kem, tu kdež Jakub obeslav Šrámka vinil jeho z toho, že když šel večer od Voitěcha Zlého Kač- ky — potkal se s ním Václavem a jemu dobrý večer dal, tu on Václav, dobyv kordu, vyskočil na něho a jemu Jakubovi dal štus a jeho bíti chtěl. A on vida, že se jemu obrániti nemohl, sukně nové, v kteréž v svátek chodí., odběhl a váček s penč- zy, což za dva dni jich okolo 10 kop č. stržil, a při tom i klobouk jemu vzat. A kdyby byl jemu a pomocníkuom jeho neutekl, byli by jeho zamor- dovali. — Tu p. purgmistr a rada — vypovidati ráčí: Poněvadž Jakub Senkÿf Zalobu svû — pro- 

Strana XX
20 kázal, i z té příčiny dává se jemu za právo. Act. postridie s. Nicolai. 17. 1559, 10. března. Rukop. č. 2117 ft. 426. Zygmund Zoubek a Anna k. d. ležící na rohu proti sv. Anně, řečený Šrámkovský, od Václava Šrám- ka a Lidmily, sestry jeho, za CCC k. gr. č. Act. fer. VI. ante Gregorium. (Viz i díl II. str. 888.) Již před tímto zápisem podán byl takovému trhu odpor, který s dobrým úspěchem pro od- porujícího byl v tato slova projednán: Jakož jest Václav Vůz z Rovin učinil odpor trhu domu mezi Zikmundem Zoubkem a Václavem Šrámkem uči- něnému i před p. purkmistrem oznámenému a k takovému odporu obeslav Zoubka a Šrámka, též Lidmilu, sestru jeho, oznámil, že on Šrámek s sestrou svou bez vědomí a vůle jeho Zoubkovi toho domu prodávati a prodati neměli, poněvadž jest on Vaclav a sestry jeho poručníkem. Kteréž poručenství s něho sňato není a z jeho moci oni ještě vyňati nejsou, a tak on vůle žádné jim k to- mu nedal a nedává. Nebo ten dům dráže o 125 kop. míš. pro dobré sirotčí, též na větší roky prodati a zlepšiti ten trh se může. anobrž i sám on v ten trh vstúpiti chce, piotoż Żadó p. purk- mistra a pánův, jakožto nejvyšších sirotkův po- ručníkův, v tom za opatření, aby nad ním jako nad poručníkem ruka držána byla. Proti tomu Zoubek promluviti dal, že jest on s Šrámkem a sestrou jeho trh o ten dům pořádně sobě vykonal. Vidí se jemu, že Vůz tomu trhu domu překážky z příčin jistých, což nálezy a právy provésti chce. činiti nemá předkem: že Šrámek maje léta rozumná z moci jeho Voza, jako poručníka, jest vyšel a také toho domu ve- dle toho užíval i jeho v držení byl, a když jest těžkost měl, z té jemu Vůz nepomáhal ani se k němu nehlásil. Druhé, že Lidmila, sestra jeho, Šrámka, majíc též léta rozumná, jemu Václavovi, : bratru svému, k tomu trhu toho domu jest povo- | lila, aby jej prodal a té těžkosti. kteráž na něho přišla, tak prázen býti mohl. Třetí, že ten trh mezi nimi řádně se jest vykonal a jej sobě Zik- mund s Václavem Šrámkem do registr páně purk- mistrových, jakž statuta města tohoto ukazují, vepsati dali. Ukázav a čísti dav vejpis z registr takového trhu, při tom promluviti poručil: Po- něvadž jest jeho Václava s sestrou Lidmilou ten dům a ona k trhu povolila, tehdy jest mohl dobře on jej bez překážky každého člověka jako svůj prodati, nebo i právo jest, že své každý může svobodně prodati, komu chce, a nercili prodati, ale třebas darmo dáti. Ukázav na to právo kap. 27. art. 33., též nálezy předešlé od této stolice či- něné, že jsou trhové k tomu podobní stvrzováni bývali, žádal, aby podle práva při témž trhu za- chován byl. K tomu od Šrámka na dotázání p. purkmistra a pánův oznámeno, že jest ten dům Zoubkovi pro- dal a Lidmila že při' trhu nebyla, než při oznámení a zapisování toho trhu. však místo tomu dává. Tu p. purkmistr a rada takto o tom nalézají a svým ortelem mezi stranami vypovídají: Pončě- vadž se to našlo, že Václav Vůz z Rovin jsa za poručníka Václavovi Šrámkovi a Lidmile, sestře jeho, sirotkům po Svatošovi Šrámkovi pozůsta- lým, ustanoven a posavad z toho poručenství ne- XXXI. Liliová ulice. — Č. p. 219. ní propuštěn, k takovému trhu, kterýž jest Václav Šrámek s Zikmundem Zoubkem o dům proti sv. Anně po někdy Dorotě Šrámkové pozůstalý uči- nil, povolení pro dobrý sirotčí ten dům dráže pro- dati a trh jeho zlepšiti připovídaje nedal a ona Lidmila o tom Václavovi Vozovi poručníku svému nic neoznámivši k takovému trhu povolovala, če- hož jest bez vědomí jeho Václava Voza poručníka svého učiniti neměla, i z těch příčin takový trh mezi Václavem Šrámkem a Zikmundem Zoubkem o ten dům učiněný od práva se zdvíhá. Actum in consilio f. VI. die Scholasticae 1559. (Zapsáno v rukop. č. 990, f. 166.) — Po nálezu chtěl Václav Vůz rychle sám prodati, což zase vzbudilo odpor Zoubkův. Protokol o tom pak zapsaný v témže rukopise na fol. 170. zní takto: Jakož Vít Plaček s Václavem Vozem z Rovin předstoupiv před prá- vo oznámiti skrze přítele svého poručil, že jsou mezi sebou dům proti sv. Anně po Dorotě Šrám- kové pozistaly vytrżili, kterýž od něho Václava Voza za 300 kop gr. č. koupil. žádaje toho, jakž jsou se o závdavek i o placení téhož domu spolu snesli, aby zápis knihami Václav Vůz jemu učinil a tejž trh od práva dopuštěn byl. K tomu od Voza skrze přítele promluveno: Zná se k tomu, že jest Plačkovi ten dům za sumu tu, iakż se oznamuie, prodal, a jemu do kněh městských jej vlożiti chce žádaje, aby pan purkmistr a páni k tomu své po- volení jim dáti ráčili. Na to Zoubek skrze přítele svého mluviti dal, že k tomu trhu toho domu bližší nežli Plaček jest z té příčiny, poněvadž jej prve od Václava Šrámka a Lidmily, sestry jeho, ja- kožto dědicův toho gruntu, koupil a stržil, kteříž také i léta mají. a tak sirotci iiž nejsou, nebo Václav Šrámek manželku má a některé léto v držení a užívání toho gruntu jest, ano vejše že on Zikmund nemalů sumu Václavovi Šrámkovi na ten dům vytrživ jej zavdal. když jest Václav v své těžkosti k němu se utíkal. z kteréž mu těmi penězi jej založiv pomohl, k tomu také i ta pří- čina přikračuje, že na onen čas po vejpovědi od práva tohoto mezi Vozem a Zoubkem o týž dům učiněné přímluva byla i poručení od stolice této Vozovi i Šrámkovi se stalo, aby s ním Zikmun- demi o ten diim pfedkem v jednání se dali a mimo jiné jemu ho dopřáli, jestliže by pro dobré sirotčí, jakž od Voza bylo oznámeno, že jej dráže pro- dati může, snésti se mohli, kdež on Vůz toho vše- ho jest pominul a s Plačkem v tržení toho domu se dal, ježto nemaje ho sobě od žádného ani zá- pisem ani jinak on Václav postoupeného a také v držení toho gruntu nejsa, nemohl jest ho Plač- kovi aneb někomu jinému prodávati. Nad to vejše on Zikmund v to se povoluje, že ten dům, oč jest jej Plaček dráže od Voza, nežli on předešle od rámka stržil, v té sumě i na to všecko placení, jakž jest na ten čas od nich Víta a Voza ozná- meno, ujíti chce a ujímá. Protož z těch příčin oznámených praví se bližší k trhu toho domu, nežli on Plaček býti žádaje podle práva za spra- vedlivé v tom opatření. Zase od Plačka promluveno, že Zoubek zjev- ně od sebe mluviti a v tom se slyšeti dal, kterak by Šrámkovi peněz na ten grunt a dům půjčil, ježto právy jest to zapovědíno a vůbec vyhlášeno, aby žádný synům městským nefolkoval a jim pe- 

Strana XXI
XXXI. Liliovd ulice. — Č. p. 219. něz na grunty nepijcoval, a kdož by se toho dopustil, že by je bez vědomí a povolení pana purkmistra a pánův zakládal aneb na domy a jiné grunty půjčoval, tehdy jemu nemá zase nic býti vráceno, jakž jest Zikmund Zoubek toho se proti právu dopustiti směl. I vidí se iemu Vítovi, že jest bližší k tomu domu podle trhu s Vozem uči- něného, nežli on Zikmund poroučeje se k uváženi spravedlivému. K tomu Vůz promluviti poručil, že ten dim předešlou vejpovědí jemu jest a ne Zoubkovi při- souzen a tak vedle toho pfisudku on iej s dobrym sirotčím prodal, protož žádá, aby jemu toho trhu s Plačkem příno bylo, nebo on podle předešlého poručení, když by ten dům někomu prodal, aby z toho závdavku Zoubkovi peníze jeho, kterýchž Šrámkovi půjčil, na právě složil, to tak učiniti a je složiti chce žádaje v tom za opatření. Naposledy od Zoubka mluveno: Slyšal jest to, což Plaček od sebe promluviti a oznámiti pří- teli svému dal, kterak by žádný synům měst- ským peněz na grunty půjčovati neměl, jestli by pak kdo tak učinil a jim bez povolení úřadu půičil, že jemu nemá zase nic vráceno býti. [I to strana jináč vykládá a natahuje, nežli samo v sobě jest. nebo se nevztahuje to na ty, kteříž léta mají a jsou již ženatí, ježto takoví zletilí svého užíva- jíce mohou grunty svć prodati aneb zastaviti, komu se dobře jim líbí, jako i on Šrámek jest učinil a ten dům svůj prodal, a jemu Zoubek závdavek, ale ne půjčkou peněz na týž grunt dal, ježto kdyby byl toho domu neprodal a od něho Zikmunda toho závdavku nevzal a tak penězi tě- mi založen nebyl, k veliké těžkosti byl by přišel, ale že jest ten závdavek vzal isa těmi penězi za- ložen, kteréž až posavad má a jich užívá, dobře sobě z té těžkosti pomohl, protož vždy praví se k tomu trhu a domu bližší nežli kdo jiný býti. A s tím strany k spravedlivému opatření a uvážení se poručily. Tu p. purkmistr a rada vypovídají: Poněvadž jest Václavovi Vozovř z Rovin poručníku Lidmily, sirotka po Svatošovi Šrámkovi pozůstalého, a Václavovi Šrámkovi po přečtení předešlé vejpo- vědi a trhu o dům proti sv. Anně po někdy Do- rotě Šrámkové pozůstalý mezi ním Václavem Šrámkem a Lidmilou sestrou jeho, též Zikmundem Zoubkem učiněného vyzdvižení v radě od pana purkmistra a pánův oznámeno, aby on Václav Vůz poručník Lidmily a Václav Šrámek bratr její nejprve s Zikmundem Zoubkem o ten dům (poně- vadž jej Václava Šrámka penězi v jeho pilné po- třebě založil a z těžkosti mu pomohl) mohli-li by se o trh jeho smluviti a chtěl-li by jej on Zikmund pro dobrý sirotčí drážeji, nežli od Václava Šrám- ka vytržil, ujíti, přátelsky uhodili, ale že on Václav Vůz toho oznámení a poručení v radě sobě učiněného pominuv o týž dům s Vítem Plačkem sám mimo něho Zoubka v trh se jest dal, kterýž také před právem isou oznámili, a Zikmund Zoubek ohlášení své při tom jest učinil, že by blizší k trhu toho domu, nežli Plaček z ji- stých příčin byl podvolujíc se jej v též summč a na ten způsob, jakž jest od Plačka vytrżen, ujíti a platiti, i z těch příčin on Zikmund Zoubek blizší se k trhu toho domu býti od práva uznává 21 a v něj se i vpouští a on Václav Vůz na místě Lidmily sirotka a Václav Šrámek, bratr její, ta- kový trh toho domu jemu Zikmundovi Zoubkovi do kněh města tohoto podle práva ve dvou nedělích pořád sběhlých vložiti a zapsati jsou povinni. Actum in consilio f. IIII. die Petri cath. 18. 1588, 15. června. Rukop. č. 2205 f. 168. (Kšaft Zygmunda Zoubka, jinak Kunáče.) Ve jmé- no —. Já Zykmund Zoubek, jinák Kunáč, spolu- radní a měštěnín St. M. Pr., znamenaje běh tohoto života, kterak nestálý a pomíjející jest, též časové v světě tomto k svému skonání ouprkem pospí- chající jak nebezpečím jsou a v tomto věku mém již k večeru se schylujícímu — toto mé pořízení konečné činím: — Dále statek muoj všelijaký — odkazuji — slovutné paní Anně Kunáčové, man- želce mé nejmilejší. Z kteréhožto statku bude po- vinna vydati k záduší sv. Jilií; tu kdež mé tělo odpočívati bude, na vystavení kostnice 40 k. m. Prokopovi, bratru mému, jestli že by se kdy na- vrátil — 10 k. pr. — neb on majic mi za má mnohá dobrodiní dobrým odsluhovati, v mém vlastním příbytku mne násilně zamordovati chtěl, pročež ho z statku mého tím vybejvám. Napo- sledy kdyžby pak P. B. prostředkem smrti paní Annu, manželku mou milou, z tohoto světa povo- lati ráčil. tehdy takový všelijaký statek po smrti její na Annu. sestru mou milou, p. Karla Tuch- mana manželku, též dítky její — chci aby připadl. — Jenž jest dán a psán v pátek v den Rozesl. sv. apošt. léta etc. osmdesátého osmého. Zygmund Zoubek rukou vlastní svou sem se podepsal. 19. 1595. Rukop. €. 1061 f. 359. (Průvod pfipovśdi Salomeny, vdovy po Janovi Polliusovi Šotnovském z Závořic na místě Anny, dcery její s Janem Polliusem zplozené. na dům s pivovárem někdy Anny Kunačky. jinak Zoubkový, učiněné.) Zuzanna, od Kašpara Lukše kuchařka: Když sem byla u neb. paní Kunačky, to sem od ní slyšela, že jest řikávala, že jsou s touto Salomínou přá- tely. Nosivala sem od ní slepice, peníze. — Ju- liana Písecká: Nosívala sem od paní Kunačky pe- níze paní matce nebožce p. Jana Polliusa v kor- noutkách, paní Salomíně starý. Ležela na lůžku 4 léta nemocná. A k hodům božím nosila sem jí koláče, někdy bochník, měchuru, někdy dva kra- jíce koláče. 20. 1597, 12. září. Rukop. č. 2113 f. 113. Zmoc- něna jest Anna Tuchmanová i na místě Lidmily a Marjány, dcer svých nezletilých, domu s pivo- várem po někdy Anně Kunáčové pozůstalého a odkázaného. Act. fer. VI post Nativ. Mariae. 21. 1609. 10. února. Rukop. č. 2113 f. 479. Albrecht Šreinar z Trníče, místosudí dvorský, k. d. s pivovárem nárožní Kunáčovský od Jakuba La- vína z Ottnfeldu a Lidmily m. j. za 2500 k. gr. č. 1* 1621, 19. září. Rukop. č. 2179 II. f. 114. Mezi uroz. p. Linhartem Korkou Cholovským z Korkyně a z Cholovic z jedné a uroz. paní Ka- teřinou Trnickou roz. z Ebenštolu z strany druhé staly se smlouvy svadební, že paní Kateřina při- jala téhož p. Linharta do domu s pivovárem, v kterémž bydlí, slove u Kunáčů., za nového ho- spodáře na svůj podíl. 2* 1627, 27. dubna. Rukop. č. 1072 f. 297. (Svědomí ku potřebě paní Kateřiny, na onen čas 

Strana XXII
22 XXXI. Liliová ulice. — Č p. 219. Šrajnerové a nyní Korkové, na místě a k ruce Jana, Václava a Lidmily, synův a dcery svých s neb. Janem Albrechtem Šrainarem z Trníče, manželem svým, zplozených, a spolu s ní paní Kateřiny Gracingerové, jakožto též jedné vlastní téhož p. Jana Albrechta z první manželky jeho zplozené dcery, o odpor spisu kšaftovnímu paní Anny Lvové z Dražiče.) Václav Tyl: Toho jsem povědom, byvše z mejch mladejch let u p. Jana z Dražiče, toho času p. prymasa St. M. Pr., za služebníka, dožádal se p. Jan, jinak Hanuš reiner, [mandlíř] dobrých, poctivých lidí, aby s ním práci vážili ku p. Janovi z Dražiče, aby jemu za manželku byla dána dcera jeho Anna, kterouž zplodil se paní Kateřinou, man- želkou svou, z Mutěnína. Což se tak stalo. Tu pak jest zplodil p. Jan, jinak Hanuš, Šrejner s touž paní Annou z Dražiče syna, nebožtíka p. Jana Albrechta, kteréhož sem na svých rukou chovával. Dále pak když p. Jan Albrecht z Trníče k letům svým přišel, pojal sobě za manželku paní Alžbětu Kleperovou, s níž zplodil Kateřinu Grecingerovou, a s druhou manželkou svou, s touto paní Kateři- nou, nyní Korkovou, zplodil Jana, Václava syny a Lidmilu dceru, kteříž až posavad živí jsou. Též i toho jsem povědom, že neb. paní Anna z Dražiče vzala sobě po smrti p. Jana Śrajnera za manžela tovaryše svého mandlířskýho jmenem Jana Lva, s kterýmž zplozeny byly Lidmila a Ka- teřina. Lidmila se dostala za manžela pana Her- kulesa de Nova a po smrti p. Herkulesa vzala sobě za manžela Michala Bon Martina. A Kate- řina se byla dostala za Kryštofa Paura. Mandelina Kochoca: Toho jsem povédoma, że p. Jan Albrecht Śrajner pojal sobě paní Alž- bótu, p. doktora Klepera dceru, za manżelku. Item též toho dobre povśdoma sem, Że pani Anna z Dražiče pojala sobě za manžela tovaryše svého mandlířského Jakuba Lva (a ne Jana), s kterýmž- to jest zplozena paní Lidmila Herkulesová, potom z paní Lidmily Herkulesový zplozena jest paní Lidmila Brunová. Potom druhá dcera, paní Ka- teřina, dostala se za p. Kryštofa Paura, z níchž zplozena jest jediná dcera jmenem Anna. 3* 1663, 11. srpna. Rukop. č. 2116 f. 73. Stalo se porovnání mezi uroz. paní Alžbětou Fiirsten- bruckerovou roz. z Letošic i na místě panny Alž- běty Strucové, dcery její, kšaftem někdy p. Pavla z Trnče, předešlého manžela jejího, zřízenou po- ručnicí a Frant. Cortesim z Peregrinu, vedle kte- rého postupuje se dům u Kunáčů proti kostelu sv. Anny ležící s hvozdem, sladovnou, humnem, pivovárem témuž Cortesimu za 2300 zl. rýn. Čís. pop. 218. 1. 1433. — Zoldan pellificis. 2. 1452, 21. června. Tamtéž f. 252. Gregorius braseator et Ursula e. d. sitam post Bethleem inter domos Nicolai Kostál et Nicolai Okác hinc- inde erga Gregorium dictum Zoldan pro VII s. gr. Act. fer. IIII. post Viti. 3. 1454, 4. srpna. Rukop. č. 2105 f. 22. Gre- gorius carpentarius et Ursula e, d. erga Gregorium Rukop. č. 90 f. 79. Gregorii dicti Soldanum pro VII s. Act. in crastino Invenc. s. Steph. 4. 1456, 22. dubna. Tamtéž f. 53. Barbara can- delatrix e. d. erga Gregorium carpentarium pro XI s. gr. Act. fer. V. ante Georgii. 5. 1464, 9. kvétna. Rukop. c. 2105 f. 208. Ma- gister Mathias lapicida et Anna emerunt domum culam braseatorio eiusdem Mathie contiguam et iuxta domum Vokaczonis aurifabri situatam erga Johannem molendinatorem pro XIIII s. gr. Act. in vig. Asc. d. 6. 1464, 4. srpna. Rukop. ë. 2119 f. N 6. Ve jmeno božie amen. Já mistr Matěj kameník — vy- znávám — že ačkolivěk z dopuštenie božieho ne- mocen jsem — najprve — ustanovuji — Annu, manželku mú, pravú a mocnú poručnicí všeho statku mého — jiežto s dčtátkem tiem, jímž nynic téhotna jest, statek ten všecken — a imenovitč právo mé to všecko, kteréž mi koli s Martinem neb., bratrem mým nedielným, pfislušalo jest a přislušie, jakož o tom knihy Nov. M. Pr. i také kšaft téhož bratra mého vykazují, dal sem —. Neuchoval-li by pak téhož děťátka před lety od smrti B., diel jeho na manželku mú a matku jeho pripadni —. Jakož pak — neb. Martina, bratra mého, učinčn jsem poručníkem, tak teď sebe mie- sto činím paní Káču, matku mú. — Item jakož já nebožce otce mého a matky mé dělen sem nebyl v statku tom, kterýž v Žatči mají, o tom tak vuo- le má jest, aby též matce mé v tom dielu mém žádný nepřekážel, než ona měj moc učiniti s tiem, což se jí bude zdáti. Oznamuji také, že osoby dolepsané jsú mi v těchto. dluziech povinni — naj- prvé králova milost III k. a IMI% gr., kteréž sem své vlastnie tesákem kamene vydal — p. Jíra hospodář II k. bez VII. gr., kteréž sem zaň tova- ryšóm vydal a k tomu 1% k. gr., když kaštna dě- lina na hradě, — Vítek, syn Košťáluov, puojče- ných peněz 11% k., — Zykeś, zednik XV gr., Mikuláš kameník z Rakovníka VII gr. a Arnošt zedník VII gr. — Act. sabbato ante Marie Niv. 7. 1470, 17. listopadu. Rukop. č. 2105 f. 297. Jacobus cocus et Katherina, pupilla olim Laurencii pannificis, e. d. inter domos Anne, relicte Koštál et Nicolai Okáč aurifabri circa eandem Annam pro XX s. gr. Act. sabbato ante Elisabeth. 8. 1475, 11. dubna. Tamtéz f. 352. Anna Ko- $tálka emit domunculam domui sue annexam aput Annam, olim Jacobi coci et iam Wenceslai uxo- rem, pro VIII s. gr. Act. fer. III. post Reliquiarum. (Spojeno do r. 1522 s předešlým domem č. p. 219.) 9. 1522, 3. února. Rukop. č. 2109 f. 220. Ondřej Kukla kožišník k. d. ležící podle domu Kordové a sladovny Jakuba Šrámka obostranně od téhož Ja- kuba Šrámka za XXVI k. gr. pr. Act. die Blasií. (Neorovedeno.) 10. 1525, 3. kvétna. Rukop. c. 2110 f. 91. Jan Tábor noZief a Marta k. d. od Jakuba Šrámka za XXTII k. &. Act. fer. IIII. post Phil. et Jac. 11. 1540, 20. července. Rukop. &. 2111 f. 289. Simon Voikrt a Anna k. d. leZící mezi sladovnou Jakuba Šrámka a domu Víta Koiáka od poruc- níkuov sirotkuov Marty Táborsky za XXVIII% k. č. Act. fer. III. post Divis. apost. 12. 1552, 23. bfezna. Rukop. ć. 2142 f. A A 7. My, purgmistr a rada St. M, Pr., známo činíme — 

Strana XXIII
XXXI. Llliová ulice. — C. p. 218. kterak někdy Šimon Voškrd učinil kšaft — v so- botu před Květnů nedělí léta 5c padesátého — tak- že duom svuoj, v němž bydlí — odkazuje Anně, manželce své — vinici Vavřincovi, bytem v Ho- řepníce, synu svému a Kundratovi, zeti svému —. Jenž se stal — v středu před Zvěst. P. M. 13. 1552, 23. března. Rukop. č. 2117 f. 261. Vavřinec z Hořepníku odevzdal všecku spravedl- nost, kteréž jemu podle kšaftu Šimona Voškrda, otce ieho náleží, Anně, matce své. Act. fer. IIIL post Getrudis. 14. 1563, 26. dubna. Rukop. č. 2117 f. 46. Stala se smlouva mezi Kundratem Najślem a Annou, neb. Šimona Voškrda manželkou, a to taková, kdež Kundrat v jejím domě bydlí, který leží u sv. Anny vedle Šrámků, pak ona Anna po- stupuje domu svého Kundratovi Naišlovi, zeti své- mu, a manželce jeho Dorotě, dceři své. Act. fer. II. post. Georg. 15. 1585, 10. dubna. Rukop. c. 2112 f. 202. Václav Vrbík a Dorota k. d. mezi domy Benedov- skym a Zigmunda Kunale oboustranné od Jana Nejsle Smukyfe za 110 К. gr. & Act. fer. III post Iudica. 16. 1590, 10. ledna. Tamtéž f. 333. Vdclav Mfe- něk kožišník k. d. od Václava Vrbíka za 110 k. č. Act. fer. III. post Epiph. 17. 1592, 17. dubna. Tamtéž f. 378, Ja- kub Hoger zámečník a Anna k. d. od Václava Mřenka za 110 k. gr. č. Act. fer. VI. post Mi- sericord. 16. 1601, 19. (Zprávy proti Anně, Jakuba Hoie zámečníka). Jakub Kalfa švec: Když zámečnice šla do domu, v kterým jest Vojtěch Drbal, nejprve tam šlo děv- če i křičelo. Křičevší zámečnice sešla dolů, co jest to, a dala hned Vojtěchový ženě pohlavek. Potom ji prala klíči. A děti utíkali, běželi, jako k prymasovi. Všichni běželi z domu, křičeli, že je mordují. — Vondra Hořelický: Přišel sem, když se ta pranice tam stala. Zapírá zámečník, že tam nebyl, ale byl. Pacholátka Vojtěchovi šli po scho- dech dolů a on sám zámečník je pohlavkoval. A sama s tovaryšem přiběhla do světnice, vydře- la jí klíče, prala Vojtěchovic těmi klíči. Více nevím, než že jest všecken nevážlivej, žádnýmu dobrýmu ani zlýmu projiti nedá, šelem, zrádců, kolů, provazů nadává, neb jsem u něho podruží byl. — Jan Mencl: Praly se ženy spolu, zámeč- níkova žena a koželuhová. A zámečník k tomu pravil: Per. per. A on jest nevážnej člověk. P. B. ví, že jest křivdu velkou učinil, ba haněl jí a nadal, (Tak asi vypravuje i zedník Vilém Parys.) — Anna šrotýřka: Bylo to jednou v neděli, přišla sem já s hospodyní svou z kostela. Pak sem šla do komory. Než sem já z komory přišla, voni mezi sebou nějakou půtku měli. Tak ten zámečník hned se do Voitéchovy dal, hadrykovali se spolu. Hned- ky ii nadal, že vona tu nic nemá. A vona pověděla, že vona ví, dokud jsou jí páni poručili tu dobýti. A tak on velel manželce svý, aby mu podala rožnu nebo voštipu, že ji píchne. Jan Jakub Rosel a Dorota k. d. od Anny, vdovy po Jakubovi Hogerovi, a Adama, syna jejího, za 250 k. č. října. Rukop. c. 1063 f. 238. | 23 1*. 1649, 12. března. Rukop. č. 2115 f. 192. Marek Rossel kupec a Anna postoupili dům po otci jich Jakubovi Janu st. Bilinovi z Lipovce a Lazu za 350 zl. rýn. 2*. 1649, 12. července. Tamtéž f. 196. Jan Ja- roslav Ctibor z Lówenfeldu, v hořejší kanceláři písař, a Magdalena Johanna m. i. koupili dům od Jana st. Biliny z Lipovce za 300 zl. rýn. Čís. pop. 217. (Vokáčovský.) 1. 1433, 7. března. Rukop. č. 90 f. 79. Nico- laus Okác aurifaber et Martha e. d. circa s. Annam situatam inter domos Nicolai saponiste et Gregorii dicti Zoldan pellificis erga Petrum dic- tum Trewsl pellificem pro VIIII s. pr. Act. fer. V. in capite Jeiunii. 2. 1444, 2. ledna. Tamtéž f. 91. Idem resigna- vit domum suam — Marthe, conthorali sue. Act. fer. V. post Circumcis. d. 3. 1482, 29. fijna. Rakop. €. 2141 f. 213. Facta est compositio nupcialis ad sacrum matrimonium inter Petrum. filium Henrici braseatoris de Nova Civ. Pr., et Magdalenam virginem, filiam Nicolai Vokáč aurifabri, talis videlicet, quod Henricus prescriptus dat nomine dotis XVIII s. gr. et Nico- laus Vokáct dat domum suam, quam habitat inter domos Kostál et Iohannis Firekl saponiste —. Act. fer. III. post Sym. et Iude. 4. 1485, 7. února. Rukop. č. 2106 f. 150. Elška vidua de Sedlec emit pro se, Anna filia domum erga Petrum braseatorem, generum olim Nicolai Vokáč, pro XV% s. gr. pr. Act. fer. II. post Do- rothee. 5. 1487, 4. zátí. Tamtéz f. 211. Marta, relicta Procopii Knoch e. d. aput El$kam viduam pro XVIII s. Act. fer. III. post Egidi. 6. 1488, 26. ledna. Tamtéz f. 220. Marta, olim : Procopii Knoch, nunc vero Simonis braseatoris conthoralis, resignat domum marito suo. Act. sab- bato post Convers. s. Pauli. 7. 1495, 26. března. Rukop. č. 2107 f. 79. Pe- trus smigmator et Barbara e. d. penes domum Io- hannis Horsky pistoris et domum olim Kostálonis erga Simonem braseatorem pro XXX s. gr. pr. Act. fer. II. post Anuncc. M. V. 8. 1496, 26. dubna. Tamtfeż f. 103. Anthonius cultellator et Dorothea e. d. a Petro saponista: pro XXIII. s. pr. Act. fer. III. post Marci. 9. 1502, 10. září. Tamtéž f. 221. lohannes No- sek et Dorothea e. d. ab Anthonio cultellatore pro XXVI% s. gr. pr. Act. sabbato post Nativ. M. V. 10. 1512, 6. října. Rukop. č. 2108 f. 94. Nieta vidua Kordová e. d. a Iohanne Nosek pro XXVI s. pr. Act. fer. IIII. ante Salus populi. 11. 1513, 5. kvétna. Rukop. c. 2108 f. 121. Vá- clav sladovník, náměstek Jakuba Korda — při- pouštie Martu. manželku svú. k domu i k jinému ke všemu statku svému, tak aby ona Marta byla s : týmž Václavem, manželem svým, v tom domu 19. 1613, 16. července. Rukop. č. 2114 f. 114. | i v jiném ve všem statku jeho mocná hospodyně. A jestli že by jeho Václava prve než Marty, P. B. od smrti neuchoval, aby ona Marta bylo rov- ná společnice se všemi dětmi, kteréž by spolu 

Strana XXIV
24 XXXI. Liliovś ulice. — Ć. p. 217. zplodili v tom ve všem statku —. Dálo se v radě v středu den sv. Gotharta. 12. 1513. — Tamtéž f. 121. Václav sladov- ník, náměstek Jakuba Korda. 13. 1525, 5. října. Rukop. č. 2110 f. 116. Vá- clav Horský kožišník a Kateřina k. d. mezi domy Jana Tábora nožieře a Haťapaty sladovnika od Nity Kordové za XIX k. č. Act. fer. V. post Fran- cisci. 14. 1528, 9. března. Tamtéž f. 254. Marta, ně- kdy Mikuláše provazníka manželka, k. d. od Vá- clava Horského kožišníka za XV k. č. Act. fer. II. ante Gregorii. 15. 1532, 2. ledna. Rukop. c. 2111 f. 10. Vít šrotýř [Košák] a Anna k. d. od Marty vdovy pro- vaznice za XXI% k. č. Act. fer. III. post Cir- cumcis. 16. 1545, 25. srpna. Rukop. č. 2117 f. 71. Sta- nislav kniehař z Voršovy a Dorota k. d. od Víta šrotýře za XL k. gr. č. Act. fer. III. post Bar- tholom. 17. 1558, 16. března. Tamtéž f. 409. Jan Refler tesař a Anna k. d. od Doroty knihařky za XLVII% k. £. Act. fer. III. post Gregor. 18. 1559, 19. dubna. Tamtéz f. 431. Martin Poledne k. d. od Jana Reflera za XLVII% k. č. Act. fer. III. post Valerianum. 19. 1559, 9. listopadu. Tamtéž. Jan Beran a Mandalena k. d. od Martina Poledne za LI% k. č. Act. fer. V. post. Protasium. 20. 1597, 3. listopadu. Rukop. č. 2113 i. il. Vojtěch Drbal koželuh a Mariána k. d. od Man- daleny, po Janovi Hrdém ševci vdovy, za 130 k. č. Act. postridie OO. SS. (Zrušeno 10. září 160i.) 21. 1601, 12. září. Tamtéž f. 213. Jakub Hoger zámečník koupil Adamovi, synu svému, d. od Mandaleny, po Janovi Hrdém ševci vdovy, za 100 k. č. 22. 1611, 16. května. Rukop. 6. ?111 f. 38. Václav Nedělka, jinak Stříbrský, a Voršila k. d. od Anny, po Jakubovi Hogerovi, za 300 k. gr. č. 1*. 1640, 23. dubna. Rukop. c. 2206 i. 113. Václav Stříbrský odkázal dům. v němž bydlel, Ja- novi Hlučínskému, jinak Hlubockéimiu, a Doroté m. ij.. tetě své. 2*. 1670, 14. listopadu. Rukop. c. 2116 f. 302. Matěj Záhořík trubač a Johanna k. d. od Doroty Hlucanské za 150 zl. r$n. Cis. pop. 216. (Benedovsk y). 1. 1451, 30. července. Rukop. č. 2119 f. D 8. Ve jmeno božie anien. Já Mikuláš mydlář, měště- nín St. M. Pr., vyznávám etc. najprve činím a ustanovuji paní Kateřinu, manželku mú milú, pra- vů a mocnú poručnicí dětí mých i jejích, jmeno- vitě Janka, Václava, Jíry, Prokopa a Mandale- ny, domu mého, v němž bydlím, vinic mých. kte- réž mám a držím, a podle toho i všeho jiného zbožie a statku mého, jiežto přidávám k radě a ku pomoci opatrné lidi p. Jakuba Žlutického, Miku- láše Hesolta a mistra Petra Bělořita, věře jim, jako mým přátelóm dobrým, že manželce mé a dětem mým pro mě i také pro budúcí svů od P. B. odplatu radni budú a pomocni. Potom pak to všecko zbožie a statek dal sem a poručil — též manželce mé a dětem na rovný diel, tak to- tiž: Neuchoval-li by kterého z týchž dětí mých Buoh, že by před lety rozumnými umřelo, aby diel umrlého na jiné děti živé i na matku jich, ač by v stavu vdovském zuostala, připadl. Jestli pak že by všichni děti moji let rozumných nedojdúc zemřeli a matka jich vždy v svém stavu vdovském stála, tehdy chci, aby všichni jich dielové na túž matku jich a na Martu., dceru mú jiZ vdanü, i na děti jejie připadli k rovnému mezi ně rozdielu. Pakli by snad častopsaná manželka má stav svuoj vdovský proměnila a děti moji živi byli, tehdy přátelé moji svrchupsaní chci, aby dětí mých s jich diely praví byli a mocní poručníci. A ti že- ny mé dielem jejím otbudüc. détí i s diely jich opatíte, jakoZ oni najlépe uméti budá, k dobrému a poctivému je vedúc, jakož toho jim věřím a ufám zvláště. A žena má aby dále po dětech mých ná- padu neměla ižádného. Než iestli že by děti, v moci poručníkuov jsúc, před lety svými všichni zemřeli, tehdy chci, aby všechno zbožie dětem mým příslušné na též poručníky a na Martu, svrchupsanü dceru mü, i na déti ieiie pripadlo bez zmatku —. Věře též manželce mé, že z toho všeho — vydá na archu do kostela M. B. v Týně VI k. gr. Na potvrzenie toho etc. Act. fer. VI. post lacobi. 2. 1462, 28. bfezna. Tamtéz f. L 13. Ve jmeno božie amen. Já Kateřina, vdova po nebožci Miku- lášovi mydláři — zuostalá, vyznávám tiemto Ii- stem etc., že ačkoli etc. Naiprve, jakož již pově- děný Mikuláš, manžel muoj dobré paměti, učiniv mě kšaftem svým — ргауй а mocnů poručnicí — přidav mi k radě — p. Mikuláše Hesolta a Jaku- ba Žlutického, — tak já také již nemocí jsúc od milého P. B. navštívena — ustanovuji kněze Vá- clava, syna mého, poručníka naivyššieho Proko- pa, syna mého, a bratra jeho, tak jakž týž Pro- kop ze všech dětí mých nejmlazší jest — s radü však i pomocí p. Mikuláše Hesolta a Jakuba Žlu- tického, přátel mých —. Dále pak oznamuji, žeť isem již dvů dcer mých, Marty a Magdaleny, — konečně odbyla, každé z nich po XX k. gr. davši, a Janovi, také synu mému, dala jsem již na jeho diel IX zl. uh. Datum dominico Letare. 3. 1463, 9. ledna. Tamtéž ft. M 8. Ve imeno božie amen. Ja kněz Václav, syn někdy Mikulá- šuov mydlářuov — vyznávám tiemto listem 5c že toho všeho práva svého, kteréž mi koli k dielu zbožie a statku po již jmenovaném otci i také po panie Kateřině, matce mé, zuostalém pfislu$alo jest — ustanovuji p. Mikuláše Hesolta a Jakuba Žlutického — mocné poručníky, jimžto — рогй- čiem, aby z toho po mé smrti vydali Pruochovi. bratru mému mlazšiemu, XV k. gr., Janovi, bratru mému staršiemu, III k., Martě, sestře mé, VI k. A těm třem všem vespolek k rovnému mezi ně rozdielu otkazuji a dávám bibli mü a kniehy mé Katholikon, kteréž mi jest nebožtík mistr Jan Při- bram mně samému zvláště dal a otkázal. Dále svrchupsaným poručníkóm a přátelóm mým poru- čiem, aby z téhož dielu mého vydali: Knézi Ja- kubovi u sv. Jiliie III k. gr. a k tomu konvici cínovů v pintu, knězi Janovi tudiež u sv. Jiljie kopu gr., knězi Janovi v Betlemě III k. gr. a konev 

Strana XXV
XXXI. Liliová ulice. — Č. p. 216. 25 cínovü, mistru Václavovi Drachovcovi II k. a knězi Havlovi tudieZ v Betlemé II k. gr. — Dat. Dominico post Epiph. 4. 1463, 8. prosince. Rukop. ë. 2141 f. 418. K Zádosti a prosbé Jakuba Zlutického Vít sukna kráječ a Jan řečený Kosthořie — vyznali jsû jednostejné, Ze povoláni jsúce stáli jsúů při tom, když jest Jakub Žlutický paní Kateřině mydlářce Mikulášové, kmotře své, tuto řeč mluvil: Paní kmotra! Jakož jsi mi k mé potřebě byla pójčila šedesáti zl. uh. tajně, chtělť sem je téZ podtaji zase oplatiti. Ale poněvadž isi tomu poběhlému synu svému na hradě to zievila, já také chci se v tom pro budúcí příhodu opatřiti a teď před tě- mito pfátely svymi na to, k tomu a proto povo- lanými dávám tobě zase a oplacuji padesáte osm zl. a dva zlaté rozkázáním tvým dal sem témuž synu tvému. A jestliže by co viec u mne mělo. aby to před těmito súsedy pověděla. A Kateřina předepsaná ty zlaté tak v tom počtu a vydání přijemši seznala se jest, že u již jmenovaného Ja- kuba Žlutického nic viece nemá. Act. fer. V. post Nicolai. 5. 1474, 25. května. Rukop. č. 2119 f. O 10. Ve jméno božie amen. Já Prokop mydlář, měště- nín St. M. Pr., vyznávám tiemto listem oc Ze — pani Dorotu, manżelkń mi mili, Cinim a ustano- vuji najvyšší poručnicí Aničky, dcery mé i jejie —. Potom pak duom muoj, v němž bydlím, s cl:mel- nicí, kteráž před Kosieri leZie, pod vinici Marti- novú Štrabochovů — odkazuji — panie Dorotě, manželce mé, a dietěti, prvepsaným. na rovný mezi ně rozdiel —. Act. fer. III. die Urbani. 6. 1476, 24. února. Tamtéž f. S 13. Ve jméno —. Já Dorota, někdy Prokopova mydlářová, ale již Janova Kantorova manželka — vyznávám — že právo mé všecko, kteréž mi jest k statku již po- věděného Prokopa kšaftem jeho přislušalo — dala sem Janovi, manželu mému —. Act. sabbato in vig. Mathei ev. 7. 1477, 10. prosince. Rukop. ¢. 2141 f. 256. Facta est divisio bonorum post mortem olim Pro- copii saponista et Dorothe, coniugum, inter Anic- kam, filiam eorum, et Johannem Fierekl, maritum memorate Dorothee et vitricum prefate Aničky. Sic quod domus post decessum predictorum prio- rum coniugum cessit memorato lolanni Fierek! ad eius hereditariam possessionem. Sed debet dare Anièce. cum ad annos nubiles venerit, XXII s. gr. et has scribit super domo sua in acie penes domum Nicolai Okacz. Act. fer. IIII. post Concept. N. V. 8. 1479. — Rukop. é. 2103 f. 156. lohannes saponista Firekl publicavit domum suam post Betlem sitam. De qua domo ipse lohannes se- cundum gratiam dominorum solvere debet bernam civilem de XXXIII s. gr. 9. 1484, 1. dubna. Rukop. č. 94 Il. f. 30. lo- hannes Firekl fassus csi, quia tulit a Vita relicta LV flor. ung. et pro humuleto X s. gr. m., quas Georgio, nepoti suo et filio predicti lohannis Firekl, eademr Vita relicta testamentaliter legaverat. Item idem Iohannes Firekl tulit XX s. gr. m. predicto Georgio. filio eius, per Anickam, neptem supra- scripte Vite relicte testamentaliter legatas. Insuper tulit XX s. gr. m., quas de bona voluntate iam memorato Georgio dedit. Et hanc totam summam proseribit in domo sua penes Nicolaum Vokáé sita. Act. fer. V. ante Ambrosii. 10. 1507. 22. ünora. Rukop. c. 2141 f. 219. Jan Vlčiehrdlo, Bohuslav Legat, Jan Śmajdef, Vavfi- nec z Tajna, Anton, Jakub, Jan Matěj. vše střelci, a Henrych řezník, měšťané Star. a Nov. M. Pr., seznali, że mezi Janem Firklem a Dorotü m. j. smlúvy svatebnie staly sú se takové. takže táž Dorota jmenovala jest po sobě sto kop gr. pr. a on Jan Firekl proti tomu odvénil jest ií IIII c k. gr. m. do dne a do roka i jejím. Po dni pak a po roce že on Jan jest jí měl přijieti na vešken statek svuoj, tak aby byla rovná společnice s dětmi jeho Janovými s první manželků zplozenými krom Ji- říka, syna jeho, kteréhož jest odbyl. Act. die Petri in cathedra. 11. 1511, 23. června. Rukop. č. 94 II. f. 104. Iacobus, natus lohannis Firekl fassus est perce- pisse C s. gr. m. et clenodia, a Pavel, druhy bratr syn téhoZ Jana Firekle. prijal jest CL s. gr. m. a klenoty vedle kšaftu jeho Jana Firekle, otce jich. jim přiležície. Item Regina, dcera častopsaného Jana Firekle přijala jest také CL s. gr. m. i kle- noty — Act. in vig. Joh. B. 12. 1490, 27. února. Rukop. č. 2106 i. 262. Iohannes Horsky pistor et Katharina e. d. acialem post Bethleem penes domum Augustini braseatoris et domum Vokáécovsk€ aput lohannem Firekl [sa- ponistam] pro L s. gr. pr. Act. sabbato post Mathie. 13. 1499. — Rukop. ¢. 94 II f. 162. Facta est concordia inter Danielem et Georgium, fratres filiosque olim Iohannis pistorisHorsky, occasionc domus post eundem Iohannem derelicte, quod ea- dem domus circa Danielem manere debet. 14. 1499, 8. června. Rukop. č. 2107 f. 168. Katherina. relicta Iohannis Horský pistoris, re- signavit domum — in acie — Danieli, filio suo. et Anne, conthorali eius. Act. sabbato ante Primi. 15. 1501. 26. června. Tamtéž f. 204.. Daniel. filius olim Iohannis Horsky, resignavit domum suam, quam inhabitat, Anne, conthorali sue. Act. sabbato ante Petri et Pauli. 16. 1509, 5. ńnora. Rukop. c. 2108 f. 30. Wen- ceslaus, magister cerevisiarum, emit domum aci- alem post Bethleem penes domum [lacobi dicti Kord et domum lohannis Nosek ab Anna, contho- rali Iohannis Kunáé, pro XL s. gr. pr. A pii tom toto jest oznámeno, kdyZbykoli knéz Petr, farár z Brodu Českého, Johannu, sestru svü. a Jana. manžela iejieho, od pána vysvobodil a vyjednal. tehdá hned nadepsany Václav má iim toho domu postüpiti. Act. fer. II. ante Dorothee. (R. 1518 pti- jímá gruntovní peníze kněz Petr farář z Chod- žova. 17. 1519, 1. září. Rukop. č. 2109 f. 65. Tomáš [Jezbera] slaiféf a Mandalena k. d. ležící mezi domy Václava Korda a [Jany] vdovy Kordové obostranně od Václava, mistra pivovárského, za XL k. gr. č. Act. fer II. ante Nativ. M. V. 18. 1521. 16. března. Tamtéž f. 161. Vít Ha- tiapatia a Lidmila k. d. od Tomáše šlejféře za XL k. gr. pr. Act. sabbato ante Gedrudis. 19. 1524, 5. brezna. Rukop. ć. 2110 f. 23. lan Foutek a Marta k. d. od Niety Kordové za XXV k. č. Act. sabbato post Transl. s, Wenc. (Nebylo uskutečněno. 

Strana XXVI
26 XXXI. Liliová ulice. — Č. p. 216. 20. 1526, 8. ledna. Rukop. č. 2110 f. 132. Jiřík sladovník, náměstek Farářuov. k. d. na rohu po- dle domu Kordova od Víta Hatiapaty za XL k. gr. pr. Act. fer. II. post Epiph. 21. 1529, 26. července. Tamtéž f. 309. Václav Horskai a Kateřina k. d. vedle Jakuba Šrámka od Jiříka starýho Faráře za LX k. gr. pr. Act. fer. II. s. Anne. (Neprovedeno.) 22. 1530, 28. dubna. Tamtéž f. 330. Jan Kaška a Alžběta k. d. od Jiříka Faráře za LX k. gr. pr. Act. die s. Vitalis. 23. 1531. 18. července. Tamtéž f. 360. Beneda z Nečtin a na Břežanech k. d. od Alžběty Kaškové za LXV k. gr. & Act. fer. III. post Divis. ap. 24. 1540. 9. üánora Rukop. 6c. 2111 f. 276. Václav Beneda z Nečtin duom svuoj za Betlimem na rohu vzdal — však teprve po smrti své a prve nic. p. Václavovi ml. Benedovi z N.. strejci svému —. Však týž p. Václav ml. povinen bude po smrti ihned Lídě kuchařce, kteráž nyní u p. Václava slouží. XII k. gr. č. dáti a v té komoře kteráž nad studnicí jest. má a povinen bude ii Lídu do smrti zanechati. Act. die Apolonie. — K tomu viz i tento zápis z r. 1606 v rukop. č. 1065 f. 335. Vác- lav Odhaj svědčil: Bydlel v tom domě, iak Anno Doubravová jej má, p. Václav z Říčan. Vobstavil mi vokno, že mi ho nedal dělati. Potom pp. úřed- níci šestipanští vejchoz učinili a iá potom předce v tom místě sem to vokno udélati dal. IÀ bych řekl, že je tomu do šestnácti let. — Adam Jelínek: Pamatuji, že byl tu v tom domě p. Václav Beneda a druhej pán, p. Daniel Beneda. A třetího pána z Waldštejna pamatuji taky, že v něm bydlel. A ten vystavěl v něm pokoj a střechu dal pobíti na ulici po jedny straně všecku. Potom naposledv pán z Říčan tu byl. Dále nevím, jak jest manžel její kupoval. * 1606 — Rukop. &. 1141 f. 28. (Mezi uroz. p. Janem Voitéchem z Waldštejna, též p. Janem Litvínem z Říčan z jedné a Annou Doubravovou z strany druhé.) Vedle toho odkladu. na kterýž když fer. 3. post Trium regum 1. 1606 zavoläno bylo plnomocník uroz. pána Jakub Ficín ozná- mil. jaká jest na onen čas žádost Anny Doubra- vové byla 7 psaní páně se shledá. Na to od Annv Doubravové mluveno: Ze J. M. pán ráčí sobě v cestě býti a těmi svisy proces práva sobě másti čchož ona není vděčna. Nebo když jest sem od pána obsílána bvla a na touž žádost. která se nyní v spisu vodává. hojemství žádala s tou pro- testací bude-li míti odpovídati. že sobě to vyhra- zuie. toho doloživši. že někdy uroz. p. Václav z Říčan. který byl držitelem domu toho ráčil jest se zastoupením při prodeji zavázati. NaceZ hvlo | iim hojemství dopříno s tím oznámením, pokudž by p. Jan Litvín z Říčan chtěl p. Václava, otce svého čím zastoupiti aby mu prve psaním ozná- meno bylo Cež se i stalo. A maie nyní p. Jan Voitěch z Waldšteina procesu právního následo- vati a příčiny vvyslyšeti, proč žádost páně nemá svého místa míti, i dal se v odporování spisem svým tomu psaní, který p. Jan Litvín z Ř. učiniti ráčil. TakoZ pak.ani oInomocník p. Tana Voitécha předešle nic před sebe bráti nechtěl. dokudž by p. principál přítomen nebyl. Protož musí se tyto véci odloZiti, aZ by to p. Janovi Litvínovi. proc tomu místa se nedává, oznámilo [se]. A co p. Jan Vojtéch za odpovéd dává, rácí-li chtíti p. Jan Litvín na tom přestati. dále má-li ona bez zá- stupce p. Jana Litvína več se dávati, na to ozná- mení očekávati bude. Po přečtění žádosti p. Jana Vojtěcha z W. uvede | se k tomu, jako by se začatý pořad práva mátl. T kdyby Anna Doubravová bedlivě psaní vážila, uslyšela by, že toho není nic. Než jaká žádost prve byla. ta se tím psaním tvrdí a pán při ní zů- staven býti žádá. Co se nynější její žádosti strany zastoupení dotýče, poněvadž pán vyhledává toho, což náleží a spravedlnosti jeho se tu dotýče, pro- tož žádal v ten duom zveden býti. Bude-li Anna D. chtíti vedle psaní kráčeti k komuž náleží, bude moci to učiniti. A aby se »án proti psaní p. Jana Litvína postavovati mél, toho není. Než slušné bylo pánu se ozvati, což nemůže novým pořadem práva slouti. Od Anny D.: Měl jest k ní pán právně při- stoupiti, čehož jest se byl i na onen čas počal. Aby se zde mělo co v opisích předkládati. to býti nemůže. A kdyby byl pán toho předešle vy- hledával, aby mu psaní p. Jana Litvína propůj- čeno bylo, že chce na ně odpověd dáti neb ex- cipirovati. mohlo by bylo to místo míti. A tak se Dän iiž s p. Janem Litvínem v spor dává. A po- kudž by pán obrany a excepcí její neslyšel, aby co za právo iíti mělo. nemůže se státi. — Od plnomocníka: Chce-li Anna D. podle práv v témž psaní dostavených kráčeti. to při vůli její zůstane. Musil se pán z potřeby v tom ohlásiti. — Od Anny D.: Jestli jest ona jakou protestací učinila. kdyby pán proti ní práv zůstal, že by musila proti p. Janovi Litvínovi opatření vyhledávati. V tom jest nezhřešila. Tu p. purgmistr a rada — vypověděli: Po- něvadž urozený p. Jan Litvín z Ř. po jednom, dru- hém i třetím peremtorním obeslání na žádost Anny D. o zastoupení jí proti uroz. p. Janovi Vojtěchovi z W. vyšlými ku právu tomu tu iest se nepostavil a Anna D. toho domu, jehož dotčený p. Jan Voj- těch uveden a zmocněn býti žádá. držitelkyní jest a na vznešení páně nic od ní ještě ku právu před- nešeno není., protož se z práva nachází. že Anna D. na též vznešení páně buď odpověď patrnou dáti ancb. má-li jaké obrany. je předložiti jest novinna. K čemuž se odklad stranám do týhodne činí. A bude-li chtíti proti p. Janovi Litvínovi ja- kého opatření vrávního vyhledávati právo se jí v tom nezavírá. Act. fer. 3. post Trium regum, 25. 1586. 17. března. Rukop. č. 211? f. 229. Zmocnén p. Jan ml. z Waldsteina domv Benedov- ského nápadem po vlastním streici p. Sebestianovi z Walditeina. Act. postridie dominicae Laetare. 26. 1586. 19. března. Rukop. &. 2112 f. 230. Uroz p. Václav z Říčan a na Hořovicích k. d. Benedovský na rohu vedle domu Václava Liboc- kého ležící od uroz. p. lana ml. z Waldsteina a na Chotésicích za 262 k. gr. č. Act. fer. IMI. post Laetare. 27. 1593. 14. ledna. Tamtéž. Uroz. p. Jan Kry- štof z Waldštejna i na místě p. Jana Vojtěcha, bratra svého, zápisu koupení domu Benedovského odpor vložil, pravě se k takovému domu právem nápadním po p. Janovi Šebestianovi z Waldštejna, 

Strana XXVII
XXXI. Zlatá ulice. — Č. p. 215. 27 jakožto krevním vlastním strejci, právo míti. Act. die Felicis. 28. 1594, 4. května. Tamtéž f. 418. Ondiei Doubrava a Anna k. d. Benedovský vedle domu Václava Odháje ležící od uroz. p. Václava z Ří- čan, nejv. sudího dvorského, za 350 k. gr. č. Act. postridie Inventae crucis. 29. 1611, 27. července. Rukop. 6. 2205 f. 323. (Kšaft Anny Doubravové.) My purgmistr a rada St. M. Pr. známo činíme — že kšaft někdy Anny Doubravové — čten bvl 14. dubna 1611 a toto v sobě zavírá: Ve jméno —. Já Anna na onen čas Doubravova a již nyní Jana Bílka manželka — dům můj, v němž bydlím, na rohu proti někdy domu Herkulesovský řečenému — dávám Janu Bílkovi, manželu mému milému —. K sv. Jilií, kdež mé tělo odpočívati bude. 50 k. m. — Stalo se v úterý po neděli Oculi —. Tento kšaft —. * 1632, 5. července. Rukop. č. 2206 ft. 74. (Kżaft oustní Jana Bílka iinak Doubravy.) My purgmistr a rada St. M. Pr. známo činíme — že Jan Bílek — dne 7. Martii léta přítomného — od- kázal dům svůj, v kterémž bydlí, Kateřině, man- želce a Mařence, dceři své vlastní. (Vysvědčeno: 5. července t. r.). * 1632, 7. července. Rukop. č. 1176 f. 74. Stal se popis statku po Janovi Bílkovi jinak Doubra- vovi: Předně Mařenka., dcera po něm, sirotek zů- stalý v jedenácti letech. Item dům v rohu proti domu Krocínovskému. V světnici nahoře stůl ka- menný. V komoře při též světnici 10 kusův peřin bez povlaků, 11 kouskův maličkých dětinských. dvě postele s nebesy, ručník cvilinkový, ubrus cvi- linkový. Karkule aksamítová s perlovým prym- kem; při tom paní vdova ohlášení učinila, že neb. manžel její žádal. aby ji prodala. a na to místo Mařence pás stříbrný koupila. V druhé světnici stůl, almara prázdná. V komoře při též světnici lože pod nebesy. nádobí cínového: umývadlo s ná- lívkou. mis prostředních 8. misek pro křen 5, ta- lířův 10, svícny 2. cedidlo. konvice pinetní 2, polopinetní 3, žejdlíky 3. půlky 3. koflíček, moždíř, truhly prázdný dvě, almara prázdná, dvě truhly cizí v zástavě, prázdný. Kamna ve všech třech světnicích potlučená. * 1674. 8. června. Rukop. c. 2116 f. 443. Ka- teřina Štemberská, dědička po Janovi Bílkovi, prodala dům u Doubravů ležící mezi domy u Ma- zánků a Matěje Záhoříka za 600 zl. rýn. Čís. pop. 215. (Kordovský dům.) 1. 1444, 8. května. Rukop. č. 90 f. 97. Iohan- nes Mníšek et Margaretha emerunt stabulum eguo- rum situm immediate penes domum eiusdem Mniš- konis et domum Crucis cerdonis erga Crucem stumphaf, pro III% s. gr. Act. fer. V. die b. Stanislai. 2. 1452, 4. kvétna. Rukop. c. 2119 f. E 8, Ve iméno boZie amen. Já Jan sladovriik řečený Mní- Sek. mésténín St. M. Pr.. vyznávám tiemto listem эс že ačkoli z dopuštenie božieho nemocen jsem a neduZiv na téle 5c Ze duom muoj, v němž by- dlim. a podle toho i všecken jiný statek muoj —- dávám panie Margretě, manželce mé milé -- tak však, aby — vydala kněžím do Betlema a na lázni XV gr. a kněžím u sv. Jiljie tolikéž, Dorotě z Běl- če VI kop. Act. die Floriani. 3. 1452, 7. září. Rukop. č. 2141 f 2. Potentes arbitri inter Margaretham. relictam Mnisskonis, et Dorotheam, Benessii de Bielecz conthoralem, oc- cassione VI s. gr. Dorothee pretacte per Mnissko- nem, patruum eius predictum, testamentaliter de- legatarum arbitrati sunt taliter, ut ipsa Martga- retha predictas VI s. expleret. Act. fer. V. ante Nativ. M. V. Rukop. 6c. 2105 f. 158. Ste- 4. 1461, — phani braseatoris. 5. 1478, 20. srpna. Rukop. c. 2106 f. 20. Pro- copius braseator et Ursula e. d. inter domos Tohannis Fierekl saponiste et Iohannis Horsky pistoris hincinde situatam circa Stephanum bra- seatorem pro XXXV s. gr. pr. Act. fer V. post Asumpt. M. V. 6. 1485, 3. listopadu. Tamtéž f. 167. Augu: stinus braseator de Vodnian et Martha e. d. aput Procopium braseatorem | Košťál dictum pro XLII% s. gr. Act. fer. V. post OO. SS. 7. 1492, 5. června. Rukop. č. 2107 f. 14. Duchko dictus Hubka et Margaretha e. d. erga Augustinum braseatorem pro L. s. gr. pr. Act. fer. III. ante Penthecost. 8. 1492, 25. záti. Tamtéz f. 23. Wenceslaus braseator et Dorothea e. d. a Duchkone de Vtel- no pro L.s. gr. Act. fer. III. ante Wenc. 9. 1493, 17. října. Tamtéž f. 47. lacobus bra- seator, Cord dictus, et Nieta e. d. penes domos Wenceslai Příbramský pistoris et Iohannis Hor- ský, similiter pistoris, a Wenceslao braseatore pro LXVIII s. gr. pr. Act. fer. V. post Galli. 10. 1511, 26. srpna. Rukop. č. 2108 f. 82. Wenceslaus braseator z Velhartic e. d. ab Nieta, relicta olim Iacobi Kord, pro LXVII% s. gr. pr. Act. fer. Ш. ante Ruffi. 11. 1529, 8. května. Rukop. č. 2142 f. № 2. Ve jmeno —. Já Václav Kord. mésténín St. M. Pr. — пау$Нуеп téZkü nemocí — najprvé — Martu, manželku svü. spolu s dětmi svými Jindřichem a Barború, též i s tiem, které v životě nosí. mocně poroučím na rovný díl všecko —. Dálo se den sv. Stanislava I. XXVIIII. 12. 1529. 1. června. Rukop. č. 2110 f. 305. Jiří; mistr pivovárský. a Dorota koupili d. Kor- dovský od voručníkuov sirotkuov někdy Václava Korda oc. (XV k. gr.) Act. fer. III. ante Marcelli. 13. 1540. 13. srpna. Rukop. č. 2111 ft. 292. Jiřík, Žákuov zeť, a Anna k. d. mezi domy Be- nedovym a Palicov$m od Jifika Korda a Dorotv m. i. za CXXV k. gr. č. Act. fer. VI. post Laurent. 14. 1541, 27. října. Rukop. č. 2111 f. 320. Jiří z Kordova domu sladovník vzdal duom Annč, manželce své. Act. fer. V. in vig. Sim. et Tude. 15. 1543. 12. října. Rukop. č. 2117 f. 7. Petr Kříž a Kateřina k. d. od Jiříka, zetě Žákova, za CV k. & Act. fer. VI. post Dionisium, 16. 1562, 6. dubna. Rukon. &. 2142 f. EE II. (Kšaft Petra Kříže z domu Kordova. My purg- mistr a rada St. M. Pr. známo činíme — kterak Petr Kříž — nékdv soused náš. učinil kšatt — v pondělí po V. Sv. leta oc LXI — takže — duom svuoj, v němž bydlí — odkazuje Kateřinč, 

Strana XXVIII
28 XXXI. Zlatá ulice. — Č. v. 215. manželce své —. Item k záduší sv. Jiliíí V k. gr. č. na palmu před veliký oltář —. Toho všeho — v ütery po sv. AmbroZi I. LXII. 17. 1571. 10. října. Rukop. c. 2118 f. 290. Václav Čeček a Estera k. d. u Kordův řečený mezi domy Václava Benedy a Mikuláše Suchého od Kateřiny Kordový za 150 k. gr. č. a svršky k pivu vaření za 50 k. gr. &. Act. fer. IIII. postri- die Dionisii. (R. 1582 splácí Václav Libocky, jinak Čečka, z Libé Hory.) 18. 1579, 16. ledna. 1051 f. 236. (Svědomí mezi Pavlem, tovaryšem lazebnickým z Králov- ské lázné, a Matéjem drvostépem od melounüv. Act. fer. 6. post lulianae.) Káča, šenkýřka od v. Václava Čečka: Matěj drvoštěp vyšel od nás stál někde před domem asi čtvrt hodiny s dobytým kordem a tento Pavel tovaryš šel. vyprovázel jednoho s jakýmsi dru- hým pacholíkem, jeden po jedné a druhý po druhé straně.. Pavel šel mimo toho drvoštěpa. ani mii neřekl dobrý večer a on ho hned uhodil kordem a on křikl, že mně morduje. A já v tom šla do vokna, zavolala sem paní a paní mi kázala pána zavolat. A pán běžel dolů, já za ním s svíčkou a jak tam pán přiběhl, tak mu hned ten drvoślśp ruku probodl. A pán hned šel nahoru a ten iistei drvoštěp ležel před domem asi čtvrt hodiny, dělal se, jako by byl zabitej. Potom vyšli od sousedů podle nás muž s ženou, chtěli ho vísti domů, já ho nedala. kázala sem lazebnickeim, aby ho k nám přivedli. Když ho přivedli nahoru do světnice pán se ho ptal: Proč's mi to zrádce udělal? A on ani slova neodpovídal. A ponocní přišli, vzali ho. A on nic řekl, šel předce. Estera, Václava Čečka manželka: Ten ou- terý po Hromnicích Káča šenkýřka zavolala mně: Paní. perou Pavla z Královské lázně. Tak já po- znavši Matěje drvoštěpa napomínala sem ho jed- nou, druhý, třetí. aby ho nemordoval. a on se ani ozvati ani přestati nechtěl. I řekla sem Káči svý šenkýřce: Jdi. ale zavolei na pána. Pán šel do vokna, napomínal ho týž jako já a on se mu též nechtěl ozvati a on jednostejně ten Pavel volal: Pane otče. pane otče. nedejte mordovati. prosím pro P. B. A tu šel dolů pán a on mu to hned poiednou udělal. probod mu ruku a pán hned zkřikl: Jižť jest mi udělal. Vaclav Čeček: Ten outerej po Hromnicích l. 79., to v paměti mám, že jesti Matéj drvostép. jináče Kabas, jak se jmenuje. přišel ke mně večer s tesákem a kázal sobě hořkého piva dáti za krej- car. Já pak s panem votcem svejm sem večeřel. Tu ještě Jindřich. holíč z Točenice lázně. za dru- hým stolem seděl a trestal Matouše Kníže. tova- ryše lazebnického. z nějakých nemravných věcí. Atu jesti se Matči drvoštěp podle Matouše Kní- žete postavil a tak sem já okřikl. A tak potom Jindra šel domů; tu jesti Matěj drvoštěp za ním šel s tesákem a Jindrovi příčinu bral. Potom son se nahoru přihnali zase do světnice a tak jesti mi Jindřich žaloval, že iest na něho Jindřicha chtěl tesákem vdole v síni Matči drvoštěp. A tak sem já je od toho spokoiil a Jindřich šel s p. votcem domü a Matéj drvostép jest tu zuostal. Potom nevím, kdy jesti se z domu ztratil, ani dobrý noci žádnému nedal. A tak sem iá se stroiil na odpočinutí. Tu jest se hned pokřik stal, Káča šenkýřka přiběhla do světnice, zavolala mne: Pane, poďte ven, Matěj Kabas Pavlíčka seká před do- mem. A já vyšedši z světnice. Estera, manželka má. vykoukala z vokna, to sem slyšel, že jesti křičela: Matěji Kabase, nemorduj, jednou, druhý i třetí. Tu sem hned Pavlíčka po řeči poznal. Já jakožto desátník z vokna sem vyhlídl, Matěje manželka má jmenovala. A tak sem já z vokna poznavši jej jeho taky napomínal, aby nemordoval a pokoj aby dali. Tak co se Matči drvoštěp ne- chtěl ozvati ani mluviti a Pavlíček křičel: Pane otče prosím vás pro P. B.. nedejte zamordovati a jestli kdo dobrý, poďte doluov a nechť rozsvítí a nedejte zamordovati. A nevím. kdo jest. co iest a že mne morduje z boha zdarma. A Pavel že jest pfed ním ucházel a on na néi pfedce sekal a nad okem na čelo jest iej ranil. Potom jest se s ním Pavlíček chytil i padli oba dva přes strouhu. Tak pral Pavlíčka hruškou v hlavu a on křičel: Pro Boha, nedejte zamordovati. A tak sem já doluo šel a Matěj drvoštěp na Pavlíčkovi ležel. Více nevím. Václav Plachta, tovaryš z Královské lázně: Přišla ke mně sestra naše Alžběta. zavolala mně: Václave, běž tam ven, sekají Pavlićka. Ja vybólil ven, pan tatík proti mně raněný šel, já sem tam k tomu Matějovi běžel. kterej mu to udělal. A on jest na zemi ležel v plášti hlavu i všecken obvi- nutý byl a v hrsti tesák dobytý držel. Já mu řekl. aby mi kord dal a on nechtěl. Já sem jej vydřel. odtud sem šel pryč a nes sem ten tesák do svý hospody. Florian Mates bradýř: Václav Čeček posílal pro mý tovaryše, když raněn byl aby ho převá- zali. I měl ránu v pravý ruce mezi palcem a před- ním prstem probodenú a žíly přeřezaný. Krev mr velmi hrubě tekla. že dva tovarvši přes noc při něm zuostati museli. Potom sem ho zhojil, ale ne- může tak dobře vládnúti palcem jako prvy. Dorota. u Mikuláše Suchýho pekaře kuchařka- Když křičeli. vyhlídla sem z vokna a dva proti sobě stáli: Jeden křičel: Pam matko, posvétte. af mu nahlídnem mezi voči. když chce mordovati. Vyhlídl Čeček: Což to? A on prý chce mne mor- dovati, A on dí: Matoušku. jdi předce, rozženu vás. V tom se oni porazili, upadli oba dva. Pak se zdvihli. nevím, kdo ho ranil. neb ten drvoštěp ne- vstal. Prali ho až ho zdvihla jakási žena a muž. Potom ho vedli a lazebníci odňali ho, vedli ho k Kordovům, poslali pro ponocný. Kateřina od Volovatých šenkýřka: Z počátku když křik byl, paní řekla: Medle Káčo. vyhledni. někoho perou. Já vvyhlídnu a oni perou tohoto mládence lazebníci. Jednoho znám, Vzteklý mu říkají; jiných sem nemohla znáti, bylo jich ně- kolik a tento, jež ležel, oni ho prali. Když bylo po čtvrtihodině, žádnýho nebvlo, vyhlidnu, on leží in strouhy. Přišel barvířky bratr. já řekla: Jestli živý? On jím hnul. převrhl ho, on zastonal. byla u něho pošva. On prej: Pošva jest tu. než kordu není. Šenkýřka přišla, posvítila naň. Já řku: Kdo jest to. Ona, prý byl u nás. jest Kabas. Po dobrý chvíli vzali ho ponocní a od Suchých kuchařka prej nevinnýho vedou, kterak jest měl to Václa- 

Strana XXIX
XXXI. Zlatá ulice. — Č. p. 215. 29 vovi udólati. A on chvíli, jež ležel, nic víc než řekl jeden z nich, nebite ho, prosím, má již dosti. David Sretr: Totot jest mi povédomo: Sedéi sem v svétnici v domu pána myho ten outery po Hromnicích v noci okolo tří neb čtyř hodin, na ulici křik se stal a tak sem po dobrý chvíli počal z vokna vyhlidati. Neviděl sem žádnýho, zase ticho bylo. Po chvilce podruhyně má Marta taky z vokna chvílku vyhlídala, vidéla dévecku s lu- cernou a svítila nad Matějem drvoštěpem. | ta děvečka měla říci: Však jest umrlý. Já sem řekl: Což to bude novýho, že se na ulicí budou chtíti mordovati. Tak sem svíčku do lucerny vzal a dolu sešel, abych pohleděl, kdo jest to zabit. Tu sem proti Suchému pekaři vejš jmenovaného Matčije v strouze ležícího našel a tu sem jim hejbal, źiv-li jest Gi umrly, Cech-li si či Němec. On pravil: Sem Čech. A tu žena má za mnou přišla dolů, tu sme ho zdvihali. Já mu řekl: Poď se mnou do domu pána mýho, ať tě někdo nesvleče. Tak sme ho vedli až před duom Václava Cečka, tu jsou se kdes čtyři osoby vzali, jeden byl raněný přes tvář. Ten mu řekl, znášli mne, co si mi udělal. Ranils nám taky p. tatíka našeho. A tu jest se mne Matěj chytil a prosil, abych ho s sebou do domu vzal, a oni nedali, pravili, chci-li zaň jim slíbiti, Já po- věděl, když jest hospodáře ranil, že nechci, a tak jsou ho |do] domu Václava vzali. 19. 1580, — Rukop. č. 1135 f. 118. Jakoż jest Václav Čeček obeslav ku právu Václava Halu vinil jej z toho, kterak on I. 79. při času sv. Ma- těje přišed na břeh za sv. Valentinem, ptal se na haldu jeho Čečka a doptav se jí, bral mu z ní dříví a kázal je voziti k nějakému Martinovskému i rezati. Kteréžto škody on Čeček sobě pokláau do 60 k. Proti tomu od Haly za odpověd dáno, že je mu do Čečka s nemalým podivením, přivozujíc sobě k paměti, kterak jest na onen čas Václavovi i Esteře manželům dobře činil, dříví svěřoval, peněz půjčoval, an mu ještě za dříví dlužni zůstali 50 k. m. A když mu nechtěli platiti, vinil je před desíti soudci a tu při obdržel. Druhé, pod tím soudem Čeček Halu připravil do vězení, z kteréhož se musil vyručiti. Třetí, že na něho Čeček na Vy- šehradě právo založil, davši ho do vězení, a sou tam od práva vyslyšáni. Kde se pak která pře začne, tu se také má konati. Naposledy každej má souzen býti na svém právě, a tuto Čeček pochybil jeho práva, k kterémuž náleží. Na to Čeček mluvil: Nepochybil v ničemž pořadu práva, žádaje, aby mu odpověď dal, bral- li je mu dříví čili nebral. Co se tkne vrchnosti jeho, má patent od paní abatyše sv. Jiří, kde ho koli postihne, aby naň právo dal. Tu p. purkmistr a rada vypovídají: Poně- vadž V. Hala, předloživ některé příčiny, proč by na žalobu V. Čečka odpovídati povinen ne- byl, těch jest neprovedl, z té příčiny z práva se jemu Halovi nachází, že na takovou žalobu na se učiněnou odpověď světlou dáti jest povinen. Act. fer. 4. post Arnoldi. 20. 1580. — Tamtéž f. 127. Jakož jest V. Čeček obeslav ku právu Matěje drvoštěpa, vinil jej z toho, kterak se trefilo, že Pavel, z Královské lázně hospodář, poslav s nějakým přespolním člověkem Pavla, čeledína svého, aby toho přespolního do hospody vyprovodil, a když se zase domu týž čeledín navracoval, on Matčj drvoštěp jemu hlavu hruškou stloukši, jej zranil. Slyše pak Čeček ta- kový křik, jakožto desátník z domu svého jest vyběhl, chtíce to přetrhnouti, ale Matěj jemu ruku jest probodl, takže snad na ni chromcem zůstane. Proti tomu od Matěje za odpověď dáno, že on to- mu zjevnć odpírá, aby Cečka kdy uraziti aneb ruku jemu probodnouti měl. Neb v domě jeho Vá- clava není mu žádná k tomu příčina dána. Ale když Pavel, tovaryš z Královské lázně, půtku naň učinil, maje příčinu sobě danou, násilí svému se brániti musil. Ale aby co žaluje naň Ceček, ukázati měl, nevěří, aniž on ví, kdo jest mu to udělal. (Nález není zapsán.) 21. 1581, 6. listopadu. Rukop. č. 1060 f. 68. (Svědomí mezi. Václavem Čečkem, jinak Libockým a Janem Karlem Třebickým. Act. die Leonhardi.) Jan Adam Čáslavský: To v paměti mám I. 79. při času sv. Tří králův, že Frydrych Cubart z Ma- ly Strany vobsílal před p. purkmistra Václava Čečka a Petra Stehlíka, jakožto rukojmě za Mar- jánu Sládkovou šenkýřku, a vinil je ze 141 k. 48 gr., za touž Marjánu v rukoiemství že jsou po- vinni. Žádal na nich za dopomožení a Jan Karel Třebický, byvše přítelem těch rukojmí a po vy- stoupení, vně když sme byli, mluvil jim rukojmím před mnoha lidmi, kteříž tu byli, aby se oni o to nic nestarali, že za to nemají nic ztratiti. Tak při- povídal těm rukojmim, że on jim tu při chce vy- vésti. Matiáš Slivenský, komorník od desk zem- ských: Některého času I. 78. před Moudrostí boží Jan Karel Třebický, když sme bývali na přátel- ském posedění s ním Karlem i s jinými, jest p. Vá- clava Čečka nejednou do domu k němu chodíc před námi, kteříž sme tu bejvali, jeho žádal, za ním chodil, aby za Mariánu šenkýřku, přítelkyni jeho, v rukojemství k stání a dostání ku právu pro dluh Šubartovi, Václav toho učiniti nechtěl a Karel řekl: Nedělejž tedy pro žádnýho nic a pro tebe taky žádný. A on vždy nejednou, než mno- hokrát, za ním chodíc, připovídajíc mu zase jako dobrý, že na tom nic ztratiti nemá. Ale on toho vždy učiniti nechtěl a já sem také zbraňoval, že jistě musí něco za ní dáti. Což se pak tak stalo, že ho namluvil, že jest k purkmistru šel a ji vy- ručil. A když se již přísudek na p. Václava stal, že již za ni dáti musel, u vězení sedíc zde na rat- houze, tu sem jeho Karla Třebického před domem p. Jaroslava z Mutěnína potkal a jemu sem o tom oznámil, že jest je p. Václava v rukojemství uvedl, že se mu připovídali přede mnou i před jinejmi, že na tom ztratiti ani škodovati nic nemá, a teď již snad podle přísudku za touž Mariánu dáti musí. a on mi dal za odpověď s hněvem, že jest ještě z2 ní jebáka dal. Kateřina, Petra Svorníčka manželka: Když sem chodila k dceři svý Anně na rathouz, viděla sem tu jistou Marjánu Sládkovou, že jest tam seděla a častokrát plakala; naříkala, kterak veli- kou nouzi a hlad trpí. Prosila mne, abych se přimluvila k Karlovi, aby ii některak z vězení vy- jednal, a já setkavši se s ním na rynku, ne jednou, než několikrát prosila sem ho, aby ji některak z toho vězení vyjednal, aby tam hladem neumře- 

Strana XXX
30 la. On jest pověděl, že on o to hned nic nechce říkati, že několikrát, ne jednou, se za ni přimlouval k Václavovi Čečkovi, že na přímluvu nic ne- chtěl učiniti, aby s ní dělali, co chtí, poněvadž mají jistce. Když potom přišli Václav Ceček s Petrem Gerlem, pustili ji z vězení. A to také ještě vím, že jest Karel pravil: Nechť má na mně dosti, že jí dávám ještě někdy na pecen chleba a na maso. A já sem potom Čečka potkavši ho prosila, aby nad ní nějakou lítost prokázal, že praví ona, že sloužíce u lidí že mu chce takový dluh zaplatiti.. Václav Zych z Trávníku, písař radní práva kláštera Matky Boží konec mostu v Menším M. Pr.: Toho sem povědom, že I. LXXX při času Tří králuov Marjána Sládková přišla jest ku p. pře- vorovi kláštera M. B. konec mostu, oznamujíc, že Frydrych Šubart na rukojmě její Václava Čečka a podle něho i druhýho při úřadu p. perkmejstra, že táž věc na smlouvě pozůstává mezi týmiž stra- nami. Neb když předešle na touž Marjánu chtíce od ní Šubart svůj dluh jmíti, nastupoval, tu že sou obě dvě strany k přátelskému urovnání přistoupili a to že na smlouvě zuostávalo. Tu jest mi p. pře- vor poručil, abych já psaní takové učinil. I tak „se stalo, že když sem kopii udělal, přečetl sem ji pánu a potom psaní sem napsal a je sekretem panským zpečetil. Kteréhožto psaní datum jest ve ; čtvrtek po ochtábu sv. Tří králuov I. LXXX.; tu já nevím, komu jest ji ona dala, až potom po ně- který nedělí Čeček přinesl zase ke mně to psaní otevřené, chtíc ode mne to míti, abych já jemu přípis toho psaní pod sekretem p. převorovým vy- dal. I oznámil sem mu, že já toho učiniti nemohu, leč prve o to s p. převorem rozmluvím. A mezi tím řekl sem jemu, dodali-li sou toho psaní. I řekl, že sou nedodali. I řekl sem mu zase: To jste zle udělali, že jste toho psani p. perkmistru nedodali A on Václav řekl zase: Měl ie Jan Mrâtinskÿ za ňadry a nepodal ho. I v tom sme šli k p. převo- rovi a o tu věc s p. převorem sme mluvili. [ po- ručil mi p. převor, abych já mu přípis toho psaní dal a toho abych za sebou zanechal. Kdyby ho potřeba byla, abychom je mohli jmíti. Též sem toho povědom, když jest Frydrych Šubart v Mens. M. Pr. v vězení na rathouze seděl, tu jest p. pře- vorovi suplikací odeslal oznamujíc, že jakž jest žádán od p. převora, aby bez pohoršení práva a spravedlnosti, co se tkne toho dluhu 141 k. m. iemu od Marjány Sládkové povinného a od JMtí rad nad apelacími přisouzeného k přátelskýmu rovnání přikročil, že k tomu dni uloženému on Subart, aby se mohl s nimi smlouvati, dostačiti a se dáti nadijíti nebude moci a to pro příčinu tu, že jest na rathouze u vězení seděl, prosíce p. pře- vora, aby jiný den jim stranám jmenovati râëil. Tak se stalo —. Viz k tomu: 22. 1581, 13. listopadu. Rukop. č. 2120 F. 306. (Kšaft Vojtěcha Albína z Ourazu.) Ve jméno —. Vojtěch Albín z Ourazu, na ten čas bytem u Vá- clava Čečka, — jsa v těžké nemoci postavený — vuoli svou poslední a konečnou oznámil tuto: Předně oznámil, že poroučí vinici svou v Kartou- sích ležící 4 str. p. Václavovi Komedkovi z Ro- vin, ouředníku podkomořího král. Českého při deskách zemských -- více zahradu s lisem proti sv. Jakubu v zahradách ležící. Item oznámil, že XXXI. Zlatá ulice. — Č. p. 215. zahradu svou, kterouž má v Smečkách, poroučí Martě, kuchařce své —. Tolikéž i to oznámil, že jest koupil p. Bohuslav Šlejbor z Tisové, otčím jeho, od neb. Anny z Lunkvic, paní matky jeho Vojtěcha a manželky své, duom naproti postří- hačuom — beze všech svrškuov, kteréž v něm jsou, za kterýžto duom není nic dáno. Dosuzování toho i -všeho po svém neb. p. otci Václavovi Albi- novi poroučí uroz. p. Václavovi, Janovi a Vilímovi, bratřím Komedkuom z Rovin —. Stalo se v středu po sv. Vavřinci 1572. (Prohlášeno v pondělí po sv. Martině I. 1581.) 23. 1582, 26. dubna. Rukop. č. 1060 f. 165. (Svědomí mezi Joachymem z Těchenic a Izrahe- lem Goldšaderem, Tehele Židovky synem. Act. postridie Marci ev.) Ondřej Hradecký kloboučník: V dobrý paměti mi zuostává, když sem se trefil k předešlýmu rychtáři od Chmelů s p. Janem Li- bockým z Libé Hory, p. rychtář poslal pro toho Žida Izrahele Goldšadera. Tak on přišel do svět- nice, viděvše nás za stolem seděti, tak se velmi lekl, že všecken zbledl. Tak p. rychtář vstav šel S ním ven a my taky s p. Janem, německou řečí k němu mluvil o koflík ztracený, kterýž si ty od nějakýho mládence kupoval, čemuž jest ten jistý Žid neodepřel, i k tomu se přiznal, že jest ten mládenec rodičuov bohatých a toho doložil, že nevelmi dávno před některým dnem tolikýž taký koflíček přinesl a pásek stříbrný do Židů a tu taky prodal. Já nerozumějíce německy to zas mi hned na česko vyložili. Marta, p. Jiříka Sukničky manželka: Když se mně dožádala paní Alžběta Čečková, abych k ní přišla, ona mi oznámila, že ztratili můj koflíček, prosíc mne, abych šla k zlatníku a oznámila, jestli by kdo takový koflíček přinesl, aby dali znáti. já šla a zlatník mi kázal, abych šla taky do Židů, a oznámil, abych se ptala na školníka. Já když sem přišla do Židů a ono mnoho Židů stálo po- spolu na jejich rynku. Ptali se mne, co mu chci. Já sem odpověděla, když sem nesla s sebou druhej koflíček, pověděla sem, že sou ztratili u p. Jana Čečka včerejšího dne takový koflíček. On jest po- věděl, že měl ten koflíček v rukou. není hodiny, a já pověděla, že toho neměl, než toho druh k tomu nápodobný. Pravil, že mu jej nosili a on že ho nechtěl koupiti a že mu dával lot po XI gr. alb. Pravě, že jest kradený a že ho nechce koupiti, že jej zná, že jej Andres dělal, po znamení, který jest za kollejí. A že v něm bylo takové znamení jako na tom, který sem v rukou měla. A pravil, že vážil devět lotů a že ví, že ho zná, kdo jest a že ke mně přijde. A kdybys byla před hodinou přišla, že bych ho postihla. A ještě to mluvil, že před tím dnem přinesl mu pás a jinej koflíček, že od něho toho nechtěl koupiti, než že to jinej Žid koupil. A že ho zná, čí jest syn, než že ho ne- chce nyniëko jmenovati, a Ze on to víceji dělá a často k němu nosí. 24. 1586, 11. července. Rukop. č. 1054 f. 50. (Svědomí mezi Václavem Libockým z Libé Hory a Tomášem Šlemerem. Act. fer. 6. post Kyliani.) Matiáš Jirka, služebník pánův: Když vystoupili z rady po žalobě Václav Libocký a Tomáš Šlemer, mluvili sobě, Václav Tomášovi, že ho zmučí, a on jemu, že ho voběsí. K tomu že jest lotr a zloděj 

Strana XXXI
XXXI. Zlatá ulice. — Č. p. 215. Václav. A pravil několikráte Tomáš před radou, že sobě toho dovede, že Václav bude psancem, a což na něj požaloval, že se k tomu ke všemu při- zná. — Ondřej Štancer Prostějovský, služebník panský: Tomáš mnohokráte, dokud písařem byl při úřadu rychtářským, když zmínku o Václavov: Libockým činil, z strany záští a nevole, kterouž mezi sebou měli, říkával, že jeho Václava z sebe zsadí a před ním pokoj udělá. l to sem slýchával od Šlemera mluviti před radou, že [Václav] jest psanec, ano i vyznání Stěpána Bubeníčka mně ukazoval, ale já, když mi po tom nic nebylo, pře- četši je zase sem je navrátil. Castokrát pak to od Václava i Tomáše sem sleichal, že se spolu důtkli- vě mezi sebou haněli, ano i šelem jeden druhému nadávali. Jednoho pak času za úřadu p. Prunara v neděli přišedše on Václav do světnice, dokud rychtářem byl, k tomu stolu, na kterém sklenice stály, když sme se o Šlemerovi zmínili, že tu byl nyničko, že jest odešel, tehdy Václav s hněvem: Ten šelma a lotr, on zví dobře, jak já s ním zejdu. Což slyšíce to spolubratři moji ieho z toho ně- který z nich trestal, nepamatuji kdo, aby mu to v voči mluvil a ne před námi. Jinejch pak časuov, když se spolu vadili, dosti jeden druhého hanlivě dotýkal, ale já jsúc přítomný, když mně po tom nic nebylo, šel sem odtud. Marta, Martina Javolickýho manželka: Když sem jednoho času potkala Šlemera na rynku, řekla sem mu: Voč se pak vždycky soudíte? A on řekl: O to, že jest lotr, zloděj a psanec, že sobě toho dovede, že p. Václav Čeček za psance a zloděje zuostane. — Pavel Fisel z Paumberka: vyznal, Ze l. 86. v neděli po sv. Dorotě v domě p. Adama šmukýře [č. p. 3-1) v přítomnosti p. cís. rychtáře Še- bestiana Agrykoly a paní manželky jeho oc Ze by Šlemer o p. Václavovi Libockém mluviti měl, že jesti šelma, lotr a že sobě toho dovede, že z něho psance udělá, já pak na mále, na mnoze v týmž příbytku a toho dne sem od něho nic neslyšel. — To sem slyšel, když toho Bubeníčka na Malý Straně zmučili, že jesti v mým příbytku oznamo- val, že to vyznání Bubeníčka všecko se vztahuje na Václava Libockýho. A tolikéž sem slyšel od p. Jana Mydláře z Malý Strany, p. švagra jeho Václava, že jest mi mluvil, že jesti při trápení byl a ten jistej Bubeníček jemu Václavovi mluvil: Pane Václave, však ste vy ty penize pobrali a sâzeli ste je na lůžku. A on Libocký Ze jesti proti tomu : řek: To pravdy nemluvíš, sázel sem je sobě na rukou a proto nelibost mám od p. Jana, švagra svýho, že sem při tom trápení byl, ale já na to nic nedbám, by se třebas mýho vlastního bratra do- tejkalo, aby se ta pravda mohla vyhledat. Adam šmukýř: Léta tohoto 86.. dne nepama- tuji, přišel ke mně J. Mti Cé p. rychtář s paní man- želkou svou a s Albrechtem varhaníkem, měl sem tehdáž víno na čepě; bylo okolo tří neb čtyr hodin na noc. A on p. rychtář pravil, že dán (?) pospolu od p. Bartoloměje Kyliana, že mne nemoha po- minouti, mne že navštěvuje. A Šlemer byl tu taky. Abych měl co slyšeti, že by měl něco o p. V. Li- bockým mluviti, já sem nic neslyšel — než jed- noho času Šlemer přišel ke mně k krámu a řek mi: Víte-li co, nyníčko zmučili toho Bubeníčka a seznal na p. V. Libockýho rychtáře, že by měl 31 vzíti ten jistej Bubeníček ňáký peníze a dáti p. rychtáři. — Jednoho času nedávno, když sem šel s mou manželkou k Václavovi Šípeckýmu (má pří- bytek svůj naproti p. V. Libockýmu), dělal nám úáký klobouky, a když sme zase od Václava šli, tehda uhlídal sem p. V. Libockýho, že vykoukal z vokna, a já řekl manželce svý: Poďme k němu, aby nás z toho svědomí propustil, poněvadž ne- víme o ničemž nic nebo bylo v noci, ty's tu nebyla. | šli sme nahoru k němu a byl tu taky u něho p. Bejšovec ňáký, a žádali sme ho, aby nás z ta- kového svědomí propustil. A p. Bejšovec se taky přimlouval a ptal se, oč by to bylo. A p. Václav oznámil, o ňáký nářek poctivosti. l nechtěl nás propustiti. A p. Václav řek: Já se tomu velice divím, že někteří pp. radní s takovým lotrem vob- cují a chodí, že nepřijde než na řebřík. Jan Vančura švec [z domu na břehul: Václav Libocký rychtář přišel k mýmu pokoji s svou če- ládkou. Byl sem doma, než má manželka nebyla doma, šla pro truhlu, v který nebožku Annu Hen- dryšku položili. Řekl p. Václav rychtář, mám prej poručení od p. hejtmana, abych na takový šaty pohleděl, který pozuostaly po Anně Hendryšce LVlašce], muchejrový mantlík a šorcpele muchej- rem podšitej. Než v tom mantlíku nebožka byla umřela, měla morní bolest. A má žena když přišla s tou truhlou, nechtěla jemu odevřít, plakala. Když ona tak plakala, nechtěla jemu toho ukázat niče- hehož a on řek, že jemu páni větší věci věří nežli to jedny, abychme mu to vokázali. A má man- želka přinesla a vokázala mu to a on vydřel jí ty šaty a dal jí políček. A já řek p. rychtáři: Ne- bitež ji, když ste právo. A on šel s těmi šaty pryč. Duchek. Kmentovej: Byl sem na víně u p. Adama šmukýře s p. V. Libockým, rychtářem městským, dal sem za deset žeidlíků vína, zapla- til sem za něho i za sebe. V tom sa vopilej šel sem do příbytku svýho a p. rychtář vidouc mne opi- lýho šel za mnou s pacholetem neb služebníkem svejm. A já sem stál s ňákou osobou při přítom- nosti manželky mý a kuchařky a kuchtíka, kterej stál s lucernou. Tekdy p. rychtář hned mne uhodil žílou, pravěci, že bych měl zlý skutek způsobiti s tou jistou vosobou, bil, pral bez přestání vždy- cky a: Poď zrádce, lotře do vězení. A manželka má jesti řekla: Nebite p. rychtáři, však je vám nic neublížil A on jesti ní strčil, až na krám upadla. A potom přivedši mne do vězení, bil mne jest v vězení ještě více, že sem nechtěl od sebe váčku dáti, až ho Důra biřiíčka vokřikla: P. rychtáři, nemáte bíti, když jest v vězení. A tak hnedky ode mne váček vzal, stočivše pás okolo něho pod paži sobě strčil. Na ráno kázal mne v sobotu pu- stiti. A já sem k němu chodil, aby mně takový váček zase navrátil, v kterémž jest bylo přes 20 kop. m. a sekryt zlatej, tři kroužky zlatý. A on jest mi to za odpověd dal, abych se spokojil. A já nemohši toho pominouti, co se mi tu bezprávně od něho stalo, suplikoval sem naň do rady a páni ráčili mu v tom najíti, aby mi zase navrátil do slunce západu, čemuž on zadost až posavád ne- učinil, než sekryt zlatej p. Tomáš Grof mi z rady vynes. A trefilo mi se, když sem chodil po rynku, když někteří páni přátelé řekli, navrátil-li jest zase mi a on jesti p. rychtář mluvil: Co mu mám vra- 

