56 57 měří. A když byl lid tak rozdělen, nemohla dáti Pražská obec při první jejich schůzi žádnou jistou odpověď. A tak svrchujmenovaní páni, poslaní od krále, nečekali na konečnou odpověď obce, jednali tajně s panem Čeňkem o postoupení Pražského hradu panu králi, jak se předpokládá, a potom se vrátili ke králi a vyložili mu tajný úmysl pana Čeňka, jak chce vydati Pražský hrad, jestliže mu král milostivě udělí milost za jeho provinění a nebude-li přičítati věčně za vinu ani jemu, ani jeho dětem to, co provedl, a nebude-li brániti přijímání z kalicha na jeho statcích až do rozhodnutí celého království v svrchuřečené otázce přijímání z kalicha. A s tím král vyslovil souhlas. Když se tedy na den sv. Gotharda2 vrátil pan Arnošt Flaška s jinými posly od krále na Pražský hrad, vyložil tam nazítří panu Čeňkovi a některým z konšelů a obce, jak chce uherský král Zikmund dáti plné slyšení ve věci při/ jímání z kalicha, a cokoli bude podle zákona Božího dokázáno a dovozeno, to že nechce zamezovati, nýbrž spíše podporovati. A aby jednala o odpovědi na to poselství, učiněné, jak se předpokládá, pod úkladem a lstí, shromáždila se Praží ská obec jak Starého, tak Nového Města dne 6. měsíce května na radnici a usnes/ la se, aby král dal záruku některým z obce, aby k němu mohli bezpečně jíti a vrátiti se a jednati s ním ve věci svrchujmenované. Když to vše ještě nebylo úplně dokonáno, vpustil nazítří, totiž dne 7. května, takřka za rozednění pan Čeněk pana Viléma Zajíce, Václava z Leštna a Hlaváče3 s lidem českým a německým do Pražského hradu a vydal jim bez vědomí Pražské obce Hrad do rukou uherského krále často jmenovaného. A pro tu věc byl veškeren lid rozrušen a zarmoucen a již ho nenazýval pánem, nýbrž nejhorším zrádcem krále i obce. A hned jeho korouhev neboli praporec, která byla vyvěšena na věži radnice, strhli na zem, a potrhavše ji, zavěsili ji na pranýři, jako by byl bez víry, a namalovavše klobouček na způsob jeho přilby, položili ho pod tu korouhev; tím se naznačovalo, že nepřilnul s upřímnou vírou k obci, nýbrž že ji podvedl pod kloboučkem lstivosti. Ale pan Hynek Krušina z Kumburka jako tehdy věrný přítel pravdy zůstal s několika sty jezdců s obcí, žádaje si, pokud by bylo na něm, postaviti se až do smrti za zákon Boží a zvláště přijímání z kalicha s Pražany a jinými obce! mi proti každému člověku, který by ho napadal. Téhož dne pak o hodině nešporní někteří lehkovážnější z obce,“ ne majíce žádného vůdce, napadli útokem hrad Pražský, pronikli až k prvním bra! 13 Papež Jan XXIII. prchá s Fridrichem v přestrojení z Kostnice. Vyobrazení z latinského rukopisu kroniky Ulricha von Richental.