76 & 77 ných nápojích a potravinách, vjeli s ohromnou radostí na horu Hradiště a rozí dělovali z kořisti jednomu každému, jak bylo potřebí. Také vzali nahoru jeden prak od nepřátel zanechaný a druhý zničili.3 Proto pán z Růže, byv velmi pokořen a chtěje se pomstíti nad tábory, rozkázal zjímati všechny kněze, kteří na jeho statcích podávali lidu pod obojí způsobou, a uvrhnouti do věží svých hradů, totiž Příběnic, Choustníka, Hel/ fenburka, Krumlova, Rožmberka i Nových Hradů, a usiloval přinutiti je, aby se přísahou odřekli přijímání pod obojí způsobou. Ale protože je Bůh uchoval v stálosti té pravdy, nikterak toho nedosáhl, třebas potom časem dva z nich na hradě Helfenburce dal usmrtit, ostatní sytil jako násilnický pronásledovatel poznané pravdy skoro půl roku chlebem trápení a vodou úzkosti.4 Ale ani to mu nestačilo k ukojení jeho násilnictví, nýbrž hromadě zlé na zlé, zrušil na svých statcích nejsvětější podávání kalicha lidu. Za to, jak bude pověděno v následu/ jícím vypravování, utrpěl mnoho škod na svých statcích od táborského lidu, neboť ti jeho statky mnohonásobně a rozličně pustošili a přepadali. USITÉ SE ZMOCNILI HRADCE KRÁLOVÉ H Potom v témž čase urozený pan Aleš z Vřešťova,1 nemalý milovník pravdy a zá/ kona Kristova, Beneš z Mokrovous2 a Jiřík z Chvalkovic,3 stoupenci přijímání pod obojí způsobou a jiných pravd, uváživše, že se v městě Hradci a jeho okolí děje od mnichů a kněží zákonu Božímu se protivících přívržencům pravdy obojího pohlaví nejtěžší druh útisků a že věrní jsou ukrutně nuceni, aby se přísahou od řekli pravdy, a rovněž ze srdečné lítosti nad hanebnými násilnostmi, které na pannách a ženách násilně páchali protivníci pravdy jak domácí, tak cizí, na pot kyn Boží, jak se lze nadíti, shromáždili ze sousedství na Kunětickou horu nad Pardubicemi, vysokou a pevnou, nemalé množství sedláků a uhlířů s úmyslem zamezit svrchuuvedené útrapy a osvobodit pravdu přijímání pod obojí způsobou. A k nim přibyl Ambrož, kněz z Hradce, předtím vypuzený od král lovny Žofie a jejích úředníků. Dlel tehdy v Praze, ale vypravil se k nim, nedbaje na nebezpečenství cest, a tam kázáním a podávaje lidu svaté tělo a krev Kristo! vu pod obojí způsobou, obrátil mysli smutných a plačících v radost a veselí. Konečně pak v úterý po sv. Janu Křtiteli rozkázal připraviti žebříky, předstí/ raje, že táhne s panem Alšem, Benešem, Jiříkem a lidem tam shromážděným 45