8 9 Postoloprty (lat. Porta Apostolorum): viz výše kap. 38. Želiv, klášter jihozáp. od Humpolce, byl založen od Soběslava a jeho choti Adléty r. 1139 pro benediktýny, ale biskup Daniel tam asi r. 1149 uvedl premonstráty. Klášter zakusil bouře husitské 6. května 1420. Mnichovo Hradiště (v lat. orig.: Gredis Monachorum): viz výše kap. 34, pozn. 7. Kladruby (jihozáp. od Stříbra), benediktýnský klášter, k němuž položil základy r. 1108 kníže Svatopluk. Přičiněním Vladislava I. a jeho manželky Rejčky Vohburské byla r. 1115 dokončena stavba kláštera a ještě byl založen kostel P. Marie. Klášter měl veliké majetky, a proto chtěl Vác- lav IV. z něho a jeho jmění založit nové biskupství, o něž vznikl spor mezi ním a arcibiskupem Janem z Jenštejna. O osudech kláštera níže kap. 82. — Byl zrušen 1785. Sedlec (u Kutné Hory), nejstarší cisterciácký klášter v Čechách, založený okolo r. 1143. Byl velmi bohatý (měl důchody i z kutnohorských dolů), v XV. stol. vydržoval 500 mnichů, z nichž bylo 300 kněží, ostatní laici. V dubnu 1421 byl vypálen husity. Po bitvě bělohorské opět vzkvétal, byl vystavěn nový chrám, ale r. 1783 byl klášter zrušen. Z bývalého konventu je tabáková továrna a z bývalého opatství zámek. Opatovický klášter na sever od Pardubic založil Vratislav II. (snad 1085). Od r. 1152—1163 byl přestavěn. R. 1415 ho vyplenili katoličtí páni Jan Městecký z Opočna a Ota z Bergova, opata Petra Lazura umučili a utopili a mnichy rozehnali. Klášter byl podle dohody krále a arcibiskupa r. 1416 uveden v předešlý stav, ale r. 1420 obsadil jej lid Jana Městeckého a Hynka Červenohorského z Ná- choda a na Abersbachu a uhájil ho v prosinci 1420 a v březnu 1421. Ale když koncem dubna 1421 posádka sama opustila klášter, vypálil jej Diviš Bořek z Miletínka. Vilémovský klášter (na Čáslavsku) sv. Benedikta byl založen r. 1120 a r. 1421 husity zbořen. V lat. orig. je ještě uvedeno jméno: Hradisst. Pravděpodobně je to Hradiště, označené předtím Gredis Monachorum. Stč. překlad připojuje ještě dvě jména: „Osek, Túšeň“. R. 1193 Milhost založil klášter pro cisterciáky v Maštově, ale jim se tam nelíbilo, a proto je pře- vedl 1196 ke vsi Oseku a tam založil klášter. O jeho osudech viz níže v kap. 103. R. 1691 byl znovu i s kostelem vystavěn; nyní Osek. Není jisto, zda jméno Túšeň není nějaký omyl. O nějakém klášteru v Toušeni není nic známo; snad by to mohla být Skalice. O klášteru sv. Tomáše viz výše kap. 21, pozn. 6; o klášteru sv. Klimenta výše kap. 53, pozn. 2. — Na Botiči, Na trávníčku, tj. u kostela P. Marie Na trávníčku (Na slupi), byl klášter servítů, založený r. 1360 Karlem IV. V Žatci byly kláštery minoritský u sv. Pavla a benediktýnský u sv. Prokopa. Oba byly asi zničeny před r. 1420. V Plzni byly kláštery řádu německých rytířů a dominikánů vypáleny a zbořeny již koncem srpna 1419. V Lounech byly tyto kláštery: u Pražské brány klášter dominikánů, založený asi za Přemysla II., pod Žateckou bránou u řeky Ohře klášter Maří Magdalény a v bývalém předměstí Benátkách pa- nenský klášter sv. Anny, který založil bohatý dědičný rychtář Bér. Podle Vavřince dva kláštery byly zbořeny; stalo se to již r. 1418. O třetím viz níže pozn. 14. V obou ženských klášterech, sv. Anny a sv. Maří Magdalény, byly magdalenitky; o klášteru sv. Maří Magdalény uvádějí pozdější lounské prameny, že trpěl povodněmi, a snad také jimi vzal za své. Jisté je, že oba tyto kláštery byly po husitských válkách pusté. V Hradci Králové byly zbořeny koncem srpna 1419 kláštery františkánský a dominikánský; za to byl Ambrož, farář od sv. Ducha, vypovězen od královny Žofie z města. Mimoto, jak se zdá, byl tam r. 1423 zbořen klášter dominikánek na Pražském předměstí i budova cisterciáků Sv. Pole při zahradě při předměstí Mýtském. V lat. orig. je: „in Usk duo“; stč. překlad překládá: „v Úštku dva“. Nemůže to být Úštěk na Litomě- řicku, tam nebyly dva kláštery, pravděpodobně to bylo Ústí (Sezimovo), kde byl jeden klášter, domini- kánský, který byl vypálen tábory s městem, a mimoto špitál. Ústí nad Labem bylo do r. 1427 katolické. 348 349 349 3 6 9