242 243 a proti městským výsadám, všichni zralí a majetní mužové rozrušeni a také je den z nich, platnéř, ačkoli byl od nich zvolen, nechtěl přijmouti konšelství uval žuje, že nebyli řádně zvoleni podle znění městských řádů. A také při té volbě naznačovala planeta Luna, znamenající lid, vstoupivší v spojení s planetou Martem, který podle hvězdářů znamená spory, že se nebude smět čekat od těch to zvolených dobrý pořádek a konec žádné věci, ba spíše tato volba bude živi/ nou a kořenem mnoha útrap království. Toto tvrdil onen, jehož jméno je ne/ známo. A aby výsledek věci potvrdil ony události, hned v té schůzi řečený kněz Jan, zastávající úřad podkomořího, řekl obci tehdy na radnici shromáží děné: „Hle, již vy světští jste jedno a všichni za jednoho člověka; proto chce/ te-li, abychom také my duchovní byli jedno, nerozdělujíce lid, musíte odstraniti mistra Křišťana, faráře kostela svatého Michala na Větším Městě pražském, spolu s jeho kněžími z uvedeného kostela, poněvadž nechtějí s námi souhlasiti v našich skutcích, nýbrž ještě stále zachovávají ony žerty — naznačoval tím církevní řád — a nechtějí podávati nemluvňatům a nikdy nezpívají česky, jako činí v jiných kostelích.“ Když toto tak přednesl, tovaryšstvo stranící uvedenému řečníkovi křičelo: „Ano, ano.“ A ten Jan řekl: „Chcete, aby byli do uvedeného kostela dosazeni jiní kněží?“ A jeho tovaryšstvo dodalo: „Ano, ano.“ A tak pot věřili mistra Jakoubka a uvedeného Jana, aby řádné kněze odstranili2 a jiné tam uvedli. Tomu usnesení se neodvážili starší a znamenitější města odporovati ze strachu, aby nebyli shozeni z radnice. VEDENÍ TÁBORSKÝCH KNĚŽÍ K SVATÉMU PETRU NA POŘÍČÍ A PROTEST U PRAŽSKÝCH ŽEN PROTI TOMU V tom čase jednoho kněze, který tehdy spravoval kostel svatého Petra Na poříčí, někteří sousedé toho kostela, nakaženi táborskými bludy, z něho vyhnali, prot tože vykonával bohoslužby v ornátě, a uvedli tam dva, totiž Prokopal a Filipa, táborské kněze,2 podezřelé z pikartského kacířství. Podobně se pokoušeli někteří přívrženci pikartů z téhož důvodu odstraniti i kněze Jaroslava z kostela svatého Mikuláše na Starém Městě, zbožného člověka, a někteří světští chtěli uvésti do kostela svatého Michala na Starém Městě na prebendu kněze Viléma,3 pot dezřelého z pikartského bludu, ale z vůle Boží nebyli připuštěni.“ 101