neb poručníci těch sirotkuov, kteříž by se v ně uvázali neb v jich statek, mají ten statek zaručiti vedle obyčeje dřevnieho, aby sirotkóm byl úplně zachován bez umenšenie. A umřel-li by který sirotek let nedošlý, tehda jeho diel na živě zuostalé má spadnúti. Pakli by všichni sirotci zemřeli, dřieve nežli by let došli, tehda vešken jich statek, jakož v kniehách sirotčiech bude zapsán, vedle roz- kázánie otce jich, ač by rozkázal neb nerozkázal, tehda na jich najbližšie přátely našeho panství má spadnúti, k němuž my ani naši budúcí nižádného práva ne- máme mieti. Tomu všemu na jistotu a na pevnost svú sme pečeť velikú k to- muto listu kázali přivěsiti. Jenž jest psán a dán na Krumlově ten úterý před sva- tým Václavem léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého čtyřidcátého. V listině Voka a Petra z Rožmberka ze dne 26. července 1484 (pergamenový originál v archivu Národního musea v Praze). 1) Černovice, s. o. Kamenice n. Lipou. — Na městečko povýšeny před r. 1374, neboť toho roku, když se dělili bratří z Rožmberka o rožmberské statky, jsou již nazývány městečkem. R. 1380 bylo tu 40 domů, rychta, dvě lázně, několik hospod, kovárna, sedm mlýnů a 31 lánů rolí (L. Domečka, Město Černovice do roku 1641. Čas. Spol. přátel star. XXXIX. 1931, str. 5, 7 a 8; J. V. Šimák, České dějiny I. 5, str. 1160). 2) O něm v. pozn. I při listině ze dne 18. září 1390 (výše č. 140). 3) Stalo se v době bojů o Lomnici r. 1435 (L. Domečka I. c., str. 10). 4) V. výše pozn. 3. Otiskl K. V. Fišer, O minulosti Černovic a okolí, str. 50, podle opisu z 9. listopadu 1729, uloženého v městském museu v Černovicích. 276. 1441 říjen 14. Kladrubský opat Bušek z Vrtby spolu s celým konventem osvobozují obyvatele městečka Kladrub ode všech bezprávných poplatků a robot mimo berni, vybíranou podle starých rejstříků. Zároveň dávají svým měštanům právo volného odkazu. My kněz Bušek z Vrtba, Božím smilováním opat,1) i vešken konvent kláštera kladrubského řádu a zákona svatého Benedikta vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi lidmi nynějšími i budúcími, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že vidúce záhubu našich chudých lidí v městečku našem v Kladrubech, pro kterúžto záhubu ot rozličných lidí bylo mnoho zpuštělo, a zvláště ot Tháboruov,2) že jsú se nemohli osaditi, a skoro by se byli všickni nám rozběhli, a my poradivše se i vešken konvent z dobrými lidmi i z dobrými našimi přátely, i učinili sme s dobrých lidí a našich dobrých přátel radú s nimi svú milost a lásku na platiech takově, aby nebylo na ně saháno ot nás i ot našich budúcích i ot našich náměstkuov ižádní bezprávní platové kromě jednou v rok, a to rozdielně, puol berně dvě neděli po svatém Martině a druhú polovici dvě neděli po hromniciech tak, jakož naše registra klášterská svědčie a okazují 388