Strana XXXII
32 XXXI. Zlatá ulice. — Č. p. 215. ceti lotru, zrádci a psanci? A p. Samuel, hospodář můj, jinak Tisíc: Pane rychtáři, nejní toho. Kdy- by to tak bylo, tehdy bych ho nechtěl ty hodiny u sebe v domě trpěti. A já v tom šel sem na rynk, setkám se s p. rychtářem, dal sem jemu pozdra- vení, řek sem: P. rychtáři, kterak sem já na vás sobě toho zasloužil, že jste vy to směli o mně mluviti u p. rychtáře JMtiCé, že bych měl lotr, Zrâdce a psanec beiti; ià tomu světle vodpírám. Vy byste toho statkem svejm neukázali, sem všudy tak dobrej městskej syn, jako ste vy. Vy byste toho hrdlem ani statkem sveim neukázali. Pově- děl: Máš svý měšťanství u šibenice a vezmeš zá- platu svou za branou. A já sem řekl; Nezasloužil sem toho, kdo jest zasloužil, může třebas zejtra tam bejti. A on vzavši žílu od pacholete tu před rathauzem, abych ihned do vězení šel. A já sem jemu jíti nechtěl. Tak on mne bil, pral tou žílou, což jesti dobrejm lidem povědomo, když sou tu stáli i z voken vyhlídali. A já volal sem se ku p. purkmistru, ku p. primasovi a ku p. rychtáři JMti Cé a on předce vždycky jednosteiné mne pral žílou. A já sem ho prosil: Nebi mne, nemám tak mnoho peněz, aby mne podruhé tak loupil jako prve, hůře než na silnici. A v tom sem šel ku p. rychtáři JMtiCý, co jest mi se tu přitrefilo, tu sem voznámil. Václav Vopavský, tovaryš lazebnický: Toho sem povědom, že I. 84., že máme hospodu u p. Vá- clava Libockýho, pak tam časem bejvati musíme. Šlemer tehdáž jest taky tam bejvával, víc nežli rok, jed a pil, dobrúů vuoli míval a k tomu i líhání měl. Ale nevím, platil-li je on co nebo nic — Jan Kryza, střelec mezi branami: Bejval Šlemer u p. Václava Libockého, pil a jed až do puoldruhýho líta, nic nedělal, líhání měl, hrál. Nevím, platil-li je či ne- platil. A za jeho dobrodiní nyníčko mu se tak voplacuje. Samuel Tisíc: Když byl rychtářem Václav Li- bocký, Anna Kočvarka skládala mi peníze na právě vedle smlouvy, kterou sem s ní měl. Jedno- ho času dala Václavovi Libockému puoldruhý kopy m., aby jich na právě zanechal a já abych je sobě z práva vyzdvihl, ke mně jest přišla. Tak já je druhej nebo třetí den přišel sem na rathouz, když seděl p. rychtář s p. písařem v ouřadě, chtějíc ta- kový peníze z práva vyzdvihnouti. Mluvil sem o to s p. písařem. Pan písař pověděl, že o tom nic neví. Tehdy p. rychtář se vozval, že jest je jemu dala, že jich neníčko nemá, že jest je propil. A já řekl: Náleží-li vám cizí peníze utrácet a pro- píjet, já to vznesu na pány. A on mně prosil, abych maličký strpení měl, že mu má dáti Meyzl Žid peníze, že mi je rád chce dáti. A tak to trvalo asi za dvě neděle, že sem ho vždycky pěkně na- pomínal, on mne vždycky tím Meyzlem odbejval. Jednoho času na rynku sem mu řekl, že nejníčko jdu ku p. purkmistru, abych na něj žaloval, a on řekl, abych maličko počekal. že mi takový peníze dá. A tak sem já čekal a on kdesi běžel tu pod loubí, kde věnce dělají, poslal mi po svým pachol- ku Noskovi tolar. A druhej den přišel sem ne rathouz, cpěty sem se na něi domlouval, proč mi puol kopy nedodal, tak on pověděl, že mi ji dobře dá. A když sem já nechtěl bez toho bejti, prosil Šlemera při ouřadu, aby mu půjčil toho puol tc laru a Slemer půjčil a tak sem já svýho dostal. Salomína, JMtiCé rychtáře p. Sebestiana Agri- koly z Horšova manželka: Slyšela sem od lidí, že Václav Libocký vystřelil z ručnice tam někde před Komedkovic a proto seděl u vězení. A co se kněžský dotejče, to sem slyšela, že od vrchnosti poručeno bylo, aby ty kněžský všecky její věci vydány byly, a ona potom ta kněžská suplikovala mýmu pánu asi dvakráte, že jest jí pobráno bylo z komory. Plakala a naříkala, jmenovala sumu, puoldruhýho-li sta či puoltřetího, a můj pán napo- minal ieho Václava Libockýho, jestli by co tak toho bylo, aby zase navráceno jí bylo. A mnohdy krade. Šly od lidí bohatejch i chudejch žaloby na rychtáře i na písaře. Já sem toho tak mnoho nepo- zorovala, do čeho mi nic nebylo. Jakž na mne z strany toho Duška [Vančury] žádá, když jesti ten Dušek šel s ňákou laryní skrze mastný krá- my a on že jesti mu váček vzal s penězi a prsteny ňáký, a když ten Duchek přišel k mýmu pánu na žaloby a žaloval na rychtáře, že mu peníze pobral, a on rychtář klad ty příčiny, proč jesti to udělal, že jesti šel s ňákou láryní, s kterou jesti mu bylo zapovědíno, i taky pro kterou mu bylo zapově- díno. Jednoho času ňáká žena přišla s svejm mů- Zem žalovati na rychtáře, že jest jí vzal peníze za ňadry, a on, že jest to učinil za hodnou příčinou, že Příčskýho syn svýmu otci vzal ňáký sukno a dal jej prodati tomu hrnčíři a že s ním utíkal až do příbytku svýho. A někdy když se spolu hně- vali, jeden na druhýho lál, ňáká slova hanlivá, v paměti nemám, podávali sobě, von vo něm a druhej taky vo něm. Cís. rychtář p. Šebestian Agrikola: L. 84. v ou- terej po sv. Matousi ap. kdyZ jest se šarvatka sběhla mezi p. Robmhápem a Vlachy z strany zra- nění služebníka p. Vilíma Robmhápa, tu jest p. Vilím Robmháp k p. mistru Pavlovi Kristianovi, tehdáž ouřad purkmistrskej držícího, abychom k němu spěšně šli, že jest toho pilná potřeba, poslal. Oznámil mi, že jest p. hraběte vlaskýho služebník jeho služebníka sekal; žádal jest na nás, abychom téhož služebníka pro takovou vejtržnost vězením opatřili. Šel sem nahoru ku p. hraběti a žádost p. Robimhápa sem mu v známost uvedl. Oznámil jest mi p. hrabě, že neví, kam jest se ten služebník poděl, jakž přijde, že jej chce sám do vězení do- staviti. A v tom p. hrabě když jest takovej křik uslyšal od lidí, vzal jest k sobě rapír a zešel dolů a tu jsou se počali o téhož služebníka důtklivejmi slovy potejkati. V tom několiko Vlachuov s rapíry | a v kabátích tlučíc na duom s dobytejmi rapíry do domu jsou přiběhli. Já pak malý dvířce sem za- stoupil, aby Vlaši do téhož domu viíti nemohli. Lid pak obecný na mne vzkřikl, abych odskočil, že budu proboden od jednoho Vlacha. Tehdy lid obecný počal kamením házeti na ty Vlachy. Já pak, pokud sem nejvejšeji mohl, spolu s Václavem Libockým, rychtářem městským, sme lid napomí- nali, aby toho házení a bití nechali, až se před duom paní Anny Komedkový šarvátka dostala. A tu bylo od lidí takového házení do voken na pány legáty, až Václav Libocký z ručnice vystřelil k nebi a ne do voken proto, aby lidé házeti pře- stali. A proto jesti on Václav v vězení seděl od pondělka až do středy. Kdež jest byla Lidmila, 

Strana XXXIII
XXXI. Zlatá ulice. — Č. p. 215. aneb kuchařka kněžská, pro svodnictví do vězení dána a potom cejchem a metlami proto byla tre- stána, bylo p. Václavovi Libockýmu ode mne i taky od pánův v radě poručeno, poněvadž jest na těle ztrestána, aby sobě ven z města svý věci dala vynísti a od p. rychtáře aby jí nebylo zbrá- něno, než vydáno. A táž Lidmila utekla jest sc skrze suplikací žalobnou k p. hejtmanovi a p. hejt- man jest mi ráčil touž suplikací odeslati a já rychtáři poručil, aby jí to všecko navrátil. Pak já nevím, učinil-li jest to či nic. A mnohdy krade sobě lidé stěžovali na rychtáře, že sem ho koli- kráte napomínal i jeho Tomáše. Kdež jest ňákej Dušek [Vančura] od Václava rychtáře do vězení byl dán, vznášel skrze vstou- pení na pány, že by měl jeho p. rychtář do vězení vzíti a v vězení od něho že jest vzal do mnoha kop gr. a dva nebo'tři prsteny, bylo mu poručeno, aby mu to zase navrátil. Navrátil-li jest či nic, to nevím. Kdež jest ňákej hrnčíř, podanej p. Jana Vchynskýho, se do vězení dostal z strany kupo- vání suken od syna Příčského a manželka téhož hrnčíře kolikráte přede mne i před pány do rády vznášela a do Václava stěžovala. že iest jí ňáký peníze za ňadry pobral, a já sem je o takový pe- níze smluvil, že jest.jí dal sedm kop. Jiří Kuchta, služebník p. rychtáře městského: Když jesti šel p. Václav Libockej, rychtář přede- šlej, s p. Menšíkem do domu Kněžský, kterejžto duom leží při záduší sv. Kříže, aby inventovali statek, co jest zuostalo po ňákým knězi, tak jest se stalo, že jsou jej popisovali. Přehledávali tam; i tehdy Bubeníček vlezši pod postel našel tam pe- níze. A já tehdáž stál na pavlači s p. Menšíkem a dívali sme se jednomu člověku slepýmu, že jesti sekal dříví, nejednou než několikráte tal a nemoli vtíti, který [dřevo] sobě položil. Pravil p. Menšík: Tomu je potřeba nebohýmu člověku almužna. Ne- vidomý člověk a pracuje. Pak mně p. Václav Li- becky zavolal několikráte až potom i a já vohlídši se kynul na mne pan Václav hlavou. Přiběhši já k němu, p. Václavovi, oznámil mi o ty“ věci, že by měl Štěpán Bubeníček peníze nalízti pod postelí. A já oznámil, co jest mi potom, mlč blázne, aby neslyšel jeho písař p. Menšíka, kázal mi je vzíti. Když sem je vzal, chtěl sem mu je dáti a p. Václav Libocký nechtěl jich k sobě vziti, abych jich nechal u sebe, až vyjdeme z domu ven. A vyšedši z domu mezi haldy svatokřížskými dal sem mu je mluvíce ty slova: Co jest mi po nich, tu je máte. Tehdy Štěpán Bubeníček vyrvavši z váčku svýho tolary, nevím kolik jich bylo, řekl: Však sem já, pane, prve z nich něco vzal, nežli sem vám vo nich pověděl. A dával mu je do ru- kou a ňákej groš rohateji též dával mu a nevím kolik tolarů. Tehdy jsme my šli domů upřímo k p. Václavovi rychtáři. Šel nejdřív do světnice a potom do komory a dobyvši peníze, ty který sem mu dal, v ty komoře nad postelí stojíc čet je na rukou. A já z ty komory jdu ven a p. Václav mne zase zavolá mluvíce ke mně ty slova: Hádej, co jest těch peněz bylo. A iá odpovédivsi: Ját nevím. Odpověděl zase p. Václav: Čtyřidceti to- laruov a jeden a druhei rohatei. A tak jsme sli z komory, dal mně šest tolaruov širokejch a Bu- beníčkovi jeden, předešlýmu pacholeti, a oznámil zahvizd | 33 mu ty slova, že mu chce nový šaty zjednati. — Týž také sem toho povědom, když sme s Tomá- šem Šlemerem, předešlejším písařem při ouřadu rychtářském, šli sme k Rezkovuom, vzali sme tam jednu kuběnu s jedním knížetcím služebníkem na luoži, vzali jsme ji do vězení. Nevím, kterak jest na cestě byl puštěn ten služebník. Já sem šel s ní napřed. Našli sme v ty posteli ty kuběny váček i hledal v něm Tomáš, našel v něm zlatý tři nebo čtyry a dva knoflíky stříbrný a tak lecjakýs jiný titěry. Tak jest zpečetil Šlemer komoru. Zvěděvši o tom p. rychtář šel tam sám a vodtrhal pečeti a kázal ty šaty brát ložní i chodicí a kázal je k sobě domů nositi. TyZ také toho sem povédom, kdyZ sme 3li na břeh do domu p. Kristiána s p. rychtářem a s Je- linkem, našli sme tam, že jest tam jedna kuběna umřela, Lída. Hrobnice oznámila, že jest šatstvo po ní vostalo nemálo. I voptal se p. rychtář v tom domě, kdo jest zde v tom domě hospodářem a kde jest umřela ta kuběna. A oni oznámili: Tuhle p. rychtáři, vo tom pokoji. I kázal sobě zavolati toho Vančuru a jeho manželku a ona vyšedši k němu: Pane rychtáři, co chcete? Oznámil: Jsem vyslán od p. hejtmana a pánuov, kdo jest zde umřel, a ty šaty, kterejchž jest po sobě zanechala ta jistá umrlice, aby je hnedky ukázala. A ona řekla: Pane rychtáři, neukáži, však sem já něko- liko kop naložila na pohřeb, však byšte mi je vzali. A on p. rychtář odpověděvši zase tak, že mi páni víceji věří nežli ty, kdybych sobě nevážil, přetáh bych tě žílou. Kázal sobě předce dáti a ona mu- sela je předce ukázati a on vzavši mantlík a šorc, dal jí dva nebo tři pohlavky a ona dala se v pláč i její manžel, řekla: Bijete mne a loupíte mne a já svý věci zastavila proto. Čert vám to vydře jinou stranou. — Týž taky kterak mne potahuje k svě- domí p. Tomáš Šlemer, to já nevím, proč Duška vzal do vězení s ňákou Annou, předešlejší kubě- nou jeho, nebyl sem při tom, s ponocnejmi je vzal. Přiševši já k rathouzu a oni mi oznámili, že jest Dušek v vězení, a já běžel k němu do vězení, řek sem mu: Dušku, co tu děláš. I p. rychtář mne vzal s Annou a mlátil mne jako psa ňákýho s po- nocnejmi a přivedši mne do šatlavy tu mne taky týž pral a váček ode mne bral, prsteny a peníze. Nemohu věděti na jakej jest zpuosob týž Dušek s tou Annou prázen a z vězení vyšel. Neminula tomu malá chvíle, tak Dušek přijde na rynk k p. rychtáři Václavovi mluvíce mu ty slova: P. rych- táři, brzo-li mi zase navrátíte, neb jste mne vob- loupili hůře nežli ma silnici.. Tehdy p. rychtář řekl mu: Šelmo, dej mi pokoj a nedáš-li mi, káži tě do šatlavy vlíci. A on pověděl: O medle nekaž, nejsem tvůj chlap. A vzavši žílu strkal s Duškem a pral a zkřikši na nás: Vemte ho, šelmy, a vstrčte ho do šatlavy po hlavě. A Dušek odpověděl: Neberte, volám se k p. rychtáři císařskýmu anebo k p. primasovi. A viděvši, že my se k ničemuž ne- máme, nesměli sme pro lidi, abychme ňákou bouř- ku neudělali, neb jest jich tu mnoho bylo, vzal žílu, znova uhodil Noska za krk touto žílou a po- tom mne přes řbet mluvíc ta slova: Šelmy, co mne nechcete poslechnouti. Šel potom k p. rychtáři císařskýmu i nevím, co jest fam žaloval. A to taky povědom sem, že jsou lidi přišli ku právu 4 

Strana XXXIV
34 XXXI. Zlatá ulice. — Č. p. 215. a domlouvali se na p. Václava Libockého, též také na Tomáše Slemera, Ze jsou skládali lidi peníze na právě, kam se pak dívají, že neleží při právě. Já nevím, kam sou je oni spolu dívali, buď tak když jsou kdy vzali buď od kurev neb od kterýho lotra nebo štveráka, anebo kde jinde kolivěk co jim přicházelo, tehdy se o to vadili mluvíce sobě ty slova: An ty bereš a ty taky bereš. 25. 1586, 22. prosince. Rukop. č. 1054 f. 146. (Svědomí mezi Jakubem šenkýřem a Kryštofem Polákem. Act. postridie Tomae.) Jiřík Wintrštejn, cihlář z Klatov: Když sem byl u p. Václava Liboc- kého jako hospodou, seděli o stuol ševci a nožíř- ští tovaryši, pili a veselí byli. V tom přijde ňákej Polák s Markem Cukratou, postavivše se za stuol, a tak paní Anna, manželka p. Václava dala mi tolar na víno, abych jim přines vína z rychty. Z toho tolaru přines sem zase puol tolaru a českej groš a tu sme s paní Annou, samou hospodyní, to víno pili. Přitrefil se k tomu p. Adam Kapoun, p. Chrasta (?) a p. Karel s p. Šturmem, i seděl za třetím stolem. I tak se pobízejí ve hru s Polákem i tak ten Polák se pozdvihl a nedal sobě pokoje. ani jinému a že bude ty Čechy práti, že budou jako voslové etc. spráchati a tak, až každej se za rapir chytil i dobejvali. A až paní Anna sama přiskočila a prosila jich obou, aby pokoj zachovali. I vidouce takovou věc, vskočí mezi ně, prosíc jich, aby na řád a právo pamatovali. Tu Polák vzavši konev mrští ho s vínem za krk a Jakub šenkýř nad tím lítost majíc pověděl: Což prej tak uhodil Poláka pěstí, Cukrát zádu přiskočil, chytil se šenkýře, šenkýř strčil od sebe Cukrátem, že upadl pod stůl, až se sám vokrvavil vo trnože. Tu šenkýř rapír vytočil a vzal. Pan Adam Kapoun prosíc, aby jemu ten rapír dal, p. Adamovi: Šenkýři, já tobě za to slíbím, že se tobě nemá nic zlého státi. Tak ta věc spokojena byla za dobrou chvíli. Tu Cukrát běhaje po světnici semo tam a šenkýři zrádce, cos mi to učinil, že bych za to sto dukátů dal, abych toho jedny byl neměl, abych tu vohyzdu byl neměl. Tu Polák vyprosil na p. Adamovi ten rapír a v tom beze vší příčiny, jak rapír dosáh, dobyvše rapír, seděvší ten jistej šenkýř při pokoji za druhejm stolem a ten Polák nenadále a zrádně do šenkýře rapír vstrčil, až z něho střeva lezly. Polák ucházejíce z domu ven a tito spatříce šen- kýře, že by jako umrlej byl v komoře svý ležíc, za ním ti páni běželi.Nevím, co isou dole s ním puosobili a já zatím šel sem pro bradýře, aby toho vázali. 26. 1587, 20. března. Rukop. č. 2230 f. 176. Vá- clav Libocký z Libé Hory dlužen 200 k. gr. p. Albrechtovi Pětipeskému z Chyš a Egrberka. Act. fer. VI. post Iudica. 27. 1588, 26. srpna. Rukop. €. 2112 f. 296. Zmoc- nén uroz. p. Albrecht Pétipesky z Chyś a z Egr- berka domu Václava Libockého z Libé Hory pro 200 k. gr. & povinnych. Act. fer. VI. post Bartho- lomaei. 28. 1592, 12. října. Rukop. ¢. 2112 f. 385. Vá- clav Odhái a Marta k. d. v osadé sv. Jiljí mezi domy pp. Benedüv a nékdy Mikuláse Suchého pe- kafe obostranné leZící od uroz. p. Albrechta Péti- peského z Chy$ a Egrberku na By&icích za 220 k. gr. č. 29. 1619, 14. října. Rukop. č. 2234 f. 44. Stala se smlouva mezi Salomenou, manželkou Václava Noska Lubenskýho z Felsberku, měštěnína St. M. Pr., a Zuzannou, manželkou Jana Hladkýho, jakož- to mezi sestrami vlastními, dcerami pozůstalými po Václavovi Odháijovi, o rozdělení dědictví na domu u Kordíků mezi domy Doroty Hladký a Jana Bílka. Dům ujali Jan Hladký s Zuzannou v 2000 k. gr. m., z čehož vyplatí 1000 k. Saloméně. * 1670, 29. srpna. Rukop. č. 2116 f. 332. Lid- mila Morávková, pozůstalá dcera po Janovi Hlad- kým a vdova po Janovi Morávkovi, prodala Janovi Valerianovi Neumanovi z Pucholce a Kateřině m. j. dům nyní vůbec u Mazánků řečený za Betlemem mezi domy u Doubravů a u Slámů obostranně le- žící za 1000 zl. rýn. Čís. pop. 214. (Dům Slámovský.) 1. 1446, 21. června. Rukop. č. 90 f. 134. Petrus Tichava cerdo et lana e. d. sitam penes domum Iohannis Mnísek et penes domum domini de Rosis plateolla mediante crga Margaretham, relictam: Stumpharzonis, pro Ill. s. gr. cum XXV gr. Act. fer. III. post Viti. 2. 1461, 25. dubna. Rukop. ć. 2105 f. 158. Io- hannes pistor et Kacka e. d. erga Petrum cerdo- nem pro XV s. gr. Act. sabbato ante Phil. et Iac. 3. 1467. 22. zátí. Rukop. c. 2105 f. 253. lohan- nes pistor Horsky et Katherina e. partem arce cuui hostio inter domum eiusdem lohannis et Stephani braseatoris apud predictum Stephanum pro IX s. gr. Act. fer. III. ante Salus popu. 4. 1489, 2. prosince. Rukop. ¢. 2106 f. 267. Wenceslaus pistor dictus Příbramský et Barbara e. d. erga Iohannem pistorem dictum Horský pro XXXV% s. gr. pr. Act. fer. IIII. post Andree. 5. 1524, 2. listopadu. Rukop. c. 2110 f. 64. Vá- clav Kolovratek a Katefina k. d. za Betlemem le- Zící mezi domy Kordovym a p. Spetle od Barbory Pfibramskć za XL k. gr. pr. Act. fer. IIII. post OO.SS. . 6. 1529, — Tamtéž f. 305. Václava Příbram- ského. (Vdova Kateřina pojala za muže asi r. 1539 Václava Palici pekaře, neboť toho roku týž splácí dům, který r. 1532 koupili Václav Příbramský a Kateřina. Viz rukop. č. 2111 f. 12) 7. 1556, 3. zâïi. Rukop. ¢. 2117 f. 369. Jan Macek a Kateřina k. d. mezi domy p. Špetle a Kor- dovým obostranně od Kateřiny Palicové za LXXV k. č. Však táž Kateřina nádobí pekařského má tu zanechati. Act. fer. V. post Aegidium. 8. 1562, 4. května. Rukop. č. 2118 f. 23. Mikuláš Suchánek [pekař] a Lidmila k. d. od Jana Macka za 102% k. č. Act. fer. II. Supplicationum. 9. 1591, 19. listopadu. Rukop. č. 2112 f. 368. Jakub Hladký pekař a Dorota k. d. v osadě sv. Jilii mezi domy Václava Libockého. u Kordů ře- čeného, a Špetlovic ob uličku ležící od Lidmily, pozuostalý po Mikulášovi Suchém pekaři vdovy, za 250 k. gr. č. Act. die Elisabeth. * 1636, 21. července. Rukop. č. 2114 f. 514. Václav Rob pekař a Alžběta k. d. mezi domy Tka- ničkářovic a Mazánkovic od Zuzanny, po Janoví | Hladkým vdovy, za 800 k. m., jakž jest týž dům 

Strana XXXV
XXXI. Zlatá ulice. — Č. p. 214. 35 ona Zuzanna po manželu svém, synu někdy Do- roty Hladký a potom Slámový, sama jmöla. * 1652, 23. února. Rukop. č. 2115 f. 236. Jan Morávek a Lidmila k. d. od Václava Roby, syna Václava Roby za 600 k. m. * 1657, 6. srpna. Tamtéž f. 331. Martin Sustr a Mandalena k. d. od Jana Morávka a Lidmily m. j. za 475 k. gr. m. * 1666, 3. března. Rukop. č. 2116 f. 129. Tomáš Mikuláš Nigroni z Rozenpachu a na Rušovicích k. d. Slámovský řečený od Martina Šustera za 500 zl. rýn. Čís. pop. 213, 219, 948. (Dům Rožmberský, Špetlovský.) 1. 1478, — . Rukop. č. 2106 f. 23. Domini Chlumecký. (Tomek míní tím Lobkovice, nám spíše se zdá podle pozdějších zpráv, že míní se Jan Špetle z Janovic, dědic po Jencovi z Janovic, který byl synem Dětřicha z Janovic a na Chlumci. Ten zemřel asi r. 1469 bezdětek, takže dědil po něm Jenec.) 2. 1488, — Tamtéz f. 25. Domus olim dd. de Rosis. 3. 1498, — . Rukop. é. 2107 f. 153. Domus d. Spetle de Janovic 4. 1502, 8. pros. DZV 6 D 13. Jan z Janovic, najv. purkrabí Pražský přiznal se, poněvadž rod jeho všecken sšel, kteříž jsou se psali z Janovic, mužského pohlaví, takže již žádného není, nežli on sám a syn jeho, kterýž rozumu neužívá, že jest přijal a přijímá Jana Špetle z Prudic a na Žlebích a jeho syny, kteréž má neb míti bude, i jejich dědice a budoucí, za pravé strýce své er- bovní, tak aby oni hned za zdravého života jeho i po jeho smrti mohli svobodně erbu jeho spraved- livého užívati a jej nositi, totižto orla půl bílého a půl červeného v modrém poli s roztaženými křídly, majícího štrych zlatý od jednoho křídla k druhému, a také aby se mohli a měli po věčné časy psáti z Janovic, tak jakož jsou se on Jan i jeho předci od starodávna psali, bez překážky jeho Jana i všelijakých iiných lidí. Stalo se 1. 1502, ve čtvrtek v den početí M. B. (8. pros.) — L. 1503 v úterý po sv. Stanislavu Elška z Janovic přiznala se, že k tomuto zápisu, kterýž jest učinil Jan z Ja- novic, někdy nejv. purkrabí Pražský, strýc její, dala jést a mocí tohoto listu dává své svolení a takć Że jej, Jana Špetli, jeho syny a jich dědice od nich řádně pošlé vedle tohoto zápisu za strýce erbovní přijala jest a přijímá a k němu, Janovi Špetlovi, synům jeho a jeho dědicům řádně pošlým chce se míti a k nim zachovati se, jako k strýcům svým podle přijetí Jana z Janovic. někdy nejv. purkrabí Pražského, a svého přijetí, beze všeho přerušení, jakož pak na to odpor jest propustila 5. 1503, 9. listop. (Desky zem. větší čís. 6 D 14.) Vladislav. král oc z plnosti moci své královské znaje hodnost a zachovalost Jana Špetli, ráčil jest k tomuto dáti své královské mocné a dokonalé po- volení: Tu kdež jest někdy Jan Jenec z Janovic, ty časy nejv. purkrabie Pražský, přijal svrchudot- čeného Jana Špetli s jeho dědici i potomky za svého a erbu svého pravého strýce, kteréhožto přijetí a za strýce dobrovolného vzetí král Římský J. M. podlé starodávní zvyklosti, kteráž se v tom při stavu panském v království Českém zachovává, ráčil jest potvrditi a za řádně přišlů věc majestá- tem svým královským vyzdvihniti, jakoż to Sife i dsky zemské i ten majestát krále Římského v so- bě drží a zavírá. K kterémužto přijetí jmenovaného Jana z Janovic, i také k tomu potvrzení krále Rímského svrchudotčeného král Vladislav svrchu- dotčený dav své povolení jej Jana Špetli s jeho dědici a potomky zachovati. míti a drZeti rácí a pány řádně z Janovic svrchudotčeným způsobem přišlé, tak aby on Jan Špetle s dědici a potomky svými toho erbu, titule a panství z Janovic užíval a užívati mohl. volně a svobodně beze vší pře- kážky J. Mti Ké i J. Mtí budúcích králuov, že jest J. Mti K. k tomu ke všemu celá, dokonalá vůle a přivolení, pokudž tu najdále J. Mti Ké osobě a duostojenství podlé práva a zvyklosti království eského povolení dáti přísluší, že to J. M. Kr. všecko tímto povolením doplňuje mocně. Stalo se I. 1503, ve čtvrtek před sv. Martinem. 6. 1533, 13. prosince. Rukop. č. 2157 f. 13. Kdež jest Pavel, koží barvíř, obstavil šaty prodané od manželky své při panie Anně z Rožmberskýho domu, aby mu vydány byly, proti tomu paní Anna mluviti dala, že jest koupila šaty svobodné. — Tu pp. úředníci [mostští] vypověděli: Poněvadž ona Anna z domu páně z Rožmberka svědomím to provedla, že jest koupila svobodné šaty a sou- kupa oznamujic, i chce-li k ni o to Pavel hledéti, to muož dobře učiniti. Act. die Lucie. 7. 1546, — Rukop. C 1 filosofickć fakulty f. 14/. Kšaft kněze Jana z Křečhory: Ondřej impressor, který jest u sv. Anny v domě Špetlově, má těch knížek [Medium salutaris doctrinae] XX, pak prodal-li jest které, ať peníze za ně dá poruč- níkuom. 8. 1569, 23. července. Desky zemské větší č. 16 f. M 4. Kżaft Jetficha Śpetle z Janovic na Břeža- nech [byl syn Burjaniv t 1534] psaný ve čtvrtek po sv. Lukáši evang. — ltem tomu chci, aby pani Anna [z Waldštejna], manželka má milá, při sy- nech mejch po mé smrti na Břežanech do vuole své bez odporu synuov mejch byla. — A také jí duom muoj, kterýž v Praze mám proti klášteru sv. Anny — po smrti mé dávám —. A kdyby pak P. B. jí smrti uchovati neráčil a z tohoto světa pojíti, aneb že by stav svůj vdáním proměnila, tehd aby tejž duom na syny m$ [Burjana, Karla, Jana a dědice jich připadl. Zapsáno v sobotu po sv. Máří Magd. 1569. 9. 1581, 2. ledna. Tamtéž č. 21 f. G 24. Kšait Anny z Waldštejna sepsaný v sobotu po sv. Fab. a Šeb. a vložený do desk v pondělí po Narození Páně 1583. (Dům odkázala Vilémovi a Vokovi z Waldštejna.) 10. 1583, — Rukop. č. 1053 f. 157. Salo- mena, manželka Tomáše, hospodáře z domu p. Špetle v St. M. Pr. [Dlužno poznamenati, že sou- časně měli Špetlové ještě druhý dům u sv. Jakuba.] 11. 1596, 12. listopadu. Archiv. min. vnitra D 33-12 23. V. M. uroz. p. presidente a V. Mti uroz. páni páni J. Mti Cé komory král. Čes. pp. rady, pani milostiví! Jaké milostivé poručení mně či- niti ráčíte, kterakže bych já s pp. bratřími Bor- němi ze Lhoty a paní sestrou jich na tom, že teď 

Strana XXXVI
36 XXXI. Zlatá ulice. — Č. v. 213, 219, 948. některého dne v domě, řečeném Špetlovském, in- ventovati budu, zůstati měla a toho že jisté pří- činy sou, pro kteréž jménem J. Mti Cé — poroučejíc, abych až do dalšího poručení V. Mti i také až by ona paní v tom spravedlnost svou, kterou se k tomu domu míti praví, volně vyhledati mohla, s uvozo- váním a inventováním v témž domě nepospíchala, mezi tím pak hodnovérny a vidimovany veipis toho hamífestu, podle kteréhoZ se k tomu domu právo míti pravím, na komoru odeslala a v tom J. Mti Cé jistou vůli naplnila, jakž též milostivé poručení V. Mti, jehož datum na hradě Pražském v pátek po sv. Linhartu léta tohoto sc 96 to v sobě šíř obsahuje a zavírá, tomu všemu z přečtení po- korně sem vyrozuměla. Kterémužto tak milostivému V. Mtí poručení nejradéji a nejposlusnéji dosti bych učiniti chtěla, ale poněvadž proti zřejmé téhož chudého konventu spravedlnosti a na nemalou škodu i take patrnému před V. Mtí (když list pořádný takové sprave- dlnosti spatří a uhlídají, že sami sebe i také paní vdovu, sestru svou, v předsevzetí svém proti mně a konventu mému se spokojití a tomu místo dáti chtějí) vlastnímu přiznání a uvolení svému a mezi námi stranami v domě a přítomnosti uroz. p. Ji- řího Funka z Olivetu, jakožto v zřízené komoře král. Českého sekretáře, že ona paní vdova na den sv. Martina nyní jminulého vedle psaní jí ode mně o to ucinényho do téhoZ domu se naiíti dáti a svr- Sky a nábytky z téhož domu, kteréž by jí aneb sirotkům jejím náležely, odtud preč odvésti dáti chce (a ne aby se nějaké inventování a uvozování, an se již před tím mnoho dní pořádně vykonalo a já v týž dům uvedena isem) dáti a říditi jmělo, konečnému zůstání dotčení pp. bratří Borňové s pa- ní sestrou svou něčeho jiného vyhledávati smějí, čímž já jim povinna nejsem, toho nikterakž (v čem mne omluvena milostivé pii sobě míti ráčíte, po- korně prosíc) vykonati a jim bratřím a sestře za těmi a jinými příčinami nic toho užiti dáti nemohu. Protož V. Mtí, jakožto pravé a spravedlivé křesťanské vrchnosti své. že mne a týž chudý konvent při též spravedlnosti a v té příčině ne- jednou J. Mti Cé učiněném milostivém vyměření a poručení, též pořadu a právu pokojně zůstaviti a častopsaným pp. bratřím Borňům a sestře jich, aby již takovému jednomu nadepsanému uvolení a společnému zůstání svému obvykli a toho při tom zanechali. A táž pí vdova — svršky a nábytky ty, kteréž v předřečeném domě posavad upečetěné zůstávají (an by jí neb sirotkům jejím náležely). k sobě přijala a v tom ve všem proti mně a kon- ventu mému se spokojila, a já pak tychZ pokojüv k užitku a dobrému téhož konventu požívati mohla, milostivě poručiti ráčíte, ve vší pokoře poníženě prosím. A pokudž by častopsaní páni bratří Bo ňové a pí sestra jich na této neslušné odpovědi přestati nechtěli a k častopsanému domu nějaký právo a spravedlnost lepší nežli já a týž konvent můj míti domnívali, když v tom ke mně a konventu mému (jakž tato země za právo má) pořad práva zachovají, z toho já a týž konvent jim pp. bratřím Borňům a sestře jich i jednomu každému, kdož by ten byl, z toho ze všeho práva bejti chci. Při čemž že mně milostivě (znaje věc slušnou a spra- vedlivou býti) zůstaviti a nad tím chudým kon- ventem ruku svou ochrannou držeti ráčíte, pokorně prositi nepřestávám. V. Mtem sebe a týž konvent v milostivou ochranu se poroučejíc V. Mti ve vší pokoře a ponížcnosti poslušná Anastazya ze Sul- vova, převora kláštera sv. Vavřince, jinak sv. Anny, v St. M. Pr. Act. 12. dne Novembris a. 1596. 12. 1620, — Rukop. č. 1071 i. 101. (Svědomí ku potřebě Václava Lštinskýho muzikanta a Žo- fie m. j. proti Václavovi Hořickýmu varhaníku.) Pavel Trman svědčil: Toho sem povědom, nejprve když sou se spolu sešli, tehdy zlámal rapír Lštin- ský Hořickýmu. Potom volal ten H., který měl zlamany rapír, aby počkal, což i učinil Václav Lštinský a počkal, ale ihned jemu ránu dal, jak se obrátil on Hořický. Ale to nevím, zdaliž tou zlámanou zbraní čili jinou. Potomně ihned jeden druhému do zbraně se chytil a do jednoho koutu se vtlačili. Tu hned p. Martin Štoček mezi ně vsko- čil chtějíce je rozvésti; chytil se nejprv Lštinského nemohouce oboum odolati. Tu Hořický po Lštin- ským sekal až i volal, pro B. aby byl puštěn. Potomně když již dokonce rozvedení byli, Lštin- ský nemaje ani zbraně v rukou svých, ale manžel- ka jeho tu zbraň měla [v] svých rukou, hodila jest popadši kámen na Hořickýho, však beze škody. Ale on vzav kámen ji v prsy udeřil. Ona majíce pak zbraň v rukou konec vostří jeho počala práti.. Což ho i udeřila. On pak sekal po ní a tu ji zranil. Ona ten rapír na něho vhodila. Martin Šteček: Toho sem povědom, že leta pominulého 1620 na den sv. Michala Václav Lštin- ský a Václav varhaník před domem Špetlovským a červenou botou*) se spolu vadili, jeden druhému šelem nadával, tak až na sebe kordu dobyli a sekali. Václavovi pak varhaníkovi rapír se přerazil a já vidévsi z domu sem vyběhl., nebo sem viděl, že dobře nebude. Bral sem mezi nimi fryd. Tak se oni spolu srazili a já sem jim voba dva kordy držel, až mi je pustili. Varhaník pak měl druhej kord tesák; když již Lštínský kord mně dal, jeho tím druhým kordem sekal. Když pod frydem bylo, imanželka Lštínského přišla k tomu a tu se opět s varhaníkem vadili, ona šelem, on jí kurev, tak až na sebe i kamením házeli. Varhaník kord dobyl a ona manžela svého kord v rukou měla a za vostří držela. Tu jí on varhaník také zranil/a ona potom i na něj tím kordem manžela svého hodila. Kdyby ona za jilce ten kord držela, byla by toho varhaníka spíše posekala, nežli její muž. Čís. pop. 948. (U Hazuků, u P. Marie.) (Snad odděleno od domu Rožmberského po r. 1420.) 1. 1456, 22. září. Rukop. č. 2105 f. 58: Iohan- nes de Turnov pistor et Anička emerunt domum sitam penes murum cimiterii s. Anne ex una et curiam dominorum de Rosis parte ex altera erga Elskam, olim Petri Vlékonis, nunc vero Pauli de Chrudim conthoralem, pro IX. s. et XV gr. Act. fer III. post Mathei ap. 2. 1462, 1. ünora. 2141 f. 377. KdyZ po smrti neb. Jana Šinohy pekaře paní Anna m. j. stav svuoj vdovský změnila, vdavSi sě za Mikuláše *) Tak se jmenoval protější dům. 

Strana XXXVII
XXXI. Zlatá ulice. — С. р. 948. z Kladska, také pekaře, mající při sobě Bernarta, Reginu a Martu, sirotky a děti své, kteréž jest s neb. Janem, prvním mužem, iměla, tehda přietelé týchž sirotkuov a paní Anna takovú. což se die- luov dotýče smlúvu jsú učinili: Jestli že by P. B. výšpsané panie Anny do dne do roka ot smrti ne- uchoval, aby již pravený Mikuláš. manžel její, z toho statku vydal sirotkóm po 7 k. Pakli P. B. panie Anny ve zdraví po dni a po roce zachová, tehdá svrchupsaní manželé та! těm sirotkóm toliko po pěti k. vydati a to kdyžby k letóm přišli. A ty sirotky mají u sebe chovati poctivě. jiedlem, pitím a oděvem slušným ie opatrujíce až do let jich rozumných. Act. fer. V. post Scolastice. 3. 1465. 26. června. Rukop. č. 2105 f. 226. Anna. olim Iohannis Senoha dicti et iam Nicolai pistoris conthoralis, resignat domum propriam prope mo- nasterium s. Anne et penes domum domini de Rozmberk marito suo. Act. die Toh. et Pauli. 4. 1474, 25. říina. Tamtéž f. 348. lohannes Jeh- nice sutor et Eliška e. d. circa Nicolaum pisto- rem dictum Senoba pro XXXIII s. gr. pr. Act. fer. IIT. ante Sim. et Jude. 5. 1478. Rukop. č. 2106 f. 23. Adalbertus cerdo et Martha c. d. penes domum d. Chlumeck£ | et cimiterium s. Anne circa Iohannem Jehnice pro XX s. gr. pr. Act. [kdy?] post Luce ev. 6. 1482. 22. září. Rukop. C. 2119 f. V 3. Ve jmeno —. Já Voitéch $vec — vyznávám — takže duom muoj. v némZ bydlím — otkazuii — Marté, manželce mé mi'é — a na dielo věže M. B. v Týně X k. gr. a na kniehy antifonář k sv. Mikuláši také X k. «r. č. Act. die dominico ante Transl. s. Wenc. (Na ten čas neznám dalších majitelů domu až do r. 1530. Zde prodávají Matěj Chochol a Markéta. O této poněkud, ač nedostatečně. mluví následující zápis z r. 1580 zapsaný v rukopise č. 1059 f. 203.: Svédomí mezi purkmistrem p. Janem Orniu- sem z P. a Samuhelem Kohoutem ševcem.) Bar- bora, Matčie koželuha m. svědčila: Pan Jan Mo- drej, otec tohoto p. perkmistra. bvl Klimenta kože- Iuha vlastní bratr. a na tuto nebožku Lidmilu když P. B. dopustil nemoc, staral se p. Jan Ornius o ní. — Katerina Hulova sv&dCila: Lidmila hrstnice jest Mandaleny sestra vlastní a z jedny matky. Markétv Chocholkv pošly a zrozeny obě dvě v Star. M.. a od jednoho bratra, od Klimenta. pošly a v. Jan, p. perkmistr. od Tana Modrého druhého bratra posel. — Ondfei Roumenec svědčil: To v paměti mám, že neb. Jan Modrei měl bratra koželuha Klimenta. a sám taky byl koželuh. Bvli zde v St. M. sousedy A Mandalena, tato sestra jeiich. a neb Lidmila byla přítelkyně. A p. Jan Ornius iest syn Тапа Modryho. 7. 1530. 23. srpna. Rukop. ¢. 2110 f. 342. Mi- kulad§ vinepal a Marta k. d. ležící vedle domu p. Špetle a kláštera sv. Anny obostranně od Matčie Chochola a Markéty m. i. za L k. gr. č. Act. in vig. Bartholom. 8. 1533. 5. července. Rukop. č. 2111 f. 51. Bar- tolomči Strochovský ze Strochovic a Markéta k. Я. od Mikuláše viropala za L k. gr. č. Act. sab- bato ante Joh. de Husinec. 9. 1537, 9. listopadu. Rnkop. č. 2111 f. 194. Vit Smola a Lidmila k. d. od Markéty, nčkdy Barto- 37 lomčie Strochovského manželky, za LVIII k. gr. č. Act. fer. VI. ante Martinum. 10. 1538, 24. října. Tamtéž. Vít Smola, nemoha dům zaplatiti, postoupil jej ho Dorotě, matce své. Act. fer. III. post Ursulam. 11. 1539, 4. září. Rukop. č. 2111 f. 266. Matěj Macudera a Salomena k. d. od Doroty Smolové za LVIII k. gr. č. Act. fer. V. post Egidium. 12. 1548, 11. září. Rukop. č. 2117 f. 149. Do- rota Šlachtacká k. d. sobě. Vavřincovi mečíři, synu svému, Krystíně m. j. od Matěje Macudery a Anny m. ij. za LXVII% k. gr. č. Act. fer. III. post Nativ. M. V 13. 1550, 18. listopadu. Rukop. é. 2117 f. 221. Martin Slupecky z Šlupku k. d. ležící vedle krcho- va sv. Anny a domu páné Spetlova obostranné od Doroty Ślachtackć za LXVII% k. gr. 6. Act. fer. III. post Briccium. (Martinova manżelka byla Anna z Smojna. R. 1554 splácí Henrych Vojicky z Nové Vsi.) 14. 1587, 30. července. Rukop. &. 2112 f. 266. Zikmund Šmidl z Eberku. někdy Kašpara Šmidle z E. syn, zmocněn domu Mikuláše Vojického z No- vé Vsi pro 36 k. gr. & Act. fer. V. post Iacobi ap. 15. 1587, 31. července. Tamtéž f. 267. Mates Gon tesař a Kateřina k. d. od Zikmunda Šmidle z Eberka za 72% k. gr. č. Act. pridie Petri e vin- culis liberati. 16. 1595, 7. června. Rukop. č. 1285 f. 56. Mates Gon tesař obeslán do rady. aby se spravil, že se zpráva činí, že by včerejšího dne u něho oheň vyšel, iakou to měrou se přitrefilo. aby oznámil. Odpověděl. že se tomu nemůže nadiviti, jak se to stalo. Poručeno mu, aby se na to jak nejbedlivěji vyptal a zejtra zas v radě o tom zprávu učinil. — 8. června. Mates Gon zprávu dával. že včerej- šího dne naproti z domu p. Záruby od hospodáře iest stříleno a to neiednou učinil i jiného času. K tomu vedly že iest kloboučník, který každodenně vohně dělá. 17. 1598, 6. října. Rukop. č. 2113 ft. 112. Mates Gon tesař a Anna m. j. činí společné vzdání statků. + 1621, 2. března. Rukop. č. 2114 f. 280. Šimon Endres švec a Kateřina k. d. mezi domy kláštera sv. Anny od Anny Weisový za 650 k. gr. č. v tom ve všem právě jakž iest jej Anna Weisová vedle společného statku vzdání s někdy Matesem Gonem, manželem svým předešlým, měla. * 1655, 11. brezna. Rukop. ë. 2115 f. 298. Panna Lidmila po neb. p. Janovi Albrechtovi z Trníče, hofrychtéři měst věnných, dcera k. d. od Krystiána Endresa za 1100 zl. rýn. * 1657. 23. ledna.2115 f. 324. Uroz. paní Lid- mila. prv Brunová a nyní Michnova roz. de Nova z Bilan a Rosfeldu a s ní paní Anna Šeblová zve- deny byly do domu za klášterem sv. Anny panny Lidmilv z Trnčova. * 1665. 21. dubna. Rukop. ë. 2116 f. 111. Jan Frydrych Martys z Bystřice vrchní písař při soudu dvorském, a Anna Františka koupili od kolleje sv. Klimenta dům od někdy panny Lidmily Judyty z Trnče odkázaný mezi domy a grunty kláštera sv. Anny položený, slove u Hazuků, nyní u P. Ma- rie řečený, za 800 zl. rýn. * 1692, 12. srpna. Rukop. č. 2256 f. 380. Stala se smlouva a/trh dokonalý mezi uroz. paní Annou 

Strana XXXVIII
38 Marií Martysovou roz. Zlivskou z Labouně, paní Kateřinou Lidmilou, ovdovělou Březskou, a pannou Maxmilianou Martysovou, vdovou a dcerami po někdy dobré paměti uroz. p. Janovi Frydrycho: Martysovi z Bystřice, král. soudu dvorského v krá- lovství Českém místosudí, bez pořízení z tohoto světa sešlém zůstalými, jakožto prodávajícími, a velebnými a uroz. pannami Maxmilianou Apolenou Chanovskou z Dlouhé Vsi., též Domicillou Venclíč- kou ze Sarabic, řádu sv. otce Dominika resp. pře- vorou a subpřevorou kláštera sv. Anny i na místě celého konventu téhož kláštera kupujícími a to taková: Jakož nyní jmenovaná panna převora jak při J. M. Cé a Ké Mti, tak při vzáctném magistrátu kr. St. M. Pr. toho pohledávali, aby dům městský po p. Janovi Fr. Martysovi zůstalý, mezi grunty nadepsaného kláštera ležící, prv u Husáků (?), nyní u P. Marie řečený koupiti mohli, k čemuž také — povoleno, že paní vdova a dcery Martysovy pro- daly jsou — svrchupsaný dům — konventu sv. Anny — za 2300 zl. rýn. Čís. pop. 208. a*) (Dům Zárubovský.) 1. 1449, 24. kvétna. Rukop. c. 90 f. i78. Gallus pernikár et Elisabeth e. d. inter domos Nicolai Hesolt et Iohannis cerdonis erga Annam, relictam Petri Karthüs, pro IIII. s. cum XX gr. Act. sabbato post Ascens. d. 2. 1451, 2. srpna. Tamtéz f. 264. Idem e. ortum situm in acie penes curiam lohannis cerdonis et domum Galli prefati erza Nicolaum Hesolt pro LX gr. Act. fer. II. post Petri in vinc. 3. 1461, 26. listopadu. Rukop. èë. 2119 f. L 2. Ve jmeno božie amen. Já Havel pernikár — duom muoj, v némZ bydlím, kterýž proti lázni Točenici na rohu leží — otdávám paní Elšce, manželce mé milé —. Dat. fer. V. post Katherine. 4. 1466, 29. fiina. Rukop. ë. 2105 f. 249. Wen- ceslaus textor et Margaretha e. d. in acie penes domum Wenceslai, filii Hesolt, erga El$&kam viduam [relictam Galli pernikár] pro XVI s. gr. Act. fer. MIL post Sim. et lude. 5. 1475, 10. července. Tamtéž f. 356. Simon Straboch et Anna emerunt domunculam acialem penes domum suam alteram pro XIII s. gr. aput Margaretham, olim Wenceslai textoris uxorem, Act. fer. II. ante Margarethe. 6. 1498, 18. října. Rukop. č. 2107 i. 153. Wen- ceslaus saponista et Katherina e. d. ad s. Iohannem in vado retro domum d. Spetle a Katherina de cementina [Strabochová] pro XXXV s. gr. pr. Isto adiuncto, quod eadem Katherina reliquit pro se habitaculum eidem domui annexum cum ortulo ; et curiolla. Murus quidem, qui dividit domum pre- ; fatam et illud habitaculum, ad ipsum Wenceslaum debet pertinere. Act. fer. V. post Galli. 7. 1510, 14. dubna. Rukop. é. 2108 f. 57. Wen- : ceslaus saponista et Katherina e. habitaculum in : suis metis distinctum, quod situm est penes domum eiusdem Wenceslai, a Paulo cerdone, vicino suo, pro XV s. gr. pr. s témito vymienkami, Ze ten po- *) Pozemek v nároží jižním. XXXI. Zlatá ulice, — C. p. 948. kojík má tak státi, iakZ nyní stojí, vokna svrchnie z světničky toho pokojíka i před svétnickü i z ko- mory, kteréž jsú. na dvuor Pavluov, on Pavel a budücí jeho nemá jich zastienovati. A kdež ta jest lepenice v hranici toho pokojíka, tu on Václav má zdí vyhnati nahoru, pokudž ta lepenice jest. A na té straně toho pokojíka dole, kteráž leží k dvoru Pavlovu, mají tři vokna udělána býti pod tiem pokojíkem a v každém tom oknu má býti mřieže železná. A ty okna také žádným stavením nemají se zastienovati. Item voda deštová s toho pokojíka ze všeho má spád mieti s střech na dvuor Pavluov. A jestli že by kdy Václav anev dědicové jeho chtěli jiný krov nad tiem pokojíkem dělati jiným obyčejem, než nynie jest, bude moci. ale aby dva krovy byla dělána a žlab uprostřed a spád vody aby byl na dvuor Václavuov. Act. fer. V. die Valeriani. 8. 1513, 5. září. Tamtáž f. 128. Tomáš koželuh a Kateřina k. d. u sv. Jana proti domu p. Špetie a vedle uličky malé od Václava mydláře za CL k. gr. č. Dálo se v radě v pondělí před Nar. P. M. 9. 1522, 29. října. Rukop. č. 99 f. 139. Stala se smlúva mezi Kateřinú. někdy Tomáše koželuha manZelkû, z jedné a Lidmilü, dcerü jeií, z strany druhé, kdež jest týž Tomáš umřel bez pořiezení a poněvadž zuostal ducm — což se domu dotýče, takto jest smluveno, že ona Kateřina sedieci na vdovské stolici v tom domu má býti, dokud chce, a jí jeho polovice spravedlivě náleží. A dceři její druhá polovice. A když by koli ten duom chtěla prodati, má jej spolu s dcerü svü a s zetém [Kli- mentem] prodati a svych penéz svü polovici má predkem vybrati. Act. fer. IlII. post Sim. et Iude. (Kvituje Duchek Sychrovský, strýc neb. Tomáše koželuha.) 10. 1523, 11. srpna. Rukop. ë. 1129 f. 232. (Ka- tefina Tomâsovä naïfkala Klimenta, svého zetč. že se neupřímě k ní zachoval pfi déleni penéz.) V té při mezi Kateřinů. neb. Tomáše koželuha manželků. | Klimentem krajčím, zetěm jejím, kdež jest jeho ku právu připověděla a jeho z toho vinila, že jest se k ní neupřímě zachoval a to v tom, že byla napomínána za živností nebožtíka Tomáše, manžela svého, od Klimenta, aby se vstěhovala s statkem svým k němu a že od ní nežádá nic, potom pak.že ona učinila jest tak a k němu se shrnula. A když nebožtík muž její umřel, tu ji chtěl chovati. a což by dílu jejího bylo, ten aby děla, kde chtěla. A potom když o to smlouvu učinili, tu ona po té smlouvě s nimi šla a peníze chtěla s nimi rozděliti. A při tom přátelé byli. Tu on nechtěl jest těch peněz před lidmi děliti. než pravil, že jich potřeba není. Než dal jí okolo pěti set a sobě vzal tolikéž. A jí se zdá. že té sumy bylo okolo tisíce k. gr. č., tak jakž i sama žena jeho i neb. muž její před lidmi mluvili. A tu že se může i po těch nádobách a pytlících seznati. kterýchž jest pytlí- kuov i uřizováno. A k tomu že nechala u něho sta k. gr. a v téch se ií hned XXIII k. nedostalo. A kdyZ o to k nému mluvila, Ze v iednom i v dru- hém od něho se jí krátko děje a on ji od sebe vyhnal a k tomu že jí v domu pobral všecky po- třeby. A poněvadž on jí proti smlouvě činí, že ona jemu také není jí povinna držeti. A tak z těch potahuov že je té sumy víc bylo. K tomu vedla 

Strana XXXIX
XXXI. Zlatá ulice. — Č. p. 208a. 39 svědomí na to že jest jí Kliment tomu odpíral, že se před nimi děliti nechtěl. Proti tomu Kliment odpíraie pravil: Z čeho ieho tuto naříká Kateřina. matka manželky jeho, že jemu na tom krátko činí. a že jest on ji od sebe neodháněl, než sama svévolně a že zlostí od něho se hnula. A k čemu se jí poddával, toho od něho přijíti nechtěla. A potom že s ní smlouvu učinil o všecko a podlé té smlouvy žádal opatřen býti. A již jemu tuto přičítá, že jest se s ní nechtěl dě- liti před lidmi, že je k tomu vůle její byla. abych iich odbyl. a že sama měla od truhlice klíč. té. kdež sú byly jich peníze skladeny a že je on ničímž nehejbal. A což jí dal. že sobě tolikéž vzal, a ona to přijavši s nimi byla a potom se preč hnula. Žá- daie, aby také jeho svědomí čteno bylo. A na to je pokázal odpíraje, by ií jaké peníze odiímal. Než což u něho měla. že jí všecko [vydal] a smlúvu na to pokázal. Též prosí za spravedlivé opatření. Tu p. purgmistr a páni — vypovídají: Poně- vadž to se nachází z svědomí, že ten podíl, kterýž se stal mezi Katefinń a Klimentem, byl k jinćmu Casu odloZen a iinü chvílí o to se siiti měli, ja- kožto o nešpořích. a k tomu času že sú se byli i přátelé sešli a ti seznávají, že Kliment i Kate- Tina jim děkovali a pravili, že jich při tom po- třeba není, že sami se o to snesli, a potom po odjítí těch svědkuov tak se vskutku našlo. že sú se o peníze podělili, a ona Kateřina majicí před rukama svuoj podíl toho času Klimenta iest ni- čímž nenafikala, neż svuoj dil vzala k sobě a drahně nedělí toho v mlčení nechala a by co u Klimenta přes to víc sumy zůstalo. toho že svě- domím žádným nepokázala. i z těch příčin on Kliment ií Kateřině tou žalobou povinen není a ona jeho v pokoji nechati má. Act. fer. III. post Laurenti. Příslušný protokol svědků zapsán jest v ru- kop. č. 1047 f. B 11. v tato slova: (Svědomí mezi Kateřinů někdv Tomáše ko- Zeluha, a Klimentem kraičím a Lidmilů m. i.) Alžběta, manželka Mikuláše z Široké ulice: Když sme šli z rathüzu. tehdáZ kdyZ p. purgmistr a pani ii Kateřině Tomášové a Lidmile dceři iei, rozká- zali, aby se o ten všecken statek rozdělili. A když sme domóv přišli, tehdy iest Kliment pravil, že od truhlice klíče nemají. Tehdy mátě Ludmilina řekla: Dajte sekeru a já nechci odiíti. než abvchom se hned dělili. A oni nechtěli ani sekery dáti až kdos jiný dal. I vylámali pak hned tu truhlici. I pak tu hned p. Jan Gebhart s písaftem rychtá- fovfm vybírali tv peníze a vykládali z té truhlice s cýškou z podušky a k tomu jinaich devět py- tlíkuov a tři pušky. A tu jest se Kliment o ty peníze nechtěl děliti pravě. že by dlúho čísti je bylo. A mátě ieho ženy chtěla. aby ale je vážili, a on nechtěl. A tak sme se rozešli. A já sem. jak sem Żiva nojedni tak mnoho peněz neviděla. 11. 1528, 10. srpna. Rukop. č. 2007 f. 261. Du- chek Sychrovský koželuh a Anna k. vinici V str. v Podole při Kavčí skále za LXX k. m. Act. in festo Laurencii. 12. 1534. 23. listopadu. Rukop. č. 2008 f. 31. Tíž k. vinici V str. na Michelských horách od liry někdy z Vyšehradu za LXXXIT k. m. Act. die Clementis, 13. 1552, 26. července. Rukop. č. 2117 ft. 276. Prokop Roth pekař k. d. mezi domy pana pro- kuratora [Petra Chotka z Vojnina] a p. Śpetle obostranně od Lidmily Klimentové [příbuzné To- máše koželuha] za 175 k. gr. č. Act. fer. III. post Iacobi ap. 14. 1566, — Rukop. č. 1049 f. 28. (Svědomí mezi Prokopem Rothem pekařem a Dorotou, někdy kuchařkou jeho.) Jakub, tovaryš pekařský od Luk- šový, svědčil: Bylo v středu, dělali sme chlíb, a Dura se něco s pekařem pohodla. Tehdy pekař jí řekl: Co mi pak děláš? A ona řekla: P. B. sma- hém*); neudělám jináč, než co sem sobě v úmysl vzala, bych hned katem za bránu vyvedena měla býti. Taky ji před tím upomínal ze 23 k. Pravila: nemám jich, jsou mi dobří lidi dluZni. Daleko do sv. Václava není, dámť všecky. A co sme dělali u něho od sv. Ducha, vždycky jí za tejden na počtu vyrazil pět bílých. A šaty jest vynesla ložní, když pekaře nebylo doma. [Tak vypovídá i Jakub Štol, pekař Jezuitův, a Jakub Trdlo, tovaryš pekařský z Pelhřimova] — Dorota, podruhyně od Jiříka šrotýře: Když se k němu dostala, neměla než bar- chanku a jakýs blány zaječí a suknici zelenou strhanou a po 5 gr. č. jí platil na tejden. Bezděk se k němu třela. Já se rozhněvala, ježto děti sto- nali, i vběhla za mnou do komory, byla by mne zaškrtila, kdyby druhý nebylo. Bylo to ještě za neb. manželky jeho. Petr Pečenka, tovaryš pekařský: Když sem dělal u Prokopa pekaře, jest tomu pět let o sv. Václavě. bylo před vánoci. platil kuchařce Do- roté po 5 gr. kaZdü nedélí. A ziednala sobé tehdáz k vánocuom kožich $amlatovy s aksamítovvm Zivütkem za 16 tolarů. Když se dověděl toho Pro- kop domlouval jí, že mu peníze utrácí. Ona mu pověděla: Co chceš ijebáku, abych šla od tebe nahá. a sobé nic nezjednala. VyráZej sobé kazdü nedělí po 5 bílých. Pak sem nedělal až opět před druhými vánoci. Taky jí tak platil po 5 bílých a zjednala sobě blány za 7% k. a kožich hara- sový dlouhý, druhý kožich barchanový dlouhý. taky s rukávy. A tak nemohla ty vánoce vyiíti z počtu pekařovi. ze 30 k., jednajíc sobě tvy šaty. Pekař jí řekl: Zdali máš co mezi lidmi. že ne- můžeš z počtu vyjíti. A ona lála. pravila: Mám hovna. Hromovala. mohlo se zapáliti. A pekař vzavše šat smazal to písmo těch 30 kop. aby jen nehromovala. Pak sem iá u něho nedělal; nevím, dala-li jest mu co na těch 30 k. Až opět k čtvrtým vánocuom sem u něho dělal, tu jí každú nedělí platil po 5 bílých. Dělal sem od vánoc až do Ve- liké noci: vždycky jí platil každů nedělí 5 gr. K Veliké noci zjednala sobé mantlík ferštatový kralikv podšitý. 15. 1567, — Rukop. č. 1049 f. 119. (Svědomí mezi Annou, hokyni z Spálené ulice. a Bartolomě- iem Kočvarou.) Anna, Prokopa Rotha pekaře man- želka. svědčila: Šla sem přes rynk s Annou touto; tehdáž u mne sloužila. I řekla sem jí: Anna, znáš- li toho Bartoše ženu? A ona řekla: Jakou ženu, však on praví. že ženy nemá. Já pověděla: Kla- mát. Hvn jest jeho žena. ta tlustá stará. Seděla nad koláči, bylo v den sobotský. A ona se optala: m +) Přísahám. 

Strana XL
40 Prej, paní, jest to jeho žena? Já řekla: Milý Bože, jest. A ona všecka zmrtvěla. Já tomu trochy nic nerozuměla. Řikával u nás vždycky, když bude píci, že bude u něho pekařkou, že jí neopustí. — Jiřík. Koudelka pekař: Slyšel sem od Bartoše Kočvary, že s Annou kuchařkou. která jest u Pro- kopa pekaře byla, že s ní líhá; já sem mu potom řekl: Ještě-li s ní líháš proto děvčátko, který jest paní Anna s sebou přivedla, že na ten čas líhala s tou kuchařkou. On pověděl, že s ní předce líhá. Já- řekl, kterak. když s ní děvče líhá. On pověděl, že děvčete vodundá na stranu; udělajíc dílo, jdu do světnice, ležím na lavici. Prokop se mne optá: Cos tu ležel? A já: Ležel. Prokop Roth pekař: Bylo to před sv. Václa- vem. Přišly hospodyně, ohledaly kuchařku, iestli těhotná. Ona se přiznala, že jest. Když ušli pryč, ptal sem se, s kejm se toho dopustila. Pověděla, že s Bartošem Kočvarou, když k nám chodíval. Potom sem řekl Bartošovi: Lotře, proč's ty v mým domě lotrovství provozoval. Na to-lis se ke mně přikotyzoval, aby mně posměch i manželce mý udělal. A já prvy dosti neřesti mám. Tehdy on jednou, druhý i třetí zapřel. že toho nic není. Pak sem je zavolal oba dva: Nu, lotryné, mluv mu vuci. Ona fekla: Já pravím, Ze jest to udélal, a s tebou sem břichatá. Nepři. Ona vyšla ven a on za ní; stáli před pecí na čtvrt hodiny. Dal jí některý peníz, umluvil se s ní. Přišel do pekárny, prosil mne pro P. B., abych mu to odpustil: Kázal sem mu ty hodiny: Lotře, jdi mi z domu. A ji sem nechal. až dosloužila. 16. 1573. 27. února. Rukop. č. 2118 f. 332. Jan Kralíček pekař a Anna k. d. v osadě sv. Jana na břehu mezi domy Jindřicha Brozanského a p. z Waldštejna obostranně ležící od Prokopa Rotba pekaře za 310 k. gr. č. Act. fer. VI. post Oculi. 17. 1587, 23. července. Rukop. č. 2112 f. 263. Uroz. p.' Karel Záruba z Hustiřan na Radimi a Cirikvíci, J. Mti Ké kráječ, a Anna roz. z Wald- štejna m. j. k. d. mezi domy p. Špetle z Janovic a pp. z Waldšteina obostranně od Jana Kralíčka pekaře za 550 k. gr. č. Act. postridie Mariae Magd. * 1635. 30. července Rukop. č. 2114 f. 494. Dům v pokutě propadlý postoupen Adamovi Pe- celiusovi z Adlersheimu. koncipistovi a translato- rovi dvorské české kanceláře. * 1647, 9. července. Rukop. č. 2115 f. 179. Uroz. p. Daniel Pachta z Raiova. pi komofe Ceskć sekretář, a Lidmila roz. z Sebuzína m. j. k. d. Zárubovský řečený, za klášterem sv. Anny ležící, od p. Adama Peceliusa z A., rady a sekretáře dvorské kanceláře, za 2000 zl. rýn. Čís. pop. 208b. 1. 1446, 27. ledna. Rukop. č. 90 f. 127. Wen- ceslaus Drozdie pistor et Anna emerunt domum sitam prope s. Iohannem in vado penes Hanussium cerdonem et Wenceslaum Homole erga Annam, relictam Petri carnificis et [filiam?] pistoris Ust- ský dicti, pro X s. gr. Act. fer. V. post Convers. s. Pauli. 2. 1462, 24. července. Rukop. č. 2105 f. 171. Wenceslaus Bezdrozdie resignat domum suam si- tam ex opposito dd. de Rosis et penes domum XXXI. Zlatá ulice. — Č. p. 208a. Elšce, relicte Galli pernikář. immediate, item vi- neolam sitam in monte Štěpánkonis penes vineam Siskonis — Anne, conthorali sue. et Dorothee, nate ipsorum. Act. sabbato ante lacobi. 3. 1464, 11. ledna. Rukop. c. 2105 f. 202. Nico- laus Hesolt et Agnezka et Wenceslaus, natus ipso- rum e. domum acialem ex opposito domus dd. de Rosis erga Annam, relictam olim [ohannis Drozd, et Dorotheam, natam eius, pro XXX s. Act. fer. JUL infra octavam Epiph. (Kvituje Anna, relicta Bezdrozdí.) 4. 1475, 10. července. Tamtéž f. 356. Simon Straboch et Anna e. d. in acie aput Wenceslaum Hesolt pro XL s. gr. Act. fer. II. ante Margarethe. 5. 1478, 8. kvétna. Rukop. č. 2141 f. 46. Stala se jest přátelská smlúva mezi Kateřinú, po Šimo- novi z vápenice zuostalü, z jedné a Jakubem Štra- bochem z strany druhé o tv všecky věci. o kteréž jest týž Jakub Štraboch s Šimonem měli sú činiti, naiprvé, že Kateřina témuž Jakubovi III k. platu v Hostomicích na Lochovském má postúpiti a pás střiebrný pozlacený iemu dala a k tomu V k. m. ]tem domu za sv. Annü s sudy vinními postüpiti má, item vinic všech a v lisu všeho nádobie. Act. die Stanislai. 6. 1488, 13. říina. Rukop. č. 2106 f. 245. Kathe- rina, nata olim Simonis de cementina dicti Stra- boch, emit domum acialem cum ortulo ex opposito domus olim dd. Rosis situatam immediate aput Iacobum Straboch pro XLVII% s. gr. pr. Act. fer. II. ante Galli. 7. 1501. 1. července. Rukop. č. 2107 f. 204. Katherina de cementina resignavit domum cum or- tulo sitam penes domum Wenceslai saponiste et ex opposito domus Tacobi Sokol, Henrico z Kršova. Act. in vig. Visit. M. V. 8. 1505, 26. března. Tamtéž f. 264. Jindřich Boura vzdal iest se domu s zahrádků ležící vedle domu Pavla koželuha Kateřině [z Wartmberka?], manželce své. Act. fer. IIII. post Pasche. 9. 1525, 12. prosince. Rukop. C. 1128 f. A 8. V té pti mezi Katerinou Zvífetickou z Wartmher- ka a Zulmanem Turkem Zidem. kdeZ jest ieho Zida vinila z toho, že jest základy přijal a že mu peníze dáti chce a základy vyzdvihnouti a ti někteří, že jsú v ceduli postaveni. žádaje. aby Žid to polo- žil a své vzal. Proti tomu Turek odpíraie pravil: Což se páteře dotýče. že ten do cedule neni vložen, a sukně Ze jest v jiné sumě zastavena, ale ne v té, která iest v ceduli položena. A že by on přijal peníze, ale že jemu lichvy dáti nechtí. Než když jemu dána bude suma s lichvů. že on to vydati chce. K tomu zase mluveno, že jest Žid bez lichvy půjčil a ta cedule toho neukazuje, aby s lich- vou ta puojčka byla; žádajíc, aby své Žid přijal a vrá- til, dokládajíc se cedule i některého svědomí. Na to od Turka mluveno, že on v tom jse paní duo- věřil a ty věci na lichvu zastavil. A ty základy od ní přijav pro jeji potřebu zastavil. Zase proti tomu mluveno: Jestliže jest to Žid s lichvü zastavil, že je pani jemu toho neporucila Prosic v tom zi opatření. — Tu m. purgmistr a rada — vypovídají: Poněvadž svédkové Turkovi neokazují a nepraví, aby paní Kateřina jemu Turkovi poručila ty základv v ceduli jmenované s lichvń zastaviti, neż on Turek że jest je Kolmanovi Zidu s lichvou zastavil, i z t€ 

Strana XLI
XXXI. Zlatá ulíce. (Nábřeží.) — Č. p. 208b. příčiny ti svědkové jemu Turkovi platni nejsou. A což jse svědomi paní Kateřiny z Wartmberka dotýče, poněvadž proti pečeti paní svědčí, že to býti nemuože. A což se cedule dotýče, poněvadž v ní nestojí, by ti základové byli zastaveni, s lich- vou anebo bez lichvy a k tomu že paní tu ceduli naříká tím, že v ní měla postavena býti sukně da- mašková a pateř korálový, a Žid odpíraje praví, toliko že měl páteř postaven býti a ne sukně, i z těch příčin chce-li ona paní Kateřina lichvy prázd- na býti a tu sukni v té sumě počísti, aby to zpravila ten uterý po Novém letě najprve příští, tak jakž ji nalezeno bude, že je bez lichvy klenoty zastavila, a ta sukně damašková že je v té sumě a v té ce- duli postavena byti jméla. Uciní-li to, te lichvy prázdna bude a Žid tu sukni povinen bude podle jinych klenotuov ji jí vydati od správy její ve dvü nedělí pořad zběhlých. Pakli by toho učiniti ne- | chtěla, obojím Židu povinna by byla, což mezi nimi na rozdílu jest. Act. die Martis ante Luciam. To beru ksvé víře a ksvé duši, že ta sukně da- mašková měla v té ceduli postavena býti, kteréž odpí- rá Turek. A k tomu že jest ta půjčka bez lichvy byla, jakž nález ukazuje. Toho mi pomáhej P. B. i všickni světí. Act. fer. III. post Novum а. 1516. 10. 1533. — Rukop. č. 2111 f. 70. Zveden iest Beneš Roh jménem obce na duom Václava Donáta z Těchlovic, v kterémž jest uroz. paní Kateřina z Wartmberka, pro XXX k. č. a pro škody, kdež tajź Václav, jsa rukojmí za J. M. knieże Karla, zuostal jest obci povinnovat. Act. fer. V. post Assumpt. M. V. 11. 1544, 17. února. Kopiář místodrž. č. 32 f. 74. (Petrovi Chotkovi, prokuratoru.) Ferd. — Slovutný věrný náš milý. Jakož sme tebe odsud k veselí a svadbé dcery tvé odpustiti rácili, i védétit dáváme, že jsou toho některé pilné potřeby, pro kteréžt po- roučieme, jakž po tom veselí dcery tvé bude, aby hned beze všeho meškání k nám sem přijel jináče nečiníce. Dán na hradě Pražském v neděli po sv. Valentinu I. 44. 12: 1544, 31. května. Tamtéz f. D 123. (Naiv. purkrabí Pražskému.) Ferd. — Urozený věrný nás milý. Jakož jsi nám času jminulého na psaní naše odpověď dal, že podle vuole naší se zachovati a nynějšího purkrabí menšího Jana Byšického s ou- radu ssaditi a ten ourad jinń osobi hodnń opatřiti chceš. Kdeż nepochybujem, Że se tak, jakż sme sc na to ubezpečiti ráčili a ty v tom konečný úmysl náš předešle i nyní znáš, v krátkých dnech stauac. I prohlédajíc my k pilným a věrným službám slov. Petra Chotka z Vojnína, prokuratora našeho v kr. Č., věrného milého, a maiíc hodnost osoby k tomu ouřadu býti, k tobě se za téhož prokuratora našeho přimlúváme, milostivě Zádaijíc, aby iemu mimo jiného k tomu ouřadu purkrabství menšího potáhl a jemu tcho ouřadu (jakž se nadějem) vědouc, že nám na tom zvláštní libost okážeš, dopřál. A my tobě to, což jmenovanému prokuratoru v tom na přímluvu naší lásky okážeš, milostí raší královsků zpomínati i milostivé nahrazovati rácieme. Dán v Špejru v sobotu před hodem Seslání ducha sv. 13. 1545, 28 zátí. Kopidr místodrZ. c. 34 f. 150. (Petrovi Chotkovi, prokuratoru král. Českého.) Ferd. — Statečný věrný náš milý. Jakož jest na 41 snému obecním nyní jminulém na tom zuostáno, abychom některé osoby k přehlédnutí zřízení zem- ských, v čem se jedno s druhým potejká, zříditi ráčili, i chtíc my, aby se tím neprodlévajíc předse- vzato bylo, tebe sme k tomu za jednu osobu podle state&ného a slovutnych mistosudiho król. Ć., mi- stopísaře Zikmunda Oudrčského a Jana Kolského voliti rácili, poroucejíc. aby spolu s těmi osobami tu středu po sv. Lukáši najprv příští [21. října] na hradě Pražském se shledal a vezmouc zřízení zem- ská před se, na těch s pilností spolu s nimi seděl. A v čemž by se seznali, že by jedno s druhým se potýkalo a nesrovnávalo aneb při čem jakej nedo- statek byl (nerozjíždějíc se), to všecko pořádně se- psati dadüc, nam, nemeśkajic, odeslano bylo. A my v to nahlédnouc a tomu vyrozuméjíc, pokudZ uzná- me, dále toho podle sněmovního zuostání opatřití pominouti neráčíme. Kdež znajíc jistú vuoli naši býti, tak se zachovej, jináče nečiníce. Neb tolikéž té jed- né každé osobě vejš jmenované o to psaní sme uči- niti rozkázati ráčili. Dán na hradě Pražském v pon- dělí den sv. Václava I. 45. 14. 1547, 28. září. Kopiář místodrž. č. 27 f. 237. My Ferdinand эс oznamujem timto listem všem: Jakož jsme času minulého statečnému Petrovi Chotkovi z Voinína na Budenicích, prokuratoru na- šemu v král. Ceském, vérnému milému, na lidech ve vsi Ceradci a v Malém Palecku vejplatu dáti rátili, kterychzto lidí dotčený prokurator darmo se jest dosoudil. Avšak poněvadž jest někdy z těch lidí plat na kaplana k kostelu sv. Víta na hrad Pražský se dával, jmenovaný prokurator podvolil jest se a smlouvou s velebnými a poctivými děka- nem a kapitolou téhož kostela Pražského učinil, že jest jim tři sta k. gr. m. peněz hotových dal Za kteréž oni plat koupiti a k oltáři na tejž plat kaplana chovati mají, tak jakž táž smlouva mezi nimi učiněná to v sobě šíře obsahuje a zavírá. I prosí jest nás dotčený prokurátor, abychom my k takové smlouvě naše milostivé povolení dáti rácili. Dán na hradě Pražském v středu na den sv. Václava I. 1457. 15. 1548, 5. ledna. Rukop. 6. 2117 f. 123. Uroz. p. Petr z Vojnína a ra Budenicích. prokurátor J. Mti Ké v království Českém, k. d. ležící na rohu jdouc k lázni Točenici od uroz. paní Kateřiny z Wartmberka a v Borovicich za XCV k. gr. č. Act. fer. V. in vig. Trium regum. 16. 1558, 21. září. Kopidr místodrZ. &. 62 f. 47. (Petrovi Chotkovi.) Ferdinand oc. Statečný věrný náš milý Jakož isi předešlých let na milostivů žá- dost naši tu práci na se vzal a těchto všech let prokuratorem naším v kr. Českém jsi byl a týž úřad podle poučení našeho každého času pilně. be- dlivě a věrně řídil a spravoval, i také mnohé zna- menité užitky do komory naší z úřadu přišly isou. v kterémž úřadu ráčili bychom rádi viděti, jakž prvé, tak i nyní, aby ještě k dobrému našemu dá- leji pracoval. Avšak, poněvadž nejedna tvá poníže- ná a velice snažná žádost a prosba k nám byla, abychom tebe z téhož úřadu milostivě propustiti ráčili, nemoha tvé ponížené prosbě oslvšeti, tebe z toho úřadu milostivě propouštěti ráčíme. Dán v Vídni v středu po Povýšení sv. kříže I. 58. 17. 1558. 15. prosince. Kopiář místodrž. č. 51. f. 252, Ferdinand zbavuje Petra Chotka ńfadu pro. 

Strana XLII
42 XXXI. Zlatá ulice. (Nábřeží.) -— Č. p. 208b. kuratorství a vykazuje mu pensi z důchodů ungeltu sto k. gr. č 18. 1561, — Rukop. č. 990 f. 354. Jakoż jest uroz. Petr Chotek z Vojnína a na Vraným, cís. rada, na místě Jana Encykle, služebníka svého, vlnil Vavřince Veselýho, nožířského tovaryše, a Frydrycha, bratra jeho, že některého času již dosti dávního, jdouce oni mimo duom jeho hanebně jsou a nectným jazykem láli, kdež on p. Petr to slyše a v nemoci leže, poslal k nim ven před duom výš dotčeného Jana, pacholka svého, že by jich na- pomenul, aby tak neláli, Ze má pána nemocného. A týž pacholek při sobě ani nože neměl. Tu oni jeho netoliko ho v tom neuposlechli, ale túze se řečí na něho utrhli, aby jim nerozkazoval. A proti tomu když jim on Jan oznámil, že budou v šatlavě, i na to jemu tento v sukni lvové nevážně odpo- věď dávaje mluvil, že ty nejsi tak mocný i s pá- nem tvým, a hned škaredě doložil, že bych na pána tvého nadal. Kdež on Jan nic k tomu neřekv toliko jej pěkně a pokojně vzav za rameno i od- vedl ho od dveří za roh, aby se spíše spokoejili a tak hanebně neláli. Tehdy pozadu nenadále dobyv kordu v hlavu jej Jana ranil, až mu kosti z hlavy vybírali, a on klekl a prosil, aby ho nebili, po- něvadž jest tak zhanobený od nich. A takového nestydatého i hanebného lání se dopustili, žádá v tom za opatření spravedlivé. Proti tomu od bratří mluveno, že oni jdouce spolu pokojně sebe jsou trestali a ten služebník vyběhl z domu a tu pozadu Frydrycha porazil i na něho vsedl. Vavřinec pak se ohlídl a promluvil, kdož nás tak nenechá? A v tom kordu dobyl, ale hospodář z domu páně Petrova s sochorem vyběhl a tu mu braň vyrazil, kterüz ten pacholek vzav jí ho ranil. A protož tak v $arvatce té a rozmísce jestli jest od Frydrycha týž služebník páně Chot- kuov, ac o tom neví, uražen, nejsou jemu tou ža- lobou povinni —. Tu p. purkmistr a rada — vypovídají: Poně- vadž se vyrozumělo, že Vavřinec a Frydrych lání nestydatého proti P. B. i dobrým lidem jsou se dopustili a když od něho Jana napomínání byli, tu jest jej Frydrych v hlavu ranil. i z té příčiny dává se jemu Janovi za právo, takže tím ranéním Frydrych jest mu povinnovat a o to se s ním do dvou nedělí urovnati má. A p. purkmistr a páni je Vavřince a Frydrycha pro takové hanebné lání ve své potrestání bráti ráčí. Act. postridie Gedrudis. 19. 1566. — Rukop. č. 1048 f. 184. Bartolo- měj Ast, služebník p. Petra Chotka. [Dědic Petra Chotka dle kšaftu zapsaného v deskách zemských větších č. 17 f. J 14. ze dne 26. fiina 1571 byla iediná dcera jeho Johanna, provdaná za Jindřicha Brozanského z Vfresovic.] , 20. 1581, 9. fiina. Rukop. č. 2112 f. 109. Jindřich Brozanský z Vřesovic na Vraním postoupil domu blíž řeky Vltavy pod mostem Pražským proti To- čenici lázni ležícího, | o nějž při právě rozepře s Lin- hartem Dornem truhlářem vznikla, od kteréž od Dorna upuštěno, postupuje dotčenému Linhartovi Dornovi a Mariáně m. i. Act. die Dionisii. 21. 1582, — Rukop. č. 1053 ft. 126. (Svědomí mezi Janem Beránkem a uroz. p. Jindřichem Bro- zanským z Vřesovic. Act. die Vincentii.) Barbora, kuchařka od Jiříka kožišníka: Tento pan Jan Be- ránek byl jest v domě tom a chtěl jej pronajíti, ale že paní Stolinská na Hradčanech mému pánu, u kterého sem já sloužila, to při tom pánu, čí to dům byl, objednala, neměl s ním nic činiti, než inému pánu všecko poručil a tento Jan Beránek v tom domě žádné moci neměl, toliko jedné komory a maršale užíval. Druhé, že Jan Beránek mnoho for z Podskalí z dříví udělal pánu mému a on mu za to nezaplatil. Dále také přivezl mu jeden sud vína od několika mil, také mu nic od toho nedal. A když Beránek v světnici byl, v té neměl nic činiti než my, jako by naše vlastní byla. Potom když se jest můj pán s ním, Beránkem, snésti ne- mohl, vystrčil ho se vším z domu. — Mikuláš kni- hař: Toho sem povědom, že nebožtík Havel, jako ho stali, Żę jesti od p. Jindficha Brozansk$ho ten duom najal u Točenický lázně a že mu jest na ten nájem zavdal dukát veliký ve čtyry kopy. — Ka- teřina, Mikuláše knihaře manželka: Přišel nebož- tík Havel, jako ho stali na rynku, a žádal p. Bro- zanskýho, aby mu najal ten duom, jako proti lázni Točenici. A potom byl v tom domě on Havel až do smrti a tento Jan Beránek taky tam byl, ale pán mu ho nenajal. 22. 1582, 22. února. Ruk. ć. 1135 f. 313. Jakoż jest Linhart Dorn truhlář obeslav Jana Beránka z domu na onen čas p. Jindřicha Brozanského příčinu toho oznámil, že maje on sobě dům., v kterýmž tento Beránek pokojíkem (pokojníkem?) byl, danej od p. Jindřicha Brozanskýho, opatroval v něm prkna svá a tento Beránek přistoupiv tuze se naň domlou- val, mluvě: Zrádce, co tu děláš? A vytrhši ručnici natáhl kohoutek hroze, že naň vystřelí. Potom i kord naň popadl, takže Linhart nechav pláště v domě, musel před tím násilníkem utéci. A tento Beránek vida, že utíká, křičel po něm P. B. sma- hám, přijdeš-li mi aneb manželka tvá do tohoto do- inu, že tě zastřelím. Dav čísti svědomí a k němu mluviti, že proto zavedeno, aby se vyrozumělo, Jak lehkej člověk tento Beránek jest. že ženu sobě pojal z katovskýho rodu, která biřičkou bejvala. Proti tomu od Beránka mluveno, že odpírá. neb nemaje sobě od pána ten dům poručený, ptal se Linharta, co tu v domě dělá. A Linhart maje kej v ruce, uhodil ho iim. On pak navracujic se od pána jako pocestný, měl v ruce ručnici, ale hyla vystřelená. Kord taky měl, ale nevytáhl ho. Že pak živnost zde vede, jest od něho dekret od J. Mti Cý podán, kterýmžto se poroučí, aby mu živnost byla puštěna —. Na to Dorn mluviti poru- čil, že tento Beránek neodpnírá, aby se tak nevážně chovati neměl, ale zastírá se, že byl hospodářem domu a že by měl míti poručení od p. Brozanskýho. Ale toho nic neukazuje, neb vědomé, že Havel Radostovský tehdáž toho domu hospodářem byl—. Tu p. purgmistr a rada — vypovídají: Poně- vadž Dorn obviniv Beránka žalobu svou dostateč- ně jest provedl a ukázal, z těch příčin dává se jemu za právo a že jest se on Beránek takové výtržnosti a nevážnosti dopustil, p. purgmistr páni jej v své trestání a kázeň bráti ráčí a věč: mu to dále obráceno bude. to on časem svým slyše bude povinen se tak zachovati. Act. die Cathedrae Petri. 23. 1584, 26. ledna. Rukop. č. 2112 f. 165. Uroz. p. Ferdinand Lokšan z Lokšanu a na Březnici k. d. mezi domy Jana Kralíčka pekaře a Drbalovým 

Strana XLIII
XXXI. Ulice Karoliny Světlé. (Proti sv. Anně.) — Č. p. 208b. 43 obostranně od Linharta Dorna truhláře za 300 k. gr. č. Act. postridie Convers. s. Pauli. 24. 1603, 24. října. Rukop. č. 2113 f. 303. Uroz. p. Vilém Vrabský Tluksa z Vrabí a na Drahenicích a Dešenicích k. d. v osadě sv. Jana na břehu proti lázni Točenici mezi domy p. Karla Záruby z Husti- řan a Jiljího Kolibala koželuha obostranně ležící od uroz. p. Adama Lukšana z Lokšanu za 350 k. gr. ¢ 25. 1615, 24. března. Rukop. ¢. 474 f. 105. (Uroz. rytíř p. Vilím st. Vrabský z Vrabí s uroz. p. Karlem Zárubou z Hustiřan.) Jakož jest uroz. p. Karel Záruba v té při při právě úřadu šestipanského za- šlé, kdež o zeď domy pánův dělící a stavení nové od uroz. p. Vilíma st. Vrabského z V. vyzdvižené, činiti bylo, jistou reformací p. purkmistra pánův 12. Julii 1612 na průvod, komu by polovice té zdi, poněvadž uroz. p. Záruba k domu svému vlastní a uroz. p. Vrabský společná býti pokládali. podá- no. Vedle kteréhožto na průvod podání plnomocník p. Záruby dal čísti, co jest na onen čas při vejchozi vykazováno — pročež jak jste opatřiti ráčili zeď, nad kterouž střeška jest, nad tou střeškou jinou zeď od p. Vrabského od kamene na vejš vystave- nou, kteráž z jedné strany po levé ruce z pokojův p. Záruby se spatřuje, a v ní až k té nižší zdi vejpustky kamenný, takže J. M. pán ty vůle býti ráčil, an i znamení dveří zanecháno. z té světnice průchod sobě k tomu druhému stavení, kde mar- štale jsou, chtíti dáti učiniti, když jest J. M. p. Záruba v letu 1589 na té zdi celé zouplna stavěti dáti i potom vejpustkův zanechati naříditi poručiti ráčil, že jest p. Vrabský toho. aby p. Záruba sta- věti dáti nemohl, protože by ta zeď, jak k domu jeho p. Záruby, tak k domu p. Vrabského společní | býti měla, nehájil. K dotvrzení pak toho všeho spatřiti jste ráčili z druhé strany po pravé ruce, kde marštale jsou, Ze ta zed s tou zdí z druhé strany k té světnici, v které vejpustky kamenný jsou, spojena jest. Tolikéž spatříno, že p. Vrabský sobé, neohradivsi aneb neopovédivsi'se v tom J. Mti p. Zárubovi, tehdáž a toho času lešení na též zdi domu páně udělati jest dal a jeho mu p. Záruba tehdáž toho lešení proto, aby p. Vrabský, kdyby mu nic v té příčině říkáno nebylo, tím lešením ňáké praeiudicium sobě býti nepokládal, že by je bez opovídání se p. Zárubovi, jako, prý, na zdi společní učiniti mohl, trpěti nechtěl. Též potom také i to jest spatříno, že pod tou střeškou, kdež dříví v domě p. Záruby složeno, veřeje dubové v té zdi zazdiny spatfeny jsou. což jest za do- statečný průvod a důvod v té zdi vedle tak patrné věci, že táž zeď dle již dotknutých svědkův ne p. Vrabského, ale p. Záruby a k domu páně náležející té zdi položení trámův z sejpek p. Záruby se na- chází, k tomu také stavení p. Záruby vedle domu p. Vrabského na té zdi zouplna založeno jest. Nic- méně kayby p. Vrabský znal, když předešle tu kulnu v domu svém od dříví vedle té zdi p. Záruby stavěti dal, že společní jest. tehdy nebyl by po- stavoval ji vedle té zdi, ale byl by hned dal do ní trámy klásti. Než věda, že jemu nenáleží a kdyby byl něco před se chtěl bráti. to že by bylo od p Záruby jemu hnedky zbráněno. Od plnomocníka p. Vrabského mluveno: Z to- hoto průvodu p. Vrabského tak i z svědkův a obzvlástné Václava Rychnovského. to se vyna- chází, Ze v té zdi, kdeZ nyní marstal p. Vrabského stojí, trámy bývaly. I když vytahovány z té zdi byly, že se na to díval a p. Záruba že jest nikda nic tomu neříkal. O zdi, když se do domu p. Zá- ruby jde po levé ruce. svědkové svědčí, ale tato zeď, o níž činiti jest, když se do domu chodí, po pravé ruce stojí. Dále také v svědomí svém doklá- dají o nějakých pokojích po pravé ruce, tuto na té zdi žádných pokojův není, a tak nic jistého neseznávají. Nad to vejšeji byla jest povinnost p. Záruby na onen čas, když do té zdi trámy kla- deny byly, v tom se časně ohlásiti, takové dílo obstaviti. AZ v I. 1610, když p. Vrabský túž zeď v svým toliko dílu a polovici vyvejšovati a do ní zase starobylým způsobem trámy klásti dáti chtěl, tu teprva p. Záruba takové dílo jest obstavil —. Tu pp. úředníci — vypověděli: Ačkoliv jse to z průvodův p. Karla st. Záruby nachází, že jest týž pán na zeď tu, kteráž nad střechou při marštali p. Viléma st. Vrabského vyzdvižena, sám svůj vlastní náklad nésti, zedníky jednati, smlouvu s ni- mi o stavení činiti a vejpustkův k nějakému bu- doucímu stavení zanechati poručiti ráčil, však aby ta zeď, o kterouž spor vzešel, od spodku vlastně k domu Záruby přináležeti a pán ji sam toliko užívati míti ráčil, toho se nic najíti a vyhledati nemůže. Nýbrž z svědomí Václava Řenčovského i z očitého spatření to, že v té zdi v marštali do- mu páně Vrabského trámové staří leželi a posavad po vytažení týchž starých jiní v nově položeni jsou, nad kteroužto marštalí i střecha šindelná vzdělána byla., a jak krokve v dotčené zdi túž' střechu zdržující položené byly, znamení i dílem zdi od domu p. Záruby k stavení tomu p. Vráb- ského ustoupení se nachází. A aby kdy kladení trámův do zdi v marštali p. Vrabského od koho právně hájeno aneb obstavováno bylo, toho ničímž od p. Záruby ukázáno není. Z těch příčin již psaná zeď za společní, však potud toliko, pokudž ustou- peno, se uznává. Kdežto p. Vrabský na polovici té zdi společní a dílu zanechaném zeď svou vzhůru vyhnati moci bude, druhé pak polovice k staveni p. Záruby zanechati povinen jest. (Srov. i rukop. č. 475 1. 39. & 476 +. 5.) 26. 1652, 11. října. Rukop. c. 2115 f. 210. Uroz. a Stat. rytíř Jan Vilím Chanovský z Dlouhé Vsi na Rábí a Smolotelích prodal p. Danielovi Pachtovi z Rajova a na Lochkové, sekretáři kanceláře Če- ské dvorské, a pani Lidmile Pachtové ze Sebuzina m. j. dům svůj nárožní proti tomu, kteréhož nyní jest v držení paní Anna Cellerová roz. z Terešovu blíž vody a u cesty, jak se jede ke mlejnům za 400 zl. rýn. Čís. pop. 208c. 1. 1412. — Rukop. ¢. 2099 f. 63. Marta, relicta Tirmanni, fatetur se teneri IlII s. Laurentio de Wilhartitcz et promisit eidem unum lapidem marmoreum in longitudine IIll ulnarum et in lati- tudine duarum uln. et unius quartalis et ante do- mum ipsius Laurentii ponere, sic quod ipsa Marta eundem lapidem tunc vendere debet et ipse Lau- rencius pecuniam suam recipere debet —. 2. 1445, 1. dubna. Rukop. č. 90 f. [14. Simon Homole et Anna e. d. in acie ad balneum Czwan- 

Strana XLIV
44 haconis eundo penes domum Wenceslai Drozdie immediate dempta parte curie ibidem consite, quam pro se et suis successoribus eximendo reservavit erga lohannem Kyssca pro III% s. gr. In. quibus quidem pecuniis idem Simon condescendit sibi de | heredidate sua in Trzessowicz situata, videlicet do- muncula et agris in eodem. Act. fer. V. post Pasce. 3. 1445, 21. dubna. Tamtéž f. 115. lohannes cerdo et Anna e. aream nudam simul cum muro circumdatam sitam ad s. Iohannem prope pontem post domum [lohannis Kysska et contra doimuin Iohannis Betlemek erga Iohannem Kysskonem pro | Ill s. gr. Act. fer. III. ante Georgii. 4. 1465, 13. srpna. Rukop. č. 2141 f. 72. Quem- admodum Iohannes cerdo Nicolao, fratri suo ger- mano, et Nicolao, servitori ipsius, medietatem do- mus sue in ripa ex opposito scole s. Iohannis in vado plateolla mediante situate suo ultimo dele- gavit testamento, tandem premissi Nicolaus uter- que fassi sunt se X s. gr. percepisse pro dicta medietate domus ub Anna, eiusdem Iohannis re- licta. Act. die Ypoliti. 5. 1480, 15. brezna. Rukop. c. 2106 f. 55. Wen- ceslaus cerdo Rychlík dictus et Margaretha e. d. contiguam domui sue in acie ex opposito ecclesie s. Iohannis in vado apud Annam. viduam olim lohan- nis cerdonis, pro XXX s. gr. Gregorii. 6. 1487, 3. března. Rukop. č. 2106 f. 194. Paulus ccrdo et Dorothea emit duas domos ex opposito s. lohannis in vado sibi invicem contiguas aput Wenceslaum Rychlik pro LVIII% s. gr. pr. Act. sabbato ante Transl. s. Wenc. 7. 1514. 28. listopadu. Rukop. č. 2108 f. 151. Pavel koželuh vzdal jest duom svuoj ležící blíž sv. Jana na břehu mezi domy Tomáška a Duchka koželuhuov Janovi, synu svému, a Dorotě m. j. Dálo se v. radě v úterý před sv. Ondřejem. 8. 1520. 28. července. Rukop. č. 2109 f. 127. Jan Zralík koželuh s Dorotú. manželků svú. vzdá- vají dobrovolně polovici domu svého předního, v němž bvdlejí. Pavlovi, otci svému — na ten zpuosob, aby on Pavel s tú polovicí domu učinil, jako s svým vlastním. Však on Pavel. otec Januov, za to udání má jeho syna opatřiti tak. aby mohl svú živnost provoditi. A tu také v témž domě та s nimi bydleti a oni, jmenovaní manželé, mají jeho, jakožto otce děti. ve všem dobrém poslušni a pod- dáni býti a žádného protivenství jemu nečiniti. Act. sabbato post lacobi ap. 9. 1524, 8. srpna. Rukop. č. 2110 f. 51. Simon koželuh, syn Hlaváčuov, a Dorota k. d. vedle To- máškové vdovy od Jana, syna Zralíkova, za LXX k. č. Act. fer. II. ante Laurentii. 10. 1527. 11. února. Rukop. č. 2110 ft. 190. Pavel kożeluh, zet Modreho a Dorota k. d. proti kostelu sv. Jana na bfehu mezi domy Duchka kożeluha a někdy Tomáše obostranně od Šimona, syna Hla- vova, za LXXX k. č. Act. fer. II. ante Valentini. (Viz výše při domě č. p. 948 zprávu z r. 1580 při č. 6.) 11. 1529, 16. února. Rukop. ć. 2134 f. 15. Jakoż jest zuostal grunt po Janovi Zralíkovi a ten jest prodán. sirotci po témž Janovi za ten grunt peníze mají bráti všichni tři: Mandalena. Anna a Mikuláš 0 XV k. Act. fer, III. post Valentini. Act. fer. 4. post : XXXI. Ulice Karoliny Světlé. (Proti sv. Anně.) — ©. p. 208c. 12. 1549, 7. září. Rukop. č. 2117 f. 144. Zmocněn Matyáš Ornyus z Paumberka, písař radní, domu Pavla Zývala pro LXXV k. m. Act. sabbato in vig. Nativ. M. V. 13. 1549, 21. října. Tamtéž f. 190. Šimon kože- luh a Anna k d. mezi domy Duchka Sychrovského a Kateřiny Tomáškové obostranně od p. Matiáše Ornya z Paumberka za 1%C k. č. Act. die Ursule. 14. 1553, 15. května. Tamtéž f. 289. Jakub Da- niel od mostu a Lidmila z Květnice m. j. k. d. od Šimona koželuha za 1%C k. č. Act. die Sophiae. 15. 1558, 16. února. Tamtéž f. 407. Jindřich Brozanský z Vřesovic a na Brozanech, místo- komorník království Českého., k. d. mezi Duchkem koželuhem a Jakubem pekařem od Jakuba Daniele za 1%C a XX k. č. Act. fer. III. post Valen- tinum. 16. 1567, 28. srpna. Rukop. č. 2118 f. 174. Týž postoupil duom uroz. p. Jaroslavovi Smířickému z Smířic a na Kostelci i na místě paní Hedviky z Hazmburku a p. Jindřicha z Smířic. mocným otcov- ským poručníkuom statku po někdy Albrechtovi z Smířic, zejména Václava a Jaroslava, k ruce týmž sirotkuom v 250 k. Ć. Act. postridie Ruffi. 17. 1568, 29. března. Rukop. č. 2118 f. 190. Uroz. p. Jiří z Waldšteina a na Hostinném k. d. mezi domy Duchka koželuha a Jakuba pekaře a proti sv. Anně ležící od uroz. p. Jaroslava Smifi- ckého z Smířic, jako poručníka sirotkuov po někdy Albrechtovi Smiřickém z Smiřic, za 237% k. č. Act. fer. II. post Laetare. 18. 1584. 5. září. Desky zemské větší č. 22 ř. G 27. (Kšaft Jiřího z Waldštejna.) Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice jednoho P. B. v&emohücího na véky poZehnaného amen. Ja Jifi z Waldśtejna na Hostiném a Miletíně vyznávám tímto listem svým kšaftovním přede všemi, a zvlášť tu, kdež náležeti bude. že znamenaje a spatřiv tohoto času nebezpečný běh a krátkost i nestálost života svého a vida, že lidé den ode dne z tohoto života pro- středkem smrti scházejí, kdež znaje já se v témž nebezpečenství postaveného býti a nevěda, pokud mne P. B. v tomto světě ponechati anebo kdy a kterého času z něho povolati ráčí a nechtěje tomu rád, aby po mé smrti o statek muoj, kteréhož mi P. B. z své milosti a štědrosti popříti ráčil, mezi dítkami mými jaké nevole a různice měly vznik- nouti a povstati, i z těch příčin umínil sem o témž statku svém toto pořízení učiniti a majíc list mocný od nej. knížete a pána, p. Ferdinanda. etc. Českého — krále od J. Mti mně na to daný, tak abych statek svůj všecken mohovitý i nemohovitý, dě- dičný, zápisný, kterýž mám neb ještě míti budu, mohl a moc měl zříditi, poručiti a dáti i také nad ním a nad dětmi svými poručníky sdělati, tak jakž ten list mocný mně od J. Mti Cé daný to v sobě šíře obsahuje a zavírá. I na takový list mocný J. Mti Ce takto o statku svćm fidim a ksaftuii a v tom jest konečná vůle má: Když by mne tak P. B. z tohoto světa povolati ráčil, tehdy aby ten statek můj všecken a všelijaký, dědičný a zápisný i manský též se všemi svršky a nábytky, klínoty, hotovými penězi, listy a ma- jestáty i jinými všelijakými spravedlnostmi mými, jak by ty koli jmenovány býti mohly, ten všechen aby připadl na syny mé, kteréž nyní mám aneb 

