dicti oppidi Przibram et districtus ad ipsum oppidum spectantis factas, prae- fato domino nostro et mensae suae fore utiles ac commodosas, igitur ad gratias et libertates huiusmodi modo suprascripto factas in omnibus articulis, clausulis, conditionibus et punctis superius expressatis nostrum assensum et consensum praebuimus praesentibus et praebemus. In cuius rei testimonium sigillum maius nostri capituli praesentibus est appensum. Datum et actum in capitulo nostro generali anno, die et loco, quibus supra. V listině krále Vladislava II. ze dne 13. června 1497, kterou potvrdil dne 11. března 1534 Ferdinand I. (pergamenový originál v archivu města Příbramě). Opis v rukopisu vyše- hradské kapituly LX, fol. 63—69°. 1) Zbyněk Zajíc z Hazmburka 1402—1411 (G. Friedrich, Rukovět křestanské chrono- logie, str. 238). 2) Zdejší krajina náležela původně tepelskému klášteru, od něhož ji koupil r. 1216 pražský biskup. Na tvrzi sídlel purkrabí jako zástupce vrchnosti. Ve 13. stol. vzniklo pod tvrzí městečko, „opidum, opidum forense“ (J. B. Novák, Formulář biskupa Tobiáše z Be- chyně, č. 29 a 187), které bylo za bouří proti králi Václavovi II. vypáleno. Někdy v letech 1290—1291 uzavírá pražský biskup Tobiáš s rychtářem Přemyslem smlouvu o nové vysazení Příbramě, jež se tu nazývá „locus forensis“. K starším 28 lánům bylo přiměřeno dalších deset, lány byly na tři roky osvobozeny od úroku, pak se platilo 1/2 hřivny z každého; podací činilo 2 hřivny a z každého domu nebo krčmy se odvádí 1/4 hřivny stříbra nebo jedno sele do roka. Rychtář drží dva lány bez úroku, stejně třináctý masný krám, z ostatních 12 dostává biskupská komora ročně kámen loje. Rychtář se pak ještě zavázal, že do tří let osadí dobrými lidmi alespoň 26 lánů. (Formulář, č. 266, J. V. Šimák, České dějiny I. 5, str. 990.) 3) Dnešní Lazec, 8. o. Příbram. sа) Nádavky, bývalá pole svatohorského záduší na severním svahu Svaté Hory. Užívalo se jich ještě jako takových koncem 17. stol. 4) Německá Lhota, nyní Lhota u Příbramě, 8. o. Příbram. 5) Trhové Dušníky, s. o. Příbram. — Louka, o níž se zde mluví, jest tak zv. královská louka, v 17. stol. zvaná také Katovna. 6) V. pozn. 2. 7) Srv. privilegium císaře Karla IV. pro Staré Město pražské ze 4. srpna 1366 (J. Čela- kovský, Codex I, str. 142, č. 87) a krále Václava IV. ze 26. května 1384 (tamže, str. 170, č. 105). 8) O nich v. listinu z téhož dne pro Hoštku (výše č. 186a). Srv. J. Dobiáš, Dějiny Pelhřimova I, str. 134. 188. 1406 říjen 2. Praha. Pražský arcibiskup Zbyněk ponechává obyvatele městečka Trhového Štěpá- nova při jejich nemovitém majetku, z něhož musí platit úrok a konat roboty o žních, v senoseči, při honech i při svážení dříví a jiných potřeb ke stavbě hradu v Trhovém Štěpánově. Měštané platí podymné, úrok z krčem, a také krá- lovská berně na ně připadá. Rychtu, clo a masné krámy si ponechává vrchnost. 282