snažně žádajíce, nám a našemu klášteru také proti tomu odměnu a náležející oplatu, daru dánie ochotně vstřiec jdúce, a aby také nám i našim potomním v paměť tiem lépe vpraveno bylo, oni sedmdesáte kop grošóv rázu pražského dali sú a splnili sú za to, aby všecky věci svrchupsané i každá oblášť jim i jich městu ku pevnosti na věky bez přerušenie zuostaly i bez úrazu. Kteréžto věci na svědomie a na pevnější jistotu i plnější zřejemnost naše pečeti, to věz proboštova i konventská svrchujmenovaných k tomuto listu jsú přivěšeny. Dály se tyto věci a dány sú léta Božieho narozenie tisícieho třistého sedmdesáté- ho osmého tu středu před hodem svatého Václava, dědice českého přeslavného. Český překlad, jen o něco mladší, nežli byl originál, psaný na pergamenu, v archivu Národního musea v Praze. — Na rubu: Privilegium a r. domino prepo[sito] et conventu. — Známo též ze zápisu v trhové knize, uložené v městském archivu plzeňském, č. i. 212, fol. 3—4v, s menšími, nikoliv podstatnými a spíše z neporozumění vzniklými odchylkami; odtud byly doplněny části textu na scházejících místech pergamenu. a) Na místě vyškrabaného „městečka“. 1) Dobřany, s. o. Dobřany. — Na městečko vysadil v polovině 13. stol. Jan z Dobřan se svým tchánem Vikartem z Trnavy. R. 1259 darovali kostel s podacím a jiným majetkem bílým sestrám sv. Maří Magdaleny, aby si tu postavily klášter, vrchnost nad městečkem i nad kláš- terem poručili chotěšovskému proboštovi. Pro stálé pře s Chotěšovem byl klášter prodán a magdalenitky odešly r. 1282 z Dobřan. Tak se dostalo město zcela do rukou a majetku chotě- šovského kláštera. (Fr. Andress, Geschichte der Stadt Dobrzan, 1901; J. V. Šimák, České dějiny I. 5, str. 954—956). — Dne 6. listopadu 1437 zastavil císař Zikmund městečko Dobřany mistru Hanušovi z Plzně, svému osobnímu lékaři (archiv ministerstva vnitra, odd. listiny zrušených klášterů, Chotěšov). 2) Privilegia města Plzně otiskl J. Čelakovský, Codex, díl II. a III. 116. 1380. Jan III. z Michalovic potvrzuje obyvatelům města České Kamenice zalo- žení městské knihy pro město i pro fojtství, které k němu patří. Anno Domini M'CCC LXXX liber iste compilatus est, roboratus per do- minum Jan de Michilsperg1) cum consensu et consilio suorum fidelium, videlicet Conradi de Keppeler, tunc temporis capitaneo [!] suorum bonorum, et3) Genichz de [Odicz], alias de Lomericz. Wir Jan von Michelsperg bekennen allen, di dicz buch zeen horen lezen, daz wir mit wohlbedochten müte und mit guten willen und mit rate unser getruwen Conrad Keppelr, unsers heuptmans czu den gecziten, und Genichs von Odicz undb) herrn Rycczen von Cythaw, den burgern czur Kempnicz,2) unsern lieben getruwen, und den andern landluten, di dorczu in di foitei gehoren3) und di sin, mit willen begeren, dicz buch czu bestetegen, daz alles daz, daz dorin geschreben wert, daz daz alle craft und macht haben zal und doweder nimand wederrede zulle weder mit worten noch mit werken 169