Originál není zachován, toliko vidimát města Litoměřic ze dne 5. června (v sobotu den sv. Bonifacia) 1568 (archiv ministerstva vnitra, odd. SM P 106, T21). — Obsaženo též v konfirmaci kněžny Justiny Anny z Rosenfeldu, abatyše svatojiřského kláštera v Praze, ze dne 21. října 1652 (archiv města Třebenic). 1) Třebenice (s. o. Litoměřice) daroval již král Vladislav I. klášteru sv. Jiří na hradě Pražském, což potvrdil a rozmnožil král Přemysl I. Otakar r. 1224 (A. Sedláček, Děje Třebe- nic, str. 5; v. též J. V. Šimák, České dějiny I. 5, str. 658). Otiskl J. Emler, Regesta II., str. 784, č. 1829. 15. 1302 únor 25. Brno. Král Václav II. povyšuje na žádost Beneše z Vartemberka, purkrabího kladského, jeho vesnici Židiněves na městečko a uděluje mu týdenní trh každé pondělí. Nos Wenzeslaus, Dei gracia Boemie et Polonie rex, notum facimus uni- versis presentes litteras inspecturis, quod nos dilecti fidelis nostri Benessii de Wartenberch, Glacensis pureravii1), propter sue fidei merita, quibus se in con- spectu nostre maiestatis gratum reddidit, supplicacionibus favorabiliter incli- nati, ei hanc graciam damus in perpetuum duraturam, quod Zydinawes2), villa sua, sit de cetero civitas seu locus forensis et in ea fiat forum qualibet secunda feria cuiuslibet septimane, et quod eadem civitas in exercendo dicto foro idem ius habeat, quod dinoscuntur habere civitates aliorum nobilium regni nostri. In cuius rei testimonium presentes litteras fieri et sigillis maiestatis nostre iussimus communiri. Datum Brunne per manus venerabilis Petri, Basi- liensis episcopi, Wissegradensis prepositi regnique Boemie cancellarii, principis nostri dilecti, anno Domini millesimo trecentesimo secundo V° Kalendas Marcii, quintadecima indiccione, anno regnorum nostrorum Boemie quinto, Polonie vero secundo. Originál jest ztracen, byl prý prodán r. 1896 v dražbě u berlínského antikváře Star- gardta, v městském archivu jičínském jest uložena pouze jeho fotografie. Opis ve vidimátu privilegií města Jičína, vydaném dne 28. října 1667 městem Hradcem Králové (v archivu města Jičína; fotografický snímek Historického ústavu ČSAV). 1) Byl jím v letech 1302—1305 (OSN XXVI, str. 434). 2) O počátcích města Jičína není jasno. Ferdinand Menčík, Dějiny města Jičína, dílu I. sv. 1 (v Jičíně 1902), str. 5—6 otiskuje český překlad listiny a soudí, že Židiněves bylo jen starším pojmenováním Starého Místa. A. Sedláček v Místopisném slovníku histor. král. Čes. se o této listině nezmiňuje. J. V. Šimák, České dějiny I. 5, str. 865 a 806, vykládá, že tato listina nepatří Jičínu a umistuje Židiněves k Březnu u Mladé Boleslavě; podle něho stojí u kolébky města Léva z Konecchlumí, který obdržel Jičín neznámým způsobem po smrti krá- 28