Strana XLV
XXXI. Ulice Karoliny Světlé. Ještě jmíti budu, na všecky společně rovnými dily. Však aby synové moji byli povinni takto se zacho- vati, iakž níže o tom poroučím: Předkem, jakož má při mně uroz. paní, pí. Alena z Lobkovic, man- želka má nejmilejší, věna svého půl třetího tisíce k. gr. č., neb což jest po ní imenováno, to jest mnč vše zouplna vyplněno; k takové sumě z lásky man- želské a pro její ke mně ctné a šlechetné chování nad též věno přidávám jí půltřetího sta k. gr. č. A dále i v tom ji takto opatřuji, aby se manželka má milá ihned po smrti mé ve dvůr Políčany po- plužní s poplužím, s lukami, i v jiné všelijaké svršky a nábytky, kteréž při témž dvoře jsou, totiž vobiii, což by koli těch, buď nemlácených i sutých na podlahách i na poli, bylo osetých, šest klisen, čty- rymecítma krav a hospodářského vola, s vozy a jiným vším nádobím, což k hospodářství náleží. Ves Poličany, což tu mám, s polovicí podacího v Lanžově, ves Třeběhošť celú, ves Zdobín, ves Trotinu, což tu mám, s dvory kmctcími a platy, kurmi, robotami, ospy i s jínými všelijakými povinnostmi, v les Pí- sek i v jiné lesy k týmž vesnicím náležející, v ryb- níky, potoky a vodotočiny, kteréž k tomu dvoru a jmenovaným vsem od starodávna náleží a jakž toho všeho sám sem v držení a užívání byl. Ovšem nic nevymienujíc. Svou mocí aneb s komorníkem pražským uvázala a toho všeho statku. což k němu náleží, v témž věně i co nad věno jest, čehož suma půltřetího tisíce a půltřetího sta k. gr. č. učiní, držeti a až do smrti své užívati. V čemž jí žádným vymyšleným způsobem od synův mých ani od žád- ného člověka žádná překážka činiti se, ani jejich všelijakých věcí žádným vymyšleným způsobem žádný pečetiti nemá. Však jestliže by manželka má milá, pí. Alena z Lobkovic, téhož jmenovaného statku v témž věně svém, tak jakž tuto řídím, v držení a užívání býti nechtěla a že by se jí toho přijíti nevidělo, nýbrž že by sumu svou míti chtěla, tehdy bude moci synům mým, jakožto držitelům statku, listem aneb jakž by se jí koli vidělo, půl leta napřed věděti dáti a oni budou jí povinní takovou sumu věnní i což jí nad vé- no přidávám, při vyjití toho polouletí napřed věděti daného zouplna vyplniti a dáti, a ona paní Alena z L., přijma takovou sumu svou, bude a jest povinna takového všeho statku s těmi svršky a nábytky, kteréž při témž dvoře, jakž nahoře do- tčené jsou, bez odpornosti synům svým postoupiti. Pakli by do smrti své téhož statku v užívání byla, tehdy po smrti její takový všechen statek niá zase na syny mé i s těmi svršky připadnouti. Než s Sumou svou i s jinými věcmi svými, což se jí a jak koli líbiti bude, má moc činiti. Nadto výše budou povinni držitelé statku Miletínského jí paní Aleně z Lobkovic, dokudž by téhož statku u věně v držení byla, každého týhodne jeden sud piva do- brého a jeden sud patok z pivováru miletínského vydávati. Než piva do těch vesnic aá krčem nemá odiinud bráno býti, než z pivováru miletínského. Ale krčmáři z týchž vesnic. kteří ta piva budou bráti, budou povinni jí paní Aleně z téhož piva po- sudné dávati. Též čtyry koně plesnivé s nádobím a dva vozy, jeden malý, na kterémž jezdívá, a dru- hý nový vůz kožený, který sem v Hradci udělati dal, se vším, což k týmž vozům náleží, jí paní Aleně odkazuji. Tolikéž klínoty i jiné všelijaké (Proti sv. Anně.) — Č. p. 208c. 45 svršky a nábytky, to což jejího jest, i také od vše- lijakých pláten, vinutých i ložních šatův, ubrusů, ručníků, servitů, což jest sobě, jsa hospodyní, na- chovala a nadělati dala, to jí všechno má zůstati. A žádný jí v to vkračovati ani žádné překážky činiti nemá a moci míti nebude. A Hanuš Rumler, písař miletínský, ten má k ní, paní Aleně z L., vždycky a každého času, když by koli pro něho raden a pomocen býti. A které sem jí lidi pod- dané své, mužského i ženského pohlaví, zhostil a dal, ti jí mají podlé takového dání zůstati Také tomu chci, aby synové moji mladší, kteréž nyní spolu máme, neb jestli by jich nám P. B. více dáti ráčil, při manželce mé milé pí. Aleně, jakožto při pí. mateři své vlastní, až do vůle její zůstali a mi- mo vůli její aby jí bráni nebyli. Však na vycho- vání aby na jednoho každého syna, dokudž by při paní mateři své byl, každého roku po třidcíti k. m. pí. Aleně, mateři jich, od držitelův statku mého, počnouce hned ode dne smrti mé, vydáváno bylo. A když by čas jich přišel, že by tíž synové moji měli k učení dáni býti, tehdy paní mátě jich, pí. Alena z L., toho ničehéhož, což by jim k dobrému bylo, aby neobmeškávala. ale s radou p. Jiřího z Lobkovic, nejv. sudího království Českého, p. Ji- řího z Martinic a na Smečně, p. Kryštofa z Lob- kovic a na Tejně Horšovském, nejv. kamrmeijstra téhož království, p. Albrechta Kapouna z Svojkova a na Hlušicích, purkrabie kraie Hradeckého, p. Kryštofa Bukovského z Hustiřan, iakožto pp. šva- krův mých zvláště milých, ty syny mé k učení se dávali (neb se jim v tom ve všem důvěřuji), tak aby, jsouce v dobrém vedeni., ke cti a k chvále P. B. a při víře svaté křesťanské pod dvojí způso- bou aby se drželi, a k tomu nejináč, než což jest pobožného, dal vésti. K nim napřed psaným pp. švakrům té důvěrnosti jsem a za to žádám, že týchž synů mých mladších, jakožto přátelé krevní, v čas potřeby jich radou a pomocí svou spolu s pí. manželkou mou milou, pí. Alenou z L., neopustí. A což by koli jakého nákladu, když by tak k učeni kdekoli dáni byli, zapotřebí bylo, to aby vedlé uvážení a dobrého zdání těch panův z dílův svých dáváno a na ně nakládáno bylo. Nebo dílové jich ti mají vedlé zřízení zemského při nejstarším synu mém a bratru jich zůstati a opatrováni až do let jich rozumných býti. O dcerách mých starších, kteréž mi s neb. pí. Kateřinou z Chlumu a z Košmberka P. B. dáti rá- čil, o těch takto poroučím a kšaftuji: Jestli by která z týchž dcer mých k místu a vdání s radou pánův a přátel krevních a bratří svých po smrti mé přišla, aby po jedné každé z nich synové moji léta mající, i na místě jiných let nemající, z statku mého pět set k. gr. č. imenovali a dali, a k tomu výpravu poctivou i veselí svadební učinili. A do- kudž by výš jmenované dcery mé, k místu a vdám nepřišly, ty aby buďto při Janovi, synu mém nej- starším, byly; pak-li by která při kterém jiném synu mém a bratru svém bytnost míti chtěla, ta toho bude míti vůli, a nejstarší syn můj nemá jí toho hájiti. Však při kterémžkoli z nahoře psaných bratří svých která bude, aby, jsouc při něm pocti- vě chována a oděvem, i všemi potřebami opatro- vána byla. Ta suma výš psaná, těch 500 k. gr. č., 

Strana XLVI
46 XXXI. Ulice Karoliny Světlé. témuž bratru, při kterémž by tak bytnost jměla, od jiných bratří svých, synův mých, vydávána a v moci jeho zůstavena býti má. A on povinen bude jí až do vdání jejího, pak-li by se nevdala, tedy až do smrti její, z té sumy 30 k. gr. č. každé- ho roku vydávati. A neuchoval-li by jí. P. B. od smrti, nemá ona a moci nebude žádnému těch pěti set k. č. poroučeti a odkazovati ani dávati, než ta suma má při tom bratru a dětech ieho, při kterém by chována byla a bytnost svou měla, zůstati. Než co se pak zápisu toho dskami zemskými učinčěného dotýče, kterýmžto zápisem vedlé jisté výminky v něm učiněné pí Kateřina z Chlumu a z K., manželka má milá, půl města Hostinného mí dává, iakž týž zápis a v něm výminka ta v kvaternu menším zápisném žlutém L. LVI. v pon- dělí po sv. Řehoři [fol.] M 3. učiněný, v sobě šíře zavírá, abych povinen byl dcerám svým, kteréž s ni mam, Sest set k. gr. ¢. vydati, i v takto o tom kšaftuji a obzvláště poroučím a v tom má vůle jest, aby jedné každé z dcer mých od synův mých, již i za ourok, což by na její díl z té sumy přišlo, dvě stě k. č. dáno a u věně jmenováno bylo. A ona jedna každá z nich, přijmouc těch dvě stě k. č., bude povinna z dílu svého, z té sumy i z ouroku, kvitovati a ten zápis na svůj díl propustiti. A pakli dáti nechtěla, tehdy aby jí synové moji nebyli povinni těch pěti set k. č., kteréž jedné každé od- kazuji, jakž výš položeno jest, vydavati, ale toliko podlé dotčeného zápisu budou povinni a ničímž výše k jedné každé se zachovati. Co se pak dcery mé Libuše dotýče, kterouž jest mi P. B. dáti ráčil s dobré paměti pí Eliškou z Žerotína, manželkou svou milou, o té takto po- roučím: Jestli že by také z vůle boží s radou pánův a přátel krevních a bratří svých k místu a k vdání přišla, tehdy budou synové moji také jí povinni z statku mého pět set k. č. u věně vy- dati a výpravu poctivou učiniti. Než co se dáie opatření a bytu též dcery mé Libuše dotýče, poně- vadž ta vedlé jisté smlouvy, kterouž s uroz. pá- nem, p. Janem st. z Žerotína a na Náměstí mám, že při pánu, jakožto ujci svém vlastním, do vdání jejího zůstati a opatření své míti má, toho podlé smlouvy té tak zanechávám. Neuchoval-li by pak P. B. p. Jana z Žerotína od smrti dříve, než by táž dcera má Libuše k vdání přišla, tehdy po smrti páně aby při pi. Alené z Z., manželce mé nejmilejší, anebo při kterémž- by koli synu mém a bratru svém ženatém býti chtěla, toho z2by vůli měla a v tom jí od žádného překážka činiti se nemá. A ona pí. Alena z L., m. m. nejm., aneb ten syn můj, při kterémž by tak byt svůj měla, bude ji povinen po- ctivě chovati a vedle vší náležitosti opatrovatí a těch pět set k. č., které se u věně z statku mého jí vydati mají, při tom, při komžby koliv bytností svou ona Libuše, dcera má byla, buď při pí. Aleně z L. neb kterém koli z synů mých. Jestli by jí P. B. od smrti dříve, nežli by k vdání přišla, uchovati neráčil, v moci jeho a za ním s uživáním, týmž způsobem, jakž napřed o jiných dcerách svých řídím a kšaftuji, zůstati má. Než suma ta, kteráž též dceři mé Libuši po dobré paměti pí. Elišce z Zerotina, matefi její, vedle nápadu vlastně ná- leží, kterouž sem já již k ruce její od dotčeného (Proti sv. Anně.) — Č. p. 208c. p. Jana z Žerotína přijal a na statku svém dědič- ném dskami zemskými zápisem ujistil, ta jí před- kem z statku mého, když by k místu a vdání poctivé mu přišla, vydati se má. Nic méně klínoty, šaty ložní i chodící, což toho koli po pí. mateři iejí, pí. Elišce z Žerotína na Hostinném, zůstává, to aby jí všecko zouplna vydáno bylo a ona toho všeho, jako svého vlastního, užívati a s tím, což se jí potom dobře líbiti a zdáti bude, bez překážky všelijaké synův svých i každého člověka činiti moc má. Jestliže by také P. B. se pí. Alenou z L., man- želkou mou milou, kterou dceru, buďto jednu nebo více, nám spolu dátí ráčil, o těch takto poroučím, aby ty rři též pí. Aleně z L., matce své, v opa- trování zůstávaly a žádný z moci její bráti jich nemá. A na vychování i všelijaké potřeby jich, což by slušného bylo a od napřed imenovaných pp. švakrův mých zvláště milých uznáno bylo, to aby od synův mých jim a na vychování jich se vydá- valo. A jestli že by která z týchž dcer mých, při- jdouc k letům svým dospělým, s radou pánuův a přátel svých krevních a bratří k poctivému místu a vdání přišla, tehdy aby iedné každé z statku mého 500 s. gr. ¢. u véné jmenovali a dali a k to- mu výpravu slušnou a poctivou učinili. Pakli by to;z vůle a dopuštění P. B. přišlo a manželka má milá, pí Alena z L., prvé, nežli dcery mé, kteréž bychom spolu měli, k letům dospělým a vdáním poctivým i místům přišly, z tohoto světa pojata byla, tehdy aby ty dcery, při kterémž by koli synu mém ženatém býti chtěly, aby toho vůli měly. A při kterém by byly, tehdy jemu od jiných bratří jeho sumu její věna, těch 500 k. č. vydati a v moci jeho s vydáváním toho, jakž sen napřed o dcerách svých starších nařídil. zůstati a při tom při všem tak se zachovati má. Tolikéž také o tom poroučím: Což by se koliv jakých dluhův po mé smrti našlo anebo sirotčích peněz, že by k potřebě mé vyzdviženy byly, vy- hledalo, to aby všechno jednomu každému synové moji ze spolku byli povinni zaplatiti a sirotčí pe- níze také zase vyplniti. Dále sobě v moci své po- zůstavuji, komuž kolivěk — do pěti set k. č. — dáti. A toho všeho na potvrzení a budoucí paměť ja na- předpsaný Jiří z Waldštejna pečeť mou vlastní a přirozenou k temuto mému kšaftu a pořízení při- tisknouti sem dal a pro lepší vědomost a pevnost toho všeho dožádal sem se uroz. pána, p. Jana Jetřicha z Žerotína a na Smiřicích, p. Hendricha Kapouna z Svojkova a na Běroničkách a p. Jindři- cha Lévy z Brozanek, že sou tiké pečeti své podlé mne k tomuto kšaftu, sobě a dědicům svým beze škody, na svědomí piitisknouii dali. Jenž jest psán a dán léta od naroz. s. bh. 1582 a v středu před Naroz P. M. i9. 1601, 2. března. Rukop. 2. 1063 f. 331. (Svědomí mezi Andresem Hyphoferem a Frydry- chem z Bílé.) Barbora, manželka Jakuba Nejharta: Když jesti pán z Waldštejna ten dům kupoval vod p. doktora Yphofera, tehdy pán z Bílé přišel k němu do velký světnice a řekl p. Waldštejnovi: Slyším V. M., že ráčíte ten dům kupovati. Na to mu 'dal pán z W. vodpověď: Že bych jej zase rád koupil, poněvadž jest prve p. otce mýho byl a mejch pp. bratří. Nejprv ho držel p. otec a potom 

Strana XLVII
XXXI. Ulice Karoliny Světlé. (Nábřeží.) — Č. p. 208c. pp. bratří. Co byšte vy tomu řekli, p. z Bílé, kdy- v bych já vám vaše peníze, co máte na nčm, púl šesta sta, na tom stole vysázel? Na to mu dal pán z Bílé odpověď: Když já budu míti svý peníze, l já vo ten dům nestojím. Jsem tý naděje, když : jej ráčíte koupiti, že mi popřejete asi tři neděle frystuňku, totiž prodlení, abych svý věci jinam mohl do ňákýho domu vypraviti. Tu mu pán z W. vodpověď dal: To čas všecko ukáže. Jako mu vo- depřel. A na to mu p. Hanybal z Waldštejna při- pil sklenicí vína. Jakub Mejkrt z Mostu: Frydrych z Bile pfiścl k pánu Waldštejnskýmu do ieho světnice v domč doktora Iphofera.!Tu se pán z W. Frydrycha z B. ptal: Pane z B., bylo-li by taky proti vám, kdy- bych já od doktora dům ten koupil, poněvadž vy na něj zápis máte. Na to mii p. z B. dal za odpověď: Jesti tak, že mám na něj zápis, ale když já svých peněz dostanu, co já dbám po domu! Potom p. z W. odpověděl: Tamto leží peníze na stola. Na to p. z B. zase řekl: Milostivej pane, já vezmu mé peníze a po domu nic nedbám. A jestliže jéj V. M. koupiti ráčí, tehdy jsem té naděje, že mně V. M. dvě nebo tři neděle lhůty propůjčiti ráčí, až své věci na jiné místo dopravím. Na to mu p. z W. sklenicí vína připil a se ohlásil, že k tomu dobře rada bude. Potom p. W. skoro třikráte dům ten od doktora koupil. 20. 1597, 14. února. Rukop. č. 2113 f. 62. Vaclav Placel z Elbinku, úřadu purkrabství Hra- deckého vrchní písař, jsouce od uroz. p. Jindřicha, p. Hanybala a p. Jana Kryštofa, bratří vlastních z Waldštejna, synův a dědicuov dobré pamětí p. Jifiho nejst. z Waldśtejna na Hostinném a Miletí- né, zmocnén priznal se, Ze tíech dílüv domu ná- roZního proti klásteru sv. Anny a pti domu p. Karla Záruby z Hustiřan ležícího postoupil jest uroz. pani p. Mandaleně Waldštejnské roz. purkrabince z Do- nína a na Volešnici. 21. 1597. — Tamtéž. Uroz. p. Karel z Wald- štejna a na Poličanech přiznal se, jakož na téhož pána podle jiných pp. bratří jeho dům proti klá- šteru sv. Anny připadl, že čtvrtý díl svůj dává téže uroz. paní Mandaleně Waldštejnské. Act. die Gregorii. 22. 1598, 11. srpna. Tamtéž F. 106. Mandalena Waldšteinská z D. postupuie p. Hans Krvstofovi z Waldštejna a na Hostinném 23. 1598, 21. srpna. Tamtéž f. 106. Ondřej Ipho- fer lékař a Regina k. d. nárožní proti klášteru sv. Anny vedle domu uroz. p. Karla Záruby z Husti- řan od uroz. p. Hans Kryštofa z Waldštejna a na Hostinném za 300 k. gr. č. 24. 1602, 9. května. Tamtéž f. 251. Uroz. p. Hannybal z Waldštejna a na Hostinném a Hermo- zeifć a Katefina Waldśteinska roz. Berkova z Du- bó m. j. k. d. od Ondfeje Iphofera z Iphoferstalu za 467% k. gr. č. 25. 1608, 28. července. Tamtéž f. 464. Uroz. paní Anna Zárubová a na Radimi a Sedči k. d. od uroz. p. Hannybala z Waldštejna, nejv. mincmistra, za 650 k. gr. č. * 1628, 7. dubna. Rukop. c. 2114 f. 376. Uroz rytíř Tyburcius Cejka z Olbramovic, hejtman Hrádku Křivoklátu, k. d. nárožní s zahrádkou vedle domu někdy uroz. p. Karla Záruby z Husti- 47 řan za klášterem sv. Anny od uroz. p. Jana Zá- ruby z Hustiřan a na Radimi za 500 k. gr. m. * 1652, 26. prosince. Rukop. č. 2115 f. 394. Jan Valerian Neuman z Pucholce a Anna Alzbéta Neumannová roz. Cejkovna z Olbramovic m. j. k. d. od p. Ferdinanda Čejky z Olbramovic dům se zahrádkou mezi domem p. Daniele Pachty z Ra- jova, sekretáře české kanceláře dvorské a ulicí za 300 k. gr. m. * 1659, 1. září. Tamtéž f. 394. Jan Rupert a Anna Maria k. d. od Jana Valeriana z Pucholce za 450 zl. rýn. Čís. pop. 208d. 1. 1446, 22. října. Rukop. č. 90 f. 46. Iohannes Kytka e. aream desertám domus sitam penes do- mum Iohannis cerdonis ex una et post curiam pre- dicti [ohannis Kytka erga Barbaram, relictam Kubczonis šlejíéř, pro »$ s. gr. Act. sabbato post Undecim m. virg. (Nato spojeno s domem předešlým.) V uličce od sv. Anny k řece. Čís. pop. 209. (Dům Milevský.) 1. 1449, 18. prosince. Rukop. ć. 90 f. 186. laco- bus Pancief et Ludniila e. d. dictam Milevsky sitam ad s. Iohannem prope pontem inter domos lohan- nis cerdonis et Drozdie pistoris hincinde erga Bietham, relictam Hanussii cerdonis, pro XIII s. gr. Act. fer. V. post Lucie. 2. 1452, 22. června. Rukop. č. 2099 f. 1097. Prout Bietka, relicta Hanussii cerdonis, testamen- tum suum ultimum feci coram discretis lacobo dicto Pancief, hospite suo, lacobo Tosek et Wen- ceslao Drozdie, vicinis, legando omnia bona sua — Pruochoni do Slivenec, consanguineo suo, dd. consules testamentum confirmaverunt. Act. fer. V. ante Ioh. B. 3. 1467, 26. srpna. Rukop. ć. 2105 f. 258. Wen- ceslaus [Rychlík] cerdo et Machna e. d. in acie penes domum Wenceslai Hesolt aput lacobum dic- tum Pancief pro LXX s. gr. Act. fer. IIII. post Barthol. 4. 1487, 3. bfezna. Tamtéz f. 195. Paulus cerdo et Dorothea e. duas domos sibi invicem contiguas aput Wenceslaum Rychlik pro LVIII% s. gr. Act. sabbato ante Transl. s. Wenc. 5. 1487, 21. března. Tamtéž f. 196. Thomas cerdo et Martha e. d. acialem ex opposito ecclesie s. Iohannis in vado, cuius altera pars ad Paulum cerdonem pertinere dinoscitur, erga eundem Pau- lum pro XXVIII s. gr. pr. Isto adiuncto, quod mu- rum dividentem predictas domos prefatus Paulus illus muri unam medietatem, que circa fontem est, construere debet propriis impensis, et alte- ram medietatem diametrialiter procedentem usque hostium magnum prescriptus Thomas simili modo propriis impensis edificare debet. Item fenestram estuarii, que est ad curiam iam dicti Pauli, illani prenominatus Thomas obstruere debet. Actum fer. III. post Anuncc. M. V. 6. 1514, 18. ledna. Rukop. c. 2108 f. 133. Du- chek kożeluh a Anna k. duom leZící proti kostelu 

Strana XLVIII
48 sv. Jana na břehu vedle domu Pavla koželuha od Tomáška koželuha za XX k. gr. pr. Dálo se ve středu po sv. Antoni. 7. 1524, 28. května. Tamtéž. Duchek koželuh přikoupil kus dvoru k svému domu. kterýžto kus prve jest byl a náležel k témuž domu, od Jana koželuha za X k. gr. č. Act. sabbato post Urbani. 8. 1533. — Rukop. €. 99 f. 139. Duchek Sych- rovskaj, strýc neb. Tomáše koželuha. 9. 1542, 28. srpna. Rukop. ¢. 2111 f. 344. Du- | chek Sychrovsky koZeluh vzdal duom Dorotě, manželce své. Act. fer. II. post Bartholomaeum. 10. 1559, 10. července. Rukop. č. 2117 f. 437. | Dorota Sychrovská vzdala duom Ondfejovi Vc- | cáskovi a Kateřině m. j. Act. ier. II. post Joannem Hussium. 11. 1560. — Rukop. c. 2142 f. DD 20. Dorota Sychrovská, vdova koZeluZka, k$aítem svym uci- nénym ve čtvrtek den sv. Vavřince 1559 a vy- hlášeným v pondělí po sv. mistru Janu Husovi 1560 potvrdila předešlé darování. 12. 1560, 15. března. Rukcp. č. 990 f. 220. Vedle toho odporu, kterýž jest učinil Jiřík Mejtský kšaf- tu někdy Doroty Sychrovské a obeslav k tomu Ondřeje Vocáska přívozníka i Kateřinu m. j. vinil je z toho, že oni manželé na ublížení jeho spra- vedlnosti, od před dotčené Doroty zápis na statek její přijali, nebo ona neboZka prve za živnosti své jemu statek svuoj dáti jest připověděla a při- řekla, z čehož jí před právem obvinil i svědky proti ní zavedl a ona v tom umřela a kšaft učinila. Proti tomu od Ondřeje Vocáska mluveno, že neb. Dorota za živnosti své jim manželuom zápis uči- nila a statek svuoj zadala a on Jiřík tomu neod- piral. (Nalezenc na v$slech svédkí, a dle toho [fol. 228] žaloba zamítnuta 8. července.) 13. 1560, 29. července. Tamtéž f. 230. Vedle toho odporu, kterýž Petr kloboučník, Kateřina mat- ka jeho, a Anna, dcera Petra šlajfíře, Mandalena, Ludmila a Markéta, dcery Bartoně koželuha, uči- nily kšaftu někdy Doroty Sychrovské, obeslavše Vondřeje Vocáska, vinili jej z toho, že drží sta- tek po neb. Duchkovi Sychrovském a Doroté m. j., kterýž jim jest náležitý, některým po uijci, jiným po strejci. (Žaloba byla zamítnuta.) Act. fer. II. die Marthae. 14. 1561, 29. července. Tamtéž f. 356. Jakož jest Juliana Abbasova cbeslala ku právu Von- dřeje Vocáska přívozníka a Kateřinu m. j. viníc je z toho, že jsou oni manželé statku po Janovi Abbasovi nebožtíkovi pozuostalého v domu někdy Doroty Sychrovské. kterýž jí Julianě od práva jest přisouzen, nenáležitě se dotýkaii a jím hej- bali, nebo když jsou páni radní k žádosti její tam vysláni byli a komoru, kdež svrškove byly, od- pečetivše otevřeli. tu není ter statek. v cele nalezen ieho neb. Jana Abbasa. jako se dvě luoZe Satuov líhacích, než toliko jedna peřina, vajše také ani chodicích a nádobí cínového v truhle i v armaře, kteréhož drahně bylo, též nezuostalo. Poněvadž pak klíče oni manželé Vondřej a Kateřina od toho domu jsou měli, aby oznámili, kam se jest to dělo. Proti tomu od Vocáska mluveno, že jsou oni do toho domu nenáležitě nechodili a statku Jana Abbasa se nedotejkali, ponévadZ ona Juliana ten statek pecetiti dala a potom pak, kdyZ tam od XXXI. Ulice Karoliny Světlé. (Nábřeží.) — QC. p. 209. práva vysláno bylo, ty pečeti v celosti jsou na- lezeny a tak oni manželé jí Julianě ničím nejsou | povinni. Na to Juliana Abbasová oznámiti poru- Gila, że když jsou tam páni radní vysláni byii, tu jsou spatřili truhly odevřené, kteréž byly zpe- četěné, k tomu pak i to svědomím se ukazuje, kterak jest Kateřina z komory dala nositi do jiné pro bezpečenství. Zase Vocásek mluviti dal: Těmi svými pruo- vody a zbytečným mluvením Juliana žaloby své v ničemž neprovozuje a zvláště aby oni manželé tu komoru, do kteréž sobě neb. Jan Abbas u Do- roty Sychrovské věci své schoval a ta po smrti jeho na žádost Juliany byla zpečetěna, odmýkati a pečeti odtrhati, k tomu nádobí cínové a šaty jest jich mnoho vedla, neukazuje. kromě tím Luk- šem Vrbou. kteráž jest osoba podezřelá a v zlo- dějství shledána. Bude-li je manžely chtíti z toho viniti, dají mu taky na to odpověd. Protož jeho svědomí postačiti jí Julianě a od práva přijato býti nemá. Kdež pak je manžely v ošklivost dávají a dotejkají všetečně, že by nenáležitě, nevyčkavše rozsudku, měli se toho statku Abbasového dotej- kati, ježto páni radní, jsouce tam vysláni, toho jsou nic neshledali, aby se před rozsudkem čeho oni manželé dotejkali. A když tak kdo všetečně při právě koho dotejkal a ra posměch něco mluvil, jak tuto se stalo, aneb také ven ze pře co vedl, tehdy takoví trestáni bývali, což v uvážení p. purgmistra pánuov bude —. Tu p. purgmistr a rada — vypovídají: Poněvadž Juliana Abbasová preti Vondřejovi Vocáskovi, přívozníkovi, a Ka- teřině m. j., aby statku po neb. Janu Abbasovi v domu někdy Doroty Sychrovské oni manželé nenáležitě se dotejkali, toho jest podlé práva nepo- kazala, z těch příčin dává se iemu Vondfejovi Vocáskovi za právo, takže jí tou žalobou povin- novati nejsou. Act. die Martae 1561. 15. 1565, 30. dubna. Rukop. č. 2118 f. 102. Jan Drbal koželuh a Eva k. d. mezi domy p. Chotka a p. Smifického od Ondfeje Vocaska za 120 k. č. Act, pridie Phil. et lacob. (R. 1572 splácí vdova Eva). 16. 1569, 1. července. Rukop. č. 991 f. 583. Jakož jest Matěj Makodera obeslav Jana Drbala jeho obvinil z nářku cti, že by on Jan Matěje zlo- dějem nazval a o něm mluvil, že by po měsíce dříví krásti měl. I maje on Matěj dítky a man- želku, nemůže v tom nářku ležeti, zvláště proto, že stav pořádku koželuzského jistý čas sou jemu uložili, aby ten nářek z sebe svedl, jinak že s ním nic činiti míti nechtí. Proti tomu od Jana za od- pověď dáno, že tomu odpírá, aby jeho Matěje tak bez příčiny sobě dané naříkati měl. neb tu, kdež staroměští i novoměstští koželuzi svá stání na stolicích pod kožnou mají, on Matěj by se na něho posápal, jeho netoliko samého, ale i druhého, star- šího staroměstského hanil a naříkal, kdež by on Jan, háje své poctivosti, odpověděl jemu a řekl: Ještě sem nekradl špalkův pivovárských a krajin u mlejna, jako si ty kradl. kdy si byl v škole. Což mu se vidí, že to mohl učiniti, když tento Matěj prve jeho cti loupil a naříkal. I když strany sobě tak na odporu byly, jest jim den k průvodům až pod té pře ztracením od 

Strana 1
I. Formulář Staroměstský ze XIV. stol. Laskavostí veledůstojného pana faráře Fr. Štědrého upozorněn jsem byl na nevelký formulář, v němž použity byly, až na skromné výminky, listiny týkající se Starého Města ze 14. st. Rukopis papírový, jehož přední deska již dávno byla utržena, jest 31 cm. vysoký a 23 cm. široký a chová se v knihovně kláštera Vyšebrodského pod sign. č. 97. (starší sign. č. 51.). Počátek rukopisu obsahuje illustrovaný životopis P. Marie v latině na 45 listech (Septem gaudia b. Virg.), jehož konec na listu 45. končí se slovy: Et ad dextram in throno suo collocavit. O domina felicissima, quam inefabile gaudium habuisti, quando corpore et anima in gaudium perpetuum introisti. Per hoc inefabile gaudium, regina, rogo te, ora dilectum filium tuum, dominum nostrum Jesum Christum, pro me, ut post hoc exilium perducat me ad thronum regni tui, ubi sine fine mereor gaudio sempiterno frui. Amen.« Na to následuje na listu 46. náš formulář a to nejdříve Registrum diversarum formarum de diversis materiis na dvou listech, vždy o dvou sloupcích; ke konci druhého listu jsou položeny Tituli in superscripcio- nibus ponendi. Formulář psán jest též vždy o dvou sloupcích na 14 listech. Za formulářem nalézá se na listu 62.: Nota casus papales, — nota episcopales a tyto údaje: A. d. MCCCCXIIII obiit honorabilis vir d. Johannes, pie memorie Bartholomei filius de Slana, post XI m. virg., fer. III, post XXIII. horam. — A. d. MCCCCXII fer. VI. obiit frater meus Wenceslaus Pileonis in die Cozmi et Damiani hora terciarum aute summam missam. — A. d. MCCCCXVI obiit venerabilis vir Laurencius dictus Klobuczky de Slana feria tercia in vigilia Simonis et Jude. — Sub a. d. MCCCCX obiit d. Bartholomeus, d. Wenceslai dicti Predicacz pater, de Slana sabbato in die Quatuor coronatorum post festum OO.SS. — A d. MCCCCXIII obiit uxor Bartholomei de Slana dicta Anna, mater d. Wenceslai dicti Predicacz, in die s. Jacobi ap. — A. d. MCCCCX obiit Mara, filia Bartholomei de Slana, d. Wenceslai dicti Predicacz soror, in die s. Michaelis. Et tunc pestilencia fuit. Demum pueri Bartholomei eadem pestilencia: Dorothea, Ducha, Gallus. Na druhém sloupci počíná se překlad z bible: Ten czass vyssed Gyeżyes y chodyessye po Gerychu tak rzeczenem a ay muž gmenem Zacheus . ..., který končí slovy: przyssel gest syn czlowyeczy hledaty a uzdravowati, czoz ge zahynulo. Na to čte se kratší výpis latinský: S. Isidorus dicit: Nunc locutoribus et predi- catoribus plenus est mundus. — Potom zase zapsány jsou poznámky: Nota, quod Petra, pie memorie d. Laurencii dicti Colesskonis mater, conventoris in Rzewnyczow, resignavit d. Wen- ceslao dicto Predicacz de Slana unum libellum de equorum medicinis non coacte, sed benivole dedit mihi et contulit et resignavit d. Wenceslao, ut supradictum, Herbotonis de Collowrat capellano, et hanc resignacionem fecit feria V., hora quasi ultima, ante Judica, istis presentibus testibus, qui interfuerunt: Jakssone, iudice de Rzewnyczow, et duobus consulibus: Savlone et Lychvelone (?) ibidem morantibus et coram tota familia iudicis in stuba sua — et hoc a. d. MCCCCXIX. Na dalších 25 listech jsou napsány Sermones de evangeliis dominicalibus per totum annum per manus d. Wenceslai dicti Predicacz, Bartholomei filii, de Slana (finitus sub atd. MCCCCXV fer. sexta post festum s. Procopii), na sedmi listech Tractaculi de baptismo et de sacra unccione et defensione scripti per d. Wenceslaum dictum Predicacz, Bartholomei filii de Slana, scripti in Constancia sub a. d. MCCCC decimo quarto in adventu d. nostri Jesu Cristi; Sermo de defunctis bonus a po dvou listech Exposicio super Pater noster: Toto gest preyednye rzyecz, kdyzto dyemie.... (Explicit exposicio super Pater noster, finitum per

Strana 2
2 d. Wenceslaum d. Slana dictum Predicacz sub a. d. MCCCXXI in die s. Tyburcii et Valeriani m. Na 15 listech napsán jest Tractatus contra hereticos per manus d. Wenceslai dicti Predycacz de Slana in castro Roczow hora vesperarum sub a. d. MCCCCXVIII, feria 2a ante festum ss. Petri et Pauli ap. a hned na to Sequitur alius tractatus de subutraque specie, který se po třech listech končí: Explicit tractatulus de utraque specie communicantes contra hoc dicentes ...., finitus per manus d. Wenceslai dicti Predicacz, nacione de Slana et hoc sub a. d. MCCCCXVIII in castro dicto Roczow d. Herbortonis de Colowrat, et hoc in camera sua. Další text obsahující pouze 1 stranu končí se slovy: Explicit Credo cum apostolis et prophetis finitus per manus d. Wenceslai de Slana dicti Predicacz in die Kyliani a jiný text vykládá se jako Contemplacio b. Augustini finitus sub anno MCCCCXIX feria secunda in die s. Laurencii m.; finitus per d. Wenceslaum de Slana dictum Predicacz. Na následujícím listě napsáno několik latinských citátů, z nichž prvý zní: Modicum et non videbis me. Johannis XVI. Dyetky myle pan Jezyss rzekl gye tyto slowa . . . Konečně na posledních 14 listech jsou výpisy z bible počínající slovy: Egressus Jesus cum discipulis suis trans torrentem Cedron. Na zadní desce přilepen fragment listiny z r. 1383, která začíná: Vobis d. plebano ecclesie in Sczepanow... Formulář Staroměstský obsahuje několik listin z obou polovicí XIV. století. Až na malé výminky jsou obsahu soukromoprávního a proto obsahem hodí se zde jako příloha. Jen asi tři kusy jsou důležitosti všeobecné, jmenovitě listina Karla IV. v příčině dohledu na minci. Výminečně vyskytují se 2—3 kusy mimopražské, které ovšem jsem proto nevynechal. Za to nejsou zde otištěny některé vzory zcela banálních dopisů úplně bezcenných a malá sbírka salutací, vyskytující se velmi často, které neobsahují zcela nic pozoruhodného. Sepsání formuláře stalo se prací snad některého písaře radního staroměstského na po- čátku XV. stol. Zajímavé jest, že všechny kusy jsou latinské a žádný německý. Text dosti často chybami jest porušen, které ne vždy bylo možno opraviti. 1. Forma obstagialis communis. A. primum. Nos B. et N., cives Pragenses, recognoscimus tenore presencium discreto viro ..., concivi nostro karissimo, tot sexagenas denariorum prag, pro tot staminibus talis panni debitorie ac racionabiliter nos teneri et promittimus sine quolibet malo dolo in solidum bona nostra fide vel sub fidei nostre observacione illesa et honoris dictam pecuniam cum P., nusquam ipsum perinde alias remittendo, dare et indivisim persolvere sic, quod nullus nostrum per solucionem sue partis a solucione residui debiti solutus non fiat, (persolvere) in festo s. — proxime affuturo, aut statim die altera obstagium debitum et consvetum in Maiori Civ. Prag. ad predicti P. instanciam in hospicio nobis deputato in propriis nostris personis continue observare. Elapsis autem a dicto solucionis termino VIII diebus con- tinuis prenominata pecunia non soluta, prestito ipso obsta- gio vel non prestito, dictus — candem pecuniam habebit statim in dampna nostra super omnia bona nostra mobilia a christianis vel Iudeis conquirere, nobis omnibus preno- tatis sive prenominatis viris et singulis dictum obstagium continue servaturis, donec de prescripti debiti periculis et dampnis omnibus quibuscunque, super hoc accrescenti- bus, fuerit per nos prenominatos ipsi — vel ipsius here- dibus plenarie satisfactum. Et qui hanc litteram nomine et voluntate prescripti — habuerit, tenebimur bona fide adimplere singula prenominata. Quod si non feccrimus, ex tunc preſatus — aut heredes sui statim dic altera post ipsum solucionis terminum se conspectui iuratorum offe- rentes postulent et rogabunt, ut ipsis ad bona omnia et singula fiat iusticia expedita. Cui vel quibus ex nunc, prout ex tunc, firmiter promittimus et spondemus hac racione, quod nos .. et ipsius heredibus prelibatis se veros super pecuniam paratam astringimus debitores. 2. Alia forma superadditoria A II. Nos Albertus Wolflini Cammerer iudex et — recognos- cimus tenore presencium protestantes, quod H., Nycolaus frater eius, et K. ct L., nostri concives, coram nobis in figura iudicii, ubi gesta quelibet plenum obtinent robur, constituti recognoverunt sponte discreto viro —, civi Pra- gensi, et suis heredibus in tot s. den. gr. pr. ex causa veri ct legittimi debiti se teneri et promiserunt sine dolo malo quo- libet in solidum bona fide ymmo et sub ipsorum fidei obser- vacione et honoris dictam pecuniam dicto —, nusquam ipsum perinde alias remittendo, dare et in paratis ac nu- meratis, tantum grossis prag., ulla alia causa interveniente indivisim, sic quod nullus nostrum per solucionem sue partis a solucione residui debiti solutus non fiat, persol- vere in tali festo. Quod si in ipso festo vel in eius crastino non ficret, dictis concivibus nostris in hoc contra sui ho- noris et fidei observacionem pretactam forsitan, quod absit, facientibus, ex tunc statim post ipsum festum die tercia continua occasione dicte sue negligencie et protraccionis dicti nostri concives superadditis tot sexagenis nomine pene et uberbecte (?) gr. predictorum postea dicto — et suis heredibus in tot s. gr. sepedictorum capitalis et prin- cipalis pecunie remanebunt debitorie obligati, quas quidem

Strana 3
sexagenas tot grossorum sepedictorum predictus — in predictorum nostrorum concivium dampnis super bona eorum mobilia et immobilia ipsa die tercia in Judeis et christianis habebit oonquircre nobis iudice et iuratis. — pro co tempore constitutis dicto — sine cuiuslibet iuris et iudicii requisicione habentibus pignora sufficiencia dc predictorum nostrum concivium bonis omnibus et singulis sine cuiuslibet hominis contradiccione volentibus assignare, de quibus per eorumdem pignorum obligacionem, vendi- cionem sibi placidam possit totam sortis, dampnorum et impensarum pecuniam iam dictam nullis civitatum vel locorum quorumpiam legibus, iuris, statuti, dcfensionis aut consvetudinis obstantibus extorquere. Et qui hanc litteram habuerit, idem bona fide dcbebit per sepe dictos nostros concives vcl eorum superstites satisfieri de premissis sibique ius competit omnino eorumdem. 9. Forma credencie ex parte civitatis. A II. Nos iudex et — iurati ac universitas tota civitatis Pragensis recognoscimus, quod emimus et recepimus in credenciam pro indigencia predicte nostre civitatis apud discretum virum V., concivem nostrum, et societatem suam tot pannos de Dorn pro tot s. gr. denar. prag., quam summam pecunie eidem — et sue societati vel ipsorum heredibus persolvere et dare promittimus bona fide quolibet absque dolo in festo talis sancti proxime affuturo omni sine impedimento et qualibet dilacione proculmota. Quod si non fecerimus, ex tunc iudex et IIIIor ex iuratis, qui pro hoc tempore constituti fuerint, quos ipse — nomina- tim elegerit, tenentur et debent statim sequenti die post terminum probi hospitis hospicium in Maiori Civ. Pr. no- mine veri obstagii intrare, mansuri ibidem sicut moris et iuris est civitatis predicte. Servantes obstagium XIIIIor (aut in dicto obstagio) diebus continuatis pretacta pecunia non soluta volumus, quod prefatus — et societas sua summam pecunie predictam in dampnum nostrum et civitatis nostre prenominate acquirat apud Iudeos vel eciam apud christia- nos iudice ct iuratis supradictis obstagium tam diu servan- tibus, donec prelibato . . et sue societati de predicta pe- cunia principali una cum dampnis et eciam impensis super ipsam accrescentibus per nos aut successores nostros totaliter fucrit satisfactum. Et qui presentem paginam ha- buerit oc. 4. Forma obligatoria. A NIL. Nos iudex . . necnon cives civitatis Pragensis recognos- cimus, quod H., filius N., constitutus in nostra presencia recognovit ex causa vcri debiti loco fratris sui — discreto viro . ., civi vel concivi nostro, in tot s. gr. den. prag. sc teneri solvendas sibi vel suis heredibus in precedenti die, que proxime festum b. Martini precesserit nunc ven- turi, pro eadem summa pecunie eidem H. vice et nomine fratris sui predicti domum et curiam in tali loco cum molendino et omnibus pertinenciis ad eam spectantibus eidem et suis heredibus loco pignoris sub condicionibus infrascriptis obligavit, quod si eis infra hinc et predictum festum pro predicta summa pecunie satisfactum non fuerit, ex tunc ipse et sui heredes possunt et debent libere ipsam pecuniam predictam super dampna fratrum predictorum aput Iudeos sive christianos recipere super domum et curiam predictam [et] earundem pertinenciis prenominatis. Si autem — predictum — cet suos heredes ex solucionis ne- gligencia dampnum aliquod percipere continget, hoc super domum et curiam et super pertinenciis ac utilita- tibus carum ipse —- vel, eo non existente, sui heredes tencre ct habere debent tamdiu, donec eis dc sepedicta pecunia et dampnis exinde perceptis integraliter satisfiat. Et qui hanc litteram oc. 5. Forma conventualis A V. Nos abbas et — prior et . . celera'ius et custos totusque conventus monasterii — recognoscimus idoneis viris. . ct. . et corum socictati in hac parte, civibus Pra- gensibus, in tot s. gr. den. prag. pro tot staminibus Dor- nensibus pro nostra et ipsius monasterii nostri evidenti necessitate emptis debitorie nos teneri et promittimus sine dolo in solidum bona nostra fide hanc dictam pecuniam dictis viris, nusquam ipsos proinde alias remittendo, dare et in pecunia numerata persolvere in festo sancti — proxime affuturo. Alioquin statim die altera obstagium de- bitum et consvetum in Mai. Civ. Prag. in hospicio ad predictorum virorum instanciam nobis deputato tenebimur bona fide nos abbas . ., prior . ., supprior . . celerarius . et. . custos, qui nunc sumus vel medio tempore in dicta ecclesia — fuerimus constituti, in personis nostris propriis continue observare, donec de predicta pecunia capitali, quam dicti viri in octava dicti festi habent in nostra ct nostre prescripte ecclesie dampna super omnia bona nostra mobilia ct immobila a christianis conquirere vel Iudeis, unacum ipsis dampnis fuerit per nos eisdem viris plenarie satisfactum. Si vero dictum obstagium non fuerit observatum, extunc viri predicti potestatem habebunt libcram et plenam licenciam, quam eis de certa nostra sciencia ex nunc damus, nos nostreque ecclesie dicte res ct per- sonas quaslibet cum ipsorum rcbus mobilibus et immobi- libus ubique locorum sine cuiuslibet iuris et iudicii forma pro toto prctacto debito, tamquam pro re iudicata, pro suo beneplacito ct commodo arrestandi et res huiusmodi in usus sibi placidos usque omnium premissorum satisfac- cionem habuerint convertendi. Pro maiori autem ccrtitu- dine omnium prescriptorum volumus, quod priores nostre littere. super tot sexagenis gr. prefatis fratribus per nos date in pleno suo vigore permaneant, doncc satisfaccionem habuerint omnium, quc in eisdem litteris continentur. Pro- mittimus insuper bona fide huius continencie patentes litteras infra quindecim dies primi adventus nostri ad prefatam ecclesiam domini nostri abbatis et ipsius pretacti nostri conventus sigillis munitas assignare et tradere dictis viris sub pena obstagii prelibati. Ad cuius observacionem nos IllIor persone pretacte bona fide obligavimus, si in premissis fuerimus negligentes, renunciamusque sponte in hiis scriptis omni iuris tam canonici quam civilis, cons- vetudinis et statuti ac excepcioni cuiuslibet et alio quovis auxilio et que contra premissa vel aliquid premissorum nobis possent de iure vel de facto quolibet in iudicio vel extra iudicium suffragari. Et qui hanc litteram habuerit oc. 6. Forma annualis. A VI. Nos — iudex — ac tota universitas civium civitatis Lun(ensis) recognoscimus discreto viro — civi Pragensi et suis heredibus in tot s. rite et racionabiliter pro nostra speciali indigencia in parata pecunia mutuatis nos teneri. Et promittimus sine dolo quolibet malo bona nostra fide in solidum dicto — dictam pecuniam, nusquam ipsum proinde alias remittendo, dare et in grossis tantum prag. a data presencium ad duos annos continue revolutos persolvere indivisim sic oc. 1* 

Strana 4
7. Forma persolutoria unius fideiussoris. A VII. Ego V., civis Mai. Civ. Prag., tenore presencium reco- gnosco universis a discreto viro magistro L, advocato consistorii Pragensis, tot sexagenas cum dimidia vel aliter gr. den. prag. racione fideiussorie caucionis per ipsum Iohannem ac alios confideiussores ipsius ad UL, patrem — pie memorie, pro — dicto — cive dicte civitatis Pragensis pro X. s. gr. den. prag. in solidum ac coniuncta manu facte pro rata ipsum Io. contingente in dicta caucione fideiussoria me in parata pecuniam recepisse, a qua pecunia eidem Io. pro rata contingente ac a caucione fidciussoria per ipsum cum aliis fideiussoriis in predictis pecuniis in solidum ac manu coniuncta, ut premittitur, facta prenomi- natum Io. liberum habeo presentibus. In cuius rei testi- monium —. 8. Forma mutuacionis processu annuo in parata pecunia. A VIII. Nos oc. recognoscimus —, quod Ula et lessko, fra- tres uterini dicti Payer, concives nostri, receperunt et habent a discretis viris — dicto — Rokczaner, — dicto Negel, eciam concivibus nostris, tutoribus puerorum orpha- norum — quondam dicti Payer et — uxoris sue CC s. den. gr. prag. in parata pecunia, que est predictorum puero- rum, ita quod idem Ula et lessko debent tenere et ha- bere in manibus ac potestate sua hanc summam pecunie a festo sancti — primum venturo per unius anni spacium negociando et faciendo facta sua cum pecunia memorata, debent quoque de quolibet centenario dare XIII s. dictorum grossorum pro lucro pueris antedictis et pro eadem sum- ma pecunie, scilicet CC s. et XIII de quolibet centenario racione lucri dictorum gr. ipsi Ule et lesskoni omnia bona sua mobilia et immobilia Prage et extra Pragam obligaverunt loco pignoris tutoribus predictis spontanea voluntate. Item Pessko dictus Opat et F. Neuburger, con- cives nostri, domus suas, videlicet ipse Pessko suam domum, quam inhabitat aput ecclesiam s. Martini in novo foro et ipse Frenczl domum suam, que fuit olim Henrici, sitas in ipsa civitate Pragensi, obligaverunt loco pignoris sponte et pro summa pecunie supradicta sub hac obligacionis forma: Quod si summa pecunie principalis et eciam lucri predicta non fuerit per Ulam et lesskonem prefatos anno elapso predicto supradictis tutoribus expedita et plenarie persoluta, tunc immediate ipsi tutores se de bonis mobi- libus et immobilibus Ule et lesskonis predictorum et eciam de domibus Pesskonis et F. libere intromitentes habent et habere debent plenam licenciam et liberam potestatem bona predicta et domos prenominatas vendendi, obligandi, alienandi absque strepitu iudicii et querela proinde, quod principalem summam pecunie predictam et eciam lucri, prout premittitur, obtineant plenarie et ex toto. 9. Forma empcionis. A IX. Nos Io. de Luthomericz, Martinus de Egra, collectores presentis collecte regie et cives Pragensis civitatis, reco- gnoscimus, quod quia discreti viri Nycolaus dictus Rocza- ner, Petrus Glaser et Johannes, filius Iacobi quondam Wol- flini, socii nostri in collecta presenti regia et civitatis, cives Pragenses, emerunt et receperunt super se in cre- dencia apud districtum virum — -—- de tali civitate, con- civem nostrum, XX stamina panni gravis de Dorn pro C s. gr. denar. prag., que ipse U. solvere non curavit; nos promittimus coniuncta manu et in solidum bona fide cum ipsis.sociis nostris hanc summam pecnnie solvere et dare in die et termino ad hoc prefixo contradiccione qualibet proculmota. Quod si non fecerimus, promittimus bona fide in obstagio iacere cum ipsis sociis nostris expensas et dampna, quecunque accreverint, non modo (?) sustinendo ipsam summam pecunie ac aliud totum facere et solvere, quicquid ipsos socios nostros facere oportebit propter summam pecunie memoratam. Dantes in testimonium has litteras sigillorum nostrorum appensione. 10. Forma ordinacionis puerorum. A X. Nos Nycolaus oc. recognoscimus —, quod discreti viri Ch. de — ct H., concives et coniurati nostri, delibe- racione ct consilio prehabitis taliter de statu puerorum, heredum, orphanorum quondam — utriusque sexus, ordina- verunt, videlicet, quod — dictus — patruus eorum, concivis noster, debet eos recipere et tenere in victu et amictu nec non et aliis necessariis per minores annos continuos a data presencium proinde. De quibus tamen orphanis virginem ad s. Mariam Magdalenam trans pontem Prag. deo de- votam specialiter in eius vite necessariis, que a conventu monasterii predicti habere non poterit, procurare tenetur. Et quia idem Martinus recepit et habet C et xL s. gr. pr. in parata pecunia orphanorum ipsorum, ipse debet quolibet anno hiis tribus annis durantibus XII s. dictorum grossorum pro lucro ipsis orphanis superaddere ad sum- mam pecunie, quam recepit. Debet eciam ipse M(artinus) collectas civitatis Pragensis, si que medio tempore colli- gerentur, expedire pro eo, autem pro aliis (spatium) que per ipsos expedit orphanos in sortem summe pecunie predicte, quam habet, computaturus nec de ipsa summa aliquid deccssurus, sed finitis tribus annis predictis totam summam pecunie principalem et adauctam, scilicet C et LXXVII s. gr. predictorum simul et semel ipsis orphanis reddere et tenebitur et debebit. Pro hiis C et LXXVH s. gr. M(artinus) prefatus de voluntate et assensu domine Elyzabet, coniugis sue legittime, domum suam, quam inhabitat cum pertinenciis ad eam spectantibus, sitam in ipsa civitate Pragensi orphanis ipsis obligavit loco pig- noris sub hac forma. Quod si non reddiderit summam pecunie ipsis orphanis iam dictam hiis tribus annis elapsis, extunc immediate domum suam predictam exiree, vacuare tene- bitur, de qua quidem domo ipsi orphani se tunc intromit- tentes libere absque strepitu iudicii et querela habent et habere debent plenam licenciam ct liberam potestatem domum ipsam vendendi vel obligandi de cetero pro sua summa pecunie predicta obtinenda, residuum ipsi M(artino), vel cui mandaverit, reddituri. In cuius rei testimonium —. 11. Resignacio ipsius domus in iudicio. B. 1. Nos oc. recognoscimus, quod honesta matrona Ely- sabet vidua, relicta quondam — dicti Payer, constituta coram nobis dum in publico et contestato iudicio presi- deremus, resignavit et dedit de assensu heredum eius utriusque sexus et eciam de consilio et voluntate eius amicorum domum cum arca et aliis pertinenciis ad ipsam domum spectantibus universis, sitam inter domos Wolflini pellificis et Chunradi dicti Pleyer in ipsa civitate Praga Nycolao dicto Weger, genero eius, et Chunle (?), coniugi sue legittime, ementibus et recipientibus pro XL s. den. gr. prag., quas eis ipsa dotis nomine solvere tencbatur, et pro L s. eorundem grossorum, quas ab ipso Nycolao recepit in parata pecunia, prout ab ea, per eundem Ny- colaum et ipsam Ch. habendam et proprie pleno iure et 

Strana 5
hereditarie in perpetuum possidendam, salvo tamen censu annuo, scilicet XV denar. gr. predictorum, quos ipse Ny- colaus, heredes et successores sui de ipsa domo et area rectori et ecclesie s. Marie Magdalene Prage pro remedio animarum solvere sunt astricti. In cuius —. 12. Exsolucio census. B. II. Nos Io. oc recognoscimus, quod discreti viri P. Rocz. et Io. dictus Stuk, concives nostri, emerunt et exsolverunt pro sororibus sanctimonialibus ad s. Annam Prage rite [et] raciona- biliter pro quadam certa pecunie quantitate apud Io. de Lapide, eciam concivem nostrum, censum annuüm quinque s. gr. den. prag. cum XXIII[ gr. predictorum den. super quinque areas sitas in Longa platca quondam Henrici, civis Pragensis, quarum unam Pesoldus frenarius solvendo L gr., alteram N. solvendo LX gr., terciam Ia. aurifaber solvendo XL gr., quartam P. armifex solvendo XXX gr. quintam Io. solvendo XX gr. possidet, iure hereditario sub pactis et condicionilus infrascriptis, videlicet quod viri prememorati, heredes et successores eorum, censum pre- dictum ex nunc singulis annis perpetue in duobus termi- nis dare debeant in omnem eventum et solvere debeant quilibet eorum, medietatem census debiti in festo b. Galli et aliam medietatem in festo b. Georii proxime tunc affu- turo, contradiccione qualibet proculmota. Quandocunque autem in aliquo prefixorum terminorum debitum censum non dederint, tunc immediate in sequenti termino debet censum simul et semel reddere omni contradiccione cessante. Quod si non fecerint, ex tunc aree predicte cum domo predicta debent ad Io. prefatum pro ipsis sanctimonialibus devolvi iure hereditario, ita quod ipse Io. se de ipsis areis et domo libere intromittentes facere po- terit de ipsis et cum ipsis tamquam rebus et hereditate propria, quicquid sibi pro sanctimonialibus prefatis expe- diens videbitur et placuerit, impedimento quolibet non obstante. Posterea Io. prefatus etc. 18. Forma omagialis seu sub condicionc. B. Ill. In nomine domini amen. Cum per varios rcrum tu- multus evergentes multa ab humana labuntur memoria, necesse est ca, quc ad posteros voluerimus emanare, scrip- ture testimonio confirmarc. Notum sit ergo universis tam presentibus, quam futuris, quod nos Th. et Nycol. dictus in Turri et Io., filii quondam Wolflini, cum filiis nostris nec non tota communitas civium civitatis Pragensis consideratis dampnis et incommodis ac variis malis eventibus, quc propter dissensionis et litigii materiam a multis retroactis temporibus in civitate nostra hucusqne proch dolor durantes perpessi sumus, bona, libera, gratuita et spontanea volun- tate inducti, desiderantes nobis cet civitati nostre de cetero, que eciam hactenus ob premissam discordiam natura fuit quasi vidua nominis et honoris, de futuris malis contingen- tibus altissimi adiutorio precavere, omnem controversiam, dissensionem, discordiam atque litem et omnem fermentum malivolencie abstersimus et removimus a nobis, ten.re presentis scripti nos universaliter singulos et singulariter universos in vere sinceritatis fidem, amorem et amiciciam inviolabilem et perpetuam includentes. Itaque primum compromittimus omni malo ingenio et dolo exclusis bona fide serenissimo domino nostro Io., Boemie ct Polonic inclito regi ac Lucemburgensi comiti, ac screnissime do- mine nostre domine Elyzabet, Boemie et Polonie regine, consorti sue, et ipsorum heredibus astare et adherere, consulere et auxiliari fideliter, sicut vero et legittimo nostro domino atque regi. Compromittimus eciam vera fide nos et quemlibet nostrum semper et ubique in iure et iusticia eciam in persolvenda nobis credita pecunia fo- vere, adiuvare et promovere nec alicuius ex nobis damp- num seu detrimentum rerum aut honoris aliqualiter procu- rare. Quod si forte, quod absit, aliquis ex nobis civitati nostre predicte aut alicui nostrum dampnum quodcunque indebite procurare presumpserit et de hoc per certam facti noti- ciam fuerit convictus, compromittimus omnes et singuli data fide talem violatorem fidei et amicicie bannire et proscribere de civitateque nostra predicta eiicere, nun- quam in concivem nobis et in civitatem nostram predic- tam perpetuo recepturi. Ut igitur omnia premissa robur obtineant firmitatis, presentes litteras scribi fecimus ct sigilli civitatis nostre predicte ac sigillorum nostrorum appensionibus consignari. — Actum et datum. 14. Forma recepcionis compromissi in causa. B. IIiI. Noverint universi presentes litteras inspecturi, quod nos U., divina providencia Pragensis ecclesie prepositus, iudex a sede apostolica delegatus in causa, que vertebatur inter priorem et conventum íratrum ordinis istorum de Clatovia parte ex ana et nobilem virum D. de Boemia ex altera recepimus compromissum scu arbitrium in nos fac- tum super requisicione hereditarie seu patrimonialis le- gittime porcionis fratris N. germani predicti domini D., professi in ordine dictorum fratrum prioris et conventus, qui frater N. se et sua ordini tradidit eorundem et ius omne successionis seu cuiuscunque proprietatis aut posses- sionis in priorem et conventum transtulit memoratos et super qua peticione hereditaric porcionis, quam predicti prior et conventus sibi competere dicebant et in iure coram nobis petere nitebantur, sic partes amicabiliter con- venerunt et pactum sive composicionem seu amicabilem convencionem in nostri arbitrii sentenciam benivole et spontance transtulerunt, ipsum compromissum coram nobis firmiter observare manuali promissione et iuramento pro- prio firmaverunt. Postulantes ipsam convencionem seu ami- cabilem composicionem per nos confirmari tam auctoritate arbitrativa quam eciam a sede apostolica nobis delegata. Huiusmodi autem amicabilis composicio sivc paccio fuit in hunc modum coram nobis nostra nichilominus interveniente auctoritate et assensu inter partes solempniter celebrata. Videlicet ut prefatus dominus D. fratri N., .predicto ger- mano suo, duas marcas puri argenti in pondere pragensi in octava b. Petri apostoli nunc proximo ct alias duas in festo Omnium Sanctorum proxime venturo debeat assig- nare. Singulis autem annis deinceps temporibus vite fra- tris N. sepedictus dominus V. seu heredes ipsius, si ipsum decedere contingerit, II marcas puri argenti in festo Omnium Sanctorum eidem fratri N. dare tenebuntur contradiccione aliqua non obstante. Predictus N. et dominus D. pene excommunicacionis sentencie se subiecit, quam nos in ipsum tulimus et proferimus in hiis scriptis a sede nobis apostolica auctoritate, ut premisimus, delegata, qua ipsam sentenciam incidat ex nunc prout cx tunc, si in prefatis terminis dictam pecuniam duarum marcarum argenti, vide- licet in octava proxime nunc instanti b. Petri ap. et alias duas marcas in festo proximo Omnium Sanctorum ct de- inceps duas singulis annis in festo Omnium Sanctorum unquam solvere preteriret fratri N. sepius memorato sui prioris nomine et conventus. Preterea dictus dominus D. pene pecuniarie X marcarum se subiecit nobis et eidem fratri N. per eundem dominum D. solvendarum, si pactum et promissum in solucione dicte pecunie et terminis non 

Strana 6
impleret seu non observaret formam in omnibus pretaxatam accione et questione predicta super peticione porcionis superius dicte apud priorem ct conventum prefatos de Clatovia in statu pristino remanente et auctoritate et iu- risdiccione a sedc nobis apostolica delegata penes nos et succesores nostros, prepositos Pragenses, nihilominus con- servata. 16. Forma fideiussorie obligacionis. B. V. Nos Henricus ct Conradus, iurati cives Pragenses, recognoscimus discretos ac honestos viros Wlf. iudicem nostrum Pragensem, Sypotonem dictum [de] Wenesaw et Bertoldum, eiusdem Sypotonis filium, nostros concives, apud nobilem virum dominum Henricum de Lypa pro CCC s. gr. den. prag. esse fideiussorie obligatos pro co, quod Dytlinus pistor, civis Pragensis, per hanc caucionem fide- iussoriam a captivitate redemptus, possit de suis factis medio tempore ordinare, ubi quidem expressum fuit, si dic- tus D. infra hinc et mediam quadragesimam nunc ventu- ram proxime non procurata sibi libertate se captivitati reslitueret in media quadragesima prenominata, quod tunc Wolflinus iudex, Sypoto et B. prefati non tenebuntur aliquam pecuniam d. Henrico prefato exsolvere et eciam a caucione fideiussoria absolventur. Item si D. prefatus quocunque casu interveniente sibi de libertate non providcbit infra hinc et festum b. G. postea statim sequentis, aut si capti- vitati [se] non presentaverit in media quadragesima, ut est dictum, ex lunc WI£,, Sypoto et B. prefati in festo Pen- thecostes deinde statim sequente d. H(enrico) de Lypa prefato CCC s gr. predictas dare et exsolvere sunt astricti. Pro qua summa pecunie D. predictus domum suam in civitate nostra Pragensi sitam et allodium suum cum pec- coribus et pecudibus in eodem allodio existentibus ct cum pertinenciis universis ad idem allodium spectantibus W., Sypotoni et B. prefatis nomine pignoris obligavit pro eo, quod hii predictam pecuniam a Iudeis vel a christianis ad dampnum ipsius D. super domum suam predictam et super allodium suum cum pertinenciis predictis recipere debeant atque possint. Si vero ipsam pecuniam recipere ad dampnum non possent, ex nunc uxor et heredes D. predicti ipsam domum et dictum allodium exire tenentur et debent, W. quoque Sypoto et B. prefati se de dicta domo et allodio cum pertinenciis predictis intromittentes habebunt potestatem plenariam ea vendendi et sibi satis- faciendi de pecunia memorata. In cuius rei oc. 16. Protestacio. B. VI. Nos Io. Iacobi Wolflini iudex, Albertus Stuko ma- gister civium et Iacobus Frenczlini, cives iurati civitatis Pragensis, recognoscimus protestantes, quod constitutis coram nobis et aliis iuratis Pragensis civitatis in manilo- quio consedentibus domino Conrado, rectore ecclesie s. M. in Podol, et Myloslao tympanario commanente nobis Prage, idem M. promisit et ad hoc se et succesores suos, domus sue, quam inhabitat, in ipsa civitate Pragensi ante ecclesiam ss. Philippi et Jacobi site possessores, obligavit spontanea voluntate, quod omnia iura civitatis Pragensis in collectis, exaccionibus, contribucionibus, vigiliis et ser- vicis quibuscunque dec dimidia marca census annui, quam prefato domino Conrado, XXXlIgr. prag. pro ipsa dimi- dia marca numerandos et dandos, vendidit et super domo sua et area domus eiusdem assignavit et appropriavit in publico et contestato iudicio presentibus iudice et iuratis debeat seu debeant per suam propriam pecuniam et per suos labores et curam absque omni pecunia ct cura prc- fati d. Conradi super oportuno tempore expedire. In cuius protestacionis perpetuam memoriam presentes litteras si- gilis nostris fecimus communiri ad peticionem parcium predictarum. Datum ct actum oc. 17. Testamentum. B. VII. In nomine domini amen. Anno nativitatis eiusdem MCCC ctc. die decimo mensis — «cgo — dictus Paycr, civis Pragensis, licet infirmus corpore, sanus tamen mente et bone racionis compos testamentum mcum feci ct con- didi de oninibus meis bonis a domino mihi collatis prc- sentibus et ad hoc vocatis et rogalis d'scretis viris Io. Wolflini et R. Theod., civibus Prag. in hunc modum, eligens ct constituens pro executoribus huius testamenti mei ipsum Henricum Fridlinum, filium Io. prefati, videlicet quod iidem Henricus et Fridlinus vel alter eorum cum alio fidedigno quocunque, si alter ipsorum non adesset, tutores heredum ct bonorum meorum omnium csse de- beant et principaliter debita, que contraxi, bonis meis mobilibus, scilicct pannis et aliis rebus, vel eciam immobi- libus, si necesse fuerit, procurent persolvi debitoresque meos sollicite moneant ad persolvendum pro mc pecu- niam, facturi de hoc iuxta fidem suam quidquid viderint oportunum. Posterca eligo mihi in tali monasterio sepul- turam et dispono et lego ad ipsum monasterium tot mar- cas census singulis annis solvendas et dandas de domo habitacionis mee sita in platea s. Nycolai in ipsa civitate Pragensi, salvis tamen iuribus civitatis predicte, pro anime mee remedio et aliam marcam pro anima quondam Alberti, socii mei bone memorie, ita quod si ante diem s. — de- cessero, domina K., uxor mea, cum pueris eius et Nycolaus, filius meus ex alia maire natus, domum meam predictam in ipso festo sancti — exire et evacuare tenebuntur, pro- inde quod ipsi execulores seu tutores domum ipsam pro certo censu locent, de quo censu una marca vel sexagena tunc in festo sancti — et alia marca vel sexagena, prout predixi, pro animabus solvatur et detur et sic deinceps ad monasterium antedictum, donec per heredes meos tantum masculum vel per emptorem ipsius domus, quicum- que fucrit, nna marca pro X s gr. vel ambe marce pro XXti s. dictorum grossorum a dicto monasterio fuerint liberate. Similiter fieri debet, si ante diem sancti — decessero de hoc mundo. Item lego K. virgini, filie mee, ad s. Lau- rencium in monasterio degenti ordinis fratrum predicato- rum Prage, unam marcam de domo mea predicta singulis annis in duobus terminis predictis, quoad vixerit, obtinendam, salvis eciam iuribus civitatis Pragensis. Item duas marcas sive sexagenas gr. census de domo predicta lego filio mco Nycolao obtinendas et dandas per tutores predictos, si eis obedierit non contrahens matrimonium infra decennium a die obitus mei, prout ad huc sponte [se] submisit, quod [si] supra dicta K. fratri suo premorietur, tunc marca census ei deputata debet ipsi H. solvi ct dari, si bene rexerit vitam suám, alioquin hic census trium marcarum, totus vel pars eius, ad dominam K. et pueros eius eo modo, quo predixi, iure proprio devolvetur. De statu autem ipsius K. dispono, quod quamdiu vidua permanserit tutorum predictorum sequens consilium, tam diu pueros eius in cura de bonis per me relictis servare debet, tradens aliquid ex ipsis religioni vel de ipsorum tutorum consilio et assensu, per- ceptura nihilonimus in subsidium victus sui cum pueris ipsis, si quid ultra censum V s. de domo predicta poterit de- rivari. Si autem predicta K. aliter statum suum absque con- silio tutorum predictorum mutaverit, ex cura puerorum 

Strana 7
eius penitus absolvatur receptura de porcione eam con- tingente in villa Unhost de quibuscunque rebus tantum X s. gr. Si autem ipsa K. iuxta consilium ipsorum tuto- rum mutaverit statum eius, tutores ipsi, si possent, debent ei melius providere. Nycolaus quoque, filius meus, si man- datum meum atque premissa mea servaverit tutorumque pre- dictorum servabit consilia, ipse debet curam pueroruin pre- dictorum habere, prout ipsis tutoribus placebit, alias tutores ipsi de persona alia ad hoc providere tenebuntur. Preterea lego, ordino et dispono, quod [si] supra dicta K., vidua perma- nens, decesscrit et ipse Nycolaus bene se regens infra decen- nium predictum similiter decesserit matrimonio non con- tracto, aut si soror sua, predicta virgo, non ante eum, sed post eum morefetur, tunc porcio cuiuslibet defuncti ad pueros meos superstites equaliter devolvetur et eo modo de porcione cuiuslibet pueri mei defuncti fieri debet, quod porcio sua ad pucros superstites communiter devolvatur. Insuper lego et dispono, si enim filius meus predictus clericari aut monachari decreverit de ipsorum tutorum con- silio, hoc facere tenebitur et tenetur hac prerogativa gaudens pre ceteris meis heredibus, quod domum meam predictam pro se etpro usibus suis a censu duarum mar- carum predicto a monasterio prefato Ossek redimerc et exsolvi possit, si tantc fuerit facultatis. Testes huius mee testamentarie condicionis sunt discreti et fidedigni viri domini H. et N., iurati cives civitatis Pragensis. In quo- rum omnium memoriam firmiorem presentes litteras scribi et sigillo civium Pragensium et civitatis Pragensis predicte pecii roborari. 18. Forma recognicionis presentatoria. B. VIII. Nos F. oc recognoscimus, quod discreti viri Io. Wolflini et C. de Lapide presentaverunt Io., filium Henrici dicti Yanowycz et cum VIII s. gr prag. Pertoldo dicto Klupel, ut idem Pertoldus eundem servet victum et amic- tum sibi medio temporc ministrando. Et quandocunque voluerit, debet ipsum Io. cum prescripta pecunia represen- tare Io. vel Conrado predictis. In cuius protcstacionis memoriam oc. 19. Forma vendicionis curic vel aliorum bonorum hereditariorum. B. IX. Nos Bo. iudex,la. filius etc. iurati cives civitatis Pra- gensis, recognoscimus tenore presencium protestantes, quod constitutus coram nobis in pleno consilio Smylo, filius C.(?) de Walhendorf, noster concivis, fassus est suo et successorum necnon domine K., conthoralis sue, nomine maturo et deliberato L, Ia., H. Theod., fratris Gopoldi, nec non aliorum omnium suorum amicorum communicato consilio unam curiam sitam versus C. seu — laneos agrorum, pro quolibet LX strichones pragensis mensure computando, cum omnibus eorum pertinenciis, videlicet agris cultis et in- cultis, silvis, rubetis, pratis, pascuis, aucupacionibus, vena- cionibus, aquis aquorumve decursibus, viis, inviis, montibus, collibus, vallibus ac omnibus et singulis eorum iuribus, que ad dictos agros pertinere dinoscuntur, discretis viris H. P., eciam concivibus nostris, et aliis eorum collegis, heredi- bus et successoribus eorum rite et racionabiliter iure emphi- teosi seuad ius theutunicum seu condicionionibus infrascriptam hereditatem vendidisse. Ipsi namque homines predicti, he- redes et eorum successores dictam hereditatem posside- bunt in modum: Primo enirm et ante omnia debet Smyloni, heredibus et successoribus suis dari de quolibet laneo pre- dictorum nomine aree, que anleyt vulgariter dicitur, XXI s. gr. den. prag. ltem III marcas graves, sexaginta IIlI gr. pro qualibet marca computati, grossorum predictorum per medium in festo b. — venturo proxime cum VI pullis et LI ovorum sexagenis et per medium in festo b. — tunc immediate secaturo cum pullis et ovis totidem de quolibet laneo in omnem eventum annis singulis ex nuhc in antca successuris Smyloni, heredibus et successoribus suis antedictis nomine veri census solvi tenebuntur. Et idem cen- sus Prage aut in Walhendorf, villa prius tacta, debet ct non alias expedire. Quandocunque autem census iam expensus in ali- quo predictorum terminorum non fuerit per eorum aliquem expeditus, tunc postea elapsis lllIor diebus continuis XVI gr. pene nomine creverit super ipsum et si tunc idem census cum pena XVI gr. autedicta nondum fuerit persolutus, tunc ipsi Smyloni, heredibus suis licebit eum vel eos pro tanta quantitate pecunie inpignorare contradiccione qualibet quiescente. Sique pignus seu pignora sufficiencia invenire pro huiusmodi censu nequi- verit, tunc post elapsum XIIII dierum, quociescunque revolventur, semper XVI gr. nomine pene subcrescent super hereditate illius vel illoum computandi tain diu, quousque antedicta hereditas exsolvetur aut ad Smy- lonem, heredes et successeres suos se exsolvens devolvetur. Postquam autem hornines, heredes et successores eorum antedicti censum nominatum debite expediverint in ter- minis supradictis, tunc ad nulla alia debent astringi sed pocius ab omnibus dacionibus, contribucionibus, donacio- nibus, exaccionibus, subsidiis et aliis quibuscunque oppres- sionibus, gravaminibus et pressuris, cuiuscunque generis existant, penitus debent essc absoluti utentes dictis hereditati- bus sub terra et super terram, prout eis melius videbitur expe- dire, poterunt quoque dictas hereditates commutare, obligare, vendere, donare, alienare, si necesse fuerit, liomini cum equali fide digno sub condicionibus et clausulis iar expressis. Est eciam expressum, quod ipsi homines, heredes et eorum successores iudicio eiusdem ville debent subiacere; in ibi iura sua in dicta hereditate vel de iuramento(?) et non alibi repetentes. Ipse quoque Smylo, heredes aut sui suc- cessores, iudicem fide dignum sibi et hominibus compe- tentem in prenominata villa locare tenebuntur, qui iudicio, quocies fuerit necesse, iuxta consvetudinem civitatis nostre Pragensis, residebit, faciens unicuique justiciam expeditam. Et quandocunque aliqua causa vel casus diffi- cilis, de cuius viribus non poterit cognosci, occurrerit, tunc ad iura nostre civitatis prelibate recurrere tenebuntur. Si quoque aliquis hominum pretactorum affirmaret in aliquo per iudicem aut scabinos iniuriam suboriri nec posse consequi iusticie complementum eciam vocato domino, qui dumtaxat ipsemet quartus ad iudicium venire debet, coram eo eandem causam secundum iuris formam agitare et ex tunc altera pars, que de iniuria fuerit convicta domino ville expensas pro eodem negocio factas solvere debet, nihi- lominus pene iuxta civitatis nostre prescripte exigenciam pro huiusmodi iniuria subiacebit. Item est adiectum, si Smylonem, heredes et successores suos in prenominata villa contingerit residere, solus non poterit esse iudex, sed unum fidedignum hominem et suis hominibus, ut predictum est, competentem ibidem iudicem tenebitur collocare. Preterea est interiectum, si aliquis de familia Smylonis, here- dum et successorum suorum erga quempiam hominum predic- torum excesserit, idem coram iudice ville tenebitur respon- dere ad obiecta. Item nec Smylo nec homines prenarrati habere debent campum seu pascua pro cabellis. Ceterum sepefati homines habent hereditatem liberam in mensura LX strichonum in communitate pro pascuis et eciam rup- 

Strana 8
8 tura seu fraccione lapidum, si fuerit oportunum. Et guod Smylo, heredes et successores sui in premissa villa habent liberum iudicium, tabernam, fabrum, piscatorem et carni- ficem. Idcirco nullus hominum pretactorum tabernam vel aliquem operarium conventum tacitum vel expressum habere vel tenere poterit, nisi hoc cum prenominato censu aut ex licencia Smylonis, heredum seu successorum haberet proferre, parare et conserva[re?]. Datum oc. 20. Forma vendicionis ville. B. X. Nos iudex et iurati cives civitatis Pragensis recognos- cimus, quod honorabilis et discretus vir seu religiosus dominus et frater B. de tali loco, ordinis fratrum s. Marie domus Theutunicalis vel Theutunice provincialis commen- dator per Boemiam et Moraviam, vendidit de consilio et assensu omnium fratrum suorum villam et hereditatem suam et ipsorum fratrum liberam dictam vulgariter — cum pratis, ortis et hominibus censualibus ac aliis pertinen- ciis ad ipsam villam et hereditatem spectantibus universis discreto viro — dicto — cmenti et recipienti rite et raci- onabiliter pro tot scxagenis gr. dcn. prag. per cundem — et heredes suos, heredumque suorum successores in perpetuum possidendam, eo iure, quo ipse dominus com- mendator et fratres sui ordinis predicti ipsam villam et hereditatem cum pertenenciis possidebant. Eo tamen pa- tenter expresso, quod ipse — et heredes et successores sui cx nunc singulis annis X s. dcn. gr. predictorum no- mine census, videlicet V sexag. in festo sancti — et alias V sexag. in festo sancti — tunc proxime secuturo, fratri- bus domus s. Benedicti Prage solvere ct darc debeant in omnem cventum, contradiccione qualibet proculmota. Quan- docunque autem in aliquo terminorum ipsorum debitum censum non reddiderint, tunc fratres predicti habent ct ha- bere debent plenam licenciam et liberam potestatem pre- fatum — vel heredes aut successores suos impignorandi in villa et hereditate predicta pro censu in parte vel in toto non soluto, prout eciam ipse —, heredes et succes- sores sui villam et hereditatem predictam venderc ct obli- gare vel aliud de ipsa et cum ipsa villa et hereditate cum pertinenciis facere, quidquid eis expediens videbitur, dummodo fratribus domus predicte census X s. predictus non depereat. Si forte villa et hereditas predicta medio tempore per incendium vel spoliam aut aliquocunque modo fuerit desolata vel eciam devastata —. In cuius oc. 21. Ordinacio testamenti, quando quis deputat aliquem censum pro remedio anime sue. С. 1. Nos Budko pannicida oc recognoscimus tenore pre- sencium et ad publicam tam presencium, quam futurorum deferimus nocionem, quod quia olim d. Blasius, rector ecclesie s. Bernardi (!) sive s. Leonardi Prage, moriendo disposuit et in suo testamento reliquit, quod pro pecunia sua propria per eum in libro et aliis rebus relicta census VIII marc. per testamentarios suos et per nos sit emendus et pro remedio anime sue convertendus. Ipsi testamentarii una nobiscum VII marcarum censum, sexaginta den. gr. pr. pro qualibet marca numerandos et dandos, apud dis- cretum virum H. dictum Glacz, concivem nostrum, pro LXXXI s. gr. predictorum rite et racionabiliter emerunt, prout in aliis litteris, quas super eo — est expressum Ita videlicet, quod nos debeamus et successores nostri de- beant V marcas census huiusmodi discreto et idonco sacer- doti per — plebesianos predicte ecclesie s. Leonardi ex nunc singulis annis in festo sancti — dare et solvere, qui cottidie unam missam pro remedio anime d. Blasii predicti debeat celebrare. Unde promittimus bona fide hunc censum V marcarum domino Io. sacerdoti, presencium ostensori, qui ad hoc per plebesianos predictos est elec- tus et constitutus, solvere et dare singulis annis in termi- nis memoratis. Promittimus eciam fide bona III marcas census residuas ex nunc singulis annis in pannum elemo- syne inter pauperes erogare et distribuere, prout ipse d. Blasius eciam disposuit pro sue anime remedio faciendum. In cuius rei oc. 29. Forima vendicionis et resignacionis domus in iudicio. C. II. Nos recognoscimus, quod Frenczlinus et Jaklinus, filii quondam Freczlini Longi et Heroldi in ipsa civitate Pragensi, IlIer marcas census annui, sexaginta den. gr. pr. pro qualibet marca computando, resignavit in publico iudicio coram nobis discreto viro — concivi, nostro amico et executori testamenti Frenczlini prefati, ementibus et reci- pientibus (!) pro tot s. gr. ita videlicet, quod idem Frenczlinus et successores sui II marcas graves in festo sancti — et alias II nunc a festo sancti — ex nunce singulis annis solvere ct dare debeant in omnem eventum concivibus nostris prenominatis per eos pro remedio Frenczlini anime anno quolibet convertendas, salvis tamen iuribus civitatis Pra- gensis predicte, que de predicto censu ipsi civitati deben- tur. Eo patenter expresso, quod si alias sive in alia domo vel hereditate census annuus IlII marcarum per Frenczli- num predictum fuerit comparatus ct emptus pro anime remedio Frenczlini Bavari scpefati solvendus ct dandus prenominatis concivibus nostris, prout prediximus, annis singulis perpctuo in terminis memoratis, tunc domus pre- dicta ab iure census annui predicti debct libera de cetero remanerc. [In cuius d. 28. Alia forma sub tenore eodem. С. Ш. Nos..dictus Roll iudex — recognoscimus, quod d. Klara, relicta Francisci quondam Heroldi, iudicis Pragen- sis, et Io. et Pe. filii, heredes legittimi eorundem, ven- diderunt sponte de assensu et voluntate amicorum suorum domum suam, que fuit olim Francisci predicti, cum area et tribus domunculis adiacentibus et aliis pertinenciis ad ipsam domum et aream spectantibus universis, sitam in acie inter domos Heinlini dicti Negel et Ny.in ipsa civi- tate Pragensi et resignaverunt in publico iudicio coram nobis discreto viro Bohunkoni, notario dicto de Dobra, genero et sororio ipsorum, ementi et recipienti pro se et heredibus suis rite et racionabiliter pro C et L s. gr. prag. den. per eundem Bohunkonem habendam et iure proprio et hereditario libere possidendam. Fassi sunt quo- que d. Klara, Jo. et Pe. prefati se pagatos et expeditos esse omnino et plene de summa pecunie, que eis per ipsum Bohunkonem pro ipsa domo et eius pertinenciis predictis omnibus et singulis — agendi et faciendi tamquam de rebus suis et hereditate propria de cetero quidquid sibi expediens videbitur et placuerit. Quia ipse B. extunc est et fecit plene cum eadem domo et eius pertinenciis universis trina proclamacione facta in iudicio per sex septimanarum spacium continuum, quod de iure pragensi fuerat predicto faciendum, ipsi eciam d. K., Io. et Pe. promiserunt domum predictam cum domunculis et perti- nenciis omnibus singulis ad eam spectantibus libertare B. prefato ac ab accione et impeticione qualibet disbrigare, prout iuris est et fieri est consvetum. Et quia percepimus, quod quibusdam litteris pro domo predicta et eius perti- 

Strana 9
nenciis prius datis, ideo si ita est, pro maiori cautela ven- dicionis et empcionis huiusmodi per predictas personas dicimus et summando pronunciamus tenore presencium, quod [si] littere sub quacunque forma et sub quocunque vel quibuscunque sigillo vel sigillis invente fuerint et ostense coram nobis velalias ubicunque, salvis litteris presentibus dumtaxat, littere tales casse et vane esse debeant ct nullius vigoris decetero seu valoris. Insuper quicunque litteras presentes vice et nomine B. prefati habuerit, idem debet esse potestatis eiusdem, sicut ipse B. circa domum et aream predictam cum pertinenciis ct circa omnia et sin- gula prenominata. In cuius rei oc. 24. Forma promissionis ex rogatu. C. IIII. Nycolaus Albus et .. iurati civitatis Pragensis, recog- noscimus, quod H. Hovel(?) dictus, civis Pragensis, et K., uxor sua, fassi sunt publice et manifeste coram nobis, quod Ilo. notarius civitatis predicte, gener et sororius ipsorum, rogatus per eos promisit una cum ipso H., sororio suo, Conrado (?) X s. gr. pr. den. pro IIIIor pannis, quos ipse H. predictus emit pro suis creditoribus et recepit. Hanc si quidem summam pecunie oc. 25. Obligacio partis ipsius domus velaliarum rcrum. C. V. Recognoscimus, nobis hoc constare, quod F. filius C. quondam molendinarii, obligavit quartam partem domus, quc eum iure hereditario contingebant, sitam apud portam s. Martini Prage, Henzlino institori, sororio suo, loco pignoris pro VII s. gr. pr., in quibus ei dinoscitur debi- torie se teneri. Ita quod idem Henzlinus potest ipsam quartam partem domus vendere vel obligare pro sua pre- dicta pecunia obtinenda. Insuper quisquis presens scrip- tum habuerit, idem dehet per ipsam partem quartam do- mus predictam pecuniam obtinere. 26. Articulus de censu non soluto. C. VI. Quandocunque autem in aliquo terminorum ipsorum et infra VIII dies continuos post terminum debitum censum non reddiderint, tunc debent fertonem dictorum gr., XV gr., nomine pene dare. Si autem aliis VIII diebus debitum ccen- sum [non solverint], tunc iterato alium fertonem grossorum predictorum nomine pene solvere tencbuntur. Pro hac pena pecuniaria et pro censu non soluto ipse — vel successores sui die quindecima post terminum pignus re- cipiendi in curia et domo predicta plenam habet et liberam potestatem. Quod si pignus idem vel ibidem pro ipsa pena et pro censu predicto inveniri et habe:i non possit, ex tunc ipse — vel heredes aut successores sui se de ipsa curia ct domo et area libere intromittere poterint habituri plenam licenciam et liberam potestatem de ipsa domo et cum ipsa curia et pertinenciis faciendi et agendi tamquam de rebus suis et hereditate propria decetero, quidquid ipsorum placuerit voluntati. In cuius rei oc. 27. C. VIIa. Noverint universi presencium auditores, guod ego P., civis Pragensis, conveni et suscepi ab honorabili viro d. F., Wyssegradensis ecclesie canonico, curiam suam et III laneos cum IX. iugeribus agrorum, quorum laneorum qui- libet LXXII continet iugera, in villa . . cum pertinenciis ad ipsum d. F. racione obediencie spectantes et a Ka- thedra s. Petri per Illlor annorum spacium continuum pro annuo censu sex marcárum, pro qualibet marca LXIIII 9 gr. pr. den. computando. Et quia ipsi d. F. XII marcas predictorum grossorum de censu solvendo iam simul et semel dedi, ideo curiam et agros per duorum annorum spa- cium continuum absque solucione cuiuslibet census debeo possidere. 28. Quando aliquis ex tutoribus aliquorum puerorum vendidit de voluntate et assensu amicorum puerorum aliqua bona. C. VIIb. Recognoscimus, quod nobilis vir d. H(enricus) de Lyppa, tutor puerorum heredum, videlicet Io. ct. Anne et Margarethe Conradi, quondam notarii camere regine, ven- didit de voluntate et assensu Zophie, uxoris Wolflini de La- pide, sororis eorumdem puerorum, curiam [cum iuribus] here- ditatem spectantibus universis et resignavit in publico iudi- cio coram nobis discreto viro iuveni M.(!) nostris concivibus (!) ementibus et recipientibus pro se et suis heredibus rite et racionabiliter pro ducentis et L s. gr. prag. den. et pro uno stamine panni dc Level eidem d. Hí(enrico) iam numeratis, datis et persolutis ac per eum receptis in pa- rata pecunia, prout ipsc dominus H(enricus) fassus est publice coram nobis. Ita quod ipse M. debet ex nunc in antea curiam et hercditatem predictam cum pertinenciis omnibus iure proprio ct hereditario in perpetuum possi- derc facturi(!) dc ipsa et cum ipsa curia et hereditate pro- pria de cetero, quidquid ipsis expediens videbitur et placuerit, impedimento quolibet non obstante. In cuius rei oc. 29. Forma ordinacionis seu dispensacionis bonorum. C. VIII. Nos F. dictus R. iudex et Conradus — iurati etc. recognoscimus, quod H. dictus —, concivis noster, sanus mente et corpore de bonis suis mobilibus et inmobilibus que habet vel habere possit in futurum, sic disposuit ordinando, quod omnes heredes seu pueri sui legittimi, qui nunc sunt in cura, quos ipse cum priori uxore sua M. et K., moderna uxore sua, genuit vel generabit et eciam ipsa K., quilibet eorum, habere debet porcionem et partem bonorum ipsorum debitam et equalem Ita quod ipsa K. tantam potestatem habere debet pro se ipsa, quantum aliquis puerorum predictorum. Et hoc post mortem predicti H. Si ipse H. prius quam K. prefata moriretur, vcl si ipse H. K., conthorali sue predicte, plus de bonis suis, quam uni puerorum suorum predictorum ex speciali gracia dare voluerit, hoc in sua consistit volun- tate. Si autem ipsa K., prius qam H. moriretur, tunc quilibet puerorum eius tantam partem de bonis predictis obtinere debet pro se, quantum aliquis puerorum cum priori uxore sua predicta generatorum. Item si ipse H. premoriretur, tunc si ipsa K. cum pucris eius cum aliis prioris uxoris pueris eiusdem H. cum porcione et parte bonorum ipsos contingente se dividere et separare vellent, hoc faciet omni nocumine proculmoto. In cuius rei etc. 80. Forma exsolucionis domorum vel alterius rei. C. IX. Nos Nycolaus iudex et H., iurati cives, recognos- cimus, quod discretus vir H. dictus Clementeri concivis noster emit ct exsolvit rite et racionabiliter apud Seidlinum cancellarium super domum suam et aream, quam possidet et inhabitat, sitam ex opposito contra domum Nycolai dicti Pfug aurifabri in acie et super alias duas domos et areas eidem domui contigue assitas in ipsa civitate Pragensi salvo tamen censu annuo Alexii Wolframi, eciam concivis 2 

