z 429 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
Husitská kronika
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
Píseň o vítězství u Domažlic
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
M. Vavřinec z Březové a jeho dílo
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
Vavřinec z Březové jako básník
317
318
319
Poznámky k Husitské kronice
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
Poznámky k Písni o vítězství u Domažlic
379
Poznámky ke studii Vavřinec z Březové
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
Věcné vysvětlivky
390
391
392
393
394
395
396
397
398
Hlavní prameny a literatura
399
400
Seznam zkratek
401
Seznam vyobrazení
402
403
404
405
Rejstřík osob
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
Rejstřík míst
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
Obsah
429
- s. 39: … Michalce z Michalovicl4 a Václa! vem řečeným Donínským, rychtářem z Kutné Hory, usmrtili některé lehko! oděnce z nich a zabili mnoho lepších…
- s. 310: … vyprávění končí sotva začatou větou při výkladu o bojích před Kutnou Horou v prosinci 1421. V žádném z dochovaných rukopisů nesahá kronika…
- s. 319: … Porok koruny české ku pánóm českým a Hádání Prahy s Kutnou Horou. Zatím nejsilnější důvody pro Vavřincovo autorství těchto vý- znamných děl…
- s. 323: … kteroužto prebendu směnil za oltář- nictví v arciděkanském chrámu v Kutné Hoře, od r. 1406 měl faru v Kouřimi; to vše spravoval…
- s. 328: … Nezachovávání interdiktu kněžstvem podobojí je v souvislosti s bouří v Kutné Hoře, jejíž obětí se tam stal milec krále Václava IV. Racek…
- s. 334: … (viz níže kap. 30, pozn. 2 a 51, pozn. 7). Kutná Hora, druhé největší město v království po Praze, zůstala mimo uzavřené…
- s. 334: … III, str. 265, pozn. 23). Vavřincův slib, že vypíše zkázu Kutné Hory r. 1421, již v kronice, pokud ji známe, nedošel splnění.…
- s. 339: … Alše Škopka z Dubé. 10 36 Jednání pražského poselstva v Kutné Hoře vypsal F. M. Bartoš, Manifesty, str. 257—259. Zamítavou odpověď královu…
- s. 345: … překlad přidává: „jsouc zproštěni od milého Boha svých nepřátel“. V Kutné Hoře, kam se utekl, pobýval Zikmund 7.—22. srpna, znova pak 1.—16.…
- s. 368: … neodpověděla, i když o ní pravděpodobně jednala na sjezdu v Kutné Hoře (viz níže kap. 105). 99 I 2 Viz výše kap.…
- s. 372: … (viz výše kap. 74), o němž nakonec přece bylo v Kutné Hoře dosaženo do- hody, nebyli zastoupeni páni ani vlastní svolavatelé sjezdu,…
- s. 372: … 121 nn, kde je také o jiných předmětech jednání v Kutné Hoře. O zajetí poselstva a jeho osudu viz i níže kap.…
- s. 377: … (I, 169 a mapka 165) ji hledá na západ od Kutné Hory smě- rem na Přítoky, J. Pekař IV, str. 95 u…
- s. 377: … vraždění, které kronikář vypisuje (E. Leminger, Královská min- covna v Kutné Hoře. Dodatky, 1924, str. 43). Stč. překlad přidává: „a braň v…
- s. 377: … „Ktož sú boží bo- jovníci“. 22. prosince. O bojích před Kutnou Horou sebral starší materiál J. Pekař ve Zprávách pramenů o bojích…
- s. 377: … ve vypravování o vrcholném vítězství Žižkově nad Zik- mundem. Pád Kutné Hory a obklíčení královskými voji způsobily Žižkovu vojsku situaci svrchovaně nebezpečnou.…
