5 Na cestě přes Hradec Králové se k poselstvu připojil nejspíše také hejtman Aleš Vřešťovský z Ryzm- burka (srv. V. V. Tomek IV3, str. 126 i pozn. 84). Mistr Jan, řečený Kardinál, z Rejnštejna na Šumavě byl od r. 1404 mistrem artistické fakulty. Stu- doval i na univerzitě právnické. Jméno Kardinál dostal proto, že byl několikrát v Itálii, také ve služ- bách Václava IV., a osvojil si vznešené chování. Proto byl vybrán jako zástupce univerzity Karlovy na kostnický koncil. Jako rektor univerzity se pokusil zabrzdit husitské hnutí, ale 10. března 1417 podepsal prohlášení univerzity pro kalich. Přidal se k husitské revoluci (patřil k pravici). 1420 až 1421 vykonal poselství k polskému dvoru. Po návratu byl členem konzistoře, která se ujala vedení husitské církve. Naposledy se připomíná r. 1428 jako oficiál husitského arcibiskupa Konráda. (Srv. F. M. Bartoš ve Sborníku G. Friedricha 1932, str. 6—8.) O poselství do Polska se vypráví již v kap. 74. O výsledku jejich poselstva, které se vrátilo 10. června 1421, srv. V. V. Tomek IV2, str. 176—178. 80 I 2 3 Herbort z Feulsteinu byl potom úředníkem Zikmundova dvora (Altmann s. v. Feylstein). 25. ledna. O zbytcích bohaté knihovny Václava IV. srv. F. M. Bartoš, Čechy str. 485—486; o jejích osudech i R. Urbánek ČD III, 2, str. 699, pozn. 2; J. Krása, Rukopisy Václava IV., Praha 1971, str. 12nn. 81 2 6 O něm viz výše kap. 27. O Korandově cestě do Prahy srv. J. Macek II, str. 299nn. 3. ledna. M. Martin z Volyně († 1428) byl oddaným žákem Husovým a posléze kazatelem v kapli Betlémské. Korandovu obranu táborské bohoslužby pojal do své kroniky Biskupec (K. Höfler II, str. 488—501; srv. i V. V. Tomek IV2, str. 133. pozn. 87). V lat. orig. nesprávně: ad Romanos. Viz pozn. 4. Korandovi hned v kostele odpovídal Petr z Mladoňovic. Potom složil sbor pražských mistrů obšírnou písemnou odpověď na spis kněží táborských, v které důkladně dokazoval zejména vysoké stáří zvláštních oděvů mešních i řádu mše sv. (srv. V. V. Tomek IV2, str. 134). 82 2 3 6 8 O obou klášterech srv. výše v kap. 57. O jejich dobytí J. Macek II, str. 310. Tj. Krasíkov (též Švamberk), hrad v záp. Čechách, zal. na poč. 14. stol. O jeho dobytí pojednává J. Macek II, str. 311 n. O Bohuslavovi ze Švamberka srv. výše kap. 27, pozn. 7. V lat. orig.: clientibus. Hormistr = minemistr Mikeš Divůček. Jan Městecký (jmenoval se tak podle Heřmanova Městce) z Opočna († okolo 1432) podepsal protest do Kostnice, ale za revoluce byl oporou strany královské. Arnošt Flaška z Pardubic a Rychmburka. Půta z Častolovic († 1435) stejně jako Jan Městecký podepsal protest do Kostnice, ale přešel k Zikmundovi a vysloužil si u něho hejtmanství Kladské a knížectví Minsterberské (A. Sedláček v ČČH 1917, str. 92—93). 2. února. Páni nedrželi dané slovo, zjímali všechny, kteří se vzdali, a nahnavše jich tři sta do tří stodol před městem, upálili je. Ostatní vedli do Hory, ale na cestě k Čáslavi jich upálili čtyřicet ve vsi Horkách v jedné chalupě; druhé pak všechny vmetali potom do šachet, takže bylo zahubeno celkem na sedm set osob (srv. V. V. Tomek IV2, str. 141).