Dále: O ušní zpovědi netřeba se starati nebo je zachovávati, a nejsou k nim ani hříšníci, třeba i zločinci, zavázáni, nýbrž dostačí jen samotnému Bohu v srdci se zpovídati. Dále: Posty čtyřicetidenní,1 o suchých dnech, o vigiliích a jiné věci, od lidí nebo zvyklostí zavedené, nemají věřící zachovávati, nýbrž jeden každý ať v oněch dnech podle své chuti a libosti jí, co má, nebo co se mu bude zdáti nejpříhodnější. Dále: Kromě neděle nemají věřící slaviti z nějaké povinnosti žádný jiný svátek. Dále: Každým knězem, který vykonává bohoslužbu, maje tonzuru a ornát nebo komži, nebo slouže mši podle obvyklého řádu, mají věřící opovrho vati jako onou nevěstkou, o které se píše v Zjevení sv. Jana (17). Naopak mši mají sloužiti na způsob Kristův a apoštolů kněží bradatí a bez tonzury, v obec ném oděvu a bez oltáře, na kterémkoli místě se naskytne, a svátost oltářní má se proměňovati zvučným hlasem, aby to slyšeli okolostojící lidé, a nemá se pol zdvihovati ani do druhého dne uchovávati. Dále: Evangeličtí kněží nemají volně obývati domy, které jim byly jako almužna od laiků na věčné časy propůjčeny nebo odevzdány, ani nemohou míti časné zboží, protože měšťanské právo je jim nadobro vzato a odňato, a od držitelů takového majetku nemají býti přijímány svátosti, dokud zřejmě nepo- znají, že je pro ně právo na takový majetek nepřípustné. Dále: Nemá se věřiti v očistec jakožto místo pobytu duší věřících po jejich tělesné smrti, ani se nemá uznávati a je bláznivé a daremné modliti se za věrné zesnulé nebo konati za mrtvé jiné skutky zbožnosti. Dále: Vzývání nebo orodování, jak je konáme buď tiše v mysli nebo nahlas k svatým, kteří jsou v nebeské vlasti, obracejíce se o nějakou pomoc, za/ vánějí kacířstvím nebo modlářstvím. Dále: Nemá se pod pokutou modlářství chovati žádný obraz ani ně jaké vypodobení toho, co je na nebi a na zemi, nýbrž každá taková věc má býti zničena a spálena jako modla, protože jest psáno v Exodu 20, 4: „Neučiníš sobě rytiny ani jakého podobenství.“ 35/ Sezimovo Ústí, zbytky obvodových zdí dominikánského kláštera. Akvarel z r. 1818. 36/ Tábor, Kotnovská brána a okrouhlá věž bývalého hradu.