10 I 12 13 14 15 16 17 18 19 20 V Písku byl 20. srpna 1419 vypálen a zbořen klášter dominikánský. V Klatovech klášter dominikánský, založený ve XIII. stol., zbořili Klatovští koncem srpna 1419 a také komendu křižovníků se špitálem. V Turnově snad dal zničit klášter dominikánský při dobytí města r. 1424 Žižka. V Kolíně asi 23. dubna pobořili klášter dominikánský Pražané. Za tím přidává stč. překlad: „V Čáslavi jeden.“ Tam byl klášter minoritů. V Nymburce byli dominikáni. Za tím přidává stč. překlad: „u Hory jeden“; je těžko říci, který; zdá se, že to byl klášter v Drobovicích. V Louňovicích byl panenský klášter premonstrátský, založený v 1. pol. XII. stol.; vypálili ho táboři 1420. Který klášter jeptišek byl mezi Louny a Žatcem, nedá se s jistotou pověděti. Mezi Louny a Žatcem byl klášter Porta Apostolorum (Brána apoštolská, nyní Postoloprty), ale ten je uveden již výše. Snad to byl klášter sv. Anny v bývalém lounském předměstí Benátkách, které leželo asi na konci nynějšího inundačního mostu u Dobroměřic. Ten byl po husitských válkách také pustý a r. 1459 nařídil král Jiří, aby z jeho zboží byl založen chudobinec a špitál. O klášteru sv. Kateřiny na Novém Městě viz výše kap. 38, pozn. 8. O klášteru sv. Anny na Malé Straně na Újezdě viz výše kap. 43, pozn. 1. O klášteru sv. Maří Magdalény viz výše kap. 43, pozn. 5. Chotěšov (na Stříbrsku), panenský klášter premonstrátský, opanoval 1421 Žižka, když jeptišky utekly do Plzně (viz níže kap. 82). Později byl obnoven, ale 1781 zrušen. Doksany, panenský klášter premonstrátský, založil 1142 král Vladislav s chotí Gertrudou; byl spálen 1421 Pražany (viz níže kap. 103). Stč. překlad přidává: „v Týnici“. Jde patrně o klášter klarisek v Panenském Týnci (na Lounsku), založený ke konci XIII. stol. a hojně obdařený r. 1293 Habartem z blízkého Žerotína a r. 1321 jeho syny Plichtou a Jaroslavem; byl vyvrácen 1420, když táhli Žatečtí a Lounští na pomoc Praze. Kláš- terní krásný chrám, který se stavěl přes sto let, zůstal po smrti posledního Žerotína, kolem 1467, nedokončen. Dodnes z něho zůstaly mohutné zbytky. Lat. originál má příliš stručně: „Hec igitur monasteria monachorum et monialium dotata et de- structa“. Stč. překlad správněji praví: „Tito sou klášterové od nich zbořeni mnichů nadaných, žebravých i jeptišek“. Byl to bývalý konvent templářů na Starém Městě, nyní tiskárna na Anenském náměstí; domini- kánky se tam přestěhovaly z Malé Strany asi r. 1313 (viz i výše kap. 43, pozn. 1). Klášter sv. Ducha v Dušní ulici na Starém Městě byl obydlím německých husitů ještě aspoň r. 1423 kdy tam Vavřinec Roesen dokončil přepis biblické konkordance, dochovaný v kapitulní knihovně pražské (Patera — Podlaha, Soupis I, str. 185). Klášter sv. Františka (české Assisi), založený r. 1232 Anežkou († 1282), dcerou krále Přemysla I., byl budován jako dva kláštery, jeden pro minority a druhý pro klarisky. K prvnímu náležel kostel sv. Barbory, k druhému kostel sv. Františka, podle něhož dostal celý soubor klášterních budov jméno. Dne 1. září 1419 byly jeptišky z kláštera vypuzeny, purkmistr Jan Bradatý je však uvedl téhož dne nazpět, ale v pondělí po sv. Trojici 1420 husité jeptišky znovu vyhnali. Klášter minoritů (menších bratří) s kostelem sv. Jakuba byl založen též r. 1232. Za bouří husit- ských ho zachránili staroměstští řezníci r. 1420 od zničení, ale brzy potom tam obec zřídila zbrojnici a mincovnu. O těchto mincích srv. též SL (Š), str. 37. Hlavním platidlem v době, o níž pojednává kronika, byl pražský groš Václava IV. Dělil se na sedm „peněz“ (čtyřhranného tvaru). Polovina peníze se nazý- vala haléř. Při větších platbách, zvláště do ciziny, se vzácně užívalo i českého dukátu Václava IV. nebo uherského dukátu Zikmundova. Po vypuknutí husitské revoluce se mincovní činnost v Če- chách zvýšila, ale byla ražena jen drobná mince, peníze a haléře, která se stala téměř jediným pla- tidlem. V pražské mincovně se vyráběla především z konfiskovaného materiálu, hlavně církevního. Proto se těmto mincím říkalo „kalíškové“. Později, když byl drahý kov spotřebován, razily se mince 11