306 § 307 „Hodíť se k nim Vavřinec, byť jim opravil konec: Umiet písmo přeložiti, 33 z pravdy křivdu učiniti. Tehdy stál Vavřinec z Březové nejen proti vysoké šlechtě, s níž pochopitelně nikdy neza- ujímal stejné pozice, ale i proti bohatému pražskému měšťanstvu, reprezentovanému jeho kolegy, univerzitními mistry Janem Příbramem, Křišťanem z Prachatic, Prokopem z Plzně aj. Zdá se, že na konci dvacátých a na počátku třicátých let 15. století měl Vavři- nec z Březové blíže k Novému Městu pražskému, které mu asi názorově více vyhovovalo. Snad s tím souvisí i prodej domu na Starém Městě.34 V některých rukopisech kroniky, což jsou ovšem prameny mladší a nemusí být vždy spolehlivé, je Vavřinec z Březové jmenován jako kancléř, případně písař novoměstský.35 Vzhledem k dochovaným údajům z té doby není příliš pravděpodobné, že by Vavřinec z Březové skutečně zastával úřad kancléře. 36 Druhá eventualita je pravděpodobnější. V každém případě je jisté, že měl vztah k novo- městské radnici, kde přeložil do češtiny královská privilegia, udělená v minulosti Novému Městu pražskému.37 Přitom neztrácel kontakt s univerzitou a v souvislosti s tím se věno- val veřejnému dění. Roku 1431 oslavil vítězství husitských vojsk nad křižáky u Domažlic, 38 ale současně vyjádřil i nesmírnou touhu po míru. V posledních letech husitských válek také výrazněji obrací svou pozornost k zajištění majetkových poměrů a k zvelebení svých stat- ků.39 Přitom pečlivě sleduje jednání basilejského koncilu a snaží se spolu s ostatními uni- verzitními mistry podle svých možností přispět k jeho zdárnému zakončení, samozřejmě s uznáním českých požadavků. Tak je dochován jeho projev, který jménem deputace Kar- lovy univerzity pronesl k poslům basilejského koncilu, kteří přišli v květnu 1433 do Prahy.40 Vavřinec z Březové nestál v ústraní ani po bitvě u Lipan a po Zikmundově ná- stupu na český trůn. Projevem jisté vážnosti, které se v té době těšil, byla událost z roku 1436. Tehdy se objevuje jako svědek při jednání novoměstských měšťanů s králem Zik- mundem. Při jednom z vpádů Staroměstských na Nové Město pražské byla totiž zničena novoměstská privilegia, udělená městu Karlem IV. a Václavem IV. Když byl po bitvě u Lipan přijat Zikmund za českého krále, žádali Novoměstští o obnovení a potvrzení těchto privilegií a předložili jejich opisy. Staroměstští však popírali, že by Nové Město někdy taková práva mělo. Tehdy byl povolán Vavřinec z Březové, který ona privilegia v době různic mezi oběma městy (k ostrým srážkám mezi nimi docházelo od roku 1428) překládal do češtiny, aby dosvědčil před Zikmundem jejich existenci. Na základě svědectví Vavřince z Březové dal císař hledat v královských registrech, kde kancléř Kašpar Šlik skutečně na- lezl příslušné záznamy, podle nichž Zikmund privilegia Novoměstským obnovil.41 Konečně je Vavřinec z Březové jmenován roku 1437 mezi mistry svobodných umění pražské univerzity v jedné ze dvou instrukcí, které čeští poslové ke koncilu basilej- skému z univerzity dostali.42 A to je poslední bezpečný údaj o husitském kronikáři. K Vavřinci z Březové bývá vztahována i poněkud nejasná pozdější zpráva, podle níž prý jakýsi mistr Vavřinec z Nymburka složil satirická skládání na Zikmunda. Později, když byl Zikmund přijat za českého krále, mistra pokáral, ale nakonec mu vše prominul.