z 429 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
Husitská kronika
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
Píseň o vítězství u Domažlic
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
M. Vavřinec z Březové a jeho dílo
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
Vavřinec z Březové jako básník
317
318
319
Poznámky k Husitské kronice
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
Poznámky k Písni o vítězství u Domažlic
379
Poznámky ke studii Vavřinec z Březové
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
Věcné vysvětlivky
390
391
392
393
394
395
396
397
398
Hlavní prameny a literatura
399
400
Seznam zkratek
401
Seznam vyobrazení
402
403
404
405
Rejstřík osob
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
Rejstřík míst
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
Obsah
429
- s. 220: … nej! prve přitrhli k hradu Toušeni pana Michalce blízko u Staré Boleslavi; ten se v třech dnech poddal, ale tak, že jeho…
- s. 258: … sluchu Pražanů, vrátili se Pražané s těmi, kteří opano! vali Starou Boleslav, kterou držel pan Michalec, do Pražského města za vyzváně ní…
- s. 382: … v Činěvsi a oltářnictví Všech svatých v kolegiátním kostele ve Staré Boleslavi (J. Emler, LC VI, str. 131 a 132). S farou…
Název:
Vavřinec z Březové, Husitská kronika - Píseň o vítězství u Domažlic
Autor:
Bláhová, Marie; Čapek, Jan Blahoslav; Heřmanský, František
Rok vydání:
1979
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
427
Počet stran předmluvy plus obsahu:
427
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 9: Husitská kronika
- 278: Píseň o vítězství u Domažlic
- 305: M. Vavřinec z Březové a jeho dílo
- 317: Vavřinec z Březové jako básník
- 320: Poznámky k Husitské kronice
- 379: Poznámky k Písni o vítězství u Domažlic
- 380: Poznámky ke studii Vavřinec z Březové
- 390: Věcné vysvětlivky
- 399: Hlavní prameny a literatura
- 401: Seznam zkratek
- 402: Seznam vyobrazení
- 406: Rejstřík osob
- 418: Rejstřík míst
- 429: Obsah
Strana 382
15
16
17
18
19
20
21
22
Srv. MUP II, str. 45. Vavřinec z Březové je jmenován ,Mag. Laurentius de Brzezowa, nobilis vir,
plebanus in Luna“.
Srv. C. Borový, LE IV, č. 611, str. 442. Václavovu listinu z 25. února dal Vavřinec z Březové zapsat
do knih 5. července téhož roku.
Darování dvorce u Loun na výživu faráře (C. Borový, LE IV, č. 612, str. 442 n., I1. červen-
ce 1396).
Zápis v knihách erekčních z 24. července 1396. C. Borový, LE IV, č. 610, str. 441.
Papežská bula je datována 29. listopadu 1402. Srv. MBV V/2, č. 1998, str. 1164 n. J. Charvát,
Dílo I, str. 249, mylně uvádí datum 1403. Adresa zní: „Laurentio de Brziezowa rectori ,plebano'
nuncupato parrochialis in Biecharz Pragensis diocesis...“ V některých městských knihách praž-
ských je Vavřinec z Březové stále nazýván farářem v Lounech (k r. 1402 — srv. V. V. Tomek,
Základy starého místopisu pražského V, Praha 1872, str. 238 — a 1406 — V. V. Tomek, Základy I,
Praha 1866, str. 208), jak ho znali městští písaři z předchozích let. Farářem v Lounech byl od r. 1391
asi do posledních měsíců r. 1401 — poslední zmínka o Vavřinci z Březové jako lounském faráři je
k 20. říjnu 1401 (srv. F. Tadra, Soudní akta konsistoře Pražské. VI. 1401—1404, Praha 1898, str. 51).
16. ledna (F. Štědrý, Dodatky k životopisu M. Vavřince z Březové. Sborník historického kroužku
XII, 1911, str. 217, mylně uvádí 14. ledna) je v Lounech doložen již jiný farář (F. Tadra, Soudní
akta IV, str. 76).
V letech 1402—1404 byl Vavřinec z Březové farářem v Běcharech (srv. papežská bula z r. 1402
citovaná v pozn. 16, F. Tadra, Soudní akta IV, str. 181 a pečeť Vavřince z Březové na listině z r. 1404,
kterou přetiskl F. Heřmanský, Vavřinec z Březové, Husitská kronika, str. 342, podle kresby z po-
zůstalosti A. Sedláčka v Ústavu čs. a svět. dějin ČSAV). Avšak již 8. prosince r. 1403 měnil faru
ve Všetatech za faru v Čejkách (J. Emler, Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica etc. VI,
1399—1410, Praha 1883, str. 107), za necelý rok, 8. listopadu 1404, měnil faru v Třebivlicích
za faru v Činěvsi a oltářnictví Všech svatých v kolegiátním kostele ve Staré Boleslavi (J. Emler,
LC VI, str. 131 a 132). S farou v Čejkách měl tedy prokazatelně tři církevní úřady. Faru v Činěvsi
směnil 3. dubna 1406 za oltářnictví P. Marie v kostele sv. Mikuláše na Starém Městě pražském
(J. Emler, LC VI, str. 178). 16. března 1407 se vzdal fary v Čejkách, kterou měl od r. 1403 (J. Emler,
LCVI, str. 203) a 18. července téhož roku směnil oltářnictví P. Marie u sv. Mikuláše za faru ve Sle-
poticích v litomyšlské diecézi (J. Emler, LC VI, str. 219). To je poslední bezpečná zpráva o du-
chovních beneficiích Vavřince z Březové. K tomu srv. Štědrý, Dodatky k životopisu, a F. M. Bartoš,
Vavřinec z Březové, str. 44. (Celkem zbytečně a bezvýsledně se zde Bartoš snaží „zachránit
Vavřince z Březové před výtkou mnohoobročnictví. Papežský dispens na věci nic nemění, nehledě
k tomu, že se ani jím Vavřinec z Březové vždy neřídil.)
Dvě beneficia měl Vavřinec z Březové i před udělením papežského povolení. Alespoň r. 1394
byl farářem v Lounech a oltářníkem sv. Václava ve svatovítském kostele (srv. výše). Oltářnictví
ve svatovítském kostele měl ještě r. 1401 (srv. V. V. Tomek, Dějepis města Prahy V, 2. vyd. Praha
1905, str. 170). Stejně tak asi příliš nedbal časového omezení papežova souhlasu na tři roky ani
omezení na pouhá dvě beneficia.
V. V. Tomek, Základy V, str. 238, dům čp. 857 v ul. U staré školy na Starém Městě.
Srv. V. V. Tomek, Základy I, str. 792. Jde o dům v Kozí ulici, čp. 857. Městská kniha č. 2101, kde
byl zápis uveden, shořela při požáru Staroměstské radnice 8. května 1945.
V předmluvě k cestám Mandevillovým a ke světové kronice. Srv. níže.
Srv. níže.
Např. Č. Žibrt, Snář, str. 4; F. M. Bartoš, Kdo je autorem Tkadlečka?, str. 207, Básník v hus. bouři,
str. 67; R. Urbánek, Satirická skládání, str. 11; F. Kutnar, Přehledné dějiny českého a slovenského
dějepisectví I, Praha 1973, str. 32, aj.
Srv. C. Borový, LE IV, č. 611, str. 442, a J. Teige, AČ XXVI, str. 105.
Šlo o 93 kopy na Mělníce, 60 kop na Novém Městě pražském a 7 a půl kopy v Brozánkách. Srv.
F. Palacký, AC III, 1844, č. 139, str. 483. V zápisu staroměstské knihy památné a zápisné č. 2099,
12
13
14
23
24