& 51 ŘÍSAHA MĚST PRAŽSKÝCH PROTI KRÁLI ZIKMUNDOVI! TÁBOŘI DOBYLI VOŽICE A SEDLCE 50 32 Potom ve středu před velikonocemi, jinak dne 3. dubna, Pražané, milovníci při jímání pod obojí způsobou, zvěděvše, že uherský král Zikmund nesmýšlí o nich a jiných přívržencích pravdy nic dobrého, shromáždili se na podnět některých duchovních a zvláště Jana, kazatele kláštera Nového Města pražského Na písku, na Staroměstskou radnici s kněžími a mistry, kteří šířili přijímání z kalicha, a zavázali se brániti a hájiti přijímání z kalicha svými statky a životy až do po: slední možnosti proti každému, kdo by je chtěl napadati.1 A učinili na to jisté zápisy a přijali od konšelů, kteří ještě zůstali, přísahu věrnosti, že budou věrně státi na obranu pravdy. A ustanovili čtyři hejtmany na Starém Městě a čtyři na Novém a hned jim svěřili klíče radnice i bran a udělili jim všestrannou moc opatřovat, pořádat a konat vesměs všechno, co se týká šíření a obrany pravd, slíbivše jim úplnou poslušnost. A přidali jim čtyřicet nižších hejtmanů ze Stal rého Města a tolikéž z Nového. A když o tom všem učinili zápis a pořídili ve! řejnou listinu, vrátili se do svých obydlí. Potom na Veliký pátek, jinak dne 5. dubna, okolo rozednění přepadli táboři z Hradiště útokem městečko Vožici, zajali mnoho královských žoldnéřů, kdežto jiní se utekli na hrad, některé však pobili a to město plameny ohně zni/ čili. A ukořistivše tam velikou kořist, zvláště koní, vrátili se se zajatci na Hra! diště a potom za ty zajatce vykoupili své zajatce nedávno zajaté u Sudoměře a dovedené do Hory." Potom v pondělí velikonoční3 a v dnech následujících kopali Pražané, že ještě trvalo příměří mezi nimi a královskými, kteří drželi hrad Pražský a Vy- šehradský, veliké a hluboké příkopy, táhnoucí se okolo Vyšehradu a Botiče až k řece, pro obranu města ze strany Vyšehradu a pracovali horlivě se svými že nami, pannami i dětmi, přičemž se jim Vyšehradští posmívali a říkali: „Ne prospějí vám tyto příkopy, budete-li se chtít stavěti proti vašemu dědičnému pánu, římskému a uherskému králi Zikmundovi.“ Rovněž v týchž dnech táboři z Hradiště, vyvolivše si a ustanovivše čtyři hejtmany, ke kterým by vzhlíželi jako k vůdcům, totiž Mikuláše z Husi, Jana Žižku jednookého, někdy dvořana králova a obzvláštního horlitele za zákon Kristův, o kterém bude níže mnoho pověděno, Zbyňka z Buchova4 a Chvala z Repice, napadli nepřátelskou mocí pevnou tvrz, Sedlec nazvanou, blízko Ústí