k tomu dala Pražská obec souhlas, potvrdivši svým listem, aby se v svrchuuve/ dený den sešli v Českém Brodě, přece pan Jan kněz, který tehdy byl ve vojsku blízko Mostu, písemně a potom po příjezdu živým slovem odrazoval Pražany od schůzky s pány a tvrdil, že svrchujmenovaní páni jsou zrádci a nevěrníci a neupřímní přívrženci pravdy. A pro to byla Pražská obec těžce rozštěpena. Neboť některým se zdálo, protože dříve obec vyslovila pro dobro království souhlas k takové schůzce s pány, že není nikterak na prospěch odvolati tu lhůtu, jiní však naopak proti nim volali řkouce, že není nikterak na prospěch sejíti se se zrádci do stanovené lhůty a do předem určeného místa. A když se tak mezi sebou hádali, konečně se usnesli na rozhodnutí, aby šli jen dva konšelé a dva z obce, nikoli s plnou mocí, nýbrž jen vyslechnout návrhy pánů ne do Brodu, nýbrž do Kolína, pát nům pak určili místo v Hoře. I stalo se, jak je svrchu pověděno. A když se sešli v Hoře s pány Pražané, nemajíce od obce plnou moc, páni s nimi o ničem nejednali, nýbrž poslali pana Oldřicha z Jindřichova Hradce, řečeného Vavák, s četnými rytíři do Prahy a vyzývali Pražany, aby poslali ně které muže s plnou svou mocí, aby se obec pánů a rytířů neroztrhla. A pana Jana kněze svrchuuvedený pan Oldřich a Sádlo mnohonásobně obviňovali říkajíce, že se na kněze nehodí, aby se pletli do světských záležitostí, když předtím kázali opak toho. A po vzájemných mnohých jednáních vrátili se s Pražany do Hory, vzavše s sebou mistra Jana Příbrama a Prokopa z Plzně. A když se déle než dva týdny takřka denně scházeli a navzájem se hádali, neusnesli se na ničem jiném, leda aby páni poslali své poselstvo3 k veli! kému vévodovi, totiž Vitoldovi, že ho přijímají za pána a krále svého království a prosí, aby nemeškal přiblížiti se k Českému království.4 Za druhé, aby se dne 18. září sešli jak páni, rytíři a panoši, tak Pra! žané s ostatními městy, která se jich přidržovala, s celou svou mocí do Českého Brodu a z toho místa aby se vojsko hnulo tam, kam se pánům Pražanům uzdá je vypraviti. Za třetí, aby ustanovili pana Oldřicha řečeného Vavák za minemistra, aby tam sbíral peníze, které docházely z Hor, a vynakládal je na obecné dobré celé země. A když to dokonali dne 4. září, vrátili se domů, ale svrchuuvedený pan Oldřich zůstal v Hoře; a ten pán v době tří týdnů, byv postižen zhoubnou hlízou, vypustil ducha,5 ale nejen on sám, nýbrž i četní jiní šlechtici a rytíři, nakazivše se morem“ v Hoře rozšířeným, po návratu do svých domovů zemřeli.