Jindřich Lefl, pán na Bechyni, Aleš Krk Soběšín,18 Janek Sekretář,19 ti s četný! mi jinými pány a rytíři země České a Moravské byli jako vepři ukrutně zahu/ beni a ihned ze všeho brnění a šatů až po spodky20 vysvlečeni. Kdo by, leda ukrutnější nad pohana, nepociťoval soustrast, když by, přecházeje po polích a vinicích, viděl přesilná těla mrtvých? Který Čech, leda nerozumné mysli, mohl se dívati na tak vybrané a silné bojovníky, (a) mladé, kadeřavé a sličné bez těžkého nářku srdce? Zvláště když byli velmi mnozí na rozí kaz kněží necháni ležet nepohřbeni po vinicích a polích, aby byli za pokrm vlkům, psům a ptákům nebeským a těm, kdož je viděli, k postrachu; ale ty někteří věrní a zbožní v noci pochovali v příkopech. I bylo v počtu zabitých napočítáno asi čtyři sta mužů dobře ozbrojených, kromě raněných, kteří zemřeli v Brodě nebo na cestě, takže se obecně říkalo, že padlo asi pět set z vojska králova; z praží ského vojska bylo prý v té bitvě zabito sotva třicet, mezi nimiž byl nejznameni tější Ješek, syn Ješka zlatníka, který si s panem Krušinou, Bočkem, Mikulášem z Husi a četnými jinými udatně bojujícími zasloužili rytířský pás. A byl toho dne silný vítr a velmi studený, který více škodil rytířům v brnění než pěšákům v kabátech; ukázal se také ve vzduchu sloup jako duha zbarvený a při pohledu naň se přemnozí divili, co by znamenal. Rovněž v době boje žoldnéři, sestoupivše z Pražského hradu, zaúto! čili na Saský dům, ale když viděli, že by útokem nic nepořídili, zapálili některé domy na Malé Straně a tak se vrátili na Hrad, z něhož sestoupili. Potom král, který, jak bylo řečeno, v době boje stál na vrcholku kopce a viděl žalostnou záhubu svých,A zachvácen strachem dal se se svými na útěk a s pláčem odejel; a naloživ raněné na vozy přímou cestou, nechav Nový hrad, kvapně dorazil do Brodu, a pochovav tam jednoho urozeného Uhra, vrátil se s hořekováním do Hory. Ale chtěje zakrýti smrt mnohých svých lidí, říkal, že padlo více mužů z Pražanů než z jeho vojska. Proto onoho dne i druhého sám i jeho královna si vložili na hlavy zelené věnce, předstírajíce radost nad zabitím nepřátel, kterou v srdci neměli. YŠEHRAD VYDÁN PRAŽANŮM A ROZBOŘEN/ 70 ZIKMUND PLENIL PODĚBRADSKO A OPATŘIL POTRAVINY POSÁDCE NA PRAŽSKÉM HRADĚ Potom v den Všech svatých postoupili královští Pražanům podle znění listiny Vyšehrad a Pražané, půjčivše jim vozy, doprovodili je s jejich věcmi vesele až