- s. 380: … Německého Brodu husity 10. ledna 1422 a jemu předcházející dobytí Kutné Hory na počátku ledna 1422, dobytí Vyšehradu Pražany 1. listo- padu…
- s. 387: … 32 českého překladu o Vyšehradu, kap. 24 a 26 o Kutné Hoře, kap. 32 o Žižkovi, kap .67 o dobytí Vyšehradu apod.…
- s. 391: … Čechách byl založen první cisterciácký klášter r. 1143 (Sedlec u Kutné Hory). Daniel — hebrejský prorok. Jeho proroctví (Kniha Danielova) jsou součástí…
- s. 412: … z Hradce na Labi 229 Matěj Slovák, husitský kněz v Kutné Hoře 275 Matěj Vlk, táborský kněz 352 Matouš, evangelista 92, 95,…
- s. 418: … Březí: Aleš Březová, ves u Hořovic 381 Březová, ves u Kutné Hory 381 z Březové viz Otík, Václav, Vavřinec Březovice, ves na…
- s. 421: … 325, 362 Kostomlaty, ves u Nymburka 357 Košice, ves u Kutné Hory 323 Kouba (Cham), město v Bavorsku 379 Kouřim, město ve…
- s. 422: … město ve Slezsku 303 nassavský hrabě 257 Nebovidy, ves u Kutné Hory 377 Nedakonice (Nedakunice), ves u Uherského Hra- diště 214, 363…
- s. 425: … 358 Příbram, město ve stř. Čechách 345 Přítoky, ves u Kutné Hory 377 Pskov, město v RSFSR 325 Rdbí, hrad v již.…
- s. 426: … Sudoměř, ves v již. Čechách 51, 336 Suchdol, městečko u Kutné Hory 323 Sulice, ves jv. od Prahy 331 Sušice, město v…
- s. 426: … Nemějic) 29, 104, 107, 108, 329, 347 Tdbor, tvrz u Kutné Hory 274 Tábor, biblická hora 329 Tachov, město v záp. Čechách…
Název:
Vavřinec z Březové, Husitská kronika - Píseň o vítězství u Domažlic
Autor:
Bláhová, Marie; Čapek, Jan Blahoslav; Heřmanský, František
Rok vydání:
1979
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
427
Počet stran předmluvy plus obsahu:
427
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 9: Husitská kronika
- 278: Píseň o vítězství u Domažlic
- 305: M. Vavřinec z Březové a jeho dílo
- 317: Vavřinec z Březové jako básník
- 320: Poznámky k Husitské kronice
- 379: Poznámky k Písni o vítězství u Domažlic
- 380: Poznámky ke studii Vavřinec z Březové
- 390: Věcné vysvětlivky
- 399: Hlavní prameny a literatura
- 401: Seznam zkratek
- 402: Seznam vyobrazení
- 406: Rejstřík osob
- 418: Rejstřík míst
- 429: Obsah
Strana 391
390
391
3
Desky zemské
Biskup — nejvyšší hlava církevního území (diecéze), papežský zástupce v diecézi. — Titulární biskup — biskup,
který nemá vlastní diecézi a pouze pomáhá jiným biskupům v jejich diecézích (nejčastěji při svěcení
kněžstva).
Bula — kovová (zpravidla zlatá nebo olověná) pečeť, též listina zpečetěná touto pečetí. — Papežská bula — listina
o významných církevních otázkách, zpečetěná olověnou papežskou pečetí.
Cep — pův. nástroj sloužící k mlácení obilí. Skládal se z bijáku cepu, který byl spojen s cepovkou (holí) tak, aby
se mohl volně otáčet. Též bicí zbraň, užívaná např. ve starověké Indii, ve středověku např. ve Švý-
carsku a hlavně v Čechách za husitských válek. Tento cep byl okován, příp. byl celý železný.
reformovaná větev benediktýnského řádu. Začal se šířit po přijetí Bernarda z Clairvaux za člena řádu
Cisterciáci —
v klášteře v Citeaux r. 1112. R. 1119 dostali vlastní řád. V Čechách byl založen první cisterciácký
klášter r. 1143 (Sedlec u Kutné Hory).
