45 2 3 4 Aleš Vřešťovský z Rýzmburku u Náchoda († 1442) podepsal 1423 ustavující zápis pozdějšího bra- trstva sirotčího v Německém Brodě a byl 1433 zvolen zemským správcem, kterým zůstal až do pří- chodu Zikmundova 1436 (A. Sedláček, Hrady II, str. 230). Beneš z Mokrovous a z Hustířan podepsal 1422 zápis o smír v Praze a 1423 svrchuuvedený zápis. R. 1424 bil se pod Žižkou u Malešova, r. 1433 byl členem poselstva do Basileje, ale 1434 u Lipan bojoval stejně jako Aleš Vřešťovský proti svým polním spolubratřím. Avšak již 1437 byl v čele vý- chodočeské šlechty, která vypověděla válku Zikmundovi, a stal se potom sloupem strany podě- bradské. Zemřel asi 1464. (A. Sedláček, Hrady XII, str. 131.) Jiřík z Chvalkovic u České Skalice podepsal 1422 zápis o smír v Praze, 1426 bojoval u Ústí n. L. a zapadl 1436 (A. Sedláček, Hrady V, str. 43). Podlažice, starý klášter benediktýnský, založený v 1. pol. XII. stol., jihovýchodně od Chrudimě. O jeho soudu níže kap. 90. Z kláštera je v král. knihovně ve Stockholmu Codex gigas (Grandis) asi z let 1238—1245. K obsazení Hradce srv. i Chron. Univ. Prag. PDČ V, str. 587. 46 2 3 6 8 Bruska (Brusnice), potok na západ od Prahy. Oboru u Ovence (dnešní Bubeneč) založil Jan Lu- cemburský. Účastníky křížové výpravy proti Praze vypočítává V. V. Tomek IV, str. 71; jednotlivé národy uvádí také Budyšínský rukopis (D), str. 41—42. Akvilejský patriarcha Ludvík (1412—1430) pocházel z vévodského rodu Tecků. Latinský originál má „Slavi“, tj. Slované. Jsou to zřejmě Slovinci nebo obyvatelé Slavonie. Klášter a kostel sv. Kříže Většího založil Přemysl II. r. 1256 pro špitálský řád cyriaků. Klášter za- bíral domy na Starém Městě čp. 885—886 a v Židovském 186—189 a byl 1783 zrušen. Farní kostel sv. Valentina stál na konci Valentinské ulice, dnešní Kaprové, při nynějším domu čp. 56. Osada Na písku zaujímala nynější Valdštejnskou zahradu a ulici. Zahrada arcibiskupova byla před malostranskými hradbami a zabírala dnešní Vojanovy sady a prostor domů v nynější Lužické ulici (ul. U lužického semináře). Mlýny, které se křižáci pokoušeli z té strany zapálit, byly mlýny kdysi Olbramovy, tehdy Mikuláše Zárovského. 47 2 3 Rakouský vévoda Albrecht vzal si později Zikmundovu dceru Alžbětu a po jeho smrti dosáhl koruny uherské, německé a zčásti i české, ale zemřel již 1439. Kněz Vojtěch z Donína byl ještě mlád, byl vysvěcen teprve 1414, (J. Podlaha, Liber ordinationum, str. 108). Stč. překlad dodává: „v Kručíně“. 48 O bitvě na Vítkově hoře vypravuje mimo Vavřince dosti současníků, jejichž svědectví sebral 1926 J. Pekař, Zprávy pramenů o boji na hoře Vítkově 14. července 1420; k nim lze přiřadit list vévody bavorského, přetištěný z Aventina F. M. Bartošem „Okolo bitvy na Vítkově“ ve Vojenských roz- hledech 5, 1924, str. 373. Poslední rozbor bitvy, ovšem s patrnou snahou zmenšit velikost Žižkova vítězství, podal J. Pekař III, str. 51—58; ze starší literatury u něho neuvedené vyniká H. Toman, Husitské válečnictví, 1898, str. 306—311, který ovšem vyslovuje tvrzení ničím neodůvodněné, že Žižka při začátku bitvy na Vítkově hoře nebyl, nýbrž že přivedl ohrožené posádce pomoc. Srv. také