4 5 6 8 9 10 11 Na basilejském koncilu r. 1433 Biskupec neohroženě hájil artikul o stíhání a trestání veřejných hříchů (viz Deník Petra Žateckého, 1953, str. 32—33, 134—139, 172, 218—219, 235—238). Po li- panské katastrofě nepodepsali táboři kompaktáta a měli se zříci vlastní církve. V tomto posledním zápase Prahy a Tábora (v letech 1441—1444) psal Biskupec latinsky i česky obrany a výklady, které pak shrnul s akty předešlých zápasů v své největší dílo, které má v rukopisech název „Chronica causam sacerdotum thaboriensium continens et magistrorum pragensium eiusdem inpugnationes“. Je to veliký sborník traktátů a dokumentů k vnitřním dějinám sporů mezi stranou táborskou a praž- skou od r. 1420 (vydal ji K. Höfler, II, str. 473—820). Ještě předtím, v letech 1435—1439, zpracoval rozsáhlý spis, Postilu na evangelijní harmonii. Když r. 1448 Jiří Poděbradský dobyl Prahu, podrobil se mu následujícího roku i Písek a Bisku- pec odešel na Tábor. Ale i ten se v srpnu 1452 poddal zemskému správci a táborští kněží, Tábo- rem mu vydáni, většinou již starci, dožili jako vězni na jeho hradech, Biskupec na Poděbradech. Tam si snad urychlil svůj skon pokusem o útěk, při němž utrpěl těžké zranění; zemřel r. 1459. O jeho životě a díle F. M. Bartoš, Světci a kacíři, str. 175—195, J. Jakubec I, str. 451—454 a 463nn., částečně J. Macek I, str. 82—83, 289—291, 375—377, 381—383, II, především str. 49. 78, 106nn. a dále podle rejstříku. Nejpodrobněji probírá jeho život J. Dobiáš, Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí I, 1927, str. 378nn. a zvláště III, 2, 1953, str. 407—424; F. M. Do- biáš - A. Molnár, Mikuláš z Pelhřimova. Vyznání a obrana táborů, Praha 1972. O dobytí Vodňan je zmínka již výše v kap. 61. Kamenice nad Lipou náležela Prokopovi z Ústí (Sezimova), který byl s tábory v Praze (kap. 67). Srv. J. Macek II, str. 243. 10. října. O pokusu Zikmundově dobýt Žatec výše v kap. 65. 12. října. Malý (tehdy Panský) Bor u Horažďovic. (Srv. H. Toman, Bojiště Žižkovo u Panského Boru. VKČSN 1892, str. 258 n.) O bitvě pojednává J. Pekař IV, str. 59—60, kde je i starší literatura, nověji J. Ma- cek II, str. 246 nn. Viz výše kap. 60, pozn. 20. Na sv. Havla (16. října) byla splatná druhá polovina selské daně vrchnostem; první polovina se pla- tila o sv. Jiří (23. dubna). O vybírání poddanského úroku na Táboře, doloženém ostatně v jediném a mladším rukopisu tzv. Kroniky Pražské univerzity (Chron. univ. Prag. — o její souvislosti s hu- sitskou kronikou Vavřince z Březové srv. v pojednání o Vavřinci z Březové a jeho díle) pojednává podrobně J. Macek II, str. 295—299. Vybírání dávky je zřejmě třeba klást do doby o něco pozdější, než uvádí kronika, pravděpodobně do r. 1421. 69 2 3 5 6 8 O bitvě u Vyšehradu SL (P-Ch), str. 53—55 (je to větším dílem z Vavřincovy kroniky), podrobně i SL (Š), str. 33—34, F. Palacký III, str. 325—332, V. V. Tomek IV, str. 106—111, H. Toman, str. 312—320 a Z. Frankenberger I, str. 102—108, J. Macek II, str. 260 nn. Totiž Malostranskou mosteckou věž. Okolo sedmi hodin ráno. Stč. překlad přidává: „vrata a fortny“. Jindřicha z Plumlova jmenoval Zikmund r. 1419 zemským hejtmanem moravským místo sesazeného Petra ze Strážnice. Totiž ze strany Pražanů. Jindřich Lefl z Lažan, pán Bechyně a Krakovce, kde hostil 1414 Husa, byl předním milcem Václa- va IV. (F. M. Bartoš, Čechy, str. 379). Goll PDČ V, str. 440 dává zde podle stč. překladu: cum duobus militibus suis (= s dvěma svými rytíři), rukopisy mají: cum duobus milibus (= s dvěma tisíci), což přijímá V. V. Tomek IV2, str. 106. V lat. orig.: pro sponsa sua = pro svou nevěstu (tak překládá i stč. překlad). Tomek IV2, str. 106, I