Au UN AU N = On 362 GR 363 ~~ — > > > > > > > > ~~ 83 20. ledna. 29. ledna. Oldřich z Hradce zajal Martina patrně po dorozumění s Žižkou, který teprve některý den potom odjel z Tábora na společnou výpravu s Pražany. Martin psal z vězení list ostatním kněžím tábor- ským a žádal, aby byl dříve vyslechnut, než bude odsouzen. Na jejich žádost ho pan Oldřich pro- pustil. Ale Martin musel potom v Táboře hájit své učení v „hádání“ k tomu nařízeném, jehož vý- sledek byl, že byl nucen veřejně v kostele na kazatelně učinit odvolání (srv. V. V. Tomek IV?, str. 135, J. Macek II, str. 303nn). 84 Mikuláš Chudý z Lobkovic na Hasištejně (t 1435), zakladatel bohatého toho rodu, vzmohl se jiż ve službách Václava IV. a potom za Zikmunda (A. Sedláček ve VKČSN 1886, str. 66nn.). K událostem popisovaným v této kapitole srv. J. Macek II, str. 312nn. 2. února. 6. února. 26. února. I4. února. Plzeň byla tehdy již hlavou lantfrídu, svazu, který tam daleko široko potlačil husitství, a opíraje se o pomoc říše, zachránil celý ten kraj římské církvi a králi (B. Rieger, Zřízení krajové v Čechách I, 1894, str. 69). Sté. překlad přidává: ,„s Táborskými“. 85 Nedakonice, ves na řece Moravě u Uherského Hradiště, kde byl založen Tábor, patřila cisterciácké- mu klášteru na Velehradě. O založení Tábora zde srv. J. Macek II, str. 340 nn. Velehrad byl obsa- zen 12. ledna 1421 (srv. A. Neumann, K dějinám husitství na Moravě, 1939, str. 52, a k jeho kritice zprávy Vavřincovy R. Urbánek v ČMM 63, 1940, str. 250). Tj. spolu s ním upálili sedm řeholníků, on byl sedmý. Olomoucký biskup byl Jan Železný (+ 1430), do r. 1418 biskup litomyšlský, úhlavní nepřítel Husův a husitství (F. M. Bartoš, Čechy, str. 472, Z. Nejedlý, Dějiny Litomyšle I, 1903, str. 185—248). Bedřich ze Strážnice (Ť 1459) byl pozdější hejtman táborského bratrstva, z jehož pohromy se za- chránil tak úspěšně, že zemřel jako bohatý pán. "Tomáš z Vizovic zapadl právě tak, jak se vynořil. 86 Martin z Moravy je Loguis. — K věci srv. i SL (P—Ch), str. 395. Stě. překlad přidává: ,,(Tut, mäm za to, selhal, jestliže sám očima neviděl)“. ,,Motyl'" má tu vyznam ,,padélany peníz''. M. Jan Příbram (t 1448), představitel krajní pražské pravice spolu s Křišťanem z Prachatic, typ hádavého teologa a vášnivý odpůrce táborů. Tímto odporem připravil Lipany, ale r. 1437 v Basileji poznal, že se zklamal v římské církvi. O něm Z. Nejedlý, str. 326—329, str. 331—336, F. M. Bartoš, Literární činnost M. Jana Rokycany, M. Jana Příbrama a M. Petra Payna, 1928, str. 96nn., J. Ma- cek, Hus. rev. hnutí, str. 54. Stč. preklad má místo: ,,mistrà'' ,,purgmistra''. O ševci Václavovi viz níže kap. 104. V stě. překladě je přidán prudký útok na Vavřince: ,,Ó vyhřebený [snad = vykleštěný] mistře