polda I. ze dne 14. prosince 1660 (uložena v městském archivu českolipském), kterou se českolipští měštané zavázali své vrchnosti, že po dobu šesti let budou platit z každé várky 14 grošů, za což jim páni města zase slíbili, že po uplynutí té doby již nemusí platit nic z várek. R. 1660 dochází k velikému smíru mezi vrchností a poddanými českolipskými, podle něhož v jednom z mnohých článků vrchnost povolila svým měštanům 12 várek piva do roka beze všech dávek. Jako doklad prastarého práva, o něž se tehdy dohadovali Českolipští, mohla tudíž tato listina posloužiti znamenitě. Druhá záhada je pan Jareš. A. Sedláček ho pokládá za vymyšlenou osobu. Vznikla-li však listina, která se hlásí do r. 1304 nebo také k r. 1394, až v 17. stol., lze k tomu podat tento pravděpodobný výklad: Českolipští měli snad skutečně nějakou starou výsadu na pivní várky, což nebylo ve 14. stol. žádnou zvláštností, ale ni- koliv za tak malý plat, jak udává podezřelá listina, neboť výše pivovarní dávky z r. 1493 je sedmkrát větší. V rodě pánů Berků z Dubé, kteří drželi od třicátých let Lípu, se vyskytuje mnoho Hynků, z nichž pro Českou Lípu byl nejznamenitější ten, který udělil městu r. 1381 nepochybně pravou listinu na žitavské právo, ale v této listině není zmínky o pivě. Pak vládl v Lípě jeho bratr Hynek Berka z Dubé na Honštejně jako poručník nad nezletilými dětmi právě zmíněného Hynka, a to asi do r. 1394. Potom tu vidíme zase Hynka Berku, kterého vystřídal na počátku husitských válek pán z Ronova, jeho přibuzný. Ale po něm se přihlašují zase Berkové, mezi nimi i bratří Hynek a Jaroslav, kteří vládli sice v Lípě několik let, ale jejich doba je vyplněna stálým neklidem. Proto snad právě v této době mohlo dojít k vyhotovení a vydání nějaké skutečné listiny na určení výše pivních várek a dávek z nich (nasvědčovala by tomu jména svědků, z nichž některé lze vskutku doložit koncem 14. stol. a na počátku následu- jícího věku; srv. A. Sedláček, Hrady XIV, str. 191—192) nebo že snad měštané České Lípy — v případě, že by listina z r. 1394 neměla skutečného pravého jádra — vložili vy- myšlenou výsadu právě do let, o nichž se zachovalo sice dosti, ale hodně popletených zpráv, a učinili jejím vydavatelem pána, který v Lípě skutečně vládl a byl po panu Hynkovi, vydava- teli privilegia na žitavské právo, v městě nejváženější osobou; aby pak dodali svému vymyšle- nému právu ještě větší váhy, odvozovali tuto svoji výsadu od pana Jareše, o jehož vládě se tak málo vědělo, ale aspoň tolik jim bylo jasné, že za něho lehlo město popelem, což se vskutku stalo r. 1426. Ostatně je neobyčejně zajímavé, že pozdější potvrzení mluví pouze o listině z r. 1381, nikoliv o této podezřelé, ale citují listinu z r. 1493, a naopak Českolipští dali vložit do desk r. 1661 zase jen tu falešnou a nikoliv pravou z r. 1381, což dokazuje, že jim šlo patrně o uznání falsa za pravou listinu, a to tím více, že výsada na pivní dávky jim přinášela zajisté mnohem více prospěchu nežli listina na žitavské právo, která byla tehdejším právním vývojem vlastně již od r. 1610 zastaralá a zbytečná. 148. 1394 prosinec 13. Král Václav IV. potvrzuje obyvatelům městečka Kostelce nad Labem listiny, které tamním měštanům udělili čeští králové, zvláště privilegium císaře Karla IV. ze dne II. srpna 1364. Wenceslaus, Dei gracia Romanorum rex semper augustus et Boemie rex, notum facimus tenore presencium universis, quod pro parte opidanorum et incolarum opidi in Costelecz super Albea, fidelium nostrorum dilectorum, serenitati nostre extat humiliter supplicatum, quatenus universa et singula privilegia et literas ipsis ab illustribus quondam Boemie regibus, predecessori- bus nostris, et signanter a recolende memorie quondam domino et genitore 219