trecentesimo septuagesimo quinto XII°. Kalendas Marcii, regnorum nostrorum anno vicesimo nono, imperii vero vicesimo. Per cesarem P. Jaurensis. Pergamenový originál, při dolním okraji protržený, v archivu města Horšovského Týna, pečet přivěšená na pergamenovém proužku jest ztracena. — Na rubu: R. Wilhelmus Korte- langen. — Privilegium a Carolo quarto indultum, concernens thelonium. — Český překlad v potvrzení horšovotýnských privilegií městem Plzní ze dne 17. října (v pátek po svatém Havlu) 1597, uloženém v archivu města Horšovského Týna: My Karel čtvrtý, z Boží milosti římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše, a český král, známo činíme tímto listem naším obecně přede všemi, že milostivě patříce a považu- jíce věrných a upřímných služeb, kterýmiž se jasnosti naší velebný kněz Jan, arcibiskup pražský, stolice apoštolské legát, kníže, rada, věrný náš milý, již od dávnýho času vděčně zalíbil a nyní ještě každého dne se zalibuje, nicméněji i na budoucí časy též tím spůsobem nám se líbiti povinen bude, k tomu též zření majíce k častým jeho žádostivým prosbám, s dobrým rozmyslem naším a s radou věrných našich milých z jistého našeho vědomí povolili jsme a tímto listem naším z moci královské v Čechách milostivě povolovati ráčíme, aby on v městě svém Tejně Horšovském clo podle své a obyvatelův téhož města rozšaf- nosti a důmyslnosti zase znovu vysaditi a naříditi i je ze všech a všelijakých věcí kupec- kých bráti a přijímati, a to k dobrému a pro potřebu vydláždění téhož města obraceti moc měli a mohli i povinni byli. Protož přikazujeme všem knížatům, pánům, vladykám a rytířům, purgkrabům a vladařům, též všech měst a vesnic obcem i jiným v království našem Českém ouředníkům a hejtmanům, věrným našim milým, aby měšťanům a obyva- telům dotčeného města při vyzdvižení a nařízení téhož cla tak, jakž se nadpisuje, žádné překážky nečinili a jiným činiti žádným vymyšleným spůsobem nedopouštěli, nýbrž v té věci jménem naším nápomocni byli a toho obhajujíce nad nimi ruku ochranú skutečně měli a drželi, ačby nemilosti naší královské se uvarovati chtěli. Však mocnost tohoto listu našeho toliko do libosti naší zůstávati a trvati má. Kterémužto pečet naši císařskou jsme přivěsiti poručiti ráčili. Jehož datum v Praze osmnáctého dne měsíce února léta Božího tisícího třístého sedmdesátého pátého, království našich dvatcátého devátého, též císař- ství našeho dvatcátého. 1) Jan V. Očko z Vlašimě 1364—1378. 2) Horšovský Týn, s. o. Horšovský Týn. — Městečko vzniklo ze vsi pod hradem pražského biskupa na druhém břehu Radbuzy. Biskup Tobiáš přestavěl hrad a opevnil i kostel ve vsi; v té době trvalo již podhradí přímo pod hradem s vlastním kostelem. Arcibiskup Jan Očko spojil pak vše v jeden celek (J. V. Šimák, České dějiny I. 5, str. 596). — Antonín Macák v článku „Počátky Horšovského Týna“ (Čas. Spol. přát. star. LXI, 1953, str. 43—47) hledá naproti tomu jádro města v osadě, která leží přímo pod hradem. 107. 1375 červen 4. Boreš z Ryzmburka uděluje městu Žluticům chebské právo. Wir Borss herre czu Risenburg1) bekennen fur uns, alle unser erben und nachkumlinge offenlich an disem gegenwertigen brief und tun kunt allen den, 155