64 65 66 67 68 69 70 Commentum reverendi Magistri Laurencii de Brzezowa super VII psalmos penitenciales. Docho- ván v rukopise kapitulní knihovny v Praze (dnes Archív Pražského hradu), sign. O LXXIV, fol. 16a—30b. Opis tohoto Petrarkova spisu (Petrarchae poetae laureati Septem psalmi) následuje v rukopise SK ČSR XIII H 2 hned za Vavřincovými kanonickými hodinkami (fol. 137a—148b). V rukopise SK ČSR XIII H 2 z r. 1440, fol. 414—136b. Výklad je nadepsán: „Incipiunt hore cano- nice congeste ad laudem dei et omnium sanctorum eius per Magistrum Laurentium de Brzezowa. Původní název kroniky, pokud nějaký měla, není dnes znám. V rukopise Kodaňském je označena jako „origo et diarium belli Hussitici ab anno 1414 ad 1420“ (srv. F. Heřmanský, Vavřinec z Bře- zové, Husitská kronika, str. 344), ale název se nezdá být původní (rukopis pochází ze 16. stol.). V rukopise kdysi Křižovnickém (SK ČSR I D 10, fol. 258a — konec 15. stol.) se nazývá prostě kronikou. Problém zakončení kroniky byl (a stále je) předmětem četných úvah v historické literatuře: F. Pa- lacký, Ocenění, str. 242, uvažuje o náhlé Vavřincově smrti či spíše o ztrátě následujícího textu v originálním rukopisu. O. Lorenz, Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter I, 3. vyd. Berlin 1886, str. 323, předpokládá, že Vavřincova práce byla přerušena smrtí, rovněž J. Goll, PDČ V, str. XXX, považuje za pravděpodobnou domněnku, že „smrt zastihla Vavřince píšícího“, ale jinak nechává tuto otázku otevřenou. V. Novotný. O hlavních pramenech, str. 11, se rovněž domnívá, že kronika dále nesahala. F. M. Bartoš uvažuje jednou o tom, že Vavřincovi vyrazilo pero z ruky pře- padení Nového Města 6. května 1434 (Básník v hus. bouři, str. 78), podruhé o tom, že autor sám z politických důvodů vytrhl konec kroniky, než ji dal přepsat písařům (Ztracená kronika o husitské revoluci a vznik Kroniky Vavřince z Březové. Z husitského a bratrského dějepisectví I, SH II, 1954, str. 90 n.). R. Urbánek, Satirická skládání, str. 33. naznačuje, že Vavřince přiměla odložit pero otázka, jak se postavit ke katastrofě Želivského, nevysvětluje však, proč skončil uprostřed věty. K druhé eventualitě, uváděné již Palackým, o ztrátě konce rukopisu, se přiklání např. J. Pekař, Žižka a jeho doba I, 1927, str. 232, pozn. 2 ke str. 60, nebo V. Flajšhans, M. Vavřinec. I. Kdy končí kronika? ČČH 39, 1933, str. 572nn. V. Flajšhans, ČCH 39, str. 575n., se na základě údaje Lupáčova domnívá, že kronika Vavřince z Bře- zové sahala — resp. že ji Lupáč znal — aspoň do 6. ledna 1422. V tom případě by musel nějaký úplnější rukopis existovat ještě v pol. 16. stol., ovšem několik dochovaných rukopisů s nedokonče- ným textem pochází již z 15. nebo poč. 16. stol. Z vlastní Vavřincovy zmínky (PDČV, str. 531—532, před líčením zimní kampaně Zikmundovy v Čechách — v českém překladu konec kap. 119) Flajš- hans usuzuje, že mohla sahat do 14. ledna 1422. Rovněž J. Pekař, Žižka I, str. 232, pozn. 2 ke str. 60, nepochybuje, že Vavřinec z Březové dopsal aspoň historii Zikmundovy porážky u Německého Brodu (10. ledna 1422). J. Goll, PDČ V, str. XXXII, rozlišuje tři recenze, přičemž za samostatnou recenzi kroniky Vavřince z Březové považuje text dochovaný v tzv. Chronicon Universitatis Pragensis. Nelze však prokázat, že příslušné odchylky jsou dílem Vavřince z Březové a nikoli kompilátora. Podobně též V. Novotný, O hlavních pramenech, str. 11, a J. Charvát, Dílo I, str. 250. J. Pekař, Žižka I, str. 233, pozn. 5 ke str. 61, považuje za doklad třetí recenze kroniky Vavřince z Březové předmluvu dochovanou v kronice Prokopa písaře, ale uznává, že je sporné, jde-li o vsuvku cizí či původní text Vavřincův. Dochovaný zlomek jediného rukopisu první recenze (srv. níže) sice končí dříve, ale pokračování zachycuje staročeský překlad, podle předmluvy pořízený zjevně podle této recenze, který končí ve stejném místě jako latinské rukopisy druhé recenze. Textové rozdíly obou recenzí jsou celkem nepodstatné. Jsou to v podstatě jen stylistické úpravy, nikterak neovlivňující smysl textu. Nelze též spolehlivě prokázat, zda jsou dílem autorovým nebo zda je provedl některý z pozdějších opisovačů díla. Přitom je též nutno vzít v úvahu, že jediný známý rukopis první recenze je neúplný a pochází až z konce 16. stol. Textové rozdíly obou recenzí uvádí J. Goll, PDČ V, str. XXXII, pozn. 9. Podobné drobné textové rozdíly jsou ovšem také mezi různými rukopisy téže recenze. 62 63