Daniel — hebrejský prorok. Jeho proroctví (Kniha Danielova) jsou součástí Starého zákona. Vznikla pravděpod.
ve 2. stol. př. n. 1.
David — král izraelský v 10. stol. př. n. 1. Podle Starého zákona (Druhá kniha Samuelova, kap. 11) odloudil svému
bojovníkovi Uriášovi manželku Betsabe a lstivě dal Uriáše zabít v bitvě. Proto z vůle boží navěky
neměl odejít meč z domu Davidova.
Desky dvorské — zápisy vedené asi od pol. 14. stol. u dvorského soudu pro evidenci na soudě projednávané agendy.
Týkají se osob, statků a zboží, které byly v lenním vztahu k českému králi.
— pův. úřední zápisy o soudních řízeních před zemským soudem. Časem se staly i knihami pozem-
kovými a hypotekárními, tj. zaznamenávaly se do nich i zápisy o majetkových právech, kupní a pro-
dejní smlouvy, zástavy, postupování, dělení majetků, věna, závěti atd., které byly projednávány
před zemským soudem. Vznikly mezi lety 1260—1278.
Deuteronomium — řecký název pro Pátou knihu Mojžíšovu (součást Starého zákona). Jádro knihy vzniklo patrně
koncem 8. stol. př. n. 1. a bylo rozšířeno během 7. stol.
Děkan — jako univerzitní hodnostář představený fakulty. Děkana měla pův. jen fakulta artistická, později i ostatní.
Disputace — rozhovor, při němž dva či obvykle více účastníků pronáší svůj názor o nějaké otázce. Daná otázka se
nazývala these, námitky proti ní antithese. Ve středověku byly disputace oblíbenou formou akade-
mického života.
Doktor — (vyučující, učitel); ve středověku čestný titul význačných učenců, zvláště právníků a scholastických
filozofů. Doctores byli také nazýváni slavní učenci na církevních koncilech, kteří tam byli přizváni
jako přísedící. Měli pouze hlas poradní, nikoli hlasovací právo. Označení „doctores ecclesiae“ se
užívalo též ve smyslu „církevní otcové“. Od 2. pol. 12. stol. se titul doctor stal též zvláštní hodností
akademickou. Na univerzitách byl postupně zaveden doktorát práv a teologie, později též medicíny,
fyziky, gramatiky, logiky apod. Vedle názvu doctor se užívalo i titulu magister (mistr). Na pražské
univerzitě byl titul doctor užíván převážně pro práva nebo medicínu a magister pro teologii a svo-
bodná umění (filozofii). To se od poč. 15. stol. víceméně dodržovalo téměř na všech evropských
univerzitách.
Domine ne longe — začátek textu evangelia, čteného na Květnou neděli (tj. neděle před velikonocemi). Zde ozna-
čuje Květnou neděli.
Dominikáni — (ordo Predicatorum, řád kazatelský); mnišský řád založený sv. Dominikem r. 1216. Účelem řádu
bylo bojovat kázáním proti bludařům, zvláště albigenským. Papežové Rehoř IX. a Inocenc IV. jim
svěřili soudnictví kacířů (inkvizice). Do Čech přišli v 1. 1226—1232.
Ecclesiasticus (zkratka Eccli.) — jedna z didaktických knih Starého zákona („kniha moudrosti“). Skládá se z přísloví
a žalmů. Čerpá obsah z ostatních biblických knih, které prakticky vykládá.
Eucharistie — díkůvzdání, Večeře Páně. Prakticky nejdůležitější svátost katolické církve.
Evangelium
— radostná zvěst, poselství. V Novém zákoně dobré poselství o spasení, které je zprostředkováno
Kristem, též písemné záznamy o učení a životě Kristově. Církev kanonicky uznávala čtyři evangelia:
sv. Matouše, sv. Marka, sv. Lukáše a sv. Jana.
Exodus — „odchod“; řecké označení Druhé knihy Mojžíšovy (součást Starého zákona). Znamená „odchod
izraelského lidu z Egypta. Obsahuje nejstarší části Starého zákona.