Potom 12. dne června táboři, ještě v poli ležíce, upálili u hradčan/ ských zdí čtyři mnichy ze Zbraslavi, jak se říkalo, kteří nechtěli nijak souhlasiti s přijímáním z kalicha a s odložením kápí. Téhož dne k večeru přitáhl uherský král s mnoha tisíci jízdných2 a s vozy, na kterých byly naloženy potraviny a jiné potřeby, aby je dodal Praží skému hradu a jiným, kteří byli na Hradčanech. Když to táboři s Pražany, Ža teckými a Lounskými zpozorovali, zřídivše šiky a uspořádavše vozy, pospíchali utkati se s králem. Zatím3 však byl dodán Hradským chléb a jiné potraviny i prach do pušek a bylo pro nedostatek píce vyvedeno několik set koní z Praží ského hradu a Hradčan ke královu vojsku. A tak když se to stalo, král se dal na návrat tam, odkud přijel; táboři se svými spojenci ho pronásledovali s cepy, samostříly a jinými zbraněmi obrannými a nedali mu v pokoji odejíti. Proto se obrátil jeden houf královských a v nastalé srážce padli mnozí z obou stran, takže jich bylo přes třicet na témž místě pohřbeno; četní ze strany krále byli zraněni a na vozech odvezeni a potom u jednoho kostela pochováni. RAŽANÉ A TÁBOŘI USTOUPILI OD HRADU/ USNESENÍ PRAŽSKÝCH OBYVATELŮ A VYPOVĚDĚNÍ PROTIVNÍKŮ KALICHA Z PRAHY 43 Potom 14. dne června Pražané s tábory a ostatními, kteří leželi u Hradí čan a Pražského hradu, když pozorovali, že Hradští jsou již posíleni potravinami a že by jim bylo těžko ze všech stran brániti, aby nebyly dováženy na Hrad pol traviny, ustoupili z pole a zapálili klášter svaté Anny,1 klášter svatého Tomáše a dům někdy podkomořího s četnými jinými domy. Táboři se přestěhovali na Nové Město a po jednání s Pražany vyvolili dvanáct hejtmanů, čtyři ze Starého Města, čtyři z Nového a čtyři z táborů a ostatních příchozích, aby těch dva! náct mělo v své moci klíče od bran a věží a pořádalo a řídilo to, co patří k válce. A tamže bylo usneseno, aby ženy, jejichž mužové odešli z města, podobně sy! nové a dcery, jejichž rodiče odešli, vyšli jak ze Starého Města, tak z Nového pro podezření ze zrady, leda by byla věrnost některých dostatečně zaručena. Potom bylo v druhém jednání Pražanů s tábory a ostatními přícho! zími jednomyslně usneseno, aby jak obyvatelé, tak příchozí věrně podporovali a bránili všechny věci, které jsou zákona Božího a jeho pravdy, potírajíce2 vše