6 8 338 339 Přesto prý (podle Chron. Univ. Prag. PDČ V, str. 582) odvezl všechnu bohatou kořist, pobranou dříve hradskému duchovenstvu a vystěhovalým měšťanům pražským. Klášter Strahovský byl vypálen 8. května. Klášter sv. Tomáše nebyl vypálen úplně. Hynek z Koldštejna na sev. Moravě, který získal snad již jeho otec ve službách markraběte Jošta, pocházel ze zchudlé štěpanické větve pánů z Valdštejna a stal se v této době předním politikem strany pražské. Zasazoval se horlivě o povolání krále z Polska a padl r. 1427 při pokusu o dobytí Prahy pro Zikmunda Korybutoviče. Stč. překlad přidává: „a od nich vděčně přijat jest“. Někdy podkomořího Zikmunda Hulera, tehdy Alše Škopka z Dubé. 10 36 Jednání pražského poselstva v Kutné Hoře vypsal F. M. Bartoš, Manifesty, str. 257—259. Zamítavou odpověď královu uvádí plamenný pražský manifest, poslaný do Benátek, z 10. čer- vence 1420 (otiskl jej F. M. Bartoš, tamtéž, str. 278—282). V. V. Tomek IV2. str. 54—55, pozn. 24, uvádí rychlý spád všech těchto událostí od odchodu Zik- mundova z Vratislavě 9. dubna do rozhodnutí táborů pomoci Praze 17. května. 5 6/7 8 10 11 12 37 Tábor u Ledče nad Sázavou lokalizoval J. V. Šimák ve Vzdělávací příloze Nár. listů 29. 5. 1920 na Melechov. V lat. orig.: de bombardis. Bombardy byla děla, stč. velké pušky (srv. H. Toman, str. 151—155), ale v tomto případě to mohly být i houfnice, menší děla, která se mohla vozit na půli vozu a měla nablízko značný účinek; proto se z nich střílelo kamennými koulemi do „houfů“, odtud jméno. Chronicon Univ. Prag. PDČ V, str. 584 praví, že stříleli pixidibus (z pušek). Jak je vidět, putovali sedláci na Tábor již připraveni k obraně. Ledečský farář Petr z Ústí dostal se do Ledče ze Staré (Lib. conf., VII, str. 28, 153). Podle V. V. Tomka IV2, str. 54 jich bylo na 9000 mužů; v čele vojska byli čtyři hejtmané táborského bratrstva, Mikuláš z Husi, Jan Žižka, Zbyněk z Buchova a Chval z Machovic, ale vlastním velitelem na pochodu byl Žižka. Benešov bylo město úhlavního nepřítele husitů Petra Konopištského ze Šternberka; posádce (tvořilo ji asi 400 jízdných a četnější lid pěší) velel Hanuš z Polenska. Podkomoří Václav z Dubé a z Leštna vedl jeden houf, asi 1600 jízdných, z obou pražských hradů. Druhý houf tvořil branný lid Petra ze Šternberka a od Sázavského kláštera táhlo dobrých 10 000 lidu jízdného, který byl vypraven od krále Zikmunda z Hory, pod vedením Janka Svídnického z Chotěmic a dalších dvou velitelů. Pippo (Philippo) Spano, jak byl nazýván proto, že byl od r. 1407 županem (išpánem) temešvárským, nebo z Ozory, po panství, které vyženil, byl Florentan, ale od r. 1387 žil v Uhrách, kde brzy vstoupil do vojenských služeb Zikmundových a stal se jeho hlavním vojevůdcem ve válkách s Turky a v Itálii. Zemřel r. 1426 (Enciclopedia ital. XXXI, 1936, str. 192). Václav Donínský, rychtář kutnohorský. Stč. překlad přidává: „co obři“. Ostrov, na němž se rozložilo táborské vojsko, byla nynější Štvanice. Poříčská (též Špitálská) brána (podle Špitálského pole, dnešního Karlína), založená Karlem IV. při opevňování Nového Města po r. 1348, stála na dnešním Těšnově (na místě býv. nádraží). Byla několikrát přestavěna a r. 1873 zbořena. Stč. překlad mylně dodává: „měštěnín novoměstský“. Pochod táborů do Prahy líčí též Chronicon Univ. Prag. PDČ V, str. 583. 13 14