18 § 19 A mezi jiným v třiadvacíti článcích, uvedených proti tomu papeži Janovi XXIII., byly předneseny tyto velmi ohavné zločiny, totiž že ten pan Jan byl a je utlačovatel chudých, pronásledovatel spravedlnosti, pilíř ničemů, sloup svatokupců, milovník tělesnosti, sedlina neřestí, daleký ctností, vyhýbající se veřejným konzistořím a zcela oddaný spánku a jiným tělesným žádostem, úplný opak života a mravů Kristových, zrcadlo hanby a vtipný vynalézač všech špat/ ností, do té míry a natolik církev Kristovu pohoršující, že je mezi Kristovými věřícími, kteří poznají jeho život a mravy, obecně nazýván vtěleným dáblem. Dále, že se ten pan papež Jan XXIII. dopouštěl smilstva s manželkou svého bratra a s posvěcenými jeptiškami, prznil panny, cizoložil s vdanými že nami a napáchal i jiná provinění nezdrženlivosti, pro která sestoupil hněv Boží na syny nedověrné.2 Také že byl nádoba všech hříchů, zapletený do vražd, tra vičství a jiných těžkých zločinů, svatokupec, tvrdošíjný kacíř a církvi Kristově dělal zřejmou ostudu. Dále že ten pan papež Jan XXIII. často a velmi často před různými preláty a jinými čestnými a řádnými muži tvrdošíjně podle rady dáblovy říkal, tvrdil, hlásal a dokazoval, že není života věčného ani jiného po tomto životě, ba dokonce tvrdil a zatvrzele věřil, že lidská duše s lidským tělem umírá a hyne jako němá zvířata, a prohlašoval proti článku o zmrtvýchvstání, kdo je jednou mrtev, že naprosto nevstane ani v poslední den. DSOUZENÍ A UPÁLENÍ MISTRA JANA HUSA Potom sedmého dne měsíce června, který byl v pátek po sv. Bonifácovi, o jel denácté hodině nastalo úplné zatmění Slunce, takže se nemohly sloužiti mše bez světel. Stalo se to na znamení, že se slunce spravedlnosti, Kristus, zatmělo v srdí cích mnohých prelátů, kteří dychtili po tom, aby koncil mistra Jana Husa co nejdříve poslal na smrt. Potom v sobotu v oktávu apoštolů Petra a Pavla, totiž šestý den měl síce července, byl mistr Jan Hus, hotový bakalář svatého bohosloví, muž živo! tem a mravy proslulý a věrný kazatel evangelia Kristova, na falešnou výpověď svědků a mistra Štěpána Pálče, doktora teologie, a Michala de Causis, faráře u svatého Vojtěcha z Nového Města pražského, na ustavičné podněcování ze stra ny českého kněžstva a na návod uherského krále Zikmunda — aniž mu bylo uděleno náležité slyšení na očištění své neviny — kostnickým koncilem odsou/