Léta tisícého pětistého patnáctého Mezi pány a rytířstvem z strany jedné a Pra- žany i jinými městy z strany druhé byly veliké nevole, páni a rytířstvo nechtěli od piva vaření pustiti a města nechtěly k jich puohonuom stá- vati, pravíce, že pivo vařiti jest obchod městský. Páni také a rytířstvo z své strany pravili: „Poněvadž jest to městský obchod, my chcme rádi od něho pustiti a vám se veň neplésti a vy také abyšte od pozemských věcí pustili, sedlákův a vsí abyšte nemívali a v náš se stav nepletli, erbuov sobě nekupovali, ale od ních pustili, neb erbové a ta znamení rytířská nále- žejí pánuom a rytířuom, ne měšťanuom. Chcete míti erby, platy na zemi, lidi spravovati, pivo vařiti a tak všecko. Jistě vězte, že od staradávna páni a rytíři vždycky lid obecný v své správě měli a od nich za to poplatky brali.“ Měšťané se z toho nemálo pohnuli, a tak nic nezpuoso- bivše rozjeli se, a přijevše domuov, hned svá děla měštané kázali napravovati. Král Vladi- slav ač o to k ním častá činil psaní, páni, rytíř- stvo i města málo na to dbali. Téhož léta ve čtvrtek před svatú pannú Apo- lonú Zigmund Huolka řezník, měštěnín Nového Města pražského, sťat na ryňku novoměstském za glajtem královským. Jiní také, kteříž byli odešli, majíc glajty královské, nesměli se k svým statkuom navrátiti proto, neb glajtové králov- ští ani jeho žádná psaní nebyla v žádné váž- nosti. Času toho druhú neděli v postě Most město všecko z gruntu vyhořelo, a pro přílišný a prud- ký vítr, ač bylo se zapálilo okolo hodin čtyřmez- cítma, však množství lidu shořalo. Před slavností pak velikonoční kníže Barto- loměj v Uhřích zahynul. Někteří pravili, když se plavil po Dunaji, že by se s ním šíf roztrhl a tu že jest utonul. Jiní pravili, že by puovodem některých pánuov českých a rozká- zaním krále Vladislava konec života vzal. A to domnění přišlo z toho, neb jsú páni čeští Páni a rytířstvo vadili se s městy o piva vaření Most město shořalo Kníže Bartoloměj utonul 675