laudabiles consuetudines, per ipsos habenda seu habendas, perfruenda seu per- fruendas perpetuo, quibus civitas nostra Budweys et cives eiusdem et incole gaudent et quomodolibet pociuntur. Presencium sub imperialis maiestatis nostre sigillo testimonio literarum. Datum in Budweys anno Domini millesimo trecentesimo sexagesimo secundo, indiccione XV, IIII Nonas mensis Junii, regnorum nostrorum anno sextodecimo, imperii vero octavo. Correcta per Johannem, decanum Glogoviensem. Per dominum cancellarium Miliczius. Zapsáno v kvaternu trhovém růžovém od léta 1600 do léta 1601 (archiv ministerstva vnitra v Praze, desky zemské větší, č. i. 130, fol. C 3). 1) Ves na panství pana Voka z Rožmberka; patronát byl dán mnichům vyšebrodským. R. 1302 tu vládl král a tehdy bylo Veselí již městečkem (J. V. Šimák, České dějiny I. 5, str. 1132). 2) České Budějovice se řídily právem jihoněmeckým (tamže str. 1070). Otiskl K. Köpl, Urkundenbuch der Stadt Budweis, str. 77, č. 116. — F. Kuna, Dějiny města Veselí nad Lužnici a okolí (Veseli n. L. 1927), str. 2. — Regesta imperii VIII, str. 313, č. 3874. 85. 1364 květen 25. Bratří Bedřich a Hynek z Ervěnic prodávají za 30 kop grošů pražských Ervěnickým veškeré nápady. Zmínka v soupisu privilegií města Ervěnic, uloženém jednak v archivu města Ervěnic, jednak v archivu ministerstva vnitra, odd. SM P 106, E 3 pod názvem „Poznamenání a krátký vejtah privilegií a obdarování rychtáři, konšelům i vší obce[!] městečka Rvenic od vrchnosti jejich nadaných a potvrzených“: N°. 1. List latinský dvouch bratří, pana Fridricha a pana Hynka z Zee, nimiž Rvenickým všecky nápady na věčné časy postoupili a za 30 kop grošů pražských úplně zaplacených prodali. Datum léta 1364 na den svatého Urbana papeže. Trhovou vsí byly Ervěnice již r. 1278, kdy král Přemysl II. Otakar v privilegiu pro Mostecké ze 26. března 1278 ustanovuje, že se nesmí „in Lacu“ vařiti pivo ani provozovati řemeslo, jen prodávati chléb, maso a pivo, ale to se musí kupovati v Mostě (J. Emler, Regesta II, č. 1115, str. 472). Na městečko byly vysazeny kolem r. 1350 (J. V. Šimák, České dějiny I. 5, str. 621—622). Tehdy však nebyly ještě spojeny v jednu obec, část patřila k Borku, část k Jezeří; teprve počátkem 16. stol. koupil Šebestián z Veitmile díl patřící k Jezeří a připojil k Borku (A. Sedláček, Hrady XIV, str. 237—238). 86. 1364 květen 26. Opočno. Sezema z Dobrušky dává měštanům z Dobrušky i všem, kteří platí s městem daně a jiné dávky, právo magdeburské a hradecké ve věcech soudních; k tomu přidává ještě tu milost, že po bezdětném měštanovi může děditi nejbližší příbuzný. 133