Privilegium Karoli super eligendo foro ac... in Plana. — Carolus in Plan concedit fieri nundinas septimanales. — 1349. — N. 13. — Secundum. (Fotografický snímek Histo- rického ústavu ČSAV.) — Známo též z opisu v kopiáři prachatického radního písaře Jeronyma Strachotínského z let 1589—1590 (archiv města Prachatic), kde jest toto privi- legium opsáno spolu s listinou zlatokorunského opata ze dne 18. listopadu 1478 a konfirmací krále Ferdinanda I. ze dne 28. července 1529. Tato privilegia byla „zřezána a v nic obrácena“, jak stojí před nimi napsáno. O tom jest zápis v témže kopiáři: „Stání Prachatických s Plan- skými. Léta 1531 stalo se na Krumlově v neděli řečené Iudica takto: Zřezal Jeho Mt pán, pan Jan z Rožmberka, mistr převorství českého, Planským majestáty císaře Karla a císaře Ferdinanda, protože sou neposlušenství zachovali proti pánům svým, a seděli sou téměř všickni v věži na Krumlově. A tu Jeho Mt jich z vězení nechtěl propustit, leč od té silnice přes Pleknštejn, jináč Klaffar, proti Prachatickým upustí, a jí potud aby více ne- užívali“. 1) Založil král Přemysl II. Otakar r. 1263 a osadil cisterciáky z rakouského Sv. Kříže (J. Emler, Regesta II., č. 409, str. 157—158). 2) Horní Planá, s. o. Horní Planá. 3) Opis z 15. stol., uložený rovněž v zámeckém archivu v Českém Krumlově, přidává za slova ,cuiuslibet septimane“ vétu „addentes stratam liberam a Patavia versus villam, que dicitur Claffar“. — Srv. k tomu listinu ze dne 18. listopadu 1478. — Klaffer jest v Hornim Rakousku u Aigenu. Otiskl Fr. Pelzel, Kaiser Karl IV, König von Böhmen, díl I, Urkundenbuch, č. LVIII, str. 68—69. — M. Pangerl, Urkundenbuch des ehemaligen Cistercienserstiftes Goldenkron in Böhmen. Fontes rerum Austriacarum II. Abteilung. XXXVII. Band. Wien 1872, str. 116—118, č. LXI. — Regesta imperii VIII, č. 1065, str. 86. 65. 1349 listopad 30. Bečov. Bratří Slavek a Boreš z Ryzmburka dávají bochovským měštanům právo, že dcery mohou dědit stejně jako synové, jakož i právo svobodného odkazu, ale před rychtářem. Wir Slabk und Bors gebruder herren czu Rysenburk1) bechennen offen- leich an disem brif, das wir durch Got leuterleich und auch durch unser Vraven er von himelreich, der ebigen chunigin, unser leut zu Puchaw2) gemaincleich und ir kindes kinder ebicleich begnaden mit sulchen gnaden, als vorbegnat sint von unsern eldern, das ir tôchter als gut recht haben schullen als ir sûne an alle dem erb und an alle dem gut, das si haben oder noch iren tod innen und ausen lossen. Auch tu wir in di gnad, daz ir ainer dem andern sein erb und auch sein gut varent oder unvarent, welcherlai das si, aufgeben mug und des gevalt hab alda selbst czu Puchaw vor unserem richter, czu welcher zeit si wôllen, daran schol si nimant hindern. Das in und iren kindes kindern di gnad czu einer erpleichen rechten gancz und unczebrochen beleib, des geb wir in disen brif mit unser paider anhangenten insigelen. Dapei sint gewesen unser 105