Strana 10
10 nostri, quem ipse Allexius prius ipso Ulrico super domorum predictarum [substancia] habuit et habere debet, II marcas census annui, LXIIII den. pro qualibet marca numerandos, pro quadam certa quantitate pecunie sub hac forma, vide- licet quod idem Seidlinus et heredes et successores sui unam marcam gr. in festo sancti — et aliam marcam gr. in festo sancti — tam anno presenti, quam futuro, annis singulis perpetuo de domibus et areis ipsis prefato H. dare debeant in omnem eventum et solvere teneantur. Et si moneta dictorum denariorum seu grossorum depe- rierit, tunc duas marcas argenti puri ponderis pragensis solvere tenebuntur. Quandocunque autem in aliquo termi- norum infra XIIII dies continuos post terminum debitum censum non persolverint, tunc debet per ipsum H. pro censu non persoluto et pro VIII gr. predictis vel !/, fertone argenti nomine pene in domibus predictis inpigno- rare, sicut fieri est consvetum. Provisum est et eciam expressum, quod quicunque presens instrumentum sive litteras presentes vice et nomine H. sepceíati habuerit et monstraverit, eidem solvi et dari debet per ipsum Seydlinum, et eo non existente, per heredes et successores suos cen- sus predictus singulis annis perpetuo in terminis antedictis. In cuius rei oc. 981. Forma locacionis alterius ungelti. c. X. Nos. F. ceterique iurati oc. recognoscimus, quod nos unanimiter ungeltum mol. Sstycchoni a dic Nativitatis s. Marie V. iam preterito, per unius anni spacium tantum, pro XX s. gr. pr. locavimus obtinendum. De qua summa pecunie tot sexagenas gr. in parata pecunia reccpimus pro solvendis debitis civitatis. Item tot ct tot s. gr. resi- duas ipse Sszyecho finito huius locacionis termino nobis aut iuratis, qui pro tempore fuerint, presentabit. Cui pro- mittimus, si forte per d. regem vcl alio quocunque modo ipso ungelto sub anno locacionis huiusmodi privaretur, quod quidquid tunc de sua pecunia non collegisset nobis data, hoc iurati, [qui] pro temporc fucrint, tenentur ct debent ipsi S. supplere et refundere contradiccione qualibet pro- culmota. In cuius rei testimonium etc. 32. Forma composicionis litis. D. I. Recognoscimus, quod constituta coram nobis Ely- zabeth, soror Rudlini, bone memorie, confessa est, omnem controversiam sive litem, que inter eam pro bonis relictis per ipsum R[udlinum], fratrem eius, ex una ct Margaretham, sororem ipsius E., ex parte altera vertebatur, complanatam totaliter ct sopitam. Item quod eadem Elyzabeth promisit pro se, pro matre, pro sorore et pro amicis eius proximis coram nobis nullam querellam, accionem, impcticionem seu repeticionem pro bonis predicti R[udlini] movere de cetero vel facere per aliquam formam iuris. Verum pre- dicta M., ipsius K. ava, debet esse euisdem pueri et bonorum omnium mobilium et immobilium pro ipso pucro fidelissimo conservatrix, nam ipse puer una cum bonis suis omnibus per sepefatum R[udlinum], patrem suum, sibi relictis predicte M. et ipsius fidei et amicicie est commissus. In cuius rei oc. 83. Forma locacionis aree. D. II. Recognoscimus, quod providus vir P., concivis noster, suo et heredum suorum nomine locavit in omnem even- tum aream suam domui Wolflini carnificis adiacentem in civitate nostra Pragensi discreto viro H. dicto — et Ely- [zabeth], uxori sue, et suis heredibns habendam et possi- dendam per eos sub annui census onere et condicionibus annotatis, videlicet quod idem H., uxor et heredes sui, eidem P. vel suis heredibus singulis annis in festo s. — III fertones gr. den. prag. dare et exsolvere debeant, IIII grossos pro lothone quolibet numerando, aut III fertones puri argenti pragensis ponderis. Si moneta dictorum grossorum fuerit in posterum immutata, item dominus H., uxor vel heredes sui quolibet anno in festo sancti — IIII bonas perdices et in festo Nalivitatis domini unum bonum leporem presente nomine dicto P. vel suis heredibus dare debent. Que solucio census aut presentarum exhibicio si dilatata fuerit ad VIII dies post terminos prenominatos, tunc ipse P. vel heredes sui dictum H., ipsam Elyz[abeth] et heredes suos inpignerare pro censu duplicato aut pro presentis duplicatis habent plenariam ct liberam potestatem. Est eciam coram nobis patenter expressum: si H.; uxor vel heredes sui prefati domum suam dictam in cadem area constructam vendere voluerint, vendicionem huius- modi ipsi P. vel suis heredibus ante alios exhibere tenen- tur et dare pro eodem precio, sicut alteri essent daturi. Tandem quod si P. vel heredes sui emere noluerint, alio vendet sub census et presentarum onere supradicto. In cuius rei oc. 84. Privilegium donacionis sub aliquibus condicionibus. D. Ill. In nomine domini amen. Multis precavetur incom- modis, cum negocia, secundum quod acta fuerunt, testibus et litterarum memorie commendantur. Hinc est, quod nos, frater B., divina miseracione abbas, totusque mona- sterii Brevnoviensis conventus notum facimus universis presentes litteras inspecturis, quod nos discreto viro N. balneatori de Melnyk, stubam nostram balncarem, que fuit olim Sypone, aput aquam Viltavam sitam non remote ab alveo filiorum Theodrici cum sartagine seu patella vendidimus pro VI marcis, marcam quamlibet LXIIII gr. computando, quam pecuniam ab ipso N. nos recepisse fatemur. Eidem eciam N. aream sive fundum cum suis heredibus tali pacto locavimus: quod idem N. deposito balneo veteri locata nova stuba balneari ac edificiis, et hoc suis sumptibus propriis et laboribus, constructis VI marcas gr. pr. et XII. capones bene puleros et imping- watos in festibus sanctorum — et — equaliter in duas partes divisas presentare nobis in omnem eventum tene- buntur vel tenebitur annuatim. Ad hoc N. predictus et heredes sui nos et fratres nostros et eciam familiam nostram infra quindenam quamlibet tenebitur radere, san- guinem eciam nobis et fratribus, quocienscunque fuerit opor- tunum, minuere tenebuntur sive tenebitur. Ordinavimus cum N. iam dicto, quod singulis ebdomadis apta die XII pau- peres in dicto balneo ob remedium animarum fundatorum, benefactorum et familiarum nostrarum per eum balnea- buntur, radentur et mundentur et caritate tractentur, ut per hoc et per alia karitatis et pietatis opera quidquid ex contagione labi contraxerit, per ipsum largicionis nostre beneficium abluatur. Quia dubii sunt rerum eventus, provisum est, quod si balneum iam dictum per gveram, communem negligenciam vel quocunque casu alio fortuitus contingeret ignis incendio concremari, nihilominus non obstantibus hiis et aliis fortuitis casibus quibuscunque N. et sui heredes censum et alia iura sine diminucione qualibet nobis nihi- lominus solvere tenebuntur. Et in quocunque terminorum predictorum idem N. vel heredes predictum censum dare neglexerint, post unam quamque septimanam in una sexag. gr. den. pr. habebuntur pene nomine condempnari. Si 

Strana 11
autem in III“ septimana censum et penas non solverint, recipiendi pignus ab eo vel eis et occupandi eos et res eorum ubicunque fuerint, tam in balneo, quam alias, per nos et nostros nunccios licitum erit nobis. Si vero pignus pro censu et penis a dicto balneo haberi non possit sufficiens, ammovendi dictum N. et successores suos a locacione et iure suo, quod eis competit, intromittendi nos de balneo et sartagine et aliis utensilibus ac ea sibi solvendi de nostra pecunia, quod residuum fuerit ad taxan- dum duorum proborum virorum ex parte utraque electorum, et tandem locandi alteri ipsum balneum plenam nobis et nostris successoribus reservavimus potestatem. Item ut nihil de contingentibus cbmittatur, decretum est a parte utraque, si cremato balneo quocunque casu adverso, quod absit, predictus N. aut sui heredes dictum balneum propter inopiam rerum suarum iterato construere non valerent decenter, ex tunc nos aream et fundum alteri balneatori locare poterimus licite, dicti N., heredum et succesorum contradiccione qualibet proculmota. Preterea [ad] eliminan- dam dissensionis materiam non immerito est promissum, si enim heredes aut successores sui N. ipsum balneum in posterum alicui vellent vendere vel locare, nobis ante omnia nunccient, quod si nos stubam balnearem ac ipsa edificia redimere nollemus, tunc ipse N. et heredes sui de nostro consensu ipsum balneum salvo fundo et area nostra tali persone locare et vendere potuerunt, que nobis videbitur ydonea et in solucione census et naturalium ha- bilis: Quod si N. aut heredes sui secus fecerint, erit vendicio talis irrita totaliter et inanis. Et quemadmodum ordinacionem [a] nobis factam nobis immutare non licet, sic eciam idem N. et heredes sui a predicta ordinacione et a pactis, que voluntarie subiit, non poterit in posterum resilire. Demum eciam ut N. idem et heredes sui de locacione eis facta sint cerciores et libencius consumptus suos in costruccione balnei inponere non formident, pro- mittimus eis ex certa nostra sciencia, quod eos, quam, diu in solucione census et pactorum seu promissorum suorum stabiles, prompli et obsequiosi nobis et nostro monasterio exstiterint, a iuribus eorum et a locacione non ammonebimus nec per alium quempiam balneatorem sup- plantari aliquatenus promittimus, sed eos iuribus eorum fovebimus tamquam fideles nostros specialis favoris gracia prosequimur. In cuius rei oc. 35. Forma deputacionis dotalicii. D. IM. Nos F. oc tenore presenciuum profitemur, quod con- tracta matrimoniali copula inter Conradum dictum de Lapide, nostrum concivem, et dominam Margaretham, relictam olym Nycolai Pirkneri, idem Conradus CCCC s. gr. den. prag. eidem domine M. uxori sue nomine dota- licii deputavit, ipsa quoque domina M[argaretha] eidem C[onrado], marito suo, D sexag. dictorum grossorum vice- versa donavit, quas ipse C[onradus] confessus fuit se ab ipsa Mf[argaretha] recepisse integraliter et habere. Ut autem predicta domina de pecunia dotalicii predicta D s. gr. certa fiat et secura, pro hiis ipse Conradus hereditatem suam Zlechow dictam vulgariter cum omnibus pertinenciis ad eam spectantibus domine M[argarethe] predicte loco pignoris obligavit et has condiciones patenter expressit, quod si eum prius ipsa domina M[argaretha] non relictis cx ea heredibus viventibus mori contingeret, tunc domina M[argaretha] predicta L s. gr. pro se sola habere debet super hereditate et attinenciis predictis ac universis. Ita quod se de dictis bonis post ipsius C[onradi] obitum in- tromittens tenebit ea per unius anni spacium et diei. 11 Quam quidem hereditatem hercdes dicti C[onradi] vel amici proximi infra predictum tempus, quandocunque voluerint, possunt et debent exsolvere, domine M[arga- rethe] predicte dictam pecuniam assignantes et hac solu- cione facta hereditas prescripta libera remanebit. Hanc eciam hereditatem cum pertinenciis in eodem valore debet restituere domina predicta heredibus vel amicis ipsius C[onradi], cum eam exsolverint, sicut invenit se intromittendo de ipsa. Si vero heredes et amici predicti C[onradi] ipsam hereditatem non redimerent infra tempus predictum, tunc ipsa domina M[argaretha] dictam heredi- tatem cum pertinenciis potest et debet vendere pro eo, quod de D s. sibi deputatis pro dotalicio satisfiat. Et si bonis eisdem venditis aliquem pacietur defectum in pe- cunia memorata, hic defectus Eberlino et Henrico, dicto — , predicti C[onradi] fratribus, est commissus supplendus per eos, sicut eis videbitur expedire. Eciam et alia eorun- dem providencie sunt commissa. Item est adhibitum, si dictum C[onradum] prius ipsa domina M[argaretha] relictis ex ea heredibus viventibus obire continget, quod tunc eadem domina CCC s. gr. solummodo pro super heredi- tate predicta habere debet et tenere, quemadmodum est premissum. Preterea si domina M[argaretha] prefata prius ipso C[onrado] decesserit, quod tunc eadem hereditas cum omnibus attinenciis libera debet esse, eo excepto, quod ipsa domina in extremis posita potest pro anime sue remedio tot sexagenas gr. d. consilio ipsius C[onradi] disponere et legare. Si vero intestata, quod absit, premori contingeret, tunc ille, qui presentes habebit litteras, tot sexagenas predictas de ipsius C[onradi] consilio distribuet et legabit. In cuius rei testimonium oc. 36. Forma recognicionis matrimonii contracti ex parte recipientis. D. V. Ego F., filius quondam . . de Neuburga, civis Pragensis, tenore presencium recognosco, quod recepi M[argaretham], filiam P. de —, civis Pragensis, in uxorem legittimam bona et spontanea voluntate et promisi eidem M[argarethe] gr. pr. nomine dotalicii obtinendas ex nunc ei obligans loco pignoris hereditatem meam cum suis pertinenciis uni- versis pro iam dicta summa pecunie sub hac forma, quod si aliam hereditatem pro hiis D. s. gr. de voluntate et consilio domini P. prefati et amicorum suorum compara- vero et emero, tunc predicta hercditas in — a iam dicta pecunia dotalicii libera remaneat, sicut prius. Promitto eciam, quod ipsam M[argaretham] non recipiam per trium annorum spacium continuum a data presencium neque petam ad nubendum aut cogam eundem dominum P. per aliquas inportunas peticiones regis vel regine aut alterius cuiuscunque pro ipsa M[argaretha] mihi medio tempore carnali copula copulanda. ltem si dictus P. eidem M[ar- garethe], filie sue, ultra C. s. gr., quas ei promisit nomine dotalicii, quidquid in parata pecunia vel aliis bonis super- addiderit, ego duplum dare debeo viceversa, si particeps esse voluero huius superaddite pecunie vel bonorum. Si autem hoc super additum duplum recompensare noluero, tunc ipsa M[argaretha] de huiusmodi superaddito in vita et in morte facere poterit, quidquid voluerit, non obstante meo et amicorum meorum oc. 97. Ex parte tradentis ad idem. D. VI. Preterea ego dominus(!) P. de . ., civis Pragensis tenore, presencium recognosco, quod dilectam filiam meam M. nomine, F., quondam filio Conradi de N., civi Pragensi, Did 

Strana 12
12 tradidi legittimam in uxorem, promittens eidem filie mee C. s. gr. den. nomine dotalicii obtinendas, pro qua summa pecunie census meos D mar. in civitate Pragensi, qui mihi singulis annis solvuntur, obligavi et obligo loco pignoris. Ita videlicet quod, si pro hac summa pecunie dotalicii aliquam hereditatem aliam de voluntate et consilio pre- dicti F. et. amicorum suorum comparavero et emero, tunc census mei prescripti remanebunt, sicut prius, liberi. Item promitto eidem M., filie mee, L s. gr. den. pr. pro vestimentis et lectisterniis ad manus duarum dominarum de cognatis dicti F. dare, cum tempus venerit nupciale. Expressum est eciam in contractu matrimonii memorati, quod si eundem F., quod absit ante carnalem copulam mori contingerit, tunc omnia promissa prescripta nullius erunt valoris seu vigoris. In cuius oc. 88. Donacio regalis alicuius opidi vel alterius rei, videlicet telonei, castri oc. D. VII. Nos — Romanorum rex, tenore presencium profite- mur etscire volumus universos tam presentes quam futuros, quod nos nobili viro —, comiti de tali loco, dilecto nostro et fideli, in XII millibus marc. argenti, quas in nostris ac imperii necessitatibus pro nobis exposuit, excepit et in se recepit, iuste et racionabiliter existimus obligati. Et quia curie nostre situs pecuniam non habet paratam ad presens, eidem comiti et suis heredibus pro eisdem XII millibus mar. theloneum nostrum et imperii apud —, quod ibidem annis singulis nomine nostro recipitur, ut est cons- vetum, cum suis iuribus tenendum tamdiu, quousque sibi et suis heredibus per nos vel nostros successores predicti milia quam plene et integre sine diminucione qualibet fuerint persoluta. Attendentes labores plurimos et dampna gravia, que predictus comes in serviciis nostris et imperii sustinuit et sustinet indefesse et quod occasione predict debiti pro nobis contracti dispendiosa dampna incurrere poterit, sibi de speciali gracia liberaliter indulgemus, quidquid de predicto theloneo, antequam de suis manibus redimatur, singulis annis perceperit, illud minime in sor- tem principalis debiti debeat computari, sed proventus seu obvenciones et redditus eiusdem telonei sibi et suis here- dibus fructus huiusmodi computentur, simpliciter de regia libertate largimur, volentes, quod nullo modo unquam sibi et suis heredibus fructus huiusmodi computentur in sortem vel super eis aliqua questio moveatur. In cuius rei oc. 99. Forma, quando facta racione unus alteri remanet aliquam summam pecunie. D. VIII. Recognoscimus per presentes, nos facta racione cum —, civibus nostris Pragensibus, de omnibus domibus, de- bitis, in quibus eis tenebamur, ipsis — in tot marc. et dicto — in tot. marc. den. prag., LXIIII gr. pro marca computando, remansisse debitores. De qua pecunia dictis — et — satisfacere intendentes, ipsam eis vel, si ipsi non essent, heredibus suis promittimus [solvere] in terminis infrascriptis, videlicet medietatem in festo — proxime nunc venturo et reliquam medietatem ipsius pecunie in festo s. — tunc proxime secuturo, consencientes eisdem pro ipsa pecunia fideiussorem spectabilem virum Io. comitem de — et H. — summi marssalkonis, fideles nostros et dilectos. Ita quod in quocunque ipsorum terminorum termino, modo ut pre- dicitur solvenda, dictis — et — [si] soluta non fuerit, ipsi nobiles moniti per — et — prefatos, civitatem Pragensem per se vel quilibet ipsorum per unum suum armigerum cum duobus equis obstagium introibunt, 40. Forma recognoscionis in contestato et sanxito iudicio. D. IX. Nos R. et H., cives Maioris Civ. Prag., recognosci- mus, quod Petrus et Io., frater euisdem, nostri concives, coram nobis constituti in contestato iudicio, ubi quelibet gesta plenum posse obtinent et vigorem, non coacti, sed propria bona ac spontanea voluntate recognoverunt pro vido et discreto viro U. Slaneri, civi Mai. Civ. Prag., LII s. gr. den. prag. pro V staminibus pannorum Levlin. debitorie teneri ac obligatum esse oc. 4l. Forma longioris termini supcr censu pro aliqua capitali pecunia danda. D. X. Recognoscimus et testamur, quod cum ex parte dicte civitatis nostre discretis viris N. et H., fratribus dictis, civibus Pragensibus, et eorum heredibus in tot sexagenas gr. den. prag. rite et racionabiliter ac iuste debitorie sumus obligati, quas ipsis in festo s. — quod sub anno domini millesimo —- preteriit, persolvere, prout hoc in litteris ipsius civitatis nostre super eo datis, plene patet, debebamus et hoc nullo modo propter defectus varios facere possemus, tunc ipsi fratres ex parte civitatis nostre predicte rogati, ut maiora nostra dampna precaventes occasione predicte pecunie tot sexagenas gr. prag. cen- sum per aliquod tempus annue reciperent, in quo nobis consenserunt, donec possemus pretactas nostras litteras pro supradicta principali pecunia facilius liberare. Post hoc vero ipsi fratres nobis nunc pro nostrarum litterarum ex- solucione et pro ipsius principalis pecunie plena persolu- cione, nollentes eam amplius dimittere, stare insisterunt nimis graviter nos monentes. Tunc ex parte ipsius civitatis nostre talem cum ipsis inivimus ordinacionem, quod ipsos instantim rogavimus, quod huiusmodi pecuniam ad hoc nobis sub dicti census onere induciarent, quod et fecerunt usque ad festum sancti — proxime affuturum. Promittimus igitur sine dolo quolibet oc — sepedictas nostre civitatis litteras pro dictis ducentis sexagenis gr. et XXX sexag. eorun- dem den. gr. exinde nomine census de hoc anno solven- dis erga dictos fratres nusquam ipsos alias, videlicet super ullum censum, remittendo, finaliter exsolvere et redimere in festo prenominato. Quod si non fecerimus in hoc contra pretactum nostrum honorem et fidei obser- vacionem forsitan facere volentes, quod absit, proinde dicti fratres sine quolibet iuris sui preiudicio poterunt nos, cives predicte civitatis, quoslibet et bona nostra que- libet mobilia et immobilia ubique locorum coniunctim vel divisim sine cuiuslibet iudicii strepitu, de cuiuscunque adiutorio voluerint, occupare, arrestare, inpignorare huius- modi in usus sibi placendos convertere usque ad satisfac- cionem tocius sui antedicti debiti et omnium dampno- rum, que hac occasione se apud christianos velud Iudeos pertulisse dixerint credendo verbis eorum simplicibus sine addicione sui iuramenti super eorum quorumpiam locorum vel hominum cursu iuris — et iudicii defensionis, pre- cepti, statuti, vel consvetudinis non obstante. Et qui hanc litteram oc. 49. Forma vendicionis alicuius allodii sub censum. E. I. Noverint universi presencium noticiam habituri, quod ego V., civis Mai. Civ. Prag., tenore presencium recog- nosco, quod villam meam — maiorem cum suis iuribus et censibus mihi et meis heredibus ac successoribus quocum- que modo debitis in eadem et in fixo vel in mobili statu 

Strana 13
ponere cupiens et locare, sic guod status iudicis et villa- norum ibidem bona sua ad ius emphiteoticum possiden- cium non vaccillet. Iudicium ipsius ville cum suis iuribus et pertinenciis infrascriptis, videlicet cum uno laneo agro- rum libero et duobus laneis censualibus, quolibet corum VII fertones, XV gr. prag. pro fertone computantes, nomine census in omnem eventum solvente indivisim singulis festis sanctorum — et semper de cetero annuatim, cum eciam taberna libera et tercio denario similiter libero ex quibuscunque culpis proveniente, exceptis tribus causis criminalibus, videlicet homicidio, incendio et stupro, ex quibus culpis nihil ad ipsum iudicem, sed ad me ct meos heredes, successores totum, quod provenit, pertinebit, sic quod me vel quocunque successorum meorum in dicta villa pro tribunali sedente omnia iura, que unicuique domi- norum pro tribunali sedenti in litteris (!) suis debentur, eciam nobis plenarie et sine quolibet detrimente debeantur. Cum eciam uno pomerio, uno humulario et uno orto, de quibus solventur XL gr. census nomine eo modo, ut pre- dicitur, annuatim; cum eciam una arca libera, in qua stuba balnearis quondam fuerat posita et constructa, vendidi ct locavi rite et racionabiliter meo et heredum meorum no- mine discreto viro —- iudici dicte ville, ementi et reci- pienti pro se et pro suis heredibus pro certa pecunie quantitate, quam mihi ex toto persolvit, tenendum et ha- bendum per eum et eos iure emphiteotico partim libere et partim sub census onere, ut est dictum. Ceteri autem villani autedicte ville obtinentes 10'/5 laneos agrorum, preter tres laneos iudicis antedictos, quorum laneorum quilibet LXIIII m. seu strichones obtinere debebit, secundum, qucd minus mensuralis demonstrabit et sicut est antiquitus ob- servatum, de eisdem laneorum quolibet solvent mihi et meis successoribus seu heredibus VII fertones numismatis et numeri prenotati, divisim in terminis prelibatis. De pre- fatis quoque laneis omnibus censualibus inclusis pretactis duobus laneis iudicis, quos sub onere census tenet, sol- ventur et assignabuntur mihi et pueris meis ac suis in loco, ubi residenciam fecerimus corporalem, boni pulli XII censuales anno quolibet in vigilia Nativitatis Christi. Et predicti villani prefatos laneos censuales iure emphi- teotico in perpetuum possideant debentque iure Zacensi frui seu uti in singulis iudiciariis causis, in quorum dubiis ad scabinos seu iuratos civitatis eiusdem recursum habe- bunt liberum et eorum informacionibus subiacebunt per singula et gaudebunt. In quorum oc. 48. Forma perpetua super vendicione hereditatis. E. II. In nomine domini amen. Ne labili hominum memo- ria gesta condicionis humane processu temporis a malig- nantibus valeant inpugnari, oportet ipsa voce testium aut scripti robore perhennare. Nos igitur Conradus, divina pro- videncia Luthomericensis prepositus et curie Pragensis episcopi cancellarius, per presens privilegium ad memoriam presencium et noticiam deferri volumus futurorum, quod maturo habito consilio pariter et consensu venerabilium virorum domini Welyslai scolastici, Elye Petri, regni Boemie protonotarii, Iohannis de Zarow, Adolfi, Lutho- mericensis ecclesie cannonicorum, curias duas in villa, que Bernan vocatur, ad nostram Luthomericensem prepo- siluram pertinentes, de quibus, postquam dictam preposi- turam reximus, nullam utilitatem percepimus, nisi tantum unam marcam argenti annuatim, dilectis nostris, servitori- bus Smyloni et Chraponi, suo fratrij cum omnibus ad curias pertinentibus, videlicet agris, pratis trans Egram virgultis, silvis citra Egram, piscacionibus et libertate flu- 13 minis quam nobiscum et nostris successoribus habere possunt sub molendino nec non viridarium, quod vulga- riter Trawnik dicitur, quod virid rium nostro molendino ibidem in Bernan et omnibus mollentibus et manentibus in ipso molendino predictisque Smyloni et Chraponi seu ipsorum bonorum possessoribus debent communiter deser- vire, rite et racionabiliter pro XXII m. arg. vendidimus iure hereditario ab ipsis ipsorumque heredibus, si quos nunc babent vel in posterum habebunt, omni nota in peti- cionibus proculmota, libere possidendas. Condiciones tamen subsequentes ab cisdem instituimus observandas, videlicet ut prefati servitores Smylo et Chrapa eorumque successores de predictis bonis nobis nostrisque successoribus singulis annis dent unam marcam in vigilia s. Gcorii et alteram sabbato in Quatuor temporibus ante festum s. Wenceslai sub evitacione pene VIII solidorum. Insuper lIII pullos in Nativitate domini et alios III in Invencione s. Ste- phani ad nostram curiam tenentur presentare. Preterea si casus inopinatus, quod absit, antedictos servitores seu he- redes ipsorum ad tantam deveheret inopiam, ut racione nimie paupertatis sepe nominata bona ad suam utilitatem excolere seu reformare non valerent, extunc eadem bona cum voluntate nostra sive nostrorum successorum, quain super eo requirere debent, cuicunque ipsis placuerit, vendere poterunt, dummodo premissus census, sicut expres- sum est, nobis aut nostris successoribus in terminis supe- rius assignatis ab ipsis emptoribus sine diminucione qua- libet persolvatur. Preterea sane ecclesie et prepositure nostre providere cupientes cum predicta pecunia ambitum ante fores ecclesie fecimus construi et molendina prepo- siture in Bernan, que per nimiam inundacionem omnimodo aque destructa fuerant, ordinavimus reparari. Huiusmodi autem vendicionis et empcionis testes ex utraque parte sunt hii: d. Sebastianus, decanus Luthomericensis, Iohannes dictus de Zychow, Petrus de Chosschal, Woytyech Alban (Alban? Awan?), Hermanus dictus de molendino, Petrus dictus de Zandow, Nicolaus et Henricus dicti de Budys- schyn, cives Luthomericenses, et alii quam plures viri fide- digni. Ut autem hec vendicio nostra robur obtineat firmi- tatis presentem ipsis paginam dedimus sigilli nostri capi- tuli ac nostre prepositure munimine roboratam. Datum per manum Ottonis, nostri notarii, anno ab incarnacione Do- mini M? CCCIII, VIII? Kal. Augusti. 44. Forma condescensionis bonorum. E. III. Nos Wilhelmus, prepositus Luthomericensis, tenorc presencium profitemur universis presens scriptum visuris, audituris et lecturis, quod circumspectus vir Michalik de Brnan, noster armiger nec non et censualis, cum volun- tate Anne, conthoralis sue legittime, nec non cum volun- tate liberorum suorum condescendit bona sua hereditaria cum omnibus iuribus et pertinenciis ad dicta bona perti- nentibus ibidem in Brnan sitis, cum pratis, pomeriis, ru- betis, pascuis nec non cum curia ibidem in Brnan sita et ad dictam hereditatem pertinente discretis ac religiosis viris Henzlino et Petro dicto Rus, fratribus in Owyn, nec non et toti conventui ibidem in Owyn. Nos igitur Wyl- helmus, prepositus prenominatus, dicta bona hereditaria una cum curia ad dicta bona pertinente cum pratis, ru- betis, pomeriis et pascuis dictis Henzlino et Petro, fratri- bus in Owyn, donavimus, contulimus, assignavimus nec non presentibus damus, conferimus, assignamus et here- ditarie possidendam in perpetuum resignamus in omnibus clausulis, punctis, limitibus et modis ab antiquo tentis et reservatis, prout privilegium dicti Michalikonis supra bona 

Strana 14
14 predicta confectum cavit et testatur. Promittimus quo- que presentibus dictis fratribus privilegium antiquum per omnia, ut cavit, renovare et sigillo nostro et capituli nostri roborare et communire. In huius rei testimonium sigillum nostrum presentibus est appensum anno domini MCCCLXXXXIX? proxima feria VI? ante dominicam, qua canitur Letare. 45. Forma donacionis alicui ex parte regis. E. III. Karolus, dei gracia oc., dilectis nobis Andree et To- masoni de Florencia, fidelibus nostris, graciam et omne bonum. Licet de diversitate multiplici minerarum auri et argenti, quibus hereditarium regnum nostrum Boemie disponente domino pre ceteris huius mundi principibus exuberanter tripudiat, possimus pre multis huius terre principibus in satis magna gloria gloriari, contigit tantum, quod occulte fide conspicimus et quod manifestis colligi- mus argumentis, quod quam plures utilitates, proventus et usufructus multiplices, que ex dictarum minerarum culturis et obvencionibus, si ad debitum regerentur, omnes nostros provenirent in usus nostrorumque subditorum respicerent commoda, per officialium nostrorum inordi- natam depereunt ac periculosam incuriam negligen- cium. Nos igitur, qui potencialiter universa nostre devo- cioni subiecta amministrante domino feliciter regimus et singulis tamen interesse principaliter non valemus, de legalitate vestra et intemerate fidei constancia, qua sem- per apud nos gloriosis claruistis actibus, plurimum presu- metis, vos in custodes et supremos gewardatores auri et argenti per totum nostrum regnum Boemie matura delibe- racione prehabita et de certa nostra sciencia duximus sta- tuendos. Sic videlicet, quod universum aurum et argentum inter materiis nostris non signatum, quod furtim et clau- destine crebro et frequenter de predicto regno nostro Boemie educitur, apud quascunque personas inventum, auctoritate nostra per vos vel familiares vestros, famulantes, quos ad hoc statueritis sive statuendos duxeritis, tollere debeatis et recipere, nulli in hoc penitus sublimi vel basso equaliter deferendo. Volumus insuper et fidelitati vestre districte precipiendo mandamus, quatenus ferrum, stan- num, cuprum, plumbum, ceram vel cerrareum ct alia pe- nitus mercimonia, in quibus aurum vel argentum portari suspiciati fueritis, per vos vel familiares vestros dissolvere et rumpere et disligare aurumque et argentum querere in eisdem ac inventum cum equis, curribus et aliis qui- buslibet rebus mercimoniis tollere et recipere debeatis. Predicti vero auri et argenti, sicut inventum et per vos vcl familiares vestros receptum fuerit, terciam partem nostre camere regali, terciam urburariis nostris, residuam vcro terciam partem eis, qui hoc rece erint et recipi procuraverint, volumus determinari. Contradicentes vero et se vobis vel familiaribus vestris per vos ad hoc constitutis aliqualiter opponentes amarissime mortis suplicio, bona quidem ipsorum mobilia et immobilia fisco regalis curie nostre irremedialiter condempnavimus, mandantes universis et singulis baronibus, wladikonibus, militibus, clientibus ct civitatum ac villarum iudicibus, iuratis, civibus, villanis et rusticis per Boemiam constitutis, fidelibus nostris dilec- tis, quatenus vos et vestros in expediendis huiusmodi negociis vestris nullatenus impedire nitentur vel presum- mant quomodocunque, quandocunque, ubicunque, quocies- cunque per vos vel familiares vestros requisiti fuerint, vobis vel predictis familiaribus vestris presentent auxilium, consilium et iuvamen sub indignacionis nostre pena, qua, qui hoc facere recusaverint, se noscant irremediabiliter in- currisse. Decrevimus eciam, quod quicunque de qualibet marca auri vobis XX gr. pr. dederit, aurum suum nostro signo signatum quocunque voluerit, poterit deportare. Et quia rmnultis et diversis impediti negociis omnes modos, condiciones utiles et vias oportunas ad predictum nostrum negocium spectantes, sicut ipsius requirit necessitas, instau- rare, excogitare et ad debitum ordinare personaliter non valemus, fidelitati vestre, de qua ad plenum presumimus, comittimus et mandamus, quatenus omnes modos, vias ct cautelas utiles ad obviandum iacturis huiusmodi, quibus camera nostra per asportacionem talem auri et argenti dampnificatur cottidie, adhibere et tota, qua potestis, dili- gencia apponere debeatis, quos et quas omnes gratas, ratas, firmas ac efficacis virlutis et vigoris tenere et ha- bere volumus, ac si faceremus personaliter et inserta essent presentibus singulariter et expressa. Presencium sub nostro sigillo testimonio litterarum. Datum et actum oc. 46. Idem mutacione monetarum. E. V. Karolus, dei gracia oc., iudici et iuratis ac universitati civium Maioris Civ. Pragensis, fidelibus nostris dilectis, gra- ciam regiam cum plenitudine omnis boni. Licet dudum monete nostre regales auri et argenti satis competenter ordinate et disposite fuerunt et ad communem profectum emencium et ven- dencium in habundanti providencia fabricate, nunc tamen sub ubertate maioris auspicii omnes monetas regni nostri Boemie, cui favente domino presidemus feliciter, in omni condi- cione, forma et modo, sicut hoc rei publice credimus esse proficuum, notabiliter fecimus emendari, ex eo potissime cum in ipsis insigne maiestatis nostre nomen explicatis appareat apicibus et maiestatis karactere elucescat. Verum tamen florenos, quos sub propriis excellencie nostre insi- gniis et descripcione nominis accurata sollicitudine et cir- cumspeccione provideri, cudi et monetari fecimus, sicut ad nostre maiestatis provenit audienciam, aliqui mercatores, institores et alias res diversas ementes et vendentes in pre- dicta civitate nostra recusant recipere parvipendentes in hoc nostre maiestatis insignia et excelenciam nostri nomi- nis contempnentes, quod leviter ferre non possumus et abs- que mentis amaritudine suspicere non valemus. Fidelitati vestre sub indignacionis nostre pena districte precipiendo mandamus, quatenus diebus forensibus et in ecclesiis civi- tatis predicte faciatis vulgo preconna vocc dicere ac publice proclamare, quod floreni nostri, quos iam, ut prediximus, cudi et monetari fecimus, ab omnibus ementibus ct vendentibus in quibuscunque pecuniariis contractibus indif- ferenter per totum regnum nostrum Boemie secundum va- lorem, sicut prius alii floreni recipi consveti sunt, sub pena X s. gr. pr., quas ipsos florenos recipere nolentibus ad cameram nostram solvere volumus, recipi debent sine contradiccione qualibet in quibuscunque contractibus atque tolli, antiqui vero floreni et alii cuiuscunque condicionis aut monete fuerint, volumus, quod infra hinc et festum Pasche proximum dumtaxat et non ultra valorem habeant aut processum; postea vero ipsos florenos antiquos cuius- cunque monete vel condicionis ad cambium nostrum tam- quam aliud aurum secundum valorem ipsorum vendendos volumus deportari. Florenos autem antiquos, quos quis, ut est predictum, ad cambium nostrum non deportaverit, sed ad emendum aliquid cum eisdem eos exhibuerint, per familiares nostros ad hoc constitutos nostre camere regali volumus confiscari. Volumus ceterum et fidelitati vestre iniungimus specialiter et mandamus, ut presens edictum nostrum universis et singulis civibus nostris, videlicet regni 

Strana 15
Boemie, ut et ipsi similiter hoc observent et teneant, debeatis sine intermissione qualibet nuncciare. 47. De proscripcione. E. VI. Karolus dei gracia oc. — Ad aures nostras relacio fidedigna produxit, quod racionis ac discrecionis vos se- pius debito moderamine pretermisso nonnullos pro levibus seu parvis excessibus sive iniuriis a prefato opido .. pro- scribere consvevistis, non obstante, quod pena delicti mensura existit nec debet ipsius excedere quantitatem. Volentes itaque facto huiusmodi oportunum remedium ad- hibere, fidelitati vestre districte precipiendo mandamus, quatenus pro iniuriis verbalibus, prout in sessione in bancis suffragio amicus amico consvevit aliquociens in iudicio exhi- bere, modica et exili segetum devastacione scu culpis aliis, que tam leves existunt, deinceps neminem sub obtentu nostre gracie proscribatis. Advertentes quod pena de rebus odiosis ex nunc debita vos decet consideracione restrin- gere et ad partem redimere miciorem. Vobis tamen super hoc ex nunc volumus potestatem adimere nec dictos leves excessus, iniurias sive culpas possitis per alios vestros semper congrua punicia cohercere. 48. De assensu et permissione vendendi bonorum. E. VII. K. dei gr. Quia, sicut in forma tue supplica- cionis nuper comperimus, nonnulla bona, possesiones et predia, que pridem certis causis postulantibus obligasti, velles redimere, dum cum nostra celsitudo preberet asscn- sum, que bona redimenda per te, ut premittitur, valeres et posses pro huiusmodi redempcionis pecuniis personis aliis pignore obligare, nos tuum racionabile, iustum ac ordinatum propositum illamque utilitatem, quam nobis ex hoc meditaris attrahere, presertim cum bona tua, que possides vel habebis, nobis iuxta ritum et approbatam consvetudinem regni nostri Boemie intabulata noscuntur, graciosius intuentes damus et concedimus tibi plenam licenciam et omnimodam facultatem eadem bona, dum ea exsolveris pro pecuniis, quas impenderis, personis, quibus volueris sive poteris, obligandi ipsisque ad habundancioris cautele presidium fideiussores, si oportunum fuerit, sta- tuendi. Etenim promittimus et de regia benignitate spon- demus obligaciones easdem penes (!) possessionem talium bonorum graciose dimittere, donec nos, successores oc. 49. De condescensione pro debito *). E. VIII. K., dei gracia Romanorum rex semper augustus et Boemie rex, fidelibus suis dilectis, iudici — iuratis civibus Maioris Civ. Pragensis graciam suam et omne bonum. Quia nos aliquibus vestris concivibus, ostensoribus pre- sencium, certam summam pecunie, in qua ipsorum debi- tores existiius eo, quod nonnullos hospites suos ab expensis, quas in domibus .suis fecerant, de mandato nostro super nos actualiter absolverant, super ungelto salis in regno nostro Boemie duximus deputandum, nolentes, ut ipsi a creditoribus suis, donec umquam satisfiat de summa huius- modi, ammoniciones, dispendia aut obstagiorum tedia aliqua- tenus paciantur, idcirco fidelitati vestre seriose et sub obtentu gracie nostre precipiendo mandamus, quatenus predictos concives vestros ob hoc, quod de pecuniis sibi creditis suis satisfaciant creditoribus aut occasione talium pecuni- arum quevis prestent obstagia aut dampna sustineant, *) Text velmi jest poru&euy 15 priusquam de proventibus predicti ungelti per nos sibi depu- tatas pecunias assequantur, ad plenum nullatenas compel- lere aut artare debeatis. 50. Presentacio regine. E. IX. Anna, dci gracia [Romanorum] regina semper augusta et Boemic rcgina, venerabili Arnesto, archiepiscopo Pragensi, principi et devoto nostro karissimo, graciam regiam et omne bonum. Ad ecclesiam parrochialem in Mcelnyk va- cantem ad presens per mortem (seu liberam resignacionem) quondam Petri, eiusdem ecclesie rectoris, novissime, cuius- quidem ecclesie presentacio sive deposicio ad nos tam- quam ad reginam Boemie spectare dinoscitur, devocioni tue Conradum de — sacerdotem, capellanum comensalem, nostrum devotum dilectum, ducimus presentandum, eandem devocionem tuam hortantes attente, quatenus dictum Con- radum ad pretactam ecclesiam tue diecesis Pragensis investias et in corporalem possessionem vel quasi eius- dem ecclesie inducas aliaque sibi impendas, quc ad tuum circa premissa noscuntur pertinere officium, faciens sibi ab omuibus et singulis, quorum interest de fructibus, red- ditibus et pertinenciis universis et singulis integre res- ponderi, adhibitis circa premissa sollempnitatibus debitis et consvetis. Harum sub nostro sigillo litterarum. Datum et actum oc. 51. Presentacio. E. X. In nomine domini amen. Noverint universi prcsentes litteras inspecturi, quod nos A., dci gracia s. Pragensis ecclesie archiepiscopus, ad presentacionem et peticioncm discretorum virorum — et —, civium civitatis Pragensis, discretum virum G. clericum, exhibitorem presencium, ad ecclesiam per A., rectoris eiusdem, mortem vacantem in tali loco, in qua ecclesia predicti cives plenum obtineut ius patronatus, rectorem legittimum eiusdem ecclesie insti- tuimus pleno iure ipsum sibi cum omnibus iuribus et pertinenciis suis auctoritate, qua fungimur, confirmantes et curam et regimen eiusdem ecclesie committentes. Anno dominice incarnacionis, ut supra. 52. Presentacio canonicalis. F. I. Nos divina miseracione — de tali loco et — canonici ecclesie Pragensis, administratores et vicarii generales episcopatus eiusdem per venerabilem in Christo patrem et dominum dominum Arnestum, Pragensem episcopum, in spiritualibus et temporalibus deputati, notum facimus universis presentes litteras inspecturis, quod nos ad pre- sentacionem discretorum virorum — et — dictorum de tali loco, fratrum, civium de tali loco, discretum virum — clericum, exhibitorem presencium, ad altare s. Andree apostoli in ecclesia s. Spiritus in Grecz, in quo altari idem — et —, cives predicti, ius obtinent patronatus, rcctorem legittimum eiusdem altaris instituimus pleno iure ipsum sibi cum omnibus iuribus et pertinenciis suis, ut supra. 58. F. II. Vobis domino plebano ecclesie in — aut vestras vicesgerenti sub excommunicacionis pena mandamus, qua- tenus — clericum vel alterum de tali loco ad nostram peremptorie citetis presenciam, quem et nos presentibus citamus, ut tali die, hora tali coram nobis Prage in curia archiepiscipali compareat Io. clerico vel presbytero ad 

Strana 16
16 obiecta responsutus vel de iusticia fidem nobis vestre execucionis facite ad terminum memoratum oc. 54. F. III. In nomine domini amen. Cum propter instabilem humane condicionis alteranciam et ob fluxum temporis continue decurrenlis sagacitas veterum prospicua censuit actus hominum efficacis scriplure memoria perhennare, noscuntur igitur oc quod nos — una cum consorte nostra — nec non et filiis nostris — et unanimi consensu et pari voluntate, volentes condicionem ecclesie nostre — in honore — facere meliorem, que nimio paupertatis oncre est oppressa et exeo, quod principaliter eadem ecclesia sit de nostra collacione, ymo propter decens ipsius colle- gium iure parrochiano tamquam filia matri in amore sancte Trinitatis ad eandem summus anexi, merito de nostra gaudere debet provisione et tuicione speciali, statuimus nihilominus omnino volentes ob devocionem, quam ad eandem ecclesiam gerimus, svadente nobis virtute et clemencia divina pietatis opus in hoc facto facere cupientes in salutis remedium et solacium eternum anime nostre ct predecessorum nostrorum, quod ad emendam dotis ct plebani, quicunque fuerit legittime confirmatus ad predictam eccle- siam, plenam decimam de curia nostra in villa — sita de omnibus proventibus agrorum, peccorum, pecudum vitu- lorum, porcellorum, agnellorum, caseorum, ovorum et aucarum ibidem in curia proveniencium fideliter dare pro- mittimus et explere absque ulla occasione et contradic- cione, excusacione aliqua non obstante. 65. F. NII. Nos Johannes de Wartemberg — constare volumus uni- versis, ad quos pervenerit presens scriptum, quod nos honestis viris P. de — pro suis serviciis nobis fideliter exhibitis et gratanter et pro dampnis in eisdem nostris serviciis receptis M et CCC marc. prageusis ponderis, pro qualibet marca LVI gr. computando, in festo Penthecostes proximo nunc venturo solvere promittimus et tenemur. Pro quibus M et CCC m. predictis nobilis vir dominus H. de Lypa, noster avunculus karrissimus, dominus N. dictus P., noster miles, dominus de — et frater suus D. de — una nobiscum manu coniuncta et indivisa prefatis in dicto termino solvere promiserunt tali condicione atque pacto quod, si sepefatis in termino predicto MCCC marce predicte per nos aut avunculum nostrum non fuerint per- solute, ex tunc prescripti fideiussores, qui nobiscum pro- miserunt, castrum nostrum Welyn super Albea situm pro predictis MCCC m. assignare in vadium tenebuntur super diem et festum beati — proxime nunc venturum ab ipsis prefatis H. et P. habendum et ab ipsis tenendum pignoris racione. Ita videlicet, quod predicti, quibus est compro- missum, nobis aut fratri nostro seu avunculo nostro, dicto Henrico de —, postquam dictum nostrum castrum fuerit exsolutum, de ipso nostro castro sine intermissione condes- cendant. Si vero nos, frater noster aut noster avunculus pre- dictus predictis P. et H. M et CCC m. predictas in festo sancti — proxime nunc venturo non solverimus, nec dederimus, prout superius est expressum, ex tunc antedicti P. et H. juxta nostrum consilium et scitu nostro pro predictis MCCC m. poterunt obligare et obligandi plenam habebunt et liberam potestatem. Preterea cum nihil sit cercius morte, quod absit, si prenominati videlicet P. et H. infra predictum terminum et tempus de medio huius seculi tollerentur, ex tunc nos, avunculus noster, dominus H. de — et Io — miles noster, dominus C. de — oc pretactis rata tenere adimplere omnia et singula predicta, prout superius est expresum, tenebuntur absque doli capcione. In cuius rei oc. 56. Forma mariti ad coniugem suam. F. V. Precordialissimo domino suo — civi Pragensi M, eius conthoralis, sincere fidelitatis nodum indissolubilem et amoris Miror ymmo admirari non sufficio, quod tam in longa a me absencia nunquam mihi aliquid demandasti, pro quo cor meum scindi posset nimio pre dolore, cum nesciam aut qualiter tibi succedat tuis in agendis. Quo- circa peto omni qua possum precum instancia, quatenus, quam primum nunccium habere potens, mihi sospitatem tui corporis tuam per litteram velis declarare, ut mihi solacium vite mee ex hoc non modicum oriatur. Quod si non feceris, sciens quod pre nimia tristicia, nesciens si vivis vel non, aut quomodo tibi succedat, me continget corpus meum totaliter anullare. oc. 57. F. VI. Serenissimo principi, ipsorum domino reverendo, do- mino regi lioemie et regi — iudex et iurati cives civi- tatis. — se et suo ad omnia beneplacita et mandata pro — cive talis civitatis, exhibitore presencium, quem domi- nus — hiis diebus preteritis captivum habuit, tenuit et servavit, cuique universa et singula bona sua, que super terram iure hereditario possidet, per ipsum — proch dolor ablata sunt pariter ct recepta in ipsius preiudicium non modicum et gravamen. Vestre serenitati regie provolvimur obnixius deprecantes, quatenus intuitu dei et iusticie eidem — de quo nunquam quidquid mali audivimus nec perce- pimus, nisi quod ipse sine nota infamie se conservaverit, tamquam vir servilis et fidelis, munimen vestre pietatis et clemencie dignanimi graciosius inpertiri. Ita quod de vestre regie maiestatis munificiencia ablata rehabere valeat atque possit. 58. F. VII. Magnifico principi domino K. regi Romanorum sem- per augusto ct regi Boemie, N. judex — ct iurati cives civitatis Pragensis, quidquid potuerint servicii ct honoris. Significamus dominacioni vestre, quod constituta coram nobis relicta — concivis nostra cum N. filio et aliis filiis suis ostendit litteram patentem, in qua vidimus contineri, quod concordaveritis cum ea et filiis suis pro debitis, in quibus eis vestra dominacio fuerat obligata. Ita quod C. s. gr. debeatis eis modo dare et alias C. gr. s. in festo sancti — proxime affuturo. Ita tamen, si litteras vestras omnes, quas habuerunt ct habent a vobis ct a fideius- soribus vestris pro debitis principalibus et dampnis accrescentibus nobis presentaverint ad servandum. Super quo sciat dominacio vestra, quod ipsa relicta et filii sui presentaverunt nobis omnes litteras vestras priores et mo- dernas, XIII in numero, quas vobis in presenti transsumpto sub secreto nostro dirigimus sub hac condicione, quod si C. s. gr. nunc et alie C. s. gr. in festo sancti — pro- ximo per vos eis fuerint persolute, nos promittimus litteras vestras, quas iam habemus, reddere, cuicunque eas reddere et presentare facietis. Insuper relicta — cum filiis suis cessabit ab omni repeticione et monicione de cetero omnium debitorum principalium et dampnorum. Si autem non persolveretur eis per vos iam dictum debitum in aliquo terminorum predictorum, ex tunc nos eis litteras nobis presentatas redderemus, ut dominacionem vestram iterato moneant, sicut iuris fuerit et eis videbitur expedire. Datum et actum oc. 

Strana 17
59. F. VII. Servili et prompta in omnibus voluntate premissa. Quia terminus solucionis pecunie mee, in qua michi obli- gamini cum domino — de tali loco, pie recordacionis, et pro ipso, dudum est elapsus, ut vestrarum plenius edocet forma litterarum, et ex huiusmodi dilacione solucionis damp- num modernum satis grande teste altissimo [oritur], vestram igitur exhortor nobilitatem corde intime deprecans, qua- tenus mox auditis presentibus dictam pecuniam michi trans- mittatis aut Pragam ingredientes obstagium debitum inibi prestetis iuxta vestrarum continenciam litterarum. Preterea veridico intellexi ex relatu me pro assecucione mei pre- dicti debiti ad dominum regem per dominum — debere dirigi et remitti, quod omnino fieret contra honorem suum et vestrum nec non gravissimum tenorem litterarum vestrarum super dicto debito confectarum, in quibus prelu- cide continetur, si, quod absit, me pro requisicione predicti debiti mei ad aliquem alium cuiuscunque condicionis, preeminencie aut status fuerit, remittcretis, ex tunc ipso facto essetis fidefragi et iuris expertes facti et nihilominus quod debeam loqui contra vos, fidem et honorem vestrum ubique locorum pro mee beneplacito voluntatis vestra reclamacione qualibet quiescente. Ne igitur famam vestre nobilitatis laudabilem, quam actenus unicuique illesam con- servastis, pro modica videamini pecunia vendidisse, nobilitati vestre svadendo supplico, quatenus vestra animadvertentes promissa mihi eam confessim, prout decct, efficaciter teneatis, cum pre ceteris vobis credidi mea bona ipsum dominum de frauduloso proposito pro viribus ducentes, quia in quocunque ipse vel alter vestrum contra fidem ct honorem suum excederet, in eo omnes unanimiter vide- amini gravissime excesisse. Voluniatem vestram mihi per exhibitorem presencium remittatis oc. 60 F. IX. Amicabilibus serviciis nostris premissis, amici dilecti! Exposuit nobis V., T. carnificis filius, noster concivis, qualiter sibi M. residens in — ad vestram pertinens iurisdiccionem, in quinquc s. gr., pro quibus omne ius super eo secundum consvetudinem nostre civitatis obtinuit, sit et maneat debitorie obligatus. Quare amiciciam vestram rogamus ex animo studiose, quatenus dicto nostro concivi, presencium exhibitori, erga eundem vestrum concivem pro dictis quin- que sexag. gr. iusticiam finalem exhibere velitis nostrorum intuitu serviciorum, pro quo vobis in simili, verum cciam pro maiori volumus effectancius complacere. Datum Prage in vigilia Ascensionis domini. Magister civium, consules et scabini Maioris Civitatis Pragensis. (Istud extra scribi debet, cui vel quo mitti debeatur): Prudentibus viris iudici et iuratis consulibus in Plzna, amicis nostris dilectis. F. X. 61. Magister civium, consules et scabini oc. Noveritis, quod per communitatem nostram totam est clectus ad nuncium cum aliis vestris collegis ad domi- num nostrum regem ex arduis causis civilatis, idcirco vobis committimus et sub репа [ла s. gr. irremissibili seriose mandamus, quatenus omni occasione postposita, mox ad nostram presenciam personaliter veniatis nullamn in hoc penitus negligenciam committentes, sicut premissam penam volueritis sine dubio evitare. Datum feria VIa post Lucie 17 (Istud eciam extra debet scribi animadvertendus scriptor, cui dcbet presentari, utrum pro una persona vel pro pluribus aut ad plures fuerit presens scriptum. 62. G. I. Prudentibus et honestis viris iudici et iuratis civibus civitatis Pragensis oc. Cum honestus vir N. in civitate — sit in debitis satis magnis obligatus et ipsa mihi non curet neque cogitet, ut tenetur, qnamvis ea multociens postulessem, [solvere], rogo discrecionis vestre paternitatem precibus indefessis, quatenus intuitu obsequiorum meorum dictum civem vestrum monicionibus ac informacionibus vestris commonitum habere curetis mihi debita predicta ut persolvat vel saltim, ut via exigit racionis, pro eisdem debitis iusticie prestet complementum. 63. G. II. Habentes tuam presenciam in arduis vestris negociis et tractatibus inter vos ex una et H. civem talis civitatis, parte ex altera finiendis et terminandis quam plurimum oportunitatem vestram vel oportunam fidelitatem tuam requirimus et monemus volentes, quatenus ad nostram regiam celsitudinem in proximis Quattuor temporibus venire nullatenus differas et obmittas, si nostram indigna- cionem cupiveris (!) evitare. 64. G. III. Habentes presenciam vestram vobis exigentibus qui- busdam arduis et magnis negociis, quam plurimum opor- tunum, vos sub ea, qua de vobis gerimus, confidencia petimus et rogamus volentes, ut statim receptis presentibus assumptis ad vos dilectis vobis — et aliis quibusdam me- lioribus civibus civitatis Pragensis ad nos ad talem locum veniatis. 66. С. ПШ. Salutacio sacerdotalis ad amicum. Oracionibus meis fidelibus premissis ad hunc sepius recurritur, de cuius benevolencia minime dubitatur. Idco ad vos tamquam ad refugium singulare presentibus decrevi recur- rendum flagitans precum mearum instancia indefessa, quatenus ob respectum meorum serviciorum caritatemque magnam inter vos et me mutuo coniunctam, mihi talem rem ve- stram ad modicum tempus mutuare vel concedere non recusetis, librum quoque illum, in quo continentur talia dicta. Insuper, fidelis amice et dilecte, obsecro fideliter ac attente, ut mihi non egreferatis non solucionem pecunie quod deo teste nunc temporis nullo modo aliquem grossum habere [possum], nam constringor nimia paupertate. Igitur rogo, si potestis, differatis ad modicum tempus, donec aliqualiter deus dignetur statum meum ordinare. Salutacio ex parte scabinorum. 66. G. V. Voluntariis beneplacitis iugiter premissis vicini karis- simi. Exposuit nobis Nyeta, nostre civitatis incola, quod dum lanussio, coincole vestro, vaccam vendidisset, idem lanuss pro eadem vacca sibi pecuniam non dedit in diem hodiernum. Ideoque rogamus, quod eidem Nyete iusticiam faciatis, in similem vicissitudinem vcl maiorem oc. Iudex et magister civium ac iurati in Iuveni Boleslaw civitate. 67. G. VI. Salutacio a minori ad maiorem. Serviciis fidelibus premissis domine nobilis graciose. Scripsit mihi vestra dominacio, ut sabbato hora prandii 

Strana 18
18 coram graciam vestram in W. deberem esse constitutus. Vestre significo dominacioni, quod littera a gracia vestra sabbato ante horam prandii, hoc est III. infra missarum sollempnia mihi est presentata, igitur ad horam et ter- minum per vos mihi prefixum venire neglexi nec eciam die dominico propter ardua domini mei negocia ad vestram graciam potero pervenire, sed alio tempore, quocunque gracia vestra mandabit, in tali vel tali loco, paratus sum equitare, quandocunque dominacio vestra mihi jntimabit. Wilhelmus Buczko oc. Novi Castri purgravius. 68. G. VII. Sub anno domini MCCCXCY. feria secunda in vigilia Purificacionis b. Marie hec acta sunt in Brzezen opido in domo iudicis Pessikonis dicti Wrtyelcze presentibus hiis viris, videlicet Iankone, procuratore carie Lacznow, ac iudice predicto Pessikone, nec non consulibus sub- scriptis, scilicet Tacobo dicto Kukan, Petro sutore, Gyrzy- kone, Paulo, Warmirzka (Warnuzka) et Pesskone Brzen- zibus, et Andrea Wedlakone, Antossio, Wechone, Nycolao dicto Czap, Blasio et Krzyzankone, eciam consulibus de Zydy- nyewes, facta est concordia in causa inter Vitum conversum, fratrem ordinis Heremitarum monasterii Albeaquensis, filios ac filias eius ex una ac lohannem generum prefati Viti, que parte vertitur ex altera, in hunc modum: Ut ipse Iohannes gener bonorum omnium mobilium et inmobilium legittimus sit possessor et ca teneat, regat et possideat cuius- libet sine impedimento hominis tali sub condicione: cui- libet puero tenebitur dare et solvere duas s. gr. argen- torum pragensis monete et Vito prefato converso, patri dictorum puerorum, eciam duas sexagenas. Et si quis puerorum viam universe carnis transierit, ex tunc a primo usque ad ultimum in usus superstitum puerorum. Quos pueros sepefatus lohannes gener tenebitur pertractare ac eis necessaria ministrare, victus et amictus, iuxta sue facul- tatis exigenciam, tamquam propriis pucris sine dolo usque ad annum racionis puerorum. Quod si non fecerit ct in eum doctum fuerit coram iudice et iuratis, mox cuilibet puerorum tenebitur paratam solvere pecuniam, ut prefertur. Cuius fideiussores sunt hii: Matias Sedlaczko et Malczo carnifex et Clemencz de Brzezen, omnes manu indivisa. Datum et actum, ut supra. Intabulacio dotalicii in tabulas cuiuslibet opidi. 69. G. VIII. Nos N. capitaneus et scabini P. notum facimus tenore presencium, quod coram nobis in iudicio contestato et sapnxito ante quatuor scampna iudiciaria, ubi iura nostri opidi effectum habere sorciuntur ac robur obtinent firmi- tatis, constitutus discretus vir N., noster concivis, XXti s. Er. C. sue conthorali in domo et altera dimidia quarta agrorum vel secundum oportunitatem materiam seminatam in ceteris quoque rebus sive bonis mobilibus nominc dota- licii assignavit et eadem tabulis nostri opidi iussit com- mendare non compulsus nec ccaetus, sed rnotu proprie voluntatis. Ipsaque C. sano amicorum consilio provisa dixit se in cisdem pro dotalicio suo satis habere ad.ecitque predicta C. quod si defuncto marito ipsa superstes remanserit et demum in viduitate permanens decesserit, ex tunc hoc idem dotalicium ad pueros eius debeat devolvi. 70. G. IX. Tibi, domino H., presentibus precipimus sub ob- tentu gracie nostre et mandamus, quatenus ad instantem expedicioncem nostram, quam pro bono pacis instauravi- mus, mox visis presenlibus venias et procedas, ita quod cum omnibus armatis hominibus tuis, prout melius poteris, expeditis sis in tali festo circa talem locum finaliter consti- tutus, hoc ipsum pro foro talis provincie, cuius rector existis, faciens publice proclamare. Adicientesque hoc, quod is, qui ad ipsam expedicionem non venerit, rebus suis abiudicabitur et persona. Datum oc. 71. G. X. Strenuo militi .. salutem cum plenitudine famulandi. Cum ad solvendum debitum, quo mihi tenemini, vobis statutus annus longo tempore fluxus sit(!) et huiusmodi dila- cione solucionis pcr oportunam meorum creditorum instan- ciam dampnum intulerim grave, vestram igitur nobilitatem peto fiducialiter et obnixe, quatenus considerata mec in- digencie penuria non faciatis moram in solucione debiti ampliorem, ut amplius me ad vestra beneplacita inveniatis benivolum et paratum. 72. I. I. Credens et estimans, quod honor ac dignitas militaris in vobis relucere debeat per observacionem promissorum vestrorum inviolabilem, non per fidefragium evidens ct mendaciam impudicam, vos adhuc monco, ut ad recupcra- cionem honoris vestri et fidei reddende mihi vestra tencatis promissa, ne ipsum honorem vestrum pro modica vidcamini vendidisse pecunie quantitate. Nam si in huiusmodi dc- speracionis proposito vos cognovero obstinatum, cx tunc consorcio et conversacione omnium personarum solcuip- nium (), mediocrium et humilium utriusque sexus zclum honoris et fidei habencium vos indignum, tamquam degc- nerem et bona prosapia originem non traxisse dcnunc- ciare non desinam in ecclesiis et per fora in vestrum et vestre prolis dedecus et contemptum, quamvis lioc coactus teste deo faciam et invitus, prout necessitas immurabilis me ad hoc urget et id tociens et tam diu facerc non obmittam, quousque necessitate compulsus, si non virtute inductus, mihi debita persolvetis. T8. I. VII. Litteram serenissimi domini regis Romanorum ac Boemie regis patentem super assignacione berne strenuo viro — mihi destinatam vobis duxi transmittendam postu- lans vestram super ipso facto informacionem, quia pre- dictus dominus — bernam, que vobis assignare debuera- mus, iam arrestavit nec eam quocunque deducere per- mittit iuxta regium favorem et mandatum. Datum etc. 74. I. IX. Quemadmodum exeellentissime princeps mandaverat, ut — relicta quondam P. de Egra, concivis nostra, se regio conspectui vestro deberet personaliter presentare, sic scire dignamini candem gravi ex permissione divina infirmitate stimulari, sic quod propter nimiam sui corporis infirmitatem celsitudinem vestram accederc non potest propria in persona. Propter quod maguificenciam vestram petimus affectanter, quatenus ad ipsam non egrceferatis nec pro ingrata dignamini reputare. Datum oc. To. K. V. Nos iudicem et iuratos civitatis — scire volumus per presentes, quod — et — filii quondam — concives noatri ia nostri constituti presencia vobis treugas pacis infra hinc et festum — proxime venturum suo, fratrum et ami- corum suorum nomine assignarunt, dantes vobis plenam et omnimodam securilatem ad vos et ad eos veniendi, 

Strana 19
19 coram nobis et eis standi nobiscum et cum eis in negociis vestris loquendi et tractandi ac a nobis et ab eis pacifice recedendi. sive pro minori summa, quam sunt V m. Itaque si fassus fuerit se teneri, solvere debet debitum, pro quo existit occupatus, si autem negabit, debet hoc evadere in iudicio certa iusticia mediante. 76. K. VI. Vobis iudici et iuratis Maioris Civ. Prag. auctoritate invictissimi domini nostri, regis Romanorum et Boemie, nostri officiique virtute committimus presentibus seriosius et mandamus, quatenus proximo die forensi bona — qui sine liberis legittimis de hoc medio est sublatus, que ad dominum regem approbata et dudum habita consvetudine regni dinoscuntur devoluta, in civitate vestra voce preconia terna vice publicari et proclamari faciatis, ter XIIII dies pro termino assignantes, quod si alicui ad eadem bona melius ius competit, quam domino regi, hoc coram do- mino rege aut nobis in curia regia in castro Pragensi ostendat et demonstret inre et iusticia mediante oc. 77. K. VII. Viris providis et honestis oc. Quia frequenter nobiles curienses, nostram civitatem intrantes debita nobiscum contrahunt quam plurima in mercibus et expensis, a quibus cum extorquere vellemus ipsos vel homines eorum occu- pando, ipsi allegant per se dicentes hoc nos non posse facere iusticia mediante. Unde cum iura vestre civitatis habeamus, petimus a vobis instanter super hoc diffinitive informari, in quanta summa possumus ipsos iure occupare et in quanta non possumus. Insuper in quanta summa et cuius monete nobis et iudici pro pena ille teneatur, qui summam a nobis 1° II9 IIl° inventam reiecerit, ut in littera superius vobis scripsimus, eciam petimus informari. Hoc pro iure vobis rescribimus per presentes, quod habemus a gracia domini nostri regis, quod quilibet curiensium occupari potest pro debilo circa V marcas 78. K. VIII. Honorabili viro oc. Quia ex quadam antiqua consve- tidine iudex nostre civitatis de omni contribucione et collecta, que ipsum in sua parte dare contingebat, fuit penitus absolutus, nunc noster modernus iudex codem iure frui volens una cum duobus fratribus suis in ipsius pane existentibus, quorum unus est legittimatus, alter vero non- dum traxerit nec eciam ab eo divisus gaudere cupit eadem libertate. Supplicamus igitur honestati vestre proinde ac circumspecte serenissimo ex affectu, quatenus nos vestris salutaribus — informatos habeatis, utrum dicti fratres nostri indicis memorati eodem modo possent esse liberi quem- admodum ipse iudex vel non et quidquid super eo vide- bitur vobis esse conveniens, nobis cupimus litteratorie intimari. Scire debetis, quod iudex, qui recepit et regit iudicium pro sua parte debet ab omnibus contribucionibus et colletis esse liber et solutus ac exemptus, sed fratres ipsius iudi- cis et quilibet eorum, tenetur et debet de parte bonorum suorum contribuere et ferre onus, sicus alii vestri concives faciunt. 79. L. IIII. Quia racionabilem et benivolam a nobis recepit N. licenciam noster et civitatis vestre civis est effectus. Idcirco honestatis vestre prudenciam petimus affectanter, quatenus ipsum a vobis recedendi et se ad nos recipiendi et tra- hendi sine vestro et vestrorum impedimento quolibet per- mittatis. 3*

Strana 20
II. Doklady o agendě na radnici Staroměstské. A) Ustanovení o jednání v radní síni. 1. Asi r. 1360. Rukop. č. 993 f. 203. Statuta consilii. Das sein die gesecze und ordnunge, die ein iclicher schepfe, der an einem rate ist, mit fleisse hal- den sal: 1. Von ersten das ein iclicher schepfe sal gehorsam sein dem burgermeister und der burgermeister sal mit fleisse merken, das er einen iclichen schepfen an reden, an bolschephten und an andern sachen, die den rat an- geen mugen, also vil muge, als den andern, das er nicht einen vorczihe vor die andern, sunder das einer also vil arbeit und muhe habe, als der ander. 2. Darnach kein schepfc in der ratsiuben, wenne leute, die nicht den rat angehoren, vor in sein sal, reden vor dem burgermeister, es sei denne, das das im der burgermeister gepeutet czu reden oder das er in czu re- den hette gebeten; wer aber also reden würde in einem rat an gepot und an bete des burgermeisters, der sal VI haller czu busse geben dem burgermeister und andern schepfen und wurde der burgermeister der selben bussen nicht fordern, so sal er sie selber geben. 9. Auch sal kein schepfe mit einem gemeinen manne śm der ratstuben nicht reden, sunder hat er mit ymande icht zu reden, er sal urlaub nemen czu dem burgermeister und sal aus der ratstuben geen und sal mit dem selben reden und denne wider in den rat komen. Würde aber ymand also in der ratstuben reden, der sal sechs haller czu busse geben. 4. Auch sal kein schepfe aus dem rate hin heim geen oder anderswo hin an des burgermeisters urlaub bey der busse sechs haller. 6. Geschee aber das, das ein stoz und ein widerwer- tikeit oder ein krig czwischen czweien schepfen in einem rate wurde, denne sal in der burgermeister gepiten, das sie austreten aus der ratstubes und die sullen denne nicht hinwek geen und was der burgermeister mit andern schepfen czwischen den czweien sprechen und machen wurde, das sullen sie bede volgen an alle widerrede. Wer aber, das ir einer frewlichen also hinwek ginge, an des burgermeisters willen und der selbe wurde geheisen czu bleiben und blibe nicht, der sal geben den nechsten tag darnach allen herren des rates ein mal czu busse und darczu sol er sie mit fleisse biten, das sie im den frewel vorgeben. 6. Und alle die herren, die do slussele haben cz: der truhen, darunne der stał sigel verslossen ist, die sullen ire slussele halden mit fleise. Verlure aber ymand aus den selben seinen slussel, der sal darumb auch allen hern des rates gebcn ein mal czu essen. 7. Auch sal nyemant offenbarn und kunt tun die heimlichkeit des rates und alles, das heimlichen in einem rate gehandelt wirt, noch chein andere sache, damite ein rat mochte gemeldet werden. 8. Und die schepfen alle die schullen beinander bleiben und steen getrewlichen bey dem eyde, den sic gesworen haben, in allen den sachen, die den rat angcen und antreffen migen, die wcile das sie an dem schepf- amt sein und auch darnach, wenne sic davon chomen sein. 9. Auch.sal kein schepfe sein freund oder ein andern in den rat furen an des burgermeisters urlaub bei der busse eines grossen pfenninges, den den herren zu busse geben sal, der alzo einen furet in den rat. Und der also hinein gefurt ist, der sal czuhant wider hin aus geen an alle widerrede. 10. Auch sal kein schepfe in keinen tcidingen oder in sachen in dem rate offenberlichen steen vor scinen freund; tete er aber das, so sal man in von den teydin- gen und sachen heisen austreten. 11. Und ein iczlicher schepfe, der sal keine gabe nemen bei seinem eide von einem, der czu teidingen hat, dem andern czu schaden. 12. Auch sal kein schepfe burgc werden wider ein rat, und wider ein recht und ein iczlicher schepfe sal czu keinem tage geen, es sci denne mit des rates willen und wissen. 18. Und alle die schepfen, die in einem rate und an einem rechten siczen sullen mit fleisse und eigent- lichen merken, was einer claget und was der ander uff die clage antworte den vorten, das sie die clage oder die antwort hinnach icht vorwandeln. Und ein iclicher schepfe, der in der stat ist, der sal alle tage in den rat geen bei der busse VI haller, er sci denne. das er des burgermeisters urlaub habe, das er durch notorft willen daheime muge bleiben. 14. Und wer der ist czum ersten uff das rathaus kumpt, den sal man czum ersten ausrichten, ausgcnomen witiben, weisen, gesten, pristern, munchen, nunen und der stat sachen und andern notlichen teidingen, die sal man von ersten richten. Und wenne das ist, das sich die schepfen einer sachen underwinden haben czu richten, die sullen sie enden und sullen die weilc sich nicht einer an- dern sachen, sie sei denne gar not, underwinden. 16. Und wenne das ist, das man noch einen schepfen von des fursten hoffe, unsers herren des kuniges, sendet, vraget man denne den selben schepfen ichez, das den rat antriffet, das sol er selber nicht vorantworten, sunder cr sal das brengen an seine eidgenossen. Vraget man aber denselben ichcz umb seine eigen sachen, die mag er 

Strana 21
selben wol vorantworten. Und alzo mag ein iclicher schepfe umb sein eigen sachen wol czu des furaten hofe geen und die selben seine sachen vorantworten noch deme, als im allernuczlichest sein wirdet. 16. Auch wenne das ist, das ein schepfe aus der ratstuben trit in seiner notorft, der sal nicht kinabe von dem rathause geen bey sechs hallern czu busse an des burgermeisters urlaub. 17. Auch wenne das ist, das die schepfen, czwen oder mer, czu einem bekentnusse aus den rate gesendet werden, die sullen nicht mer, denne umb die sach, darumb sie gesant worden, macht haben als der gancz rat czu beczeugen. Und die sache, umb die sie gesant worden sein, die sal man in dem rat melden und offenbarn. 18. Item alle sache, die in rat angehorn, nindert an- derswo austragen und darczu samen geen sullen in kein haus, weder in die gemeche, wie die genant mochten sein, sunder auff das rothaus di schol man austragen, urteile und alle sache richten, die stat und gemein an- gehoren. Recense česká asi z r. 1450. Rukop. é. 993 f.170. Statuta consilii civitatis Pragensis. Naj- prve že všelikaký konšel má poslušen býti burgmistra a burgmistr má pilně znamenati, aby všelikakého konšela na fečiech, na poselstviech i na jiných přiech i věcech, kteréž sě rady dotýčí neb dotknúti mohú, tak mnoho nutil ku práci jiednoho, jakžto druhého, aby on jiednoho nepřietah nebo nepfievyšil mimo druhé, ale aby jieden tak mnoho práce nesl a měl, jako druhý. 2. Purgmistr nemá bez konšeluov a obecnieho vě- domie města v ničemž zavázati ani zavaditi, ni o penieze ni o které sliby. Item niZddny konSel v radné jistbé, kdyz lidé, kteříž k radě nepřislušejí, před nimi jsú, mluviti nemá přied purgmistrem, jeliž by jiemu purgmistr přikázal mlu- viti anebo že by jieho prosil, aby mluvil. Ktožby pak tak mluvil v radě bez přikázánie a prosby purgmistrovy, ten má šest haléřóv jmě pokuty purgmistrovi dáti i jiným konšelóm. A jiestli že by purgmistr nebyl pilen té pokuty k dobývání, tehdy ji sám dáti a zaplatiti má. 3. Také nemá nižádný konšiel s obecným člověkem v radnć jisibć mluviti, ale má-li on s kým co mluviti, má od purgmistra odpuštěnie vzieti a má z radné jistby vystúpiti a s tiem jistým má mluviti a pak zasé do rady přijíti. Jestli že by pak kto v radné jistbě tak mluvil, ten má šest haléřóv pokuty jmé dáti a poloziti. 4. Také nemá nižádný konšel z rady domuov jíti ani kam jinam bez purgmistrova odpuštěnie pod pokutú šesti haléřóv. 5. Také jiestli že by sě která příhoda, ruoznice, roztrženie nebo svár mezi dvěma konšieloma v radě stala, tehdy jim purgmistr přikázati má, aby z radné jistby vy- stúpili a ti nemají pryč jíti; než což purgmistr s jinými konšiely mezi těma dvěma vyřknú a učiní, toho mají oba poslušna býti beze všieho odmlúvánie. Jiestli pak že by jieden z nich tak zpupností a hrdostí odšel bez purg- mistrovy vuole a jiemu zuostati přikázáno bylo a nezuo- stal, ten dáti má ihned druhý den potom oběd všiem konšelóm pokuty jmě a k tomu má jich snažně prosiii, aby jiemu tu zpupnost a hrdost odpustili. 6. Také všichni páni, kteříž klíče mají od truhly, v kteréžto pečeť městská a kniehy zamčeny jsú, mají své klíče chovati s snažností. Ztratil-li by pak který z nich klíč svuoj, ten také proto všiem pánóm z rady má oběd dáti. 21 7. Také nemá nižádný zjieviti tajiemstvic rady nebo jiných všelikakých tajných věcí, kteréž sě v radě dějí, skrzě kteréž by sč rada mohla pronésti. Pakli by který pronesl, ten má hrdlo ztratiti. 8. Také konšielé všichni mají podle sebe býti a věrně státi pod přiesahú tú, kterúž jsú učinili ve všiech věcech, kteréž by sě kterak kolivěk rady mohli dotknúti, doniž v konšelském jsú úřadě i také když zbaveny budú toho úřadu. 9. Také nemá ižádný konšel přietele svého neb ji- ného cizicho do rady vésti bez purgmistrova odpuštěnie pod pokutú jiednoho grošie, kterýžto pánóm dán býti má od toho, kterýž tak jiednoho do rady přivede, a ten uve- dený má ihned ven vystúpiti beze všieho odmlúvánie. 10. Také nemá ižádný konšiel v žádném súdě nebo přiech v radě zevně za přietele svého státi. Jiestli že by to učinil, tehdy mají jiemu z súdu těch pří ven kázati vystúpiti. 11. Také nemá nižádný konšiel žádných daruov bráti pod svú přísahú od jiednoho, kterýž sě súditi má s dru- hým, druhému k škodě a ku pohoršiení. 12. Také nižádný konšiel nemá rukojmě býti proti radě a proti právu ani také k kterým rokóm jíti má, leč by s vuolí a vědomím bylo konšielským a radú. 13. Také všichni ti konšielé, kteří na radě a na právě sedie, mají snažně a pilně znamenati, co jieden ža- lujie a co druhý na tu žalobu odpovie, proto, aby potom té žaloby neb odpovědi neproměnili. A také každý kon- šiel má vždy s jinými v radě býti pod pokutú šest hal6- řóv, kromě leč by ot purgmistra měl odpuštěnie, tehdy pro svú pilnú potřebu móž doma zuostati. 14. Také ktož kolivěk najprvé na rathouz přijde, toho mají najprve odbyti a vyjiednati to, vynimajíc jiestli že by byli vdovy, sirotci, hosté [kněžie, mnišie, jeptišky škrtnuto] nebo městské potřicby pilné, ty mají najprvé zpósobeny a zjednány býti. A také když sě přihodie, Ze by sě konšielé v kterú při uvázali, tu mají dokonati a s& v jinú neuvázati, leč by byla velmie pilná a potřiebná. 15. Také kdyžby oi králova dvora nebo hospody po kterého konšela bylo posláno a jicho tázali o kterých věcech, které sě rady dotýkají, těch sám nemá odpovie- dati ani vypraviti, ale to má snésti na jiné přisežné. Tá- zali-li by jieho o jieho vlastních věcech, o těch muož on sám odpověděti. A tak muož každý konšel k dvoru a k hospodě pro svú vlastnie při dobřie k knížiciemu dvoru a k hospodě jíti a svú věc. kterak najužitečněji moci bude, vypraviti. 16. Také když dva konšiely nebo viece z rady plné k vyznání vysláni budou, ti viece nemají mieti moci o ji- | ných věcech, nežli v té při a věci, o kterúž jsú z plné rady vysláni, a tu ptijdíc zasé, mají jiným v plné radě zjieviti. 17. Také když sě přihodí, že by jieden konšiel z radné jistby pro svú potřiebu ven vystúpil, tehdy nemá dolóv z rathouzu bez odpuštěnie purgmistrova sjíti pod pokutú šesti haléřóv. 18. Také všichny přie, kteréž k radě přislušiejí, ni- kdiež jinde konšielé o ty sě sjíti nemají ni v žádném domě, nežli na ralhouzé, a tu vynésti a ortele i jiné věci, kteréž sé také obce dotykajie, sjiednévati. 19%. Item klíč od truhly má ten konšcl chovati, kte- rj2 má potomním purgmistrem byti. 20*. Item niZádny konsel nemá na obecni groś hodo- vati, ani kterfch kvasuov strojiti. Pakli by byl v tom na- lezen, má hrdlo ztratiti. 

Strana 22
22 21*. Item nižádný konšel nemá v krčmách na řádích scdati. Pakli by sč který konšel, buďto jako dnes opil, tehdy na zajtřie nemá do rady jíti. 22*. Item nižádný konšel nemá s druhým konšelem v radě šeptati, ale přepilně poslúchati, aby spravedlnost stranám učinil. 23*. Item nemají konšelé nižádných pokut mezi sě děliti, než což jest méně sedm kop a všecky pokuty, kte- réž jsú výše sedm kop gr., ty pokuty mají jíti na obecná diela anebo na městská opravenic. 24*. llem nemá konšel z rady vystipiti, dokudZ sè pře nedokoná, kteráž jest prožalována, ani stranám co raditi pod přísahú. 25*. Item niZádny konSel ani mé&ténín nemá své pe- Ceti k židovskému listu přitisknúti ani přivěsiti. 26*. Item nizádny kon&el ani písaf méstsky nemá pri kšaftu býti, když by co židóm anebo kněžím aneb kte- rýmkoli duchovním lidem bylo rozkázáno k dědictví. 27*. Item nižádný konšel nemá alafancuov bráti od stran, kteréž sě súdie. Pakli by byl který v tom na lezen, tehdy má z rady vyvrzen býti. 28%. Iıcm nižádný konšel nemá na rociech ubrmanem bývati. 29%. ltem purgmistr nemá jcti ani jíti z mésta s pe- četí, než jinému konšclu dáti an bo poruciti, aby obec nebyla meškána. 30". Item purgmistr nemá jinde nalezen býti nežli na rathouze anebo doma, aby pro něho lid obecný na svých potřebách nebyl meškán. 31*. Item když purgmistr konšelóm hodinu do rady uloží, kterýž by zmeškal, má šest haléřuov pokuty dáti. 82*. ltem nemá žádný v radu do obce choditi, než přísežní, kterýmž budú lístky dány. Pakli sě bude peněz dotýkati, tehdy mají býti všichni usedlí, ale žádný domovník ani nájemník ani podruh. 2. Ztak zv. práv Sobéslavsky ch. Rukop. č. 993 f. 244. Léta od narozenie syna Bozieho 1810 (sic) února měsiece, ten úterý před sv. Blažejem, těmito dary jest město Staré Pražské obdarováno od krále Jana, krále Českého a krále Polského a hrabě Lucemburského, otce dobré paměti króle Karla, ciesafe Rfmského a krále Ceského. — ltem yžádný konšel nemá z rady jíti ani z města jeti bez odpuštčnie purgmistrova. Pakli by proti tomu učinil, tehdy purgmistr jmá jej pod prísahií obeslati. A když by vždy nepřišel, tehdy nemá do rady jíti, leč by purgmistra a konšeluov odprosil. Pakli by jej purgmistr po druhé obeslav pod přísahú přikázáním všech konšeluov a on by vždy nepřišel, tehdy má všem pánóm oběd dáti za tu pokutu. Pakli by toho všeho neučinil, že by obědu nedal ani jich odprosil, tehdy má jej třetie obeslati a ne- přijde-li po tFetiem obeslání a tomu všemu prvniemu dosti neučinil by, tehdy viece nemá do rady choditi, dokud ta rada sedí. — Ortel nemá rčen býti než ráno. Item nemají konšelé ižádného ortele řekati než ráno na ratháze. A také když by jměli který ortel vyřknúti, nemá tu býti rychtář ani žádný posel. — Kto radu pronese, co má trpěti. Item kdyby který konšel radu pronesl, ten jmá hrdlo ztratiti. — Konšelé nemají v radě šeptati. Item ižádný konšel nemá s druhým v ralě šeptati, ale pře pilně poslúchati, aby spravedlnost stranám učinil. — O vystú- penie konšela z rady. Item nemá konšel z rady vystúpiti, dokudž se pře nedokoná, kteráž jest prožalována, ani 9 Paragrafy 19.—32. přidány jsou a připsány po- zději. Srov. k nim text následujícího kusu. stranám co raditi pod přísahú. — O svadč konšeluov v radě. Item když by se konšelé v radě svadili, tehdy purgmistr nemá jich ruozno rozpúštčti dotud, dokudž jich nesmíří. Pakli by který konšel purgmistrem pohrzel, tehdy ten konšel nemá v radě seděti až do smifenie. — Klíč kto mś chovati od źruhly. Item klíč od truhly jmá ten konsel chovati, kteryż m4 potomnim purgmistrem byti. — O ztracenic klite. Item když by konšel klíč ztratil od truhly, tehdy za tu vinu jmá všem konšelóm oběd dáti. Tito řádové vespod psaní na purgmistra slušejí: Po- kuta purgmistru, kdyby pečeť ztratil. Item když by purg- mistr ztratil pečeť, tehdy má dáti králi padesáte kop gr. za jini pecet a viece do rady nemá choditi. A v té nové pečeti jmá býti některaká proměna pro výstrahu staré ztracené pečeti. — O rovné práci purgmistra s konšely. Item purgmistr jmá rovně s konšely pracovati v ortelech i v poselstvích. — O otbytí najprv kněží a hostí a sirot- kuov. Item purgmistr jmá najprve kněží, hostí a sirotkuov odbývati. — Purgmistr kde má nalezen býti. Item purg- mistr nemá jinde nalezen býti nežli na rathúze anebo doma, aby pro něho lid obecný na svých potřebách ne- byl meškán. — Purgmistr jmá soud učiniti. Item každý purgmistr v svých čtyrech nedělech jmá súd učiniti. — Pocta purgmistrova kněžím a ženám. Item když by kněz, paní anebo kterákolivěk žena, buď to i úředník do rady přišli, purgmistr jmá jich tiem poctíti a kázati jim sed- núti. — Purgmistr nemá zavazovati města, Item purgmistr nemá bez konšelského a obecnieho vědomie města v nivec zavaditi ani o penieze ani o které sliby. — Kolik má býti souduov do roka. Item jmá býti do roka devět sú- duov plných a tři posudkové. První tfi súdové po Sviečkách a druzí třie po sv. Trojici a tretí tfie po sv. Havle a po każdych třech súdiech jmá rychtář práva pomahati a posudek jeden učiniti; aby se obci spravedlnost stala. — Kterak dhiho jmé4 byti purgmistrem. Item purg- mistr nemá býti déle purgmistrem nežli čtyři neděle. — Pokuta o zmeškánie hodiny pfijfti do rady. Item kdyžby purgmistr konšelóm hodinu do rady uložil, kterýž by zmeškal, jmá šest haléřuov pokuty dáti. Tyto kusy na rychtáře přislušejí: Kolik má sáduov jmieti rychtář. Item rychtář nejmá v radě sedati mezi pány, ale jmá na každý týden dvakrát súd jmieti. Z jitra jmá jmieti súd, což pod deset kop, a druhý súd po obědě, což pod kopu méně. A ktož by vinen na tom súdě byl, jmá třetí den k němu práva pomoci. — Kto mají do obce v radu choditi. Item nemá ižádný v radu do obce choditi, než přísežní, kterým budou lístky dány. Pakli se bude peněz dotýkati, tehdy mají býti všickni usedlí, ale žádný domovník ani nájemník ani podruh. — Kterak mnoho má rychtář do roka jmieti. Item rychtář jmá jmieti deset kop do roka a porybné a za to má dva koně na rathúze postaviti, na kterýchžto koních mají na popravu voditi. A také mají na těch koních nevolné lidi honiti. A také pro berně aby na nich na zájem aneb fentovat jezdili. — Podrychtářie nemá nikam choditi, do- kudž páni na rathúze. Item dokudž páni na rathúze sedie, do též chvíle nemá podrychtářie nikam z rathúzu jítí. — Kolik jmá rychtář jmieti panoší. Item rychtář hlavní jmá pět panoší jmieti a podrychtářie čtyři a písař. krevní tři. Písař najvyšší. Item najvyšší písař v radě, ten jmá jmieti padesáte kop gr. do roka. Ty penieze mají jemu dány býti z úřadu. A také jmá jmieti listy kšaftové a listy poselacic a také ortele, kteréž konšelé v radě vyřknú. A z nícha pánóv nemá upomínati. — Písař menší. Item menší písař ten jmá jmieti čtyřmezdcietma kop gr. a k tomu má jmieti trhy viničné i také trhy do- 

Strana 23
mové i také všecky dluhy, v kteréž se lidé přiznávají, to jmá vše zapisovati a od toho bráti. A také listy na zdi nebo na okna, světla a vody i o všecky meze, to jmá menší písař psáti a od toho bráti a z rúcha nemá upo- mínati. — Písař berničí. Item menší písař, jakožto ber- ničí, také ten jmá jmieti dvanádcte kop gr. Také nemá z rúcha upomínati. I také jiní písaři městští mohú k kšaftóm choditi a od toho nemocného jmá jmieti za práci čtyři gr. A potom ten kšaft jmá dáti najvyššicmu písaři do kancellářie, aby ten pečeť přiložil k tomu listu a tepruv znovu byl vyplacen u něho. — Písař krevní. Item krevní písař ten jmá přes celý den před šatlavů seděti, aby tu nalezen mohl býti, ktož by jeho potřeboval. 9. Asiz r. 1660. Rukop. c. 326 f. 13. Instrukcí dvěma osobám, kteříž k úřadu rychtářskému za soudce volení bejvají. Předně povinní jsou každého dne, když se na soudních věcech sedí, v hodinu určitou, o kterúž by se s rychtářem snesli, dáti při úřadu rychtáfském najíti a na soudních vécech k vyslejchání spravedlností lidských se posaditi a kdož by koli jaká obeslání nebo odklady jměli spolu s rychtářem a písařem volně podle processu právního vyslyšeti i také, což by nejdříve býti mohlo, vejpovědí poděliti. Kdež jestli že by stran brzo odbyli, budou moci domů k svejm živnostem se navrátiti. Pakli by strany některé obmeškávali k témuž právu dáti se najíti, vyčkávajíce sedění svého dvě hodině, nebudou povinní déle seděti. Přišli-li by potom strany po odjítí jich, rychtář s písařem budou moci, byli-li by tu obě dvě strany, do dne druhého jim odložiti stání jejich. Zase kdyby puovod nebo obeslaný nestál buď k hojemství nebo k odkladům a strana by stanného práva žádala pro nestání druhé strany, nemohli-li by soudcové nebolito jeden z nich přítomni býti, rychtář s písařem stanné právo dáti mohou. Item když se má žaloba činiti, odpověd dáti, odkla- dové díti a průvody se vésti, soudcové přítomni býti mají. Nemohli-li by pak obadva dáti se najíti, tehdy vždy jeden podle rychtáře pře vedení doslejchati má. Ano i kdyby rychtář v některých příčínách povolání svého poodešel, nebo od pana purgkmistra a pánuov někde po- slán byl, sami soudcové při slyšeti s písařem i odklady právní činiti mohou. Než když se pře uvažuje, při uvažo- vání vejpovědí oustních i psanejch má rychtář i soudcové zouplna obadva i s písařem přítomní býti a nálezy činiti. Item jestli že by pro hluk lidí vejpovédi uvaZovati nemohli, budou moci to činiti v den střední, poněvadž se v radě na týž den na právních věcech nesedá, než toliko na obecních a lidé nemají v témž místě žádných zane- prázdnění, proč by jměli se tu zdržovati a překážku či- niti. Anebo jakž by se koli o to dále spolu snesli. Co se pak dotýče důkladních peněz, kteréž se k appelací od téhož práva vzkládají, v takových penězích za práci svou též soudcové rovnost s rychtářem jmíti mají. Přísaha dvěma soudcům k úřadu rychtář- skému voleným. Přisaháme Pánu Bohu všemohoucímu i všem svatým, že v této práci, k které sme povoláni, abychme při ouřadu rychtářském lidských spravedlností vyhledávali, předkem cti a chvály božské a obecného do- brého i poctivého se vší pilností vyhledávati, při soudech věrně a právě se chovati a jak bohatým tak chudým, do- mácímu i přespolnímu, jednomu každému spravedlivý soud podle nejvyššího rozumu našeho činiti chceme, k žádné přízni nebo nepřízni ani na žádné dary ani na strach nic se neohlédajíce. Tak nám dopomahej Pán Buoh všemo- houcf i v¥ickni svatf. 23 4. 1598. Rukop. č. 326. Taxa při úřadě rych- tářském. Kdy kdo kohokoli obsílá před úřad rychtářský pacholkům obsílky 1 gr., alb., kdo na dlužníka přespolního, jakožto na jistce, dá 5 gr., na domácího jistce 2 gr., a k tomu k vepravení jistce do vězení pacholkuom se dá 1 gr., od obsta- vuňku jakého koli 8 gr., od zapsání jeho 4 gr., od zapisování smluv větších 6 gr., od smluv menších 8 gr., od nálezüv nebo vejpovědí pro véc skrovnou 5 gr., od větší 10 gr. a vejšeji 15 gr. až do 20 gr. nejvíce; od prostého oust- ního dictum 5 gr. Item k appellací dükladu klásti se má od outoku o škody 4 gr., od rozkazův právních, jak mnoho oč činiti jest, 2 gr. až do 5 gr. nejvíce, od vej- pisüv smluv prostředních 3 gr., od vejpisův smluv větších 6 gr., od svědkův přijímání po 2 gr., od vejpisu smluv prostředních 4 gr., od vejpisu smluv větších 6 gr.,*%) od rukojemství 4 gr., od vejpisu akt podle velikosti a ma- losti po 8, 10, 15 i vejš do 20 gr. Item pokuty po zranění podle toho, jak kdo může seč býti a jak menší nebo větší provinění jest, po 15 gr., 20 gr., 80 gr. až nejvíce do 1 k. gr, Pokuty nedělního dne, kdež by koho našli na jakém koliv pití a zvláště na páleném víně, po 7'/; gr. Pokuty noční, kdož by pro povyky a rozpustilost od rychtáře vzati byli, po 6'!/; gr., mimo to pacholkuom podle obojích pokut nedělních i nočních od každé osoby po 1 gr., hospodáři dolejšímu po 1, gr.; když se inventuje statek, tu podle povahy statku od 5 gr. až do 30 gr., pacholkům pak rychtářovým 2 gr. Od vyhlédávání a připravování do vězení toho, který se právu ukrývá, podle práce, jak se jí mnoho při tom od rychtáře s čeládkou vedlo, 30 gr., it. pacholkům rychtářovým 10 gr., od zatýkačův po 30 gr., od nepocti- vého zatýkače, poněvadž se tu hrdla vážiti musí, po 1 k. gr., od zvodu podle domácích vejpovědí 80 gr., od zmoc- nění mezi domácími 20 gr., it. pacholkům, od každého zvláště, po 30 gr. It. od vykonání zvodu a zmocnění podle pokut v zápisu lidí domácích, o kterýchž se relací k kniehám do kanceláře činí a dějí, kde menší summa 380 gr., kde prostřední 46 gr., kde větší po 1 k. gr. a pacholkům též 8 gr. Item od zvodu, též od zmocnění pro peníze gruntovní podle velikosti a malosti po 15 gr. až do 30 gr. a vejše, jestli veliký statek, do 1 k. gr., it. pacholküm 3 gr. a£ do 5 gr. Item od zvodu a zmocnění statkův po přátelích připadlých od každé osoby, jimž by se statek dostal, podle velikosti a malosti po 30 gr.. 45 gr. až do jedné k. gr., pacholkům též podle velkosti a malosti stalku od 2, 8 gr. až do 5 gr. Od spečetění statkův, když se inventovati má, od chudých 7!/; gr., od prostředních 15 gr., od bohatších po 30 gr., pacholkuom 1 gr., 2 gr. Pakli kdo z domácích dá více právu, to při tom. Od vycházení z domu, jak se s kejm umluví, podle podstaty zaneprázdnění. It. pacholkům při vycházení, též jak smluví. Od vejpisu pod pečetí rychtářskou 16 gr., od menších něco míně. Od zapsání rukojmův od každé osoby po 2 gr., od ceduli na vzetí po 1 gr. a pacholküm rychtářovým k vzetí po 1 gr. Přespolní pak lidé, když se jim zvod na statky díti má, po 1 k. gr. a při vyha- zování, jak se umluví. Pacholkům rychtářovým, co rychtář uzná slušného. Osoby stavu panského a rytířského, co do- mácí dávají, toho dvojnásob aneb jak se kdo umluví/ Zidé, co křesťané dávají, od čehokoli, třetinou vejš dáti povinni jsou a přespolní židé dvojnásobně. Item když se krevní beře od kohokoliv, z toho má rychtář pacholkům dáti šestý díl, co vezme. Item co se koliv peněz na právo skládá a zase vydává, od nižádných více bráti se nemá *) Tak opakováno čte se v rukopise. 

