nitatem dicti opidi ac ipsorum heredes et successores in eorum iuribus et emuni- tatibus confovere et conservare. Tenor autem huiusmodi littere sequitur in hec verba: In nomine Domini amen. (Následuje listina ze dne 8. prosince 1367; výše č. 96.) Ut autem omnia et singula suprascripta perpetuum obtineant robur firmitatis, sigillum prioratus nostri Boemie una cum sigillo domus in Strakonicz predictae de certa nostra sciencia et voluntate presentibus appensa sunt testimonio litterarum. Datum et actum in Strakonicz anno Domini mil- lesimo quadringentesimo quarto secunda feria proxima post festum sancte Luciae, virginis gloriosae. Listina jest zachována ve vidimátu města Písku ze dne 25. listopadu 1533 a města Horaždovic ze 26. listopadu 1533, uložených v archivu města Strakonic. (Fotografický snímek Historického ústavu ČSAV.) 1) Byl jím v letech 1401—1421; srv. A. Č. Ludikar, O řádu Maltánském se zvláštním zřetelem na Čechy (Klatovy 1878), str. 271—272. 2) Patrně totožný s Jakubem Strakonickým, kterého uvádí V. V. Tomek, Dějepis města Prahy V, str. 260, jako sakristána k r. 1405. 3) V. listinu ze dne 8. prosince 1367 (výše č. 96). 4) Srv. tamže. 5) Strakonice koupil totiž pro řád právě Jindřich z Jindřichova Hradce r. 1402 (A. Sedlá- ček, Hrady XI, str. 131). E. Ježek, O starých privilegiích města Strakonic, Strakonicko II. 1936, str. 11. 184. 1406 duben 23. Jindřich z Chlumu, řečený Lacembok, dává měštanům Kostelce nad Orlicí dědinu, řečenou Lán, kterou koupil od Marše z Dubé, a osvobozuje ji od úroku. Já Jindřich z Chlumu, řečený Lacenbok,1) vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že sem dědinu, jménem Lán, ješto příleží v kosteleckých končinách, jest byla Maršova sirotka z Dubé, ty jisté dědiny kúpil sem od Marše a doplatil jemu všecka jeho práva. Pak v plném držení jsa těch jistých dědin a v právě dědickém, z dobrým rozmyslem a z dobrú radú ty jisté dědiny dřieveřečené dal jsem a dávám mocí tohoto listu poctivým lidem, měščanóm v Kostelci i všie obci ku pravej obci jim ku poží- vání i k držení věčnému i s lúkami i s lesy, nic sobě tu nepoostavuje, a tak, aby úroka také s tej dědiny prázdni byli. A pro lepšie potvrzenie svú sem pečeť vlastní svým dobrým rozmyslem a z dobrú svú vólí k tomuto listu přivěsil a k lepšiemu svědomí podle sebe jsem připrosil urozených a poctivých panoší, Jaroše z Chlumu, řečeného z Vrbky, Otíka z Bubna, Vaněčka z Chvojonce, že jsú také své pečeti na svědomie přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán léta od naro- zenie syna Božieho tisíc čtyrysta šestého léta v ten pátek den svatého Jiřie. 264