6 326 e Podle Luk. 1, 78 (i Fil. 1, 8); znění lat. originálu „per viscera Jesu Christi“ překládá stč. překlad „skrze střeva milosrdenství“. Místo z Vulgáty Luk. 1, 78 „per viscera misericordiae Dei nostri překládá Kralická bible „skrze střeva milosrdenství Boha našeho“ a Bible česká „pro srdečné milo- srdenství Boha“. 32/ II Tento protest proti bule koncilu z 26. července (viz výše kap. 10) a proti upálení M. Jana Husa a uvěznění M. Jeronýma vydal 1915 V. Novotný Hus v Kostnici a česká šlechta (spolu s dřívějšími zákroky ve prospěch Husův a staročeským i novočeským překladem stížného listu; stč. překlad je i v knize Hus a Jeroným v Kostnici, str. 171—175). Novočeský překlad je otištěn např. jako dodatek v knize Petra z Mladoňovic Zpráva o M. Janu Husovi, str. 175—183. List je podepsán 452 šlechtici, o nichž pojednává např. A. Sedláček v ČČH 1917, str. 85—109, 310—352 a dodatek v ČSPSČ XXX, 1923, str. 3—18, a pro Moravu A. Neumann, K dějinám husitství na Moravě, 1939, str. 37 nn. K tomu i F. M. Bartoš, Vznik a osudy protestu proti Husovu upálení, JSH 1953, str. 50—60, aj. V čele šlechty, jež se zároveň semkla v obranný svaz (F. Palacký III, str. 187), byl Čeněk z Vartem- berka, hlava zemské vlády v Čechách a pán velikých statků na Jičínsku (Jičína, Brady, Velíše a Ve- selí Vysokého); s manželkou Kateřinou z Landštejna vyženil Lipnici na Čáslavsku. V letech 1408 až 1414 byl nejvyšším číšníkem, od r. 1412 poručníkem nezletilého Oldřicha z Rožmberka. Jako nej- vyšší purkrabí (1414—1420) stál takřka v čele náboženského hnutí, dal 1417 únést na Lipnici titu- lárního biskupa nikopolského dr. Heřmana z Mindelheimu (viz níže kap. 61, pozn. 7), aby světil husitské kněze, a zaváděl na svých a rožmberských panstvích přijímání podobojí. Hlavní události z jeho života vypravuje naše kronika. R. 1423 byl u Hořic poražen od Žižky a od té doby bydlil na Velíši, kde r. 1425 zemřel. Podle J. Pehaře III, str. 43 byl v této době sotva třicetiletý, krásný a výmluvný, „vynikající muž, stejně horlivý Čech jako upřímný husita, prvý kavalír království“. Naše kronika mu však svědectví o takové dokonalosti nedává (srv. i F. Palacký III, str. 281). J. Macek I, str. 205nn. správně poukazuje, že na protestním listu nižší šlechta vysoko převažovala nad pány. Ze 452 podpisů je jen 58 (resp. 60) pánů; zemanů, vladyků a rytířů je 391. A to ještě mnozí z pánů byli uvedeni mezi vyšší šlechtou jen pro svou urozenost; majetkem a hospodářským postavením byli rovni nižší šlechtě a ta byla ochotna nasazovat majetek a hrdla za opravu společnosti, aby si vydobyla lepší živobytí a účast na politické vládě v zemi. Většina pánů se však postavila proti Husovi a jeho stoupencům. Na sjezdu v arcibiskupském Českém Brodě 1. října 1415 byl utvořen svaz katolického panstva za předsednictva zástupce nej- mocnějšího katolického rodu, jihočeského Jana z Jindřichova Hradce (srv. F. Palacký III, str. 188). 12 2 O Jeronýmově odvolání vypravuje kronika podle uvedeného spisku Mladoňovicova, do něhož bylo také pojato. K věci viz i Hus a Jeroným v Kostnici, str. 91nn. Jeroným nejprve četl dne 11. září v kongregaci prohlášení vlastní rukou psané, ale stylizované velmi opatrně, v němž se vyhýbal slovu odvolání. Jeho překlad je u J. Putny, str. 18—20. Ale koncil žádal plné odvolání bez výhrady, a tak Jeroným v slavnostním zasedání koncilu dne 23. září pod přísahou učinil odvolání ve formě, kterou mu koncil předložil. Vydal je V. Novotný v PDČ VIII, str. 343—345 a český podrobný výtah podává J. Putna, str. 20 až 22. Ještě předtím dne 12. září napsal Jeroným podle svého slibu panu Lackovi z Kravař, moravské- mu hejtmanovi, list, v němž mu oznamoval, že Hus učil mnohým kacířským článkům, které byly právem odsouzeny. List je otištěn u F. Šmahela, Jeroným Pražský, str. 211. Petr Cambraiský (Cameracensis), vlastně Petr d'Ailly (Petrus ab Alliaco). * 1350, v mládí veliký horlitel za reformu církve, ale později toužící jen po vysokých hodnostech, od r. 1397 biskup v Cam- brai (v sev. Francii), od r. 1398 kardinál, byl v Kostnici v 1. 1414—1417 a pomýšlel ještě výše,