Strana 24
24 než od malosti summy jedné kopy, dva, tfi, nic. Nez když jest sedm, osm, deset, patnáct, dvadceti i vejše, po l gr., 2 gr., 8 gr. až nejvejše do 5 gr., více nic. Bylo-li by na kterou kuchařku, šenkýřku, služebné děvky žalováno, že připovědíce a zjednajíce k službě komu a závdavek od lidi vezmouce, zase by odpovídali a dojíti na služby ne- chtěli, tu rychtář neohlídajíce se na žádného ihned do vězení vzíti poručí a tam ji zanechá, pokavadž by k tomu přivedena nebyla, aby tu sloužila, od koho závdavek vzala. Pakli by sloužiti nechtěla, tehdy rychtáři pokuty dá jednu kopu gr. a puol času, co by sloužiti měla, u vězení (aby biřičce sloužila) držeti se bude. Actum et decretum in consilio fer. 4. post Trinitatis, 20 Maii anno 1598. B) Snešení o míru v radnici. I. Asi z r. 1338. Rukop. č. 993 f. 196. Wier Wenczlaw richter, Niclas der Weis, Andres Goldner, Sei- dil von Piesk und ander unser aidgenos schepfen der stat ze Prage sein des mit den eltisten umb des richters und der schepfen puze mit verdachtem mit ubereinchumen und haben das ausgetragen, als hcrnacher geschriben steet: Des ersten umb die grozzen puzen, di da gevallen von den, di da gegen dem richter oder chen den schepfen mit red freweln in den vier penchen ader in dem rat, das seint Vl!/, schok grosser pregisser pfennig, der sol dem richter XXX schilink und je dem schepfen XXX schilling gevallen der vorgenanten pfenninge. 2. Asi z r. 1340. Rukop. c. 993 f. 198. Wier Wenczlaw Rockzaner richter und Heinczil, herren Ditreichs sun, Niclas Rokczaner, Johel, hern Jacobs sün, Ditil Hopfner und di andern unser aidgenoz schepfen der stat ze l'rape sein des mit den eltisten und mit einem ge- meinem rat des uberainkumen, das di gesecze, dy hernach gescriben sten und sein der stat ze ere und ze gemach, würgank sullen haben beim arm und reich: — De hiis, qui contra iudicem vel iuratos in iudicio vel in consilio Írivolis verbis excedunt. Darnach welle wir, welcher man in dem gericht oder in dem rat gegen dem richter oder gegen den schepfen mit rede frevelt, das derselbe schol VI'/j schok ze puze geben, der selbe puze schol dem richter XXX schilling und jedem schepfen XXX schillink gevallen. — Darnach wollen wier, wer der ist, der ain biderman im rothaus mit vordochtem müt oder mit frevel ans maul oder an hals slecht oder rauffet, oder mit cutellen, ob er des uberwunde wirt, als vorgeschriben stet, der schol aus der stat sein als longe, biz er des hulde gewint, den er also wetruwet und geslahen hat. Darnach so schol er auff die stat czwainczik schok czu puze geben oder er sei vier iar aus der stat bey czwainczk meilen von der stat. Und wen ain sulchen freffler, der unser purger ist, auff seinen gut hegt oder helt, der schol auch auff die stat czwainczik schok czu puze geben. — De hiis, qui aliquem in iudicio alapizat. Dornach welle wir, wer dem andern in dem gerich ein maulslak gibt, das den schepfen wissentlich sey, der schol di hant darumb vorlorn haben oder er gebe L schok grosser ze puze auff di stat. C) Archiv. 1. 1280. Formulář biskupa Tobiáše edid. Novák pag. 189 č. 250. [Engberdus, civis Pragensis, cum iuratis subse- guentibus rogant magistrum Henricum Italicum, ut scriberet contractus.] Transcursis fervide iuventutis limitibus post- quam in etatem virilitatis evasi, que durum vergens in senium, svadet hominibus cuncta iudicio discrecionis dis- cuterc, leves mores exuere, induere graviores, providere futura, ordinare presencia, preterita recordari, ego Eng- berdus vidi perspicue ac diligenter adverti, quod civitas Pragensis multiplicium discordiarum tumultibus estuans, mole molestiarum quam plurium graviter attrita fatiscit, vidi, quin eciam et intellectu claro percepi, quod est res optima publice rei cura, et in ea civis quilibet suum te- netur animum studiosius exercere, ut non infructuosus imo pocius utilis appareat civitati. Unde cum sim civis, habitator ct iuratus prefate civitatis Pragensis, revera et compellor ex debito et instictu racionis inducor civitatis ipsius profectum, ne ociosus aut sterilis civis censear, curiosius procurare, mentis itaque studiose scrutinio sin- gula perlustranti nihil occurit aliud, quod adeo nostram rem publicam fovere valeat ipsiusque cedere utilitatibus et honori, quam pacis alumpna concordia, qua mcdiatrice non solum mectuntur et gubernantur hec infima, quin eciam celestia perpetuo confederacionis glutino firmata servantur. Quare postpositis ceteris, que civitati fortasse minus videbantur accommoda, summo studio summaque diligencia conor et sum conatus eandem serena letificare leticia et concordi pacificique lenitate flammis, quibus inpellitur, procellarum spiritum tranquillare. Sed quoniam concordia suas operaciones suasque vires non nisi iusticie ministerio producere potest in actum et iusticia non nisi per potentes, qui possint et audeant pena transgressores opprimere debita, valet in suis singulis partibus exerceri, omnimodam non inducam civitati concordiam, cum defi- ciente possibilitatis peroptate valencia nequeam iusticiam partesque iusticie actualis ope ministerii execucioni tota- liter mancipare, sed in tantum circa hoc operari sufficiat, in quantum se facultas ostendit opificis, satisque reputetur possibile peregisse. Sane vel antiquorum negligencia vel ignorancia po- cius vel huius patrie plantacione novella segniter priscis a temporibus est obmissum, quod obligaciones sive con- tractus, quibus plerumque mutuis alternisque ligaminibus homines ad invicem vinciuntur, in civitate Pragensi scrip- ture vel memorie non mandantur, sed, dum placet cuilibet sua simpliciter tractare negocia et laudat unusquisque causam superficialiter expedisse, alcioris dampni se multi- plicitatibus inplicat et solempnitatem cautelarum fugiens, reddit se vehemencius impeditum, fit ei persepius, ut, testibus vel fati necessitatem pacientibus vel superstitibus fortassis adhuc et recusantibus testimonium perhibere, oblivionis excusacionem vel alterius cause cuiuslibet pre- tendendo, in probacionibus actores deficiant atque rei, sicque multociens iustus opprimitur, et iniquus, qui oppri- mendus fuerat, relevatur, reseraturque via nocentibus, ut audeant uberius malignari, quia, dum falsitati obice veri- tatis, autentico testimonio, non obsistitur, calumpniator falsum ut verum asserere non veretur, cum, ubi veri non speratur posse clarere sinceritas, equipolleat mendax veri- dico, nec pauciores fautores inveniat is, qui nequiter in- iustam causam foverit, quam qui iustam. Istius eciam cause occasione false proferuntur sentencie, rerum proprietas perditur et ingenuitas, quod est deterius, vencnatur, cum filiis, quandoque non potentibus legittimas matrimonii probare nupcias, vel concubinatus illecebre vel adulterii scelerata commercia vel incestus detestanda sacrilegia opponantur, unde insultantibus iniuriis iura prosternuntur, invalescente nequiciarum turbine naufragatur equitas, pacis relegatur tranquillitas casusque formidabilis nec in- merito redditur civitatis. 

Strana 25
Ergo sequens mearum modestiam virium, qui non possum in omnibus, in hoc saltem, ut prefatus defectus in civitate Pragensi deficiat profectum rei publice procu- ravi et istos quaternos contractuum vel obligacionum rega- lium registrorum ad instar de certa consciencia, voluntate spontanea communique consensu proborum ct discretorum virorum Wrovini iudicis, Hyltmari Wridingeris, Cunradi Longi, Theodrici Welvlini, civium et iuratorum civitatis prefate, tociusque universitatis eiusdem, in hoc congessi volumine, quod in eis obligaciones, pacta conventa, spon- salia, nupcie, empciones, vendiciones, locaciones, conduc- ciones, et demum omnes contractus, quocunque nomine censeantur, qui vel que in predicta civitate fient, fideliter consribantur et recte in futurorum memoriam et testimo- nium veritatis. Sic enim falsitatis expirabit duplicitas et, que nunc quasi mortua delitescit, inviolata rectitudo re- surget, atque cause, que discordes nunc faciunt homines, exulabunt extra predicte civitatis limites, cogenturque ser- vare concordiam, qui vellent per maliciam discordare. Ceterum ne de pre atorum civium et iuratorum consciencia, voluntate atque consensu suprascripte rei adhibitis atque prestitis in posterum dubietas oriatur, Henricum Italicum, notarium quondam dicti domini regis, rcgaverunt unani- miter et instanter, ut prelibata quaternis in istis conscri- beret et contractus vel obligaciones per differencias dis- tingueret tylulorum. Que quidem omnia, sicut superius denotata sunt, ego supranominatus Henricus rogatus a prefatis civibus in ipsa civitate Pragensi propria manu scripsi et meo signo signavi ad veram ct publicam noticiam posterorum. 2.1850. — Rukop. c. 936 f 181 (staré fol. 314.) Nos Jesco de Borschow, Thomas Niger, Sydlinus institor, Ludlinus carnifex, Henricus Moringer cultellator, Nicolaus tuchmacher, Jacobus sutor ceterique iurati Pragenses fa- temur, quod de consensu nostro omnium Johlinus Jacobi recepit de cista civitatis litteram sub sigillo civitatis, quam ibidem deposuerat, in qua continetur, quod idem johlinus de omnibus bonis suis mobilibus ct immobilibus donavit duo millia sexag. gr. nomine testamenti perpetui ad consiruendum et dotandum hospitale in Nova Civitate Prag. penes viam, ubi itur ad Montes. Et quamdiu dictam pecuniam non solveret, tamdiu CC. sexag. gr. omni anno de omnibus bonis suis, ut predicitur, debetur censuare hospitali predicto. Actum sexta feria in Pascha anno do- mini MCCC quinquagesimo. 3. — Rukop. kapit. sv. Vitské f. 72. De registracione litterarum cum parvis sigillis. Auch haben wir ausgetragen, das alle die purger und purgerinne oder anderley leuthe, wy di genannt sein, in unser stat czu Prage, di briffe haben mit dem statsigel oder mit scheppfen sigel umb zins, er sey ewig oder nicht, auf heusern odev auf hoffstetcn, di in unser stat czu Prag gelegen sint, das diselben in iar und tag czu rechen noch diser leuthmcrunge chomcn sullen mit iren briffen auf das rothaus und den czins da sclbest sullen lassen bescreiben in der stat czu Prag register noch ir brieffe laute; und wer das nicht entet in iar und tag und seine briff also nicht umb seinen czins lise beyscreiben, des selben briffe di furbas mer kein craft haben sullen. Auch meinen wir das, dacz cheine man, der da czins, crbe oder hauser in unser stat czu Prag hat, dy im in gehegter pank vorczicht sein, vorliesen muge mit cheiner andern lauthmerunge, di gewonlich in den sachen in unserm gerichte czu tun ist, es sey denne, das derselbe, der den czins, erbe eygen oder haus hat, dy wider vor- reithe in gehegter pank, do er diselben empfangen hat. | 25 4. — De consulum sigillis. Auch ist ausgetragen, das man cziosbrieffe mit schepffen sigeln nymmer sol mer screiben losung frey, noch vorsigeln. 5. — Rukop. c. 993 f. 203. Statuta consilii. — 6. Und alle die herren, die do slussele haben czu der truhen, darinne der slat sigel verslossen isi, die sullen ire slussele halden mit fleisse; verlure aber ymand aus den selben seinen slussel, der sal darumb auch allen hern des rates geben ein mal czu essen. — Recense z polovice 15. st. (ib. f. 120.): — 6. Také všichni páni, kteříž klíče mají od truhly, v kleréito pečeť městská a knyehy zamčeny jsú, mají své klíče chovati s snažností. Ztratil-li by pak který z nich klíč svuoj, ten také proto všiem pánóm z rady má oběd dáti. 6. 1380, 20. fijna. Rukop. ¢. 993 f. 206. Item der pfaffen brieff sal man sigelen mit der stat sigel, die in selber lanten, wan ein man der mag den czins mit X sexag. ablasen. 7. 1424. Rukop. c. 2099 f. 146. In et su- per reposicione littere seu cirographi .in consilio seu cisla consilii per Elsskam, relictam Bernasskonis Frolich sonante super CC s. gr. modo terresti proscriptis pre- textu dotalicii — Simon ab albo leone, Johannes Reczek, Loisa appothecarius, Wenceslaus Straboch suo et suorum coniuratoruur nomine ad requisicionem magistri civium et dominorum consulum pro tempore existencium deposuit, quod dicta Elsska dictam litteram — in pleno consilio ad observandam eandem per dictos iuratos loco tuciori reposuit, que littera cis/e est inclusa cossilii, sed disturbio facto post mortem regis Wenceslai — eadem est cum aliis rebus perdita —. Actum anno oc XXIIII. 8. 1426. — Rukop. c. 2099 f. 195. Nos magister civium, consules et scabini Maioris Civ. Prag. recognos- cimus universis, quod ex fide dignorum deposicione litteras in cista consilii cum scatula inventas, que erant quon- dam Georgii oleatoris, que inferius continencia earum est notata, Mauricio lorifici, pro tempore nostro coniurato, dedimus et appropriavimus et presentibus damus et appro- priavimus: Primum videlicet litteram Duchconis oleatoris, super vinea sigillo maiori Antique Civ. munita, que sita est in monte Vitkonis sub tractum lapidum in acie. — Item litteram domini Wenceslai, plebani de Ratiworz, et Marssonis, patris eius, super domo ct eius area, que sita est inter domos Zdenconis et Marssonis hincinde sigillo maiori Nove Civ. subappenso. Item litteram Georgii pre- dicti oleatoris, super domo sita inter domos Marssonis Ssramowaty et Simonis tulnerz hincinde maiori sigillo Nove Civ. subappenso. Item litteram sentencie cum minori sigillo Nove Civ. appenso inter Sdenconem de lacu et Ssilherium pistorem pro muro et fonte inter domos ipso- rum. Item litteram Nicolai dicti Luscus super braseatorio sito in lacu ipsius Sdenconis et Zdenconis Osmyk hinc- inde sub maiori sigillo Nove Civ. appenso. Item litteram renovatam Duchconis oleatoris super vinea Welislai mura- toris et Iesskonis sub sigillo magistri vinearum et aliam resignacionis super dicta vinea per cosdem facte sub eodem sigillo. Item litteram Girzikonis resignatoriam super vinea sita in monte Vitconis inter vincas Kussemphenik et Hanussii cingulatoris de foro equorum. Item ultimam super vinea sita in monte Vitconis penes stratam usque fossatum Duchkonis oliatoris sub sigillo magistri vinearum. — Actum in pleno consilio feria 1IlI, prima in Quadra- gesima, a. XXVI. 9. 1433. — Rukop. č. 2099 f. 352. My purgmistr a konšelé Star. M. Pr. vyznáváme tiemto zápisem obecně 4 

Strana 26
26 přede všemi, že vstúpivše před nás do plné rady našie lidé ze vsi Lemus rčené, žádajíce, aby jim jich list purk- rechtní vysazenie jich vsi, kterýž sú byli dali schovati té radě, kteráž jesti seděla v ta doby, ještě za krále, byl zasě navrácen a vydán. A my o tom nevědúce i obeslali sme tu radu starú, kteráž jesti v ta doby seděla, otázavše jich, věděla-li by co o tom listu a by-li by od těch lidí dán schovati. Tu potézaväi sé ta rada, s dobrÿm roz- myslem a pamětí zpravila nás řkúcí, kterak ti jistí lidé z Lemus, jakožto rychtář s několiko konšely, přišedšie před ně s plnú mocí ode všie své obce o některakú při, kterúž jsú měli s nebožcem panem Vrbíkem, pánem svým, činiti v pfed nimi, i tak mezi těmi věcmi prosili: jich jménem všie své obce, aby jim ten jistý list schovali pro některaké příčiny svého pána. Kterýžto list jest položen do truhly v radě, kteréhožto listu jsúc tak od staré rady zpraveni nemuożem tak lehce a na snad tyto časy dojíti. Actum pleno in consilio fer. II. post Epiphaniam a. XXXIII. 10. 1433. — Rukop.c. 992 f. 144. Léta P. 1483 ve Ctvrtek po Boziem Czastnem za rychtáistvie Petra z Chrástu stal sě jest nález pány purgmistrem a konšely v plném a zahájeném súdě o zapsánie vinic v znesenie některých osob, kteréž jsú vinic na rathúze v knihách měsckých zapsáno neměli, takový: aby všichni trhové, kteříž sě o vinice dějí, byli na rathúze v knichy měscké zapisovani, nebo jest tu tvrz a pevnost. A jestli že by sè kteří zápisové prve u pergmistra o vinice stali, aby hned ten den aneb nazajtřie pergmistr s ním k knihám měsckým na rathúz šel a tam jim ten trh zapsal. Staré seznamy městských knih a listin. 1. Rejstřík kopiaře z druhé pol. XIV. st. v rukop. č. 993. I. Prima littera. Littera, quod forum lignorum debeat esse in flumine Multavie in Poskal. f. 1. 1586 25/4. *). IL Littera vendicionis domus Frenczlini Tüsentmark. J. 2. 1335 20/9. III. Littera data ad pavimentandum Civitatem Pra- gensem Maiorem. śb. 1331 20/8. IV. Littera libertatis data per dominum Johannem, regem Boemie, civitati Pragensi ad quinque annorum spa- cium. ib. 1345 27/9. V. Littera collecte civitatis colligende et recipiende. f. 8. 1854 30/7. VI. Littera quod nobiles, cives et homines regni Boemie non teneantur ad iuramentum sentencia excommu- nicacionis publice innodato. 1810 25/7. VII. L. quod nobiles, cives et homines regni Boemie non teneantur ad iuramentum excommunicacionis sentencia publice innodato. f. 4. 1810 25/7. VIII. L. quitacionis data per dominum Rudolfum, ducem Saxonie, de trecentis et quinquaginta scxagenis. f. ib. 1358 2/1. IX. L. quod cives Pragenses non debeant in corum statutis et ordinacionibus factis de consensu domini regis nullatenus impediri. ib. 1342 24/6. X L. assignacionis officii fusarie cere. it. 1342 2/6. XI. L. testamenti Conradi Lutmericzeri. f. 5. 1339 18/12. XII. L. declaracionis per dominum imperatorem facta, quod mechanici in duobus milibus sexagenorum sibi per *) Datování proměněno všude dle nynějšího zvyku. civitatem Pragensem solvendis pro eo, quod contra Hein- ricum de Nova domo hostiliter non processerunt, de suo artificio quilibet unum fertonem solvat. f. 6. 1354 6/8. XII. L. quod nobiles, cives et homines regni Boe- mie non teneantur ad iuramentum prestitum sentencia excommunicacionis publicc innodato. ib. 1310 25/7. XIIII. L. quod dominus imperator conccdit libertatem ad duodecim annos omnibus incolis Nove Civitatis Pra- gensis. ib. 1848 8/3. XV. L. ad percipiendum trecentas sexag. super un- gelto vini. f. 7. 1365 29/10. XVI. L. super percepcione ungelti vini. ib. 1365 28/1. XVII. 1850 30/6. XVIII. Presentacio facta per plebanum ad altare in domo consilii. f. 8. 1850 15/6. XIX. L. super officio weinschrotampt. 1341 21/5. z č. 43. XX. L. ne cives Pragenses per clericos extra dio- cesim citentur. ib. 1525 4/11. XXI. L. libertatis ad quattuor annos. f. 9. 1335 19/10. XXII. L. super ductu aque de praugcerio. ib. 1301 9/8. XXII. L. dispensacionis super deícctu natalium. 7b. 1353 18/9. XXIII. L. ad quintammediam census sexagenam pro capella pretorii. f. 10. 1848 28/7. XXV. L. licencie ducis Austrie, quod mercatores per Wyennam ad Venecias valeant proficisci. ib. 1364 94/2. XXVI. L. donacionis domus, ib. [314 23/3. XXVII. L. ut ius scriptum inveniatur per certos ad hoc deputatos. f. 11. 1841 5/10. XXVIII L. libertatis ad quinque annos, 7b. 1345 27/9. / XXIX. L. vendicionis domus iste in Longa platea. f. 12. 1331 6/12. XXX. L. concordie super inpignoracionc inter cives Pragenses et Nove Civitatis. ib. 1301. XXXI. L. ad solvendum censum de domo sita inter domos Alberti de Pomuk et Pilzencze. f. 18. 1836 27/6. / XXXII. L. concordie inter cives Hoyenses ct Pra- genses super quibusdam dampnis pa"norum. ib. 1982 25/11. XXXII. L. locacionis cum certis condicionibus curie in Treworadicz. f. 14. 1308 18/12. XXXIII. L. quod berne solvi non debeant, nisi in certis casibus. f. 15. 1331 22/8. XXXV. L. quod officium stannifusorie debct ad offi- cium notarie civitatis perpetuc pertinere. f. 16. 1328 29/5. XXXVI. L. ut civis de Chutna sit civis Pragensis et e contra. ib. 1338 6/12. XXXVII. L. statutorum facta de voluntate regis Boe- mie contra mercatores de Bavaria. ib. 1342 28/19. XXXVIII. L. recognicionis, ut quingenle sexagenc concesse persolvantur. f. 17. 1888 2/5. XIL. L. ut concessa super ungeltum pecunia per certos ad hoc deputatos post modum colligatur. f. 17. 1318 31/5. XL. L. ratihabicionis et compromissi heredum olim Wolframi. ib. 1316 18/10. XLI. L. libertatis ad duos annos. ib. 1361 2/9. XLII. L. testamenti ultime voluntatis Stukonis. /. 18. 1346 8/9. XLIII. L. super officium weinschrotampt. f. 19. 1341 21/5. z €. 19. Confirmatio ad altare in domo consilii. ib. 

Strana 27
XLIIII. L. promissionis, quod Johannes rex Boemic copulare debet Elizabeth regine. i5». 1310 25/7. XLV. L. concessionis, libertatis et ungelti ad duos annos. ib. 1918 2/7. XLVI. L. confirmacionis libertatum, privilegiorum ct iurium civitatis Pragensis. 7b. 1816 11/1. XLVII. L. qualiter cives iuvenes in annos discre- cionis non debeant dissipare bona sua. f. 20. 1827 14/6: XLVIIL L. super meatum aque de balneo retro s. Jacobum. ib. 1330 12/6. XLIX. L. super vineis excolendis. f. 21. 1359 15/7. L. L. regis Hungarie, nec mercatores Pragenses et Nuenburgenses valeant pro aliorum excessibus arestari. f. 93. 1857 29/7. LI. L. regis Hungarie concessa mercatoribus Pra- gensibus et Nuenburgensibus super solucione thcloncorum in regno Hungarie. ib. 1857 29/7. LII L. Coloniensis archiepiscopi super consensu libertatis facte per dominum imperatorem super theloneo in Frankenfurd super Mogano. f. 26. 1359 27/3. LII. L. domini imperatoris, quod cives Pragenses, Montis Chuttensis et de Sulczbach sint liberi et soluti in prestacione thelonei in Frankenfurd. f. 27. 1359 26/3. LIII. L. domini imperatoris, quod bona civium Pra- gensium hereditarie de uno cive ad alium propinquiorem in linea consanquinitatis debent devolvi. f. 28. 1366 4/8. LV. L. quod cives Pragenses sint liberi a prestacione thelonei in civitatibus Romano imperio subditis. ib. 1854 19/1. / LVI. L. Ruperti, comitis palatini Reni, super con- sensu, quod cives Pragenses, Wratislavienses, Montis Chut- tensis et opidi Sulczbach sint liberi a solucione thelonei in Frankenfurd super Mogano. f. 29. 1359 25/4. LVII. L. archiepiscopi Treverensis in forma iam po- sita. ib. 1859 8/4. LVII. L. ducis Saxonie in forma premissa. f. 30. 1869 27/4. LIX. L. marchionis Brandenburgensis in forma iam posita. f. 8]. 1366 28/4. LX. L. archiepiscopi Moguntinensis in forma pre- missa. f. 32. 1359 13/4. LXI. L. quod cives Pragenses sint liberi a solucione thelonei in civitatibus Romano imperio subiectis. /. 33. 1854 10/8. LXIL. L. archiepiscopi Strigoniensis super quibusdam libertatibus in provincia sua Strigoniensi datis civitati Pragensi et Nuerenburgensi. f. 34. 1337 24/12. LXII. L. ducis Veneciarum, quod cives Pragenses libere valeant transire ct secure in provincia sua. f. 35. 1366 16/3. LXUII. L. comitis palatini de securitate data civitati Pragensi in suo districtu. ib. 1350 10/6. LXV. L. arbitrii facti pro emenda uaius occisi 7b. 1312, 11. Apr. LXVI. L. confirmacionis privilegiorum data super officio fusarie cere. f. 87. 1350 16/7. LXVII. L. marchionis Moravie data super officio fusarie cere. f. 38. 1842 20/1. LXVIIL L. vendicionis domus. ib. 1304 m. kvétna. LXIX. L. vendicionis hereditatis in Wirschowicz. f. 89. 1828 25/6. LXX. L. sentencie, quod nobiles, cives ct homines rcgni Boemie non teneantur ad iuramentum factum sen- tencia excommunicacionis publice inodato ib. 1310 26/7. 27 LXXI. L. promissionis facti pro domino rege Roma- norum, ut suum filium traderet (ilie regis Boemie in ma- ritum. f. 40. 1810 25/7. LXXII. L. episcopi Tridentini data civitati Pragensi de securitate conductus in provincia sua. ib. 1927 22/11. LXXIII. L. vendicionis domus. ib. 1834 8/8. LXXIII L. ducis Veneciarum recipientis mercatores Pragenses in suam proteccionem. f. 41. 1358 26/4. LXXV. L. super muro et ripa fluvii Multavie. 1339 ?/3. LXXVI. L. rcvocacionis libertatum per dominum re- gem concessarum Ratisponensibus. b. 1331 20/8. LXXVII. L. libertatis theloneorum data civibus Pra- gensibus per cesarem Ludvicum de Bavaria. ib. 1330 10/6. — €. 80. LXXVIII L. ducis Austrie data ad IIII annos, ut mercatores Pragenses per Wiennam valeant pertransire. f. 42. 1366 12/5. LXXIX. L. abbatis s. lendis. ib. 1359 8/1. LXXX. L. Ludwici Bavari super libertate theloneorum data civibus Pragensibus. f. 44. 1880 10/6 = &. 77. LXXXI. L. civitatis Pragensis super vineis excolendis. ib. 1859 15/7. LXXXII. L. concordie inter cives Nürnburgenses et Pragenses. f. 46. 1350 31/6. LXXXIIL L. domini imperatoris super vineis exco- lendis. f. 47. 1858 12/6. LXXXIII. L. super domum consilii. ib. 1898 23/8. LXXXV. L. super iuribus vinearum. f. 48. 1858 16/9. Ambrosii super vineis exco- LXXXVI. L. de theolonio aque Multavie. f. 49. 1866 3/8. LXXXVIL . L. mercatorum civitatis Pragensis, quod unus hospes non emat erga alium. f. 51. 1854 17/1. LXXXVIIL L. quod mercatores supervenientes nisi contribuant cum civibus non debeant concives eorum cen- seri. ib. 1349 2/1. LXXXIX. L. quod lapides, argilla et arena possint recipi libere infra unum miliare a civitate. 7b. 1328 1/12. LXXXX. L. super condicionibus et articulis merca- torum et mercimoniorum. f. 51. 1351 6/1. LXXXXI. L. super silvis per iuratos Pragenses per triennium excindendis et vendendis. f. 64. 1367 13/12. LXXXXII. L. super vendicione lignorum in Podskalo. f. 56. 1354. 25/3. LXXXXIII. L. ducis Austrie super tenendis et ser- vandis per eum graciis et libertatibus incolarum regni Boemie et civitatum et opidorum. f. 56. 1364 11/2. LXXXXIII. L. statutorum per iuratos Pragenses contra iuvenes cives Pragenses importunos. ib. 18330 16/6. LXXXXV. L. regis Johannis super punicionis con- sensu iuniorum importunorum civium Pragensum. f. 57. 1330 27/5. LXXXXVI. L.super excessibus iuvenum corrigendis. f. 58. 1330 16/6. LXXXXVII. L. provisionis et eleccionis notarii civi- tatis. ib. 1299 18/9. Jinou rukou. XCVIII. L. quod vina a vindemiarum usque ad festum lancee extra terram Bohemie non ducantur nec propi- nentur. f. 60. 1370 9/1. Elizabeth, divina favente oc. 1368, 30 Sept. První ruka. LXXXXVIII. (sic) L. super censum domorum Crucife- rorum ad s. Benedictum. f. 61. 1306 21/7. 4° 

Strana 28
28 LXXXXIX. L. libertatis ad quattuor annos data ci- vibus Pragensibus per Johannem, regem Boemie. ib. 1339 29/5. C. L. civium Pragensium super foro lignorum in Podczalo. f. 62. 1341 13/12. CI. L. regis Boemie super foro lignorum in Podczalo. ib. 1816 28/4. CII. L. qualiter cives debent. f. 63. 1342 6/12. CIII. L. super domum consilii. 5. 1338 23/8. = č. 84. CIII. L. pronuncciacionis, quod littere facte, scripte et sigillate tempore Heynrici, ducis Karinthie, nullius de- bent esse valoris. CV. L. ut mercatores de Cracovia cum suis mercibus arestentur pro eo, quod viam versus Russiam mercatoribus Boemie impediunt et precludunt. ib. 1350 18/7. CVI. L. libertatis ad quadrigennium data civitati Pra- gensi per marchionem Moravie. /. 65. 1341 7/6. CVII. L. concordie inter regem Boemie et marchio- nem Brandenburgensem et ne cives Pragenses arestentur. ib. 1849 26/6. CVIIL L. promissi facti super matrimonio Johannis regis Boemie et Elizabeth regine. f. 66. 1310 25/7. CIX. L. qualiter transgressores mensure molendino- rum debeant puniri. ib. 1864 16/11. CX. L. quod omnia bona sub proteccione civitatis existencia cum ea in singulis necessitatibus contribuere teneantur et quod nulla thaberna debeat esse circum civi- tatem infra unius spacii miliaris. f. 67. 1941 4/6. CXI. L. quod civitas de officio weinschrotampt munda debeat observari. ib. 1341 21/5. — č. 19 a 43. CXII. L. primogeniti regis Boemie, quod libertatem datam ad duos annos per patrem suum velit gratam ipsis civibus observare. śb. 1334 2/2. CXII. L. divisionis bonorum heredum Wolframi antiqui. f. 68. 1317 11/3. CXIII. LL. quod nullus civium debeat fenestras do- mus consilii obumbrare et qualiter Johlinus Taschner et heredes et successores sui huttas pannicidarum a dampni periculo custodire. f. 69. 1338 23/12. CXV. L. domini imperatoris, quod littere Iudeorum super debitis ad civitatem Pragensem date ante datam istius littere per amplius carere debent robore firmitatis. f. 70. 1861 8/9. Pragenses homicide puniri Ruka třetí. CXVI. L. super forum iam pullorum seu curiam illam. ib. 1846 6/11. CXVII. Vendicio census Biskovicz. f. 70. 1842 19/9. CXVIII. Indultum, ne mercatores extranei inter se emant et vendant. f. 71. 1354 18/1. CXIX. Consimilis. ib. 1354 18/1. CXX. Vendicio hutarum panni. ib. 1327 31/7. CXXI. Littera mercatorum Pragensium, ne impediantur in stratis. f. 72. 1373 17/6. CXXII. Imperator et rex W. promittunt Pragensibus, Kuthnensibus, Tachoviensibus et Taustensibus pro LX s. sept. et pro III m. s. census. f. 73. 1878 11/10. CXXIIL. L. in eadem forma aliis civibus zb. 1373, 11/10. CXXIII. L. Karoli super confirmacione litterarum et omnium iurium civitatis. f. 74. 1348 27/12. CXXV. (novéj&( rukou: de foro carnium). ib. 1976 14/8. CXXVI. L. poprawczonum. f. 75. 1381 22/8. Littera quod vina non ducantur in civitatem nisi certo tempore. ib. 1378 6/1. (Similem litteram habemus domini nostri regis super eodem indulto sub sigillo maiestatis sue sonantem de verbo ad verbum sicut pre- dicta littera domini imperatoris. Data eadem in Pyeska, regnorum anno decimo. CXXVII. L. Crucis institoris super non extruendis fenestri. f. 76. 1887. CXXVIII. (pozdější rukou: L. ungelti ad tres annos.) CXXIX. L. un'onis Iodoci marchionis et dominorum baronum cum civitate Pragensi. f 77. 1394 5/6. CXXX. L. ducis Johannis super assistencia. f. 78. 1394 29/6. CXXXI. L. domini regis data super certis iuribus datis civitati. f. 79. 1384 26/6. CXXXII. L. regis in qua promittit omnes gracias et litteras datas in vigore observare. ib. 1396 19/8. CXNXII. L. edicti inter regem Bohemie et barones suos per regem Ungarie. f. 80. 1396 2/4. CXXXIUI. L. edicti inter barones et regem Bohemie super quindecim millia s. f. 81. 1399 15/6. CXXXV. L. reversiva civium promissionis pro rege Bohemie erga barones. ib. 1899 15/6. CXXXVI. L. libertacionis ad tres annos. /. 83. 1400 18/11. CXXXVII. L. ut civitates promittant archiepiscopo et baronibus obedienciam iuxta ordinacionem regis Un- garie factam. f. 88. 1401 12/8. Na papíře: CXXXVII. L. f. 85. 1893 25/1. CXXXIX. L. confirmacionis iurium et privilegiorum civitatis. ib. 1379 23/10. CXL. L. domini regis Ungarie super gubernatoria regni Boemie. f. 86. 1407. CXLI. L. compromissionis in regem Polonie pro parte ducum Opoliensium. f. 87. 1404. CXLII. L. pronuncciacionis inter dominum nostrum regem et duces Opolienses per regem Polonie. ib. 1405. CXLIII. f. 88. CXLIII. L. Heremitarum loco Zatensi. ib. 1405. CXLV. L. ducum de Opuln super VIII mill. s. 1389. CXLVI. Concordia ducum de Opuln cum Maiori Civ. Prag. f. 90. 1406. CXLVIL L. pronuncciacionis inter dominum regem et dominum Johannem de Wartenberg de ib. f. 1406. CXLVIIL L. regis Wenceslai super domo ducis Sa- xonie data civitati Pragensi. ib. 1407. CXLIX. L. Karoli imperatoris super domo ducis Saxonie f. 91. 1348. CL. L. ducum Rudofi et Alberti Saxonie super domo eorum. f. 92. 1407. CLI. L. ducum Rudolfi ct Alberti super domo eorum, quod non propinetur nec brasearetur in domo, nisi pa- ciatur talis cum civitate. ib. 1408. CLII. L. ducum Saxonie data per civitatem Pragen- super mercanciis et mercatoribus. Talis littera data est domino nostro regi. | sem ipsis et ipsorum liberis, quod domus ipsorum sit libera. ib. 1408. CLIII. L. Hanussii de Lypa alias de Rataj, in qua promittit non nocere domino regi nec civitatibus regni Bohemie. f. 93. 1407. CLIHI. L. Bolkonis ducis quittancie super pecuniam domini regis. ib. 1997. CLV. L. dominorum dc Cunstat Erhardi senioris ct junioris per civitatem data, quod sint immunes. f. 94. 1406. 

Strana 29
CLVI. L. civitatis data Hanussio de Rataj, quod sit una cum suis immunis racione spolii facti de Rataj. ib. 1408. CLVII. Instrumentum Johannis Grossenrad pretextu census vitalicii in civitate Pragensi proscripti. f. 95. 1407. CLVIII. Boemie. /. 96. CLIX. Iittera data Jessykony et suis, quod sit immu- nis racione spolii. f. 97. 1408. CLX. L. libertatis ad VII annos. f. 98. 1375. CLXI. Mandatum ut cives Nove Civ. Prag. interpo- nant appelaciones suas ad cives Mai. Civ. Prag. f. 99. CLXII. Consimilis. ib. CLXII. Littera, ut consules continuant in consu- latu. ib. CLXIIH. Littera directa consulibus, ut remancant in officio consulatus. f. 100. CLXV. Littera libertatis data ad tres annos. ib. 1406. CLXVI. L. concordie civitatis Prag. cum nobilibus fratribus de Horzowicz. 1409. CLXVII. L. treugarum civitatis Pragensis cum do- minis de Swamberg. f. 101. 1409. CLXVIII. L. directa civibus de Nova Civ., ut appel- lent ad Antiquam Civitatem. 1409. ib. CLXIX. L. quod cives de Nova Civ. debent appel- lare ad Maior. Civ. Prag. 1409. CLXX. L.compromissi domini regis in regem Polo- norum cum ducibus Opulie recepti. f. 102. 1406. Magistrorum de collegio Karoli concordia cum offi- cialibus Pragensibus. CLXXI. Littera Oswaldi studentis de non querendo consules vel familiares ipsorum propter captivacionem excessus in transitu muliebri. f. 103. 1407. CLXXI. L. imperatoris libertatum studii Pragensis. f. 104. 1378. CLXXIII. L. libertatum studii Pragensis. 75. 1392. CLXXIIII. L. Bonifacii pape super libertatibus studii Pragensis et studencium ibidem. ib. 1409. CLXXV. L. unionis Montis Chutnis cum civibus Pra- gensibus. f. 106. 1410. CLXXVI. L. unionis Pragensium cum Montanis in Chutna. ib. 1410. CLXXVIH. L. libertatis ad duos annos cum clausula, quod terrigene possunt assumi libere in civitatem Pra- gensem cum certa pensione ad voluntatem regis et terres- trium duratura. f. 107. 1410. CLXXVII. L. domini regis data ad mensurandum montana plumbi. CLXXIX. L. consulibus directa, ut presideant officio consulatus, prout pridem rexerant. f. 108. CLXXX. L. communitati directa ad suscipiendum consules pro anno futuro ib. CLXXXI. Libertacio domus Kreyery. ib. 1381. CLXXII. Vendicio domus Kreyerii. f. 109. 1379. CLXXXIIL L. super domo pontis quondam Kreyerii. ib. 1381. CLXXXIII. L. super turri parva in ponte Pragensi et super valva. ib. 1408. CLXXXV. L. orphanorum Strupin super LXXX s. gr. ad reemendum. f. 110. 1411. CLXXXVI. L. indulti domini regis super censibus centum et viginti s. gr. ib. 1412. CLXXXVII. L. libertatis ad duos annos cum clau- sula, quod terrigene possunt assumi libere in civitate Pra- Iura Theutonicorum differencia a iuribus 29 gensi cum cerla pensione ad voluntatem regis ct terres- trium duratura. f. 111. 1410 24/6. CLXXXVIIL L. concordie dominorum Opuliensium cum civitate Pragensi. ib. 1412. CLXXXIX. L. domini Johannis doctoris super exemp- cione domus sue. f. 112. 1412. CXC. L. emphiteoticalis ville Skurzi. 75. 1412. CXCI. Super officio carbonaric Sigismundo applicato. ib. 1412. CXCII. L. indulti domini regis super censibus trc- centis s. gr. ib. 1418. CXCIIH. L. orphanorum Strupin super censu cisdem solvendo. f. 114. 1411. CXCIIH. L. cassata super libertatibus ct consulatu quolibet anno innovando. fb. 1413. CXCV. L. restitucionis dominorum de Janowicz alias de Ryszenberg. f. 116. 1414. CXCVI. L. restitucionis dominorum de Swamberg. ib. 1414. CXCVII. L. maiestatis restitucionis Theodrici During. f. 117. 1414. CXCVIII. L. civitatis super eodem. f. 117. 1414. CXCIX. Mandatum regium ad donacionem littere civitatis immediate suprascripte. ib. CC. L. ducis Saxonie super parva turri et valva in Minori Civitate Prag. prope pontem Pragensem. f. 118. CCI. L. salvi conductus Nicolao Bunczlaw ad spacium unius integri anni. #5. 1414. CCII. Ne mercatores contraveniant certis articulis. f. 119. CCIII. Conformis ad universos. ib. CCIIII. Concordia domini Wilhelmi de Pernstein cum domino rege et restitucio eiusdem cum omnibus suis per nos approbata. ib. 1415. CCV. Restitucio dominorum Johannis de Opoczna alias de Miestecz et Otte de Bergow alias de Trosk. f. 120. 1416. CCVI. Littera magistri moncte super domo sua, de qua tenetur solvere certam summam peccunie annuatim. 7b. 1416. CCVII. Restitucio domini Hinconis de Nachod alias de Aberspach et suorum. i5. ССУШ. Kestitucio dicti domini Hinconis de Nachod. f. 121. 1416. CCIX. Restitucio Laurencii Jacobi Sarracensis. ib. 1417. CCX. Conformis civilis. 75. 1417. CCXI. Restitucio dominorum Johannis et Bencssii, fratrum de Lompnicz, dicti Kossik, cum ipsorum servito- ribus infrascriptis. f. 122. 1418. CCXII. L. quod nullus civis aut incola Maioris Civ. Pr. potest trahi ad ius spirituale extra muros civitatis ad quemcunque iudicem, sed quod quilibet conveniatur in iure illo, in quo dinoscitur residere. 7b. 1418. CCXIII. L. quod quilibet civis Maioris Civ. Prag., qui cum civitate patitur, potest in bonis suis, de quibus patitur, census redimere, quando sibi videbitur cxpedirc. f. 198. 1418. CCXII. 1418. CCXV. Restitucio dominorum Borssoni seniori dicto Hrabie ct Borssoni iuniori, Bohussio de Stiedra cum fami- liaribus ipsorum. 7b. 1418. CCXVI. Littera restitucionis Wankonis de Genczen- stein. f. 124. 1418. CCXVII. Vendicio bonorum Radlic. #5. 1419. Libertacio domus Henrici de Lazan. ib. 

Strana 30
30 CCXVIII. Consensus regius in vendicionem predictam. f. 125. 1419. CCXIX. Exposicio bonorum in Lytoznicz. 1412. CCXX. Littera Clwalonis institoris super instita sua nova, quam construxit de novo sub gradu pretorii, per quem itur ad staciones linicidarum. f. 128. 1419. CCXNI. L. gensis. ib. 142]. CCXXII. Reversiva contra prescriptam. f. 199. 1421. CCXXIII. Ex partc civitatum Pragensium et baronum indultus Montanis concessus super excessibus ipsorum. f. 190. 1421. CCXXIIH. Proscripcio Monlanorum de novo contra- riendo civitati Pragensi cum certis condicionibus. f. 181. 1421. CCXXV. Proscripcio civitatis Czaslaviensis. f. 181. 1421. Item civitates Nymburgensis, Coloniensis, Guri- mensis et Luthomcricensis modo suprascripto se proscrip- scrunt litteris desuper coníormiter confectis. CCXXVI. Reversiva civitalibus suprascriptis. ib. CCXXVI. Munimentum proscripcionis super officio monclc Pragensis ac locacione ac exposicionc certis sub articulis personis infrascriptis. f. 133. 1421. CCXXVITI. Mince Praze nâlezf. /. 134. 1421. f. 126. adherencie domini archiepiscopi Pra- 2. Soupis listin na radnici chovaných asi z r. 1394. Archiv kapituly sv. Vítské K 19 fol. 67: l. ]. Littera d. Wenceslai, regis Romanorum, super officio popravczonum. 9. Item de LX sexag. omni septimana duci Bavarie dandis. 9. Item. de decem millibus floren. omni anno dicto duci dandis. 4. Littera Montis Hutnis, quod cives Pragenses ibi sint cives. 5. Littere concordie Nove Civitatis theutunicalis cum aliquibus civibus. 6. Littera concordie Nuremburgensis cum Pragen- sibus. 7. Littera concordie inter civitatem Hoyensem et Pragenses. 8.—9. Due littere d. imperatoris et regis, quod vina extra terram crescencia in civitate Pragensi perpetue non debeant propinari. JL 1. Littera d. Wenceslai, regis Boemie, super officio notariatu: Antique Civitatis. 2. Littera d. Johannis, regis Boemie, super punicione iuvenum civium, de contribucionibus, quod nullus civium citetur extra diocesim et ad iudicium (valde bona). 3. Littera civitatis super correccione iuvenum civium. 4. Littera d. Johannis, regis Boemie, super foro lig- norum in Podskalo. 5. Item littera d. regis Johanis super dictum forum lignorum. 6. Littera d. Joliannis regis, quod berne solvi debent in certis casibus. 7. Littera super officio weinschrotampt d. Johannis regis. 8. Littera super officio wegampt. 9. Quod cives Pragenses in suis ordinacionibus et statutis factis contra certas personas de consensu principis non debent impediri. 10. Quod lapides et argila infra duum milliare a ci- vitate possunt libere recipi. 11. Littera d. imperatoris, quod nullus hominum vina australica, ungarica, franconica, alsatica, moravica et cete- rarum circumiacencium terrarum ad regnum Bohemie ducere possit. 12. Simili: littera d. Wenceslai, Romanorum et Boe- mie regis. 18. Littera d. regis super arrestacione hominum de Austria ct omnium aliorum, qui mercimonia ad Austriam vel de Austria ducunt. 14. Littera d. imperatoris, quod omnes impedientes cives in strata versus Vcnecias nulla mercimonia in regno Boemie debent permitti exercere. 18. Littera ducis Austrie, qui promittit homines regni Bohemie et Moravie in suis terris protegere ct mercantes nullatenus aggravare. III. 1]. Littera d. imperatoris Multavie. 2. Littera d. imperatoris libertatis theoloneorum per imperium. 3. Item quod unus hospes circa alium emere non debeat. 4. Item quod mercatores supervenientes, nisi contri- buant cum civitate, non debeant [pro] concivibus reputari. 5. Quod officiales regni Boemie civibus (acere de- bent iusticiam super debitis. 6. Quod littere Iudeorum date ante certum tempus non debent habere vigorem. 7. Littere super foro carnium libera vendicione. 9. (sic) Littera obligacionis ungelti pro CCC sexag. gr. 10. Littera secunda obligacionis ungelti pro CCC sexag. gross. 11. Littera imperatoris resignacionis ungelti pro certa pecunia. 12. Littera super vineis excolendis d. imperatoris. 18. Littera d. imperatoris super iuribus vinearum. 14. Littera super vineis et iuribus earum sub sigillo civitatis. 15. Littera abbatis s. Ambrosii super vineis. 16. Littera regis Ungaric super via ad suum regnum. 17. Littera d. regis Ungarie super libertatibus mer- catorum in regno suo. 18. Littera d. archiepiscopi Strigoniensis super liber- tatibus in regno Ungarie 19. Littera libertatis d. imperatoris ad duos annos. 20. Littera libertatis d. Wenceslai regis ad unum annum. (IV.] 1. Littera d. Johannis regis super confirmacione jurium civitatis et quod cives circa iusticiam velit con- servare. 2. Littera d. iurium civitatis. 9. Littera d. Wenceslai regis super confirmacionibus iurium civitatis. 4. Littera libertatis data civitati ad duos annos eius- dem cum quitancia. 5. Littera super percepcione ungelti de mercibus ad VI. annos. 6. Quod bona civium ab uno ad alium debent de- volvi et quod possunt in civitate et extra civitatem census hereditarios emere. [V.] 1. Littera d. Wenceslai regis, quod in causis regem et suos tangentibus nullus ius invenire debet, nisi consul Pragensis cum multis aliis bonis articulis etc. 3. 1404. — Rukop. ć. 2101 f. 22—26. Anno do- mini millesimo quadring entesimo quarto feria tercia pro de theoloneo aque imperatoris super confirmacionibus 

Strana 31
xima post festum ss. Undecim milia virg.. quando pre- sentes fuerunt: iudex Johannes dc Comyn, consules Czenko pannicida, Johannes Pleier, Iessco Kotko, Thomas platner, Nicolaus Frolich, Marsso Ssram, Henricus Otlinger, Henricus de Egra, Cunadus de Colonia, Michael sellator, Pecha frenifex, Hannus de Lapide, Egidius Muldorfer, Petrus Meisner, Burkardus de Aldemburg, Nicolaus dc Saraw, Jacobus Terkler et Wenceslaus ad falces, tunc in- frascripte littere fucrunt in stuba consilii maiori sigillo civitatis Pragensis sigillate, quarum quedam in ax/iquo registro precedenti continentur et quelibet in folio suo juxta numerum in registro registratas poterit inveniri. Sequitur: Angelus apothecarius super vinea, fol. 3165), Alber- tus Camrer super IlII s. census 141, Alsso linicida super domo 238, Affra, Marci scutellatoris uxor, 264, Anna Coldiczin resignat domum 339, Anna, monialis aput s. Annam, 162, Magister Albicus 212, Adelheydis, relicta Herlini 229. Bernhardus Kotko super vinca 286, Bencda balnea- tor 355. Czenko pannicida super !/,sexag. census 247, idem super duas s. census 364, idem super media s. census 351, idem super domo 223, Cuncz Gotberat super domo 184, idem super IIII sexag. census 329, canonici seu vi- carii s. Georgii de castro 227, Cristanus olim Henrici Cornfester super maccello 248, Cuna quondam Henrici de Hallis super II s. census 235, Cristani Leitner resig- nacio bonorum 253, Cunadi de Colonia 95, idem super I s. census 88. Duchconis rymer I sexag. census 295, Dypoldi sel- latoris super domo 159, Dorothee laxonis 215. Eberlini carnificis super maccello 204, Ela Ratiborii super Í sexag. census 214, eadem super Il sexag. census 215, item eadem super lll s. census 140, Elizabeth, re- licte Johannis apothecarii, super domo 371, Erhardi Ló- bel super XVIII s. census 361. Frane de Brunna super domo 125, Frane de sub- iudea extractus 148, Fridlini Küssenphenning super JI sexag. census 77, Frenczlini carnificis 900, Frane illumi- natoris super domo 243, Fridlini Payerrewter 149. Georii Bogner super domo 330, Georius de s. Vito super I s. census 333, idem super I sexag. census 320. Henricus de Ach super V sexag. census 222, idem super llllor s. census 265, Henrici Bogner dc Prussia super !/, s. census 269, idem super I s. census 176, Henricus Gundacker super ll s. census 276, idem super lI s. census [in domo] ad solem 300, idem super Tho- mam de Weidhofen 270, idem super 1III s. census 827, idem super VIII s. c. 286, Heincz Mayer super IIII s. census contractus 225, idem super domo sua 192, Hein- ricus Schorndel super domo 275, Hermanni, notarii un- gelti, super domo 194, Henslinus Nigri Peschlini super medium maccellum 280, idem super media sexag. 245, idem super maccellum carnium 224, idem super maccello Petri Hladilaw I s. census 169, idem super medio mac- cello 213, idem super IIII s. census et duos agnellos 215, idem super medio maccello 285, id. super domo sua 165, id. super domo Leonis 286, id. I. sexag. census super domo Pechanczonis sutoris 265, id. super I s. cen- sus super domo lesskonis Gallici 308, Heinricus et Lip- *) V rukop. ovšem číslice jsou latinské. fol. na dále vypouštíme. Označení | 31 pardus ct successorum suorum super I s. census 219, Hein- rici balistatoris super 1 s. census 181, resignacio super domo Alberti horologiste 313, Heinrici Tirnawer super domo 330, super 1I s. c. Henslini Schauer czwirner 74, Heinrici linicide reempcio lll s. c. 250, Heinslinus Otlinger super domo 275, id super llll s. c. 278, Heins- lini Castner super II s. c. 229. Johannes brascator et Wenceslaus fratres super domo 62, Joh. pannicida super domo Otticonis iunioris 248, Joh. doctoris super domo 393, Johanco reempcio V s. #66, Johanco Ortlini super domo 317, Jacobi Leit- ner et Nicolai rimer super domo 244, Jacobi Leitner super media domo :88, Johannes de Czaslavia super 1111 s. c. 327, Joh. prior monasterii s. Crucis super V s. c. 272, Joh. de Kunigisteten super domo 148, Joh. de Stein super I. s. c. 310, Jan Krznak super domo 167, Joh. de Pieska institor super vinca 363, id. super domo olim Kotwicze 272, Johanconis Ortlini recempcio II s. 327, Jesskonis Stupa super II s. c. 331, Johannes Rezko super domo Katherine resignavit 202, magister Johannes super vinea Margarete resignavit 276, Johannes Meisner super II s. c. 271, Jacobi de Lewthmericz reempcio I s. 250, Johannis de Ach super domo Jaxonis de Budweis lI s. c. 49, Joh. Gewiczer super vinea 32], Jacobi, notarii sub- camerarii, 172, Johannis,fratris monachi super V s. c. 251, Jessconis Sicz super una s. c. 177, Johannes Siron (?) re- signavit 243, Jorglini de Gizmuch 235, Johannis Libusch monasterii fratrum in Arena 385, Joh. Nigri de Minori Civitate super I s. c. 223, Jurgonis Waltfogl super domo 99, Jessconis Rudelsdorter et Margarete, uxoris sue, 90, Joh. Munch sartoris 208, Joh. Meisner et socrorum 98, Jan Polak 226, Johannes Strupin super domo 331, Joh. horo- logista super domo 157, Joh. filii Nicolai Frolich super maccello 272, Jacobi Smutek super media s. c. 223, Jo- hannis doctoris super domo 272, Jacobi de Jegersdorf super III s. c. 255. Kacza, relicta Jessconis Hrahownik, super I s. census 217, relicte Katherine Andree Wladica super VIII s. «. 181, Katherine, relicte Johannis prothonotarii civitatis, super VI s. c. 234, Katherina Nankonis 163. Ludwici de Florencia super vinea 341, id. super domo 362, Ludwici Schrol reempcio II s. c. 875, id. super domo 330, Ludwici de Florencia 247, id. super I s. c. 248, Laurencius pannifex super vinea folio primo, idem 286, Leo mercatoris super VIII s. c. 368, Lau- rencii carnificis super maccello 141. Margaretha Frane pistoris super VI'/, s. c. 271, Marssonis Kozel super una s. c. 325, Martini Schram super vinea 291, Mabcze, relicte Mathei institoris, super II s. census 187, Marssonis Kozel super domo 295, Mar- garete, filie Martini Schram, 280, Martini pellificis super domo 251, Michaelis institoris 280, Marc Eysnerin 208, Margarete Swachonis super !/, s. c. 147, Martini Malecz extractus 149, monasterii Brevnoviensis 152, Margarete Starkonisse super domo 177, id. super I s. c. 344, Mar- garcte, relicte Swachonis, super domo Johannis Rezkonis I!/4 s. c. 269, Mathie Swik Margareta resignavit 176, Marci Schotter super III s. c. 368, Margarete Schotter super Is.c. 337, id.super llll s. c. 308, Marci Schotter super I s. c. 342. Nicolai Ortlini super II s. c. 245, Nicolai de Brunna super domo 234, Nic. Maustuttl et aliorum super !/, s. c. 832. Nic. linicide I s. c. super domo Litwa 209, Nic. subcamerarii resignacio bonorum Augustini 292, Domini Nicolaii super Lowosicz 305, Nic. Maustutl cum ceteris 

Strana 32
32 super IIII s. 941, Nic. subcamcrarii resignacio bonorum 268, Nic. Summerfelt 208, Nic. Johlini super domo 220, Nic. Poloner sutoris super I s. c. 251, Nic. Maustutl su- per domo sua olim Stachonis 244, Nic. skrzidlarz de Mi- nori Civ. super vinea 221, Nic. Helmer super domo 291, Nic. Lipardi lapicide super domo 193, Nic. Maustutl orphanis 360, Nic. linicide super domo 67, Nic. Pusch- wiczer 369, Nic. rimer 229, id. 225, Nic. Frolich super I s. c. 390, id. super domo Machutonisse 319. Ottonis magni aurifabri supcr duabus partibus domus sue 121, id. super domo 142, id. super sexta parte do- mus suc 182. Petri Czaslawer super domo [bez udání folia], Pe- soldi linicide I. s. c. super domo olim Swik 229, Petri Czaslawer super XII s. c. 827, Petri Smelczer super III s. c. 853, Petri de Lanczkron super media domo 29?, Procopii Barwik super vinca 308, id. super II s. c. in domo Simonis braseatoris 195, id. super I. s. c. 218, Petri barbitonsoris reempcio II s. c. 356, Petri Taschner super domo 162, Petri Prews super domo 221, Procopii Nicolai Longi et Mathei Rudniczer II s. c. 217, Petri barbitonsoris super domo sua 313, Petri Smelczer super X s. c. 839, Petri Smelczer super XII s. c. 189, Pro- copii et Nicolai Longi et Mathei Rudniczer III s. c. 227, Petri Smelczer super duas vineas et super X s. c. 902, Petri Smelczer ct Theodrici de Ach 212, Petrus Czaslawer super VII s. c. 262, id. super X s. c. in domo Johannis de Benessaw 272, id. VII s. c. super Pecha frenifice 270, id. XI sexag. c. super domo Franconis glaser 225, Pro- copius Nicolai Longi XX s c. 179, Pesoldus linicida IIII perdices 311, Petri Thabner super domo 104, Petrus Smelczer IlI s. c. 334, Petrus de Brux super vinea 168, id. super III s. c. 167. Rudolphi de Munheim V s. c. 211, Rudolphi appo- thecarii super media domo 184. Sderazienses super Pesscone Hladyhlaw 231, Sdera- zienses super ll vineas 368, id. unam s. supcr medio maccello 156, Seicz cingulatoris I s. 158, id. super I s. c. 196, id. super 1!/, s. c. 202, Simon pannicida super domo 204, id. super media sexagena super domo Wawrzi- conis 319, id. media super Wildner 839, Symon de Pilzna super V s. 209, Seicz cingulatoris 968, Sbinconis domes- tici 265, Swasco Ortlini super gaza 84, Sdenconis de Radkowicz super domo 155. [T] Dominus Thomas, cantor Wissegradensis. 346, Thomas quondam Stiborii 364, Theodrici et Heinrici de Kch III s. c. 254, id. tres s. c. 217, Theodrici et Ru- dolphi X s. c. 195, Thome platner super domo Philippi platner 122, "Theodrici de Ach ct Rudolphi de Mulheim X s. c. 195, Thome platner I s. c. 260. Weliko Kukol super domo 288, d. Wenceslai, cano- nici Ratisponensis, 88, id. super media domo resignacio 940, Wenceslaus Lewthmissel 1983, Wenc. Lawterbach I s. c. 299, Wenc. Crucis 1I s. c. 9288, Vitus, famulus iudicis, resignacio vinec 9302, Wenc. Schirmer X s. 298, Welislai Drahussie 199, Wenc. Lawterbach 292, id. su- per tercia parte vinee 873, id. supcr lI s. c. 160, id. super vinea 246, id. super II s. c. 314. 4. Nejstarší soupis knih městských z r. 1662. Listina č. 600/1—I. Inventář kněh městských v kanceláři hořejší Starého M. Pr. na čisto pře- psaný v I. P. MDCLXII. Léta P. 1660, 23. dne Augusti z nařízení uroz. a stateč. vladyk, též slovutné a mnoho- vzáctné poctivosti pana purkmistra a pánův tohoto Starého Města Pražského za zprávy města uroz. a stateč. vladyky p Mikulaśc Franti$ka Turka z Sturmfeldu a Rosenthala, pri- matora, nafízeného nejv. wachtmistra nad kompagniemi městskými a toho času nejv. berníka v království Če:kém, stal se popis aneb inventář všech kněh městských i jiných věcí v kanceláři hořejší téhož města od starodávna až do- savád se vynacházejících skrze uroz. vladyku pana Karla Felixe Sustera z Goldtpurku, spoluradního, hejtmana nad kompagnií městskou a prubíře zemského v království Ceském, též urozeného a vysoce učeného pana Mathyáše Maximiliána Machta, obojích práv doktora a ten čas kanceláře tohoto Star. M. P. k tomu z rady obzvláštně deputírovaných: Předně po shoření radní světnice zůstala a nachází se kniha: 1. Ab anno 1400 ff. 5. proxima post festum Epiphaniae Dominı inchoatus este liber iste post combus- tionem stubae dominorum consilii ex librorum ibidem existencium, in quo conscripti sunt contractus domorum, censuum, vinearum ct aliarum rerum oc usque ad annum 1404.— 2. Liber post combustionem stubae consilii et librorum ibidem existentium ab anno 1400, in quo in- scriptae sunt recognitiones pecuniarum. — 3. Anno domini 1400 fer. 5. post festum Epiphaniae Domini inchoatus estliber iste post conbustionem stubae dominorum consilii et librorum ibidem existencium, in quoconscriptae sunt recogniüiones pecuniarum, obtentiones iurium et aliae res usque ad annum 1480. — 4. Liber (pod titulem přile- penym). In hoc libro sunt varii contractus, vadimonia, quitantiae et aliac res ab anno 1400 usque ad annum 1454. — 5. Manual kontraktů latinsky též ab a. 1424. — 6. Manual kontraktů latinský ab anno 1437. Následují knihy po témž shoření kněh městských již lépejí fundirovaných. Předně libri contractuum. Lib. con- tract. ab anno 1899 usque annum 1410, — lib. contract. ab a. 1404 ad a. 1413, — lib. contract. ab a. 1413 usque ed a. 1445. — lib. contract. ab a. 1445 usque ad a. 1539, — lib. contract. I. ab a. 1453 usque ad a. 1477, — lib. contract. JI. ab a. 1477 usque 1492, — lib. contract. III. ab anno 14929 usque ad 1507, — lib. contract. IV. ab anno 1507 usque ad 1518, — contract. fulvus I. ab a. 1518 usque ad 1593, — contract. fulvus II. ab 1528 usque ad a. 1581, — contract. fulvus III. ab a. 1531 usque ad a. 1548, — contract. albus I. ab a. 1543 usque ad a. 1561, — contract. albus II. ab a. 1561 usque ad 1577, — contract. caeruleus I. ab a. 1577 usque ad 1594, — contract. caerul. II. ab a. 1594 usque ad a. 1610, — contract. caerul. III. ab a. 1610 usque ad 1637, — con- tract. caerul. IV. ab a. 1637 usque ad a. 1660, — contract. caerul. V. ab a. 1660 usque ad a. 1675. (Ta kniha jest v nové 9. Aug. 1660 zalozená.) Libri obligationum: Liber, in quo continentur arbitra- tiones, sententiae, concordiae nuptiales, obligationes, qui- tantiae, contractus extraordinarii, de molis et molitoribus ab a. 1452 usque ad a. 1482. — Liber obligationum, quitantiarum testament. ab a. 1475 usque ad a. 1618. — Liber obligationum aureus I. ab anno 1519 usque ad a. 1528. — Lib. oblig. aurcus II. ab anno 1528 usque ad annum 1542. Item de molis et molitoribus ante fol. ]. Lib. oblig. ab a. 1542 usque ad a. 1562. — Lib. oblig. ab anno 1552 usque ad a. 1560. Item de molis et moli- toribus. — Lib. oblig. albus primus ab a. 1561 usque ad 1572. — Lib. oblig. albus secundus ab a. 1672 usque ad 1583. — Lib. oblig. caeruleus I. ab a. 1583 usque ad a. 1593. — Lib. oblig. caerul. ll. ab a. 1599 usque ad a. 1601. — Lib. oblig. caerul. III. ab a. 1601 usque ad a. 1610. - Lib. oblig. caerul. IV. ab a. 1610 usque ad a. 1618. — Lib. oblig. caerul. V. ab a. 1618 usque 

Strana 33
ad a. 1636. — Lib. oblig. caerul. VI. ab anno 1636 usgue ad a. 1664. — Lib. oblig. caerul. VII. ab anno 1654 usgue ad a. 1674. Jura civilia: Iura civilia ab anno 1518, it. concordiae nupt., guitantiae testam. usque ad a. 1538. — Iura civilia ab anno. Nedostává se. — Iura civilia ab a. 1550 usque ad a. 1600. — Iura civilia ab anno 1600 usque ad a. 1606. — Iura civilia v1éta 1662 svázaná nová s puklemi. — Kniha, do niž se spisovaly osoby, kteií se k méstu pod ochranu přijímali, od 1. 1609 az do !. 1618. Napsáno v ní listů toliko 28. Libri concordiarum nuptiarum et quitantiarum : Lib. concord. et oblig. Albus ab a. 1490 usque 1518. — Lib. quitant. concord. et nuptiarum ab a. 1537 usque ad a. 1684. — Lib. quitant. et concord. nuptial. Albus II. ab a. 1584 usque 1650. — Lib. quitant. et concord. nupt. albus I]I. ab a. 1650 usque ad a. 1681. Libri condictionum : Liber cond. ab a. 1532 usque ad 1570. Lib. cond. albus I. ab a. 1679 usgue ad 1600. — Lib. cond. albus 1l. ab a. 1602 usque ad 1620. — Lib. cond. albus Ill. ab a. 1620 usque ad annum 1660. — Lib. cond. albus 1V. ab a. 1660 usque ad. 1680. Libri testimoniorum : Testimoniorum fulvus liber I. ab a. 1564 usque ad 1566 — Testim. fulvus liber II. ab a 1668 usque ad 1570. Testimoniorum fulvus liber III ab anno 1570—72., testimon. fulvus liber IV. ab a. 1577. usque 1580. Liber testimon. albus I. ab a. 1568, et sequitur liber 1, 2, 3, 4, 6, usque 98. ad hoc annum 1660. Libri testimoniorum virides: Liber testim. viridis ab a. 1683 usque ad a. 1586, lib. testim. viridis ab a. 1586 usque ad a. 1591, lib. testimon. vividis ab a. 1588 usque ad a. 1590, liber tesüm. viridis ab. a. 1690 usque ad a 1593. Knihy čtyry, do nichž se u pana purkmistra rukojem- ství zapisovalo: 1. od l. 16552 do l. 1558, 2. od 1669 do 1664, 3. od 1568 do 1572, 4. od 1573 do 1578. Liber testimoniorum ab 4 1417 usque ad annum 1465 ' s puklemi malymi jako kloboućky v rohach s pfeskami starodávnými, však nota bene v též knize větší díl jest | kšaftů novoměstských měšťanův a měštek ingrossováno. Qui liber intitulatur: Liber tercius Veteris Urbis, quo complectuntur variorum casuum effcctus. Libri dictorum: Liber dictorum albus I. ab a. 1558, | 20. Junii zaloZená právé za panování J. Mti C. Fertlinanda l. usque ad a. 1579. Lib. dict albus II. ab a. 1580 usque ad a. 1584. — Lib. dictorum albus lI!. ab a. 1591 usque ad a. 1893. — Lib. dictorum albus 1V. ab a. 1594 usque ad 1600. — Lib. dict. albus V. ab a. 1600 usque ad 1611. Libri sententiarum: Liber sententiarum ab a. 1479 usque 1518. — Lib. sent. ab a. 1518. Ty dvě knihy se nedostávají, totiž liber I. et II. Nota bene našly se v jedny knize spolu v červený kůži svázaný. — Liber senteniiarum ab a. 1519 usgue ad 1527. — Liber sent. ab a. 1527 usgue ad 1533. Lib. sent. ab a. 1533 usque ad 1543. Lib. sentent. ad a. 1543 usque ad 1556. — Lib. sentent. ab anno 1556 usque ad 1562. — Lib. sentent. ab a. 1562 usgue ad 1570. Libri manuale sententiarum. Jest týchž kněh 13 ab a. 1479 usgue 1611, Item zvláště kniha sententiarum od 1541 do 15658 leta, do niž se rozliční rozkazové právní a jiné potřeby a paměti zapisovaly. | Při čemž se taky o pruntech Volšanských některé paměti nacházejí. Extraordinární knihy: Někteří nálezové staří vc 3 knihách, knihy gruntüv VolSanskych v červený kůži, knihy relací mlynářské od 1681 až do nynějšího léta 1660. 33 Libri Judaeorum albus primus (olim luteus) ab a. 1577 usque ad a. 1601. Liber Jud. albus II. ab a. 1601 usque. 1669. Lib. Jud. albus tercius, 4tus, 5tus, Gtus, 7mus, 8us, 9us, 10us. 27. Novembris a.: 1662. Jsouce vysláni z místa rad- ního na doplnění téhož předešlého inventáře urození vla- dykové pan Karel Suster z Goldtpurku, pan Jan Severin Dyryx z Bruku a pan kanclíř, zinventovali se věci tyto: V druhý alinaře naproti té první nachází se : Kniha stan- ných práv založená v 1529. — Kniha na odvolání k vyš- šímu právu. — Kniha půhonní stará de a. 1558. — Kniha stará zápisů latinská dlouhá 1415. — Manual dlouhý de a. 1434, 35, 36. Manual k témuž podobný. — Manual třetí dlouhý starý. — Inventarium jako dlouhý registra. Enchiridion curiae v 1556. — Kniha Von Kriegs-Regi- ment 1655. — Rejstra berniéní od. l. 1562 do 1564. — Verzeuchnuss Wahren 1574. | D. Železný loket na kamenných veřejích. 1617. Simeona Podolskýho z Podolí knížka o měrách zemských. Ale poněvadž lokte praž- ského již od starodávna se užívá a toho jistá míra železná bedlivě udělána a jak na rathouze Star. M. Pr. do ka- | menných veřejí, za dveřmi železnými, když se do obecní světnice jde, rozuměti, brzo po ohni I. 1399, když za krále Václava rathouz Staroměstský byl shořel, tak i na Novém Městě Pr. na rohu věže rathouzské pod radní světnici na ulici; dobře upevněna a zazděna jest, takže každý maje k tomu přístup volný, může tu sobě jistou míru téhož lokte pražského k potřebě své vzíti. E. Ostatní agenda radniční. * Satlava. 1575. (Pavla Kristiána z Koldína). Arti- | kulové práv městských A. 35. Každého času, hned po obnovení .ouřadu konšelského, náleží také na konšely, aby ti z počtu svého dvě hodné osoby zvolili, kteréžto osoby budou povinny každého dne pátečního ke všem vězňům piiblidati a dadouce jména těch véznüv poznamenati, proč a pro jakou by vinu kdo z nich v témž vězení a od koho držán byl, a jak dlouho, v radě purkmistra a kon- šelům zprávu o tom o všem učiniti, tak aby vině i nevině jich vždycky vyrozuměti se mohlo. A kteříž by z nich vinni nebyli aneb pro dosti lehké příčiny takovým vězením že by ztéZováni byli, aby se propouštěli anebo na ru- kojemství i také závazky brali. Pakli by kteří pro svá přečinění pokut právem vyměřených zasloužili, nad těmi také aby se popravy vykonávaly. 1. 1514. Staří leltop. česlí. Na den sv. Sedmi bratrův svolány všecky tři obce Pražské na rathouz Staro- městský. Kníže Bartoloměj ukázal list královský —, jehož rozum byl takový, kterak to došlo J. M., že někteří úředníci tajné věci královské pronesli a výpis jest přišel k Lvovi, purkrabí Pražskému. Potom kníže opět mluvil, co se dotýče těch věznův Viléma [z Troskovic] a Havla. — Mezi tím přátelé týchž věznův žádali, aby jim slyšení dáno bylo —. A když byl Vilém sveden dolův, tu Albus řekl k němu: pane Viléme, kdežs žádal slyšení, nyní je máš. — Potom opět purkmistr mluvil, aby ti věznové dáni byli na rukejmé. A v tom mluvil Obrázek nožíř žádaje, aby páni kázali čísti list královský a že tím se chtí zpraviti. I rozkázali jej čísti obráliv se k oknům i rynku, kdež stáli ti sousedé, kteříž žádali, aby čten byl 9 

Strana 34
34 — Obecní pověděli, aby byli [věznové] opatřeni vazbou takovou, aby každý seděl a žádný aby k ním nemohl. — V pondělí u vigilii Matky Boží — sešli se oboje obce Starého i Nového M. a tu jim děkování učinil purkmistr Albus lékař. — Naposledy dotekl se i o těch vězních, co by se učiniti vidělo při nich. To dokonav podal toho na obce, co k tomu říkají a obec zase na pány a na starší, aby oni předkem své zdání o tom oznámili. A tak páni a starší vyšli ven zvláště od obce a v potazu byvše tři hodiny pořád; mezi tím obecní také mezi sebou o ty kusy rozjímáli —. Obec pak tomu mluvili, že psaním J. Mti chtí se zpraviti a že dolův nesejdou, až se tomu dosti stane. Tu opět páni purkmistři a konšelé vystoupili a radili se — Starší obecní — vyšli ven na potaz i s pány, potom navrátivše se oznámili —, aby toho za- necháno bylo až do středy. V středu pak když se sešli obecní, obojí páni purkmistři, konšelé a starší obecní k nim vyšli. Tu purkmistr Albus mluvil —. V tom páni opět ven vyšli — potom purkmistr a páni zase vstoupili do obce a mluvil purkmistr, že pan Vilém žádá, abyste mu dali slyšení —. V tom učiní řeč pan rychtář —, že pan Vilém jest nemocný a leží na loži. Obecní odpově- děli, nechť ho dolů svedou. I stalo se tak, že ho rychtá- řovi pacholci dolův svedli. — Páni pak kázali jej zase nahoru vésti —. Potom obecní mluvili rychtáři, aby po- slal pro mistra popravného a on odpověděl, že já mám kata v šatlavě, ale nechci ho ven pustiti pro jeho potřeby, nechť katovka jde. A ta věc se prodlila asi za hodinu, rychtář — potom přijda oznámil, že jest již pohotově kat. Tu purkmistr vznesl na obec, jak se má při tom zachovati, obecní zase podali na pány, ale páni volili ze sebe dva, z starších dva a z obecních čtyry a Novoměstští tolikéž a tak všech 16 bylo. A když sešli dolů, sveden také k nim Vilém svázaný. A když byli v mučírně, tehdy pan Václav Franěk mluvil k němu řka: pane Viléme, již vidíš, že tuto kunštu není, pověz raději dobrovolně, nežli by měl býti katován na zdraví svém. — A v tom jej vzal kat a připravil ho k sobě po své vůli i táhl jej zsucha, až mu ruce vyvrátil a on tak visel nehýbaje se- bou ani hledě a, co ho pálil, nic nekřičel. A páni ne- mohše na něm žádného slova dobýti i šli nahoru mezi obec —. A purkmistr potom kázal volencům býti na zejtří na rathouze v 11 hodin i stalo se tak. Potom tu opět Vilémka uvedl kat do mučírny, aby ho na druhý bok pravý pálil; a když ho táhl, zase se nic nepoznal. — A potom seznal se — V sobotu pak v hodin 18 zmučili sou také Havlíčka i seznal se o všem. A dlouho ho trápili, nechybí tři hodin. Potom v pondělí — po obědích v 18 hodin vedeni na popravu k pranéři na rynk. Pak podlé obyčeje biřic vyvolával, proč se jim ta smrt ohavná státi má, že sou zrádci; Vilémek tomu nic neodpověděl, než Havlík odmlouval —

Strana 35
III. Doklady o hospodářské agendé na radnici Staroměstské. A) Soupis vydání z let 1429—1432. (Z orig. rukopisu č. 20.) Secuntur distributa predictorum perceptorum: *) 1429. Sabbato dominice »Iustus es«, ipso die beati Lamperti (17. záií): Ad officium sex dominorum per col- lectas Petri Skrziczka et Martini, fratris Wostnik, et pro novem nuncciis, tubicena et duobus pixidariis III s. XVI gr. It. Andree notario VIII gr., it. Mathie Firsska nunccio V gr. it. fratri bibales I gr. — Secunda feria (19. zdfi): it. Nehode cursori in legacione ad Zmrzlikonem et Kle- nowsky et ad Rzitkam in Domazlicz XVI gr., it. arbitris balneales X gr. it. Skere in Hradistko ad Vishanus I gr., it. pro papirio ad registrum etlitteras 2 gr., it. pro fusoriis, vulgariter strzielisscze, pro telis imponendis IIII gr. ; it. pro bursulis ad pecunias lI] num., it. officialibus pro Svidnicensi cerevisia I gr. I num., it. Johanni Reczek pro asseribus ad pavimenta in turri s. Stephani et ad taras (?) per collectas suas et orphanorum Kukla 51!'/, gr, it. ad consilium dominis pro Svidnicensi II gr. I1 num. Tercia feria vigilie Mathei (20. záif):; De mandato magistri civium Sigismundo capitaneo et stipendiariis et aliis adherentibus eis tempore disturbii et gewere cum Nova Civitate balneales XL gr., it. Absoloni de mandato dominorum de consilio ad relacionem Johannis Kbelski et Czipser LX gr., it. Muzikoni pro exbrigacione stipen- diariorum Mielnicensium racione expensarum et pabuli et potagiorum de mandato dominorum de consilio IIII s. XXV gr, it. Nicolao sartori a babato in exbrigacione aliorum stipendiariorum Mielnicensium II s. XLVI gr., it. ad officium sex dominorum pro faciendo prandio arbitris | utriusque civitatis per Zdenconem LXXX gr. it. Petro fabro pro tribus sexagenis telorum XVI gr., it. pro dua- bus cutibus pergameni ad arbitratorias litteras et trengales per Kukulum notarium VI gr., it. pro cera rubea pro sigillandis litteris I gr., it. magistro civium et dominis in officio pro Svidnicensi II gr. II. num. Quinta feria (99. záif): It. officialibus pro assatura, pane et cerevisia II gr. I num., it. Johanni Sscerba nunc- cio balneales I gr., it. ad consilium ad honorandum Pro- copium Rasum et alios hospites pro potagiis V gr. Summa columpne XV s. XLII gr. XI hallensem. Sexta feria (23. zárí.): It. pro quatuor sexagenis telo- rum per Wenceslaum a coronis XVI gr., it. Laurencio sigillatori de sculptura sigillorum Drslay Kerunkonis et Johannis de Swynar VI gr., it ad officium sex dominorum pro comparando prandio dominis consulibus, arbitratorum et Rasi Procopii lI s., it. ad consilium pro medone et zinzibere V gr., it. Alssoni cum littera in Nymburgam et * Příjem otištěn v Tomkových Základech I. str. 264. Coloniam in legacione pro apponendis sigillis XX gr., it. pro cantaro ad officium per collectas Lypoldi X gr. Sabbato dominice Da pacem (24. zárf): It. Kralowczoni, capitaneo Orphanorum, pro necessariis eidem comparandis de mandato dominorum de consilio 2'/, s. gr., it. Andree notario collactarum X gr., it. Mathie nunccio V gr., it. ingrossatoribus cancellarie, videlicet Nicolao et Mathie, de mandato dominorum de consilio in retentis LX gr., it. carpentariis, dietariis cum coadiutoribus famulis per septimanam tempore disturbii in diversis laboribus XLVIII gr., it. ad officium sex dominorum per Sdenconem VIII s. XXVI gr., it. Marüno, notario consilii, de mandato domi- norum X gr. it. nunccio versus Czaslaviam VII gr., it. | pro bursulis ad pecunias III nummi, it. Wladikowe a ni- gra rosa pro exbrigacione Wilhelmi Costka. racione ex- pensarum et pabuli de mandato dominorum de consilio XIII s. VIII gr., it. officialibus et dominis in officio con- sedentibus pro cerevisia alba et Swidnicensi III gr. I num. Secunda feria ante Wenceslai (26. záií): Johanni a clavibus in legacione cum littera VI gr., it. Absoloni de mandato dominorum XV pr., it. Andree a rubeo cervo pro expedicione seu exbrigacione Kralowecz de hospicio racione expensarum, potagiorum et pabuli de mandato magistri civium et dominorum de consilio pleno XV s. XLVIII gr. II num., it. Nicolao sartori a babato racione expensarum ex parte Wenceslai Basczsky in exbrigacione III s., it. magistro civium cum dominis consulibus, officia- libus et stipendiariis et nuncciis balneales XX gr. Tercia feria (97. záif): it. nunccio pro domino Ja- rossio milite II gr., it. Johanni a clavibus subiudici in legacione ad Procopium Rasum et ceteros Fratres ipsius XV gr. it. nunccio in occulta legacione per Straboch VIII gr. Summa columpne XLIX s. XIX gr. I nummus. It. ad officium sex dominorum ex parte Martini pin- cerne domus Pratwurst racione cerevisie LXIIII gr., it. pro cute pergameni pro litteris capitalibus racione con- cordie cum Nova Civitate per Humpolecz III gr., it. Lau- rencio cirotecario de sartura et reformacione pulvinariorum in consilio et officio per suas collectas IIII gr. it. Lau- rencio pro sculptura sigillorum Sokolonis et Kralowecz III gr. Quarta feria ipso die Wenceslai (28. záif): Vacat Johannes Propheta, magister civium. It. quinta feria ipso die Michaelis (29. záif): Sigis- mundo capitaneo equitanti ad campum versus Rostok in subsidium de mandato magistri civium XL gr., it. ad offcium sex dominorum per Sdenconem in necessariis pro pixide magna conducenda ad Rostok XL gr., it. Ja- cobo Holub cum aliis carpentariis X gr., it. pro Swidni- censi cerevisia et Turnowiensi in officio dominis II gr. 5* 

Strana 36
36 Sexta feria (30. září): ad officium sex dominorum pro pulveribus pixidis emptis a Gira pro subarracione per Zdenconem XXX gr., it. Cziech pistori pro pane versus Rostok !/, s., it. Wladycowe a nigra rosa pro exbriga- cione secunda Wilhemi Costka de mandato magistri ci- vium et dominorum de consilio LXXV gr. It. fratri bi- bales II gr. Sabbato Salus populi (1. fijna): it. Andree notario X gr, it. Mathie nunccio V gr. it. magistro civium Jo- hanni Propheta in necessariis per ipsum expositis ad Ros- tok XXX gr., it. de mandato magistri civium Humpolecz bibales XV gr., it. ad offcium sex dominorum per collectas Wenceslai de domo tenebrosa Wenceslai Pysek, Pechonis fabri et Galli fabri et Blazconis cultellatoris et racione fabrice telorum I'/, s., it. magistro civium cum dominis consulibus in officio consedentibus pro Swidnicensi cere- visia et Turnowiensi 1II gr. I num. Secunda feria (3. fijna): Wenceslao vectori racione vecture magne pixidis versus Rostok et viceversa per collectas X gr., Slahun vectori racione eiusdem vecture X gr, it. Petrmano racione cerevisie albe datum pro campo versus Rostok XXXVII'/, gr. Summa columpne VIII s. XXXIII gr. IX hallenses. Tercia feria (4. fíjna): It. ad officium sex dominorum per Zdenconem et Welwar LX gr. it Johanni ssyparz de imposicione telorum X gr., it. magistro civium cum dominis consulibus, stipendiariis, qui circa Rostok iacue- runt balneales XXV gr. Quarta feria (b. fijna): Nicolao pincerne a rana in exsolucione cantari magni de consilio invadiati tempore regiminis Mixonis pellificis racione cerevisie eidem recepte per collectas ipsius XIIII gr. Quinta feria (6. i(jna): it. ad officium sex dominorum racione cerevisie Swidnicensis [et] Turnoviensis pro ma- gistro civium Cruce torrifice et hospitibus tempore syno- dus et disturbii super pretorium expositis et receptis per Straboch V s. gr., it. Clementi Krczek pro carnibus tem- pore synodus receptis XIIII gr., it. Barthossio pannifici racione lignorum Absoloni datorum pro edificatione de mandato magistri civium XXIII gr., it. Marssoni ex oppo- sito Bethleem in suo debito per collectas V gr. Sexta feria (7. fijna): Kaderzawconi pistori racione panis ad Rostok per collectas !/, s. gr. it. Dorothee Petri Cardinalis pro allecibus tempore synodus receptis XII gr. Sabbato omnia, que fecisti (8. Fijna): it. Andree no- tario X gr., it Mathie nunccio V gr., it. de mandato ma- gistri et dominorum de consilio Prziechoni clienti dicto Weczlik ob adhesionem capitaneo et magnam diligenciam tempore disturbii LX gr., it. officialibus pro cerevisia Swidnicensi et Turnowiensi I gr. IIl nummi. Dominico ipso die (9. i(jna): ad consilium propter hospites pro potagiis VI gr. Secunda feria (10. ffjna): it. Wlassimsky pro XLV bracteis vulgariter ssyvolo pro fabrican tis telis LXXX gr., it. ad officium sex dominorum racione retentorum Wen- ceslao hostiario consilii de mandato magistri civium LV gr. Tercia feria (11. fíjna): it. de mandato dominorum de consilio mulieri Polone, Rasi Procopii nunccie, VI. gr., it. pro Swidnicensi cerevisia circa Straboch pro hono- ranciis Thaboritis hospitibus et sacerdotibus in domo ipsius. Quarta feria (12. fljna): Niklik pixidario de mandato magistri civium racione servicii XV gr. Quinta feria (13. iíjna): it. magistro civium cum consulibus, officialibus et stipendiariis balneales cum gen- taculo (!) post balneum circa Straboch XXXV gr. Sexta feria (14. října): it. Wenceslaus Holecz tem- pore disturbii pro palis capisteriis, rotulis, pro labore circa valvas et fossata XXII gr. Summa columpne XIII s. XIIII gr. III nummi. Sabbato dominice In voluntate (15. iíjna): it. Andree notario X gr., it. Mathie nunccio V gr.. it. portatori per- dicum ad consilium a Iudoco III gr. it. pro ccrevisia officialibus Turnoviensi IIII nummi. Secunda feria (17. října): it. magistro civium et do- minis consulibus simul consedentibus in officio pro aucis, serinis, avibus, assaturis, carnibus, pane albeo et siligineo XXXIII gr. Tercia feria (18. ifjna): Johanni a s. Gallo de impo- sicione telorum XII gr., it. Kulhanconi seratori pro seris ad compedes pro captivis VI gr. Quarta feria (18. i(jna): it. de mandato dominorum Hedwice sartori conducenti cum stipendiariis Novccivita- tenses cum pecuniis domino Habart super expensis LX gr. Quinta feria (20. fíjna): Martino tandetiste de impo- sicione telorum VI gr., it. pro prelibacione ct potagiis officialibus captivorum in officio consedentibus in discus- Sione eorum V gr. Sexta feria (22. října) : it. ad officium sex dominorum pro prandio comperando pro invitata magistro civium e sacerdotibus Pragensibus post argumentacionem et sacer- dotum Orphanorum et Taboriensium Rzitkonis et aliorum hospitum per Nicolaum Pytel Il s. It. relicte Welislai pro cerevisiis tempore regiminis Crucis platner receptis pro stipendiariis pedestribus XXVIII gr. Sabbato Si iniquitates (22. iíjna): it. Andree notario X gr. it. Mathie nunccio V gr., it. Strabochoni pro ce- revisia Swidnicensi et Turnowiensi in honoranciis Zmrzli- konis, Rzitka hospitum magistro civium et sacerdotum Pra- gensium et Taboriensium in prandiis pro magistro civium et ad consilium receptis tempore et post argumentacionem magistri Johannis Przibram et Anglici II'/5 s. It. de man- dato dominorum de consilio Hedvice sartori et Cruci torrifici ad synodum versus Brodam Boemicalem per Kra- lowccz celebratam et versus Grudym pro locandis novis consulibus II /; s. 1t. Jacobo feratori pro ferro ad tela fabricanda LX gr., it. magistro civium Johanni Propheta pro piscibus hospitibus VII!/, s., it. Johanni Loysonis de inposicione telorum X gr., it. Petro fabro de fabrica te- lorum per coronam XX gr. it. Johanni amico Straboch pro I quartali cerevisie conventori domus Luce ad Rostok recepto XIII gr. it. Johanni de Umrly pro I quartali cerevisie magistro civium Barthossio pannifici vicegerenti XIII s. Summa columpne XII s. IX gr. 1 hall. Secunda feria (24. fijna): ad officium sex dominorum per collectas Wenceslai Turssmid, Johannis apothecarii, Krztien doleatoris, Crusine rotificis, Hanussii Bezbradi carnificis et collectas retentas relicte Nicolai vectoris et Swate feratricis I1I'/, s. XII gr. II num. It. Andree Dryzna coco bibales II gr. Tercia feria (25. f(jna): de mandato magistri civium nunccio Zacensi expectanti fere ad septimanam responsum MII gr. it. Procopio sartori de sartura tunicarum Thome et Sseri carpentariorum per collectas suas VI gr. it. Strabochoni pro cerevisia Swidnicensi magistro civium Johanne Propheta domum pro hospitibus receptis XXVII gr. Quarta feria (26. fíjna): Martino tandetiste de impa- sicione telorum XVI gr. 

Strana 37
Quinta feria (27. října): it. tubicene de mandato magistri civium XXX gr., ad officium sex dominorum per collectas Petri Butta per Sdenconem, Anthonii ab asinis et relicte Rezek LXXXVII'/j gr, Thome, famulo iudicis, de sigillacione duorum dierum II gr. Sexta feria (28. října) festum Symonis [et] Jude. Sabbato dominice Dicit primo (29. i(jna): it. Andree notario X gr., it. Mathie nunccio V gr., it. Johanni Sczerba bibales I gr., Sseri carpentario racione infirmitatis V gr., Wenceslao, ingrossatori Martini notarii, bibales II gr. Secunda feria: it. Johanni de Mielnyk pannifici pauperi ob vulneracionem per sagittam et percusionem tempore ingressus domini Hinconis et Zmirziczky civita- tem cum inimicis causa dei per collectas retentas domus re- licte Pawmgertl cirologo pro medicacione L gr. It. ad officium sex dominorum pro retenta Rebeczkoni nunccio per Barthossium pannificem XXX gr., it. Johanni a s. Gallo de imposicione telorum VIII gr. It. Johanni conven- tori domus sculpte turris racione vulneracionis per sagittam tempore disturbii in subsidium pro cirologo per suas collectas XII gr. Tercia feria festum Omnium sanctorum (1. listopadu). Quarta feria (2. listopadu): it. Hedvice sartori et Duchconi piscatori, dominis de consilio et aliis de commu- nitate et stipendiariis equitantibus in Mielnik pro locandis consulibus II s., Thome, famulo iudicis, de sigillacione I gr. Summa columpne X s. XLV!/, gr. Quinta feria (3. listopadu): it. officialibus pro preli- bacione et potagiis II gr. Sexta feria (4. listopadu): magistro civium Johanni Kbelsky racione invitate Rzitkonis, Wilhelmi Costka qui- busdam de consilio cum officialibus pro piscibus et luceis per Sczerbam XXXV gr. it. Strabochonisse pro eodem pro amigdalis risi, vino greco XX gr, it. clericis recordan- tibus ibidem II gr. it. clientibus Rzitkonis et Costkonis equitantibus in nocte ad custodiam propter hostes cum nostratibus pro medone per Srnam IIII gr. Sabbato Dicit secundo (5. listopadu): it. Andree no- tario X gr. it. Mathie nunccio V gr., it. Petro fabro dc fabrica telorum XXX gr., it. magistro civium Johanni Kbelsky pro Swidnicensi cerevisia apud Straboch receptis ad domum pro hospitibus et super pretorium LXVIII gr. It. de mandato magistri civium Wladykowe pro exbriga- cione familie Wilheimi Costka, qui venerat in auxilium nostratibus custodie contra adversarios LXV gr., it. Mathie Smolarz pro cerevisia antiqua Wilhelmo Costka recepta de mandato dominorum XVI gr. It. ad officium sex domi- norum per collectas retentas domus Laurencii hoffrichter per conventorem I!/, s. gr. It. officialibus balneales cum servitoribus VII gr. Secunda feria (7. listopadu): ad officium sex domi- norum per collectas orphanorum lessconis Pehm per Zdenconem LXXVI gr. II num. It. Mathie Frisska, nunc- cio collectarum, per collectas Petri Hubal pro sotularibus (?) IM gr. Tercia feria (8. listopadu) magistro civium cum do- minis consulibus et servitoribus balneales et post balneum pro cena LX gr. Quarta feria (9. listopadu): it. Gallo falconiste de mandato magistri civium ad relacionem de consilio Wen- ceslai Bradati XVI gr. Quinta feria (10. listopadu): it. Molessoni, notario officii spiritualis, de mandato dominorum de consilio ad preces Rokiczane pro panno per collectas retentas orphanorum Glawber !/, s. gr. It. ad officium sex domi- 37 norum per dominum Sdenconem et Johannem Welwar racione expensarum cum Rzitka in Mielnik obligatis LX gr. Sexta feria (11. listopadu): it. magistro civium pro duobus luceis recentibus ad prandium pro invitata domi- norum consulum XXIII gr. it. Thome iudicis de sigilla- cione II gr., it. pro cera rubea Alberto solvimus I gr. Summa columpne X s. XXVI gr. II nummi. Sabbato Dicit tercio (12. listopadu): it. Andree no- tario X gr., it. Mathie nunccio V gr., it. pro duobus caseis dominis V gr., it. Petro fabro de fabrica telorum XV gr. it. Martino tandetiste de inposicione telorum per Pytel XIIII gr. Secunda feria (14. listopadu): it. clericis recordantibus martinales III gr., it. fratri bibales I gr., it. de mandato dominorum de consilio ad relacionem Barthossii pannificis Rokiczane, predicatori Lete curie, pro braseo ad cerevi- siam III s. Tercia feria (15. listopadu): it. Martino Poczadek causa dei per suas collectas II gr. Quarta feria (16. listopadu): ad officium sex. domi- norum in debito Franczus et Barthossii barbitonsoris et Katherine a rana racione candelarum per collectas Boless- konis et Crucis carnificis LX gr. Quinta feria (17. listopadu): it. magistro civium cum dominis balneales XXIII gr., it pro bursis pro servandis peccuniis I gr. Sexta feria (18. listopadu) Johanni a s. Gallo de in- posicione telorum VI gr. Sabbato Dicit quarto (19. listopadu): Andree notario X gr., Mathie nunccio V gr., it. Petro fabro de fabrica X s. telorum. XXX gr., it. Martino tandetiste de inposi- cione telorum IIII gr., it. magistro civium Johanni Kbelski in expositis XXX gr. Secunda feria (21. listopadu) Nyemecz, portulano regis, causa dei per suas collectas IIII gr. Tercia feria (22. listopadu) Strabochoni pro magistro civium Johanne Kbelsky, hospitibus et ad consilium et officia racione cerevisie Swidnicensis et Turnowiensis et vino et receptis V / s. VIII gr. Quarta feria (23. listopadu): Nicolaus a sagena ma- gister civium incepit. Ad officium sex dominorum per collectas Jacobi Leutner a melone racione retenti salarii' XXXVII'/ gr. Quinta et sexta feria (24. a 42D. listopadu) vacat propter Katherine festum. Sabbato dominice Ad te levavi (26. listopadu): it. Andree notario cum Mathia nunccio XV gr. Dominico ipso die (27. l'stopadu) ad consilium pro cerevisia propter communitatem magnam II gr. Secunda feria (28. listopadu) officialibus pro prcli- bacione et cerevisia I gr., it. pro honoracione Swoyssii et purgravii pro Swidnicensi I gr. I num. Tercia feria (29. listopadu) in vigilia Andree magistro civium pro luceis et sudubus propter hospites XXVI gr. Quarta feria (80. listopadu) festum Andree. Quinta feria (1. prosince) Martino tandetiste pro im- posicione IIII s. telorum VIII gr.; it. officialibus pro ce- revisia Swidnicensi et alia I gr. III num. Sexta feria (2. prosince) ad consilium pro medone et zinzibere V gr. Summa columpne XIIII s. III gr. I hall. Sabbato Populus Syon (8. prosince): it. Andree no- tario et Mathie nunccio XVI gr. It. Barthossio pannifici racione lignorum tempore disturbii cum Novecivitatensibus pro necessariis circa muros et valvas sibi receptis labo- | randis LX gr. It. Petro fabro de fabrica telorum per Kra- 

Strana 38
38 becz XV gr., it. Alssoni in legacione ad Procopium Rasum versus Montes Cuthnas de mandato magistri civium. Secunda feria (6. prosince): it. pro cera rubea ad sigillandum propter collectas I gr., it. Thome, servo iudicis, de sigillacione I gr., it. officialibus pro medone I gr. Tercia feria festum Nicolai (6. prosince). Quarta feria (7. prosince) episcopo s. Nicolai II gr., episcopo s. Michaelis II gr., it. episcopo de Leta curia JI gr, it. episcopo s. Galli I gr., it. episcopo s. Egidii I gr., it. episcopo s. Castuli I gr., it. Thome, servo iudicis, de sigillacione I gr., it. Hedwice sartori de mandato domi- norum de consilio ad relacionem domini Barthossii panni- ficis racione cerevisie patok Absoloni dale per collectas eius XLVI gr. It. Sigismundo capitaneo racione II s. gr. concessarum in Mielnyk Hedwice sartori et aliis de com- munitate in conduccione Rzitkonis de Mielnik solvimus II s. gr. It. officialibus simul in officio prandentibus pro piscibus, allecibus, pane et potagiis ob non discessum de pretorio propter sigillacionem racione collectarum pro acquirendis pecuniis pro campo VI gr. Quinta feria (8. prosince): Petro fabro de fabrica V s. telorum. XV gr. it. ad consilium per Barthossium et Strabochonem dominis pro campo XVII'/j s. gr. it. Thome, famulo iudicis, de sigillacione II gr. Sexta feria (9. prosince) ad officium sex dominorum ad relacionem domini Duchkonis piscatoris et Petri can- delatoris pro diversis necessariis pro coquina ad campum comparandum per Zdenconem II s. gr., it. magistro civium Nicolao a sagena pro I vase cerevisie Turnowiensi per Johannem, notarium Lete curie, XLVIII gr. It. Machconi Stupecz pro tela ad saccos ad campum ad currus et equis VII gr. Sabbato Gaudete (10. prosince) Andree notario et Mathie nunccio XV gr., it. ad officium sex dominorum ad relacionem Petri candelatoris de consilio super necessaria campi per Zdenconem I s. gr. It. Petro fabro de fabrica II s. telorum XII gr., it. Martino tandetiste de inposi- cione telorum VIII gr. Summa columpne XXVII s. VIII gr. Secunda feria (12. prosince) Jobanni a s. Gallo de inposicione XII s. telorum XXIIII gr. it. Wilhelmo Costka de mandato dominorum de consilio pro V stamine panni circa Barthossium II s. gr., it. Johanni Holy a cigno cultellatori pro fabrica IIII s. telorum per suas collectas XII gr., it. Rebeczkoni et Polono nuncciis et Dubconi de precepto magistri civium et Medkoni pro VI ulnis panui ad caligas Barthossio XVIII gr. It. sacerdotibus ad Letam curiam VI gr., it. magistro civium pro vino II gr., Thome famulo iudicis de sigillacione I gr., it. Mathie nunccio pro bibalibus cum Thoma I gr. Tercia feria (13. prosince) Sigismundo capitaneo ad relacionem de consilio domini Duchconis et Jacobi ferra- toris in subsidium pro campo LX gr., it. magistro civium pro vino circa Fynder recepto II gr. Thome, servo iudicis, de sigillacione I. gr. Quarta feria (14. prosince): Ad campum exiverunt Mysnam. It. ad officium sex dominorum pro necessariis exbrigandis super campum per Sdenconem Il s. gr., it. ad consilium pro malvasia propter hospites VI gr., it. pro pane albo ad consilium IlII hallenses, it. officialibus pro medone ct zinzibere III gr., it. Skete (?) cursori bibales I gr. it. Johanni Spiczkukl de sartura et emendacione tabernaculi per suas collectas XXIII gr, it. Symoni ab albo leone pro I lak vini continente XLII pintas pro campo recepto persolutum XXXVI gr. It. eidem pro eodem vino super pretorium pro honoranciis hospitum et magistro civium et in pansacione (?)) dominis exeuntibus ad campum XIIII gr. IIII num. Quinta feria (15. prosince): magistro Laurencio ad relacionem de consilio Sdenconis et Martini Nosek freni- ficis pro libro exsolvendo II'/; s. gr., it. Thome, servo iudicis, de sigillacione II dierum II gr. Sexta feria (16. prosince) ad officium sex dominorum per collectas Sdenconis de domo Cziesierz, Johanni Wel- war, Nicolai a sagena, Wenceslai Krabecz, Manconis su- toris, Wenceslai a quinque coronis III s. XVII gr. Summa columpne XXIII s. minus I nummus. Sabbato dominice Memento (17. prosince): It. Andree notario cum Mathia nunccio XV gr., Martino tandctiste de imposicione IIII s. telorum VIII gr., it. clericis a s. Nicolao osapinales (?) ad relacionem domini Duchconis de consilio IIII gr., it. sacerdotibus s. Michaelis per Johannem & cantaris VIII gr., it. Johanni a s. Gallo de imposicione III s. telorum VI gr., it. ad officium sex dominorum per collectas Urbani frenificis, Spaczek sellatoris, Martini tass- ner, relicte Wyzrywen, Mathie Drdak et Mauricii freni- ficis de domo Othay et Florkonis et collectas domus Angeli, nati Loyse, Nicolai seratoris et Johannis Mostsky 111 s. It. Thome, famulo iudicis, de sigillacione I gr., it. Wenceslao, ingrossatori Martini, bibales I gr. Secunda feria (19. prosince) Alberto apothecario pro cera rubea propter collectas I gr., it. Mathie fabro a cam- pana rubea de labore instrumentorum ad formas pixidum per collectas XVI gr. Tercia feria (20. prosince): it. Wenceslao Straboch pro cerevisia Swidnicensi, Turnowiensi, amigdalis, ficubus, vino greco, magistro civium Nicolao a sagena et ad con- silium receptis II'/, s. gr. Quarta feria festum Thome (21. prosince): Jacobus ferrator magister civium. Quinta feria (2. prosince): it. de mandato dominorum de consilio Wenceslao nunccio, qui venerat de campo a nostratibus cum litteris X gr., Thome, famulo iudicis, de sigillacione trium dierum III gr. Sexta feria (23. prosince): it. magistro Jacobo ferra- tori pro necessariis LX gr., it. Barthossio pannifici pro duobus staminibus panni pro nunciis datis consilii VI gr., it. portitori eorundem staminum I gr., it. cuidam pauperi circa s. Benedictum causa dei II gr. Sabbato dominice Dum medium (24. prosince). Vigilie Nativitatis Christi (27. prosince): It. Andree notario cum Matliia nunccio XV gr., it. clericis s. Michaelis II gr, it. Andree, Wenceslao, ingrossatori Martini, Mathie Cruci fratri pro sacra nocte XVI gr., it. sex nunc- ciis cursoribus de mandato magistri civium pro sacra nocte XII gr., it. portitori aliorum duorum staminum a Barthossio pannifice ad consilium ex parte officialium de Leta curia datorum pro nuncciis I gr. Quarta feria ipso die Innocentum (28. prosince): it. clericis recordantibus in pretorio II gr., it. clericis. de duabus parochiis circa magistrum civium cantantibus sacra nocte VI gr. Summa columpne XV!/, s. X gr. Quinta feria vacat (29. prosince). Sexta feria (30. prosince) ad consilium pro malvasia VI gr.; it. ad officium sex dominorum per dominum Sden- conem pro solvendo pane pro sacra nocte dominis et per ecclesias distributo II s. gr. Sabbato in excelso trono (8l. prosince): it. Andree notario cum Mathia XV gr., it. Nyemecz portulano causa dei II gr., it. officialibus pro allecibus, aucis et cerevisia III gr., it. Thome, servo iudicis, pro socutaribus (?) III gr. 

