1) Syn Jindřicha z Rožmberka; jeho manželka byla Kateřina z Vartemberka; měl pět synů: Jindřicha, Petra, Jošta, Jana a Oldřicha (A. Sedláček, Hrady III, str. 22—23). 2) Český Krumlov, s. o. Český Krumlov. — Město vzniklo pod hradem stejného jména, již r. 1274 se uvádí „Sypota iudex in Crumnov“; vzniklo tedy před tím rokem, patrně současně s hradem, o němž první zmínka pochází z r. 1253 (A. Sedláček, Hrady III, str. 21 a d.; A. Mörath, Zur ältesten Geschichte der Stadt Krummau, MVGDB XXXVI. 1898, str. 444 a d.; J. V. Šimák, České dějiny I. 5, str. 1082). 3) Zahrádka, osada, obec Mírkovice, 8. o. Český Krumlov. 4) Chabišovice, osada, obec Mírkovice, s. o. Český Krumlov. 5) Frymburk, s. o. Vyšší Brod. 6) Myšlany, Horní Dvořiště, s. o. Vyšší Brod. 7) Studánky, s. o. Vyšší Brod. 3) Jamné, s. o. České Budějovice. *) Viola Těšínská, vdova po Václavovi III. (A. Sedláček, Hrady III, str. 22). Otiskl Dr Valentin Schmidt a Alois Picha, Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen, díl I. (Praha 1908), str. 15—17, č. 80. Předchozí věnování bylo potvrzeno 17. ledna 1357 Petrovými syny Petrem, Joštem, Oldřichem a Janem z Rožmberka (Schmidt—Picha l. c., str. 27, č. 104) a pražským arci- biskupem Arnoštem 3. května 1357 (tamže str. 29—30, č. 107). 30. srpna 1364 rozmnožili pak jmenovaní čtyři bratři darování svých rodičů na 17 nemocných (tamže str. 39—40, č. 153). Další potvrzení a rozmnožení pochází od Petra, Oldřicha a Jana z Rožmberka ze dne 28. září 1384 (tamže str. 82—83, č. 287). 58. 1347 srpen 14. Český Krumlov. Petr z Rožmberka, nejvyšší komorník království Českého, připojuje k měst- skému obvodu českokrumlovskému předměstí, několik dvorů v okolí a vesnice Slupenec, Drahoslavice, Zahrádku i Svachovu Lhotku. V celém tomto obvodu platí jednotné právo s výjimkou pivovarů, krčem a masných krámů, které patří jedině měšťanům; ti z nich platí 16 vídeňských talentů ročně. Úroky z města, z předměstí, připojených dvorů a vesnic se platí ve stejné výši jako dříve a znovu se přesně určují. Užitky ze cla, rychty, valchy na sukna, z lázně a ze mlýnů si ponechává vrchnost. Při provdání panských dětí platí měštané groš z každé kopy svého majetku. Byl-li by kdo z vrchnosti zajat, musí mu Krumlovští pomoci podle svých sil. Mosty a hradby kolem města opatrují a udržují měštané na vlastní náklady. V obvodu jedné míle kolem města se nesmí zříditi krčma ani pivovar. Měštané mohou volně nakládati s veškerým svým majetkem, ovšem pod podmínkou, že žádné polnosti nebudou od města odtrženy. Měšťané se mohou odvolati od městského soudu k vrchnosti, hosté a příchozí do královských měst. Juxta dictum Senece: Inter nature comoda nil dignius reperitur memoria, que heu in humano genere reperitur multum labilis et caduca, quare actus humanos laudabiles et perpetuos necessarium est literarum testimonio per- 87