z 429 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
Husitská kronika
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
Píseň o vítězství u Domažlic
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
M. Vavřinec z Březové a jeho dílo
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
Vavřinec z Březové jako básník
317
318
319
Poznámky k Husitské kronice
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
Poznámky k Písni o vítězství u Domažlic
379
Poznámky ke studii Vavřinec z Březové
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
Věcné vysvětlivky
390
391
392
393
394
395
396
397
398
Hlavní prameny a literatura
399
400
Seznam zkratek
401
Seznam vyobrazení
402
403
404
405
Rejstřík osob
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
Rejstřík míst
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
Obsah
429
Název:
Vavřinec z Březové, Husitská kronika - Píseň o vítězství u Domažlic
Autor:
Bláhová, Marie; Čapek, Jan Blahoslav; Heřmanský, František
Rok vydání:
1979
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
427
Počet stran předmluvy plus obsahu:
427
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 9: Husitská kronika
- 278: Píseň o vítězství u Domažlic
- 305: M. Vavřinec z Březové a jeho dílo
- 317: Vavřinec z Březové jako básník
- 320: Poznámky k Husitské kronice
- 379: Poznámky k Písni o vítězství u Domažlic
- 380: Poznámky ke studii Vavřinec z Březové
- 390: Věcné vysvětlivky
- 399: Hlavní prameny a literatura
- 401: Seznam zkratek
- 402: Seznam vyobrazení
- 406: Rejstřík osob
- 418: Rejstřík míst
- 429: Obsah
Strana 349
8
9
Postoloprty (lat. Porta Apostolorum): viz výše kap. 38.
Želiv, klášter jihozáp. od Humpolce, byl založen od Soběslava a jeho choti Adléty r. 1139 pro
benediktýny, ale biskup Daniel tam asi r. 1149 uvedl premonstráty. Klášter zakusil bouře husitské
6. května 1420.
Mnichovo Hradiště (v lat. orig.: Gredis Monachorum): viz výše kap. 34, pozn. 7.
Kladruby (jihozáp. od Stříbra), benediktýnský klášter, k němuž položil základy r. 1108 kníže
Svatopluk. Přičiněním Vladislava I. a jeho manželky Rejčky Vohburské byla r. 1115 dokončena
stavba kláštera a ještě byl založen kostel P. Marie. Klášter měl veliké majetky, a proto chtěl Vác-
lav IV. z něho a jeho jmění založit nové biskupství, o něž vznikl spor mezi ním a arcibiskupem
Janem z Jenštejna. O osudech kláštera níže kap. 82. — Byl zrušen 1785.
Sedlec (u Kutné Hory), nejstarší cisterciácký klášter v Čechách, založený okolo r. 1143. Byl velmi
bohatý (měl důchody i z kutnohorských dolů), v XV. stol. vydržoval 500 mnichů, z nichž bylo
300 kněží, ostatní laici. V dubnu 1421 byl vypálen husity. Po bitvě bělohorské opět vzkvétal, byl
vystavěn nový chrám, ale r. 1783 byl klášter zrušen. Z bývalého konventu je tabáková továrna
a z bývalého opatství zámek.
Opatovický klášter na sever od Pardubic založil Vratislav II. (snad 1085). Od r. 1152—1163 byl
přestavěn. R. 1415 ho vyplenili katoličtí páni Jan Městecký z Opočna a Ota z Bergova, opata Petra
Lazura umučili a utopili a mnichy rozehnali. Klášter byl podle dohody krále a arcibiskupa r. 1416
uveden v předešlý stav, ale r. 1420 obsadil jej lid Jana Městeckého a Hynka Červenohorského z Ná-
choda a na Abersbachu a uhájil ho v prosinci 1420 a v březnu 1421. Ale když koncem dubna 1421
posádka sama opustila klášter, vypálil jej Diviš Bořek z Miletínka.
Vilémovský klášter (na Čáslavsku) sv. Benedikta byl založen r. 1120 a r. 1421 husity zbořen.
V lat. orig. je ještě uvedeno jméno: Hradisst. Pravděpodobně je to Hradiště, označené předtím
Gredis Monachorum.
Stč. překlad připojuje ještě dvě jména: „Osek, Túšeň“.
R. 1193 Milhost založil klášter pro cisterciáky v Maštově, ale jim se tam nelíbilo, a proto je pře-
vedl 1196 ke vsi Oseku a tam založil klášter. O jeho osudech viz níže v kap. 103. R. 1691 byl
znovu i s kostelem vystavěn; nyní Osek.
Není jisto, zda jméno Túšeň není nějaký omyl. O nějakém klášteru v Toušeni není nic známo;
snad by to mohla být Skalice.
O klášteru sv. Tomáše viz výše kap. 21, pozn. 6; o klášteru sv. Klimenta výše kap. 53, pozn. 2. —
Na Botiči, Na trávníčku, tj. u kostela P. Marie Na trávníčku (Na slupi), byl klášter servítů, založený
r. 1360 Karlem IV.
V Žatci byly kláštery minoritský u sv. Pavla a benediktýnský u sv. Prokopa. Oba byly asi zničeny
před r. 1420.
V Plzni byly kláštery řádu německých rytířů a dominikánů vypáleny a zbořeny již koncem srpna 1419.
V Lounech byly tyto kláštery: u Pražské brány klášter dominikánů, založený asi za Přemysla II.,
pod Žateckou bránou u řeky Ohře klášter Maří Magdalény a v bývalém předměstí Benátkách pa-
nenský klášter sv. Anny, který založil bohatý dědičný rychtář Bér. Podle Vavřince dva kláštery
byly zbořeny; stalo se to již r. 1418. O třetím viz níže pozn. 14.
V obou ženských klášterech, sv. Anny a sv. Maří Magdalény, byly magdalenitky; o klášteru
sv. Maří Magdalény uvádějí pozdější lounské prameny, že trpěl povodněmi, a snad také jimi vzal
za své. Jisté je, že oba tyto kláštery byly po husitských válkách pusté.
V Hradci Králové byly zbořeny koncem srpna 1419 kláštery františkánský a dominikánský; za to
byl Ambrož, farář od sv. Ducha, vypovězen od královny Žofie z města. Mimoto, jak se zdá, byl
tam r. 1423 zbořen klášter dominikánek na Pražském předměstí i budova cisterciáků Sv. Pole při
zahradě při předměstí Mýtském.
V lat. orig. je: „in Usk duo“; stč. překlad překládá: „v Úštku dva“. Nemůže to být Úštěk na Litomě-
řicku, tam nebyly dva kláštery, pravděpodobně to bylo Ústí (Sezimovo), kde byl jeden klášter, domini-
kánský, který byl vypálen tábory s městem, a mimoto špitál. Ústí nad Labem bylo do r. 1427 katolické.
348
349
349
3
6
9