Strana 39
1430. Secunda, tercia et guarta feria vacat. (2., 3., 4. ledna.) Quinta feria (5. ledna) de mandato magistri civium matri plebani s. Stephani in muro, ipso existente in campo cum nostris, eidem in subsidium expensarum per dominum Duchconem X gr., it. officialibus pro I zeitlino rivole I gr. I num.. it. magistro civium cum dominis con- sulibus et officialibus et servitoribus balneales XX gr. Sexta feria festum Epiphanic (6. ledna). Sabbato dominice Omnis terra (7.ledna): it. Andree notario ev Mathie Frisska XV gr., it. clericis recordanti- bus II gr., it. orphanis Caroli Pobrziezny causa dei II gr., it. officialibus pro prelibacione et cerevisia II gr., it. Gire Quida pannifici pro setistiacione et pannirasura staminum pro nuncciis VII gr. Item Knoch seratori pro clave ad alma- riam I gr. Secunda, tecia, quarta, quinta feria (9.—12. ledna) vacat. Sexta fercia (13. ledna) ad officium sex dominorum racione equi empti a quodam Mauricio per Sdenconem pro communitate LX gr., it. de mandato magistri civium nunccio de Hazensteyn, qui portavit litteras et novitates ex parte iacencium in campo ad relacionem Crucis platner XVI gr., it. nunccio, qui portavit porcum silvestrem do- minis consulibus a Colowrat X gr., it. officialibus pro I zeitlino Romanie I gr. Sabbato Adorate primo (14. ledna): it. Andree nota- rio X gr., it. Mathie Frisska nunccio V gr., it. magistro civium cum dominis balneales XVI gr. Secunda feria (16. ledna) ad consilium pro malvasia propter hospites VI gr., it. officialibus pro assatura et pane et cerevisia II gr., it. magistro civium cum quibus- dam consulibus in officio post prandium consedentibus pro Svidnicensi cerevisia II gr. II nummi. Tercia feria (17. ledna) Symoni ab albo leone pro XXIII pintis vini persolutum pro magistro civium Jacobo ferratore receptis XIX gr. X hall, it. pro eodem magistro civium Jacobo ferratore pro Svidnicensi cerevisia et Tur- nowiensi et rerum institorum circa Wenceslaum Straboch receptorum LVIII gr. Summa columpne VI s. LV gr. I num. Quarta feria (18. ledna): Duchco piscator magister civium. It. magistro civium propter hospites pro tragea minori per collectas Alberti apothecarii IX gr., it. offi- cialibus stipendiariorum sedentibus in stipendiariis et pro Romania II gr. It. Andree ct Mathie in consripcione in- quilinorum per hospicia pro prandio et bibalibus per bis II gr. Quinta feria (19. ledna): it. ad consilium pro hono- rancia domini Johannis Rzitka pro malvasia propter bonam mentem VI gr., it. cuidam mulieri cum quinque pueris causa dei III gr., it. Andree cum Mathia balneales I gr., it. pro pergameno ad cancellariam ad treugales litteras cum lantfrid Plznensi et castrensibus per Humpolecz V gr., it. officialibus pro cerevisia Swidnicensi I. gr. I num. Sexta feria (90. ledna), it. magistro civium Duchkoni super necessariis XXX gr., it. magistro civium racione invitate dominorum consulum Rzitkonis et aliorum hospi- tum pro speciebus diversis per collectas Sysel XXVII!/; gr. It. eidem pro prandio racione risi, rocis (?), amigdali et Romanie XXIIII gr. Sabbato Adorate secundo (21. ledna): it. Andree notario cum Mathia nunccio XV gr., it. Thome, famulo iudicis, I gr., it. officialibus pro I zeitlino Romanie I gr. Secunda et tercia feria (22., 24. ledna) vacat. 39 Quarta feria (25. ledna) ad consilium pro Romania III gr., it. officialibus pro I zeitlino Romanie I gr., it. Miksoni cursori in Mielnik IIII gr., it. Thome iudicis de sigillacione trium dierum III gr. Quinta feria (26. ledna): it. de mandato dominorum de consilio relicte Johannis Lynden in debito per commu- nitatem eidem testamentaliter ex parte Katherine virginis quondam Vackonis legato ct obligato debitorie per collectas XXXII'/, gr., it. magistro civium cum dominis consulibus, officialibus et aliis hospitibus per dominos consules invi- tatis et senioribus communitatis circa dominum Symonem ab albo leone prandentibus pro pullis, asperiolis, perdi- cibus, avibus, serina, assatura, luceo recenti et vino LXXVIII gr. Sexta feria (27. ledna) Andree et Mathie in conscrip- cione inquilinorum pro prandio I gr. Sabbato Adorate tercio (28. ledna): It. Andree no- tario cum Mathia nunccio XV gr., it. de mandato domi- norum magistro Laurencio LX gr. Secunda feria (80. ledna): it. de mandato dominorum de consilio magistro Rokiczane equitanti de Mielnik et Rudnicz XXX gr. Summa columpne V s. LVI gr. I num. Tercia feria (31. ledna); it. de mandato magistri ci- vium matri plebani s. Stephani in muro ipso existente in campo cum nostratibus super expensis X gr., it. officiali- bus pro I zeitlino Romanie I gr., it. Thome iudicis de sigillacione II dierum II gr. Quarta feria (1. února) vacat. Quinta feria festum Purificacionis (2. nora). Sexta feria (3. února) ac consilium pro Romania IHI gr. it. de mandato dominorum de consilio nunccio, qui portavit novitates et litteras de Hazenstein ex parte nostrorum et fratribus in Meyssna iacentibus. Sabbato dominice Adorate quarto (4. nora): it. Andree notario cum Mathia nunccio XV gr., it. magistro civium pro melle propter hospites III gr. it. Thome, servo iudicis, I gr., it. officialibus pro allecibus, aucis et pane et cercvisia II gr. Secunda et tercia feria (7. února) vacat. Quarta feria (8. ánora) ad consilium pro Romania IHI gr., it. ad officium sex dominorum racione cqui empti pro communitate circa Johannem a cantaris [!/, s. gr., it. officialibus cum aliis officialibus stipendiariis seden- tibus simul et colligentibus stipendium pro prelibacione et potagiis propter sessionem tola die in pretorio VI gr. Quinta feria (9. ánora): it. quibusdam dominis con- sulibus prandentibus in officio cum officialibus racione comestionis seu prandii per Johannem a cantaris propi- natis pro pane, cerevisia et vino VI gr., it. dominis con- sulibus et hospitibus circa magistrum civium post balneum comedentibus pro luceo et vino XI gr., it. dominis in balneo per Barthossium II. gr. Sexta feria (10. iinora): Andree cum Mathia pro con- scribendis inquilinis pro prandio I gr. Sabbato Cireumdederunt (11. ánora): It. Andree no- tario cum Mathia nunccio XV gr., it. ad eonsilium pro Romania III gr., it. pro pane albo II hallenses, it. Thome carpentario pro bibalibus I gr. Secunda feria (13. ánora) vacat. Tercia feria (14. února) pro cera rubea ad sigilla- cionem I gr. it. Thome, servo iudicis, pro sigillacione I gr. it. magistro civium Duchconi piscatori in diversis necessariis communtiatis et cursoribus exposilis XXXI gr. Jt tempore regiminis ipsius Duchconis pro vino circa Ma- thiam Smolarz pro LXXX pintis receptis eidem et pro 

Strana 40
40 hospitibus et cirea Sdenconem pro XIIII pintis LVII gr. X hall. Summa columpne III s. XLIIII gr. I num. Item Wenceslao Straboch pro II'/, pintis malvasie et pro '/, pinta Romanie et IX pintis Swidnicensis cere- visie, ficubus, amigdalis, vino greco, rotis, riso magistro civium propter hospites receptum L gr. It. de mandato magistri civium in placitacione circa Sstraboch per Onsso- nem et Rzitkam et duorum dominorum de consilio ad hanc datorum pro Romania et Malvasia et cerevisia Swid- nicensi VI gr. Quarta feria (15. ánora): Martinus carnifex magister civium. It. officialibus pro alaut I gr. I num., Thome iudicis pro sigillacione I gr., it. ad consilium pro Romania III gr. Quinta et sexta feria (16., 17. ánora) vacat. Sabbato Exsurge (18. ánora): it. Andree notario X gr., it Mathie nunccio V gr., Thome iudicis de sigillacione duorum dierum II gr., it. Thome carpentario balneales I gr. it. de mandato dominorum de consilio matri ple- bani s. Stephani in campo existenti pro expensis IX gr., it. de mandato dominorum de consilio domino Mathie a pectinibus pro equo pro communitate dato C gr., it. magistro civium cum dominis consulibus et officialibus et servitoribus balneales XX gr. Secunda feria (20. ánora) magistro civium in officio pro Romania II gr., Thome famulo iudicis racione sigilla- cionis I gr., it. pro cera rubea ad sigillandum I gr. Tercia feria (21. ánora) de campo sunt reversi. It. magistro civium, dominis consulibus et hospitibus et nostris de campo reversis prandentibus circa dominum Sdenconem pro vino apud Loysam et Swidnicensi apud Straboch et Turnowiensi XVI gr., it. clericis super do- minos recordantibus II gr. Quarta feria (22. ánora) vacat. Quinta feria (28. ínora) de mandato magistri civium Strabochoni pro Malvasia, Romania, Rivola dominis equi- tantibus in Myelnik et Rudnicz cum magistro Rokiczana tempore regiminis Duchconis piscatoris ad relacionem eiusdem et Petri candelatoris de consilio LXX gr. Sexta feria festum Mathie (24. (nora). Sabbato dominice Esto mihi (25. ánora): It. Andree cum Mathia Frisska XV gr., it. magistro civium pro Swid- nicensi cerevisia et vino in prandio racione invitate do- minorum consulum et officialium et hospitum VIII gr. Summa columpne V s. XXIIII gr. I num. Secunda feria (27. ánora) Fridrico pincerne pro Mal- vasia et Romania per dominos consules cum magistro ci- vium in pansacione bibitum et ad consilium receptum successive XX gr. Thome iudicis pro bibalibus I gr. Tercia feria (28. ánora) vacat propter carnisprivium. Quarta feria (1. bfezna) in capite ieiunii: it. magistro civium Martino carnifici in diversis necessariis communi- tetis expositis LX gr., it. officialibus pro I zeitlino Ro- manie I gr., it. Mathie, nunccio collectarum, pro sotula- ribus V gr. propter multam deablacionem cum Thoma sigillando. Quinta feria (2. bfezna): Thome iudicis de sigilla- cione L. gr., it. circa magistrum civium pro vino per do- minum Barthossium IIII gr. Sexta feria Mathie et Thome racione ambulandi ad sigillacionem pro prandio I gr., it. Strabochoni pro cere- visia Turnoviensi magistro civium recepta II gr. Sabbato Invocavit: it. Andree cum Mathia nunccio XV gr, Thome iudicis de sigillacione I gr., i. Johanni Meysner racione cancelli ferrei pro telis fabricandis datum per collectas suas XX gr., it. officialibus pro I zeitlino Romanie I gr. Secunda, tercia et quarta feria vacant. Quinta feria ad consilium pro malvasia propter hos- pites VI gr., it. pro piscibus dictis okun ad prandium ra- cione invitate Procopii Rasi et hospitum aliorum XV gr., it. Thome, famulo iudicis, de sigillacione quattuor dierum III gr. Sexta feria vacat. Sabbato dominice Reminiscere: It. Andree notario X gr. it. Mathie Frisska cum bibalibus VI gr., it. Thome carpentario bibales I gr., it. dominis in officio pro mal- vasia !/, pinta III gr., it. pro pane albo ad consilium successive recepto I gr., Thome, famulo iudicis, I gr., it. Wenceslao Straboch pro cerevisia Turnoviensi magistro civium recepta et pro hospitibus per Johannem a can- taris V gr. Secunda feria: it. de mandato dominorum de con- silio domino Wenceslao, plebano s. Stephani in muro, racione huius, quod fuit in campo in Mysna cum commu- nitate nostra, pro XIII ulnis panni pro tunica et capucio per Barthossium pannificem LIIII gr. It. pro Romania et Swidnicensi cerevisia circa magistrum civium tempore hospitum exposita per Barthossium pannificem VI gr. Summa columpne IIII s. IIII gr. Tercia feria: it. Thome iudicis pro sotularibus racione sigillacionis III gr.. it. de mandato dominorum de con- silio Absoloni LX gr., it. magistro civium cum dominis balneales XX gr, it. Mathie cum Thoma allecibus ad am- bulandum sigillare I gr., it. Wenceslao Straboch pro Mal- vasia, Romania, Swidnicensi cerevisia et Turnowiensi, amigdalis, ficubus, vino greco, risi rotis, mellis, pro oleo olive etc. magistro civium Martino carnifici racione invi- tate dominorum et honoranciis hospitum et super preto- rium receptis II s. XLIII gr. Quarta feria. Martinus Nosek frenifex magister civium. Ad consilium pro malvasia ad honoranciam Czarde et aliorum hospitum in consilio VI gr., it. ad consilium pro crustulis et picariis III nummi, it. laboratoribus media- stini pro cerevisia per Barthossium I gr. Quinta feria ad officium sex dominorum per collectas receptas relicte Helm et retentarum collectarum Lyderii et collectas Ade pannificis racione ipsius debiti nec non laxonis carnificis II s. XVI gr. Ad officium pro malvasia ad honoranciam domini Smyrzizcky et aliorum hospitum dominorum in officio consedencium VI gr., it. pro crustulis et picariis IIII hall. Sexta feria: it. ad collegium dominis consulibus nostris sedentibus in synodo pro medone per Barthossium III gr., it. magistro civium pro piscibus propter hospites XII gr., it. officialibus pro Romania I gr., it. ad officium sex dominorum pro ducentis sexagenis cilindriorum ad calcivam (?) III s. XX gr. Sabbato dominice Oculi: it Andree notario cum Mathia XV gr., it. pro malvasia dominis censulibus in officio III gr., it. ad officium sex dominorum pro neces- saris comparandis racione invitate dominorum baronum et hospitum per Nicolaum Pytel pannificem I s. It. Thome iudicis de sigillacione II dierum 1I gr. Dominico die: it. ad collegium dominis consulibus et arbitris pro Swidnicensi cerevisia per Barthossium IIl gr. III nummi. Secunda feria: it. conthorali Swoyssii racione debiti tempore domini Hincouis eedem per communitatem obli- gati per collectas LXX gr. 

Strana 41
Summa columpne XII s. XLVII gr. I num. Tercia feria (21. bř.): it. Strabochoni in synodo racione invitate dominorum baronum et aliorum hospitum civitatum, Orphanorum, Rasi Procopii etc. ad prandium pro amig- dalis, vino greco, ficubus, risi rotis, melle, Swidnicensi cerevisia, czucratis etc. IL s. XXV gr., it. dominis in officio pro malvasia III gr. Quarta feria (29. bE.): it. magistro civium racione invi- late Rasi Procopii ad prandium pro IX libris usionis et pisci- bus XXX gr. it. cidem pro ficubus III gr., it. Andree notario cum Mathia bibales II gr., it. pro Swidniceusi cerevisia in officio post prandium I gr. I num. Quinta feria: (23. bf.) it. pro malvasia ad honoranciam Wilhelmi Costka et aliorum hospitum in officio III gr., it. pro crustulis et picariis IIII hall., it. de mandato domi- norum de consilio Bernardo Kotkonis racione debiti per communitatem eidem obligati in ablacione multorum re- rum de domo et suppellectilium per collectas cum retentis I!/, s. II gr. It. Petro doleatori a s. Spiritu racione laboris instrumentorum ad ssatlaviam per collectas XXVI gr. Sexta feria (24. b): it. Gire cuidam *) pro setistrac- cionc et pannirasura panni plebano s. Stephani II gr. Sabbato (25. bf.) dominice Letare: it. Andree cum Mathia XV gr.; it. magistro civium Martino Nosek frenifici pro uno vase cercvisie albe de Gyczin per dominum Barthos- sium pannificem XLI gr., it. Thome iudicis de sigillacione V dicrum V gr., it. pro cera rubea per ipsum recepta II gr. Secunda, tercia, quarta feria vacat. Quinta feria (80. br.) ad consilium pro medone II gr., it. ad consilium per dominum Barthossium pannificem pro dominis ad ordines in Rudnicz IIII s. It. Theutunice regine fatue 1 gr., it. Costkoni in officio pro malvasia III gr., it. officialibus pro Swidnicensi cerevisia post prandium in officio I gr. 1 num. Summa columpne X s. XVIII gr. III num. Sexta feria (81. bi): it. officialibus ct dominis in officio pro malvasia III gr., it. Thome iudicis de sigilla- cione trium dierum III gr. Sabbato Iudica (1. dub.): it. Andree notario X gr., it. Mathie nunccio cum bibalibus VI gr., it. magistro Nicolao de Rzeczicz pro exsolucione tunice de Iudeis ad relacionem Barthossii pannificis dc consilio XL gr., it. Wenceslao barbirasori ad relacionem dicti domini Barthossii pro eo, quod in campo cum dominis fuit, XXX gr., it. officialibus pro I zeitlino malvasie I'/4 gr. Sccunda feria (3. dub.): it. Mathie cum Thoma propter ambulare ad sigillandum inquilinis propter collectas pro piscibus I gr. Tercia feria (4. dub.): it. dominis officialibus ob sessi- onem tocius diei in pretorio propter collectas et sigillacionem inquilinis et hospitibus super prandio et potagiis XII gr. It. ad officium sex dominorum per collectas rententas domus Katherine ad manum ex parte debiti antiqui Lewe mercatoris in plumbo pro communitate receptis in necessariis II s., it. Katherine ferratrici pro luceo recepto ad Smolarz racione invitate Rasi Procopii XII gr., it. ad officium sex dominorum per collectas domus Mixonis Sobek nec non racione stipendii in rajsa versus Meysnam in debito Wlassymsky racione ferri ab eo recepti per Procopium pictorem LX gr. Quarta feria (5. dub.): it. ad officium sex dominorum per collectas relicte Martini de Trnavia racione retenti solarii Medkonis nunccii XL gr., it. Mathie a pectinibus per *) Rukop. má Gira quidam. 41 collectas in suo debito X gr., it. officialibus pro Swid- nicensi cerevisia post prandium I. gr. I num. Quinta feria (6. dub.) ad officium sex dominorum per collectas Mathie Zalud fabri, Philippi lutifiguli racione laboris fornacis in pretorio, relicte Petri Lanczkron, Ade archi- tectoris, Crucis pincerne domus dicte od lupow, Blazconis torrificis I s. LII gr. II num., it. pro cera rubea ad sigillandum II gr., it. dominis in officio pro Romania II gr. II num,, it. Wenceslao fratri bibales Igr., it. Andrec notario pro bibalibus I gr. Summa columpne VII s. XLVIII gr. III hall. Item magistro civium et dominis consulibus balneales XVI gr. it. Alberto appothecario pro confectibus Raso Procopio tempore synodus receptis pro honorancia VIII gr. Sexta feria (7. dub.) Thome iudicis de sigillacione V dierum V gr. Sabbato (8. dub.) dominice Domine de longe: it. Andree cum Mathia nunccio XV gr. It. Wenceslao Straboch racione cerevisic Swidnicensis, Turnowiensis, Malvasie, Romanic, ficubus, amigdalis et vino greco tempore synodus et pro magistro civium domino Mathia Smolarz vicegerenti re- ceptis. Et quinta feria immediate precedenti pro magistro civium Martino Nosek frenifice racione invitate ad pran- dium magistri Cristanni, Rokiczane, dominorum consulum et aliorum hospitum II s. XV gr. It. ad officium sex do- minorum ad relacionem domini Mathie Smolarz de con- silio de mandato dominorum racionc debiti domini Sdenconis candelatoris II s. Secunda feria vacat. Tercia feria (11. dub.) ad consilium pro malvasia VI gr., it. pro crustulis II hall, it. ad officium sex dominorum per collectas Andree frenificis dc instita frenificum in debito XII gr., it. nunccio domini Jakubck de mandato dominorum- de consilio IIT gr., it. Thome iudicis de sigillacione I gr. Quarta feria (12. dub.): it. Sigismundo capitaneo de mandato dominorum consulum equitanti versus Carlstein ct conducenti dominos Nove Civitatis X gr., it. Symoni ab albo Icone de mandato dominorum pro vino magistro civium Martino Nosek recepto ct pro hospitibus LXVII gr. It. de mandato dominorum de consilio pleno Fridrico pin- cerne pro una lagena seu lak malvasie in Rudnicz ad ordines domino archiepiscopo propinanda III!/, s. VIII gr., it. Martino notario de mandato dominorum X gr, it. Thome iudicis balneales I gr. Summa columpne X s. XXVII gr. I num. Item dominis consulibus et senioribus de communi- tate in officio consedentibus propter ardua disponenda pro malvasia VI gr., it. pro crustulis ct picariis II nummi, it. ad officium sex dominorum racione panni per dominum Barthossium pannificem pro Johanne notario calciamine dato XL gr. it. domino Mathie a pectinibus et domino Johanni Stella seu Kbelsky de imposicione telorum pro Johanne monoculo impositore telorum XVI gr. Quinta et sexta feria vacat. Sabbato (15. dub.) dominice Resurrexi: it. Andree no- tario cum festivalibus XV gr. it. Mathie nunccio cum festivalibus X gr., it. magistro civium pro pullis, galinis, carnibus et assaturis propter hospites XXII gr. Quarta feria (19. dub.): it. Cumpan nunccio in lega- cione ardua versus Carlstein III gr., it. Regine fatuc causa dei pro calceis II gr. Quinta feria (20. dub.): It. tempore regiminis Martini Nosek frenificis Bietczie, sorori Petri pistoris, pro pane albo pro hospitibus receptis. It. de mandato magistri civium Martini Nosek frenificis ad relacioncm domini Barthossii in consilio domine Clare relicte Andree Helm racione pos- 6 

Strana 42
42 sessionis domus Johannis Bechynie per communitatem et servitorum eiusdem communitatis et destruccionem et rupturam eiusdem domus per inhabitatores et racione domus Credl vendite per communitatem Jacobo saponiste per collectas retentas domus dicti Johannis Bechynie XII s gr. Sexta feria vacat. Sabbato (22. dub.) Quasimodo geniti : it. Andree notario X gr., it. Mathie nunccio V gr., it. magistro civium Johanni Welwar in necessariis expositis, videlicet Lamperti balneo et nostris dominis conducentibus Nove civitatenses versus Carsteyn LXXVIII gr. It. ad officium sex dominorum in retento salario Gregorii nunccii per collectas relicte Du- powecz XL gr. Summa columpne XVI s. XVII gr. II nummi. Secunda feria (24. dub.): it. officialibus balneales V gr. Quarta feria (26. dub.) ad consilium per dominum Bartho- ssium pannificem, Wenceslaum Straboch et Johannem a can- taris XV s. gr. It. Wenceslao Straboch pro Swidnicensi ce- revisia, Turnowiensi, Malvasia, Romania, ficubus, amigdalis, uvis, passeribus domum propter hospites et super preto- rium receptis tempore regiminis Martini Nosek frenificis et domini Johannis Welwar LXXXV gr. It. de mandato dominorum ad relacionem magistri civium Johannis Wel- war per Straboch Petro iudici per suas collectas de domo ad noctuam in subsidium racione privacionis seri piscium XLIX gr. Secuntur. alia distributa per Wenceslaum Straboch super labore telorum et per Johannem a cantaris ad hoc de pleno consilio deputatos anno d. MYCCCCVXXX? ma- gistro civium domino Johanne Welwar existente in novo consulatu. Wlassymski in vigilia Corporis Christi (14. červ.) pro IL. s. etL bracteis et stafonibus ferri II!/, s. III gr. It. sabbato (24. &erv.) dominice Respice propter hospiti advene pro duabus s. bracteorum ferri II!/, s. VIII gr. Sabbato (1. éce.) dominice Illuminacio Petro fabro circa valvam ad arenam eundo b. Virginis gloriose platee fori equorum de fabrica XXXV s. telorum CV. gr. It. famulis eiusdem pro bibalibus II gr. Petro Druba de fabrica X s. telorum !/, &. gr. It. famulo eiusdem portanti tela bibales I gr., it. de imposicione, vulgariter od nazazenie telorum, XLV s. 1!/4 s. gr. It. pro XLVIII s. telorum per Johanem a cantaris et Michaelem forensem per VI gr. et aliorum remissis in tandeta emptorum III s. XLII gr. Sabbato (8. ćce.). Dominus fortitudo Petro fabro de fab- rica telorum XVII s. LI gr., it. famulis eiusdem portantibus tela bibales I gr., it. de imposicione XVII s. telorum XXXIIII gr. It. Wenceslao de Opatowicz in vigilia Jacobi pro quinque s. telorum, I. s. computando per VIII gr., XL gr. Wlassimsky post Assumpcionem Ecce deus pro LXXXII bracteis ferri CVI gr. IIII nummi. Summa columpne XXXIIII s. LIII gr. IIII nummi. Petro fabro a valva b. Virginis in arena de fabrica LV s. telorum a dominica Omnes gentes usque domini- cam Protector noster II s. XLV gr. It. famulis eiusdem bibales I gr., Petro Druba de fabrica XVII s. telorum de platea cultellatorum LI gr., it. famulo eiusdem pro bi- balibus I gr., it. de imposicione seu infusione, vulgariter od nasazenie, LXXII s. telorum II s. gr. XXIII gr. It. Mancas de labore telorum ignitorum cum sulphure C gr. Item ad officium sex dominorum anno domini M?CCCCXXXI? officialibus subscriptis: Nicolao pellifici, Iaxoni carnifici consulibus, de communitate autem Wen- ceslao Straboch Mathie Smolarz ab Ethiopis, Martino Wlas- simsky et Wenceslao Krabecz per Andream Stuk pro ter- mino Georgii et Galli pactis (peractis?) collectis II s. Et a Biskupcone vinitorc de censu vinee domini archiepiscopi Ją s. gr. et a Donyek vinitore census eiusdem vinec lj, s. et de collectis retentis domus secretarii et Spalkone Marsa molendinatore et a Johanne Borssowsky pistore nec non a Katherina a manu pro retentis domus Hanussii Prews, sita iuxta domum Michaelis aurifabri, et retentis Johannis Hron per forum et arrestacionem pecunie de domo sita inter Iudeos a Paznehticone rymer et Iudeis. Summa huius facit XIIII s. X gr. It. ad consilium sabbato dominice Benedicta sit semper sancta Trinitas tempore regiminis Wenceslai Hed- wica sartoris post mutacionem consilii anno domini M9CCCC?XXXI? post racionem factam de levatis et per- ceptis retentarum collectarum per Wenceslaum Straboch Nicolao a sagena et Wenceslao Rak, antiqui iudicis etc. de consilio ad predictam racionem ordinatis et deputatis etc. per. Wenceslaum Straboch ad consilium XIII s. gr. Summa huius columpne XXXV s. LII gr. Anno oc XXVII? et XXVIII? Wenceslaus Rak, tutor et commissarius pie memorie Laurencii pannificis de Longa plathea publicavit census retentos infrascriptos pro ter- minis Georgii et Galli predicti anni presentibus Johanne a cantaris, Mancone a vetulis consulibus, Polaczcone car- nifice, Simone Wizrziwen, Petro pistore, Wenceslao Kra- becz, officialibus officii sex dominorum sabbato ipso dic Lucie: In Welen curia Medulany IIII s., in domo Ribka Il s., in domo Girglonis in Longa platea lI s. (reemptus est per Strnad) in domo Makal ad aureum equum IIII s., in domo Weisswasser I s., in domo Michaelis aurifabri Is, in domo Jacobi in foro pullorum 1 s, in domo Fridrici institoris II'/, s., in domo Martini ad aureum ba- batum II s., in curia Lowczicz X s. in domo Andree a Moysem. B) Zprávy o obecním hospodářství z let 1422—1441. (Z rukopisu č. 2099.) 1. 1428. — (/ /19.) Johannes rimer, dictus Bric- cius, coram magistro civium, consulibus ac scabinis non coactus, nec compulsus, sed sponte et benivole C s. gr. nobis et communitati nostre mutuavit. Nos vero magister civium, consules et scabini nec non tota communitas manu coniuncta et indivisa promittimus ipsi Johanni dictas centum s. gr. a die date presencium XVIIIa die dare et persolvere realiter et cum effeetu pecunia in parata. Actum fer. VI die s. Stephani protom. anno XXIII. 2. 1428. — (ib) Racio facta est ex mandato do- minorum consulum cum officialibus hereditatum, vinearum et curiarum de omnibus perceptis pecuniarum in eisdem hereditatibus et vineis emcionis foro comparatarum, sic videlicet, quod de ipsorum officio Wenceslao Wostnik CC cum VI s. gr. dederunt et effectualiter presentaverunt. De eodem Wosstnik coram dominis plenariam fecit re- cognicionem presentibus Martino Tassner (nedokonceno). 9. 1493. — Domini consules confirmaverunt decretum consilii precedentis, ita videlicet, quod Matheus ssafarz det et assignet XVI s. Nicolao Span consuli a die pre- senti in duabus septimanis indilate. Act. fer. Va post Viti a. XXII. 4. 1423. — (ib. Racio facta est de mandato domi- norum consulum per officiales cum Wenceslao Wosstnik ; de omnibus in simul computatis et coequatis remanserunt ipsi 

Strana 43
Wenceslao Wosstnik debitorie obligati XLVI s. XXVII gr. IIII d., quam pecaniam exposuit comparando pro commu- nitate pulveres pixidum et salnitris. Actum in consilio sabbato ante festum Penthecostes anno d. XXIII. 5. 1493. — (f. 123.) De mandato dominorum consulum Wenceslaus Wosstnik debet dare et assignare omni anno ad tempora vite sue IIII s. gr., de illis XL s., quas prefatus Wenceslaus Wosstnik communitati extat obligatus. In casu vero si prefatus Wosstnik summam pecunie communitati persolveret, ex tunc dicte Srnienohove in nullo erit obno- xius. Actum fer. II. ante Tiburcii a. XXIII. 6. 1424. — (f. 139.) Sabbato post Katherine magistri civium et dominorum consulum communitas maior sessio- nata adinvenit et edixit infrascripta: Primum ut berne secundam antiquum modum (nedokon&eno) —. A. XXIIII. 7. 1425. — (f. 159) Iuxta delegacionem offi- cialium sex dominorum cx consensu et voluntate et man- dato dominorum magistri civium et consulum Maior. Civ. Pr. relicta Zumbriger promisit solvere IIII!/, s.. gr. Lazaro lIudeo in et super debito Wilhelmi Kostka —. Actum in pleno consilio tempore regiminis Jobannis Substuba. 8. 1495. — (f. 160.) Francz carnifex, pro tunc consul, Wenceslaus Straboch et Mathias porybny, ex communitate, sex dominorum [officii] officiales — recogno- verunt se percepisse V s. in et super foro contracto domus ad Moisen a Nicolao Florek. Qui quidem supra- dicti officiales diclam summam pecunie ulterius pro communi bono distribuerunt —. Act. in pleno consilio fer. III. ante Procopii presentibus Johanne Substuba, pro tunc magistro civium, et aliis iuratis. 9. 1495. — (f. 174) Domiui officiales Francz carnifex, Wenceslaus Straboch, Johannes Probosstik, Sigis- mundus Chanie et Matheus porybny proscripserunt curiam in Kossierz. 10. 1427. — (f 201) Isaac Iudeus et ceteri omnes ludci dederunt, reposuerunt et assignaverunt do- minis magistro civium et consulibus Maior. Civ. Prag. XXI s. gr. in et super censum et tributum pro termino s. Galli proxime advenientis. Quamquidem summam pre- dicti magister civium et consules fassi sunt et recogno- verunt se percepisse —. Actum fer. VI. ipso die s. Jacobi ap. a. XXVII. 11. 1428. — (/.197.) Purgmistři, konšelé s úřed- níky na žoldnéře vydanými znamenavše a spatřivše ve- | liké nedostatky a zahubenie těch chudých lidí, kterýchž jest postúpeno opatrnému Hedvíkovi, aby na to choval dvú koní k obeenému dobrému, pro kteréžto nedostatky a zahubenie iroka a jinych pouZitkuov nemuoZ postihnáti, jakož jsme to zvláště sami spatřili, i s dobrým rozmyslem pováživše toho s těmi úředníky, takovéto sě jemu stalo polehčenie, aby choval toliko dvú koní. Pakli by bylo které pilné potřebie pro obecné dobré a bylo jemu při- kázáno od pánóv konšeluov nebo od obce, tehda má sám třetí k výjezdě hotov býti. Než kromě toho bude moci odbýti dvěma tovařišoma vedle jiných żoldnefuov. Actum — anno XXVIII tempore regiminis Anthonii ab asinis. 12. 1481. — (f. 343. Nos magister civium, consules et tola communitas Majoris Civ. Prag. recog- noscimus presentibus universis, quod quemadmodum dis- creti viri Wenceslaus Rak, Wenceslaus Durssmid, Johannes rimer et Mathias pannitonsor, consules, Simon ab albo leone, Johannes Reczko, Johannes a cantaris, Gira Do- mazlicky, Othmarus, Sigismundus Chanie, Petrus a pomis 43 paradisi et Wenceslaus Holec, communes, per nos ad racionem fiendam, ponendam et audiendam cum officiali- bus officii de Leta curia simultanee electi et deputati existerant, iidemque consules et communes ad racionem sic suscipiendam deputati ab eisdem utrisque officialibus racione audita et suscepta et per eosdem officiales utros- que omnia percepta et distributa tempore ipsorum presi- dencie et gubernacionis coequata nos clare informaverunt, quod antedicti officiales officiorum utrorumque predictorum eandem racionem iuste, veraciter, plene et commendaliter peregerunt, summas perceptorum et distributorum universas sine intricacione veridice coequantes. Quam quidem ra- cionem sic, ut dicitur, peractam nos consules et commu- nitas predicti pro rata et grata suscipientes et dictis offi- cialibus gracias multas de gubernacione eorum referentes eosdem officiales, heredes et successores ipsorum liberos, quittos et solutos per omnia tempora eviterne dicimus. Actum in congregacione tocius magne communitatis in pretorio anno d. XXXI fer. II ipso die b. Jacobi ap. 18. 1481. — (f. 346) Domini consules eme- runt aput Johannem Rokycansky mille sexagenas prolis carponum, sexagenam per quinque grossos computando facit in summa LXXXIII s. XX gr. — Actum fer. II. post dominicam Palmarum a. XXXIII. — Item iidem do- mini emerunt aput Mathiam Smolarz quadringentas sexa- genas prolis carponum, sexagenam per dimidium quintum grossum computando facit in summa XXX s. cui de officio in Tyn solvere debent. Actum, ut supra. 14. 1436. — (f. 371) Kdyz jsí páni purg- mistr a konšelé častokrát vznášeli na starší obec, kterak peněz nemají na tu výjezdu a na výpravu k tomu roku jako s ciesařovú milostí v Jiehlavi o božské i obecné dobré všie této Ceské země mají rokovati, tu staršie obec odlo- žila jest na velikú obec. A dále když jest svolána veliká obec, tu jest na ní vzneseno svrchupsanými pány, kde by měli peněz na tu výjezdu a na to rokovánie dobýti. A tak všecka obec veliká poradivši sě a pováživši pilně toho nalezla jest a z rozkázánie též obce jménem jejím Jan Reček vynesl jest a vypověděl, žádajíce na purg- mistru a na konšelech svrchupsaných, aby vždy peněz na tu výjezdu a k tomu roku dobyli a zbožie některé na to zastavili neb prodali. A když jsú na mnohé osoby z zeman i z městských vznášeli žádajíce, aby peněz jim na zbožie některé pojčili, a toho nemoháce od Zádného mieti, i pro- sili jsú snažně opatrného Matěje od mifeninóv, aby jim k tomu poradil a k takovému dobrému peněz pojčil na některé zbožie aneb je od nich kúpil. A tak k snažné, ve- liké a časté prosbě jich, maje lítost nad obcí, přivolil jest k kúpení vsi. Tu s povoleniem všie obce prodána jest jemu ves, řečená Holubice, i jeho dědicóm a budú- cím s puožitky, panstvím i se vším příslušenstvím za čtyři sta kop gr. a ten trh aby jemu byl objisten a utvrzen jako slušie, aby v tom žádných zmatkóv neměl. Actum a. — XXXVI fer. II. ante Sophie. 16. 1486. — (f. 395. Mathias Smolarz fecit racionem de bonis Tussen et aliis ad eadem spectantibus de omnibus perceptis et distributis eorundem bonorum presente Johanne a stellis et Martino Wlassimsky, consu- libus, Bartossio pannifice et Iaxone carnifice, communibus, sic, quod eandem racionem domini consules acceptantes pro rata, grata, competenti et plenaria eundem Mathiam reddunt liberum, quittum et solutum. Actum pleno in consilio fer. IIII post Valentini a. XXXVI. 16. 1486. — (f. 419) My purgmistr a kon- šelé Velikého města Praž. tiemto zápisem všem na vě- 6* 

Strana 44
44 domie dáváme, že znamenavše a v jistotě shledavše, kte- rak slovutný Mikuláš z Tuhanče, spoluměštěnín náš, a Janek odtudž, bratr jeho, škody nemalé na koních a na jiných věcech v jiezdách a v poselstvích, kteréž jsú z roz- kázánie našeho a obce našie pro obecné dobré činili, vzali sú, i v té mieře peněz hotových mieti nemohúce a jim toho škodnu byti dáti nechtiece, i odkázali jsme svrchupsaným Mikulášovi a Janovi a tiemto zápisem od- kazujeme, aby XX kop gr. za ty své škody, tak jako svrchu psáno stojí, vzaté na Svémyslicích vsi na úroce svatohavelském nynie najprv přištiem vzali a vybrali a na tom aby jim nebylo překáženo a zmatkuov činěno od úředníkóv našich ani od jiných lidí. Actum pleno in con- silio fer. II. dominice Letare a XXXVI. 17. 1487. — (/. 437.) Maternus, natus Hens- lini carnificis, et Mathias Krtek, officiales deputati et electi pro colligendis censibus de villis pro termino s. Galli proxime preterito, fecerunt racionem plenam — de omni- bus perceptis et distributis coram dominis Johanne Reczek et Pessicone ab argentea stella, consulibus ad predictam racionem fiendam pleno ex consilio deputatis. Quamqui- dem racionem sic, ut dicitur, de huiusmodi villis, de qui- bus dominus imperator communitati comendit, factam et ordinatam domini magister civium et consules et scabini Mai. Civ. Prag. susceperunt — pro rata. — Actum pleno in consilio fer. Ill. ante Dorothee a. XXXVII. 18. 1441. — (f. 504) Nos magister civium, consules et iurati Mai. civ. Prag. universis presen- cium per tenorem recognoscimus, quod providi ac cir- cumspecti Maternus de Longa platea et Petrus aurifaber, coniurati, Johannes Trefan, Michael aurifaber, Wenceslaus Holec et Paulus linista, communes, ad racionem audien- dam ab officialibus circa laborem turris pretorii, que erat propinqua ruine, videlicet domino Sigismundo Chanic de consilio, Bartossio pannifice et Georgio Domazlicky de communitate electis et deputatis, protestati sunt, quod iidem officiales de omnibus perceptis et distributis facc- runt racionem veram —. Nos vero —. Actum fer. IIIa ante Omnium sanctorum a. XLI. C) Účty o sbírce městské (berna, collecta) z let 1438—1463. (Z rukop. č. 992.) 1. 1438, 17. bfezna. Rukop. č. 992 f. 175. Nos magister civium, consules et scabini Maioris Civ. Prag. tenore presencium publice protestamur, quia circumspecti viri Pessiko ab argentea stella, Mathias Krtek, Sigismun- dus Slama, Bernardus a Sampsone de consilio, Nicolaus a s. Anna, Wenceslaus de domo Barbali, Johannes Wlczie- hrdlo et Jaksso carnifex de communitate, coniurati et concives nostri, ad audiendam racionem pleno in consilio electi et deputati, nostro pleno in consilio personaliter comparentes protestati sunt et recognoverunt, qualiter officiales subscripti, videlicet Petrus aurifaber, Wenceslaus Piknosek, consules, Petrus Hylbrandi, Petrus Pala, Petrus a torque et Petrus Treusl, communes, qui sederunt super colligenda berna seu collecta, fecerunt coram ipsis veram, iustam et racionabilem racionem de omnibus per- ceptis et distributis tempore ipsorum presidencie de huius- modi berna seu collecta susceptis et elargitis. Quam gui- dem racionem sic, ut premittitur, per eosdem collectores factam, expressam et ordinatam nos domini prefati susce- pimus pro rata, grata, iusta et racionabili predictos collec- tores presentibus quittos, liberos penitus et solutos facientes. Actum feria secunda post Oculi dominicam anno d. MCCCCXXNVIII. 2. 1438, 26. srpna. Tamléz f. 178. Nos magister civium, consules et scabini Maioris Civ. Pr. tenore pre- sencium recognoscimus universis, quia antiquum consilium de anno d. MCCCCXXXVI per dive memorie d. Sigis- mundum imperatorem electum fecit racionem coram dis- cretis viris Pessikone ab argentea stella et Sigismundo Slama, consulibus, Wenceslao rimer, Nicolao a s. Anna, Hanussio Bezbrady et Johanne appothecario, communibus, per nos ad dictam racionem audiendam deputatis veram et finalem et sine omni intricacione racionabilem de omnibus perceptis et distributis tempore ipsorum presi- dencie sumptis ct elargitis. Quam quidem racionem sic, ut dicitur, per dictum antiquum consilium factam nos do- mini prefati audientes a dictis presidentibus fore integram veram et racionabilem eosdem dominos, magistrum civiuin et consules antiqui consilii nec non et heredes ipsorum reddimus presentibus liberos, quittos et omnino solutos de fideli dispensacione ipsis graciarum acciones referentes. Actum feria tercia post diem s. Bartholomei anno d. MCCCCXXXVIII. 9. 1488, 27. srpna. — Tamtéž. Postguam magister ci- vium et domini consules Maioris Civ. Pr. convocata seniori communitate postularunt, ut ab ipsis racionem de omnibus perceptis et. distributis tempore ipsorum presidencie sus- ceptis et elargitis audire dignarentur, ex tunc dicta commu- nitas senior digesta dicta postulacione dominorum consulum deputaverunt ex se personas iuratas et certas, videlicct Wenceslaum rimer, Nicolaum a s. Anna, Hanussium Bez- brady, Johannem appothecarium, Anthonium ab asinis, Petrum Ssidlo, Johannem Klika, Mathiam de Colonia, Petrum Pala, Petrum brascatorem, Mathiam Temlini et Nicolaum Hesolt ad suscipiendam prefatam racionem. Que quidem persone, sicut dicitur, deputate audita huius- modi racione a dominis prclibatis digna, racionabili, con- grua et plenaria eandem in communitatem similiter senio- rem detulerunt. Communitas vero senior audita huiusmodi deposicione dictarum personarum candem racionem sus- ceperunt et presentibus suscipiunt pro rata, grala et ra- cionabili ipsis dominis de huiusmodi fideli percepcione et distribucione gratias immensas referentes et libro ipsorum civili anotare mandantes. Actum fer. llII. ante Decoll. s. Johannis b. a. MCCCCXXXVIII. 4. 1489, 9. Gervence (f. 195.) Nos magister civium, consules et scabini Maioris Civ. Prag. tenore presencium publice protestamur, quia circumspecti viri Petrus auri- faber, Wenceslaus Piknosek, de consilio, Anthonius ab asinis, Francz carnifex, Nicolaus a s. Anna et Wenceslaus rimer, de communitate, coniurati et concives nostri ad audiendam racionem pleno ex consilio deputati et electi, in nostro pleno consilio personaliter comparentes protes- tati sunt. et recognoverunt, qualiter officiales subscripti, videlicet Sigismundus Chanie, Johannes Wolf, consules, Johannes a fontibus, Mathias ab albo cervo, Wenceslaus a carponibus et Jacobus Sobek, communes, qui rederunt super coligenda berna seu collecta, fecerunt coram ipsis veram, iustam et racionabilem racioncm de omnibus perceptis et distributis tempore ipsorum officialatus et prosidencie de huiusmodi berna seu collecta datis ct susceptis. Quam quidem racionem, sic ut premittitur, per eosdem collec- tores factam, expressam et ordinatam nos prefati domini audientes a dictis presidentibus fore integram, raciona- 

Strana 45
bilem et congruam, eosdem collectores cum heredibus et successoribus corum reddimus presentibus quittos, liberos et omnino solutos nunc et eviterne eisdem de fideli dis- pensacione graciarum acciones referentes. Actum fer. V. post Kyliani. 5. 1444, 8. prosince. (/. 217.) Domini magister ci- vium et consules Maioris Civ. Prag. cum tota magna eommu- nitas propter ardua facta communitatis erat convocata, ex tunc aliis factis dispositis prefati domini optaverunt a communitate, ut certis personis ex se electis racionem de omnibus per- ceptis et distributis per ipsos a tempore prioris racionis, videlicet anni d. M. CCCCXXXVIII fer. IIlI. ante Johannis facte ab eis audiant et suscipiant. Cui quidem postulacioni tamquam consone et racionabili prefata conimunitas assen- ciens personas subscriptas cum voluntate dictorum domi- norum ad dictam racionem a prefatis dominis suscipien- dam elegit et deputavit, videlicet Johannem a fontibus, Wenceslaum Brzezkam, Nicolaum pellificem, Johannem Ratajsky, Wenceslaum Holec, Andream a rubea cruce, Johannem Trefan, Francz carnificem, Paulum Czipser, Petrum a noctua, Nicolaum Pytel, Wenceslaum Muzik, Wences- laum a carponibus, Thomam pannificem, Mathiam ab an- gelis, Petrum cultellatorem, Nicolaum Hesolt, Ctiborium Merbotam, Chrziest sutorem, Johannem Klikam, Johannem Kosthorzi, Mathiam Polonum thorrificem, Thomam sutorem, Petrum Carthus pellificem, Procopium sartorem, Wences- laum coloratorem, Giram Kaderzawek pistorem, Petrum Satham, Thomam pellificem, Jacobum Czepel, Urbanum frenificem et Johannem Sstermbersky. Coram quibus per- sonis, sic ut dicitur, deputatis prefati domini de sexingentis LIII sexagenis et decem grossis omnium perceptorum tempore ipsorum racionem fecerunt veram, racionabilem et sine omni intricacione dignam, sic quod omnibus simul computatis hincinde et veraciter distributa cum perceptis coe- quatis sepedicti domini remanserunt communitati octuaginta sexag. et quinquaginta quatuor gr. obligati. Que summa i5 cista consilii est effectualiter inventa et deputatoribus pre- dictis ostensa. Prenarrati autem deputatores huiusmodi racione a dominis audita eandem similiter in totam communitatem detulerunt seriatim ipsis facta racionis enodacione commu- nitas denique universaliter tota enodacione eadem audita racionem prefatam pro rata, grata, iusta, completa et per- fecta susceperunt et presentibus suscipiunt dictis dominis graciarum acciones de fideli et circumspecta elargicione referentes —. Facta est racio fer. III. ipso die Concep- cionis b. Marie V. a. d. MCCCCXLIIII. 6. 1447, 17. ledna. (f. 220.) Magister civium et domini consules Maioris Civ. Prag. fecerunt racionem de noningentis cum dimidia altera sexag. et octo grossis mi- nus tribus hallensibus suorum perceptorum ad consilium sumptorum a racione, que facta est per eosdem dominos communitati anno d. M.CCCCXLIII fer. III. ipso die Concepcionis b. Marie V. inchoantes, coram discretis viris Johanne a fontibus, Anthonio ab asinis, Mathia Oremus, Simone Mudry, Johanne Rataysky, Paulo linicida, Wen- ceslao Brzezka, Nicolao Hesolt, Gregorio Krtek, Jacobo Sobek, Mathia Teml, Andrea Maustitl, Frana a rota, Mar- tino Huola, Procopio sartore, Petro Sopussek, Johanne Trefan, lakssone ct Francz carnificibus, Mathia ab albo cervo, Wenceslao Holecz, Petro Satha, Hanussconc bra- seatore, Mauricio a flabellis, Martino a cignis, Andrea a rubea cruce, Friderico ab unicorno, Petro Carthus, Petro Brzewnoviensi, Wenceslao a coronis, Johanne Albo, Cruce, Skrzieczka, Clemente rimer, Mathia ab ortulo, Georgio aurifabro, Waczkone Sliwensky, Petro Palonis, Wenceslao 45 Muzik, Procopio pictore, Laurencio a tribus regibus, Andrea Rod, Nicolao Sserlink, Procopio Pikus, Nicolao Pytel, Mathia sellatore, Paulo canulatorc, Johanne Sstem- bersky, Busscone braseatore, Johanne Sswab, Urbano fre- nifice, Nicolao a stipite, Martino braseatore, Niclasio Czietolibsky, Nicolao sellatore, Johanne Kosthorzi, Fran- cone calcariatore, Bohuslao ab albo leone, Johanne Mle- ziva, Johanne Pytlik, Nicolao Poboznik et aliis quam plu- ribus, dignam, racionabilem, congruam et omnimode iustam, ita quod summam perceptorum veraciter coequantes cum summa distributorum per eosdem dominos exposito- rum remanserunt dicli domini communitati obligati quin- gentas et sedecim sexag. cum XlIgr. et undecim hallen. et eandem summam mox ibidem omnibus assistentibus de cisla consilii expositam communitati demonstraverunt. Qua quidem racione prefata communitas ad hoc cvocata de verbo ad verbum audita eandem approbaverunt, rati- ficaverunt, confirmaverunt et pro rata, grata, iusta — sus- ceperunt. — Actum in estuario consilii feria tercia ipso die b. Anthonii a. d. MCCCCXLVII. 7. 1450, 16. listopadu. (f. 227.) Johannes Welwar, Johannes Benda, Jacobus Zluticky, Nicolaus Sserlink, Wen- ceslaus Waleczowsky, Wania, Brozko doliator, Johannes Swatba, Nicolaus saponista, Sigismundus Pytel, Petrus Sopussek, Wenceslaus a pueris, Johannes Prazak, Wen- ceslaus Chrzest, Martinus Chudee, Duchko thorifex, Jo- hannes Zagieczek et Petrus braseator anno preterito no- viter consulatui Maioris Civ. Prag. prediti feria secunda post Briccii anni d. MCCCCL fecerunt racionem pleno in consilio presentibus ibidem nonnullis communibus Ni- colao Pytel, Wenceslao Holec, Nicolao Humpolec, Wen- ceslao Hedvika, Mathia Ssram, Jacobo dicto Sobek, Andrea ab angelo, Thoma pannifice, Johanne dicto Manda et Johanne Kosthorzi de omnibus perceptis in consulatus eorum presidencia sublatis. In qua quidem racione dc summa perceptorum fuerunt posite quadringente quinqua- ginta due s. ct IIII gr.; de summa vero distributorum trecente sepluaginta due s. cum 3'/; gr. Sic guod per- ceptis ipsis ad sua distributa, ut moris est, coequatis, excreverunt percepta ultra summam distributorum in octu- aginta s. gr. Quam pecuniam taliter, ut predicitur, excrc. tam, iidem domini consilii antiqui snccessoribus suis, do- minis videlicet magistro civium et consulibus modernis seu ad presens consulatui predicte civitatis Prag. tunc presidentibus 4 cis(a consilii, prout ab antiquo fieri est solitum, in deposito reliquerunt. Ultra quod de collecta per deputatos ad expedicionem pro campo contra mar- chionem Misnensem circa festum s. Egidii anni currentis de quarta s. Leonardi super stipendiariis sublata, ne vi- cinos ad eundem campum exire personaliter oporterct, XLVI s.; it. ex collecta dc quarta s. Galli pro residuo temporis, quo prius in campo circa Costelec et Busstiewes minus solito perdurarunt, XII s. et de quarta s. Maric similiter ex collecta pro residuo temporis prenarrati quin- que s., que ad racionem predictam non fuerant compu- tate, eciam in cista consilii manibus dominorum — pre- sencium sunt relicte, ita quod summa totalis pecuniarum — ad CXLIII s. se extendens in ipsa cista consilii — est reperta. Et quia ipsis dominis et eciam communibus ad racionem eandem deputatis visum est unanimiler ct concorditer, quod in ipsa cadem racione, tam in per- ceptis, quam in distributis, cxtat rite legaliterque scecun- dum deum ct iusticiam processum, prout eciam ex pre- habitis hoc idem potest elici evidenter, gratibus per eos ipsis dominis antiqui consilii exhibitis unisone, susceperunt ipsam racionem —. 

Strana 46
46 8. 1452, 24. ledna. (f. 232.) Domini de antiquo consilio, qui anno d. MCCCCL a feria quarta post Egidii in officio consulatus usque feriam quartam scu diem Con- cepcionis Virg. Marie anni d. LI sederunt, feccrunt ra- cionem dc omnibus perceptis in consulatus eorum presi- dencia sublatis coram discretis viris per dominos — ad audiendam racioncm predictam deputatos, scilicet Nicolao pellifice, Nicolao Humpolec, Nicolao Sserlink et Mathia de Rudnic, consulibus, Mathia Lauda, Jacobo Sobek, Wa- nia, Johanne a fontibus. Sigismundus Pytlonis et Wen- ceslao Coranda, communibus. In qua racione summa — perceplorum erat ducente octuaginta octo sexagene et decem grossi, summa vero distributorum ducente quinqua- ginta due s. vipinti tres gr. et novem hall, sic quod predictis perceptis veraciter cum distributis coequatis summa rcsultans fuit triginta quinque s. quadraginta sep- tem gr. et quinque hall. Et hanc pecuniam —- predicti domini antiqui consilii successoribus suis — in cista con- silii depositam reliquerunt. Quam quidem racionem —. Acla cst hec racionis relacio pleno in consilio fer. II. antc Convers. s. Pauli a. d. LII. 9. 1453, 18. ledna. (f. 234.) Páni kon&elé, ktetíz si sedóli na úřadě konšelském léta b. 1448 od prvnic středy po sv. Jiljí toho léta až do též středy vrok léta b. 1449, po svém z toho úřadu ssazení častokrát napomínali a Zádali od pánuov potomních, aby počet jich piijmu a vydánie toho roku za jich sedénie od nich slyšán byl. Alc že Václava Duršmida, kterýž ten rok s nimi na tom úřadě seděl. k tomu počtu mieti nemohli, i nezdálo sě pánóm od nich samých, poněvač všichni přítomni nejsú, toho počtu slyšeti, než aby k tomu Duršmida obeslali. To když sú učinili a již řečeného Duršmida napomanuli, aby s nimi jakožto tovaryš a spolupřisedící jich ku počtu stál, toho jest Duršmid učiniti nechtěl. Potom i pány častokrát napomenut jest, aby stál a počet podle tovaři- šuov svých učinil, toho žádným jiným obyčejcm učiniti nechtól, neż za gleitem a to pánóm sé nezdálo proti řádu a právu učiniti.. Pak po častém jeho napomenutí k stání výšpsaní konšelé staří nechtiecc na sobě pro vyvarovanie budúcicho, kteréž by na ně i na děti jich mohlo přijíti, zlého, takového břemcna nechati, znamcnajíce také Ze sinricdlní jsú a že již z spolutovařišuov jich někteří i zemřeli sú, prosili pánóv, kteříž v ty časy seděli, po- něvadž již řečený Duršmid ku počtu státi nechce, aby ráčili od nich samých takový počet slyšeti Tu páni kon- šelé znamenajíce svrchupsané jich nebezpečenstvie a bu- dûcie zlé na obec zneše vuoli od nie majíce svú vuoli k slyšení od nich ten počet dali sú. Kteřížto tu vuoli majíce učinili počet před slovutným Přechem z Budkovic a opatrnÿmi Vañkem Korandú, Janem Studnicki, Jakubem Zlutickým, konšely, Matiášem Loudú, Janem Bendú, Goli- ášem, Janem Pražákcm, Brožkem, Váší a Matějem Pellicia- novým, obecními, panem purgmistrem i pány konšely k sly- šcní téhož počtu vydanými, ze všeho přijmu a vydánic v tum roce od nich přijatého a vydaného, tak že suma přijmu byla jest DXXXVII kop XXVIII gr. a VI hall. a vydánie CCCCLXIX kop XXXVI gr. a XII hal. A po srovnání summy přijmu a summy vydánie zuostalo jest peněz ho- tovch LXVII kop LI gr. VIII hal, ktetíZ v truhle radní úplně a v cele od pana purgmistra a pánóv potomních nalezeny sú. Kterýžto počet tak již od svrchupsanych sta- rých pánóv učiněný pan purgmistr a páni konšelé zpra- veni jsúce od pánóv a obecních, kteříž k slyšení toho počtu vydáni byli, že jest pravý, spravedlivý a hodný, za pravý, spravedlivý a hodný přijali sú a mocí tohoto zápisu přijimají, již psané staré pány, dědice a budúcie jich jme- nem svým i všie obce svobodny, prázdny i ovšem quitty činiece nynie i věčně, kromě výš psaného Václava Dur- šmida, jenž ku počtu státi nechtěl, kterýž také i na jiných úřadech ten rok seděl a za staršieho byl, nad svú cti a vicrú i nad přísahú, kterúž jest jměl, že zapomenuv, ty úřady, na kterýchž seděl, ne tak jakož jemu svěřeno bylo a podle přísahy vedl jest, ale jinak. jakož pak potom, když jest ku počtu těch úřaduov připraven, očitě v zlo- dějství shledán jest. Actum fer. V. post Anthonii anno oc LIII. 10. 1453, 20. ledna. (f. 234.) Domini consules, qui anno d. MCCCCLII feria quarta ipso die Concepcionis b. Marie V. in officium consulatus erant ordinati, fecerunt racionem de omnibus perceptis et distributis — coram discretis Wenceslao Coranda, Jolanne a fontibus, Paulo Cipser, Johanne Pytlik, consulibus, Johanne Benda, Mathia Lauda, Johanne Labutsky, Welislao a Golia, Johanne Pra- zak, Brozkone doliatore, Wanya et Mathia Pelliciani, communibus, per — consules modernos ad racionem pre- dictam ab ipsis audiendam deputatos, ubi centum sexa- ginta septem sexagene viginti sex grossi et decem hallenses in summa pcrceptorum generali fuerunt. Centum vero tri- ginta septem sexagene ct viginti quinque grossi in distri- butis. Et excrescencie perceptorum ultra distributa exten- debant sc ad summam triginta sexag. unius grossi et decem hallens. Quam — racionem —. Actum pleno in consilio sabbato post Anthonii a. LIII. 11. 1453, 9. července. (/. 236.) Jacobus Zluticky, Paulus Czipser, consules, Jacobus Sobko, Gira Mielnicky, Weliko Golias, Petrus Satha, cominunes, officiales — per con- sules ad colligendam collectam deputati fecerunt racionem coram prudentibus viris Johanne Studniczka, Wenceslao a pueris, consulibus, Nicolao Humpolec, Procopio appothe- cario, Johanne Prazak et Ziga Pytel, communibus, per prefa- tos dominos ad eandem racionem audiendam deputatos de predicta collecta omnium quatuor quartarum per unum grossum de una sexagena. lta quod summa tocius collecte racione facta extendebat se et erat CCXXXVII s. gr. cum XI den. Ipsamque summam plenarie et in toto in consilio reposuerunt. Quam racionem —. Actum fer. II. ante Margarethe a. d. LIII. 12. 1453, 14. iíjna. (f. 239.) Johannes Pytlik, Si- gismundus Pytlonis, consules, Nicolaus Hesolth, Johannes Wlacly et Georgius saponista, communes, officiales ad colligendam collectam per magistrum civium et dominos consules deputati — omnium quartarum, coram — Jo- hanne Trefan et Broz doliatore de lacu, consulibus, Mikess pellifice, Johanne Wolf, Wania, Mauricio a pectinibus, Nicolao Humpolec, Procopio appothecario, Wenceslao Peniezek et Petro de domo Rysslawy, communibus, per predictos dominos ad racionem audiendam deputatis de — collecta — omnium quartarum quatuor, de una scxa- g£cna per unum grossum — recepta, fecerunt racionem. Ita tamen quod summa — tocius collecte — erat V centum XXXII s. gr. L gr. VI den. Dc qua quidem summa pc- cunie V centum XXXII s. gr. in consilio reposucrunt, residuum vero infra tempus sue sessionis expenderunt. Quam racionem —. Actum pleno in consilio fer. II. ipso die Calixti a. d. LIII. 18. 1453, 4. prosince. (/. 237.) Przech de Budkovic, Barthossius pannifex, Wenceslaus Coranda, Johannes Trc- fan, Wenceslaus a coronis, Johannes a fontibus, Jacobus Zluticky, Procopius sartor, Paulus Czipser, Mauricius a pectine, Nicolaus frenifex, Wenceslaus a pueris, Johannes Pytlik, Broz doliator de lacu, Mika Franconis, Samuel 

Strana 47
Welwar, Johannes a pater noster, Paulus a vetulis, con- sules consilii antiqui, quorum locacio erat feria quinta ante Concepcionem b. Marie Virg. gl. de anno d. MCCCCLII in officium prefatum, fecerunt racionem coram — Simone Mudry, Johanne Hrdina, Sigismundo ab asinis, Ziga Pytel, consulibus, Matia Lauda, Mathia Mydlo, Andrea ab angelo, Petro de domo Rysslawy, Nicolao pellifice, Hanusio bra- seatore, Johanne Slatina, Wania, communibus, per — con- sules modernos ad dictam racionem — audiendam electis —. Ubi summu generalis perceptorum erat mille LXXV s. gr. cum V gr.; summa vero distributorum fucrat VI cen- tum XXXIII s. gr. XXXI gr. III den. et summa excres- cens in cista consilii derelicta erat IIII centum s. XLI gr. XXXIII gr. III den. Quam quidem racionem —. Actum in consilio fer. III. in die Barbare a. LIII. 14. 1454, 8. prosince. (f. 240.) Przech de Budkovic, Bartoss pannifex, Wenceslaus Coranda, Johannes Trefan, Paulus Czipser, Procopius sartor, Nicolaus Sserlink, Sa- muel Welwar, Simon Mudry, Johannes Pytlik, Ziga Pytel, Broz doliator, Johannes Hrdina, Duchek torrifex, Johannes Labutsky, Sigismundus ab asinis, Lukess a cervo et Ja- cobus a pileis, consules antiqui, quorum sessio erat a sabbato dic post Omnium sanctorum inclusive de anno d. MCCCCLIII usque feriam quartam anni LIIII ipso die Leonardi exclusive, fecerunt racionem pleno in consilio coram — consulibus modernis presentibus, Mauricio a pectine, Wania, Nicolao Humpolec, Jacobo Sobek, Wen- ceslao Peniezek, Henrico Hemrle, Nicolao pellifice, Ha- nussio braseatore, communibus, — de omnibus perceptis ct distributis tempore ipsorum sessionis receptis et elar- gitis, ubi summa — perceptorum erat MCCCCVIII s. XIII gr.; summa vero distributorum fuerat MCLXI s. XL gr. I num. et summa excrescens ultra distributa erat CCCXLVI s. XXXIII gr. VI num., que in cista consilii est reposita. Quam —. Actum in consilio fer. III. post Andree a. LIIII. 16. 1466, 27. listopadu. (f.422.) Przech de Budkovic, Barthossius pannifex, Johannes Trefan, Johannes a fonti- bus, Paulus Czipser, Samuel Welwar, Andreas ab angelo, Simon Mudry, Mathias Mydlo, Nicolaus Irenifex, Johannes Rudnicky, Broz de lacu, Sigismundus ab asinis, Lukess a rubeo cervo, Franco calcariator, Augustinus Holconis, Procopius sartor et Tomas braseator, consules, qui con- sulatus officio presiderunt a fer. III]. ipso die s. Leonardi pro anno MCCCCLIIIH inclusive usque fer. V. eiusdem festi anni LV. exclusive, fecerunt racionem — coram: Johanne Pytlik, Jacobo Sobek, Johanne Hrdina de lacu, Hanussio braseatore, Toch carnifice, Jacobo a pileis, Ge- orgio saponista, Mathia Pelliciani et Johanne a rubea cruce, consulibus novis, presentibusque Wenceslao Co- randa, Johanne Slatina, Martino Piknosek, Jacobo Zluticky, Wenceslao, Johanne Hrdinka frenifice, Mikssone pellifice et Zygone Pytlonis, communibus, ita quod summa per- ceptorum erat DCCCIIII s. XLII gr. VI numm., distribu- torum CCCLXXIIII s. VII gr.,, summa vero perceptorum excrescens ultra distributa CCCCXXX s. XXXV gr. VI num. Quequidem summa per prefatos consules novos in cista consilii plenarie est inventa. Quam —. Act. fer. V. ante Andree a. LV. 16. 1456, 2. prosince. (f. 243.) Przech, Bartossius pannifex, Johannes Trefan, Johannes a fontibus, Paulus Czipser, Samuel Welwar, Johannes Pytlik, Jacobus Sobek, Johannes Hrdina, Sigismundus ab asinis, Hanussius bra- seator, Lukess, Franco calcariator, Toch carnifex, Jacobus a pileis, Georgius saponista, Mathias Peliciani et Johannes a rubca cruce, consules, qui presiderunt officio consulatus 47 a fer. V. ipso die s. Leonardi pro a. MCCCCLV inclusive usque feriam terciam festi s. Theodori anni LVI exclusive, fecerunt racionem — coram —- Mauricio a pectine, Jo- hanne Rudnicky, Ziga Pytlonis, Augustino Holconis, Toma braseator et Duchkone torrifice, consulibus mo- dernis, presentibusque Wenceslao Coranda, Johanne Sla- tina, Wania, Nicolao pellifice, Johanne Wolf, Johanne Wiechtiek, Martino Piknosek, Nicolao Hesoltlh, Jacobo Zluticky, Wenceslao a pueris, Broz de lacu et Golia, communibus, — sic quod summa -—- perceptorum erat DCCCXLIIHI s. XXIX gr. I hall. et summa — distribu- torum DCLIII s. XLIII gr., summa vero perceptorum ex- crescens ultra distributa CXC s. XLVI gr., que in cista dominorum est inventa. Quam —. Actum pleno in con- silio fer. V. post Andree a. LVI. 17. 1457, 18. Gervence. (f. 244.) Jacobus Sobek et Augustinus Rak, de consilio, Welico Golias, Johannes Wilachy, Johannes a pater noster et Johannes Hedwika de communitate, officiales ad colligendam collectam omnium quartarum de una sexagena per medium grossum — per — consules deputati, fecerunt racionem pleno in consilio coram — consulibus presentibusque — Wenceslao Co- randa, Mathia Pelician, Nicolao Hesolth, Wenceslao Chrzest, Wenceslao Peniezek, Broz de lacu, Johanne Wolf et Jo- hanne Prazak, communibus, — ita tamen, quod summa tocius collecte erat CCXXXIIII s. XXIIII gr. 1II!/, d., que ibidem in consilio est derelicta. — Quam —. Actum in consilio fer. II. ante Magdalene a. LVII. 18. 1457, 14. listopadu, (f. 244.) Samuel Welwar, Johannes Trefan, Paulus Czipser, Jacobus Sobck, Mauricius a pectine, Sigismundus ab asinis, Mathias Mydlo, Proco- pius appotecarius, Johannes Rudnicky, Lukes a rubco cervo, Ziga Pytlonis, Wenceslaus Krabec, Paulus Roch- lovec, Duchko torrifex, Thomas braseator, Augustinus Holconis, Matheus Sserlink et Welislaus ab agnello, con- sules, qui presiderunt officio consulatus a fer. III. ipso die Theodori pro anno d. MCCCCLVI inclusive usque fe- riam seu diem sabbati ante Omnium sanctorum anni LVII exclusive, fecerunt racionem — coram consulibus modernis presentibusque Wenceslao Coranda, Mathia Policiani, Mathia Lauda, Nicolao Hesolth, Wenceslao Peniezek et Johanne Hrdina de lacu, communibus, — sic quod summa — per- ceptorum fuerat DCCLIII s. XLV gr. !/, d. et summa — distributorum erat DCCXLII s. XLI gr. Summa vero rc- sultans — XI s. MII gr. !/, d. Que quidem summa in cista consilii est inventa. Quam —. Actum pleno in con- silio fer. 1I. post Briccii a. LVII. 19. 1458, 25. fiíjna. (f. 248.) Procopius sartor, Johannes Pytlik, Ziga Pytlonis et Mateus Sserlink, con- sules, Johannes a fontibus, Thomas braseator, Weliko Golias, Martinus Piknosek, Jacobus Mayer, Petrus Satha, Laurencius a tribus regibus et Johannes Wlachy, com- munes, officiales ad colligendam collectam de omnibus III quartis per — consules deputati coram discretis viris Johanne Trefan, Paulo Czipser, Nicolao Humpolecz, Ja- cobo Zluticky, Mauricio a pectine, Johanne Kosthorzi ct Jarossio porybny, consulibus, Wenceslao Coranda, Mathia Lauda, Nicolao Hesolth, Wania, Johanne Sosnovec, Jo- hanne Wolf, Johanne a pater noster, Wenceslao Peniezek et Francone calcariatore, communibus, — de pretacta collecta — de una sexagena per II grossos receptos, fe- cerunt racionem sic, quod summa totalis collecte fuerat DCCCCLXXXII s. XXX gr. —. Quam —. Actum pleno in consilio fer. IIII. ante Simonis et Jude a. LVIII. 20. 1458, 11. prosince. (f. 249.) Samucl Welwar, Bartoss pannifex, Johannes Trefan, Paulus Czipser, Nicolaus 

Strana 48
48 Humpolec, Jacobus Zluticky, Mauricius a pectine, Proco- pius appotecarius, Procopius Bruncvik, Sigismundus ab asinis, Johannes Pytlik, Ziga Pytlonis, Lukess, Broz de lacu, Matheus Sserlink, Johannes Kosthorzi, Georgius auri- faber ct Jarossius porybny, consules, qui presiderunt officio consulatus a sabbato ante festum Omnium sancto- rum inclusive pro anno d. MCCCCLVII usque feriam V. ipso die b. Teodori exclusive anni LVIII, fecerunt racio- nem — coram — Johanne Manda, Mathia Pelician, Petro de domo Rysslavy et Petro Prazak, consulibus modernis, presentibusque Wenceslao Coranda, Wania, Nicolao He- solth, Mathia Lauda, Henrico Hemrle, Jacobo Ssilhavy, Johanne Wolf et Johanne Prazak, communibus, — sic quod summa — perceptorum fuerat MCMXC s. LIII gr. VI d., summa distributorum — MCMXXIIIs. XXIIII gr., summa vero — resultans — LXVII s. XXIX gr. VI d. Que quidem summa in cista consilii est reperta. Quam —. Actum pleno in consilio fer. II. ante Lucie a. LVIII. 21. 1460, 81. bfezna. (f. 250.) Domini de antiquo consilio, qui anno d. MCCCCLVIII a feria V. ante Mar- tini conf. inclusive usque feriam IIII. ante Tome ap. anni d. LIX in officio consulatus sederunt, fecerunt racionem — coram — Nicolao Hesolth, Brosio de lacu, Johanne Kosthorzi et Georgio Bohusska sartore, consulibus, Wen- ceslao Coranda, Johanne Wolf, Johanne Wiechtik, Wen- ceslao a pueris, Francone calcariatore, Wania et Martino Piknuosek, communibus, — in qua racione summa per- ceptorum erat DCCLXXXIIII s. XXXV gr. V d., summa vero distributorum CCLXXXIIII s. V gr. I d., sic quod predictis perceptis veraciter cum distributis coequatis. — summa excrescens extendebat sead D s. XXX'/, gr. Quam —. Actum pleno in consilio fer. II. ante Ambrosii a. LX. 22. 1461, 8. fijna. (f. 253.) Domini consules anti- qui, qui anno d. MCCCCLIX a feria IIII. ante Thome ap. iuclusive usque ad feriam secundam post Lucie virg. anni LX consulatui presiderunt, fecerunt racionem pleno in consilio coram consulibus modernis prescntibusque ibidem nonnullis communibus, videlicet Wenceslao Coranda, Wa- nia, Jarossio porybny, Stephano ab ortulo, Duchcone tor- rifice, Francone calcariatore, Jacobo Czepel et Johanne Wiechtik — de omnibus perceptis —. In qua quidem ra- cione de summa perceptorum fuerunt posite quingente viginti septem s. XXXIII!/, gr., de summa vero distribu- torum quadringente sex s. XI gr, ita quod — excreve- runt percepta — in centum viginti una s. XXII!/, gr. — Quam —. Actum pleno in cons. fer. V. Salus populi a. LXI. 28. 14062, 6. dubna. (f. 255.) Samuel de Hradek, Johannes Trefan, Paulus Czipser, Sigismundus ab asinis, Jacobus Sobek, Procopius a Bruncvik, Ziga Pytlonis, Jo- hannes Pytlik, Lukess a cervo rubeo, Wenceslaus Peniezek, Johannes Prazak, Petrus Parziezek, Andreas Rod, Wen- ceslaus Polaczkonis, Martinus Piknuosek, Wenceslaus Ho- lec, Barthossius pannitonsor et Nicolaus cultellator, con- sules, qui presiderunt officio consulatus a feria II. ante Thome ap. inclusive anni d. MCCCCLX usque fer. III. in crastino Epiphanie d. cxclusive anni LXII, fecerunt racionem — coram — Matheo Sserlink, Brosio de lacu, Georgio saponista et Georgio Bohusska, consulibus mo- dernis, presentibusque Wenceslao Coranda, Wania de Kwietow, Jacobo Zluticky, Wenceslao Kolinsky, Francone calcariatore, Duchcone torrifice, Martino Chude et Jo- hanne Hus, communibus, — sic quod summa perceptorum erat DCCXII s. XXXIX gr. I hall., summa distributorum fuerat DCLXXXII s. I gr. V hal., summa vero resultans XXX s. XXXVII gr. V n. — Quam —. Actum pleno in consilio fer. III. post dominicam Judica a. LXII. 24. 1463, 29. srpna. (f. 257.) Strenuus miles do- minus Samuel de Hradek et de Waleczow prothoconsul, nec non famose prudencie domini Johannes Treían, Paulus Czipser, Sigismundus ab asinis, Jacobus Sobko, Procopius a Bruncvik, Ziga Pytlonis, Lucas a rubeo cervo, Johannes Prazak, Nicolaus Hesolt, Matheus Sserlink, Johannes a rubea cruce, Martinus Piknuosck, Broz de lacu, Thomas braseator, Georgius saponista, Petrus Mielnicensis et Ge- orgius Bohusska, consules Magne Civ. Pr. ad officium consulatus constituti anno d. 1462 fer. IIL in vigilia Epiphanie dominice in Excelso trono et in eodem usque ad annum d. 1462 et feriam IIIL. ante Translacionem s. Wenceslai dominice Invocavit presidentes fecerunt racio- nes coram — Wenceslao Peniezek, Blaseo a luceo, Gre- gorio gladiatore et Johanne a gradu, modernis consulibus, communibusque Wenceslao Coranda, Jacobo Zluticky, Jo- hanne Wolf, Wenceslao Chrzest, Johanne Pytlik, Andrea Rod, Nicolao cultellifabro et Jacobo Czepel —. In cuius racionis posicione summa perceptorum 479 s. 40 gr. continebat, summa vero distributorum erat 445 s. 56 gr., resultantis pecunie 33 s. 44 gr. —. Quam —. Actum fer. Il. in Decolacione s. Johannis a. LXIII. D) Uéty üradu sestipanského z let 1437—1466. (Z rukopisů č. 992 a 2099.) 1. 1437, 17. září. Rukop. c. 992 f. 173. Nos ma- gister civium, consules atque iurati Maioris Civ. Prag. presentibus universis protestamur, quia providi Maternus de Longa platea, Mathias Krtek, Johannes Mucek et Ni- colaus a rubeo cervo, concives et coniurati nostri ad audiendam racionem pleno ex consilio electi et deputati nostro pleno in consilio personaliter comparentes protes- tati sunt et recognoverunt, qualiter officiales subscripti officii sex dominorum, videlicet Sigismundus Chan, Wen- ceslaus Dursmid, Wenceslaus Piknosek, Nicolaus a s. Anna, Duchko institor et Johannes Wolf, fecerunt racio- nem iustam, veram et racionabilem et sine omni intrica- cione congruam de omnibus perceptis et distributis tem- pore ipsorum presidencie susceptis et elargitis. Quam quidem racionem sic, ut premittitur, per eosdem officiales factam et expressam nos domini prefati suscipimus pro rata, grata, justa et racionabili dictos officiales presentibus quittos, liberos et solutos facientes et temporibus affuturis facere promittentes, eis multas graciarum acciones de fideli ipsorum labore reddentes. Actum pleno in consilio feria tercia ipso die b. Lamperti tempore regiminis Pessikonis a stella a. d. MCCCCXXXVII. 2. 1438, 1. září. Tamtéž f. 178. Nos magister ci- vium, consules et scabini Maioris Civ. Prag. tenore pre- sencium recognoscimus universis, quia providi Sigismundus Chan, Duchko institor, Francz carnifex, Wenceslaus colo- rator, Andreas Maustitl et Augustinus a campana, officiales nostri officii sex dominorum, fecerunt racionem coram discretis viris Pessikone ab argentea stella, Sigismundo Slama, consulibus, Mathia Teml, Paulo Czipser, Nicolao sellatore et Brozone a tribus fratribus, communibus, per nos ad dictam racionem audiendam veram, finalem et sine omni intricacione racionabilem de omnibus perceptis et distributis tempore ipsorum officialatus et presidencic sumptis et elargitis. Quam quidem racionem, sic ut dicitur, 

Strana 49
per dictos officiales factam nos domini prefati audientes a dictis presidentibus fore intergram, vcram et raciona- bilem eosdem officiales, heredes et successores. eorum reddimus quittos, liberos presentibus et solutos eisdem de fideli dispensacione graciarum acciones referentes. Actum fer. II. ipso die s. Egidii a. d. MCCCCXXXVIII. 3. 1489, 25. srpna. Tamićż f. 195. Nos — quia providi Nicolaus a rubeo cervo et Bernardus a Sampsone, consules, Mathias pannirasor, Fridricz ab unicorno, Nico- laus a tribus faciebus et Mauricius de Lithomeric, com- munes, officiales nostri officii sex dominorum, fecerunt racionem coram discretis viris Sigismundo Chanie et Jo- hanne Wolf, de consilio, Simone Mudry, Petro a noctua, Michaele aurifabro et Wenceslao rimer, de communitate, per nos ad dictam racionem audiendam electi. — Quam quidem —. Actum fer. IIIa post festum s. Bartholomei a. d. MCCCCXXXIX. 4. 1441, 22. února. Rukop. č. 2099 f. 498. Nos magister civium, consules et scabini Maioris Civ. Prag. presentis proscripcionis serie cunctis publicam deducimus ad nocionem, quod providi Sigismundus Chan et Matheus Krtek, consules, Michael aurifaber, Johannes a fontibus, Johannes Trefan et Paulus linicida, communes, ad racio- nem audiendam et suscipiendam ab officialibus officii sex dominorum omnimode deputati, videlicet a Nicolao a ru- beo cervo, Bernardo a Sampsone, Mathia pannitonsore, Friderico ab unicorno, Nicolao a tribus faciebus et a Mauricio de domo Stukonis deposerunt nostro pleno in consilio, quod iidem officiales fecerunt racionem a feria ante Laurencii incipiendo anni d. MCCCCXL usque fe- riam terciam ante Bartholomei anni oc XLI plenariam —, quibus omnibus computatis — remanserunt XXII gr. obli- gati. Quam quidem —. Actum pleno in consilio fer. III. ante Mathei ev. anno oc XLI. b. 1452, 10. září. Tamtéž f. 608. Nos magister ci- vium —, quia providi Mathias a luceo, Petrus aurifaber, consules, Jaksso carnifex, Bartossius pannifex, Simon Mudry, Petrus Brzewniowsky et Johannes a cesare, com- munes, ad racionem audiendam ab officialibus officii sex dominorum deputati, videlicet a Nicolao a cervo, Ber- nardo a Sampsone, Mathia pannitonsore, Friderico ab unicorno, Nicolao a tribus faciebus et Mauricio de domo Stukonis, deposuerunt nostro pleno in consilio, quia idem officiales fecerunt racionem a feria III. ante Laurencii incipiendo anni d. MCCCCXLI usque feria III. ante Bar- tholomei anni XLII —. Quam quidem —. Actum — fer. Il. post Nativ. b. Marie a. XLII. 6. 1444, 13. i(jna. Tamtéz f. 902. Officiales officii sex dominorum, videlicet Sigismundus Chan, consul, Ma- thias ab albo cervo, Simon Mudry, Petrus Brzewnowiensis et Hanussko braseator, communes, fecerunt racionem coram Wenceslao Piknosek et Bernardo a Sampsone, consulibus, Johanne a tribus fontibus, Jakssone carhnifice, Michaele aurifabro et Paulo linicida, communibus, ad predictam racionem audiendam —- deputatis, videlicet ab anno XLII a dominica Miserere inclusive usque domini- cam Protector noster anni XLIII exclusive de summa pe- cunie septingentarum octuaginta trium s. gr. per ipsos dicto anno perceptorum et de anno d. XLIII a dominica Protector noster inclusive usque dominicam Omnia, qne fecisti, exclusive anni oc XLIIII de summa septingentarum octuaginta s. cum XLVIII gr. pro eodem similiter anno perceptarum —. Quibus omnibus computatis — reman- serunt prefati officiales dominis et communitati centum cum duabus s. minus VI gr., ex qua summa resultante ad 49 consilium dominis LXXX s. cum LIIII gr. et officialibus novis in officio XXI s. reliquerunt —. Actum pleno in consilio fer. III. ante Galli a. XLIIII. 7. 1445, 13. listopadu. Tastéz f. 1010. Officiales officii sex dominorum, videlicet Wenceslaus Piknosek et Johannes Wolf, consules, Petrus Sopussek, Michael auri- faber, Anthonius ab asinis et Martinus Wosstnik, commu- nes, fecerunt racionem coram Mathia a lucco, Martino Rodicz, consulibus. Johanne a fontibus, Simone Mudry, Petro Brzewnowsky et Johanne Trefan, communibus, — videlicet de anno XLIIII fer. IIIl. post Briccii a dominica Omnia, que fecisti, computando inclusive, usque domini- cam Dicit tercio exclusive anni XLV. de summa pecunie per ipsos eodem anno percepta, videlicet DCCXXII s. cum XVIII gr. Quibus omnibus computatis — remanserunt prefati officiales dominis et communitati CLV s. cum XXVI gr. et hanc totam summam resultantem ad consi- lium dominis reposuerunt. Quam —. Actum pleno in consilio sabbato ante Elisabeth. 8. 1446, 9. listopadu. Tamtéž f. 1025. Wenceslaus Piknosck, Johannes Wolf, consules, Antonius ab asinis, Petrus Sopusek et Martinus Wostnik, communes, officiales officii sex dominorum, — fecerunt racionem plenariam de summa octingentarum trium s. cum XX gr. et V hall. a feria lIII. dominice Dicit tercio anni MCCCCXLV inclu- dendo usque feriam terciam dominice In voluntate anni XLVI excludendo coram discretis viris Nicolao a rubeo cervo, Bernardo a Sampsone, consulibus, Nicolao pellifice, Francz carnifice, Mathia Oremus et Johanne Pytlik, com- munibus, — Quibus omnibus computatis — predicti offi- ciales remanserunt CCXXXIIII s. cum XL gr. communi- tali obligati, quas dominis ad consilium — presentave- runt. — Actum fer. lIII. ante Martini a. XLVI. 9. 1449, I. zá&i(. Rukop. c. 992 f. 223. Mathias a luceo, Johannes a fontibus, consules, Mathias Ssram, An- dreas braseator ab angelo, Nicolaus Hesolt et Fridericus ab unicorno, communes, officiales officii sex dominorum, fecerunt racionem coram Anthonio ab asinis, Nicolao pelli- fice, Bartlossio pannifice, Johanne Trefan, consulibus, Ni- colao Sserlink, Welislao a Golia, Wania, Nicolao sapo- nista, Johanne Albo, Johanne canulatore et Georgio sa- ponista, communibus, pleno ex consilio deputatis ad audien- dam racionem predictam, videlicct de anno d. M.CCCCXLVII feria secunda dominice Adorate primo inclusive usque dominicam In excelso eciam inclusive et ab eadem do- minica ultra annum ad dominicam Miserere de anno d. M.CCCCXLVIII de summa pecunie per ipsos pro eodem tempore percepta, videlicet mille trecentis quadraginta octo sexag. cum viginti tribus gr. Quibus omnibus com- putatis et veraciter distributa, videlicet. mille CLXXXX sexag. cum XXIIII gr. cum perceptis suprascriptis coequatis remanserunt prefati officiales dominis ct communitati CLVII sexag. gr. et hanc totam summam resultantem ad consilium dominis reposuerunt. Quam quidem racionem — Actum fer. secunda ipso die b. Egidii a. d. MCCCCXLIX. 10. 1451, 4. května. Tamfież f. 230. Nicolaus Sserlink, Broz doliator, consules, Iaksso carnifex, Weliko a Golia, Nicolaus Hesolt et Wenceslaus Krabec, commu- nes, officiales officii sex dominorum, feccrunt racionem coram dominis — in stuba consilii residentibus ct coram Nicolao Pytel, Mathia Sram, Johanne Manda, Wenceslao Hedwika, Nicolao Humpolec, Tlioma pannifice, Wenceslao Holec, communibus, per dominos — ad audiendam cum ipsis racionem prenarratam — a feria quarta dominice Inclina anni d. MCCCCXLIX usque feriam quintam antc 7 

Strana 50
50 Crucis dominice Protector anni d. MCCCLI. In qua gui- dem racione in summa perceptorum fuerunt posite IX centum LXXXI s. LIII gr. et III hall, in summa vero distributorum IX centum LXXXI s. XLVI gr. et XIII hal, sic quod post coequacionem distributorum cum per- ceptis resultaverunt — V gr. et lI hal. Quam vero —. Actum in pleno consilio fer. III. post Crucis a. LI. 11. 1452, 1. srpna. Tamiéz f. 233. Mauricius a pectine, Johannes Pytlik, consules, Nicolaus saponista, Nicolaus Hesolt, Nicolaus Kossik et Wenceslaus Krabec, communes, officiales dc officio sex dominorum fecerunt racionem coram discretis, Nicolao pellifice, Nicolao Hum- polec, Mathia de Rudnic, Andrea ab angelo, consulibus, Mathia Lauda, Johanne Benda, Jacobo Sobek, Procopio appothecario, Welislao a Golia, Nicolao Kosstial, Sigis- mundo Pytlone et Wenceslao Coranda, communibus, ad racionem — audiendam — per dominos — deputatos — a feria quinta ante Crucis dominice Protector noster us- que dominicam Deus in adiutorium anni d. MCCCCLI et cum hoc ultra annum de XIII septimanis dominicam Dicit primo includendo anni d. LII. In qua quidem racione summa — perceptorum fuit MCCIIII s. II gr. III hal, summa vero distributorum — MCXXVIII s. XXVII gr. XI hal. In excrescencia vero perceptorum fuerunt LXXV s. gr., quas dominis consulibus ad cistam consilii reposue- runt. Et ultra hoc resultabant XXXIIII gr. et IX hal. male et false monete. Quam quidem racionem —. Actum in pleno consilio fer. III post Abdonis a. LII. 12. 1453, 24. dubna. Tasnléz f. 236. Coram prudenti- bus viris Wenceslao, Coranda, Johanne a fontibus, Paulo Cipser et Johanne Pytlik, consulibus, Matia Lauda, Brozkone a s. Castulo, Welislao, Golia, Johanne Labutsky, Nicolao Pytel, Nicolao Sserlink, Andrea ab angelo, communibus, — per dominos — consules — ad racionem — audiendam deputati Nicolaus Hesolt, Mathias Mydlo, consules, Bar- thossius pannifex, Procopius sartor, Mathias Drdak, Sa- muel Welwar, communes, officiales officii sex dominorum, fecerunt racionem de omnibus perceptis et distributis — inchoando a sabbato die ante Lucie dominice Gaudete pro anno d. M.CCCCLI inclusive usque sabbatum diem post Andree dominice Ad te levavi a. d. LII, eciam in- clusive. In qua quidem racione summa — perceptorum erat MLX s. XLVII gr. et XI hal, summa vero distribu- torum VIII cent. XC s. XLVII gr. cum XI hal. Cocquatis autem distribulis cum perceptis summa resultans percep- torum erat CLXX s. gr., quam prefati officiales plenarie dominis consulibus in consilio reposucrunt. Quam quidem racionem —. Actum fer. III. post Georgii pleno in con- silio a. LIII. 18. 1453, 4. prosince. Tamtéz f. 238. Officiales communes officii sex dominorum, vidclicet Mauricius a pectine, Samuel Welwar, consules, Nicolaus Hesolth, Wen- ceslaus Krabec, Wenceslaus Polaczkonis, Franco calcariator, communes, fecerunt racionem coram Wenceslao Coranda, Johanne Trefan, Paulo Czipser, Procopio sartore, Simone Mudry, Johanne Hrdina, Sigismundo ab asinis, Ziga Pytel, consulibus, Mathia Lauda, Matia Mydlo, Andrea ab an- gelo, Petro de domo Rysslawy, Mikssone pellifice, Ha- nussio braseatore, Johanne Slatina, Wania, communibus, ad predictam racionem audiendam pleno ex consilio de- putatis, a sabbato die post Concepcionem b. Marie Virg. dominice Populus inclusive anni d. MCCCCLII usque fe- riam terciam post Omnium sanctorum dominice Dicit primo exclusive anni LIII de summa pecunie per ipsos eodem anno percepta, videlicet VIII centum XCIX s. XVIII gr. X hall. Quibus omnibus computatis et veraciter distributa, videlicet VII cent. XCIX s. XVIII gr. X hall., cum perceptis suprascriptis coequatis reliquerunt ultra dis- tributa centum s. gr., quas officiales memorati dominis ad consilium reposuerunt. Quam etenim racionem —. Actum pleno in consilio fer. tercia in die Barbare a. LIII. 14. 1454, 8. prosince. Tamtéž f. 240. Officiales officii sex dominorum, videlicet Samuel Welwar et Sigis- mundus ab asinis, consules, Johannes a fontibus, Matias Mydlo, Franco calcariator et Wenceslaus Krabecz, communes, fecerunt racionem corum Johanne Trefan, Paulo Czipser, Broz doliatore, Nicolao frenifice, consulibus, Mauricio a pec- tine, Wania, Nicolao Humpolec, Jacobo Sobek, Wenceslao Peniezek, Henrico Hemrle, Nicolao pellifice et Hanussio braseatore, communibus, — videlicet de anno d. MCCCCLIII a feria secunda ante Martini usgue feriam terciam post Martini dominice In voluntate inclusive anni d. MCCCCLIIII de summa pecunie — percepta et distributa, videlicet mille centum s. LXXXV gr. IIII num. in perceptis, VIII centum XI s. XXV gr. IIII num. in distributis. Quibus omnibus computatis — prefati officiales summam resul- tantem, videlicet trecentas s. minus X gr. ad consilium — reposuerunt. Quam —-. Actum pleno in consilio fer. III. post Andree a. LIIII. 15. 1455, 27. listopadu. Tamtéž f. 242. Samuel Welwar et Sigismundus ab asinis, consules, Nicolaus Humpolec, Hanussius braseator, Wenceslaus Krabec et Johannes a rubea cruce, communes, officiales oíficii sex dominorum, fecerunt racionem — coram — Johanne Pytlik, Jacobo Sobek, Johanne Hrdina et Mathia Pelliciani, consulibus, Wenceslao Coranda, Johanne Slatina, Martino Piknosck, Jacobo Zluticky, Wenceslao Peniezek, Johanne Hrdinka, Nicolao pellifice et Ziga Pytlonis, communibus, — a fer. III. ipso die b. Briccii dominice In voluntate anni MCCCCLIIII inclusive usque sabbatum diem dominice Dicit primo exclusive anni LV. Ubi summa perceplorum fuerat — CXIII s. XVII gr. XI hal, sic quod post coequacionem distributorum cum perceptis — nichil pe- nitus resultavit. Quam —. Act. fer. V. ante Andree a. LV. 16. 1456, 2. prosince. Tamtéž f. 243. Johannes a fontibus, Samuel Welwar, consules, Mathias Mydlo, Nico- laus frenifex, Andreas Mawstitl et Wenceslaus Krabec, communes, [officiales officii sex dominorum], quorum sessio erat a fer. III. ante Martini dominice Dicit primo inclu- sive anni LV usque feriam III. post Leonardi dominice Dicit secundo anni LVI, fecerunt racionem coram Mauri- cio a pectine, Johanne Rudnicky, Ziga Pytel, Augustino Holconis, Toma braseatore et Duchcone torrifice, consu- libus, Wenceslao Coranda, Johanne Slatina, Wania, Ni- colao pellifice, Johanne Wolf, Johanne Wiechtikone, Mar- tino Piknosek, Nicolao Hesolth, Jacobo Zluticky, Wen- ceslao a pueris, Broz doleatore et Golia communibus exconsilio pleno — deputatis, ubi summa — perceptorum erat MCXX s. LII gr. III d., summa distributorum DCCCX s. LII gr. IIll d. Summa vero perceptorum ex- crescens fuerat CCCX s. Que quidem pecunia — in con- silio est plenarie reposita. Quam —. Actum in consilio fer. V. post Andree LVI. 17. 1457, 14. listopadu. Tamiléž f. 245. Mauricius a pectinibus et Wenceslaus Krabec, de consilio, Johannes a fontibus, Nicolaus Humpolec, Procopius sartor et Vitus pannicida, communes, officiales officii sex dominorum, fe- cerunt racionem — coram — Bartossio pannifice, Johanne Pytlik, Brozio de lacu et Georgio aurifabro, consulibus, Wenceslao Coranda, Mathia Peliciani, Mathia Lauda, Ni- 

