313 včetně začátku Husitské kroniky byly vytrženy, takže text není úplný. Podle mladšího opisu ještě úplného rukopisu obsahuje i tento rukopis text druhé recenze kroniky. Do textu byly k roku 1421 po článcích adamitů vloženy ještě jiné heretické články, které v ostatních rukopisech nejsou. Je to opět pozdější dodatek. V Královské knihovně v Kodani, Bibliotheca Thottiana, je uložen zlomek (č. 688, 68 stran) opisu kroniky Vavřince z Březové, asi z konce 16. století. Je to jediný rukopis, zachycující alespoň částečně znění první recenze Husitské kroniky.33 Zlomek začíná předmluvou první recenze a končí uprostřed věty ve výkladu o táborech po 22. srpnu 1420, s přerušením od 3. dubna do 25. června 1420. Tento text byl do roku 1897, kdy byla publikována zpráva o nálezu kodaňského rukopisu, znám pouze z Ludewigova vydání 94 roku 1724. V knihovně ve Wolffenbüttelu je uložen opis Husitské kroniky podle rukopisu XI D 8 Státní knihovny ČSR v Praze. Opis (sign. Extrav. 154) pochází ze 17. nebo 18. sto- letí. Začíná předmluvou druhé recenze a končí jako většina rukopisů slovy „Et facto mane“. Další mladší opis Husitské kroniky byl prý uložen v lobkovické knihovně v Praze, sign. N 363.95 Pravděpodobně na konci 15. století byla kronika Vavřince z Březové přeložena do češtiny. České znění bylo pořízeno podle první recenze. Je dochováno v rukopise Státní knihovny ČSR v Praze, sign. XIX A 50, ze 17. století. Kronika zde končí obdobně jako ve většině rukopisů latinských („A to se stalo ráno“). Český text prokazuje určité shody s různými dochovanými rukopisy latinskými, nejvíce ovšem s textem rukopisu kodaň- ského, ale obsahuje i samostatný výklad a četné přídavky z latinských rukopisů neznámé. Patrně jsou to přídavky překladatelovy nebo někoho, kdo kroniku opisoval. Překladatel kroniky není znám. Překlad sám, jako většina starých překladů, není příliš kvalitní. Na mnoha místech je zřejmé, že překladatel textu neporozuměl, někdy překládal příliš otrocky bez ohledu na smysl, někdy obtížné části jen volně interpretoval nebo vůbec vynechával. 9e Text kroniky Vavřince z Březové je znám zčásti i z jiných děl. Užil jí kompi- látor tzv. Kroniky pražské univerzity, jejíž druhou část považuje J. Goll za doklad samo- statné recenze kroniky Vavřincovy.98 V některých rukopisech 15. století jsou dochovány krátké výtahy z kroniky Vavřince z Březové.3 Z kroniky dále čerpal Prokop, nejvyšší písař Nového Města pražského († 1482) při sepisování svých letopisů, autoři Starých leto- pisů českých, Václav Hájek z Libočan, Prokop Lupáč z Hlaváčova, Daniel Adam z Ve- leslavína aj. Husitská kronika Vavřince z Březové byla několikrát vydána tiskem. Poprvé vydal její zlomek, asi podle kodaňského rukopisu, r. 1724 J. P. Ludewig v 6. svazku Reli- quiae manuscriptorum. Úplný text latinského dochovaného znění kroniky vydal roku 1856 C. Höfler ve Fontes rerum Austriacarum. 100 Latinský text i staročeský překlad vydal roku 1893 J. Goll v Pramenech dějin českých. 101 Podle Gollova vydání přetiskl staročeský překlad kroniky roku 1940 A. Dolenský.102 První novočeský překlad pořídil podle Gollova latinského vydání F. Heřmanský.103 312