aby svrchupsaným měšťanóm jílovským v jich právích, svobodách, řádích a obyčejích nahoře položených nepřekáželi ani překážeti dopúščeli, jakož našeho i našich budoucích, králův českých, velikého rozhněvánie chtie ujíti. Toho na potvrzení náš císařský majestát kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán v Praze léta od narození syna Božího tisícího čtyřstého třidcátého sedmého den sv. Stanislava, biskupa a mučedlníka Božího, let království našich uher- ského etc. v padesátém prvém, římského v XXVII., českého v XVII. a císař- ství v čtvrtém létě. Ad relacionem d. Johannis de Ryzenberg alias de Rabie Johannes Tustensis. Listina známa jen z opisu v archivu ministerstva vnitra, odd. SM P 106 J 25 a z vidi- mátu kanceláře české komory z 8. dubna 1650, uloženého v archivu Národního musea v Praze, odd. F—Jílové. Zmínkou jest této listiny vzpomenuto v potvrzení krále Ferdinanda II. ze dne 4. února 1628, které jest zachováno v majestátě Leopolda I. ze dne 26. dubna 1681 (v archivu města Jílového). 1) Počátky hornictví u Jílového spadají nejspíše do druhé poloviny 13. stol. Městečkem se jmenuje od r. 1331. Ve 14. stol. bývalo často českými králi zastavováno, jako na př. Zají- cům z Valdeka, Rožmberkům a j. Hory se povznesly zvláště za Karla IV, ale koncem jeho vlády byly zatopeny přívaly vod. Karel IV. i Václav IV. se snažili pomoci Jílovému, ale bez úspěchu; Jílové pokleslo zase na městečko, ačkoliv podle opisu na stříbrné pečeti ze 14. stol. bylo městem (SIGILLUM: CIVITATIS: IN EYLAW). Za husitských válek byly hory i mě- stečko těžce poškozeny. (J. V. Šimák, České dějiny I. 5, str. 951—953. — V. Vojtíšek, O pečetech a erbech, str. 54). 2) Nový Knín, s. o. Dobříš. — V. J. V. Šimák, České dějiny I. 5, str. 996. 3) Královský urburéř zde sídlel již ve 14. stol. (J. V. Šimák l. c., str. 951). Listinu otiskl Leopold Čihák, Paměti král. horního města Jílového a jeho zlatých dolů, Praha 1898, str. 40—42, druhé vydání 1948, str. 93. — Otištěna též v Archivu Českém, sv. VI, str. 440. 264. 1437 květen 13. Praha. Císař Zikmund osvobozuje obyvatele Bělé, městečka Stráže pod Přimdou, jakož i všech vesnic, patřících k hradu Přimdě, na jeden rok ode všech poplatků a robot, náležejících k řečenému hradu. Tuto milost oznamuje purkrabímu na Přimdě. My Sigmund, z Božie milosti římský ciesař, vždy rozmnožitel říše, a uher- ský, český etc. král, vyznáváme obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že znamenajíce mnohé a těžké záhuby našich milých, těch z Bielé, z Stráže z městečka pod Přimdú i z jiných vesnic a sboží, k hradu našemu Přimdě příslušných, jimižto jsú ta léta k chudobě nemalé přišli, a vážiece také 375