Strana 51
colao Hesolth, Wenceslao Peniezck et Johanne Hrdina de lacu, communibus, — a dominica Dicit tercio inclusive MCCCCLVI usque dominicam Omnia, que fecisti, exclusive anni d. LVII. Ubi summa perceptorum erat MCCCXIIII s. XI gr. VI n. et summa distributorum fuerat DCCCLXXXTIII s. XI gr, summa vero resultans — CCCCXXX s. cum VI n. que in consilio — est reposita. Quam —. Actum — fer. II. post Briccii a. LVII. 18. 1458, 11. prosince. Tamtéž f. 249. Nicolau Humpolec et Mauricius a pectine, consules, Jacobus So- bek, Wenceslaus Krabec, Hanussius braseator et Johannes a rubea cruce, communes, officiales officii sex dominorum, fecerunt racionem — coram — Johanne Manda, Mathia Pelician, Petro de domo Rysslavy et Petro Prazak, con- sulibus, Wenceslao Coranda, Wania, Nicolao Hesolth, Mathia Lauda, Henrico Hemrle, Jacobo Ssilhavy, Johanne Wolf ct Johanne Prazak, communibus, — a feria quinta dominice Omnia inclusive anni d. MCCCCLVII usque ad feriam secundam dominice Dicit secundo inclusive anni LVIII. Ubi summa perceptorum erat MCCCCXIII s. VI gr. XI d. et summa distributorum MCCCLII s. XIII gr. IHI d., summa vero — resultans — fuerat LX s. LI gr. — Quam —. Actum pleno in consilio fer. II. ante Lucie a. LVIII. 19. 1460, 31. března. Tamtéž f. 250. Nicolaus Humpolec et Jacobus Sobek, consules, Mauricius a pectine, Johannes Pytlik, Johannes a rubea cruce et Georgius auri- faber, communes, officiales officii sex dominorum, coram — Nicolao Hesolt, Brozio de lacu, Johanne Kosthorzie et Gcorgio Bohusska sartore, consulibus, Wenceslao Co- randa, Johanne Wolf, Johanne Wiechtik, Wenceslao a pucris, Francone calcariatore, Wania et Martino Piknuosek, communibus, ad racionem audiendam — deputatis fecerunt racionem — a feria tercia post Martini dominice Dicit secundo exclusive anni LVIII usque diem sabbati ante Circumcisionem domini anni LIX. Ubi summa percepto- rum erat MCCCVIII s. XXIII gr. IIII numm. et summa distributorum fuerat MCCLXXXVIII s. IX gr. II num., summa vero, que resultabat, — XX s. X gr. —. Quam —. Actum pleno in consilio fer. II. ante Ambrosii a. LX. 20. 1461, 8. října. Tamtéž f. 253. Nicolaus Hum- polec et Nicolaus Hesolth, consules, Jacobus Zluticky, Petrus Parziezck, Georgius aurifaber et Hanussius braseator, communes, officiales officii sex dominorum, fecerunt ra- cionem coram — Johanne Trefan et Sigismundo Pytel, consulibus, Wenceslao Coranda, Wania, Jarossio ab Ethio- pibus, Stephano ab ortulo, Duchcone torrifice, Francone calcariatore, Johanne Wiechtik et Jacobo Czepel, commu- nibus, — a sabbato ante Epiphaniam d. dominice in Ex- celso trono anni — LIX usque fer. V. post Lucie domi- nice Gaudete anni LX. In qua quidem racione in summa perceptorum fuerunt posite MCCLXIII s. III gr. V d., in summa distributorum MXCIX s. XXXIX gr. lllI d., sic quod resultaverunt CLXIII s. XV gr. Quam —. Actum pleno in consilio fer. V. Salus populi a. LXI. 21. 1462, 7. dubna. Tamtéž f. 256. Jacobus Sobek ct Petrus Parziezek de consilio, Nicolaus Humpolec, Mau- ricius a pectine, Nicolaus Hesolth et Johannes a rubea cruce, de communitate, officiales officii sex dominorum, fecerunt racionem — coram — Johanne Trefan et Pro- copio a Bruncvik, consulibus, Wenceslao Coranda, Jacobo Zluticky, Wania et Francone calcariatore, communibus, — a feria quinta post Lucie dominice Memento anni d. MCCCCLX usque diem sabbati ante Conversionem Pauli a. LXII. In qua quidem racione summa perceptorum erat 51 MDVI s. XXXII gr. III hall, summa distributorum MCCCCLXXI s. XLI gr. I hall, summa vero excrescens erat XXXIII s. XLV gr. Quam —. Actum pleno in con- silio fer. IIIIa post Ambrosii a. LXII. 22. 1463, 29. srpna. Tamtéž f. 257. Jacobus So- bek et Johannes a rubea cruce ex consilio, communes autem Nicolaus Humpolec, Mauricius a pectinibus, Petrus Parziezek et Benes ab albo leone, officiales officii sex dominorum, fecerunt racionem — coram — Johanne Tre- fan, Sigismundo ab asinis, Procopio Bruncvik et Wen- ceslao a pueris, consulibus, Wenceslao Koranda, Jacobo Zluticky, Johanne Wolf, Wenceslao Chrzest, Johanne Pytlik, Andrea Rod, Nicolao cultellifabro et Jacobo Czepel communibus —, in quorum racione summa perceptorum ab anno d. 1462 sabbato ante Conversionem s. Pauli do- minice Adorate secundo inchoata et terminata fer. IIII dominice Judica a. d. 1463 usque ad MDCCLXXXIX s. VI gr. V. d. se extendebat, summa vero distributorum MDCCII s. 5 gr. 5 d., summa resultans LXXXVII s. V gr. IX hall. — prout hoc distinccius in ipsius officii ma- nuali continetur. Quam —. Actum fer. II. in Decolacione s. Johannis a. LXIII. 23. 1466, 28. dubna. Tamtéž f. 258. Jacobus So- bek, Petrus Parziezek ex consilio, Nicolaus Humpolec qui eo anno vita decessit), Mauricius a pectine Johannes a rubea cruce ct Benes ab albo leone, communes, offi- ciales officii sex dominorum, fecerunt racionem — a fer. V. post Annuncciacionem dominice Iudica anni LXIII usque fer. V post eiusdem dominice anni LXVI coram Johanne Trefan, Sigismundo Pytlonis, Wenceslao Peniezek, Matheo Ssserlink, consulibus, communibus vero Wenceslao Co- randa, Wenceslao perkmistr, Jacobo Zluticky, Johanne Wolf, Jarossio porybny, Johanne Hus et Johanne a car- ponibus. Quorum percepta fuerunt 5114 s. X gr. III hall., distributa vcro 5088, 4 gr. 4 d., summa resultans XXVI s. V gr. IX hall. Actum fer. II. post Marci a. LXVI. E) Účty úřadu mostského. (Z rukopisů č. 992 a 2099.) 1. 1481, 24. října. Rukop. 6. 2099 f. 343. Nos magister civium, consules et scabini Maioris Civ. Prag. notum facimus tenore presencium universis, quod cum discreti viri Wenceslaus Hedwica et Mathias ab albo cervo, concives et officiales pontis nostri lapidei, de omni- bus et singulis perceptis et distributis iam dicti officii ab annis quattuor in eodem presidentes coram prudentibus viris Mathia ab Ethiopibus, Mathia a pectine, consulibus, Wenceslao Straboch, Johanne Reczek, Simone ab albo leone ct Wenceslao Holec, communibus, quibus super hoc pro sus- cipienda racione a prefatis officialibus commissimus, debitam ordinariam et sufficientem fecerunt racionem. De quaqui- dem racione existentes in pleno nostro consilio per pre- fatos, quibus hoc negocium fuit commissum, plenius in- formati, eciam sumus plene et sufficienter contenti cum graciarum accione ipsos communitati nostre et nobis in nullo fore obligatos. Idcirco animo deliberato et de certa nostra sciencia prefatos Wenceslaum Hedwikam et Mathiam ab albo cervo, officiales pontis nostri, et heredes ipsorum de universis et singulis perceptis et distributis, que, ut premittitur, per ct infra tempus predictum in officio prefato percepisse dinoscuntur, quittos dicimus et reddimus et virtute presencium nostro et communitatis 7* 

Strana 52
52 nostre nomine liberos dimittimus penitus et solutos per tempora affutura. Actum anno d. oc XXXI fer. III ante Simonis ct Jude ap. 2. 1436, 21. ánora. Tawiéz f. 427. Wenceslaus a coronis, Mathias Smolarz et Nicolaus pellifex, officiales pontis Prag., fecerunt racionem plenam, perfeclam et ra- cionabilem de omnibus perceptis et distributis pro anno d. MCCCCXXXV. predictum pontem seu officium tangen- tibus coram Johanne Welwar et Iakssonc carnifice, con- sulibus, Sigismundo de Cotenczic et Hedwica sartore, communibus, ad predictam racionem fiendam pleno ex consilio depulatis. Quam quidem racionem sic, ut dicitur, factam domini magister civium et consules Mai. Civ. Prag. susceperunt cet presentibus suscipiunt pro rata, grata vcra et racionabili, prefatos officiales liberos, quittos et solutos reddentes. Actum pleno in consilio fer. IL. ipso die Car- nisprivii a. XXXVI. 3. 1437, 14. listopadu. Rukop. c. 992 f. 174. Mar- tinus Rodicz, Johannes Mucck de consilio, Taksso carnifex, Johannes Trefan, Mathias pannitonsor et Anthonius ab asinis de communitate electi et deputati ad audiendam et faciendam racionem a circumspectis viris Johanne Reczek et Pessikone ab argentea stella, officialibus thelonei pontis, deposuerunt pleno in consilio personaliter comparentes, qualiter prefati officiales de huiusmodi officio pontis fece- runt racionem de omnibus perceptis et distributis veram, integram et racionabilem. Qua quidem deposicione domini magister civium et consules Maioris Civ. Pr. diligenter audita dictam racionem per nominatos Johannem et Pessi- konem factam susceperunt pro rata, grata, racionabili et digna ac per presentes suscipiunt, prefatos Johannem et Pessiconem, heredes ct successores ipsorum presentibus reddentes quittos penitus et solutos. Actum feria quinta post diem s. Martini. 4. 1439, 11. února. Tamtéž f. 191. Nos magister civium, consules et scabini Maioris Civ. Prag. notum fa- cimus tenore presencium universis, quia circumspecti viri Sigismundus Slama, Sigismundus Chanie, Johannes Mucek, Mathias Krtek, consules, Gira Domazlicky, Wenceslaus Holec, Johannes a fontibus et Anthonius ab asinis, com- munes, coniurati et concives nostri ad audiendam racionem ab officialibus pontis, videlicet circumspectis viris Pessi- kone ab argentea stella et Johanne Reczek, pleno ex consilio electi et deputati, nostro pleno in consilio com- parentcs protestati sunt et recognoverunt, qualiter prefati officiales pontis fecerunt coram ipsis veram, iustam et racionabilem racionem de omnibus perceptis et distributis predicti officii pontis susceptis et elargitis. Quam quidem racionem, sic ut premittitur, per eosdem officiales pontis factam expressam et ordinatam nos domini prefati susce- pimus pro rata, grata et racionabili nec non et de mo- lendis circa pontem existentibus percepcione et distri- bucione, predictos officiales et heredes ipsorum presen. tibus quittos, liberos et solutos facientes. Actum feria quarta post Scolastice a. d. MCCCC tricesiino nono. 5. 1489, 25. srpna. Tamléz f. 195. Nos —, quod cum discreti ac circumspecti viri Pessik ab argentea stella et Johannes Reczko, concives et coniurati nostri, officiales pontis nostri lapidei nec non de molendinis ibidem exis- tentibus, de omnibus et singulis perceptis et distributis — coram prudentibus viris Sigismundo Slamo, Sigismundo Chanie, Materna, Mathia a luceo, consulibus, Michacle aurifabro, Anthonio ab asinis, Johanne a fontibus ct Jo- hanne Trefan, communibus, quibus super hoc pro susci- pienda racione a prefatis officialibus commisimus, - fe- cerunt racionem. De quaquidem —. Actum fer. III. post festum s. Bartholomei a. d. MCCCCXXXIX. 6. 1440, 29. ínora. Tamtéz f. 203. Nos — quia circumspecti viri Mathias ab aureo luceo, Duchko institor, consules, Wenceslaus Holec, Michael aurifaber, Petrus Sopussek, Petrus Pala et Paulus linicida, communes, con- iurati et concives nostri ad audiendam racionem ab offi- cialibus pontis, videlicet circumspectis viris Pessikone ab argentea stella et Sigismundo Chanie pleno ex consilio electi et deputati — recognoverunt, qualiter prefati offi- ciales pontis fecerunt coram ipsis — racionem —. Actum fer. II. ante Mathei ap. a. d. MCCCCXL. 7. 1441, 25. září. Rukof. č. 2099 f. 498. Nos magister civium, consules et iurati Mai. Civ. Prag. uni- versis presencium per tenorem recognoscimus, quod so- lertes Maternus et Mathias Krtek, coniurati, Michael auri- faber, Wenceslaus Brzezka. Wenceslaus Holec et Iaksso carnifex, communes, ad racionem audiendam ab officialibus pontis, videlicet domino Pessicone ct Sigismundo Chan pleno ex consilio deputati, protestati sunt, quod iidem offi- ciales pontis de omnibus perceptis et distributis a domi- nica Deus in adiutorium inclusive anni oc XL usque dominicam Deus in loco, eciam inclusive, anni XLI fece- runt racionem veram —, quibus omnibus computatis hinc inde — remanserunt idem officiales I!/ s. cum septem gr. obligati. Nos vero —. Actum pleno in consilio fer. II. ante Wenceslai. 8. 1442, 10. září. Tamtéž f. 608. Nos magister civium — quia solertes Mathias Krtek et Petrus aurifaber, coniurati, Iaksso carnifex, Barthoss pannifex, Simon Mudry, Petrus Brzewniowsky et Johannes a cesare, communes, ad racionem audiendam ab officialibus pontis, videlicet Pessicone et Sigismundo Chanie pleno ex consilio deputati, protestati sunt, quia iidem officiales de omnibus perceptis et distributis a dominica Deus in adiutorium inclusive anni XLI usque dominicam Deus in loco, eciam inclusive, anni XLII fecerunt racionem —. Quibus omnibus compu- tatis — remanserunt idem officiales IIII s. gr. obligati. Nos vero —. Actum pleno in consilio fer. II. post Nativ. b. Marie V. a. XLII. 9. 1444, 18. prosince. Rukop. &. 992 f. 217. Co- ram Mathia Krtek et Duchcone institore, consulibus, Jo- hanne a fontibus, Wenceslao Holec, Wenceslao Brzezka, Andrea a rubea cruce et Johanne Trefan, communibus, ad racionem suscipiendam specialiter deputatis Pessico ab argentea stella et Barthossius pannifex, officiales pontis, fecerunt racionem de trecentis undecim sexag. et triginta tribus gr. omnium perceptorum per eosdem officiales a dominica Deus in adiutorium inclusive anni d. M.CCCCXLIII usque dominicam Gaudete in domino anni oc XLIIII de omnibus usufructibus eiusdem pontis quomodolibet per- ceptis rectam et racionabilem. Sic tamen, quod equatis veraciter perceptis et distributis predictis antedicti officiales remanserunt undecim sexag. gr. cum media communitati obligati. Domini vero consules informati existentes ab ante- nominatis consulibus et communibus racioni huiusmodi pre- sidentibus completam et sufficientem racionem huiusmodi existere eandem similiter pro completa, sufficienti et ra- cionabili susceperunt —. Actum fer. II. (sic) ipso die b. Lucie pleno in consilio anno sc XL. 10. 1445, 7. prosince. Rukop. č. 2099 f. 1012. Racio facta est per officiales pontis, videlicet per d. Pessikonem et Barthossium pannificem coram Mathia a luceo et Martino Rodicz, consulibus, Wenceslao ITolccz, Johanne Trefan et Simone Mudry, communibus, ad ra- 

Strana 53
cionem prefatam audiendam specialiter per dominos con- sules deputatis, de omnibus perceptis et distributis ad prefatum pontem et molendina sub ponte situata pertinen- tibus congruam et sine omni intercacione veram a domi- nica Gaudete inclusive anni oc XLIIII usque dominicam Populus Sion exclusive anni XLV, ita quod omnibus com- putatis equanimiter et defalcatis veraciter remanserunt communitati III s. XLVIII gr. et XI hall. Quam —. Actum fer. III. ante Concepcionem b. Marie V. anno XLV. 11. 1447, 3. ledna. Tamtéž j. 1026. Pessico de Cunwald, alias ab argentea stella, et Bartossius pannifex, officiales pontis, fecerunt racionem de omnibus perceptis et distributis pro eodem ponte et molendinis — coram Nicolao a rubeo cervo et Bernardo a Sampson, consu- libus, Nicolao pellifice, Mathia Oremus, Franc carnifice et Johanne Pytlik, communibus —. Actum pleno in con- silio fer. III. post Circumcisionem d. XLVII. 12. 1449, 24. října. Rukop. č. 992 f. 225. Anthonis ab asinis, Barthoss pannifex consules, Jacobus de Zluticz et Martinus Meyssner, communes, officiales pontis, fecerunt racionem coram Johanne Welwar, Wania, consulibus, Wenceslao a coronis, Mathia Ssram, Nicolao Humpolecz et Wenceslao Hedwika, communibus, pleno ex consilio ad audiendam racionem predictam omnimode deputatis, videlicet de anno d. MCCCCXLVIII a dominica Miserere inclusive usque dominicam Deus in adiutorium eciam in- clusive anni d. MCCCCXLIX, de ducentis nonaginta una sexagena minus tribus grossis et quinque hallensibus pro eodem tempore de omnibus usufructibus eiusdem pontis per ipsos quomodolibet perceptis. Quibus omnibus computatis et veraciter distributa, videlicet CCXLV s. cum LIIII gr. et duobus denariis cum peceptis supra- scriptis coequatis reliquerunt ultra distributa LVI s. et XLIII gr. Et hanc summam resultantem et cum hoc de- cem s. gr. post Pessiconem ibidem inventas reservaverunt predicti officiales erga se pro nonnullis et diversis neces- sitatibus ad laborem pontis pertinentibus. Quam quidem racionem —. Actum fer. VI. post Undecim milia virginum a. d. MCCCCXLIX. 13. 1450, 19. listopadu. Tamtéž f. 225. Johannes Benda, Jacobus Zluticky, consules, Barthoss pannifex et Procopius sartor, communes, officiales pontis, coram Jo- hanne Welwar, Johanne Trefan, ex consilio, Nicolao pel- lifice, Mathia Ssram, Wenceslao Holcone et Wenceslao Hedwika, ex communitate, per dominos magistrum civium et consules ad audiendam racionem deputatis — fecerunt racionem a dominica Respice secundo inclusive anni d. MCCCCXLIX usque dominicam eandem Respice secundo, similiter inclusive, anni d. MCCCCL. In qua quidem ra- cione in summa perceptorum fuerunt posite trecente qua- draginta una sexagene cum quadraginta grossis et novem hallensibus. Et post distributa resultaverunt octuaginta novem sexagene et XXVIII grossi, quibus eciam de re- manenciis precedentis anni superaddite sunt LXVI sexag. XLIII grossi et unus hallensis, sic quod veritabills summa resultans erat CLVI s. XI gr. et I hall. Quibusquidem officialibus pontis de summa remanente iam dicta in con- silio per eosdem reposita date sunt ipsis pro labore eorum sex s. et XI gr. Quam quidem racionem —. Actum fer. V. in die Elisabeth a. d MCCCCL. Que summa rc- sultans finalis, videlicet CL s. gr. in consilio, ut premit- titur, reposita per dominos consules tradita est viceversa eisdem officialibus ponlis pro necessitate huius officii futura. 14. 1451, 21. prosince. Tamléz f. 232. Barthoss pannifex, Jacobus Zluticky, consules, Nicolaus Humpolec 53 et Wanya, communes, officiales pontis, fecerunt racionem — coram — Wenceslao Waleczowsky, magistro civium, Przechone, Nicolao pellifice, consulibus, Johanne Benda et Paulo Cipser, communibus. In qua quidem racione — summa perceptorum erat quadringente septuaginta una Sscxagcne et quadraginta tres gr. et sex den., summa vero distributorum ducente nonaginta una s. viginti octo gr. et unus denarius. Summa vero resultans centum octua- ginta s. quindecim gr. et quinque den. Quam racionem per prefatos officiales pontis factam a dominica videlicct Protector noster inclusive anni d. MCCCCL usque domi- nicam Populus Syon, eciam inclusive, anni d. LI domini consules a prefatis presidentibus audientes esse reclam et iustam, ipsam pro recta — susceperunt. — Actum fcr. III. ipso die s. Thome in pleno consilio a. d. MCCCCLI. Summa vero resultans restituta est officio pontis ad ser- vandum pro necessitate futura. 15. 1452, 19. prosince. Tamtéž f. 234. Przech de Budkowic, Nicolaus de Humpolec, consules, Wanya et Johannes Pytlik, communes, officiales circa pontem, fece- runt racionem — a dominica Gaudete anni d. MCCCCLI inclusive usque dominicam Ad te levavi a. d. LII, eciam inclusive, coram discretis Wenceslao Coranda, Jacobo Zlutickv, Johanne Trefan, Paulo Cipser, consulibus, Ni- colao pellifice, Nicolao Sserlink, Simone: Mudry et An- drea ab angelo, communibus, ad racionem prefatam ab ipsis audiendam per dominos — deputatis. In qua racione summa perceptorum erat CCCLXXX sexag. et XXXIIII gr. summa vero distributorum CCI s. XVIII gr. et VI d. et resultabant CLXXIX s. XV gr. et I d. De quaquidem summa resultanti d. consulum mandato et communium ad racionem deputatorum date sunt X s. gr. officialibus predictis pro labore eorum, prothonotario I s., notario pontis I s. et ingrossatori consilii XV gr., sic quod pro communitate remanserunt de predicta summa resultante in paratis CLXVII s. et I d. Quam racionem —. Actum pleno in consilio fer. III. ante Thome ap. a. LII. Summa vero resultans finalis tradita cst officialibus pontis pro huiusmodi of&cii necessitate futura ad conservandum. 16. 1468, 20. listopadu. Rukop. č. 992 f. 237. Przech de Budkovic, Barthossius pannifex, consules, Ni- colaus Humpolec et Procopius appothecarius, communes, officiales officii pontis, qui sederunt in eodem officio anno d. MCCCCLII a dominica Populus Sion inclusive usque dominicam Dicit dominus secundo, eciam inclusive, pro anno d. LIII, fecerunt racionem — coram —- Jo- hanne Trefan, Paulo Czipser, consulibus, Nicolao pellifice, Wania, communibus, per — consules ad audiendam ra- cionem — deputatos. Cuiusquidem racionis summa per- ceptorum fuit trecente quadraginta sexagene decem novem grossi, tres denarii; summa vero distributorum ducente nonaginta octo s. gr. cum XIII hall. Coequatis autem perceptis cum distributis summa resultans perceptorum extendebat se ad quadraginta duas s. gr. decem octo gr. cum septem hall. De qua summa — mandato — con- sulum et communium — deputatorum date sunt officialibus prefatis decem s. gr. pro labore, quem in huiusmodi officii residencia gesserunt, prothonotario unam s., ingrossatori suo I gr., notario consilii pro quittancia sive presentis racionis libro civitatis insercione XVIII gr. cum VII hall. Sic quod de predicta summa — remanserunt in paratis triginta s. gr. Quam quidem racionem —. Actum fer. 111. in crastino b. Elisabeth a. d. LIII. Summa vero finalis, videlicet XXX s. gr., resultans data est per dominos viceversa ad officium pontis pro necessitate futura. 

Strana 54
54 17. 1454, 2. prosince. Tamtéž f. 240. (lidem offi- ciales) fecerunt racionem coram Johanne Trefan, Paulo Czipscr, Nicolao frenifice, Broz doliatore, consulibus, Ha- nussio braseatore, Jacobo Sobek et Wenceslao a pucris, communibus — deputatis — videlicct de anno d. MCCCCLIII a dominica Dicit dominus tercio inclusive usque domini- cam ln voluntate, eciam inclusive, anni d. MCCCCLIII de VI cent. XVIII s. XLIIII gr. V den. pro eodem tem- pore de omnibus usufructibus eiusdem pontis per ipsos quomodolibet perceptis. Quibus omnibus computatis et veraciter distributa, videlicet VI cent. XII s. XLV gr. Id., cum perccplis — coequatis summa perceptorum excres- cens ultra distributa erat V s. LIX gr. II d., que summa per — consules data est predictis officialibus pro labore. Quam — racionem —. Actum fer. II. post Andree ap. anno d. MCCCCLIIII. 18. 1455, 99. listopadu. 7awieés f. 242. Przech de Budkowic et Barthoss pannifex, consules, Procopius appo- thecarius ct Wanic, communes, officiales pontis, quorum sessio crat a dominica Si iniquitatis anni LIIII inclusive, in eius feria llI. erat festum Elisabeth, usque dominicam Dicit dominus anni LV, cciam inclusive, in cuius fer. IIII. crat festum Elisabeth, fecerunt racionem coram Johanne Pytlik, Jacobo Sobek, Johanne Hrdina de lacu et Mathia Pellician, consulibus, Wenceslao Coranda, Nicolao pelli- fice, Jacobo Zluticky, Martino Piknosek, Wenceslao a pueris prope pontem, Ziga Pytlonis, Johanne Slatina et Johanne Hrdina frenifice, communibus, per plenum con- silium deputatis ad audiendam racionem predictam — de summa percepta — DCLXXIII s. VI gr., taliter quod summa distributorum post equacionem cum summa per- ceptorum predicta ad DCLXXIII s. VI gr. similiter se extendcbat. Quam —. Act. pleno in consilio sabbato in vigilia Andree a. LV. 19. 1456. 7. prosince. Tamtéž f. 243. Przech de Budkowic et Bartossius pannifex de consilio, Procopius appothecarius et Nicolaus Humpolec, de communitate, officiales pontis, quorum sessio erat a dominica Dicit do- minus tercio anni LV, in cuius feria III. erat festum s. Katherine, inclusive usque dominicam Dicit secundo anni LVI, eciam inclusive, in cuius fer. V. crat festum b. Mar- tini fecerunt racionem coram Johanne Trefan et Paulo Czipser, consulibus, Wenceslao Coranda, Jacobo Zluticky, Wania, Wenceslao a pueris prope pontem, Brozio dolea- tore dc lacu et Nicolao pellifice, communibus, — ubi summa — perceptorum — fuerat CCCCXLVII s. IIII gr., VII hall.; summa vero distributorum CCCCXXV s. III gr. IX hall. —, summa perceptorum excrescens — crat XXII s. VI d. De qua quidem summa excrescente officialibus pro labore date sunt decem s. gr., prothonotario et notario pontis II s., residue autem X s. gr. cum VI d. — relicte sunt circa officiales ipsius pontis —. Quam —. Actum pleno in consilio fer. III. post Nicolai a. LVI. 20. 1457, 16. listopadu. Tamtéz f. 245. Paulus Czipser et Procopius appotecarius, consules, Jacobus Zlu- ticky et Wania, communes, officiales pontis, quorum sessio erat a dominica Dicit dominus tercio inclusive anni d. MCCCCLVI, in cuius fer. VI. erat festum b. Elisabeth, usquc dominicam Omnia, que fecisti, anni LVII eciam inclusive, in cuius fer. III. crat festum Omnium sanctorum, fecerunt racionem coram Brozio dolcatore de lacu ct Ge- orgio aurifabro, consulibus, Wencceslao Coranda, Mathia Lauda, Johanne Wolf ct Johanne Hrdina frenifice, com- munibus, per plenum consilium ad hoc deputatis ad audi- endam racionem predictam de summa — percepta, vide- licet DCXXXVIII s. XXXI gr. V d. Quibus omnibus com- putatis et distributa, videlicet DLXXXV s. XIII gr. II d. cum perceptis — coequatis summa perceptorum resultans — erat LIII s. XVIII gr. IH d. De qua summa excrcs- cente mandato tocius consilii date sunt dictis officialibus X s. Tusskoni protonotario unam s., Paulo notario pontis I s. et pro racione libro civitatis annotanda XV gr. Re- siduum vero, videlicet XLI s. III gr. III d. in potestatc officiallum — pontis reservarunt pro necessitate futura. Quam —. Actum pleno in consilio fer. IIII. in die Oth- mari a. LVII. 21. 1458, 12. prosince. Tamtéž f. 249. Paulus Czipser et Jacobus Zluticky, consules, Vitus pannicida et Wenceslaus a pueris, communes, officiales pontis, quorum sessio erat a dominica In voluntate anni d. MCCCCLVII inclusive, in cuius feria VI. erat festum s. Martini, usque dominicam Dicit dominus primo anni d. LVIII, eciam in- clusive, cuius sabbato erat festum s. Martini, fecerunt ra- cionem coram Johanne Trefan, pro tunc magistro civium, Nicolao Humpolec, consulibus, Wenceslao Coranda ct Mathia Lauda, communibus, — de summa perceptorum — videlicet DLXXXV s. XXXVII gr. VI d., inclusis ibidem conservatis precedentis anni. Quibus omnibus computatis et distributa, videlicet CCCCX s. XLII gr. V d. cum perceptis — coequatis summa — resultans — fuerat CLXXIII s. LV gr. I d. De qua summa — date sunt officialibus — pro labore decem s., Johanni Tussek pro- thonotario I s., Paulo notario pontis Is. et pro annotanda racione libro civitatis — XV gr. Residuum, puta CLXII s. XL gr. I d. in potestate officialium pontis reliquerunt —. Quam —. Actum pleno in consilio fer. III. ante Lucie a. LVIII. 22. 1460, 31. března. Tamtéž f. 250. Paulus Czipser, Jacobus Zluticky, consules, Vitus pannicida ct Procopius Bruncvik, communes, officiales circa pontem, quorum sessio fuit a dominica Dicit dominus secundo in- clusive, in cuius feria II. erat festum b. Briccii, anni d. MCCCCLVIII usque dominicam Memento, eciam inclusive, cuius feria III. erat festum Nativitatis domini, anni LX, fecerunt racionem — coram Nicolao Hesolth, Brosio do- leatore de lacu, Johanne Kosthorzi, Georgio Bohusska sartore, consulibus, Wenceslao Coranda, Johanne Wolf, Johanne Wiechtik, Wenceslao a pueris prope pontem, Francone calcariatore, Wania et Martino Piknuosek, com- munibus, — in qua racione summa — perceptorum —, conservalis eciam anni precedentis ibidem inclusis, cret DCCLXXVII s. XXXVII gr. XIII d., summa vero dis- tributorum erat CCCCXXXI s. II gr. IX d., summa autem — excrescens erat CCCXLVII s. XXXV gr. IIII d. De qua summa — date sunt officialibus pro labore X s,, Johanni Tussek prothonotario I s., Paulo, notario pontis, I s. et pro annotanda racione libro civitatis XV gr. Re- siduum vero puta CCCXXXV s. XX gr. Il d. — in po- testate officialium pontis remansit —. Quam —. Actum pleno in consilio fer. II. ante Ambrossii dominice Judica a. LX. 23. 1461, 16. března. Tamtéž f. 253. Paulus Czipser et Jacobus Sobko, consules, Vitus pannicida et Johannes Sosnovec, communes, officiales pontis, guorum sessio crat a dominica Dum medium, in cuius feria erat festum Circumcisionis domini, anni d. MCCCCLX usque dominicam Gaudete anni eiusdem inclusive, que erat crastina dies b. Lucie virg., fecerunt racionem coram — Johanne Prazak, Andrea Rod, Martino Piknuosck et Wen- ceslao Holec, consulibus, Wenceslao Coranda, Wania, Ja- rossio porybny, Stephano a nigro ortulo, Duchcone tor- 

Strana 55
rifice, Franconc calcariatore, Johanne Wiechtik et Jacobo Czepel, communibus, —, ubi summa perceptorum, conser- vatis anni precedentis ibidem inclusis, erat octingente triginta octo s. viginti sex gr. IIII d., summa distributorum fuerat quingente quadraginta quinque s. X XXIII gr. XIII d., summa excrescens — erat ducente nonaginta due s. quin- quaginta duo gr. IX d. De qua summa — date sunt offi- cialibus — X s., Johanni Tussek prothonotario I s., Paulo notario I s. pro racione libro civitatis annotanda XV gr. Residuum, puta CCLXXX s. XXXVII gr. IX d. in po- testate officialium pontis anno oc LXI institutorum remansit. Quam —. Actum pleno in consilio fer. II. dominice Le- tare a. LXI. — Audientes racionem — non fuerant tanti, prout positi sunt per errorem ingrossatoris, sed fuerunt isti: Johannes Trefan et Ziga Pytel, consules, Wenceslaus Coranda, Johannes Wiechtik, Jarossius ab Ethiopibus et Duchco torrifex per plenum consilium deputati. 24. 1402, 7. dubna. Tamtéž f. 255. Paulus Czipser et Wenceslaus Peniezek, consules, Vitus pannicida et Jo- hannes Sosnovec, communes, officiales pontis, qui sede- runt a dominica Memento inclusive, cuius fer. V. erat festum Nativitatis domini, anni MCCCCLXI usque domi- nicam Omnis terra, similiter inclusive, que erat dominica prima immediate sequens Epiphaniam d., anni LXII, fe- cerunt racionem presentibus Johanne Trefan et Procopio a Bruncvik, consulibus, Wenceslao Coranda, Jacobo Zlu- ticky, Wanya de Kwietow et Francone calcariatore, com- munibus —, ubi summa perceptorum inclusis conservatis anni precedentis extendebatur ad MCLXXV s. LII gr. III d. summa distributorum ad DCCXXIX s. XV gr. V hall, summa vero resultans ad CCCCXLVI s. XXXVI gr. VI d. De qua summa date sunt officialibus X s., Johanni Tussek prothonotario I s., notario pontis I s. et pro ra- cione libro civitatis annotanda XV gr. Residuum autem CCCCXXXIII s. XXI gr. VI d. sunt relicte in potestate officialium pontis. Quam —. Actum pleno in consilio fer. III. post Ambrosii a. LXII. 25. 1463, 1. září. Tamtéž f. 257. Per dominos magistrum civium et consules — Paulus Czipser et Ni- colaus Hesolt ex consilio, de cormmunibus vero Vitus pan- nicida et Johannes Sosnovec, officiales pontis, effecti anno MCCCCLXII dominica Adorate primo pro assumpto regi- mine includentes et in eodem ad annum LXIII dominice Letare considentes intermisse fecerunt racionem — co- ram — Johanne Trefan et Jacobo Sobek, consulibus, de communitate vero Wenceslao Coranda et Jacobo de Zlu- tic —. Quorum percepta cum anni precedentis conser- vata summa MCLVIII s. XXX gr. IX hall, distributa vero CMIII s. XV gr. V d., resultantis summe parata pe- cunia CCLV s. XIII gr. XIII hall. — prout hec singula in eiusdem registris officii sunt columnatim exarata. Cuius racionis —. Actum fer. V. die Egidii a. LXIII. 26. 1467, 9. března. Tamtéž f. 258. Paulus Czipser et Nicolaus Hesolt, consules, communes vero Vitus pan- nicida et Jobannes Sosnovec, officiales pontis, gui eidem officio presederunt a dominica Judica inclusive anni LXIII usque ad a. LXVII. dominice Da pacem inclusive, fecerunt racionem — coram Johanne Trefan et Procopio Bruncvik, consulibus, Wenceslao Coranda et Jacobo Zluticky, com- munibus —. Quorum summa perceptorum fuit MMDCCXLVII s. XXXV gr. XIII hall, distributorum vero MMDCLXIII s. XXIII gr. III hall., summa vero resultans LXXXIIII s. XII gr. V d, prout hec omnia ex registro officii pretacti lucidius patent. Que quidem racio bene perpensa et per assidentes racioni consilio primum recitiata ac deinde 55 magne communitati, que fuit fer. II. ante Georgii a. LXVII congregata, pro vera, iusta — est iudicata. Actum in communitate congregata die et anno, quibus supra. F) Účty úřadu Týnského z let 1436—1449. (Z rukopisu č. 992 a 2099.) 1. 1436, 6. dubna. Rukop. č. 97 f. 106 a 2099 f. 429. Mathias Mydlo et Johannes a cantaris, officiales officii de Leta curia, fecerunt racionem coram Mathia Smolarz, Sigismundo de Cotenczic, consulibus, Johanne Welwar et Wenceslao a coronis, communibus, ad pre- dictam racionem deputalis pro anno d. MCCCCXXXIIII currente a dominica Jubilate usque dominicam Domine ne longe inclusive, veram et racionabilem de omnibus per- ceptis et distributis officium predictum tangentibus. Quam domini consules susceperunt pro rata et grata, racionabili et digna, prefatos officiales liberos et solutos reddentes. Actum pleno in consilio fer. V. dominice Domine ne longe a. XXXVI. 9. 1442, 18. října. Rukop. c. 2099 f. 609. Jo- hannes Wolf consul et Johannes a tribus fonübus ex com- munitate, officiales officii de Leta curia, fecerunt racionem de omnibus perceptis et distributis huiusmodi officii co- ram Mathia ab aureo luceo et Martino Rodicz, consulibus, Wenceslao Brzezka Micliaele aurifabro, Petro Sopussek ct Marlino a cignis, communibus, — quam domini —- audi- entes a presidentibus prefatis forc fidedignam eandem in communitatem seniorem detulerunt —. Resultans vero — summe fuit V!/, s. VI gr. IX hall. Actum fer. V. post Galli a. XLII. 3. 1443, 14. listopadu. Tamitéž f. 902. D. Maternus et Wenceslaus a coronis, officiales de Leta curia, fecerunt racionem de centum guatuor s. cum IX gr. perceptorum pro eodem anno proveniencium coram Nicolao a rubeo cervo et Johanne Wolf, consulibus, Wenceslao Holec misarz, et Iaxone carnifice, communibus, ad predictam ra- cionem audiendam deputatis —. Quem quidem —. Actum pleno in consilio fer. V. post Martini a. XLIII. 4. 1444, 15. prosince. Rukop. c. 992 f. 217. In presencia Mathie a luceo aureo et Bernardi a Sampsone, consulum, Johannis a tribus fontibus, Wenceslai Holec misarz, Andree a rubea cruce et Johannis Trefan, com- munium, ad racionem audiendam et suscipiendam ab offi- cialibus officii Lete curie, videlicet a domino Materno et Wenceslao a quinque coronis, omnimode per dominos consules deputatorum, predicti officiales fecerunt racionem de ducentis viginti quinque sexag. gr. omnium percepto- rum et distributorum coram huiusmodi presidentibus offi- cium predictum qualitercunque tangentibus a dominica Si iniquitates anni d. MCCCCXLIII inchoando usque domi- nicam Gaudete inclusive anni oc XLIIII terminando. Quibus omnibus veraciter computatis et equaliter defalcatis remanserunt predicti officiales viginti septem s. gr. com- munitati obligati et easdem effectualiter ad consilium do- minis in parata pecunia mox assignaverunt. Quam quidem racionem informacione sufficienti prius a dictis presiden- tibus habita domini prefati pro rata, firma, racionabili et perfecta susceperunt et presentibus suscipiunt —. Actum pleno in consilio fer. III. post Lucie a. d. MCCCCXLIIII. 5. 1445. 18. prosince. Rukop. ¢. 2099 f. 1012. D. Maternus de Longa platea et Wenceslaus a coronis, officiales Lete curie, fecerunt racionem de omnibus per- 

Strana 56
56 ceptis et distributis predictum officium ex parte domino- rum Antique Civ. Prag. tangentibus coram providis viris Mathia Krtek, Martino Rodicz, consulibus, Johanne a fon- tibus, Johanne Trefan, Simone Mudry et Petro Brzew- nowsky, communibus, — videlicet a dominica Gaudete in domino inclusive anni XLIII usque dominicam Memento anni XLV. exclusive. Summam resultantem ultra distributa, videlicet XXXV s. et II gr. III hall. ad consilium dominis assignaverunt, dempta priori pecunia, quam dictis dominis pro codem anno prius ad idem consilium reposuerunt. Quam —. Actum sabbato post Lucie anno XLV. 6. 1447, 9. ledna. Tamież f. 1026. Coram pruden- tibus viris, videlicet Nicolao a rubeo cervo, Bernardo a Sampsone, consulibus, Nicolao pellifice, Franc carnifice, Mathia Oremus et Johanne Pytlik, communibus, — Ma- tcrnus et Wenceslaus a coronis, officiales Lete curie, fe- cerunt racionem a dominica Memento (hic deest) exclusive anni XLVII de perceptis omnibus et distributis, — sic quod — remanserunt communitati triginta sex. s. gr. cum IMI gr. demptis prius ad consilium assignatis —. Quam —. Actum pleno in consilio fer. II. post Epipha- niam d. XLVII. 7. 1449, 1. září. Rukop. c. 992 f. 227. Maternus de Longa platea consul et Wenceslaus Holec communis, officiales officii in Leta curia, fecerunt racionem coram Anthonio ab asinis, Nicolao pellifice, Barthossio pannifice, Johanne Trefan consulibus, Nicolao Sserlink, Welislao a Golia, Wania, Nicolao saponista, Johanne Albo, Johanne canulatore et Georgio saponista, communibus, pleno ex consilio ad audiendam racionem predictam deputatis, vi- delicet de anno d. MCCCCXLVII sabbato dominice Ado- rate primo inclusive usque sabbatum dominice In cxcelso throno, eciam inclusive, et ulterius a die sabbati eiusdem dominice de anno d. M.CCCCXLVIII usque sabbatum dominice Miserere eciam inclusive de CXCIX sexag. cum XXXV!/, gr. pro eodem tempore per ipsos perceptis. sic tamen, quod equatis veraciter perceptis cum distributis predicti officiales nichil omnino remanserunt dominis et communitati obligati, eo quod tantum in distributis extat, quantum et in perceptis: Quam quidam racionem —. Actum fer. lI. ipso die b. Egidii a. MCCCCXLIX?. G) Příjmy z mlýnů obecních z let 1437—1438. 1. 14837, 27. března. Rukop. č. 2099 f. 464. Ma- ternus de Longa platea et Nicolaus a rubeo cervo, tunc temporis rectores et gubernatores molendini dicti in La- pide, siti ante portam Porziecz, per dominos magistrum civium et consules cum scitu et voluntate communitatis deputati fecerunt racionem presentibus Sigismundus Chanie et Bernardo a Sampson, consulibus, Wenceslao Brzezka, Johanne a fonte, Johanne appotecarjo et Georgio Domaz- licky, communibus, ad predictam racionem electis a do- ininica In voluntate tua ante festum Undecim milia virg. usque ad dominicam Judica veram — de omnibus per- ceptis et distributis, sic quod distributa excedunt percepta in XVIII s. minus X gr. et eadem pecunie summa impo- sita est cum scitu ct voluntate communitatis super bona communitatis in raisa versus Austriam ad dominam rcgi- nam et regem Romanorum. Quam quidem racionem. — Actum fer. IIII. ante Conductum Pasche. a. XXXVII. 2. 1438, 21. července. Rukop. č. 992 f. 178. Ni- colaus a rubeo cervo et Wenceslaus Piknosek, consules ad audiendam et faciendam racionem de pleno ex consilio Maioris Civ. Pr. electi et deputati, deposuerunt pleno in consilio personaliter comparentes, quod circumspecti viri Mathias Krtek ab aureo luceo, Sigismundus Slama, con- sules, Johannes a tribus fontibus et Wenceslaus Muzik, communes, pro tempore provisores et gubernatores mo- lendinorum, videlicet Helmonisse et in Lapide dictorum, fecerunt de omnibus perceptis et distributis tempore ipso- rum regiminis et gubernacionis veram, iustam et raciona- bilem racionem. Qua quidem deposicione domini magister civium et consules predicte civitatis Prag. audita dictam racionem per nominatos Mathiam ab aureo luceo, Sigis- mundum Slama, Johannem a tribus fontibus et Wenceslaum Muzik factam suscepe unt pro rata, grata et racionabili et per presentes suscipiunt prefatos Mathiam, Sigismundum, Johannem et Wenceslaum, heredes et successores ipsorum presentibus reddentes quittos, liberos penitus et solutos. Actum feria secunda ante diem s. Marie Magd. a. d. MCCCCXXXVIII. H) Nepravidelné příjmy a vydání obecní z let 1437—1456. (Z rukopisů č. 992 a 2099.) 1. 1437, 20. listopadu. Rukop. č. 992 f. 174. Jo- hannes Mucck et Martinus Rodicz, consules, Iaksso car- nifex, Petrus a noctua, Wilhelmus Kukol, Mathias ab Ethiopibus, Gira Domazlicky, Mathias pannirasor, Petrus de curia Brewnoviensi, Andreas a rubea cruce, Petrus Hilbrandi, Miksso pellifex et Andreas frenifex de commu- nitate, electi et deputati ad audiendam et faciendam ra- cionem a circumspectis viris Sigismundo Slama de con- silio, Mathia ab albo cervo, Johanne Trefan, Anthonio a asinis, Jacobo ferratore, Henrico Kbelsky, Michaele auri- fabro, Cruce torrifice, Nicolao Betlemsky, Johanne Wlcezie- hrdlo, Wenceslao Holec et Johanne a fontibus ex comu- nitate officialibus, qui sederunt super colligenda summa mille sexag. gr. pro domino imperatore in subsidium per magnam communitatem imposita, deposuerunt pleno in consilio personaliter comparentes, qualiter iam nominati officiales de huiusmodi mille sexag. gr. fecerunt racionem de omnibus perceptis et distributis veram, integram et racionabilem. Quaquidem deposicione domini magister ci- vium et consules Maioris Civ. Pr. diligenter audita dictam racionem per nominatos officiales factam susceperunt pro rata, grata, racionabili et digna ac per presentes susci- piunt prefatos officiales, heredes et successores ipsorum presentibus reddentes quittos penitus et solutos. Actum fer. quarta post diem s. Elizabeth de a. d. MCCCCXXXVIT'. 2. 14398, 9. dubna. Tamiéz f. 175. My purgmistr, konšelé i všecka obec Starého M. Pr. vyznáváme tiemto zápisem obecně přede všemi, že jsme Matěje Smolaře propustili a mocí tohoto zápisu propúštieme ze všech počtuov, neb jest těm počtóm dosti učinil. — Matěj od múřenínóv řečený Smolař vstúpiv osobně přied pány purgmistra, konšely i všecku obec Větčicho M. Pr. svo- bodně a dobrovolně, prosil jesti snažně a žádostivě, aby nikda na ižádném úřadě města tohoto do své smrti ne- býval. Ke kteréžto prosbě a žádosti jeho páni svrchu- psaní i všecka obec jsúce hnuti a nechtiece jeho v tom necoslyšeti, jej všech úřadóv po dnešnie den zbavují mocí tohoto zápisu. Actum fer. guarta post dom. Palmarum anno d. M.CCCCXXXVIII. 

Strana 57
8. 1440. 6. května. Rukop. č. 2099 f. 489. Ma- ternus de Longa platea fecit racionem coram prudentibus viris Sigismundo dicto Chanie et Petro aurifabro, consu- libus de pleno consilio electis de triginta s. gr. sibi pro expensis in legacione ad dominam reginam versus Unga- riam datis iustam, veram et racionabilem, sic quod distri- buta excedunt percepta in duabus sexagenis et duobus grossis. Quam quidem —. Actum fer. VI. post Ascencio- nem domini a. XL. 4. 1441, 12. červenee. Tamtéž f. 496. Prout do- mini magister civium et consules Maioris Civ. Prag. re- manserunt debitorie obligati in quindecim s. gr. Johanni a tribus fontibus et Margarete, conthorali sue, pro rebus institalibus et cerevisia bone memorie Alberto, regi Bo- hemorum, pro honore datis, exinde dictas quindecim s. predictis coniugibus de officio sex dominorum domini pre- libati mandaverunt et per presentes mandant dare — divi- sim in terminis —, videlicet in festo s. Galii nunc pro- xime venluro quinque s. gr. et in festo s. Georgii mox post secuturo quinque sexag., in revolucione anni iterum. -. Actum pleno in consilio fer. III. ante Margarete a. XLI. 5. 1444, 28. dubna. Tamież f. 807. D. Maternus de Longa platea fecit racionem presentibus Sigismundo Chan et Mathia porybny, consulibus ad predictam pleno ex consilio deputatis de triginta sexag., quas sibi super raysa ad regem Romanorum a civitate facta cum aliis nuncciis pro expensis erant date. Sic videlicet, quod tan- tum de tota summa expendit X!/9 s. cum III gr. et re- siduum dominis restituit. Quam —. Actum pleno in con- silio fer. III. ante Philippi et Jacobi ap. a. XLIIII. 6. 1444, 16. července. Tamtéž f. 809. D. Maternus fecit racioncm de pecunia decem et octo s. gr. coram Bernardo a Sampsone et Mathia porybny, consulibus, ad dictam racionem audiendam — deputatis, que in rejsa seu legacione ad dominum de Rosemberg versus Krumlow ex parle civitatis facta per diclos dominos erat sibi assig- nata. Sic tamen, quod de tota pecunie summa quinque s. cum quinquaginta uno gr et duobus nummis tradidit et exposuit, residuum prefatis dominis restituendo. Qnam —. Actum fer. V. post Margarete a. XLIIII. 7. 1444, 17. srpna. Tasmićż f. 809. D. Maternus fecit racionem de pccunia, que sibi erat super legacione versus Plznam ad sinodum celebrandam data, coram Ma- thia porybny et Bernardo a Sampsone — sic quod expendit V![, s. VH gr. cum V num. Quam —. Actum fer. II. post Assumpcionem Marie a. XLIIII. 8. 1447, 25. října. Tamtéž f. 1038. Johannes Wolf consul, Antonius ab asinis, Mathias ab albo cervo, Mau- ricius a flabellis et Mathias Oremus, communes ad laborem pretorii sub capella deputati, fecerunt racionem plenariam de summa LX s. minus XXX gr. ipsis super dicto labore de consilio assignatis, sic quod — restituerunt viceversa dominis III s. et XLII gr. — Actum pleno in consilio fer. 111. ante Simonis et Jude a. XLVII. 9. 1449, 10. února. Tamtéž f. 1051. My purgmistr a konšelé Star. M. Pr. všem i každým tiemto zápisem oznamujíc věděti dáváme, že slovutný Václav z Vesce, spolupřísežný tovařiš náš, kúpil jest u nás a obce našie poldruhého sta a šest ovec, pět krav starych a patnácte jalovic ročních a dvúletních, pět sviň starých patnácte prasec letošních a lonských a k tomu jeden vuoz za XX kop nám již a obci naší týmž Václavem penězy hotovými splněných a zaplacených. Kterýžto dobytek po utečení a odbéZen( Pe&íkovu z Kunwaldu spadl jest na nás a na obec naši spravedlivě a v Uhtinévsi zuostaven jest. Actum pleno in consilio fér. II. ipso die b. Scolastice a. XLIX. 57 10. 1452, 6. bíezna. Rukop. ë. 992 f. 194. Nos magister civium, consules et scabini Mai. Civ. Prag. no- tum facimus tenore presencium universis, quod constitutus coram nobis pleno in consilio circumspectus Bernardus a Sampsone, coniuratus concivis noster dilectus, postulavit a nobis, quatinus velimus ab ipso audire racionem de pro- visione et gubernacione bonorum Jirzice, quorum in te- nuta et gubernacione de mandato nostro fuit electus et deputatus. Nos autem existentes tunc temporis multis et valde arduis negociis istis temporibus gwerrosis occupati ad huiusmodi racionem elegimus et deputavimus de con- silio nostro ydoneos et circumspectos viros Sigismundum Slamà, Sigismundum Chanie et Maternam, coniuratos nostros, ab ipso fiendam audiendam suscipiendam. Que quidem persone audita huiusmodi racione perceptorum et distributorum de gubernacione et regimine dictorum bo- norum Jirzice a predicto Bernardo de verbo ad verbum digna, racionabili, congrua et plenaria, ita quod numma excrescens distributorum ultra percepta facit triginta sexa- genas XL quinque grossos quinque hallenses. Eandem racionem similiter nos domini prefati suscipimus pro in- tegra —. Actum pleno in consilio fer VI. ipso die s. Sta- nislai. — (f. 232.) Wenceslans dictus Waleczowsky ro- gavit dominos —, ut quittanciam — legi facere ncc non candem audire in Materni, concivis eorum, de Longa platea presencia dignarentur. Qui cum precibus suis eodem Materna vocato annuerent ac legi quittanciam ipsam facerent. Interrogatus Maternus pretactus, si de quittancia cadem sibi aliquid constaret, respondit: Mohlit sú řeči o tom takové býti, ale jáť sem při tom počtu nebyl, aniZt o té quittancí co viem. Quod Wenceslaus suprascriptus protestans optavit, ut hanc candem ipsius Ma- terni confessionem memorie dignarentur commendare nec non libro civitatis inscribi facere, usque dum sibi Bern- hardus a Sampsone evocare decreverit sibi de iusticia responsurum. Actum fcr. II. post dominicam Reminiscere anno d. MCCCCLII. li. 1458, 9. července. Tamtéž f. 236. Brozek do- liator a. s. Castulo fccit racionem pleno in consilio de hiis XX s. gr, quas acceperat a dominis de consilio ad exercitum domini gubernatoris versus Lunam pro stipen- diariis cvadendis et aliis necessariis. Ita quod racione facla summa distributorum erat XVIII!/, s. gr. XXVII gr. In. Quibus cocquatis cum perceptis summa resultans, qua prefatus Brozko obligabatur dominis, extendebat se ad I'/, sexag. gr. II gr. cum VI n., quas illico ibidem in consilio reposuit pecunia in parata. Domini vero con- sules videntes hanc racionem forc veram et iustam ipsam pro vera et iusta receperunt. Considerantesque eciam ipsius fidelem et assiduum laborem iu hoc facto et aliis prefatam summam resultantem eidem pro suo labore de- derunt et restituerunt ipsi graciarum acciones de tali la- bore reddentes. Actum pleno in consilio fer. II. ante Margarethe a. d. MCCCCLIII. 12. 1453, 16. října. Tamléz f. 239. Coram pru- dentibus viris Johanne Trefan et Broz doliatore de lacu, consulibus, Nicolao pellifice, Johanne Wolf, Wania, Mau- ricio a pectinibus, Nicolao Humpolec, Procopio appothe- cario, Wenceslao Peniezek et Petro de domo Rysslawy, communibus, — per — consules ad racionem audiendam deputatis, Procopius sartor, Sigismundus ab asinis, con- sules, Jacobus Zluticky et Martinus Piknuosek, communes, officiales ad colligendam collectam pro stipendiariis ad exercitum cum domino rege de quarta s. Galli a vicinis et inquilinis, fecerunt racionem, sic quod — summa to- cius collecte fuerat CLXI s. gr. XLIIII gr. De qua siqui- 8 

Strana 58
58 dem summa pecunie CLIII s. XLI gr. in consilio repo- suerunt, residuum autem pro arra super stipendiariis expenderunt et nuncciis pro eisdem ambulantibus tempore sessionis ipsorum. Quamquidem racionem. Actum pleno in consilio fer. IIlIa post Calixti a. d. LIII. 13. 1458, 16. října. Tamtéž. Johannes Pytlik, Du- chek torrifex, ex consilio, Nicolaus Kosstial, Henricus Hemele, ex communitate, officiales ad colligendam collec- tam — deputati pro stipendiariis ad exercitum cum d. rege de quarta s. Leonardi —, fecerunt racionem coram — Johanne Trefan et Broz de lacu, de consilio, Nicolao pellifice, Johanne Wolf, Wania, Mauricio a pectinibus. Nicolao Humpolec, Procopio appothecario, Wenceslao Peniezek ct Petro de domo Rysslawy, communibus, — taliter, quod summa tocius collecte erat CLVIII'/, s. XXII gr. IIII den. Quam pecunie summam, ut premittitur, collectam dominis in cousilio reposuerunt. Quam —. Actum eodem die. 14. 1454, 4. prosince. Tamtéž f. 240. Jakož jest se stala výpověd panem Matějem Dubcem mezi urozeným pánem panem Jiříkem z Kunštatu a z Poděbrad — a pány i obcí Starého M. Pr. z jedné a panem Pešíkcm a panem Janem z Dražic z strany druhé, pan purgmistr a páni konšelé i všecka obec výšpsaného města Pražského té výpovědi chtiece dosti učiniti, propustili sú i mocí tohoto zápisu propúštějí svrchupsaného pana Jana z Dražic, dě- dice a budúcie jeho ze všech zápisuov a závazkuov, jimiž se jest on týmž pánom a obci všie knihami městskými micsto nebožtika pana Pešíka, strýce svého, zavázal, i také ze všech počtuov a úřaduov ungeltových, mostních i mlyn- ných, svobodny i ovšem prázdny, neb jest tomu závazku | dosti učinil, jakož pak již pravená vypověď pana Matěje Dubce svrchupsaného šíře okazuje a v sobě zavierá, neb prve pravení páni a obec tu výpověd držali jsú, držie a drżeti mienie. Actum pleno in consilio fer. Illl. antc Nicolai a. d. MCCCCLIIII. 15. 1456, 298. června. Tamiléž f. 242. Georgius sa- ponista, consul, et Johannes Prazak de communitate, offi- ciales ad colligendam collectam de quarta s. Nicolai — deputati pro stipendiariis ad exercitum cum d. Georgio de Kunstat et de Podiebrad, pro tunc gubernatore regni Bohemie, versus Nachod, fecerunt racionem in pleno con- silio — coram consulibus nec non -— Nicolao pellifice, Wenceslao Coranda, Nicolao Humpolec, Johanne Slatina, Ziga Pytel, Wenceslao Peniezek, Brozio doliatore et Ste- phano ab ortulo. communibus, — sic quod summa tocius collecte erat CXLII s. XXIII gr. — Que summa -- in consilio — integraliter exlat reposita. Quam —. Actum pleno in consilio fer. II. post Johannis B. a. LVI. 16. Tehoż dne. Tamież. Mathias Pellician de con- : silio et Johannes Wlachy de communitate, officiales ad colligendam collectam dc quarla s. Marie — deputati pro stipendiariis ad exercitum cum d. gubernatore versus Nachod, fecerunt racionem — coram d. scabinis et — (jako předešle) communibus — sic quod summa — col- lecte erat XCIII s. Xl gr., quam summam —- in consilio | — reposuerunt. — Quam | -—. Act. ut supra. I.) Zprávy o skládání účtů obecních z let 1477—1606. (Z rukopisu č. 994.) Anno d. M.CCCC septuagesimo scptimo magistro civium Jacobo Sobek existente decretum est per seniorem commu- nitatem, ut quittancie racionum consilii, officii sex domi- norum et pontis fiant et conficiantur non interpositis scu nominatis summis perceptorum et distributorum. Et hoc decretum communi consensu ore multorum est pronunc- ciatum. 1. 1477. Fol. 3. Coram spectabilibus dominis Jarossio ab Ethiopibus, magistro civium, Jacobo Sobek, Wenceslao Peniezek, Johanne a manu, Georgio Bohussca, Andrea pellifice, Gregorio pannitonsore, Johanne Sulek, Wenceslao Rambuzek, Nicolao canulatore, Gcorgio a media rotha, Petro caldariatore, Duclicone pannitonsore, Martino Weliky pannifice, Anthonio carnifice, Sigismundo ab aureo equulo, Johanne Chlupaty et Wenceslao genero Hruby, huius anni consulibus, presentibus eciam pruden- tibus iuratis senioribus communitatis Johanne Sosnowecz, Martino ab aurea rotha, eius tempore magistro moncium vinearum, Johanne Zajieczek, Matleo Sserlink, Johanne Pytlik, Thomasskone a stella aurea, Wenceslao ab argenteo anulo, Gregorio gladiatore, Procopio waczkarz, Martino Wlachy, Georgio Pelech, Hanussio canulatore, Lekssone de domo tenebrosa, Blaseo a luceo, Mathia carnifice dicto Zelezo Georgio ab ave, Hanussio a sede, Andrea Maus- tytl, Francone calcarista, Nicolao a botris, Jacobo Pe- chanecz, Vito Gbelsky, Johanne Kulhanek, Procopio a babato, Iheronimo pannitonsore, Wratislao Halerz, Mar- tino a scropha, Johanne Slansky, Johanne Hudlpach, Ni- colao Ssanda, Johanne a carponibus, Johanne Labuczky cultellifabro, Georgio Prhoss, Silvestro pannicida, Mathia a bove, Conrado mercatore, Johanne Hus, Martino Brada, Wenceslao l'olaczkonis, Zyga a fontibus, Andrea Lab et Wenceslao Parziezconis domini magister Procopius a quin- que coronis, Joliannes Ziez, Sigismundus Pytlonis, Jacobus Charamza, Laurencius a regibus, Wenceslaus Holecz, Sy- mon Sstraboch, Welislaus ab agnello. Thomas institor, Wenceslaus Zdymir, Wenceslaus a rana, Nicolaus cultelli- faber, Johannes Legat, Johannes a pileis, Georgius a turri, Wenceslaus Brausek, Cristannus de lacu et Johannes de domo Cholpicky, consules anni nunc transacti, qui ma- gistratum consulatus evecti seu locati fer. IIa ante Cathe- dram s. Petri anno domini MCCCCLXXVI in eodeun sc- derunt usque ad festum s. Mathie ap., quod erat fer. lla post dominicam Invocavit me anni domini MCCCCLXXVII, fecerunt racionem omnium perceptorum ac eciam distri- butorum publice pecunie, quam tempore sui consulatus acceperant et distribuerant. Cuius quidem distributum per omnia equalum est percepto. Hac racione domini memorati pariter cum communibus in omnibus perceptis et distributis audita iusta et competente, eandem appro- baverunt et pro iusta et racionabili susceperunt; quam tandem ad universum populum fer. III. post dominicam Palmarum anni pretacti LXXVII congregatum retulerunt ibidemque omnes similiter domini, videlicet consules cum tota communitate pretactam racionem omnino iustam et legittimam susceperunt et laudaverunt ipsis anni prioris dominis consulibus gracias de cum diligencia et fideli labore agentes, eosdem, heredes atque eorum successores de perceptis distributis ac racione quittos absolutosque fecerunt atque presentibus quittant absolvuntque nunc et temporibus futuris. Actum in conventu tocius communi- tatis fer. III. post Palmas magistro civium Jacobo Sobek per pronuncciacionem Ambrosii pannitonsoris ex parte communitatis. 2. 1477. Tawiéz. Coram prudentibus d. An- drea pellifice, Nicolao canulatore, Georgio a media rotha, Sigismundo ab equulo ad audiendas raciones ex consilio deputatis in assidencia magistri Procopii a coronis quin- que, Johannis Ziez, Sigismundi Pytlonis, Jacobi Charamze, 

Strana 59
Laurencii a rcgibus, Wenceslai Zdymir, Simonis Sstraboch, Wenccslai a rana, Nicolai cultellifabri, Johannis Legat, Johannis Cholpicky, Johannis a pilcis, Georgii Pelech, Johannis Zajieczek, Mathei Sserlink, Martini Wlachy, Jo- hannis a carponibus, Blasii a luceo, Jacobi Pechanecz, Procopii a babato, Bartossii Fresser, Nicolai Ssande, Mi- chaclis mercatoris, Viti Gbelsky, Sigismundi a fontibus, Jéronimi pannitonsoris, Procopii waczkarz, Thome ab aurea stella, Hanussii a sede, Conradi mercatoris, Andree Laab, Mathie Zelezo, Andree Maustytl, Nicolai a botris, Lekssonis de domo tenebrosa, Silvestri pannicide, Johannis Hudl- pach, Georgii Prhoss, Johannis Labucky cultellifabri, Jo- hannis Hus, Johannis Kulhanek, Martini a scropha, Jo- hannis Slansky, Welislai ab agnello, Wenceslai ab anulo, Hanussii canulatoris, Pctri Zub, Franconis, Martini a ve- tulis, Hanussii Mucek, Wenceslai Polaczkonis et Wen- ceslai Parziezconis, seniorum iuratorum communium, Wen- ceslaus Holec et Thomas iustitor ex consilio, Gregorius gladiator, Martinus ab aurea rota, Johannes Pytlik et Ge- orgius ab ave, communes, officii sex dominorum offi- ciales, qui hoc idem officium tenuerunt ct regebant a dominica Exurge anni d. MCCCCLXXVI inclusive usque ad dominicam Invocavit anni LXXVII eadem inclusa, fe- cerunt racionem sui officii de omnibus perceptis et dis- tributis quocunque modo singulatim cunctis partibus per- ceptorum ct distributorum non per columnas, sed de verbo ad verbum pronuncciatis et auditis. Hac racione audita memorati domini et communes ad eandem capiendam deputati tamquam veram et iustam ad dominos magistrum civium et consules ac dcinde ad magnam communitatem, que erat congregata fer. III. post dom. Palmarum detule- runt declarantes et notificantes, nichil se in omnibus dis- tributis — invenisse impensum aut erogatum sine causa inutiliter. — Qua quidem — ipsos — liberos reddiderunt. Act. fer. III. post Palmas magistro civium Jacobo Sobek in congregacione communitatis per Ambrosium panniton- sorem pronuncciantem ex consensu tocius communitatis. 8. 1477. — (f.4) Coram dominis eisdem ad audiendas raciones ex consilio deputatis in assidencia m. Procopii, Sigismundi Pytel, Thome institoris, Johannis a pileis, Cristanni de lacu, Johannis de domo Cholpicky, Johannis Zajieczek, Johannis Sosnovec, Conradi merca- toris, Hanussii a sede, Andree Lab, Martini Wlachi, Sil- vestri pannicide, Franconis calcariste, Welislai ab agnello, Gcorgii Pelech, Johannis Hus, Procopii vaczkarz, Lekssonis saliste, Thome ab aurea stella, Mathei Sserlink, Johannis Hudlpach, Georgii Prhoss, Andree Maustytl, Sigismundi a fontibus, Procopii a babato, Martini ab aurea rota, cius temporis magistri moncium vin., Jeronimi pannitonsoris, Michaelis mercatoris, Johannis a carponibus et Jacobi Pe- chanec, Jacobus Charamza a nigro cervo, Simon Sstraboch ex consilio, communes vero Johannes a manu et Wen- ceslaus Peniezek, officiales pontis, qui a dom. Esto michi anni d. M.CCCCLXXVI eidem officio presidere inceperunt et in eodem sederunt usque dominicam Invo- cavit anni — LXXVII inclusive, fecerunt racionem —. Qua racione — deinde toti communitati notificaverunt —. Quibus — absolvunt eviterne. Actum, ut supra. 4. 1478. — Tamléz. Coram d. Simone Sstra- boch, magistro civium, Wenc. Zdymir, Blasio a luceo aureo, Thoma institore, Martino a vetulis, Wenc. a rana, Hanussio Mucek, Joh. Stodola, Nicolao cultellatore, Wenc. Polaczkonis, Cristanno de lacu, Joh. Cholpicky, Joh. a pileis, Daniele de domo Lichutsky, Hanussio canulatore, Wenc. ab unicorno, Nic. a cignis et Georgio aurifabro, huius anni consulibus, presentibus eciam — senioris com- 59 munitatis iuratis Joh. Ziez, Wenc. antiquo pergmistr, Wenc. Brausck, Matlco Sserlink, Joh. Sosnovec, Marl. Wlachi, Wene. Friczkonis, Pclro Zub, Jacobo a cornuis, Hanussio a sedc, Michaele mercatore, Joh. Toch, Nicolao a botris, magistro Procopio a quinque coronis, Gregorio gladiatore, Francone calcarista, Jacobo Pechancc, Mart. a scrophis, Wratislao Halerz, Andrea Maustytl, Jeronimo pannitonsore, Mathia Czapek, Wenc. Holec, Martino magistro monc. vin., Thoma a stella, Georgio Sukniczka, Mathia Slivensky, Joh. Slansky, Wenc. Suknie, Materna de Ugezd de domo Cantoris, Mart. Pobozny, Simone Panicz, Joh. Pytlik, Se- verino, Joh. Legat, Mathia Volek, Duchcone torrifice, Hanussio canulatore, Petro linicide, Conrado mercatore, Joh. Zajieczek, Mart. Halerzek, Mart. Brada, Duchcone a ferreo hostio et Mart. Zigonis, domini Jarossius ab Ethiopibus, Jacobus Sobek, Wenc. Peniezek, Joh. a manu, Georgius Bolussca, Andreas pellifex, Gregorius panni- tonsor, Nicolaus canulator, Joh. Sulek, Wenc. Rambuzek, Georg. a media rota, Petrus caldariator, Duchco panni- tonsor, Mart. Weliky pannifex, Anthonius carnifex, Sigis- mundus ab aureo equulo, Joh. Chlupaty et Wenc. gener. Hruby, consules anni nunc transacti, qui magistratum consulatus evecti seu locati fer. II. in die s. Mathie ap. a. d. LXXVII in eodem sederunt usque ad festum s. Primi, quod erat fer. III., anni — LXXVIII, fccerunt racionem —. Hac racionc —. Quam tandem ad universum populum fer. ]llI. ante festum s. Sixti anni pretacti LXXVIII con- gregatum retulerunt —. Actum in conventu tocius com- munitatis fer. III. ante Sixti magistro civium Blasio a Inceo aureo per pronuncciacionem magistri Procopii a coronis quinque ex parte communitatis. 5. 1478. — Tamlez. Coram — Blasio a luceo, Hanussio Mucek, Joh. Cholpicky, Wenc. ab unicorno ad audiendas raciones ex consilio deputatos in assidencia Joh. Sosnovec, Joh. Ziez, Mart. Wlachi, Hanussii a sede, m. Procopii a coronis quinque, Greg. gladiatoris, Andree Maustytl, Georg. a m. rota, Jeron. pannitonsoris, Joh. Legat, Petri linicide, Andrec pellificis, Hanussii canula- toris, Conradi mercatoris, Joh. Zajieczek, Mart. Halerzek, seniorum iuratorum communium, Joh. Sulek et Wenc. Rambuzek ex consilio, Wenc Brausek, Wratislaus, Joh. Pytlik et. Mart. Brada, communes, 0/ficii sex dominorum officiales, qui hoc idem officium tenuerunt — a sabbato dom. Reminiscere LXXVII usque ad sabbatum ante fes- tum s. Viti LXXVIII, fecere racionem sui officii —. Hac racione — demum ad magnam communitatem, quc erat congregala fer. lIII. ante s. Sixti detulerunt —. Actum, ut supra. 6. 1478. — (f. 5) Coram cisdem ad audiendas raciones ex consilio in assedencia eorundem seniorum communium Johannes a manu et Georgius Bohussca ex consilio, communes vero Thomas institor et Joh. Slansky, officiales pontis, a sabbato d. Reminiscere LXXVII eidem officio presidere inceperunt et in eodem sederunt usquc ad sabbatum ante festum s. Viti LXXVIII inclusive, fccc- runt racionem —. Actum, ut supra. 7. 1481. — Tamtez. Coram Thoma institore prothoconsule, Jarossio ab Ethiopibus, Wenc. Holec, Gre- gorio tonsore, Hanussio Mucek, Thoma a stella aurea, Nic. canulatore, Johanne Pytlik, Wenc. Chanicky, Georgio ab unicorno, Stanislao Ssarka, Wecnc. Fricck, Georgio Sukniczka, Andrca Lab, Joh. Hudlpach, Pobozny, Mart. Hoch ct Andrea Rojsa, qui per Wladislaum, Boemie re- gem, — in senatus gerendi curam sunt sublimati a. LXXIX fer. llI. post f. s. Bonifacii, hiis coram spec- tabiles domini, qui scabinatus officium gesserunt ab anno 8* 

Strana 60
60 LXXIX die Primi usque ad annum LXXXI ad fer. III. post f. s. Bonifacii quorum hec sunt nomina: Wenc. Zdymir, Simon Straboch, Blasius a lucco, Thomas institor, Mart. a vetulis, Wenc. a rana, Hanussius Mucek, Joh. Stodola, Nicol. cultellifaber, Wenc. Polaczl:onis, Cristannus de lacu, Johannes Cholpicky, Joh. Klobuk, Daniel Pik- nuosek, Hanussius canulator, Wenc. cziesarz, Nic. La- butsky et Georgius aurifaber ab aurea aquilla. Ad quorum preces dum racionem desiderabant facere secundum cons- vctudinem — tota senior convocata fuit communitas, qui hic subscribuntur: Mart. Wlachi, Hanussius a sede, Petrus Zub, Mich. mercator, Joh. Toch, Han. carnifex, Joh. Pytel, Mart. a noctua, Jac. Pechanec, Georgius Bohusska, Sig. Poribny, Wratislaus Halerz, Jeron. tonsor, Joh. Sulek, Duchko tonsor, Matheus Slivensky, Georgius Holub, Zam- bersky, Stephanus colorator cutium, Simon a fortua, Paulus gladiator, Lucas Domazlicky, Massek a manu, Georgius pileator, Wenc. Peniezck, Petrus caldariator, Hanussius canulator, Conradus mercator, Bohunko, Leonardus smig- mator, Wania a curru, Egidius pistor, Nicolaus cirotecarius, Duchko a ferrco hostio, Nicolaus a rosa flavea, Nicolaus Herfikess, Mathias de domo Hanussii, Svatek pellifex, Sig. a fontibus, Dryzna et Jac. carnifex fecerunt — ra- cionem de ct ex omnibus perceptis tempore corum regi- minis susceptis, que ad fiscum Antique Civ. Prag. videntur pertinere, similiter ct de distributis ubi summa per- ceplorum omnino cum summa distributorum equata est, domini consules prescripti una cum senioribus communi- tatis. corum racionem — Jaudaverunt —. Tandem cx iussu — tocius communitatis. Ambrosius tonsor hec pro- tulit verba: tota communitas vobis dominis, transacti tem- poris consulibus, gracias agit de fidcli labore et vigili cura vosque et vestros hercdes de omnibus perceptis el distributis prescriptis liberos, quittos reddit ct absolutos —. Act. a. LXXXI in dic Rufii Wenc. Holcc magistro civium existente. 8. 1481. — (/f.6. Coram Thoma ab aurca stclla, Joh. Pytlik, Wenc. Chanicky, Joh. Hudlpach ad audiendas raciones ex consilio deputatos in assidencia Wenc. Zdimir, Joh. Cholpicky, Martini Wlachy, Pctri Zub, Hanussii a scde, Michaclis mercatoris, Simonis Straboch, Joh. a pilcis, Wenc. de apoteca, Georgii aurifabri, Wratislai Halerz, Jeronimi tonsoris, Georgii Columbi, Sim. Piknosy (sic), Pauli gladiatoris, Nicolai cultellifabri, Georgii pilcatoris, Procopii Kosstial, Conr. mercatoris, Duchkonis a ferrco bostio, Nic. a flavea rosa, Nic. Herfikess et Joh. Paterz, seniorum juratorum ex communitate, Wenc. Zaba, Cris- tannus de lacu ex consilio, Wenc. Rambuzek, Duchko pannitonsor, Duchko torrifex ct Martinus Brada, comniu- nes, officii sex dominorum. officiales, qui hoc idem offi- cium tenuerunt ct regebant a fer. Ill. in die Primi a. LXXIX usque ad fer. III. post f. s. Bonifacii a. LXXXI, fecerunt racionem. — Hac racione — dcinde ad totam magnam communitatem, que crat congregata in dic Ruffi detulerunt —. Et ex tocius communitatis voluntate Am- brosius tonsor hec protulit verba gratitudinis —. Actum, ut supra. 9. 1481. — Tamléz. Coram eisdem ad audiendas raciones ex consilio deputatis in assidencia Wenc. Zdimir etc. ut supra usque Georgii Columbi, Nicol. cultellifabri Conradi mercatoris, Duchkonis a ferreo hostio, Nicolai a flavca rosa, Nicolai Herfikess ct ceterorum seniorum iuratorum ex communitate Thomas institor, Martinus a vetulis ex consilio, Wenc. Peniezek ct Wenc. Holec, communes, officii ponlis officiales, gui hoc ipsum ofli- cium gesserunt a die Primi a. LXXIX usque ad fer. III. post. s Bonifacii a. LXXXI fecerunt racionem —. Hac racione — fer. Il. in die Ruffi communitas deniquc audita racionem pro rata susceperunt —. Act. in dic Ruffi a. LXXXI. Wenc. Holec magistro civium cxistente, pannitonsore Ambrosio ex parte communitatis hec rc- ferente. 10. 1488. — Tamtéz. Coram Wenc. Chanicky, magistro civium Thoma ab aurca stella, Sim. Straboch, Stanislao Ssarka, Joh. Stodola, Joh. Sulek, Joh. a pileis, Wenc. Polaczek, Mart. Pobozny, Cristanno de lacu, Pro- copio de Welcvic, Joh. a lupicollo, Georgio Columbo, Jac. Pechanec, Mathia Horcziczka, Luca Domazlicky, Ha- nussio cantarista, Machkone cultellifabro, qui in senatus excelsum sunt feliciter sublimati per — Wladislaum regem a. LXXXIII? fer. Vla post s. Gregorii, in quorum pre- sencia domini precedentis consilii, qui officium senatus gesserunt ab a. LXXXI fer. IllIa post s. Bonifacii, quo- rum hec sunt nomina: Thomas institor, Jarossius ab Ethiopibus, Wenc. Holec, Gregorius tonsor, Hanuss Mu- cek, Thomas a stella, Nicolaus cantarista, Johannes Pytlik, Wenc. Chanicky, Georgius ab unicorno, Stanislaus Ssarka, Wenc. Frycek, Georg. Sukniczka, Andreas Lab, Joh. Hudlpach, Andr. Rojsa, Mart. Hoch, Blasius a luceo, Mart. magister monc. vin., Wenc. Zaba, Job. Cholpicky, Wenc. cziesarz, Wenc. Peniezek, Petrus Zub, Wratislaus, Conradus Sswaykar, Jeronimus tonsor, Duchko tonsor, Andr. pellifex, Georgius Ratajsky, Andr. Oremus, Math. Slivensky, Duchek torrifex, Nic. cultellifaber, Math. Czapck, Nic. a rosa, Mart. Wlachy, Mich. Herbst, Greg. Franiek, Hanuss Pehm, Martinus a noctua, Duchko ab hostio, Massek a manu, Paulus gladiator, Nicolaus Herfikess, Svatek pellifex, Bohuslaus pannifex, Wenceslaus Rambuzck, Johannes dc apoteca, Marssalek a Golia, Joh. a tribus fratribus, Hanuss canulator, Joh. Paterz, Joh. Hanzgraf, Andr. Gebhart, Manwic, Procopius Kosstial, Stephanus colorator, Andr. ssmayderz, Georgius aurifaber, Georgius Prhoss, Math. ab. angulo, Jac. carnifex et Victorinus To- bolka, hiis coram omnibus — fecerunt racionem — ubi summa perceptorum omnium totaliter coequata est cum distributis — Tandem cx iussu — omnium — Wenc. Zaba hec protulit verba —. Act. fer. V. post s. Joh. B. a. LXXXIII domino Stanislao Ssarka magistro civium. 11. 14883. — Tamléž. In presencia Joh. Sulek ct Joh. a pileis ex consilio in assidencia Blasii a luceo, Mart. mag. monc. vin, Wenc. Zaba, Joh Cholpicky, Wenc. ciesarz, Wenc. Peniezek, Wratislai, Conradi Ssway- kar, Jarossii ab Eth., Wenc. Holec, Greg. tonsoris et Joh. Hanzgraf, seniorum iuratorum ex communitate, Wenc. Holec et Andr. Lab ex consilio, Wenc. Rambuzek, Joh Stodola, Joh. a lupicollo ct Joh. Legat, communes, 0/ficii sex dominorum officiales, qui hoc officium tenuerunt a fer. III. post s. Bonifacii a. LXXXI fecerunt racionem sui officii —. Hac racione — deinde ad magnam tocius civitatis communitatem, que fuit convocata f. V. post f. s. Joh. B. detulerunt —. Et. ex voluntate — Wenc. Zaba—. Act. a. LXXXIII, die, ut supra. 12. 1488. -— (f 7.) Coram — Johanne Sulck, Georgio Columbo ex consilio — nec non Blasio a luceo, Mart. mag. monc. vin. Wratislao, Conrado Swaykar, Ja- rossio ab Eth., Wenc. Holec, Greg. tonsore et Johanne Hanzgraf, seniorum iuratorum ex communitate Thomas ab aurea stella, Wenc. Chanicky, de consilio, Sim. Straboch et Joh. a pileis, communes, o/ficiales officii ponlis, qui hoc officium tenuerunt a f. lIIl. post s. Bonifacii a. LXXXI usque fer. VI. post Gregorii a LXXXIII. fecerunt racionem — sic, quod summa perceptorum correspon- 

Strana 61
debat summe distributorum. Quam racionem — tandem — in magnam communitatem detulerunt, que fuit convo- cata propter nonnulla negocia ardua f. V. post s. Joh. B. — Et Wenc. Zaba ex voluntate —. Act, ut supra. 13. 1488. — Tamtéž. A. LXXXIII. fer IMI. ante festum s. Wenceslai facta est commocio in urbibus Pragensibus communitatum magnarum in officiales et con- sules propter nonnullas iniurias et tradiciones, ita quod communitas sumptis armis ad pretorium concurrit. In tali itaque commocione communitatis Johannes a pileis, tune magister civium, de pretorio est precipitatus et aliqui ex consulibus cum ipso eodem capite cesi. Communitas ita- que tali ulcione de consulibus sumpta, elegit et constituit ad regimen civitatis seniores ex numero civium suorum, ,quorum nomina hic scribuntur: joh. Zajieczek, Math. Sserlink, Joh. Sosnovec, Mart. ab aurea rota, Wenc. Brusek, Mart. a scropha, Wilhelmus Wyssek, Wene. Zlatsky, Mart. Wlachy, Wenc. Rambuzek, Joh. a ciconiis, Stephanus braseator, Mat. Othaj et reliqui. 14. 1484. — Tamléz. Coram — Simone brascatore, Petro Czauch pannifice, Jacobo saponista, anni presentis consulibus, eciam — Jarossio ab Ethiopibus, Blasio Drdak, Georgio Sserlink. Nicolao Ssanda, Wenc. Peniezek, Ge- orgio ab unicorno, Joh. Slansky, Vito Porybny, Joh. Pe- zolth, Duchco Kolinsky, Joh. Toch, Jac. a cornibus, Greg. Opice, Wenc. Alssone, Joh. Kulhanek, Luce a rubeo cervo, Adalberto coloratore, Joh. saponista, Wenc. a curru, Petro linicida, Nic. a czalta pellifice, Jarossio Huda, Pro- copio Fleniek, Duchcone a ferreo hostio, iuratis seniori- bus. communitatis, Joh. Zajieczek, Joh. Sosnovec, Joh. Ziez, Math. Sserlink, Mart. ab aurea rota, Joh. de Nadicz, Wenc, Brusek, Wenc. Rambuzek, Duchco pannitonsor, Martinus a scropha, Wyssco de Blaztice, Martinus Wlachy, Jeronimus tonsor, Joh. Kapr, Bohuslaus pannifex, Stanislaus sartor, Joh. a ciconiis, Stephanus braseator, Mathias Zelezo, Svatossius pellifex, Stephanus Niger pellifex, Mathias Othaj, Joh. Hrabanie, officiales post commocionem in consules propter eorum scelestissima facinora et prodiciones factam a tota. communitate electi, qui vice consulum a prefata commocione, que erat fer. IIII. ante Wenceslai a. LXXXIII usque fer. IL. ante Urbani huic officio presidebant et postea fer. lI. ante Urbani predicta communitas nonnullis ex superioribus officialibus mutatis aliud consilium reno- vavit ct personas infrascriptas huic officio prefecit: Math. Sserlink, Joh. Sosnovec, Wenc. Brusek, Mart. ab aurea rota, Joh. de Radicz, Martinus a scropha, Wenc. Ram- buzek, Duchco pannitonsor, Joh. a ciconiis, Svatossius pellifex, Joh. Pytel, Silvester pannicida, Stanislaus sartor, Mart. a noctua, Mart. Zeleny, Wenc. Jobek carnifex, Paulus Stihlavec cultellator, Math. a babato. Qui hoc ipsum officium a prefata fer. II. ante Urbani usque fer. VI. die s. Remigii a. LXXXIIII, quo die — Wladislaus rex — consules locavit, officium suum tenuerunt, fecerunt racionem — cuiusquidem distributum per omnia equatum est percepto. — Quam tandem ad universum populum fer V. post Reminiscere congregatum retulerunt —. Act. in conventu tocius communitatis fer. V. post Reminiscere magistro civium Martino a scropha per pronuncciacionem Procopii a flavea rota, pro tunc temporis magistri mon- cium vinearum, ex parte communitatis. 15. 1484. — (f. 8). Coram Simone brascatore, Petro Czauch pannifice, Jac. saponista cx consilio ad audiendas raciones deputatis assidentibus Jarossio ab Eth., Blasio Drdak, Georg. Sserlink, Nic. Sanda, Wenc. Pc- niezek, Georg. ab unicorno, Joh. Slansky, Vito Porybny, Joh. Pezolt, Duchconc Kolinsky, Joh. Toch, Jac. a cor- 61 nibus, Greg. Opice, Wenc. Alssone, Joh. Kullanek, Luce a cervo rubco, Adalberto coloratorc, Joh. saponista, Wenc. a curru, Petro linicida, Nicolao a czalta pellifice, Jarossio Huda, Procopio Fleniek, Duchcone a ferreo hostio, senio- rum juratorum communium, Joh. a lupicollo de consilio, Joh. a tribus fratribus postea Petrus Zub pellifex, Silvestr pannicida, Materna de Ujezd ct Johannes Knecht prc- diclis officialibus additi post commocionem communitatis in consules, communes, o/ficii sex dominorum officiales, qui hoc idem officium a fer. III. post Conductum Pasche a. LXXXIII tenuerunt usque fer. VI. diem s. Remigii a. LXXXIII, fecere racionem sui officii —. Hac racione — deinde ad magnam communitatem, quc erat congrcgata fer. V. post Reminiscere, detulerunt —. Act. fer. V. post Reminiscere magistro civium Martino a scropha in congre- gacione communitatis per Procopium, mag. monc. vin. pronuncciantem —. 16. 1484. — Tamleż. Coram Wenc. Rambuzck, Martino Wlachy ex consilio in assidencia scniorum iura- torum Joh. Zajieczek, Gcorgio ab unicorno, Jarossio ab Ethiopibus, Petro linicida, Sim. Straboch ex consilio, Greg. pannitonsore ex communitate, officiałes ponlis, qui hoc ipsum officium tenuerunt a dominica Misericordia a. LXXXIII usque dominicam Dicit dominus ct post commocionem in consules factam domini seniores a tota communitate clecti Matheum Scrlink et Joh. Sosnovec officio pontis prefecerunt, qui cum predictis officialibus a iam dicta dominica Dicit dominus usque dominicam Mise- rere nostri prefatum officium pontis sui officio regiminis gubernabant, fecerunt racionem —. Act., ut supra. 17. 1486. — Tamleż. Famose providencic do- mini Joh. Ziez, Math. Serlink, Joh. Sosnovec, Mart. ab a. rota, Wenc. Brusck, Mart. a scropha, Wenc. Rambuzek, Duchco tonsor, Martinus Wlachi, Joh. Kapr, Joh. Pytel, Silvester pannicida, Bohuslaus pannifex, Math. dc angulo, Sim. Panic, Petrus Czauch pannifex, Jacobus saponista, Gallus Piesecky consulatus officium gerentes, qui huic ipsi officio presiderunt a f. VI. die Remigii a. LXXXIIII usque fer. lll. post Epiphaniam a. LXXXVI, fecerunt racionem — coram Joh. Zajieczek, Georgio ab unicorno, Joh. de Radicz, Joh. Slansky, Joh. a ciconiis, Wysskonc de Blaztice, Svatossio pellifice, Joh. Knecht, Mart. Zeleny, Joh. Strnad, Georgio Prhoss et Procopio Pikhart de con- silio moderno presentibusque Jarossio ab Eth., magistro monc. vin., Jeronimo tonsore, Stanislao sartore, Gcorgio ab aureo cervo, Wenc. Jobek, Georgio Serlink, Wenc. Zlatsky, Joh. Domazlicky, Joh. Kulhanek, Vito Porybny, Joh. Krizkonis, Joh. Pezolt, Mathia Othaj, Joh. Strupin, Laurencio Harovnik, Nicolao Sanda, Nic. Calta pellifice, Joh. saponista, Petro linicida, communibus, ubi summa perceptorum totaliter coequata est cum distributis — Tan- dem ex iussu omnium Jl'rocopius a flavea aurea hec pro- tulit verba —. Act. fer. III. in die Donati ep. a. LXXXVI. domino Joh. de Radicz magistro civium existente. 18. 1486. — ZTamléz.Prudentes ac providi Wenc. Brusek, Martinus a scropha de consilio, Lukas a rubeo cervo, Joh. a ciconiis, Joh. Strnad et Mart. Brada, com- munes, officiales officii sex dominorum, qui hoc ipsum officium rexerunt a fer. III. ante. Francisci a. LXXXIII. usque sabbatum post Epiphaniam d. a. LXXXVI. coram alte discrecionis Gcorgio ab unicorno, Svalkone pellilice, Joh. Knecht, Georgio Prhoss de consilio presentibusquc Jarossio ab Ethiopibus, mag. monc. vin., Jeronimo ton- sore, Stanislao sartore, Georgio ab aureo cervo, Wenc. Jobek ct aliis communibus, ut supra, — ad eandem ra- cionem capiendam deputatis fccere racionem sui officii —. 

Strana 62
62 Hac racionc - demum ad magnam tocius communitatis congregacionem fcr. IlI. dic Donati anni prelacti rctule- runt — ct per relacionem Procopii a babato omncs una- nimitcr supradictis officialibus officii sex dominorum gra- cias agentes de cura, diligencia ac labore ipsosque, here- des ct successores eorum dc omnium pcrceptorum et distributorum racione quittos, absolutos, liberosque reddi- derunt. 19. 1486. — (/. 9. Coram Mart. a rota aurea, Georgio ab unicorno, Joh. de Radicz, Joh. a ciconiis de consilio, Jeronimo tonsore, Mart. Wlachi, Wenc. Ram- buzek ct Joh. Krizkonis, communibus, Math. Serlink, Joh. Sosnovec de consilio, Joh. Zajieczek et Jarossius ab Eth., communes, officiales ponlis, qui huic ipso officio a fer. ll. post Francisci a. 84. usque f. IL s. Anthonii a. 86. prcfüerunt, fecerunt racionem —. Act, ut supra. 920. 1488. — Tamléz. Coram inagni&cis at spec- tabilibus dominis Martino Wlachi, Jeronimo tonsore, Wenc. Rambuzck, Joh. Pytlik, Joh. Pytel, Georgio antiquo ma- ressalko, Boliuslao Legat, Adam de Bystrzicz, Joh. Josst de apotcka, Sig. Holec, Joh. Jenissck, Severino institore, Mich. Zampach cultellatore, de consilio, coramque pru- dentibus Mart. a scropha, mag. monc. vin., Jarossio ab Ethiopibus, Silvestro pannicida, Duchcone tonsore, Wenc. Prefat, Stanislao sartore, Georgio Serlink, Joh. Retafin, Wenc. dc lacu, Martino Marvan, Mathia Othaj, Wenc. Parziezck, Proc. sartore, Steph. pellifice, Tomkone Strnad, Sim. Panic, communibus, domini precedentis consilii, qui hoc ipsum officium consulatus gesserunt a fer. III. post Epiph. a. LXXXVI. usque ad f. V. post Circumcisionem domini a. LXXXVIII, quorum hic extant nomina: Joh. Zajieczek, Joh. Ziez, Joh. Sosnovec, Matheus Serlink, Mart. ab a. rota, Wenc. Brusck, Georg. ab unicorno, Joh. de Radicz, Wyssco de Blaztice, Joh. Slansky, Joh. a ciconiis, Svatossius pellifex, Joh. Knecht, Jacobus a cornibus, Georgius Prhoss, Mart. Zeleny, Joh. Strnad, Proc. Pikhart lecerunt racionem — ubi summa perceptorum totaliter coequata cst cum distributis — Tandem ex iussu — Vitus Porybny hec verba —. Actum in congregacione tocius communitatis f. 1l. in vig. Joh. B. a. LXXXVIII. Wenc. Rambuzck, mayistro civium. 21. 1488. — Tamtéž. In presencia magnatorum dominum Mart. Wlachi ct Georgii, antiqui maressalki ex consilio, in assidencia Mart. a scropha, magistri moncium vinearum, Jarossii ab Ethiopibus, Silvestri pannicide, Duch- konis tonsoris, Wenc. Prefat, Stan. sartoris, Georg. Ser- link, Joh. Retafin, Wenc. de lacu, Mart. Marvan, Math. Othaj, Wenc. Parziezek, Proc. sartoris, Steph. pellificis, Tomkonis Strnad, Sim. Panic, seniorum iuratorum ex communitate, Math. Serlink et Wenc. Brusek ex consilio, Adam de Bystrzic, Lucas a cervo, Petrus linicida et Joh. Domazlicky, communes officii sex dominorum [officiales], qui hoc idem officium tenuerunt et regebant a sabbato die Felicis in pincis a. LXXXVI. usque ad feriam II. post Epiph. a LXXXVIII. fecerunt racionem —. Hac racione — deinde ad integram magnam tocius civitatis communi- tatem, que fuit convocata fer. Il. in vig. Joh. B. detule- runt —. Et ex voluntate — Vitus Porybny —. Act. in congregacione, ut supra. 22. 1488. — Tamléz Coram Joh. Zajieczek, Ge- orgio antiquo marcssalko cx consilio, Jarossio ab Eth. et G. Serlink ex communitate Mart. ab a. rota, Joh. a cico- niis de consilio, Mart. Wlachi ct Joh. Krzizkonis, com- munes, officiales officii pontis, qui hoc officium pontis rexerunt a fer. III. die Anthonii a. LXXXVI. usque f. II. post Epiph. a. LXXXVIIL, fecerunt racionem —, sic quod summa perceptorum correspondebat summe distri- butorum —. Act, ut supra. 23. 1489. — Tamtéž. Mart. ab a. rota, Joh. Za- jieczek, Joh. Ziez, Georgius ab unicorno, Mart. Wlachi, Jeron. tonsor, Wenc. Rambuzek, Joh. Pytlik, Georgius antiq. marssalcus, Boh. Legat, Adam de Bystrzicc, Joh. Josst de apoteka, Sig. Holec, Joh. Jenissek, Georgius a a. cervo, Severinus institor, Michael Zampach cultellator, consulatus officium gerentes a f. V. post Circumc. d. anni LXXXVIII usque f. V. ante Purificacionem s. Marie a. LXXXIX, fecerunt racionem — coram — Luca a .r. cervo, magistro civium, Jarossio ab Ethiopibus, Svatkone pellifice, Wysskone a cignis, Joh. Korunka, Mathia a stella, Joh. Humpolec, Math. Czapek, Joh. Domazlicky, Joh. Toch carnifice, Stephano coloratore cutium de consilio, presentibusque Mart. a scropha, magistro monc. vin., Thoma Wrzak, Vito antiquo porybny, Joh. Kulhanek, Joh. Krzizek, Greg. tonsore a nigris statuis, magistro Danicle latomo, Jacobo caldarista, Petro linicida ab alba cruce, Joh. Slansky, Mathia Othaj, Stanislao sartore, Georgio Serlink, Jacobo a cornibus, Joh. Knecht, Duchkone a ferreo hostio, Wenc. Brusek, Joh. a fratribus, communi- bus, ubi summa perceptorum totaliter coequata est cum distributis. Quam racionem —. Tandem ex iussu — Mar- tinus a scropha — hec protulit verba: Vobis dominis de consilio omnibus precedentis regiminis tota magna com- munitas graciarum iminensas reddit acciones de fideli dis- pensacione et labore vosque cum vestris heredibus ct successoribus de omnibus perceptis et distributis liberos, quittos reddit atque solutos. — Act. in conventu tocius communitatis die Marie Magd. Luca a r. cervo magistro civium existente. 24. 1489. — (f. 10. Coram Jarossio ab. Eth., Wysskone a cignis, Joh. Humpolec, Joh. Domazlicky, anni presentis consulibus ad audiendas raciones deputatis, in assidencia Marlini, magistri monc. vin., Thome Wrzak, Viti Porybny, Joh. Kulhanek, Joh. Krzizek, Greg. tonsoris a nigris statuis, Jacobi caldariste, Petri linicide ab alba cruce, Joh. Slansky. Mathie Othaj, Stanislai sartoris, Ge- orgii Serlink, Jacobi a cornibus, Joh. Knecht, Duchkonis a ferreo hostio, Wenc. Brusek, Joh. a fratribus, seniorum iuratorum ex communitate, Joh. Pytel et Adam de Bystr- zice ex consilio, Lucas de ferrea platea, Joh. Korunka, Daniel latomus et Rzeliaczek a cussino, communes, officii sex dominorum officiales, qui hoc idem officium tenuc- runt et regebant a fer. II. ante Epiph. d. 88. usque fer. DUT. ante Scolastice a. 89, fecere racionem —. Hac ra- cione — deinde ad magnam communitatem, que erat congregata f. IIII. die Marie Magd. detulerunt —. Act. ut supra. 25. 1489. — Tamiéz. Coram — Adam de By. strzice, Mart. ab a. rota, Jarossio ab Eth. ad audiendas raciones ex consilio deputatis in assidencia Joh. Sosnovec, Georgii Serlink de communitate, Joh. Ziez et Mart. Wlachi de consilio, Joh. a ciconiis et Joh. Slansky, communes, officiales officii pontis [qui hoc officium rexerunt] a fer. III. post Epiph. d. anni LXXXVIII usque fer. IIT. die Sco- lastice anni LXXXIX, fecerunt racionem —- sic, quod summa perceptorum omnino correspondebat summe dis- tributorum. — Qua racione —. Act., ut supra. 26. 1490. — Tamlćż. Adam de Bystrzice, Mart. ab a. rota, Joh. Zajieczek, Joh. Ziez, Jarossius ab Eth., Lucas a r. cervo, Wenc. Rambuzek, Joh. Pytlik, Geor- gius antiquus marssalcus, Svatek pellifex, Wyssco a cignis, 

Strana 63
Job. Korunka, Mathias a stella, Joh. Humpolcc, Mathcus Czapek, Joh. Domazlicky, Joh. Toch, Steph. colorator cutium, consulatus officium gerentes, qui huic ipso officio presiderunt a feria V. ante Purif. s. M. a. LXXXIX usque fer. Il. ante Joh. B. a. LXXXX, fecerunt racionem — coram Mart. Wlachi, Petro Zub, Sig. Holec, Georgio a cervo, Procopio Pikhart, Sim. Panic, Blasio Drdak, Wenc. Tribussek, Sim. Lopata, Jacobo caldarista, de consilio moderno, presentibusque, Joh. Sosnovec, Bohuslao Legat, joh. Kulhanek, Joh. Pytel, Wenc. Prefat, Jeron. tonsore, Stanislao sartore, Georgio ab unicorno, Severino institore, Petro ab alba cruce, Mart. Zeleny, Math. Othaj, Duch- cone a ferreo hostio, Joh. Slansky, Thome Strnad, Jone rymerii, Math. ab albo leone, Jacobo a cornibus, Georgio Jezissek, communibus ad — racionem audiendam depu- tatis, ubi summa perceptorum coequata est cum distributis. — Qua racione — tandem ad universum populum f. IIIT. dic Nativ. s. M. congregatum retulerunt — Tandem ex iussu Martinus a scropha —. Act., ut supra. 27. 1490. — Tamléz. Coram Wysskone a cignis, Petro Zub, Georgio a cervo, Procopio Pikhart, Jacobo caldarista ex consilio nec non Joh. Sosnovcc, Boh. Legat, Joh. Kulhanek, Joh. Pytel, Wenc. Prefat, Jeron. tonsore, Stanislao sartore, Georgio ab unicorno, Severino institore, Petro ab alba cruce, Mart. Zeleny, Math. Othaj, Duchkone a ferreo hostio, Joh. Slansky, Thome Strnad, Jone ry- merii, Math. ab albo leone, Jacobo a cornibus et Ge- orgio Jezissek, seniorum iuratorum ex communitate, Lucas a rubeo cervo, Joh. Korunka de consilio, Wenc. Brusek, Thom. Vrzak, Vitus ant. porybny et Mart. Marvan, com- munes, officiales officii sex dominorum, qui hoc officium tenuerunt a fer. III. die Scolastice a. LXXXIX usque fer. II. vigilie Petri et Pauli a. LXXXX, fecerunt racionem — sic, quod summa perceptorum corre:pondebat summe distributorum —. Hac racione — demum ad magnam tocius communitatis congregacionem f. IIII. die Nativ. s. M. anni pretacti retulerunt — et per relacionem Mart. a scropha —. Act, ut supra. 28. 1490. — (f. 11) In presencia — Adam de Bystrzice, Mart. ab a. rota, Wenc. Rambuzek, Mart. Wlachy, ex consilio, in assidencia Joh. Sosnovec et Ge- orgii ab unicorno, communibus, Joh. Ziez, Jarossius ab Eth. de consilio, Jo». Albus a ciconiis et mgr. Daniel la- tomus, communes, officiales officii pontis, qui hoc offi- cium tenuerunt a die Scolastice a. LXXXIX usque vig. Petri et Pauli LXXXX, fecerunt racionem —. Qua ra- cione —. Act, ut supra. 29. 1497. Tamtéž. Joh. Ziez, Adam de Bystrzice, Wenc. Rambuzek, Mart. Wlachi, Svatek pellifex, Wylhel- mus Vyssek de Blaztice, Duchek de Vlkanov, Petrus Zub pellifex, Joh. Domazlicky, Sig. Holec, Proc. Pikhart, Sim. Panic, Blasius Drdak, Wenc. Tribussek et Jacobus calda- rista, domini consilii antiqui, quorum locacio erat fer. II. ante Joh. B. a. XCIII in officium predictum et durave- runt — usque fer. VI. post Asc. d. a. XCVII, fecerunt racionem coram — Jarossio ab Ethiopibus, Joh. de Ted- razic, Georgio ab unicorno, Joh. de Leskov Joh. Jenissek, Mart. a vetulis, Severino institore, Matheo Czapek, Joh. Knap et Georgio a coronis, dominis moderni consilii, Joh. Pytlik, mag. monc. vin., Martino a scropha, Boh. Legat, Vito ant. porybny, Joh. Zajieczek, Mathia a stella, Joh. Tletle, Joh. a ciconiis, Mathia Hlavnie, Joh. Strzie- brny, Joh. Bozovsky, Michaele ferratore, Nicolao apote- cario, Georgio Chanicky, communibus — ad racionem audiendam — deputatis -— quam tandem ad universam magnam communitatem f. V. postridic Luce ev. a. XCVII. 63 congregatam retulerunt. — Actum in conventu tocius magne communitatis f. V. postridie Luce cv. magistro civium Joh. de Tedrazic per pronuncciacionem Joh. Pytlik, magistri monc. vin., cx parte communitatis. 80. 1497. — Tumież. Duchek de Vlkanov, Vil- helmus Vyssek de Blaztice ex consilio, Lucas a cervo, S an. Ssarka, Georgius Serlink et Thom. Vrzak, communes o/ficii sex dominorum. officiales, qui hoc officium regebant a fer. II. Petri et Panli a. XC. usque ad fer. II. post Ascens. d. anni XCVII, fecerunt racionem coram Severino institore, Joh. Knap consulibus, Joh. Pytlik, Mart. a scropha, Joh. Zajieczek, Boh. Legat, Vito porybny, Ma- thia a stella, Joh. a ciconiis, Mathia Hlavnie, Joh. Tletle, Michaele ferratore, Nic. apotecario, Georg. Chanicky, com- munibus —. Hac racione —. Act fer. V. post Luce ev. Relator ex parte communitatis Joh. Pytlik. 81. 1497. — Tamléi. Coram — Joh. de Te- drazic, Georgio ab unicorno de consilio, Joh. Pytlik ma- gistro .monc. vin., Joh. Zajieczek et Georgio ab a. aquila, communibus — ad audiendam racionem electis Martinus Wlachi, Jacóbus caldarista a ponte ex consilio, Daniel la- tomus et Vitus porybny, de communibus, officiales pontis, qui a dominica Respice primo a. XC. ipsum officium usque dominicam Exaudi primum exclusive anni XCVII. rexerunt, fecerunt racionem —. Act, ut supra. 32. 1498. — (f. /2.) luxta illud decretum domi- norum magistri civium et tocius consilii ac seniorum communitatis, ut singulis annis omnium officiorum raciones redderentur, — d. Adam de Bystrzice, magister civium, Joh. Ziez, Jarossius ab Ethiopibus, Wenc. Rambuzek, Sva- tek pellifex, Joh. de Tedrazic, Duchko de Vlkanov, Petrus Zub, Georgius ab ünicorno, Sig. Holec, Proc. Pikhart, Joh. Josst, Joh. Jenissek, Mart. a vetulis, Mathias Czapek, Severinus institor, Georgius a coronis, Joh. Knap, domini de consilio fecerunt racionem a principio locacionis ipso- rum, videlicet a fer. VI. die s. Floriani a. XCVII usquc hoc ipsum festum anni XCVIII. coram Joh. Pytlik, mag. monc. vin. Joh. Zajieczek, Boh. Legat, Mart. Wlachy, Vysskone a cignis, Joh. Nastojte, Wenc. Tribussek, Vict. Holec, Vito porybny, Mart. Marvan, Joh. a falcastris et Joh. Tletle, senioribus communitatis, ad eandem racionem suscipiendam electis —. Hac racione — quam tandem ad magnam communitatem fer. V. in vig. Bartholomci a. XCVIII. congregatam retulerunt —. Act. anno et die, ut supra magistro civium Adam de Bystrzice existente per pronuncciacionem Joh. Pytlik, mag. monc. vin., ex parte communitatis. 33. 1498. — Tamtéz. Sig. Holec, Proc. Pikhart de consilio, Lucas a r. cervo, Jacobus caldarista, Joh. a ci- coniis et Mathias Hlavnie, communes, officii sex domi- norum officiales, fecerunt racionem — unius anni a do- minica Exaudi primo a. XCVII usque dominicam Jubilate exclusive a. XCVIII. coram Severino institorc et Math. Czapek a melone, consulibus, Joh. Pytlik, mag. monc. vin. Joh. Zajieczek, Boh. Legat, Wysskone a cignis, Joh. Nastojte, Wenc. Tribussek, Vict. Holec, Mart. Marvan, Joh. a falcastris, Joh. Tletle, Mathia a stella, Steph. colo- ratore cutium, Petro Vokacz et Wenc. Toniss, communibus. — Hac. racione —. Act. ut supra. 94. 1498. — Tamléz. Joh. Ziez et Jarossius ab Eth. de consilio, Mart. Wlachi ct Vitus porybny, com- munes, officiales ponlis, fecerunt racionem unius anni a dominica Exaudi primo a. 97. usque dom. Jubilate exclu- sive XCVIII. coram Georgio ab unicorno et Martino a vetulis, consulibus, Joh. Pytlik, magistro monc vin., Bo- 

Strana 64
64 huslao Legat et mag. Procopio, prothonotario civitatis, communibus —. Qua racione —. Acl., ut supra. 85. 1502. Tamtéž. Joh. Ziez, Jarossius ab Ethiopibus, Wenc. Rambuzek, Svatko pellifex, Duchco de Vlkanov, Petrus Zub, Georgius ab unicorno, Sig. Holec, Proc. Pikhart, Joh. Jenissck, Severinus institor, Matheus Czapek, Joh. Knap et Georgius a coronis, domini consilii antiqui, fecerunt racionem quattuor annorum a fer. VI. die Floriani a. nonagesimi octavi usque fer. VI. post Scolastice a. 1502 coram Joh. Zajieczek, Joh. Nastojte, Joh. Hrabanie, Joh. Humpolec, Danicle Rauss, Fabiano cultellatore, Vito antiquo porybny, Joh. Tata, Sig. Wa- niczkonis, Andrca Kozienoha, Sim. Sekyra, Joh. Kosa, consilii moderni, coram Georgio Jezissek, mag. monc. vin., Joh. Pytlik, Boh. Legat, Georgio Chanicky, Nic. de apoteca, Wenc. Tribussek, Andrea pannifice, Luca cingulatore, Wenc. Jecmenek, Joh. Albo medico, Georgio Fararz, Barthossio antiquo iudice, Michaele ferrario, Petro ab iride, Vito doctore, communibus, ad eandem racionem suscipiendam electis. — Hac racione —. Quam tandem ad universam magnam communitatem fer. II. post. Ruffi 1502 congregatam retulerunt. — Act. in congregacione tocius magne communitatis anno et die, ut supra. 36. 1502. (f. 13.) Sig. Holec, Proc. Pikhart de consilio, Mathias Hlavnie, Daniel Rauss, Jac. caldarista et Barthossius Horcziczka, communes, officii sex domi- norum officiales, fecerunt racionem — quattuor anno- rum a f. VI. die Floriani a. nonagesimi octavi usque fe- riam secundatn die Ambrosii a. 1502 coram Joh. Knap, Joh. Humpolec et Vito porybny consulibus, Georgio Jeziss, mag. monc. vin., Joh. Pytlik, Bohuslao Legat, Georgio Chanicky, Nic. de apoteca, Wenc. Tribussek, Andrea pan- nifice, Luca cingulatore, Wenc. Jecmenek, Joh. Albo me- dico, Georgio Fararz, Barthossio antiquo iudice, Michaele ferrario, Pctro ab iride et Vito doctore, communibus. — Act., ut supra. 37. 1502. Tamléz. Joh. Ziez, Jarossius ab Eth. de consilio, Matt. Wlachy et Vitus porybny, communes, officialis rontis, fecerunt racionem quattuor annorum a dominica Jubilate a. 98. usque dom. Quasimodo geniti exclusive a. 1509 coram Joh. Zajieczek, Joh. Nastojte, Petro Zub et Joh. a falcastris, consulibus, Joh. Pytlik et Georgio a tribus coronis, communibus —. Hac racione. — Act., ut. supra. 38. 1503. Tamtéž. Joh. Humpolec et Daniel Rauss de consilio, Mathias Hlavnie, Bartossius Horcziczka, Marcus de Colonia et Joh. Hlavsa, communes, officii sex dominorum. officiales, fecerunt racionem sui officii unius anni a dominica Quasimodo geniti a. 1502 usque ad dom. Judica exclusive a. 1508 coram Proc. Pikhart et Fabiano cultellatore, consulibus, Georgio Jezissek, mag. monc. vin, Joh. Ziez, Georgio ab unicorno, Buhuslao Legat, Georgio Chanicky, Petro ab iride, Martino Ra- lajsky, Sigismundo Friczkonis carni(ice, Nic. de apoteca ct Barthossio antiquo iudicc communibus —. Act. in congregacione tocius magne communitatis fer. II. ante joh. B. anno 1503. Relator ex parte communitatis Geor- gius Jezissek, mag. monc. vinearum. 39. 1503. Tamtéž. Petrus Zub et Joh. a fal- castris consules, Daniel latomus et Jacobus caldarista, communes, officii pontis [officiales], fecerunt. racionem unius anni a dominica Quasimodo geniti a. 1502. usque &d dominicam Judica exclusive 1503. coram Joh. Zajieczek et Joh. Nastojte, consulibus, Georgio Jezissck, mag. monc. vin., Joh. Ziez, Georgio ab unicorno, Boh. Legat, Georgio Chanicky, Petro ab iride, Martino Ratajsky, Sig. Fric- konis carnifice, Nicolao de apoteca et Bartliossio, antiquo iudice, communibus —. Qua racione —. Act., ut supra. 40. 1505. Tamtéž. Joh. Humpolec et Daniel Rauss consules, Mathias Hlavnie, Barthossius Horcziczka, Marcus de Colonia et Joh. Hlavsa, communes, officiales officii sex dominorum, fecerunt racionem, alterius anni a dominica Judica a. 1503 usque dominicam Domine ne longe exclusive a. 1504 — coram Proc. Pikhart et Fa- biano cultellatore consulibus, Georgio Jezissek, mag. monc. vin. Joh. Ziez, Georgio ab unicorno, Boh. Legat, Geor- gio Chanicky, Petro ab iride, Mart. Ratajsky, Sig. Fric- konis carnifice, Nic. de apoteca et Barthossio, antiquo iudice, communibus —. Actum in plena congregacione tolius magne communitatis fer. II. post Invocavit a. MDV, relator ex parte communitatis Georgius Jezissek. 41. 1505. Tamtéz. Petrus Zub et Joh. a fal- castris consules, Daniel latomus et Jacobus calderista, communes, officiales officii pontis, fecerunt racionem alterius anni sessionis ipsorum a dom. Judica anni 1508 usque ad dom. Domine ne longe exclusive anni 1504 coram Joh. Zajieczek et Joh. Nastojte consulibus, Georgio Jezissek, mag. monc. vin., Joh. Ziez, Georgio ab unicorno, Boh. Legat, Georgio Chanicky, Petro ab iride, Martino Ratajsky, Sig. Frickonis, Nic. de apoteca et Barthossio, antiquo iudice, communibus —. Act., ut supra. 49. 1507. (f. 14) Joh. Nastojte et Daniel Rauss de consilio, Mathias Hlavnie, Barthossius Horcziczka, Marcus Coloniensis et Joh. Hlavsa communes, officiales officii sex dominorum, fecerunt racionem — duorum annorum a dominica Domine ne longe a. 1504 usque dom. Judica a. 1506 coram Joh. Hrabanie et Vito, anti- quo porybny, consulibus, Georgio Jezissek, mag. monc. vin., Joh. Ziez, Boh. Legat, Joh. Pytlik, Nic. de apoteca, Joh. antiquo marssalco, Petro ab iride, Barthossio, antiquo iudice, Wenc. Ruozek, Joh. Chlupaty institore et Wenc. bacalario ab albo leone, communibus. — Act. in plena congregacione totius magne communitatis fer. V. ante Kathedram Petri a. VII. 43. 1507. Tamtéž. Coram Joh. Zajieczek et Joh. Knap consulibus, Joh. Ziez, Joh. Pytlik, Boh. Legat et Petro ab iride de seniori communitate, Proc. Pik- hart et Joh. a falcastris, consules, Daniel latomus et Ja- cobus caldarista, communes, officiales officii ponlis, fe- cerunt racionem — duorum annorum a dominica Domine ne longe 1504 usque dom. Judica exclusive 1506. sic, quod summa perceptorum correspondebat omnino summe distributorum. — Act, ut supra. Relator ex parte com- munitatis Wenc. Toniss, mag. monc. vin. 44. 1509. Tamtéž. Coram — Joh. Pytlik, Joh. Hlavsa, Boh. Legat, Sig. a facie, Wenc. ab albo leone, Andrea pannifice, Joh. Chlupaty, Luca cingulatore, Cle- mente aurifabro, Georgio Lopata et Wenc. Franiek, novis consulibus, coramque Georgio Chanicky, Victorino Cukr- man, Petro ab iride, Georgio a tribus coronis, Martino Holec, Georgio Jezissek, Wenc. a stella, Barthossio bra- seatore, Georgio Hrdina, Jacobo Trubka cultellifice, Ma- theo Czapek a melone, Joh. Balik, carnifice, communibus, domini precedenlis consili, qui hoc ipsum consulatus officium gesserunt a fer. VI. ante festum Scolastice a. d. — secundi usque ad fer. VI. ante testum Ambrosii a. — noni, quorum hic extant nomina: Joh. Zajieczek, Sig. Holec, Procopius Pikhart, Joh. Nastojte, Joh. Knap, Joh. Hrabanie, Daniel Rauss, Joh. a falcastris, Vitus, antiquus porybny, Fabianus cultellifaber, Sig. Vaniczkonis, Andreas 

Strana 65
Kozienoha et Sim. Sekyra fecerunt racionem —, ubi summa perceptorum omnium coeguata est cum distributis. Qua racione —. Tandem ex iussu Sig. Waniczkonis, mag. monc. vinearum, hec protulit verba —. Actum in con- ventu magne et tocius communitatis fer. III. ‚ante Mar- garethe. 45. 1509. — Tamlez. Joh. Nastojt et Daniel Rauss de consilio, Mathias Hlavnie, Marcus de Colonia, Barthossius Horcziczka et Joh. Hlavsa, communes, officiales officii sex dominorum, fecerunt racionem trium annorum et unius septimane a dominica Judica anni 1506 usque dom. Quasimodogeniti exclusive a. 1509. coram Joh. Knap, Wenc. ab albo leone, Sim. Sekyra et Joh. Chlu- paty, consulibus, Georgio Chanicky, Victorino Cukrman, Petro ab iride, Georgio a tribus coronis, Martino Holec, Georgio Jezissek, Wenc. a stella, Georgio Hrdina, Jac. Trubka, Mat. Czapek a melone et Joh. Balik carnifice, communibus —. Hac racione —. Act., ut supra. 46. 1509. — ZTamléz. Procopius Pikhart et Joh. a falcastris de consilio, Daniel latomus et Jac. caldarista communes, officiales pontis, fecerunt racionem trium annorum et unius septimane a dom. Judica a. 1506 usque dom. Quasimodogeniti excl. a. 1509 coram Joh. Pytlik, Joh. Nastojt, Joh. Hlavsa, Boh. Legat, consulibus, Georgio Chanicky, Georgio a coronis, Petro ab iride et Georgio Jezissek, communibus —. Act., ut supra. 47. 1510. — (f. 15) V ptítomnosti slovut- nych pánuov a na úřad kon&elsky Star. M. Pr. králem J. Mti v nové zvolenych, totiZto: Zygmundem Vanitkovic, Václ. Svátkem kožišníkem, Jiříkem z Klumína u zlatého vorla, Vítem, starým porybným, Danielem, starým písařem radním, Martinem Holcem z Květnice, Jakubem kotlářem, Jiříkem od věže, Janem zlatotepcem Zamberskym, Kli- mentem od beránka a Janem Zateckým, sukna kráječem, a před opatrnými z staršie obce k již psané radě nové přidanými Jiříkem Ježíškem, toho času perkmistrem, Da- nielem Raušem z Vlkanova, Janem od kos, Janem Biclým lékařem, Václavem mydlářem, Stanislavem Tletlí, Václavem Sovú z Liboslavě, Silvestrem sladovníkem, Janem od hroz- nuov a Janem Balíkem řezníkem, předešlá rada Prokop Pikhart, Jan Nastojt, Jan Pytlik z Zvolenovsi, Jan Hlavsa, Boh. Legat, Zikm. od tváří z Leskova, Václav bakalář od bielého Iva, Simon Sekyra, Ondřej súkenník, Jan Chlu- patý kramář, Lukeš pasieř, Ondřej Kozienoha, Martin Marvan, Kliment zlatník, Jiřík Lopata z Liběchova, Václav Franěk z Liběchova, Jan Pechanec z Královic od počátku sázenie ouřadu konšelského, na kterýž králem J.Mti byli sú zvolení l. P. MDV v pátek po Zvěstování P. M., v kteréžto správě konšelské na ouřadech svých seděli sú od již roku položeného až do 1. P. MDX do pátku před Narozením P. M., učinili jsú počet z příjmuov a útrat, kteréž jsú k sobě do rady a od sebe z rady činili, v úterý den sv. Pěti bratruov před nahořepsanými pány nové rady a star- šími obecními. Kterýžto počet předpovědění páni jsú slyšeli, jej rozjímali a bedlivě vážili; i nenalezše při tom nic strannieho ani co obci škodného takový počet řádný a pravý k sobě do rady jsú přijali, jej schválili a konšelóm předešlým z něho děkovali. Dále jim přiřekše, že jich taková peclivá práci při obecních věcech obci všie, když pospolu bude, oznámiti chtie. A od nich řádného počtu příjem učiněný též na ně vznesú a což jim tuto děkovali, též přede vší obcí to učiniti a tak se zachovati chtie, jakož pak bez prodlenie tak se jest stalo, neb když obec veliká obeslána byla, tu páni nová rada spolu staršími, kteříž počet od staré rady přijali; napřed dotčený všicku věc toho počtu příjem i útratu v plné obci jsú oznámili 65 a z toho staré radě jsú děkovali. Dál praviece, že při tom jsú nic jiného nenašli, než že věrně a právě, upřimně ti páni staré rady ve všem se zachovali a to při nich seznavše, ten počet jsú od nich přijali. Obec všecka ta- kovú věc chvalitební o předešlé radě slyšiece, ji sú k sobě vděčně přijali a Jiříkovi, pergmistru hor viničních mocně poručivše úmyslu svého vuoli před novú radú oznámiti jsú kázali a on na miestě všech z práce staré radě jest děkoval a, ten počet že obec jest přijala a při- jímá, též jakož jsú páni přijali; s staršími oznámil a je radu starú z toho ze všeho propúštějí, kvitují a prázdna činie. Při tom žádaje toho, aby kvitancí ta v knihy měscké zapsána a vložena byla, že sobě na nich, na dědicích a budúcích jich práva viece nepozuostavují, kterým by je neb dědice a potomnie jich měli z toho počtu napomí- nati a na né se navracovati, ale k svobodě je plné na- vracují, kté, kteréž jsú užívali nemajíc na sobě úřaduov konšelských. A tato kvitancí z rozkázánie všech pánuov v knihy měscké jest zapsána a vložena. Actum in con- ventu tocius magne communitatis fer. III. ante Lucie virg. a. MDX. 48. 1510. — Tamtéž. Do ouřadu šesti pá- nuov radou v předešlé kvitancí dotčenú za ouředníky jsú zvoleni opatrní páni Jan Hlavsa, Simon Sekyra z kon- šeluov, Bartoš Horčička, Jan Strnad, Matěj Hlavně a Bartoš sladovník z obecních a v tajž ouřad jsú uvedeni v pondél( po Próvodnie nedéli l. P. 1509, v kterémžto oufadu a práci od dne nadepsaného beze všeho přetrženie ustavičně jsú trvali až do čtvrtka dne sv. Matúše ev. l. 1510. V té pak práci jsúce, což jsá z duochoduov obecních k ouřadu šestipanskému přislušejících přijali a z těch přijmuov jakú jsú útratu učinili na potřeby obecní, z toho obého udělali jsú počet ve čtvrtek po sv. Brikcí před pány a ouředníky novými, při tom majíce jisté osoby z obce staršie vybrané, jichž se jména tuto pod- pisují: Vítem, starým porybným, Václavem Svátkem ko- žišníkem, Jiříkem od věže, konšely z plné rady vydanými, Janem Bavorem z Citolibě, Václavem od bílého Iva, Ja- nem Peniežkem, ouředníky novými, a z staršie obce Jiří- kem Ježiškem, Danielem Raušem z Vlkanova, Janem od kos, Janem Bielým lékařem, Václavem Mydlářem, Stan. Tletli, Václ. Sovú z Liboslavě, Silvestrem sladovníkem, Janem od hroznuov a Janem Balíkem řezníkem. Ti páni jmenovaní a k vyslyšení toho počtu vydaní právě a upřimně těch ouředníkuov počet slyševše příjem s útratú jsú srovnali a konečně při tom obém omylu žádného nena- lezše těm ouředníkúm jsí dékovali a jich prści pećlivń hned i od nich pfijetie počtu v plné radě jsú oznámili. A páni v radě to k sobě přijavše, když obec veliká spolu byla, žádnú mierú toho jsú nepominuli, ale pořádek toho počtu jsú na obec vznesli. Obec slušný počtu příjem i útratu slyšiece, jej jsú k sobě přijali a přijavše poručili sú Jiříkovi Ježiškovi, aby oznámil, že jej obec přijímá a pá- nóm ouředníkóm velice děkují, že jsúce v ouřadu tom věrně a právě i spravedlivě se měli a, jako na dobré a upřimné lidi slušie, při tom při všem jsú se zachovali. Protoż obec je z toho propiśtie, kvituje, dědice i budicie jich prázdny a svobodny činí nynie i věčně. A vajpověd tato kvitancí beze všeho odtahu aby v knihy měscké za- psána byla p. purginistru a pánóm to poručivše, páni to poručenstvie k sobě přijavše tuto kvitancí v měscké knihy vepsati jsá rozkázali. Actum, ut supra. Relator ex parte communitatis Georgius JeZi&ek, mag. monc. vin. 49. 1510. — Tamléz. V üáterf po sv. Tiburcí 1. 1509 slovutní Jan Nastojt, Bohuslav Legat z konáeluov, Jakub kotláf a Fabian noZief v oufad v mosckj z vuole 9 

Strana 66
66 všie rady jsú uvedeni, v tom pak oufadu jsice duochody k té pokladnici náležejície jsú přijímali a zase obecnie potřeby z týchž duochoduov vydánie jsú činili, tu práci a sobě ouřad poručený nesúce od napřed jmenovaného roku až do 1. 1510 a ótvrtku dne sv. Matúše ev., při kterémžto času ouřad svuoj vzdavše, učinili jsú počet před pány z rady k tomu vydanými a novými ouředníky miesto nich ustanovenými a z starších obecních k tomu osobami podle obyčeje a prvnicho pořádku volenými, jmenovitě Jiříkem Chanickým, Danielem z tarmarku, Janem Pytlíkem, Vítem porybným, Prokopem Pikhartem, Danielem Raušem a Jiříkem od tří korun. Kterýžto počet vyslyševše již dotčení páni v plné radě jsú jej oznámili a páni jej přijali a pánom ouřed- níkóm starým z toho velmi děkovali, že slušně, spravcd- livě a upřimně ouřad k sobě poručený jsú spravovali a dále počtu od nich příjem na všecku obec jsú vznesli. Tu z porucenie väie obce Jiřík Ježišek jmenovaným ouředníkóm děkoval a, řádně počet učiněný obec že při- jímá, oznámil. Při tom že je kvituje —. Act, ut supra. 50. 1512. — (f. 16.) JakoZ zfiezenie staroddvnie ukazuje, aby páni staré rady před pány nové rady z příjmuov a útrat vždy po obnovení ouřadu konšelského počet učinili i podle zvyklosti starobylé konšelé, kteří jsú seděli na radě a vyvolení byli králem J. Mti 1. 1510 v pátek před Naroz. P. M. jmenovitě tito: Jan z domu Nastojtova, Jan Pytlík ze Zvoleňovsi, Jan Hlavsa, Boh. Legat, Zig. Vaničkovic, Zig. Tvárský z Leskova, Václav Svátek, Vít, starý porybný, Jitfk Chanickÿ z Klumina, Daniel bakalář z tarmarku, Martin Marvan řezník, Kliment zlatník, Martin Holec z Květnice, Jakub kotlář, Jiřík od věže, Jan Zamberský zlatotepec, Kliment od beránka a Jan Zatecký sukna kráječ, učinili sú řádný počet radní l. 1512 v úterý před Obrácením sv. Pavla před pány nové rady: Vítem doktorem, Ješkem Zákramským, Janem Strnadem, Vilémem z Grosku, Janem Balíkem, Jiříkem Boršem a Jakubem Trubkú nožieřem a staršími obecními k nové radě přidanými: Jiříkem Ježíškem, Danielem Rau- šem z Vlkanova, Janem od kos, Janem Bielým lékařem, Stanislavem Tletlí, Václavem Fraňkem z Liběchova, Sil- vestrem sladovnfkem, Janem Vlčím hrdlem ze Všehrd, Petrem Duhú z Castrova, Bartošem Hor¢i¢kd, Vavfincem z Tajna, Viktorínem Cukrmanem z Ruprštorfu, Martinem od košíkuov a Janem Erazymem z ČCrmníku, již psané osoby počet od rady staré slyšivše, že příjmy a z nich . vydánie na obecnie potřeby obráceny jsi — protož tu věc vznesli sú na obec veliký v úterý před sv. Jiřím, když spolu sebrána byla —. Dálo se v veliké obci v středu před sv. Jiřím 1512. 51. 1512. — Tamtéž. Ve čtvrtek před sv. Ma- túšem 1. 1510 pány téhož léta na úřad konšelský králem zvolenými v oufad šestipanský tyto osoby uvedeni byli : Václav Svátek, Jiřík od věže z konšeluov, Matěj Hlavně, Jan Bavor z Citolibé, Václav bakalář a Jan Penicžek z obecních, kteřížto ouředníci ze všech přijmuov a vy- dánie na obecnie potřeby počet řádný učinili sú — a to léta 1512 v středu po Obrácení sv. Pavla. Při přijetí toho počtu z obecních tito byli: Jiřík Ježíšek, Danicl Rauš, Jan od kos, Jan Bielý lékař, Stanislav z domu Ma- ternové, Václav Franěk z Liběcbova, Silvestr, Jan VLie- hrdlo z Vš., Petr z Castrova, Bartoš Horčička, Vavřinec z Tajna, Viktorín Cukrman, Martin Dašický od košíkuov, Jan Erazim z Crmníku —. Act., ut supra. 52. 1512. — Tamtéz. Po nadepsanÿch poctiech dvú stal se poèel tretf mosckÿ od úředníkuov jmenovitě těchto: Jana Pytlíka ze Zv. a Víta st. porybného z rady, Prok. Pikharta a Fabiana nožieře z obecních v sobotu po sy. Valentínu !. 1612 při přítomnosti Boh. Legáta, Jakuba kotláře z rady nové, Jiříkem od korun, Janem od kos a Bartošem, starým rychtářem, z obecních, kdežto staří ouředníci nadepsaní moští uvedeni jsouce do téhož ouřadu l. 1510 ve čtvrtek před sv. Malúšem, v témž ouřadě trvali do I. 1512 do pondělieho před sv. Antonínem. A tu postoupivše miesta ouředníkóm novým Janovi Hlav- sovi, Zikm. z Leskova, pánóm radním, Janovi Nastojtovi a Jiříkovi Ježiškovi, obecním, učinili jsú staří ouředníci novým — řádný a slušný počet —. Act., ut supra. 53. 1513. — Tamićż. L. B. 1512 v pátek na- zajtřie Nového leta na konšelský ouřad králem tyto osoby usazeny sú byly: Václav Svátek, Daniel z tármarku, Boh. Legat, Zikm. Tvärsky, Jiřík Chanieký, Martin | Holec, Martin: Marvan, Jiřík od věže, Vit doktor, Jan Zatecky, Jakub kotlář, Ješek Zákramský, Jan Strnad, Vilém z Grosku, Jan Balík, Jiřík Boreš, Jakub Trubka, — od dne a léta tíž konšelé seděli sú — do |. 1513 a čtvrtku před sv. Si- monem a Judú a — učinili počet radní řádný — před pány nové rady a obecními staršími touž novú radou k tomu počtu volenými: Václ. Fraňkem, Jiř. Ježíškem, Klimentem zlatníkem, Johannesem Albem, Jiř. od tří korun, Jif. Rambúzkem, Petrem od jelene, Janem Pražákem, Václavem od Vokřínuov, Matějem Chocholem, Dan. Rau- šem, Bart. Horčičkú, Vikt. Cukrmanem. Prok. Pikhartem, Zygd Vanickovic, Zikm. Holcem, Vścl. Sovi, Jif. Lopatif, Janem Bavorem, Silvestrem sladovnikem, Janem Jirsü, Janem Polednem, Vścl. Toniem, Vś4cl. Slechti, Davidem Humpolcem. Kterýžto počet v úterý den sv. Lucie ti páni přijímali —. I stalo se, že obec veliká společně sebrána byla v pondělí před sv. Antonínem — a obec — schvá- lila —. Dálo se v veliké obci, ut supra. 64. 1514. — Tamléz. V pondélf pfed sv. Ant. 1512 do oufadu Seslipdnuov za ouředníky usazeni jsú Jiřík od věže, Jan Ješek z konšeluov, Václ. bakalář od bielého Iva, Matěj Hlavně, Jan Peniežek a Václav Mydlář z obecních. Tito od počátku usazenie svého až do I. 1513 a pondělieho před sv. Alžbětú učinili jsú — počet — v středu po sv. Luciji —. A týž počet — učiněn jest — v středu před B. křtěním I. 1514. — Act., ut supra. 55. 1614. — (f. 17.) Ouřad mostskÿ 1. 1612 osazen jest v pondělí před sv. Ant. z konšeluov Jan Hlavsa, Zikm. Tvárský, Jan Nastojt a Jiřík Ježíšek. TZ ouředníci od počátku roku svého v témž ouřadu trvali jsú až do pondělého před sv. Kateřinú 1. 1513 a v pátek den B. křtěnie |. 1514 počet řádný učinili, kterýžto počet jsou noví ouředníci z konšeluov [a] z obecních k tomu volení přijali: Mart. Marvan, Jan Zatecký, Jan Vlčiehrdlo, Kliment zlatník. A ten počet přijavše jej na všicku radu vznesli a potom do obce veliké v pondělí před sv. Ant. — Act., ut supra. 56. 1515. — Tamléz. Byli na ouřad konšelský osoby usazeny l. 1513 ve čtvrtek před sv. Sim. a Judi: Jan Zékrdmsky, Mart. Marvan, Boh. Legit, Jan Zatecky, Vilémek z Grosku, Jan Strnad, Jiřík Ježíšek, Václav Franěk z L., Jiřík Boreš z Bernarečku, Jan Albus, Kliment zlatník, Jiřík od tří kornn, Jiřík Rambizek, Petr od modrého je- lene, Havel od pěti korun, Jan Pražák, Václav od Vo- křínuov a Matěj Chochol. Ale Ze ti ne všickni na radě usazení roku svého doseděli jsú, neb někteří z města ustú- pili sú a jiní smrt pro zrádu vzali a někteří, ač v městě poostali, pri poctu nebyli, protože jsú nesnáz měli pro tovařišstvo těch, kteříž utekli a smrt vzali. Však z těch se vymicšuje počtu dobré paměti Bohuslav Legát, kterýž pro obecnie a všeho stavu měsckého poctivé a potřebu u krále J. Mti v poselství jsa, na té cestě domuov se na- 

Strana 67
vracuje u Viedni svuoj jest život dokonal. Nové pak radě, starším obecním i z veliké obce osobám počet tyto jsú osoby učinili: Jan Strnad, Jiř. Ježíšek, V. Franěk z L., J. Boreš z B., Jan Albus, Kliment zl. z Liboslavě, Jiřík od tří korun, J. Rambúzek, J. Pražák, Václav od vokří- nuov a M. Chochol. Ti dobří a zachovalí lidé od již na- depsaného roku v radě osazení svého seděli sú až do 1. 1514 do pondělka den sv. Linharta. Potom 1. 1515 v pondělí před sv. Ant. učinili jsú radní řádný počet před pány nové rady, staršími obecními i z veliké obce: Janem z domu Nastojtova, Janem Hlavsú, Janem z Vratu, Mart. Holcem z Kv., Jiř. od věže, Danielem z tármarku, Václ. bakalářem od bielého Iva, Janem Bavorem z Cito- libě, Burjánem Lazarem z Liboslavě, Václavem Peckú, Jakubem Trubkú, Stanislavem z domu Maternova, Jiříkem od pěti kosteluov, Brikcím Rehákem od podušek a Václ. Kunštátem, Danielem Raušem z Vlkanova, pergmistrem, Vítem doktorem, Václ. Perníčkem, Silvestrem sladovníkem, Mart. Košíkem, Laurynem z Tajna, Burjánem Haléřem z Olšan, Bart. Horčičkú a Václavem Nosem. — Dálo se v schromáždění všie veliké obce v úterý při sv. Valent. l. 1515. 67. 1515. — Tamtéz. Do oufadu Sestipanského ač podle pořádku šest osob voleno bylo, však jedno třie počet učinili; neb dva z konšeluov smrt vohavnú vzali. Pan Matěj pak Hlavně, otec špitálu sv. Pavla, smrtí jsa zachvácen k Bohu se bral. Tito pak dobří muži Daniel z tarmarku, Vít Sípecký z Oujezdce a Jan Erazym z Crmnik od uvedenie do ouřadu toho, kteréž se stalo l. 1513 v úterý před sv. Alžbětú, seděli sú v též práci oufadu svého do l. 1514 do stíedy den sv. Cecilie. I z pfijmuov a z vydánie učinili sú počet v pondělí den sv. Vincencia l. 1515 před pány —. Byli sú tito: Jiřík od věže, Burjan Lazar z L., Jiřík od pěti kosteluov, Brikcí od podušek, Jan Bavor z Cietolibě, Stanislav z do- mu Maternova, Zikm. Vaničkovic, Vondřej súkenník, Jan Hrozen, Vít Sípecký —. Act., ut supra. 58. 1515. —- (/. 18.) Leta předepsaného v ouřad moslský jsú uvedeni: Mart. Marvan, Jiřík Ježíšek z rady, Jan Hlavsa a Stanislav z domu Maternova z obecních v úterý před sv. Alžbětí od úvodu svého v té práci trvali sú až do I. 1515 do středy den sv. Cecilie. A po- tom den s. Skolastiky téhož léta učinili sí řádný počet — před pány a rady k tomu vydanými i novými ouřed- níky i z obce k tomu osobami vybranými, zvláště před p. Janem z domu Nastojtova, Burjanem z Liboslavě, Da- nielem z Vlkanova, toho času perkmistrem, Jiříkem od tří korun, Prok. Pikhartem a Zik. Tvárským z Leskova. Tři osoby z ouředníknov starých krom Mart. Marvana tento počet jsú učinili; nebo nesnáz tehdáž M. Marvan měl, kteráž se jemu v radě přihodila, i pro tu příčinu nebyl. Tu pak tak dokonalý počet — jest schválen —. Act., ut supra. 59. 1516. — Tamtéž. Jak z milosti od krále J. Mti slavná obec to službami svými a věrností dobyla, aby sami sobě skrze se radu každého roku obnovovali, i stalo se jest sščastné obnovenie rady skrze volené osoby z obce I. 1514 v pondělí den sv. Linharta a vzáctné po- ctivostí na konšelské úřady tyto pány sú vyvolili: Jana z domu Nastojtova, Jana Hlavsu, Jana z Vratu, Jana Alba, Mart. Holce z Květnice, Jiříka Ježíška, Jiříka od věže, Daniele z tarmarku, Václava od bielého Iva, Jiříka Borše z Bernarečku, Jana Bavora z Cietolibě, Burjana Lazara z Liboslavě, Václava Pecku, Jakuba Trubku, Stanislava z domu Maternové, Jiříka od pěti kosteluov, Brikcieho Reháka a Václava Kunštáta. Tito jmenované osoby seděli 67 sú na ouřadu konšelském od nadepsaného dne až do 1. 1515 do středy po sv. Brikcí. A potom hned 1. 1516 v středu po B. křtění páni staré rady učinili sú počet řádný ze všech přijmuov i z vydánie před pány nové rady, staršími i osobami z obce k tomu vybranými: Zikm. Vaničkovic, Danielem Raušem z Vl, Zikm. z Lest- kova, Severinem kramářem, Burjanem Haléřem z Olšan, Klimentem z domu Domažlického, Václ. Sovú z L., Janem od žáby, Mikulášem Medařem, Fabiánem nožieřem, Prok. Pikhartem, Virem doktorem, Janem Legatem, Vścl. z domu Strabochovic, Mar od zlatých kfiżuov, Janem konvafem, Ondfejem soukenníkem, Václ. Vokiínem, Jit(kem Lopat- skÿm, Silvestrem, Vítem z Dlouhé stfiedy, Václ. Rechkem, Jiříkem Trubskÿm a Václ. Nosem. — Páni — takový počet jsú — schválili a — před obcí velikú vysvědčili, kterúžto obec veliká jsúc obesláni v velikém počtu jest se sešla v středu den sv. Vincencia —. Kvitancí vložena jest v měské kníhy I. 1516 ve čtvrtek po sv. Vincencí. 60. 1516. — Tamtéž. Ouřad šestipanský rada — po svém osazení zfiedili sí — a — těmito osobami osadili: Jana Bavora z C., Stanislava z domu Maternovć z radních, z obecních Zikm. Vaníčkovic, Víta Sípeckého, jana Hrozna a Ondfeje soukenníka. Titíž oufedníci byli sú v tajž ouřad uvedení 1. 1514 v středu den sv. Cecilie a v témž ouřadě seděli sú — aš do 1. 1516 a středy před sv. Ondřejem. Po vyjití jich času — učinili sí — počet — I. 1516 ve čivrtek po B. křtění a v pondělí před sv. Ant. na pány jej vznesli do rady — a potom — na obec —. Act., ut supra. 61. 15166 — Tamtéz. K mosckému oufadu l. 1514 v středu den s. Cecilie z pánuov Jana Hlavsu, Jiříka Ježiška a z obecních Prok. Pikharta, Zikm. Tvár- ského z L. páni radní zvolivée — a tu — oufednici — v oufadé jsú trvali až do I. 1515 a středy před sv. On- dřejem a potom učinili řádný počet I. 1516 v sobotu před sv. Ant. — Act., ut supra. | 62. 1517. — Tamtéž. Úřad konšelský obnoven jest — 1. 1515 v středu po sv. Brikcí —: Jan Hlavsa z Liboslav, Jan z domu Nastojtovic, Jan z Vratu, Zikm. Vani£kovic, Jiřík od věže, Daniel Rauš z VI., Václav od bílého Iva, Burjan Lazar z Liboslao, Zikm. Tvárský z L., Václ. Pecka, Severin kramář, Burjan Haléř z Olšan, Kli- ment z domu Domazlického, Václ. Sova z Liboslao, Vít Vorudka z ÚUjezdce, Jan od žáby, Mikuláš Medař a Fabián nožíř. Kteřížto páni od středy po sv. Brikcí v práci po- čevše pracovati trvali sou plný rok do 1. 1516 a do čtvrtku nazajtří sv. Alžběty. A když se při tom času rada změnila — učinili počet —. Na kterémžto počtu z nové rady byli: Václ. Franěk z L., Jiřík Ježíšek, Jiřík Boreš z B., Jakub Trubka, Václ. z domu Strabochovic, Jan Erazym z Cermik, Rehof ze V&ehrd, Silvestr, Jan konváf, Jan Suod, z starších obecních a z veliké obce tito páni jsú byli: Vít doktor, Zikm. Holec z Kv., Laurín z Tajna, Martin od zlatych kfiżuov, Jan Cepel, Jifík Lo- patský z Liběchovu, Kliment zlatník z Liboslav, Jan Pe- nížek, Jan Pražák, Jiřík od pěti kosteluov, Václ. z Nového domu, Václ. Freser, Vondřej soukeník, Simon Sekera a Václav Nos. A ten počet přijímali jsou 1. 1517 v úterý po smrtedlné neděli —. I ačkoli toho času pro rozličné potřeby a zaneprázdnění obec jest pospolu obeslána býti nemohla, ale když čas příhodný byl, obce veliké sjití jest bylo a to I. 1517 v pondělí po sv. Jakubu —. Stalo se — v úterý po sv. Jakubu —. 68. 1517. — (/. 19.) Byl ouřad šestipanský po obnovení rady osazen I. 1516 v středu před sv. Ondřejem a v ten ouřad byli jsú uvedeni: Burjan Lazar z Liboslav, 9* 

Strana 68
68 Vít Vorudka z Újezdce, Jan Albus, arcium et medicine professor; ale ten ne mnoho nedělí pobyv v tom úřadě smrtí jest zachvácen, hned místo ného Daniel z tarmarku, starý radní písař, byl zvolen a ten tolikéZ nedláho po- trvav také umřel. Po nich Jakub Trubka byl přidán a Bartoš Horčička, Jan Hrozen a Jan Erazym z Č. z obec- ních sou přidání byli a trvali jsou do I. 1516 do středy po sv. Kateřině — i utinili jsá počet — 1. 1517 ve čtvrtek před Květnú nedělí. — Act., ut supra. 64. 1517. — Tamtéž. Fer. IIII. před sv. Ondře- jem 1. 1515 v ouřad mostcký uvedeni sou: Jan z d. Nastojtova, Zikm. z Lestkova, Prok. Pikhart, kterýž roku nedočekav z tohoto světa sšel a Jiřík Ježíšek místo něho přijal a Stanislav z d. Maternova též k plnosti toho ouřadu jest přidán, — trvali jsou do Il. 1516 středy po sv. Ka- teřině —. Act., ut supra. 65. 1518. — Tamtěž. Jakž konšelský ouřad byl obnoven l. 1516 ve čtvrtek nazajtří sv. Alžběty —: Jan Hlavsa z L., Jan z Vratu, Jan z d. Nastojtovic, Zikm. Vaničkovic, Jiřík od věže, Daniel Rauš z VI., Václav od bílého Iva, Zikm. z Lestkova, Václ. Franék z L., Jiřík Ježiešek, Jiřík Boreš z B., Jakub Trubka, Václ. z d. Stra- bochovic, Jan Erazym z C., Rehoř ze Všehrd, Silvestr, Jan konvář a Jan Suod, kteřížto — seděli — do 1. 1517 do pondělího sv. Klimenta — učinili řádný — počet — l. 16518 v pondělí před sv. Skolastikú a z již předložených pořádkuov ten počet tito páni od staré rady přijímali jsú: Martin Holec z Kv., Zik. Holec z Kv.. Kliment z domu Do- mažlického, Jan odžáby, Václav Sova z Liboslav, Jiřík Trubský z Květnice, Jan Cepel, Jan Medař, Vondřej Tatek, Jan Opice z Třebska, pergmistr hor viničních, Martin od zlatého křiže, Kliment zlatník z Liboslav, Václav Pecka, Brikcí Rehák z Květnice, Jiřík Lopatský z L., Jan Legát, Jan Vobrázek, Jindřich Roubík, Jan od prstene, Matúš Komín, Václav Fresser, Vondfej od fortny, Jan Svátek, Laurín z Tajna, Pavel kolář, Simon Sekera, Václav Rechek a Havel od stříbrné ruože —. A když obec 1. 1518 v středu den sv. Matěje pospolu byla — spolu se vší obcí jej přijali. — Stalo se 1l. 1518 ve čtvrtek po sv. Matěji. 66. 1518. — (/. 20.) K oufadu šestipanskému zvolení jsú byli l. 1516 ve středu po sv. Kateřině páni: Jiřík Ježíšek. Jan Erazym z Cermík, z obecních Vít Vo- rudka z Oujezdce, Jan Hrozen, Burian Haléř z Olšan, Jan Vopice z Třebska. Od toho dne a léta, jakž jsú v týž ouřad uvedeni, seděli jsú plný rok až do 1. 1517 a oute- rého před sv. Mikulášem a potom — učinili jsú řádný počet 1. 1518 ve čtvrtek nazajtří sv. Skolastiky —. Act.. ut supra. 67. 1518. — Tamtéž. A podle řádu starobylého a obyčeje po dokonání již předepsaných počtuov úředníci moslu Pražského také počet činívají, jakož pak tak se jesti stalo, že v ten úřad 1. 1516 v středu po sv. Kate- řině za ouředníky uvedeni jsú: Jan z Vratu, Zikm. z Lest- kova, Stanislav z domu Maternova a Kliment z domu Domažlického. A tíž páni úředníci seděli jsou v témž ouřadě až do 1. 1617 outerého po sv. Mikuláši a l. 1518 v středu první v postě učinili jsou počet -—. Act, ut supra. 68. 1518. — Tamtéz. Roku pak tak pořad zběh- lého po těchto počtích vznesen jest do rady počet, kterýž jsou přijali páni Jan z domu Nastojtovic a Jiřík od věže od p. Daniele Rauše z Vlkanova z mlýnuov Kamenských a Helmovských — 1. 1518 v sobotu před nedělí první postní. A při tom i śpitalskj počet jest skoncován —. Act., ut supra. 69. 1519. — Tamtéš. Znamenavše výborní a moudří lidé, města Prahy měšťané, co neužitečného rozdíl práva v sobě nesl a kterak v časích brzských mohlo by obce umenšení se státi, též obci moci ubýti, i za času sobě srozuměvše takovú věc časně přeběhli a s pomocí P. Boha všemohúcího rozdíl, kterýž jich obecnímu dobrému, jich příbuzenství, nébrž víře i jednotě dokonalého kře- sťanství v zákoně božím založeného ku překážce byl, svú rozšafností zpuosobili, zjednali a na budúcí časy zřídili, aby jedno město bylo, v něm jeden řád, jedno právo a užitek jeden. I po tak spojení dobrém, nébrž svatém, úřadu konšelského obnovení se stalo a ti páni, kteříž na úřadech konšelských v rozdvojení města seděli, cíle a běhu roku svého nedovyplnili, ale sobě pro tak dobré obecní práce ukrátili a toho dobrého potvrdili, změnivše dva rozdílná úřady v jeden a tak jako pod mocí jednoho Boha všemohúcího vešken okršlek nebeský i zemský se zpravuje a jeho svatú volí všechny se věci řídie, též také Praha v jedno spojena pod jedněmi zprávcemi aby zuo- stala a na věky trvala, toho skůtku jsú dokázali. A úřadu konšelského postúpili slovutní páni : Jan Hlavsa z Libo- slavě, Jan z Vratu, Jan z domu Nastojtovic, Zikmund Va- ničkovic, Jiřík od věže, Daniel Rauš z Vlkanova, Martin Holec z Květnice, Zikmund Holec z Květnice, Václav bakalář od bílého Iva, Kliment z domu Domažlického, Jan Erazym z C., Rehoř ze Všehrd, Jan od žáby, Václav Sova z Liboslavé, Jiffk z Kvétnice, Jan Cepel, Jan Medaï a Ondřej Tatek. Kteřížto páni na úřad konšelský usazeni byli 1. 1517 v pondělí den sv. Klimenta a od toho dne sedíce trvali do I. 1518 a čtvrtku po Nar. P. M. — a počet učinili I. 1519 v pondělí den sv. Valentína při pří- tomnosti pánuov nové rady, starších obecních i z obce Pražské osob k tomu volených, jmenovitě těchto: Miku- lášem Cacerduo, Mik. Sorfem, Mík. z Siroké ulice, Jiří- kem Vlkem, Matúšem bakalářem, Janem Mládkem, Janem od Matky Božie Sněžné, Jiříkem Boršem z Bernarečku, Václavem z domu Strábochova, Silvestrem, mistrem Brikcím, Pavlem Henrychem, Ondřejem kožišníkem z Prolomené ulice, Janem konvářem, Janem Opicí z Třebska, Václavem Poduškú, Václ. podle &erné ruoZe z příkopu, Janem Brychtovým, Janem Legátem, Václavem Vokřínem, Lu- kášem Wolfgangem, Janem od prstene, Václavem Zlu- tickÿm, Klimentem zlatnikem z Liboslav, Janem Charüzem, Stanislavem z domu Maternova, Matéjem Kardinalem, Pavlem Koukolem, Martinem od zlatých křížuov a Janem Pikhartem. Pak — jej v obci veliké oznámili — 1. 1519 první čtvrtek v posté —. Stalo se I. 1519 fer. V. in capite ieiunii. 70. 1519. — (f. 21) Hned pak úředníci šesti- pansti, kteříž jsú zvolení l. 1617 v středu po sv. Miku- láši: Jan Erazym z Cermnik, Kliment z domu Domaż- lického, Jiřík Ježíšek, Jan Penížek, Zikm. Tvárský z Lest- kova a Jan Hrozen, i seděli — až do 1. 1518 a čtvrtku před sv. Havlem a počet učinili. — Stalo se léta a dne téhož —. 71. 1519. — Tamtéž. Když tyto počty vykonali k mostskému jsú přistúpili úřadu a od těch úředníkóv, kteříž k tomu obecnímu duochodu vybráni byli v ten úřad uvedení I. 1517 v úterý po sv. Mikuláši z radních pánuov Jan z Vratu, Martin Holec z Květnice, a ten času toho roku nedočkav, užitečný muž obecnímu dobrému z světa sešel, na jehožto místo usazen byl Jiřík od věže az obecních Vít Vorudka z Újezdce a Silvestr. A tí úřed- níci od toho času ten úřad sú zpravovali — až do 1. 1518 a čtvrtku před sv. Havlem — a řádný počet jsú učinili l. 1619 v pondělí masopustní —. Act., ut supra. 

Strana 69
72. 1519. — Tamtéž. Po těch počtích počali jsú jiné počty řiediti a konati; najprvé Daniel Rauš z Vlkanova a Pavel Kúkol učinili sú řádný počet — k zá- duší sv. Pavla k tomu šfildlu a potom on Rauš také ze mlýnuov dolejších. — Není při tom času ani toho obmeš- kdno, kteréZ jsi bérmé byly z statkuov poruceny k vybf- rání Janovi od Żaby, Ondfejovi soukenikovi a Silvestrovi sladovníku, Burjanovi Haléfovi, Martinovi provazníku a Janovi uzdati. — A hned také počet přijímali z berně fosudné od Klimenta z domu Domažlického, Jana Me- daře, Jana Penížka a Jana šmajdéře — to sú v pravdě shledali; že nikam jinam ani nač zbytečného ty sumy od těch peněz mimo potřebu obecní neobrátili jsú, než na obecní potřeby, nebo toho času mnoho zlého se valilo od stavuov královstvie tohoto předkem na město toto a veškeren stav městský, že lid chovati museli a dráhně rotmistruo držeti na službě a na odpovědníka Bohemíčku veliký náklad učinili, z těch i z jiných sum také děla a prachy i jiné nástroje válečné kupovali a což těch sum vostalo, to na berni zemská vobrátili, pokudž vystačiti mohlo, kteráž toho času šla, že sú za všecky to, kdož domy mají, zastali. A ten pořádek těch počtuov dokonán a stal se v středu u vigiljí sv. Matěje —. Act., ut supra. 73. 1520. — (/. 22.) Když Bwuoh ráčil a Praha v jednotu jest vstúpila a z dvojí obce učiněna jest jedna, hned l. b. 1518 ve čtvrtek po velebném hodu Naroz. P. M. ta velikomocná obec z sebe hodné a múdré muže jesti vybrala a podle práva svého na místo krále, pána svého, za správce a konšely je posadila, kterýchžto pánóv jména tato jsú: Jan z Vratu, Jan Hlavsa z L., hofrychtéř měst krále J. Mti, Mikuláš Cacerda, Zikmund Vaničkovic, úředník krále J. Mti ungeltu, Mikuláš Sorf, Jiřík od věže, Mikuláš z Siroké ulice, Daniel Rauš z Vlkanova, Jiřík Vlk, Zikmund Holec z Květnice, Matuš bakalář od husy, Jan Mládek, Jiřík Boreš z Bernarečku, Václav z domu Strábochova na Chvalách, Silvestr, mistr Brikcí a Pavel Hendrych. Kterážto rada — seděli sí — a7 do 1. 1519 v pondělí pak před Nalezením sv. Kříže svú práci vzdavše před novú radú, staršími z obce a obecními páni učinili jsú počet řádný 1. 1520 v středu den Nemluvüátek — a toho počtu příjemci byli: Jan od Nastojtuov, Rehoř Cha- nicky ze Všehrd, Jan od žáby, Václav Zlutický, Rehoř soukeník, Václav Léva, Václav Sova z Liboslav, Jakub Strnad, mistr Václav Danieluov, Bohuslav Kožišník, Jan Pikhart, Ondřej Tatek, Jan od Prstene, Duchek Kapalín, Václav Plíchta, Vavřince kloboučník, Václav Břekovec, Jan Vacek, Jan Svátek z Pernštorfu, Jan Zvuonek, Lukáš Wolfgang, Mikuláš Běchovský, Jan pernikář, Matěj Kar- dinal, Václav Smíšek, Brož Zelenohorský, Václav Pecka, Rehoř Tlačisvět, Kliment zlatník z L., Brichcí Rehák z Květnice, Václav Pikhart, Jan Cepel a Jan Penížek —. Jakož se pak — obec veliká spolu se shledala v středu po Zvěstovánie P. M. — jej sú přijali. — Relator na to od obce Vít Vorudka z Újezdce, toho času pergmistr. 74. 1520. — Tamtéž. Nahoře jmenovaná rada úřad šestipanský, kteříž hospodáři města jsú a obecních duochoduov rozmnožitelé i také zprávce, takto jsú osadili a l. 1518 ve čtvrtek před sv. Havlem v tajž úřed jsú posazeni slovutní páni radní i také z obecních jménem tyto obecní: Jiřík Vlk, Silvestr, Jan Erazim z Cermnik, Jan Hrozen, Jan od žáby, Václav Léva, Václav Smíšek a Jan Navara, kteřížto seděli jsú až do 1. 1519 a pondělího před sv. Matúšem. A tu jsúíc zaměněni před novými úředníky z pánuov z obecních těmito Mikulášem perni- kářem, Václavem Sovú, mistrem Brikcím, Janem Karbanem, Jakubem z Vraního, Jiříkem Ježíškem, Divišem konffem 69 a Václavem Košťálem — řádný jsú počet učinili při konci léta 1515 v pátek před sv. Silvestrem —. Act., ut supra. 76. 1520. — Tamtéž. Od uúředníkuov mostu Pražského času při tom také se jest stal počet a v ten úřad l. 1518 v sobotu den sv. Havla uvedení jsú slovutni pani z rady i z obecních a za úředníky sú stvrzeni: Jiřík od věže, Mikuláš z Siroké ulice, Zikmund z Lestkova a Jiřík Svík a seděli sú až do 1. 1519 a pondělka před sv. Ma- túšem a — učinili sú řádný počet — při počátku 1. 1520 v sobotu den sv. Silvestra —. Act., ut supra. 76. 1520. — Tamtéž. Při mlýních pak obecních i špitálech pan Daniel Rauš z Vlkanova a Pavel Kúkol s jinými úředníky též toho času své počty skonali — a udělali —. Act., ut supra. 77. 1521. — (/. 23.) Obnovení stalo se rady I. 1519 v pondělí před Povýšením sv. Kříže a na ten úřad konšelský byli jsú tyto osoby zvoleny: Jan z Vratu, Jan Hlavsa z Liboslavi, hofrychtéř, Mikuláš Sorf, Jan od Na- stojtuov, Zikm. Vaniékovic, úředník z ungeltu, Mikuláš z Siroké ulice, Daniel Rauš z Vlkanova, Matúš bakalář od husy, Rehoř Chanický ze Všehrd, mistr Brikcí, Jan od žáby, Řehoř soukeník z Poříčí, Václav Léva, Václav Sova z Liboslavě, Jakub Strnad, mistr Václav Danielis a Bohuslav kožišník. Kteřížto páni — trvali sú aZ do l. 1520 a pondělého před Povyšením sv. Kříže. A tu když rada byla znovu posazena toho dne potom — učinili řádný počet 1. 1521 první středu v postě v přítomnosti pánuov nové rady, starších obecních i z veliké obce: Mikulášem Sacerdú, Brikcím Rehákem z Květnice, Václa- vem Strabochem, Jiříkem Svíkem, Lukášem Wolfgankem, Janem od prstene, Matějem Myslikem, Vitem Vorudkü z Újezdce perkmistrem, Zikmundem Tvárským z Lestkova, Janem Pikhartem, Jiříkem Vlkem, Václavem Muchtú, Ma- tějem Kardinślem, Václavem Smíškem, Zikm. Rohcm z Vlkanova, Janem Svátkem z Pernštorfu, Janem svíčníkem, Petrem Kalouskem, Pavlem kolářem, Havlem rathúzským, Pavlem svíčníkem, Jiříkem Charúzem — a když obec ve- liká pospolu byla — 1. 1521 v pondělí před sv. Vítem počet sú schválili. — Relator na to od obce Vít Vorudka z Ujezdce perkmistr. Act. fer. III. ante Viti. 78. 15891. — Tumléz. Sestipansky pak úřad byl osazen léta 1619 v úterý u vigiljí sv. Matúše a tyto osoby — v týž úřad uvedeni byli: Mikuláš z Siroké. ulice, Jan od žáby, Jan Karban, Jan Erazym z Cermnik, Jakub z Vraního, Jiřík Ježíšek, Diviš koníř a Václav Koštál. Kteřížto úředníci seděli sú v témž úřadě do l. 1520 a čtvrtku před sv. Matúšem a — učinili sú počet řádný — před pány k tomu z nové rady vydanými Mikulášem Ca- cerdú a Lukášem Wolfgankem a úředníky do toho úřadu volenými těmito: Jakubem Strnadem, Brikcím Rehákem z Květnice, Janem Vackem, Mikulášem od pěti korun, Jakubem Trubki, Václavem z Nového domu, Janem Mc- dafem — 1. 1521 první pátek v posté a jest skonán počet v středu před druhú neděli postní a potom do rady oznámen — a potom u veliké obci —. Act.. ut supra. 79. 1621. — Tamléz. Moslsky úřad ten také tiem potádkem a zpuosobem osazen jest a — 1. 1519 v úterý před sv. Matúšem úředníci noví Jan Hlavsa z Libo- slavě, Václav Lévaz konšeluov, Mikuláš Cacerda a Jiřík Lopat- ský z obecních v týž jsú úřad uvedeni a — až do 1. 1520 a do čtvrtku před sv. Matúšem ten úřad sú spravovali — a potom učinili řádný počet — I. 1521 v pátek před Stolováním sv. Petra. — Act., ut supra. 80. 1521. — Tamież. Pfi mlynich pak obecnich i Épitálech Jakub Strnad, Zikmnnd Tvórsky z Lestkova, 

Strana 70
70 Šimon Sekera též toho času své počty skonali —. Ut supra. 81. 1521. — (/. 24.) Kdež za právo jest od starodávního casu, když se rada obnoví, že stará rada před novú počet činí z příjmuov i útrat, kteréž se pro obecní potřebu vynakládají, tak jest se stalo I. 1520 v pon- dělí před Povýšením sv. Kříže, že slovutné vzáctnosti páni na úřad konšelský podle zvyklého práva byli jsú zvoleni a na svá místa dosedli, jmenovitě tito: Jan z Vratu, Jan Hlavsa z Liboslavě, Mikuláš Sorf, Jan od Nastojtuov, Mikuláš Cacerda, Daniel Rauš z Vlkanova, mistr Brikcí, Václav Franěk z Liběchova, Václav Zlutický, Jakub Strnad, mistr Václav Danielis, Brikcí Rehák z Květnice, Václav Straboch, Jiřík Svík, Lukáš Wolfgank, Václav Pikhart, Jan od prstene a Matěj Myslík. Však v tom času sedění z týchž konšelúov dva morní ranú jsú z tohoto světa sešli, kterýžto mor tehdáž široce i hrozně lid na vše strany hubil z boží vuole a veliký počet jich zemřel. Poostalf pak konšelé seděli v úřadu až do I. 1521 a pondělého na zejtří po Naroz. P. M. a tu když rada obnovená se osadila při konci l. 1521 a při počátku 1522 v sobotu den sv. Neviňátek udělali sú počet řádný před: Zikm. Tvárským z Lestkova, Janem Karbanem, Rehořem ze Všehrd, Janem Erazymem z Cermnik, Janem Pikhartem, Janem Vopicí z Třebska, Bohuslavem kožišníkem, Janem Navard, Jifikem Charúzem, Mikulášem z Siroké ulice, Ja- nem od žáby, Mikulášem Běchovským, Janem Klatovským konvářem, Jancm pernikářem, Ondřejem Tatkem krajčím, Jiříkem Vlkem, Klimentem zlatníkem z Liboslavě, Barto- šem Soliatorem, Václavem Lévú, Vítem Vorudkú z Ujezdce pěrkmistrem, Jiříkem Lopatským z Liběchova, Bohuslavem Stříbrných, Vavřincem z Tajna, Janem Medarem, Voj- tchem Jindfichové, Rehofem Tlalisvétem, Burjśnem Halefem z Olšan, Václavem mazanećnikem z příkopu, Janem Bartovým, Duchkem Kapalínem, Václavem Poduškú, Silvestrem, Rehofem kožišníkem, Zikmundem Rohem z Vlkanova, Klimentem Domažlickým, Havlem Rathúzským, Petrem z domu Hesoltova a Václavem Trubkú krajčím. Ti již psaní páni na den nahoře jmenovaný počet radní v příjmy i v vydání jsú slyšeli, jej přijali, schválili i také staré radě děkovali, přiřekše, kdyžkoli najprvé obce veliké sifti bude, Ze ten počet vysvědčití chtí a spolu i s obcí radu stard kvitovati budou. Jakoż pak hned toho času léta etc. XXII ve čtvrtek obce veliké sebrání se stalo pro mnohé potřeby užitečné, kdež mezi těmi potřebami o tom počtu radním učiněném stalo se vysvědčení a vyhlášení od osob již psaných. A obec takové řádné toho radního počtu učinění jsú přijali, schválili, pánuom staré rady dě- kovali. že svú pilností to jsú obmýšleli a práci vedli, že jsú zbytečně penčz nikam mimo potřebu obecní nevyna- kládali ani jak jinak mařili, ale v tom ve všem právě, spravedlivě se zachovali, přiříkajíce za se i za své budúcí, že těch pánóv nemají čiem honiti ani jich z čeho upomí- nati, než je propustili a tiemto zápisem propouštějí a kvitují —. 83. 1521. Tamićż. L. 1520 ve ćwrtek u vigiljf sv. Matúše radními pány a obecními úřad šestipanský osazen jest a v témž úřadu osoby tyto byli jsú: Jakub Strnad, Brikci Rehbák z Květnice, Jan Erazim z Cermnik, Jan Karban konvář, Diviš koníř, Jan Vacek, Mikuláš od pěti korun a Jakub Trubka, kteřížto úředníci od dne polože- ného úřad ten sú spravovali — a ta jich práce a usta- vičnost sedění v tom úřadě bylo jest aż do I. 1521 a pondělého den sv. Lidmily —. Učinili jsú počet — 1. 1522 v pondělí po Nemluvňátkách —. 83. 1521. Tamtéž. Třetí místo má podle zřízení starobylého počet mostský, že ten činí úředníci starší před novými — i byli sú I. 1520 úředníci při tom duo- chodu obecním zvoleni Mikuláš Serf, Daniel Rauš z Vlka- nova, Rehoř Chanický ze Všehrd a Václav Leva, kteřížto úředníci ve čtvrtek u vigiljí sv. Matúše v ten úřad sú uvedeni, od toho dne ten rok pořád zběhlý seděli jsú až do l. 1521 a pondělého den sv. Lidmily — a udělali počet řádný — a ten počet skonán jest 1. 1522 v pátek pred b. kfténim —. 84. 1523. (f. 25.) L. 1521 v pondělí nazajtří Na- rození P. M. stalo se rady obnovení a na úřad konšelský byli jsú tito pani voleni a usazeni: Jan z Vratu, Jan Hlavsa z Liboslavě, offrechtéř měst krále J. Mti, Mikuláš Sorf, Daniel Rauš z V., Mikuláš Cacerda, Zikmund Tvárský z Lestkova, mistr Brikcí, mistr Václav Danielis, Jan kon- vář od M. B. Sněžné, Rehoř ze Všehrd, Jan Erazim z Čermnik, Václav Straboch, Jan Pikhart, Lukáš Wolfgaok, Jan Vopice z Třebska, Bohuslav kožišník, Jan Navara a Jiřík Charúz, kteřížto páni od léta a dne nahoře psaného v úřadě svém seděli až do l. 1523 soboty před Longinem. Kterýžto den před najjasnějším knížetem a pánem Lud- víkem, Uherským a Ceským králem, pánem svým milosti- vým, ty úřady vzdali a od J. Mti z nich jsú propuštěni. A potom l. 1523 v pátek před nalezením sv. Stěpána učinili sú počet řádný ze všech přijmóv a vydání před pány nové rady, soudcemi, staršími obecními a z obce osobami volenými, jmenovitě těmito: Zikmundem Va- níčkovic, Mikulášem pernikářem z Siroké ulice, Janem z Vlkanova od žáby, Jiffkem Bor¥em z Bernarečku, Bohuslavem kožišníkem, Martinem Zlatým Křížem z Vlka- nova, Ondřejem Tatkem, Václavem z příkopu, Janem od svině, Tomášem Zachlubilem, Janem konvářem, Jiříkem Svíkem, Václavem Levú, Mikulášem Běchovským, Janem pernikářem, Mikulášem z Huolkova domu, Martinem Hel- mem, Petrcm illuminatorem, Pavlem Lancmanem, Matějem Myslíkem, Samuelem soukennfkem, Václavem Trubki, Brikcím Rebákem z Květnice, Václavem Sovú z Liboslavě, Matějem Kardinálem, Václavem Plichtú, Ondřejem od fortny, Silvestrem sladovníkem, Janem Vackem, Jeničkem kožišníkem, Lukášem koželuhcm, Bartolomějem Kaší, Vá- clavem Smíškem, Zikmundem Pytlem, Janem Cepelem, Benešem ručníkářem, Zikmundem nożifem, Rchofem z Vo- dolic, Václavem kramářem z mostku, Václavem Vokřínem, Janem Brichtú, Petrem Skarydkem, Vojtěchem Jindřicho- vym, Duchkem kožišníkem a Jiříkem měsíčníkem z domu Rybova. Tyto osoby jmenované od již předepsaných pánóv přijali jsí počet radní a ten sú schválili —. I stalo se, když obec veliká spolu sebrána byla 1. 1524 v pondělí na zajtří sv. Valentina, páni nové rady, páni soudce, páni, starší i z obce počtu schválili —. 85. 1528. Tamtéž. Po dokonání nahoře dotčeného radního počtu úředníci, kteří byli do úřadu šestipanského radou starú zvolení a uvedeni I. 1521 v pondělí před sv. Lampertem, zejména tito: Jan Erazim z Cermnik, Jan Navara, Jiřík Ježíšek, Tomáš Zachlubil, Mikuláš od korun, Diviš koníř, Beneš Roh z Vlkanova a Matěj Kardinál, kteřížto — trvali až do 1. 1523 a čtvrtku po hodu Zvěsto- vání P. M. a při tom času, když se změnění stalo, tíž úředníci učinili sú počet — a ten sú skonali ve čtvrtek den sv. Sixta, před přítomností nových úředníkuov Janem Karbanem, mistrem Brikcím, Vítem řezníkem z Dlúhé třídy, Ambrožem Zelenohorským a Vavřincem kloboučníkem k tomu před pány z rady vydanými: Janem Zábú z Vlka- nova, Vondřejem Tatkem —. 

Strana 71
Slavného pak mostu Pražského a k němu z duocho- duov přiležících také jest pořádný počet činěn od slov. pánóv Jana Hlavsy z Liboslavě, mistra Brikcího, Jakuba Strnada z Tryskovic, a Martina Dačického z Vlkanova, kteřížto páni v týž úřad byli sú uvedeni I. 1521 v pon- dělí den sv. Lidmily, a tíž páni v témž úřadu seděli jsú pořád do 1. 1523 a soboty před Květnú neděli. Tu podle práva a obyčejuov svých míst postúpivše učinili počet — a to ten úterý před Povýšením sv. Kříže téhož 1. 1523 a to před úředníky novými Mikulášem Sorfem, Rehořem Chanickajm ze Všehrd (kterýž svého nedočekavše roku z světa sešel tohoto), Jiříkem Ježíškem a před pány k tomu vydanými z rady a z obce: Zikm. Vaníčkovic, Mikulášem z Siroké ulice, Danielem Raušem z Vlkanova, Brikcím Řehákem z Květnice —. 86. 1524. (f 26.) Kdež se jest stalo rady obnovení najjasn. knížetem a p. p. Ludvíkem králem I. 1523 v so- botu před sv. Longinem a tyto osoby na úřad konšelský po spojení města Pražského v jedno právo posaditi jest ráčil: Jana Hlavsu z L. hofrychtéře, Mikuláše Sorfa, Zik- munda Vaničkovic, Mikuláše Cacerdu, Mikuláše pernikáře, mistra Brikcího, mistra Václava Danielova, Jana Karbana, Rehoře Chanického ze Všehrd, Jana Erazima z Ccrmnik, Jana Pikharta, Jana od žáby, Bohuslava kožišníka, Jiříka Borše z Bernarcčku, Martina od Zlatého kříže, Václava z příkopu, Ondřeje Tatka z Kuřího a Jana Slívku od svině, kteřížto páni na úřadě konšelském seděli jsú až do 1. 1524 pondělého po sv. Jiří v té práci jsúce — počet jsú učinili l. 1524 v pátek po sv. Tiburcí před pány nové rady, soudcemi, staršími obecními i z obce osobami k tomu volenými zejména těmito: Janem z Vratu, Dan. Raušem z Vlkanova, Tomášem Zachlubilem, Jiř. Svíkem, Brikcím Rehákem z Kv., Vítem Sípeckým z Ujezdce, Václavem Levú, Janem pernikářem, Jindřichem Prefatem z Vlkanova, Benešem Rohem z Vlkanova, Martinem Helmem, Blažkem souken- níkem, soudcemi: Janem konvářem, Mik. Běchovským, Jiřícem Vlkem, Matějem Myslíkem, Václavcm bakalářem od hfebenuov, Jakubem z domu Kocirova, Klimentem z domu Domażliękćho, Vaclavem Plichti, Modestem z Pok- $tajna, Petrem Skarydkem, Silvestrem perkmistrem, Vś- clavem Sovi z Liboslavé, Jifikem Lopatskym z Libéchova, Pavlem Lancmanem, Janem Medařem, Vítem řezníkem, Janem Vackem, Duchkem Kapalinem, Jiffkem Prchalem, Matějem Kardinálem, Bartošem z Hradiště od černé ruožce, Simonem Zlatníkem, Samuelem soukeníkem, Jiříkem Cha- nízem, Petrem illuminatorem, Matějem Repíkem, Václavem Vokřínem, Martinem Mládkem, Petrem z domu Hesoltova, Jiříkem Hurtem, Václavem Vaničkovic, Jiříkem měsečníkem, Janem mečířem, Václavem s mostku, Zikmundem nožieřem. — V úterý před sv. Urbanem obce veliké shromáždění bylo a tu tento počet jest na ně vznesen —. Relator od obce veliké Silvestr sladovník, perkmistr hor viničních. Podle pak zřízení starého počet šsestipanský jest činěn l. 1524 v pondělí před sv. Valerianem od úředníkuov jmenovitě těchto: Jana Karbana, mistra Brikcího, Miku- láše od pěti korun, Beneše Roba z Vlkanova, Diviše ko- níře, Ambrože Zelenohorského, Matěje Kardinála a Va- vřince kloboučníka. Kteřížto úředníci 1. 1523 ve čtvrtek po Zvěstování P. M. v úřad ten súce uvedeni jej — řídíc aż do |. 1524 a pondělého před Květnú nedělí. Urad mostsky byl jest obsazen 1. 1523 v sobotu před sv. Ambrožem. V ten úřad jsú uvedeni z konšeluov a z starších obecních Mikuláš Sorf, Rehoř Chanický ze Všehrd (ten svého času nedoseděv z tohoto světa se bral a na místě jeho Mikuláš pernikář byl jest přijat) a Jiřík Je- žíšek a Jakub Strnad z Tryskovic. V tom úřadě též osoby 71 trvali až do I. 1524 a pondělého po Květné neděli. Kdež pak když se počtové obecní řídili, tento jest také skonán téhož 1. 1524 v středu na sv. Marketu. Actum, ut supra. 87. 1524. (f. 27.) L.b. 1524 v pondělí po sv. Ře- hoři rada byla obnovena a tyto osoby byli sú zvoleni k úřadu konšelskému Jan z Vratu, Mik. Sorf, Zikm. Va- níčkovic, Daniel Rauš z Vlkanova, mistr Václav Danielis, mistr Brikci, Tom. Zachlubil, Jan Karban, Jan Er. z Cer- mik, Jiffk Śvik, Brikcf Řehák z Květnice, Vít Vorudka z Ujczdce, Václav Leva, Jan Pernikář, Jindřich Prefat z z Vlkanova, Beneš Roh z Vlkanova, Martin Helm a Blažek soukenfk. Ale że ne ti všickni podle pořádku svého roku svého jsú doseděli a to pro příčinu pohnutí, kteréž se stalo pro víru, že sú z svých míst byli vyzdviženi, ale ti samí toliko od počátku svého sedění Jan z Vratu, Zikm. Vaničkovic, Tom. Zachlubil, Jan Karban, Jiřík Švík, Brikcí Řehák, Václav Leva, Jan Pernikář, Jindřich Prefát. Beneš Roh, Martin Helm svého roku doseděli a léta 1526 v pondělí před sv. Longinem úřady konšelské vzdali. Potom pak vedle pořádku slušného, což sú pro obecní potřebu k sobě do rady peněz přijímali a zase vydávali, učinili z toho počet řádný |. 1525 v úterý před sv Mar- cellem před pány nové rady, staršími obecními i z obce osobami k tomu jmenovanými. K kterémužto počtu přijí- mání povoláni jsú byli zejména tito : Mikuláš Saccrda, Jan Pikhart, Kliment z Liboslavě, Martin z Vlkanova, Václav Sova z Liboslavě, Jan Kozel z Pokštajna, Jiřík z domu Rybova, Martin Smilov, Zikmund Roh z Vlkanova, Petr Skarydek, Václav z Nového domu, Jan Jeníček, Mikuláš Konáč z Hodišova pergmistr, Jan Legat, Václav Vokřín, Simon zlatník z apotéky, Jan od tří korun, Mikuláš Krčkaj, Václav tobolář, Pavel illuminator, Mikuláš kotlář, Ondřej z domu Holubova, Jan Vacek, Jiřík pergameník, Jan mečíř, Burjan Haléř z Olšan, Duchek Veliký kožišník, Matúš Komín, Pavel Lancman, Zikmund Pytel, Rehoř z Vodolic, Bohuslav Stříbrný z Sukorad, Beneš ručníkář, Václav Skoda, Pavel Severin, Jan Pražák, Martin Mládek, Václav Rozvoda, Jiřík Boreš, Simon Kaňha. — Když I. 1525 ve čtvrtek den sv. Ondřeje ap. obec velik4 pro mnohé pilné a znamenité potřeby tohoto města se sešli, počet tento radní — schválila —. Relator na to od obce Jan Konvář Klatovský z soudcí. Také počet šestipanský učiněn jest od úředníkóv jmenovitě těchto Václava Levy, Diviše koníře, Jana Kozla, Jana svíčníka, Mikuláše Pernikáře, Jiříka Ježíška a Matyáše z Smolova. Také s nimi v tom pořádku Vít Vorudka byl, a'e ten odjev pro obecní potřebu, když se pohnutí stalo, zase se navrátil. A ti úředníci od 1. 1524 a pondéliho před Květnú nedělí v úřad šestipanský jsúce uvedeni, v témž úřadě pořád seděli až do I. 1525 a čivrtku po sv. Longinu — pořádný počet udělali l. 1525 ve čtvrtek před sv. Marcellem —. 88. 1595. (f. 28.) Do úřadu mostského 1. 1524 v pátek po Květné neděli byli uvedeni za úředníky mistr Václav Daniel, Jan Karban z konšeluov, a z obecních Mikuláš Sacerda a Jan Žába. Dva z týchž úředníkóv času svého nedobyli, mistr Václav a Žába, pro příčinu v kvi- tancí radní nahoře položenú, než tito dva od času svého sedění až do l. 15256 ve čtvrtek po sv. Longinu ten úřad šťastně řídíce dověděli jsú a potom — učinili počet řádný l. 1525 v středu den sv. Františka. Léta téhož a dne Tomáš Zachlubil s Martinem Mlád- kem jsa úředníkem na mlýních nových Helmových a k tomu při špitále sv. Pavla, též učiniv počet — z toho jsú kvitováni. 

Strana 72
72 89. Toho dne a léta, ut supra, když obec veliká byla mimo jiná léta, zběhlo sc více vysvědčení počtuov a ti jsú do obce veliké vzneseni proto, poněvadž znamenité summy jsú přijímali a zase vydávali i mnohé dluhy toho času jsou poduiknuty byly. Z kterýchžto úrokové anebo prostějším slovem lichvy se dávaly a to proto, že statek Přerovský jest koupen a málo majíc v obecních pokladích sammy, dráhně dluhóv jest bylo vzešlo. I léta 1525 v první čtvrtek v postě před Přenesením sv. Václava učiněn jest počet od Jana Er. z Čermník a Jana Žáby z Vlkanova a Jakuba Fikara, písaře radního, což jsú k sobě přijímali z po- ručení panského na záplatu zboží Přerovského a což jsú zase vydali za to zboží. — Tu počet na zajtří v pátek oznámili v radě, že přijmu jsou přijali dvadceti tisícuov k. gr. č. a CCX k, XX gr. č. Těch CCX k. XX gr. č. ty jsú dány od zápisu desk zemských. Ten počet páni v radě přijali a potom do obce veliké jest oznámen l. 1525 ve čtvrtek den sv. Ondřeje a tu jest přijat. Item toho času, ut supra, vysvědčen jest počet, kte- rýž Jakub Fikar, radní písař, učinil l. 1525 den sv. Fran- tiška v přítomnosti pánóv radních Jana Karbana, Mikuláše Sacerdy. Jana Jeníčka, Jiříka měšecníka, Brikcího Řeháka, Václava Břekovce, Mikuláše z Hodišova a Jiříka Ježíška, což jest přijal peněz 1. 1524 v středu po Všech svatých a těmi platil úroky toho času za rok sv. Havla minulého i cožkoli je přijmu bylo anebo dluhuov přibylo a tím se jiné závady vyvazovaly a místo oněch tyto zuostaly anebo co jest bylo zaplaceno, že z toho počet řádný učinil —. 90. Stalo se rady obnovení a na úřad konšelský slovutné a vzácné poctivosti páni posazeni jsú l. 1525 v pondělí před sv. Longinem zejména tito: Jan z Vratu, Zikmund Vaničkovic, Mikuláš Sacerda, Tomáš Zachlubil, Jan konvář od Matky B. Sněžné, Jan Pikhart, Jiřík Svík, Kliment z Liboslav, Martin Helm, Martin z Vlkanova, Václav Sova z Liboslav, Jan Kozel z Pokštajna, Jiřík z domu Rybova, Martin Smiluov, Zikmund Roh z Vlkanova, Petr Skarydek, Václav z Nového domu a Jan Jeníček. Ktefížto páni od počátku a dne svého sedční v radč sedčli jsú až dol. 1526 až do pondčlého po sv. Rehoři a což sú k sobě přijali pro obecné dobré z duochoduov obecních a zase vyna- klädali, v žádné jiné potřebě než též obecné dobré, z toho učinili jsú řádný počet 1. 1526 v pondělí po sv Janu Kř. A ten počet podle obyčeje činili jsú: v radě před pány nové rady Jiříkem Ježíškem, Jakubem bakalá-. řem z domu Kocourova, Václavem Vokřínem, Benešem Rohem, Matyášem z Smolova, Janem Radochem, Pavlem Lancmanem, Jakubem kožišníkem, Janem Zivnuostkou a staršími obecními a osobami z obce k tomu vole- nými: Janem Legátem, toho času pergmistrem, Václavem Vaničkovic, Vavřincem z Tajna, Zikm. Pytlem, Václ. Bře- kovcem, Bernáškem krajčím, Václ. od rukavice, Jiříkem Boršem z Bernarečku, Janem Pražákem, Blažkem Vuozem, Simonem Kaňhú, Mikulášem z Hodišova, Burjanem Ha- léřem z Olšan, Brikcím Rehákem z Květnice, Jiříkem Cerným jirchářem, Duchkem Velikým kožišníkem, Bene- šem ručníkářem, Janem Vackem, Mariinem Mládkem, Ondře- jem Vozem, Ondřejem z domu Holubova, Petrem konvářem, Silvestrem sladovníkem, Janem Medařem, Rehořem z Vodolic, Václavem Stajskalem, Jakubem Trubkú nožieřem a Simonem Třeštíkem. Kteréžto osoby — ten počet — jsú přijali — a když 1. 1526 v pátek den sv. Markéty obec vcliká pro mnohé potřeby obeslána byla — tu — přijali. — Re- lator od obce na to Jan Klatovský konvář z soudcí. 91. 1525. (f. 29.) Item téhož dne před p. purg- mistrem a radou i všemi těmi osobami v vrchní kvitancí položenými Jakub Fikar, radní písař, učinil jest počet z těch sum, co je l. 1525 k roku sv. Jiří na splacení 8), tisíce k. gr. č. a na úroky, což se Přerova dotýče, 4 záplaty jeho k sobě přijímal a zase vydal, učinil počet řádný. Úředníci úřadu šestipanského, kteříž jsú v úřad ten zvolení a uvedení byli 1. 1525 v středu den sv. Bene- dikta jmenovitě: Martin: Helm, Jan Kozel z Pokštajna z konšeluov, z obecních tito byli: Beneš Roh z Vlkanova, Vít řezník, Václav od rukavic, Lukeš Wolfgank, Hektor Wentris a Vojtěch Jindřichuo, Kteřížto úředníci — seděli sú do 1. 1626 a pátku před sv. Gedrutí — udělali počet řádný — před pány k tomu vydanými a úředníky novými l. 1526 v středu před sv. Petrem a Pavlem jmenovitě před Pavlem Lancmanem, Matyášem z Smolova, Martinem z domu Vlachého, Matějem Myslíkem, Burjanem pekařem, Simonem z apotéky, Martinem Mládkem, Václavem Vrtilkú a Janem Janákem i těmi všemi osobami v vrchní kvitancí radní položenými —. Když jsú předešlí počtové řádně vykonáni, tehdy jest pristúpeno k počtu a úřadu mostckému. Kterýžto úřad byl jest poručen a za úředníky byli jsú do něho uvedení 1. b. 15295 ve čtvrtek po sv. Longinu slovutní Mikuláš Sacerda, Jan konvář od M. B. Sněžné z obecních Brikcí Reháček z Květnice a Václav Břekovec. A ti seděli — až do l. 1526 a pátku před sv. Kedrutú a v tom času sběhlém, což jsú koli k sobě přijímali všech duochoduov obecních z kterýchkoliv statkuo, buď cla nebo mlýnuov, rour i také z vesnic, z toho jsú učinili počet řádný — 1. 1526 v středu den sv. Prokopa. (F. 30.) Dále přistoupeno jest ku počtu, kteréhož se dožádal, aby učiněn byl, pan Jan konvář od M. B. Sněžné, kterémuž zdmek Přerov svěřen byl a z toho zboží, což jemu v ruce summy bylo dáno —. I ti páni počet takový — sú přijali. Tomáš Zachlubil jsa s jinými z úředníka zvolen k mlýnóm Novým, Helmovským a Kamenským i k špitálu sv. Pavla též také od 1. 1625 do I. 1526 a dne, jakož kvitancí ukazují — učinil počet —. 92. Jakož se je stalo rady obnovení a na úřad konšelský slovutné a vzáctné poctivosti páni posazeni jsou 1. P. 1526 v pondělí na den sv. Rehoře, zejmena tito: Jan z Vratu, Zikmund Vaničkovic, Mikuláš Sacerda, Tomáš Zachlubil, Jan Karban, Jiřík Ježíšek, Martin Helm, Jan Kozel z Pok- štajna, Jirík měšečník, Martin Smiluov, Jakub z domu Ko- cuorova, Václav Vokřín, Beneš Roh z Vlkanova, Matiáš z Smolova, Jan Radoch řezník, Pavel Lancman, Jakub kožišník z Caletné ul., Jan Živnuostka pernikář. Kteřížto — seděli jsou až do 1. 1527 do pondělého po sv. Mar- cellu — a učinili jsú řádný počet a to l. 1627 v pondělí před sv. Sixtem — před pány nové rady: Jakubem Fi- karem z Vratu, Burjanem Haléřem z Olšan, Janem Kla- tovským konvářem, Matějem Myslíkem, Martinem Salo- monem, Simonem Třeštíkem, Václavem Rozvodú, Martinem Mládkem illuminatorem, Pavlem Běchovským a staršími obecními a osobami z obce k tomu volenými: Jiříkem Švíkem, Martinem od zlatého kříže, Petrem Škarydkú, Janem Legátem, Václavem Škodú, Mikulášem Konáčem z Hodíškova, Benešem ručnikářem, Vojtěchem Jindřichovic, Janem Svátkem a Janem od prstene řezníkem. Kteréžto osoby — ten počet — přijali — a — když 1. 1527 v pondělí před sv. Alžbětú obec veliká pro mnohé po- třeby obeslána byla — obec přijala. — Relator od obce pan Tomáš Zachlubil, toho času pergmistr hor viničních. (F. 31.) Úředníci úřadu šestipanského, kteříž jsú v úřed ten zvolení byli l. 1526 v středu po sv. Řehoři Martin Helm, Martin Smil z konšeluov a z obecních